Krysař

21. 11. 2024

: Agnes a Krysař

AGNES: Dmi 
Stůj, ty, co jen skrýváš tvář, 

tvůj G 
hlas tě prozradí. 

Ty Gmi 
zajal's mou 
Dmi 
duši 

Gmi 
srdce mi 
Dmi 
buší, 

když B 
stojíš v poza
A 
dí. 


Nejsi z tamtěch zástupů 
mužů spadlých z nebe, 
co vždycky mě chtěli 
a jen nevěděli, 
že čekám na tebe. 

KRYSAŘ: Ty víš sama proč odcházím, 
proč skrývám svoji tvář. 
Jsem totiž nic. 
Ne Jsem možná víc než nic! 
Jsem Krysař. 

Jdi domů a zapomeň 
a někdy se šťastně vdej. 
Moc divnej je svět, 
tak jdi pryč a hned. 
Na mě nečekej! 

AGNES: Dmi 
I kdybys šel do pekla, 

já G 
půjdu za tebou. 


KRYSAŘ: Ty Gmi 
nevíš, co 
Dmi 
říkáš! 
AGNES: PrGmi 
oč se mne 
Dmi 
zříkáš!? 

Vždyť B 
dávám ti duši 
A 
svou. 


KRYSAŘ: B 
Má náruč 
A 
zabijí. 

AGNES: Smrt je má - 
KRYSAŘ: Vášeň opíjí. 
AGNES: - ztracená - 
KRYSAŘ: Toho jsem se bál! 
AGNES: - příbuzná. 
KRYSAŘ: A tak se proklínám, že jsem tu zůstával. 
KRYSAŘ: Když jsem tě uviděl! 
AGNES: Klín můj si vem! 
KRYSAŘ: Zmizet jsem hned měl. 
AGNES: Kdy odejdem? 
KRYSAŘ: Až skončím práci svou. 
AGNES: Áááá… 
KRYSAŘ: Připrav se na cestu trnitou, dalekou! 

OBA: Až bouře nás zasnoubí, 
budem oba prokletí. 
Za svědka blesk, 
už nepoznáš stesk, 
ve věčným objetí. 

Krysař: Až skončím svoje dílo, buď připravena. 
Agnes: Přijdeš pro mne? 
Krysař: Přijdu si pro tebe.
1

: Epilog

OSUD: A je to.
KRYSAŘ: Kdo si?
OSUD: Osud přece. Celé jsem ti to předurčil. Svůj úkol jsi splnil dokonale.
KRYSAŘ: Ale vždyť jsem všechny zabil.

OSUD: 
No a? Kde není ani človíčka, nedějí se dobré věci, A! 
ale ani špatné. Zem si konečně uleví. Co chceš, jsi krysař? Naplnil jsi svůj osud. A navíc, úplně všechny si nezabil.

KRYSAŘ: Já vím. To si taky předurčil?
OSUD: Zajímavá otázka.
KRYSAŘ: Jsi zlý.

OSUD: 
A! 
Nejsem ani dobrý, ani zlý. Kdybys byl mravenec, řekl bys, že jsem dobrý. He, vy sobci. Všechno vidíte jenom z ůhlu vašeho pohledu. Zapomínáte, že tu nejste sami. Ale tebe se to vlastně už netýká.

AGNES: Co se stalo?

OSUD: 
Nic maličká. A! 
Jdi Krysaři, odejdi s Agnes a buďte štastni. Zítra se probudíš a zapomeneš. Ona už zapomněla. Dokončím své dílo a odejdu, pamatuješ. Tak to udělej. Teď, hned. 
A! 
Krysaři, píšťalu. Běžte. Šup.


*: Když vztek jak pára v kotli bez ventilu vře a napíná se potají, příde muž. Má v mlze zahalenou tvář a tisíc jmen. I Krysař mu říkají.
Má v mlze zahalenou tvář a tisíc jmen. I Krysař mu říkají.

A!: tento znak znamená konec námi velmi dobře známého rifu z písně krysař a osud
2

: Hádka sester

Rózi: Ami 
Agnes, 
Cmi 
vzbuď se, 
E 
otevři 
Ami 
oči, 

Ami 
není to 
Cmi 
Ostrovan, je 
E 
horší než 
Ami 
lid. 

Ami 
Každou 
Cmi 
chvíli sem 
E 
otec vkr
Ami 
očí, 

to pak by F 
nenašel do smrti 
Ami 
klid. 


Agnes: Ami 
Nemůžu 
Cmi 
přece 
E 
poručit 
Ami 
citům, 

Ami 
tys nevi
Cmi 
děla ten 
E 
temný 
Ami 
zrak? 

Rózi: Ami 
Nesmíš 
Cmi 
propadnout 
E 
černému 
Ami 
mýtu. 

Agnes: Můj cit se F 
nevzbudil přece jen 
Ami 
tak. 


Rózi: Dmi 
Agnes, Agnes, 
Ami 
kam jsi oči dala, 

Dmi 
komu 
Ami 
jsi to 
E 
duši zapro
Ami 
dala? 

Černá, černá je řeka osudu, 
nedělej našemu rodu ostudu. 

Hezký, hezký jsou i jiní muži, 
místo jedu přinesou ti růži. 
Kolik, kolik jich jen tvou ruku chtělo, 
vraždili by pro tebe jen kdyby se to smělo. 

Agnes: Kašlu na všechny, kdo pod oknem stojí, 
jako psi se trapně o kost rvou. 
Chci jen toho, kterého se bojí, 
jen ten získal přízeň mou. 
Rózi: Ten muž za odměnu smrt do města nosí, 
nic o něm nikdo neví, má šat žebráka. 
Pusť ho z hlavy, tvá sestra tě prosí, 
ty nejsi žena lecjaká. 

Rózi: Dmi 
Agnes… 

Agnes: …Rózi, Ami 
jestli mě máš ráda, 

Dmi 
nech můj 
Ami 
osud 
E 
jenom v rukou 
Ami 
mých. 

Rózi: Dmi 
Vina, vina i 
Ami 
na mou hlavu padá, 

Dmi 
že já ráda 
Ami 
splním to, 
E 
co máš na 
Ami 
očích. 


Obě: Sestry, sestry vždy při sobě stojí, 
umřít může jedna pro druhou. 
Stejná, stejná, stejná krev nás pojí. 
Agnes: Dmi 
Já mám ráda 
Ami 
sestru svou. 

Rózi: E 
A já zas tu 
Ami 
svou.
3

: Krysař a Osud

KRYSAŘ: Am 
Kam se 
G 
řítí 

Am 
tahle 
G 
situa
C 
ce? 

Kdo ji G 
chytí? 

Legrace bez F 
legrace. 

Kvůli mně se Am 
země třese. 

C 
Já si 
F 
neur
Em 
čil 
Dm 
 

C 
vlast
Em 
ně 
Am 
cíl. 


OSUD: On se diví, 
snad měl lidi rád… 
Zešediví, 
jestli se tak bude ptát. 
Kvůli mně se 
země třese. 
Já jsem jeho díl 
předurčil! 

KRYSAŘ: Do propasti 
stáhnu všechny sebou. 

OSUD: Kosti chrastí. 
Pak ho ruce zazebou! 

KRYSAŘ: Lítost žádná, 
pomsta chladná. 
Žádá si svou zteč! 

OSUD: Moje řeč! 
KRYSAŘ: Dm 
Pro jejich pýchu svrbí mě ruce! 

Am 
Tak jako kámen já teď mám srdce. 

G 
Lidi jsou zlý a život je v sázce 

Am 
pro ty co nepřejou, nepřejou lásce! 

Dm 
Možná neví, že jsem lidská bytost. 

Am 
Škoda. Je pozdě. Už neznám lítost. 

G 
Pohnou se skály, bude to brzy… 

Am 
Budu se smát, až potečou slzy!!! 


OSUD: On si brečí, 
je to egoista. 
Vždyť mi vděčí 
za to, co jsem přichystal. 
Díky žádné… 
Srdce zrádné. 
Vždyť, až bude klid, 
můžeš jít. 

SBOR: Pro lidskou pýchu svrbí ho ruce. 
Tak jako kámen ztvrdlo mu srdce. 
Lidi jsou lidi a život je v sázce. 
Nepřeje štěstí, nepřeje lásce. 
A už se neví, kdo je lidská bytost. 
Z určitých důvodů trápí nás lítost. 
Pohnou se skály, bude to brzy. 
Bude to k smíchu, až potečou slzy? 
Bude to k smíchu, až potečou slzy?

Pozn.: Narychlo jsem napsal mezihru:
https://ulozto.cz/!cRpZUyl7GMmT/krysar-a-osud-mezihra-pdf
4

: Krysařova zpověď

1. Ami 
Nevím proč jsem poslední noc nemohl spát, 

H 
přece není tu nic, čeho měl bych se bát, 

Dmi 
jdu zas krysy jak obvykle na smrt hnát, 

Ami 
co je to za mrak, co se mi do mysli vkrad. 


2. Vím co je umírat, znám všechnu bolest tady toho světa, 
mě neublíží nenávist, už vůbec ne zlá věta, 
když cit se zvolna probouzí, to s Krysařem je veta, 
musím odejít hned, jak dozní píseň staletá. 

3. Radši ať pojdu, ať smrt mě skolí, 
láska nepatří do srdce Krysaře, 
co po mně chceš, Osude, vždyť to bolí, 
proč podíval jsem se dnes týhle ženě do tváře. 

4. Na obzoru vidím matně 
rudou skvrnu, je jako krev, 
k tomu slyším, a to je špatně, 
lidí řev. 

Ref: 
Ami 
Jak voda dav se
G 
 valí, teď už jej nezastaví nejpevnější val. 

Ta síAmi 
la trhá skály, a bůh se na to ani radši nedíval. 

Vidím jaG 
k domy hoří, jak někdo bezdůvodně krev tu prolévá. 

Jak hodnAmi 
oty se boří, z tý hrůzný představy mě horko polévá. 


5. Musím zůstat tím, kým jsem byl, 
jako prázdnej pokoj v opuštěným domě, 
díky za to, že jsem pochopil, 
že láska není pro mně. 

6. Osude, jak jsem Ti teď za výstrahu vděčný, 
ještě dneska tohle místo opustím, 
pro tenhle kraj jsem velmi nebezpečný, 
díky za to, že to vím.
5

: Lakomá

1. Ami 
To by teda hrálo, 
C 
jen tak brát. 

G 
Sám mám totiž málo, 
Ami 
nízkej plat. 

Ami 
Dlouhodobě střádám, 
C 
chci mít víc. 

G 
Hladem chudák strádám 
Ami 
ponejvíc. 


Ref: 
Ami 
Radši budu nemocnej, než abych byl 
G 
chudej. 

Ami 
Každej přece dobře ví, že život je 
G 
tvrdej. 

Nikomu nic nedlužím, nikomu nic nedám! 
Z těch, co smrděj chudobou, žaludek se zvedá. 

Ami 
Jak je 
C 
krásný 
G 
bejt lakomej
Ami 
. Ha ha ha! 


2. Skoro by se zdálo, že jsem zlej. 
Spíš jak se to stalo - to se ptej! 
Zkušenosti špatný k něčemu mi jsou. 
Obchodníky zdatný k cíli dovedou. 

Ref: 
6

: Melodie smrti

1. Ami 
Melodie smrti znova 
Dmi 
vhodně zaznívá, 

arogantně, Ami 
posměšně se 
E 
do hlav plíží. 

Nenávist se chová zas jak holka bláznivá. 
Ale zvěři v lesích nikdy neublíží. 

*: Dmi 
Z dnešní noci úniku už 
Ami 
asi není! 

To se zase uzel krásně zamotal. 
Zeměkouli čeká ze tmy vykoupení. 
Dmi 
Lidem dneska v šachách totiž 
E 
padl král. 


Rec: Á starosta. Ten už to má za sebou. I rychtář. 
Zabili je hned, jak je v hostinci uviděli. 
A teď? Táhnou na radnici. Asi se tam s nimi potkáme. 

*: Hrany zvoní v tuto chvíli ze všech rohů. 
Jejich tón však nikoho tu neleká. 
Prozradím teď jenom trochu to, co mohu. 
Dmi 
Rozzlobí se ten, kdo přišel 
Ami 
zdaleka.
7

: Město usíná

Ami 
Město pomalu usíná, 

do peřin se ukláG 
dá. 

Ami 
Teď každý svíčku 
G 
zhasíná. 

Ami 
Noční 
G 
vládne 
Ami 
nálada. 


C 
Ale smrtka si 
G 
brousí zuby
C 
 

C 
a chystá se 
G 
na zásnuby
C 

Když lidé Ami 
spí 

a nic netušíG 

to zášť se Ami 
vkrádá 

Emi 
do duší
Ami 
.
8

: Nám sto zlatých chybí

Ami 
Nám sto zlatých chybí, 
C 
dvě stě to je málo

My H 
dodaly jsme ryby, 
Ami 
no a co se stalo .. (.. no co se asi stalo)


Ami 
Tak si vemte zpátky, 
C 
svý smradlavý ryby

H 
na mě jste moc krátký, 
ani 
dopouštíš se chyby


(dej nám sto zlatých a my potáhnem dál ..)

E7 
Ami 
Co 
E 
to 
Ami 
ta
B 
dy 
Ami 
žva
E7 
níš? 
H 
Dos
Ami 
ta
F 
li 
Ami 
jste 
Fmaj7 
tři 
Ami 
sta.

Ami 
Jen 
E 
pe
Ami 
B 
ze 
Ami 
shá
E7 
níš. 
Ami 
No to dozajista.


Ami 
Dal jsi jenom dvě stě, 
C 
tamten pán to vidí

H 
my řeknem v městě, 
Ami 
že okrádáš lidi. (mě prosím vynechte)


Teď otrávil jsi hosta, draze, draze chtěl večeřet.
Ty a ta tvá chátra sprostá, kliďte se a hned.

Nemysli si, že to tímhletím skončilo.
Táhni .. Prašivej vostrovane
9

: Právo je síla

1. Ami 
Právo je síla a jdou k tomu střepy. 

Dmi 
K prosbám být hluší a na gesta slepí. 

E 
Sluší se držet krok se řekou davu. 

Ami 
Kdopak si zachrání po bitvě hlavu! 


2. Na všechno pozdě je, když hráz se prolomí. 
Slabý je ten, komu nohy se podlomí. 
Když dupot přebije zoufalý výkřiky, 
poslouchej raději tón naší muziky! 

3. Že ti slouží zdraví, HEJ, HEJ 
nekonečně plete. HEJ, HEJ 
Chyt'se plavče trávy, HEJ, HEJ 
než tě voda smete. HEJ, HEJ 

4. Hajný si pomyslel, že je les v pořádku. 
Tak do něj nechodil, spravoval zahrádku. 
Tvářil se, že ho nic v tom lese nepálí. 
Vlci les ovládli, hajnýho sežrali. 

Ref: 
G 
S ledovým 
C 
pohledem, 
F 
s červenou 
Ami 
krůpějí 

Dmi 
spálíme 
Ami 
naději, 

E 
vztek, to je 
Ami 
touha, 

E 
noc bude 
Ami 
dlouhá! 


Sami se podvedem, stíny tak svádějí. 
Rána jsou zloději, 
čas ještě zbývá, 
to se to zpívá! 
5. Ve správné chvíli pak jedová slina 
určí čas poptat se, čí pak je vina. 
Morová rána se v soumraku skrývá, 
mnohý se může ptát, kolik mu zbývá. 

Ref: 
S ledovým pohledem, s červenou krůpějí 
spálíme naději, 
vztek, to je touha, 
noc bude dlouhá. 

Sami se podvedem, stíny tak svádějí. 
Rána jsou zloději, 
čas ještě zbývá, 
to se to zpívá, 
10

: Rozi

Ami 
Je trochu 
Cmi 
zima a 
E 
chce se mi 
Ami 
spát,

Ami 
ve snu 
Cmi 
kouzelným jdu 
E 
cestou příje
Ami 
mnou.

Ami 
Až dojdu na 
Cmi 
rozcestí, 
E 
kampak mám se 
Ami 
dát?

Třeba mi F 
poradí měsíc nade 
Ami 
mnou.


E----0----------------

H------3-1-0----------

Ami 
Ten měsíc 
Cmi 
není zlý, ač 
E 
trochu se 
Ami 
mračí,

Ami 
tam někde 
Cmi 
přece to 
E 
musí lepší 
Ami 
být.

Ami 
Naději 
Cmi 
mám a 
E 
to mi sta
Ami 
čí,

přeju si F 
barevný, duhový 
Ami 
klid.


E----0----------------

H------3-1-0----------

Dmi 
Sestry, sestry 
Ami 
vždy při sobě stojí,

Dmi 
umřít 
Ami 
může 
E 
jedna pro dru
Ami 
hou.


A--0-0-2-3---------------------

E------------------------------

Dmi 
Stejnou, stejnou, 
Ami 
stejnou krev to stojí.
Dmi 
 
Ami 
 
E 
 
Ami 
 

11

: Sbohem

Ami 
Sbohem můj příteli, dnes jsme se viděli,

F#mi 
snad ne naposledy, 
H 
já věřím, že 
F 
roztaje led.

Ami 
Nikdo tu 
F 
nenávist 
G 
nechtěl.

Ami 
Já sice měla vztek, kam dojdem kdo by řek',

F#mi 
procitnutí mysl 
H 
nutí k 
F 
rozhodnutí,

Ami 
cesta už 
F 
nevede 
G 
zpátky.

Ami 
Snadno se pro pravdu 
Asus4 
u vína plane

Ami 
když pak opravdu 
C 
něco se stane,

F 
zavírají ústa i 
C 
největší rváči,

Ami 
jiní pak utopí svý oči v pláči.

Ami 
Jak svůj strach odstranit, odvahu, kde mám vzít,

F#mi 
kdo se má rád, 
H 
mučedníkem 
F 
nechce se stát,

Ami 
řeka už 
F 
protrhla 
G 
hráze.
12

: Sen

1. Am 
Zdál se mi sen, jenž ukrad mi spaní, 

Dm 
že za vstřícnost platíme, vysokou daní 

E 
a ve vlastním městě jsme my, jako cizí 

Am 
s vírou jsem doufal, že s ránem sny mizí, 


2. i vyšel jsem do ulic prodávat ryby (+ druhá píšťala: cé há á há) 
a doma jsem zjistil, že peníze chybí, (cé há á há) 
to vokrad mě zas jeden o mojí hrdost, (cé há dé há) 
kde není pomocí nastoupí tvrdost. (cé há á há) 

Am 
Ště
G 
Am 
ne!
G 
 

Am 
Vím 
G 
na
Am 
 co asi n
G 
arážíš,myslím však, že není tak 

Am 
zle. Zrovna
G 
 ty
Am 
 mě 
G 
zarážíš! Mluvíš, jak darebák. 


"Hle! Kdosi na odvetu, hodil kámen, já bych řek, 
možná, že se pletu, že měl pekař vztek." 

3. Jejich krev, bratři, je jiná než moje, 
mtolik jim patří, jsou drzí, tak co je, 
jak je to možný, vždyť není jich víc, 
stačí jen mžik a už nemají nic. 
4. No, přesně tohle je ten správný lék, 
jak vím jsme stejná krev a já bych řek', 
že vy jste ti nejlepší, jste totiž naši, 
dáme se do díla pomozte radši. 

Ref: 
G 
Najde
C 
me meče, 
F 
co 
C 
předkové kovali, 

F 
pro ná
C 
s tu zůstali, 

G 
jak symb
F 
ol práva
G 
,národu 
Ami 
sláva, 

nestůjte v kleče nebo vás povalí, 
kam jsme se schovali 
před vlastní duší,a srdce buší. 

5. Teď běžte domů, emoce stranou, 
pro vaše děti, pro zem milovanou, 
zítra se sejdem všichni zas tady, 
bez těch, kdo nepatří do naší řady.
13

: Temný stín

a
14

: Temný stín

Ami 
Temný stín tam 
E 
v rohu stál, 

Dmi 
hm, sestra má se 
Ami 
vdává, 

Ami 
každý se ho 
E 
trochu bál, 

Dmi 
každý si pozor 
Ami 
dává. 

F 
Z jeho očí cítím 
Ami 
chlad, 

F 
tenhle stín mohla bych 
Ami 
milovat. 


On se smrtí je kamarád, 
to napsáno má v tváři, 
nikdo ho tu nemá rád, 
že prý štěstí maří. 
Ani já nemůžu uvěřit, 
že právě s ním chci žít. 
F 
Srdce mý hoří jasným 
Ami 
plamenem, 

F 
ty, kdo jsi bez viny, 
Ami 
hoď kamenem 

F 
po dívce, co ďábla 
Ami 
miluje. 

Ami 
Zkouším se marně 
E 
s city prát, 

Dmi 
asi zasáhl mě 
Ami 
černý šíp. 

Ami 
To je ten, kdo se mi 
E 
do snů vkrad, 

Dmi 
chci utéct s ním, snad mi 
Ami 
bude líp. 


F 
Proč mě Bůh touhle láskou 
Ami 
potrestal? 

F 
Tak, jak dřív radši bych žila 
Ami 
dál. 

F 
Asi to takhle 
E 
musí 
Ami 
být… 
15

: Udeří-li bouře

1. Ami 
To je město, nad kterým jsem 
Dmi 
dávno zlomil hůl. 

Jako kámen, Ami 
co se řítí 
E 
do hlubiny. 

Ami 
Vášeň, děvka špinavá, sype 
Dmi 
do očí všem sůl, 

pak utopí Ami 
v moři slzí 
E 
všechny viny. 


2. Zahradník, ten nejvyšší, trávu poseká, 
proto, aby další trávník rostl znova. 
Á, už slyším píseň přichází z daleka. 
Její obsah děsí, i když nemá slova. 

Ref: 
Dmi 
Udeří-li bouře, nezná 
Ami 
slitování. 

Dmi 
Vinu nevinu v hmoždíři 
Ami 
rozdrtí. 

Dmi 
Konec je všem marným touhám 
Ami 
po poznání, 

Dmi 
vesmírná tlama je vždy 
Ami 
při chuti. 


3. Za záclonu oken noci nikdo nevidí, 
oči hvězd se vysmívají lidským láskám. 
Štěstí bydlí většinou daleko od lidí 
a děti se posmívají vašim vráskám. 

4. Nad starostí dospělých hlavou zavrtí, 
netuší, že osud přede svoje cesty. 
Nepřemýšlí nikdy o životě o smrti, 
bez starostí prožívají první křesty. 

Ref: 
Ref: 
16

: Zítra si pohlédnou do očí

1. Ami 
Zítra si pohlédnou do očí
Dmi 
 

ti C 
dva. A 
G 
jiskra 
Ami 
žhavá 
G 
přesko
Ami 
čí. 

Ami 
jiskřička, co o
C 
heň zapálí
Dmi 

zlá Ami 
noc pone
G 
se pí
Ami 
seň 
G 
do dá
Ami 
li. 


Ref: 
Dmi 
Píseň o lásce, krvi a boji. 

Ami 
Takhle to chodí, co 
Dmi 
svět světem stojí. 

Dmi 
Každý jen civí, pak 
Ami 
strašně se diví. 

Vy E 
zatím to první, 
Ami 
přátelé moji. 


2. Zítra se změní stín v člověka 
a všechny čeká cesta daleká. 
Tuhle zvěst nikdo z nich netuší. 
Smích a štěstí zatím přehluší. 

Ref: 
Tu píseň o lásce, krvi a boji. 
Takhle to chodí, co svět světem stojí. 
Každý jen civí, pak strašně se diví. 
Vy E 
zatím to první…
Ami 
 
17

: Život je kámoš

Jakub: Ami 
Á, starý kamarád, 
G 
rybářů král. 


Štěpán: Ami 
Nemám teď náladu, 
B 
abych se 
Ami 
smál. 

Ami 
Mě podvedli 
F 
zas a teď přišel 
Ami 
čas, 

abych si konečně G 
postěžoval
Ami 


Jakub: Špatně je nahoře zaplakati. 
Starosta nikdy sluchu nedá ti. 

Štěpán: I on je z Ostrova! 

Jakub: Doba je taková. 
Musíš se s tím po svém srovnati. 

Každej má místo svý na tý zemi. 
I já jsem pošlapán, haněn všemi. 
To osud zas dal někomu šach. 
Na srdci jizvy a v kapse máš strach.. 

Život je kámoš a hajzl a šmejd, 
tu slunce zasvítí tam začne lejt! 
Děláš co umíš a stejně pak čumíš. 
Tak zavři oči a nech to bejt! 

Radost měj, že slunce zasvítilo. 
Není tak zle, aby hůř nebylo. 
Já, Jakub od brány do bitvy prohraný 
vytáhnu zas i kdyby sněžilo. 

Oba: Život je kámoš a hajzl a šmejd, 
tu slunce zasvítí tam začne lejt. 
Děláš, co umíš a stejně pak čumíš. 
Tak zavři voči nech to bejt. 

Štěpán: Tak zavřu Ami 
oči a 
G 
nechám to 
Ami 
bejt.
18