Waldemar Matuška: Árie Měsíce

1. PlaC 
vu
si, ani nevím jak, vždyť
nemám prsa, G7 
nemám
znak,
mám jen hlavu plnou ideC 
á
Ami 
lů.
Dmi 
 
G7 
 
A C 
mám
rád vodu zelenou a 
pletu si ji G7 
s ozvěnou,
narážejí obě na stejnou skáC 
lu.
C7 
 

R: F 
Mám
vodu C 
rád,
G7 
a proto
C 
si
G7 
na její
C 
chlad
G7 
tu
zvyC 
kám,
C7 
 
F 
hraju
si C 
s kapry
G7 
i
 s losoC 
sy
a D7 
tykám
(ruvaruvaruvaruva) G7 
štikám.
(ruvaruvaruvaruva)
2. Řekni štiko modrošedá, proč voda mi pokoj nedáa proč mě láká a proč mě láká? Proč šťasten jsem když do ucha mi chladná voda šploucháa cáká a cáká
3. Řekni štiko modrošedá, proč voda mi pokoj nedáa proč mě láká a proč mě láká? Proč šťasten jsem když do ucha mi chladná voda šploucháa G7 
cáká
a C 
cáká
a G7 
cáká
a C 
cáká.

Waldemar Matuška: Eldorádo

1. Ami 
V dálných
G 
dálkách
zámoAmi 
ří,
ční prý G 
zlaté
pohoAmi 
ří,
C 
příchozího
pohosD 
tí,
F 
nádhe
C 
rou
a hojnosG 
tí.
E7 
 

2. Dík těm svůdným pověstím, zástupy šly za štěstím,chátra i ti bohatí s vírou, že se vyplatí…
®: Ami 
Jít a hledat
EldoG 
rádo,
zbaveC 
né
vší D 
bídy
člověG 
čí,
E7 
 
Ami 
jít a hledat
EldoG 
rádo,
kde je C 
láska,
D 
mír
a bezpeE 
čí.

3. Báchorce té uvěří, dávno už jen někteří,spíš než zlatonosný štít, nám teď rozum káže jít.
®: Ami 
Jít a hledat
EldoG 
rádo,
zbaveC 
né
vší D 
bídy
člověG 
čí,
E7 
 
Ami 
jít a hledat
EldoG 
rádo,
kde je C 
láska,
D 
mír
a bezpeE 
čí.

Rec: Protože my už dávno víme, že nad zlato a bohatstvíje moudrost a uvážlivý čin, že Eldorádo není kdesiv dálce, ale docela blízko v našich srdcích a v našem vědomí, a že jeho pravé jméno je svoboda, pravda a porozumění. Nosíme je v sobě a ptát se naněj je naše přirozená povinnost.
®: Ami 
Jít a hledat
EldoG 
rádo,
zbaveC 
né
vší D 
bídy
člověG 
čí,
E7 
 
Ami 
jít a hledat
EldoG 
rádo,
kde je C 
láska,
D 
mír
a bezpeE 
čí.

Waldemar Matuška: Houpavá (verze Spejbl)

R: C 
Houpy,
houpy, houpy, houpity,
G 
houpy,
houpy, hou,
každý G7 
zná
tu píseň C 
houpavou.
Není tak hloupá a kdo lidiG 
houpá,
tak ať si G7 
s námi
teď dá tu C 
mou.

1. To vloni C 
přece
jak utekl z G 
klece
ten velkej G7 
lev tak
jářku C 
jenom
klid
na mucholapku dám zaječí tlapkua on se vám mi na ni chyt
2. Já dneska z rána jsem zachránil pánasvázaný ležel bez šatů a bospodal mi ruku řek statečný klukuvíš kdo já jsem kapitán Klos.
R: C 
Houpy,
houpy, houpy, houpity,
G 
houpy,
houpy, hou,
každý G7 
zná
tu píseň C 
houpavou.
Není tak hloupá a kdo lidiG 
houpá,
tak ať si G7 
s námi
teď dá tu C 
mou.

3. Teď buďte tiše, mě Belmondo píšeže po mě šílí, ať ho neničímať řeknu ano, jinak že ráno,hned utopí se v Botiči.
4. Tak se mi zdá, že nad vaše hlavymůže jednou hrobník nápis dát,tihleti tři, to byli ti praví,ti nikdy nedovedli lhát
R: C 
Houpy,
houpy, houpy, houpity,
G 
houpy,
houpy, hou,
každý G7 
zná
tu píseň C 
houpavou.
Není tak hloupá a kdo lidiG 
houpá,
tak ať si G7 
s námi
teď dá tu C 
mou.

Waldemar Matuška: Champs Elysées

Když C 
práce
zvlášť mi E7 
nevoní
A Ami 
dobrák
šéf mě C7 
nehoní
Tak F 
v duchu
prásknu C 
do
koní
A D7 
začnu
si G7 
snít
A C 
koně
mý E7 
havraní
Ami 
Přijmou
moje C7 
pozvání
A F 
Paříž
je jak C 
na
dlani
A Dmi 
tam
zaG7 
čnu
C 
žít

Ref.: 
C 
Ó,
E7 
Champs
ElyAmi 
sées
C7 
 
F 
Ó,
C 
Champs
ElyD7 
sées
G7 
 
C 
Bonviván
E7 
profesí
Ami 
Piju svý
C7 
Hennessy
A F 
vůbec
nic mě C 
neděsí
Na Dmi 
Champs
EG7 
ly
C 
sées
Zásluhou čtyř taxíkůI posunků a slovníkuPak najdu starou putykuCo znám jenom z knihTam usadím se za stolemA objednám si beaujolaisPozdrav pámbů, sokoleTo víno má říz
Ó, Champs ElyséesÓ, Champs ElyséesCo si dám? Kdo co jí?Mušle, sýr - obojíVždyť ve snu to nic nestojíNa Champs Elysées
Posílen tím soiréObjednám si séparéA v náladě až bujaréChci ženy a zpěvTu mademoiselle hned přiskočíA pohladí mi obočíLeč náhle vše se otočíJe to můj šéf
3×Ó, Champs ElyséesÓ, Champs ElyséesKde je váš vosí pasMademoiselle, škoda vásTak na shledanou ve snu zasNa Champs Elysées

Waldemar Matuška: Kladivo

1. G 
Bylo
by to C 
krá
Ami 
sný
F 
bejt
G 
bleskem
nebo C 
bou
Ami 
ří,
F 
bejt
G 
vodou
nebo C 
trá
Ami 
vou,
F 
bejt
G 
větrem
co válG7 
,
bejt kladivem v Ami 
pěstích,
bejt jiskřičkou v kouři
a kovadlinou F 
bejt
a C 
znít
a F 
vocelově
C 
zvonit,
F 
ó…
C 
 
G7 
to bych
si tak C 
přál.
Bylo by to krásný bejt zvonem, kterej zpívá, a do nebe se dívá a neboi dála znovu, že svítá nebo se stmívá bejt obyčejnej zvon a znít a vocelově zvonit ó… to bych si tak přál.
3. Bylo by to krásný bejt v melodii tónem tím tónem kterej ladí jak hedvábenj šál tím tónem co ladí a zní pod balkónem bejt v melodii tón a znít a vocelově zvonit ó… to bych si tak přál.
4. Bylo by to krásný bejt zvonem kterej zpívá i kladivem i tónem a bůhví čím dál a zpívat že svítá anebo se stmívá a zvučet jako zvon a znít a zpívat dobrým lidem ó… to bych si tak přál.

Waldemar Matuška: Marnivá sestřenice

1. C 
Měla
vlasy samou loknu, jé-G7 
je-jé,
ráno přistoupila k oknu, jé-C 
je-jé,
vlasy samou C7 
loknu
mělaF 
 
a
na nic víc Fmi 
nemyslela,
C 
a na
nic víc A7 
nemyslela,
D7 
 
jé-G7 
jé-
C 
jé.

2. Nutno ještě podotknouti, jé-je-jé,že si vlasy kulmou kroutí, jé-je-jé,nesuší si vlasy fénem, nýbrž jen tak nad plamenem,nýbrž jen tak nad plamenem, jé-jé-jé.
3. Jednou vlasy sežehla si, jé-je-jé,tím pádem je konec krásy, jé-je-jé,když přistoupí ráno k oknu, nemá vlasy samou loknu,nemá vlasy samou loknu, jé-jé-jé.
4. O vlasy už nestará se, jé-je-jé,a diví se světa kráse, jé-je-jé,vidí plno jinejch věcí, a to za to stojí přeci,a to za to stojí přeci, jé-jé-jé.

Waldemar Matuška: Růže z Texasu

1. JeE 
du
vám takhle E7 
stezkou
dát A 
koňům
v řece E 
pít
vtom potkám holku hezkou, až H7 
jsem
vám z koně slít.
Měla E 
kytku
žlutejch E7 
květů,
snad A 
růží,
co já E 
vím?
Znám plno hezkejch ženskejch k světu, ale H7 
tahle
hraje E 
prim.

Ref: E7 
Kdo
si A 
kazí
smysl pro krásu, ať s E 
tou
a nebo s tou
dej si říct, že kromě Texasu, tyhle H7 
růže
nerostou.
Ať máš E 
kolťák
nízko uE7 
 
pasu,
ať jsi A 
třeba
zloděj E 
stád,
tyhle žlutý růže z Texasu budeš H7 
pořád
mít už E 
rád!

2. Řekla, že tu žije v ranči, je sama s tátou svýma hrozně ráda tančí, teď zrovna nemá s kým.Tak já se klidně nabíd, že půjdu s ní a ráda že se dám i zabít, když si to bude přát.
Ref: Ať si kazí smysl pro krásu…
3. Hned si dala se mnou rande a přišla přesně v půla dole teklo Rio Grande, po něm měsíc plul.Když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si moh přát -ona byla milá štíhlá, milá rovná, zkrátka akorát.
Ref: Kdo si kazí smysl pro krásu…
4. Od těch dob vodím koně jen dolů k brodu píta žiju jenom pro ni a chtěl bych si ji vzít.Když večer banjo ladím a zpívám si tu svou,tak v duchu pořád hladím tu růži voňavou.
Ref: Kdo si kazí smysl pro krásu…
…tyhle žlutý růže z Texasu ….
….budeš mít …. pořád …. rád!

Waldemar Matuška: Sedm Dostavníků

1. Emi 
Plání
se blíží sedm dostavD 
níků
Emi 
stačí
jen mávnout a G 
jeden
zastaD 
ví,
Emi 
sveze
tě dál za pár D 
dobrejch
slov a Emi 
díků,
ten kočí co má C 
modrý
D 
voči
laskaEmi 
vý.

R: Emi 
Heja,
heja, D 
hou,
dlouhá bude Emi 
cesta,
Emi 
dlouhá
jako D 
píseň
co mě napaEmi 
dá,
Emi 
heja,
heja, D 
hou,
sám když někde Emi 
stojím,
sám proti C 
slunci,
D 
který
právě zapaEmi 
dá.

2. Vím, že se hvězdy dneska nerozsvítí,neklidný ptáci maj hlasy hádavý,vyprahlá zem už velký deště cítí,ty deště, co i moje stopy zahladí.
R: 
Emi 
Heja,
heja, D 
hou,
dlouhá bude Emi 
cesta,
Emi 
dlouhá
jako D 
píseň
co mě napaEmi 
dá,
Emi 
heja,
heja, D 
hou,
sám když někde Emi 
stojím,
sám proti C 
slunci,
D 
který
právě zapaEmi 
dá.
3×

Waldemar Matuška: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi 
lala…
Ami E Ami Dmi Ami E Ami 
 

1. Ami 
Nebe
je modrý a E 
zlatý,
bílá sluneční Ami 
záře,
Ami 
horko
a sváteční E 
šaty,
vřava a zpocený Ami 
tváře,
Ami 
dobře
vím, co se bude E 
dít,
býk už se v ohradě Ami 
vzpíná,
Ami 
kdo chce,
ten může E 
jít,
já si dám sklenici Ami 
vína.

R2: Dmi 
Žízeň
je veliká, Ami 
život
mi utíká,
E 
nechte
mě příjemně Ami 
snít,
Dmi 
ve stínu
pod fíky Ami 
poslouchat
slavíky,
E 
zpívat
si s nima a Ami 
pít.

2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.
R2: 
Dmi 
Žízeň
je veliká, Ami 
život
mi utíká,
E 
nechte
mě příjemně Ami 
snít,
Dmi 
ve stínu
pod fíky Ami 
poslouchat
slavíky,
E 
zpívat
si s nima a Ami 
pít.
2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.
R2: Dmi 
Žízeň
je veliká, Ami 
život
mi utíká,
E 
nechte
mě příjemně Ami 
snít,
Dmi 
ve stínu
pod fíky Ami 
poslouchat
slavíky,
E 
zpívat
si s nima a Ami 
pít.

R1: Lalala… 3×

Waldemar Matuška: Vítr to Ví

1. C 
Míle
a F 
míle
jsou C 
cest
které Ami 
 
znám,
jdou C 
trávou
a F 
ůbočím
G 
skal,
jsou cesty zpátky a jsou cesty tamjá na všech chci s vámi stát.Proč ale blátem nás kázali vésta špínou nám třísnili šat…
R: To F 
ví snad
jen G 
déšť
a C 
vítr
kolem Ami 
nás,
ten F 
vítr
co G 
právě
začal C 
vát.

2. Míle a míle se táhnou těch cesta dál po nich zástupy jdou.Kříže jsou bílé a lampičky hvězdjen váhavě svítí tmou.Bůh ví, co růží jež dál mohli kvéstspí v hlíně těch práchnivých blat…
R: To F 
ví snad
jen G 
déšť
a C 
vítr
kolem Ami 
nás,
ten F 
vítr
co G 
právě
začal C 
vát.

3. Dejte mi stéblo a já budu rádi stéblo je záchranný pás.Dejte mi flétnu a já budu hráta zpívat a ptát se vás:proč jen se účel tak rád mění v biča proč že se má člověk bát ?
R: To F 
ví snad
jen G 
déšť
a C 
vítr
kolem Ami 
nás,
ten F 
vítr
co G 
právě
začal C 
vát.