Jarek Nohavica: Rakety ====================== A E Hmi 1. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou až zítra,třeba bude už pozdě, D A Hmi7 D jsem jen hromádka kostí a shluk bílkovin a naježené rakety mi míří rovnou do slabin A E a také na mou hlavu,a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra, Hmi D A a o sebe se se mnou rozděl,než přiletí nějaký mimozemšťan od novin Hmi7 D A a začne spočítávat kapky krve jako plody jeřabin a podá o tom zprávu. A F#mi E A Rf. A pak na titulní stránce Vesmírného kurýra F#mi E A vyjdou reportáže o tom, jak Zem umírá, Dmaj7 Cmi generálské prýmky, velvyslancův žaket, E D E A exkluzivní snímky nablýskaných raket s různými emblémy, Hmi E Hmi A Hmi E jó, to bude príma článek, Hmi A Hmi E Hmi A Hmi E Země srovnaná se zemí, plus přiložený plánek. 2. Byl jsem vhozen do života bez toho, že by se mě ptali, a bez toho, že by se mě někdo zeptal, budu zase vyhozen, a tak prosím jenom o jedinou malou úsluhu: netvrďte mi do očí, že jednáte z mé vůle, že tohleto všechno je i moje přání, svět je brouk hovnivál, který svou kuličku válí jako v hypnóze a pěkně dokolečka dokola a pěkně po kruhu, až se mu hlava zatoří, tak vyhrabe si v zemi důlek,že tam přežije to bombardování. Rf. A pak na titulní stránce... 3. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou už zítra, může být už pozdě, nikdo nás neposlouchá, poslouchejme sebe, jak se naše srdce hlásí: ještě chvíli, ještě moment, ještě vteřinu, ach, tady na zemi,a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra a o sebe se se mnou rozděl,cítím, že nebudu mít strach, když budu ležet vedle tebe a tak najdou nás za milión roků asi návštěvníci z vesmíru a přikryjí nás kamením. Rf. + mohyly, mohyly kamenů všechno mlčky přikryjí,i miliardu Romeů, i miliardu Julií ...