Wabi Ryvola

21. 11. 2024

: Bedna od Whisky

1. Ami 
Dneska už mě 
C 
fóry nějak 
Ami 
nejdou přes 
E 
pysky

Ami 
Stojím s dlouhou 
C 
kravatou na 
Ami 
bedně 
E 
od whi
Ami 
sky.

Stojím s dlouhým obojkem jak stájovej pinč.
Tu kravatu, co nosím, mi navlík soudce Linč.

R: A 
Tak kopni do tý 
D 
bedny ať 
E 
panstvo neče
A 

jsou dlouhý schody D 
do nebe a 
E 
cesta dale
A 
ká.

Do nebeskýho D 
báru já 
E 
sucho v krku 
A 
mám.

Tak kopni do tý D 
bedny ať 
E 
na ces
A 
tu se 
Ami 
dám.


2. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý.
Postavil bych malej dům na louce ukrytý.
Postavil bych malej dům a z okna koukal ven
a chlastal bych tam s Billem a chlastal bych tam Ben.

R: Tak kopni do tý bedny …

3. Kdyby si se hochu jen pořád nechtěl rvát.
Nemusel jsi dneska na týhle bedně stát.
Moch si někde v suchu tu svoji whisky pít.
Nemusel si dneska na krku laso mít.

R: Tak kopni do tý bedny …

4. Až kopneš do tý bedny jak se to dělává
v krku ti yůstane jenom dírka mrňavá.
Jenom dírka mrňavá a k smrti janom krok.
Má to smutnej konec a whisky ani lok.

R: …. tak kopni do tý bedny. Fine 
 
1

: Černá řeka

1. 
E 
Tu řeku znám, co o ní vyprávíš, děvče mé,

v mládí jsem u ní často H7 
býval.

Ty E 
víš jak 
E7 
hučí kaňo
A 
nem peře
Am6 
je

E 
tam, kde jsem 
H7 
míval malý 
E 
srub 
A E 
 


2. 
Já dobře znám proud řeky proklaté, děvče mé
často jsem o ní chlapcům zpíval
když kouř jejich ohňů blizzard hnal na západ
každý měl v očích zlatý kov

3. 
Jak dobře znám píseň staré River Black, ó my girl
každou noc o ní se mi zdává
vždyť můj srub nad kaňonem stál zcela sám
a já slýchal v bouři hochů křik

4. 
Ta řeka zlá má pod peřejí hrob, děvče mé
málokdo projel její víry
a tam pod skalami leží kamarádí mí
sám jsem jim z bedny stloukal kříž

5. 
Vím, že se vrátím ke své River Black, ó my girl
tam kde jsem prožil svoje mládí
Kdo jednou slyšel River Black temně řvát
ten se k ní musí vrátit zas
2

: Hubenej claim

1. Em 
Hubenej 
A 
claim 
Em 
 
jak stoletej A 
kůň
Em 
 

šílenej G 
hrobník sám sebe 
A 
pohřbívá
H7 
 

Em 
kamenej 
A 
jíl 
Emi 
 
a zrzavá A 
tůň
Em 
 

žlutavej C 
mech a 
H7 
zlata ani 
Em 
gram


2. Valounů pár co na pánví mám
v saloonu večer kořalkou zavoní
třpitivý víle svůj život dám
než nugety vo pánev zazvoní

R: Am 
Smůlu na mně 
D 
každej digger 
G 
vidí
Em 
 

Am 
voslepil mě 
D 
hlad a zlatej 
G 
prach
Em 
 

Am 
ze samoty 
H7 
blech a divnejch 
C 
lidí

F# 
dostávám čím dál tím větší 
H7 
strach


3. Zapomínám na svou starou zem
ve vzpomínkách se k jihu obracím
dobrodruhům prodám svůj claim
a blechy cestou domů poztrácím

R: Am 
Smůlu na mně 
D 
každej digger 
G 
vidí
Em 


3. Zapomínám na svou starou zem…
3

: Sochám brečí déšť na obočí

1. 
G 
 
D 
   
G 
   
G7 
 

Modrý podzimní dny se krátí
C 
 
Gdim 
   
Hmi 
   
A#m 
 

listí spadaný trávu zlatí
Ami 
 
Emi 
   
D 
 

chytám do rukou pápěří
C 
 
Gdim 
   
Hmi 
   
A#m 
 

smutnej zaleh čas do vopratí
Ami 
 
D 
   
G 
 

a já stojím líně u dveří

2. 
Čekám až se můj smutek ztratí
smekám před každou dlouhou tratí
zatím nevím kterou přijet mám
jednou až se k nám slunce vrátí
možná modrým ránem zavolám

R: 
D 
   
C 
 
D 
   
G 
 

Nedejchej slunce mává zlatou nití
D 
   
C 
 
D 
   
G 
 

pospíchej pokud září nad hlavou
D 
   
C 
 
D 
   
G 
 

zavolej kamarády oheň svítí
C 
 
D 
   
G 
 

zpívá vítr píseň sněhovou

3. 
Sochám brečí déšť na vobočí
řekám nikdo proud nevotočí
cestám domů jít chce se snad
holkám padají slzy z vočí
nevím kterou má rád listopad

4. 
Spěchám ulicí starejch stromů
ptákům závidím že jdou domů
listí barevný potkávám
tichou hudbu hrát není komu
podzim na svý stráni chce bejt sám

R: 
4

: Tak už mi má holka mává

1. Emi 
Posledních 
D 
pár minut 
C 
zbejvá 
Emi 
jen, 

máš teplou D 
dlaň, už se 
A 
stmí
Emi 
vá, 

těžký je D 
říct, že se 
C 
končí 
Emi 
den, 

vlak posleD 
dní vagón 
A 
C 
E 
vá. 


R: G 
Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy 
F 
páli
D 
vý, 

Emi 
život jde dál, to se 
C 
stává, 
A7 
já to 
D7 
vím, 

G 
tak už mi má holka mává, výpravčí zelenou 
F 
D 
vá, 

tak Emi 
jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď, 

tak jeď, jeď, jeď, tak jeď. 

2. Koleje jsou cejchem loučení, 
holkám se ve vočích střádá, 
smutek je šátek osamění, 
co mužskejm na cestu mává. 

R: Tak už mi … 

3. Za zády zůstal mi pláč a smích 
do tmy se můj vlak teď řítí 
zmizela holka jak loňskej sníh 
a světla měst v dálce svítí. 

R: Tak už mi … 
5