Hop trop

21. 11. 2024

: Amazonka

1. Byly krásný naše G 
plány, byla jsi můj celej Hm Bm Am 
svět.
Čas je vzal a nechal G 
rány, Am 
starší jsme jen o pár D 
let.

2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká.
Už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká.

R: Nebe modrý zrcadG 
lí se 
E7 
v řece, která všechno Ami 
ví, 
stejnou barvu jako G 
měly 
Ami 
tvoje oči džínoD 
vý. 

3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl,
"Amazonka" říkávali a já hrdě přisvědčil.

4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká
vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neříká.

R: Nebe modrý zrcadlí se…

5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela
vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla.

R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám,
já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám.
Pořád stejná, přísahám…
1

: Černej den

1. Dmi 
Ten den byl beznadějně C 
černej
Dmi 
jak darebáků svědoC 
mí,
B 
jak smutku nával nepřeberA7 
nej,
B 
kterej se náhle proloA7 
mí.

2. Pomalu stoupali jsme strání
až k jedný z nevelikejch skal,
na který nechal sny a plány
B 
jeden z těch kluA7 
ků, co jsem Dmi 
znal.

Ref: F 
Stačilo málo chybnejch C 
kroků,
F 
vtom znenadání volnej A7 
pád,
Dmi 
je to už pěkná řádka C 
roků,
B 
v noci si A7 
lesem cestu Dmi 
zmát.
Pak F 
ležel s kostrou zlámanou 
a C 
strašně moc chtěl žít,
však Dmi 
usíná a přestanou 
myšA7 
lenky hlavou jít,
z nás F 
každej potom nad ním stál, 
chlad C 
rána na nás dejch,
víDmi 
tr si s listím pohrával 
ve A7 
větvích březovejch.

3. Teď všichni, co tu se mnou stojí,
jsme mlčky ahoj přišli říct
na místa, co nás dávno pojí,
že tenkrát bylo nás tu víc.
2

: Fajn džob


1.Gmi 
 Moje briga má F 
jménoGmi 
 "Ariel",
řekl kapitán, F 
 když mě Gmi 
zval,
[: B 
prej abych s ním jako F 
lodník jel
Gmi 
a džob, co mi F 
nabíd', Gmi 
bral. :]

2. Von veliký prachy mi sliboval,
čertví, jestli ňáký má,
[: já nevěřil, a tak žvanil dál,
že zejtra už vyplouvá. :]  G 
 

R: G 
Celej den a C 
celou G 
noc
Emi 
stožár se pode mnou D 
kejG 
vá,
chceš to znát - C 
klidně G 
pojď,
Emi 
 ať víš taky, jaký to D 
bejG 
vá,
žaludek stoupá C 
vejš a G 
vejš,
Emi 
 na lodi všechno D 
skříG 
pá
do vočí tak jakoC 
 mořská G 
sůl
Emi 
vostrej vítr mi D 
štíG 
pá.  Gmi 
 

3. Kdyby do vočí někdo vám tvrdil,
že by práci pro vás měl fajn,
[: dejte si říct, to by bral jenom ten,
kdo je blázen a nemá šajn, :] že:
R: 
3

: Chrousti

1. Ami 
V hospodě sedím u stolu, když přijde ke mně E 
chlap, 
řekne; Ami 
já jsem Jíra z Maršova, a podá jednu z E 
tlap. 
Jak Dmi 
se tak na G7 
něj C 
kouAmi 
kám, 
zdá Dmi 
se mi, žeG7 
 ho E 
znám, 
ale Ami 
že si nejsem jistej, tak hned E 
zvědavě se Ami 
ptám: 

R: C 
Hele, Dmi 
vy prej G 
u vás C 
žerete Ami 
chrousty 
s Dmi 
krovkamG 
a a C 
syrovýC7 
, 
k Dmi 
obědu G 
že jich C 
zbodnete Ami 
spousty, 
v E 
okolí každej Ami 
ví. 

2. Dodneška marně vzpomínám, co říct mi na to měl, 
po tý ráně židlí jsem to všechno nějak zapomněl. 
Jen ještě dneska cejtím, jak na břiše mi stál, 
když hospodou se jeho něžnej hlásek rozléhal: 

R: Já ti dám, že u nás žereme chrousty 
s krovkama a syrový, 
k obědu že jich zbodneme spousty, 
velký kulový! 

3. Od krve z mýho nosu když si ruce ušpinil, 
viděl, že má dost, a zbaběle mi pole vyklidil. 
A zatímco si kosti a zuby počítám, 
doma u stolu ho žena právě mile přivítá: 

R: Sláva, konečně táto že domů jdeš, 
chrousti už jsou studený, 
dneska si na nich pošmakuješ, 
jsou vypasený. 

R: Z toho kouká tvrdý poučení, 
Že kdo chroustá chrousty rád, 
kamarádství neocení, 
chtěl by se jenom prát. 
4

: Chvíle

1. Emi 
Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu Hmi 
končí,
Ami 
chvíle, co patřej' jen Hmi 
těm, co neusíEmi 
naj',
toulavejm bláznům, když právě s jarem se Hmi 
loučí
a Ami 
za dobrý slovo ti Hmi 
srdce svý na dlani Emi 
daj'.

2. Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí
slunce, když do korun stromů začlo se drát,
stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích,
to najednou chce se mi brečet a zároveň smát.

R: Ty rána s A 
vůní borový smůEmi 
ly
měly by A 
zůstat navždycky v Emi 
nás,
ty rána s C 
vůní sekaný Hmi 
trávy
a ohně, co C 
právě Hmi 
pomalu Emi 
zhas'.

3. Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj',
jak je to nádherný, léto před sebou mít,
spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj'
a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid.

4. Emi 
Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu Hmi 
končí,
Ami 
chvíle, co patřej' jen Hmi 
těm, co neusíEmi 
naj',
toulavejm bláznům, když právě s jarem se Hmi 
loučí
a Ami 
za dobrý slovo ti Hmi 
srdce svý na dlani Emi 
daj'.
R: 
5

: Jasný jak facka

1. Tak už to Emi 
vře a chlapi D 
vostrý jsou jak C 
meče
a že maj G 
vztek, tak pijou, D 
co jen trochu G 
teče,
na lodi D 
jak by měla Ami 
přijít velká H7 
bouře,
to, co se Emi 
děje, skoro D 
podobá se vzpouC 
ře.

2. Začal si kapitán, co hrozný tvrdil věci,
za který držet by ho měli v pevný kleci,
říkal, že svět je vlastně velikánská koule,
a nikdo nevěřil mu ani na půl coule.

R: Emi 
Jasný jak fG 
acka, země je plD 
acka
a kolem dokAmi 
ola jen oceáG 
n,
do tisíc láEmi 
ter, tvrdil to páA 
ter,
a to je víC 
c než kapitF 
án,D 
 
ten když si G 
nahne, hned ho to D 
táhne
pořád na záAmi 
pad do IndieG 
,
po zlatě praEmi 
hne, skončí na ráA 
hně
a dýl než teC 
jden nepřežijeG 
.

3. Bylo by snadnější než jeho tvrdou hlavu
přesvědčit vorvaně anebo mořskou krávu,
že kdo se jednou vydal do neznámejch proudů,
dostal se zaručeně k poslednímu soudu.
R: 
6

: Kancelářský tety

1. C 
Na jednom úřadě když práci neměly
u G 
dortu se šleC 
hačkou při Dmi 
kafi seděG7 
ly
koDmi 
ho teď propeG7 
rem dyť C 
bude teprv C7 
půl,
tak F 
ještě kučeC 
rovou tu Dmi 
co má v rohu C 
stůl

2. ta volno vzala si a kdepak asi je
že na krku má rozvod se tady traduje
prej von ji tuhle zbil tluče ji pro všecko
a povídala známá že platí na děcko
F C
Ref: F 
Není třeba světla C 
blbost aby kvetla
A7 
stačí mít jen temno v keDmi 
buli
F 
kancelářský tety C 
byly samý květy
jen Dmi 
otevřely ]G7]trochu papuC 
ly

3. prej toho jejího hned každej by se lek
jak ten vypadá dneska vypadal pračlověk
má pingl s kytarou a chodí vorvanej
spí někde v síti v lese a není vzdělanej
Ref: 

4. maj taky fiata co moh je asi stát
ten přece hrozně žere kde můžou na to brát
třeba si nakradou a ty poctivej se dři
vždyť bere jen dva tácy von usmolený tři
Ref: 
*: podíDmi 
vej kvete G7 
růža podíDmi 
vej …
7

: Lodníkův lament

1. Emi 
Já snad G 
hned, když jsem se D 
narodil, na G 
bludnej D 
kámen G 
šláp',
a do školy moc D 
nechodil, i Emi 
tak je D 
ze mě Emi 
chlap,
velký G 
dusno, který D 
nad hlavou mi G 
doma D 
viseG 
lo,
drsnýmu chlapu D 
nesvědčí, já Emi 
ťuk' si D 
na čeEmi 
lo.D G D G C G 
 

R: MáG 
ma mě doma držela a D 
táta na mě dřel,
já moh' jsem jít hned študovat, kdyG 
bych jen trochu chtěl,
voženit se, vzít si ňákou D 
trajdu copatou
a za její lásku platit G 
celou vejplatou, hó Emi 
hou.

2. Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást,
že na lodích je veselo a fasujou tam chlast,
a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp,
kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb.

R: 

3. Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach
a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach,
všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas'
a první byl hned kapitán, kdo měl korkovej pás.

R: 

4. Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví,
moc nikomu se nechtělo do vody ledový,
k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl,
všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl.

R: 

5. Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv
a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv',
na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít,
teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh' mít.
8

: Sotva se narodíš

1. /: SD 
otva se nA7 
arodíš, D 
už ti koně kA7 
ovou, :/
/: šG 
avli ti chD 
ystají A 
ocelovD 
ou, :/
A 
ocelovHmi 
ou, bEmi 
ez pEmi7 
arádyE7 
,A7 
 
/: cG 
o kmáni dD 
ostávaj' A7 
u armádD 
y. :/
2. /: Sotva se narodíš, už si verbíř píše, :/
/: že nejsi ze zámku, ale z chýše, :/
ale z chýše pod horama,
/: těžko se vyplácet šesťákama. :/
3. /: Sotva se narodíš, už ti kulku lijou, :/
/: kdo střelí dřív, toho nezabijou, :/
nezabijou, a pak možná,
/: jakej maj' mrzáci život, pozná. :/
4. /: Sotva se narodíš, už ti šijou kabát, :/
/: kterej si voblíkneš jednou-dvakrát, :/
jednou-dvakrát, naposledy,
/: zelený sukno je zkrvavený. :/
5. /: KdE 
ejakej gH7 
enerál, kdE 
ejakej kH7 
aprál :/
/: s flA 
intama lE 
idi by dH 
o pole hnE 
al, :/
dH 
o pole hnC#mi 
al prF#mi 
oti sF#mi7 
obě,F#7H7 
 
/: kA 
omu jsou mE 
etály plH7 
atný v hrobE(C#mi) 
ě? :/
9

: Škrábej

1. Emi 
trojstěžníku plachty k rozervání napnutý
třiG 
náctej den je to s náma nějaký nahnutý
smůD 
lu táhnem za kormidlem s sebou po Emi 
vlnách
my lodníci jsme na tom nejhůř vím to na tuty
G 
pískovcovou cihlu v ruce záda vohnutý
D 
bocman vříská nejradši bych po krku mu Emi 
sáh

Ref: hej Emi 
hej! škrábej ty prkna ať sou C 
bílý!
hej Emi 
hej! škrábej, ty prkna musej' C 
bejt!
hej Emi 
hej! říkej si klidně každou chvíC 
li
Emi 
nebudem D 
spílat Emi 
ruce D 
spínat Emi 
žalmy D 
zpívat Emi 
hou!

2. bez vody jsme všichni skoro žízní leknutý
nikomu z nás nevadí že spíme vobutý
stejně každej den jeden z nás končí na marách
čert aby vzal bocmana a s ním i drhnutí
ze kterýho máme teď ty záda vohnutý
chcem bejt rovný až do pekla překročíme práh
Ref: 
10

: Tři kříže

Dmi 
Dávám sbohem C 
břehům proklaAmi 
tejm, který Dmi 
v drápech má C 
ďábel Dmi 
sám,
bílou přídí C 
šalupy My Ami 
Gray míří Dmi 
k útesům C 
který Dmi 
znám.

R: Jen tři F 
kříže z bíC 
lýho kameAmi 
ní někdo Dmi 
do písku C 
poskláDmi 
dal,
slzy F 
v očích měl a C 
v ruce znaveAmi 
ný lodní Dmi 
deník co C 
sám do něj Dmi 
psal.

2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen,
třeskot nožů při kterým přejde smích, v srdci kámen a jméno Stan.

R: 

3. Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál

R: 

4. Třetí kříž snad vyvolá jen stesk, bejt Jimm Rodgers těm dvoum život vzal,
svědomí měl vedle nich si klek.

Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský,
snad mně tedy bůh odpustí.

R: Jen tři F 
kříže z bíC 
lýho kameAmi 
ní jsem jen Dmi 
do písku C 
poskláDmi 
dal,
slzy F 
v očích měl a v C 
ruce znaveAmi 
ný lodní Dmi 
deník a v C 
něm co jsem Dmi 
psal.
11

: Vodácká holka

1. Když vD 
lny se vEmi 
alí a pG 
eřeje řvA 
ou
a šD 
utry z nich cEmi 
iví jak sG 
ůvA 
y,
loď prD 
aská a Emi 
umrlčí zvG 
on bije tmA 
ou,
tak řD 
ekni, kdo pEmi 
omoct ti A 
umD 
í.
*: Kdo pHmi 
ádlem jen kmF#mi 
itne a přG 
evrátí lD 
oď,
pak jHmi 
ečí jak stF#mi 
aženej z kA 
ůžD 
e,
že tHmi 
y jseš ta F#mi 
atrapa, tG 
y jseš ten cvD 
ok,
co zE 
a každý cvaknutí můžA 
e.
2. Je pěkná jak ráno a voní jak les,
když na dřevo u ohně hrává,
je zrádná jak kočka a věrná jak pes,
ta holka, co při tobě spává.
R: Tu vG 
odáckou hHmi 
olku si nA 
avěky nD 
ech,
nG 
etop ji, nHmi 
ezahA 
ánD 
ěj,
svou vEmi 
íru, svou sHmi 
ílu, svý štF#mi 
ěstí i pHmi 
ech,
svý strEmi 
achy, svý prD 
achy, svůj pE 
oslední dA 
ech
jí pD 
octivě Emi 
odevzdávA 
ej
D 
a lásku zEmi 
a lásku dG 
ávA 
ejD 
.
3. Kdo připálí rejži a přesolí čaj,
kdo sůl nechá v posledním kempu,
kdo ráj změní v peklo a peklo zas v ráj,
kdo zná všechny písničky trempů.
*: Kdo přeje ti štěstí a kope ti hrob,
kdo sladce hned šeptá, hned vříská,
a koho bys roztrh' a praštil a kop'
a po kom se celej den stýská.
4. Až vlasy nám odbarví nebeskej král
a vrásky nám počmáraj' kůži,
svý holce dej pusu a řekni "jdem dál"
a na pádlo polož jí růži.
R: 
12

: Vodácká odborná

[: MeziC 
 proudy :], [: naše dlouhý lodi bloudí :], 
v loubí poutník G7 
roubí C 
vor, 
[: v poutech touhy oči poulí :], [: jak ty dlouhý lodi bloudí :], 
poslouchá nášG7 
 rozhoC 
vor: 

1. LC 
oďák, zabalák, vracák, hák, Ami 
bevarex, bagáž, líh, 
C 
zavírák, votvírák, táborák, D7 
epoxyd, laminát, klG 
íh, 
Ami 
kontra, Emi 
porcelán, Ami 
traverz, bort, C 
ve šlajsně G 
nesraz C 
vaz, 
spáchá zabalák mokrej mord na tom, kdo neG 
zabral C 
včasG7 
. 

2. Koňadra, kolejda, komínky, špricky, kanystr, flastr, šprajc, 
sekera, pilka, sirky, třísky, na břehu kouká zajc, 
citera, niněra, bendžo, bum, basa a kytary hlas, 
kofola, rokola, budvar, rum, západ a zrzavej vlas. 

3. Peřeje, kurděje, leje, zle je, koleje, voleje, les, 
singl, debl, triangl, bágl, mělčina, svačina, jez, 
zátoky, potoky, slapy, chlapi, léto se nevrací, 
oheň, povodeň, mraky, prachy, "vemte mě, vodáci!" 

D 
Kdo tu píseň nedovede, G 
tomu to holt nepojede, 
E 
ať se stydí v hospodě a A 
zdálky mává na lodě, 
F# 
kdo se vyzná v tomto hitu, H7 
ten bude mít autoritu, 
C 
tomu věnec Dmi 
budiž G 
dán, C 
ten je G 
vody C 
pán! 
13