Michal Tučný

21. 11. 2024

: Abych tu žil

1. Kapsy C 
mám, - 
F 
abych v nich měl 
C 
díru, 

boty mám - a na nich letní G 
prach. 

Pod šiE 
rou oblo
E7 
hou jsem se 
Ami 
sám usa
F 
dil, 

že C 
mám chuť v hlavě si 
Dmi 
srovnat, 

G7 
pro co jsem 
C 
žil. 


2. Píseň mám, abych měl co zpívat, 
oheň mám, aby mě tu hřál. 
Pár snů mám, abych dál za nocí je tu snil, 
že mám jeden lidskej úděl ten, 
abych tu žil. 

3. Louky mám, abych se moh' toulat, 
lesy mám, abych měl kam jít. 
Dlouhý proud řeky mám, abych shýbnul se a pil, 
že mám to výsadní právo, 
abych tu žil. 

modulace do D dur 

4. Slunce D 
mám, - 
G 
na cestu mi 
D 
svítí, 

štíty hor - a jejich úboA 
čí. 

Lásky F# 
mám nesčet
F#7 
né, abych se 
Hmi 
sám přesvěd
G 
čil, 

že D 
mám to, co mi 
Emi 
stačí, 

A7 
abych tu 
D 
žil. 


zpět do C dur

5. Kapsy mám, - abych v nich měl díru, 
boty mám - a na nich letní prach. 
Pod širou oblohou jsem se sám usadil, 
že mám chuť v hlavě si srovnat, 
pro co jsem žil.
1

: Buráky

1. G 
Když Sever válčí s Jihem a 
C 
zem jde do vál
G 
ky 

a v polích místo bavlny, teď A 
rostou bodlá
D 
ky. 

G 
A ve stínu u silnice vidíš 
C 
z Jihu vojá
G 
ky, 

jak se tu válej' v trávě a D 
louskaj' burá
G 
ky. 


Ref: G 
Hej hou, hej hou, nač 
C 
chodit do vál
G 
ky, 

je lepší doma sedět a A 
louskat burá
D 
ky. 

G 
Hej hou, hej hou, 
C 
nač chodit do vál
G 
ky, 

je lepší doma sedět a D 
louskat burá
G 
ky. 


2. Plukovník sedí v sedle, volá: "Yankeeové jdou!" 
Ale mužstvo v trávě leží, prej už dál nemohou. 
Pan plukovník se otočí a koukne do dálky, 
a vidí tu slavnou armádu, jak louská buráky. 

Ref: Hej hou, hej hou… 

3. Až tahle válka skončí a jestli budem žít, 
své milenky a ženy pak půjdem políbit. 
Když zeptají se: "Hrdino, cos' dělal za války?" 
"Jo, flákal jsem se s kvérem a louskal buráky." 

Ref: Hej hou, hej hou…
2

: Cizinec

1. Ami 
Na kraji pouště slun
Dmi 
cem spále
Ami 

Dmi 
Stojí naše 
Ami 
malý měs
E7 
to dřevě
Ami 

Jednoho dne právě čas oběda byl
Se na kraji města jezdec objevil

2. Měl černý sombréro na něm bílej prach
Pod ním hadí voči ze kterejch šel strach
Místo cigarety měl v ústech růži
A na stehnech pouzdra z chřestýších kůží

R: Dmi 
Tu jeho tvář tu kaž
G 
dej z nás poznal

Dmi 
Na každým nároží 
C 
zatykač vlál

Dmi 
Na něm cifra za kte
Ami 
rou by sis žil

E7 
A přece nikdo z nás 
Ami 
nevystřelil


3. Pomalu projížděl hlavní ulicí
Město bylo tichý jak město spící
Před salónem zastavil a z koně slez
Jeho stín šel s ním a za stínem děs

4. I zábava u baru prudce zvladla
Když vešel dovnitř s tváří u zrcadla
Objednal si pití s v místnostech těch
Každej z chlapů poslouchal jenom svůj dech

R: Tu jeho tvář …

5. On jenom se usmál a dopil svůj drink
Mexickým dolarem o barpult cink
Pak ke koni došel krokem pomalým
A za chvíli zmizel jak z doutníku dým

R: Tu jeho tvář …

3

: michaluv song

Tenhleten song patří všem co maj potíže s figurou. ja jmenuji se tučný a postavu mam vydulou. ja byvaval malej štíhlej kluk kterej si o muzice snil a na nastroje struný zkoušel jsem si bare styl.[[E:|--Amaj x02120--
B:|----------
G:|----------
D:|tenhleten---
-------
A:|----------
E:|----------#. ]]
4

: michaluv song

Tenhleten song patří všem co maj potíže s figurou. ja jmenuji se tučný a postavu mam vydulou. ja byvaval malej štíhlej kluk kterej si o muzice snil a na nastroje struný zkoušel jsem si bare styl.[[E:|--Amaj x02120--
B:|----------
G:|----------
D:|tenhleten---
-------
A:|----------
E:|----------#. ]]
5

: michaluv song

Tenhleten song patří všem co maj potíže s figurou. ja jmenuji se tučný a postavu mam vydulou. ja byvaval malej štíhlej kluk kterej si o muzice snil a na nastroje struný zkoušel jsem si bare styl.
6

: Pověste ho Vejš

Na dnešek jsem měl divnej sen. Slunce pálilo a před salonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed šibenice z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy odsouzenci kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením, ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek: 

R1: Pověste ho Ami 
vejš, ať se houpá, pověste ho 
C 
vejš, ať má 
G 
dost.

Pověste ho Dmi 
vejš, ať se 
Ami 
houpá, že tu 
G 
byl nezvanej 
Ami 
host.


1. Pověste ho, že byl jinej, že tu s námi dejchal stejnej vzduch.
Pověste ho, ze byl línej a tak trochu dobrodruh.

2. Pověste ho za El Passo, za snídani v trávě a lodní zvon.
Za to že neoplýval krásou, že měl F 
country rád, že se 
E 
uměl smát i 
Ami 
vám.


R2: Nad hlaC 
vou mi slunce 
G 
pálí konec 
Dmi 
můj nic neod
C 
G 
lí,

do svých C 
snů se dívám z 
G 
dáli.

A do Dmi 
uší mi stále zní tahle 
E 
moje píseň poslední


3. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad.
Za to že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

R2: Nad hlavou mi slunce …

R1: Pověste ho vejš …

4. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib.
že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb.

5. Pověste ho, ze se koukal, ze hodně jed a hodně pil.
ze dal přednost jarním loukám a pak se usadil a pak se oženil a žil.

R1: Pověste ho vejš …

7

: Prodavač

G 
Pojďte všichni dovnitř, pozvěte si všechny známé,

my vám dobrou radu dáme, neboť právě otvíráme,
prodáváme, vyděláváme, co kdo chcete, tak to máme,
co nemáme objednáme, všechno známe, všechno víme,
poradíme, posloužíme.

1. G 
Stál krámek v naší ulici, v něm 
C 
párky, buřty s hořčicí

D7 
bonbóny a sýr a sladký 
G 
mák.

Tam chodíval jsem potají, tak jak to kluci dělají
a ochutnával od okurek lák
C 
pro mou duši nevinnou pan 
G 
vedoucí byl

hrdinou, když A7 
po obědě začal pro
D7 
dávat

G 
Měl jazyk mrštný jako bič a 
C 
já byl z něho celý pryč

a touD7 
žil jsem se prodavačem 
G 
stát.


R: G 
Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka,

C 
kilo chleba, kilo cukru, jeden rohlík, jedna veka,

D7 
všechno máme, co kdo chcete, obchod kvete, jen si račte 
G 
říct.
Čtyři kila, deset kilo, dvacet kilo, třicet kilo,
navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo,
prosím pěkně, mohu nechat o jedenáct deka víc.

2. Já nezapomněl na svůj cíl a záhy jsem se vyučil
a moh být ze mě prodavačů král.
Jenomže, jak běžel čas, náhle zaslechl jsem hudby hlas
a znenadání na jevišti stál.
I když nejsem králem zpěváků, teď zpívám s partou Fešáků
a nikdo vlastně neví, co jsem zač
Mě potlesk hřeje do uší a mnohý divák netuší,
že mu vlastně zpívá prodavač.

R: Pět deka, deset deka,…

Vím, že se život rozletí a sním o konci století,
kdy nikdo neví, co je chvat a shon 
a dětem líčí babička, jak vypadala elpíčka
a co byl vlastně starý gramofon.
I kdyby v roce dva tisíce byla veta po muzice,
obchod je věc stále kvetoucí.
Už se vidím, je to krása, ve výloze nápis hlásá:
Michal Tučný : odpovědný vedoucí.

R: Pět deka, deset deka,…
8

: Tam u nebeských bran

D A D B 
 


1. G 
Měl jsem 
D 
rád pár písní v nich jsem 
A 
žil

cesty toulavý ty o kterých jsem D 
snil

s vlídnou G 
tmou když v letě kráj šel 
D 
spát

G 
poznal 
D 
jsem že 
A 
tenhle svět mám 
D 
rád


2. Bez řečí jsem každou práci vzal
A měl problémy že málem jsem to vzdal
Po každé jsem vstal a zkoušel jít
Pro tu čest že směl jsem vámi žít

®: G 
Měl jsem 
A 
rád

Stín stroG 
mů, říčný 
D 
proud

G 
Štíty 
A 
hor co nej
G 
dou překle
D 
nout

KrásnějG 
ší svět vůbec nehle
D 
dám

G 
To řeknu 
D 
vám

Tam A 
u nebeských 
D 
bran 
G D A D G D 
 


3. Dětský smích A vlání konský hřív
Něco moudrých vět Co měl jsem znát už dřív
Slunce zář Když hřála do mých zad
Poznal jsem Že tenhle svět mám rád

®: 
®: 

To řeknu vám
Tam u nebeských bran
9