Radůza

Radůza: Bylo nebylo

Gmi F Gmi F D7

1. Gmi
Nebylo a nebo bylo
Cmi
za sedmero horami
F
pršelo a jen se lilo
Gmi
každá rada D7
dobrá mi

Je těžký bát se, kolik zkusíš
uchovat si prostotu
těžší rád mít koho musíš
ale možná protos tu

R: Dívám se zpět dírou v plotě
na klice zašla už měď
vzdálen si v čase i v hmotě
a já tě opouštím teprve teď

2. Pila jsem víc než jsem měla
nebylo to na zdraví
jako kdybych nevěděla
že se tím nic nespraví

Jako kdybych nevěděla
to že ve mně je ten mír
pro kterej jsem letět chtěla
až za obzor, za vesmír

R: Dívám se zpět…

Gmi F Gmi F D7

R2: Ta da daj…

3. Ať to bylo, jak to bylo
jinak už to nebude
ať mi je, či není milo
mám, co je mým osudem

Než vystoupím ze všech svých těl
pochopím, že nepřítel
ať už chtěl, a nebo nechtěl
nejlepší byl učitel

R: Ta da daj…

Radůza: Cestou do Jenkovic

1. E
Můj děda z kola C#mi
seskočil
D
před prázdnou kašnou C
na náD
městí
E
Na lavičce chleba C#mi
posvačil
D
seřídil hodinky C
na záD
pěstí

R: A E
čápi z komína H
od cihelny
zobákem D
klapou, asi jsou A
nesmrtelný

2. Tři kluci v bílejch košilích
dělili se o poslední spartu
Ze zídky do záhonu skočili
přeběhli ulici, zmizeli v parku

R: A čápi…

3. V oknech svítěj peřiny
na bílý kafe mlíko se vaří
Teď právě začaly prázdniny
venku je teplo a všechno se daří

R: A čápi…

Radůza: Čutora

1. Podej mi Gmi
čutoru
můj starej kámoD
ši
vyplave nahoru
co není pro uGmi
ši
těch, co nás neznají
jak my dva známe Cmi
se
jó, někdy Gmi
potají
D
i mistr tesař utne Gmi
se

2. Podej mi čutoru
jestli zbyl tam ještě lok
a nejen ze vzdoru
my na tea five o’clock
můj starej kámoši
se nenecháme zvát
ten přijde o duši
kdo v půli cesty zvad

R: Leckdo noc Cmi
upíjí
tam pod magGmi
nólií
jak tobě teskno D
je-li jí
když ruce zazeGmi
bou
Skoč rychle Cmi
na pelech
naž spánek přijde Gmi
zadrž dech
jestli vzlyk prozradí tě D
je to pech
nejhorší máme za seGmi
bou

3. Podej mi čutoru
dneska přihnu si
až půjdem nahoru
to mít nemusím
co ve svým ruksaku
jó, nedokážu nýst
tak, hochu, nesakruj
žes v parním stroji píst

4. Podej mi čutoru
štěstí se jistí podkovou
když už tu letoru
holt, kámo, máme takovou
kdo kam se zakousne
jó, máme na to čich
a to, jak žili jsme
se pozná na očích

Radůza: De Nim

Ami
Dmi
G
Emi
Ami

1. Ami
Očima uhla Dmi
jsem
G
a nebylo to stuAmi
dem
peřina pohla Dmi
se
G
nějak už buAmi
de
Lino je studeDmi
ný
poG
nožky a pak triAmi
ko
a kabát přes deDmi
nim
G
a nic a tiAmi
cho

R1: Cette chanson n’a Ami
jamais été chantée
comme il Dmi
faut, c’est ça
Mais si tu G
veux, nous tous les Emi
deux
pouvons le Ami
faire, comme ça

La tranquillité, c’est ce qu’on cherche
on dit: »Puisse-t-elle venir!«
On dit que tout est dificile
mais, qu’ est-ce que ça veut dire

R2: Zouvám si pár těžkejch bot
si ve vesmíru můj pevnej bod
a sukně kasám, je blízko brod
a pryč je, co kdo zbod

2. Jen hlesnu od dveří
víš, nelhala jsem dosud
a jestli nevěříš
zkus špičku nosu
Okna jsou zamžený
nádobí škopek plnej
mám hrdlo stažený
hajej a nynej

R1:

R2:

3. Očima uhla jsem
a nebylo to studem
poznal si po hlase
jak mi teď bude
Lino je studený
pod kafem stůl se kejvá
un souvenir de Nîmes
tak už to bejvá

R1: 3×

Radůza: Dědek s cibulí

1. Gmi
Na posledním kilometru
D
medle vedle bedny s cibuGmi
lí
seděl dědek osud čet z run
D
ať se holky taky vybuGmi
lí
Cmi
Jak se na mě podíval
Gmi
popotáh si D
šle
Gmi
ve vousech se drbal jaký div, ale
D
když tu náhle o zem sebou Gmi
šleh

R: Mě Gmi
nosí chromá kobyla,
jiná na mě, jiná na mě, jiná na mě nezbyla
Cmi
ať si kulhá do svahu
má Gmi
vytrvalost, srdce, věrnost, D
vytrvalost, srdce, odvaGmi
hu

2. Všecky tetky odnaproti
seběhly se trapem v jeden šik
klevetějí, hlavou kroutí
koukají se na ten dědkův trik
Nač se mordovat máme
s cizím osudem
dříve, než ten svůj poznáme
navěky tu přece nebudem

R: Mě nosí chromá kobyla…

3. Na posledním kilometru
cibulička se tam kutálí
větu větru se rtu setru
dědkovi, ať se tam neválí
Tetky už si zuby brousejí
na ten jeho flek
oklepal se dědek jeden, řek
ale fuj, to jsem ňáko lek

R: Mě nosí chromá kobyla…

Radůza: Jednou to pomine

1. Emi
Jednou to pomine, dobrý, zlý, jen my D
ne,
jednou to přebolí, Emi
ať je to cokoH
li.
Emi
Jednou se vyhrabem z každýho trápeD
ní,
mezi zemí, nebem, Emi
nic na věky H
není.

R: Emi
Nad D
ráEmi
nem, domů, D
do DejG
vic,
G
nezapoEmi
meň, na věky G
sám H
nejsi Emi
nic.

2. Jednou se zbavíme, všeho, co vlečeme,
nějak to přežijme, těžko a přece ne.
Jednou nás opustí, co jsme si nalhali,
křídlama zašustí kéž je to za námi.

R: Nad ránem…

Radůza: Nebe Peklo Ráj

1. Ty jsi mi říkal, neboj, Ami
malá
to víš, že ti budu Emi
psát
no, tak jsem to tak G
brala
Dmi
a teď už máme Ami
listopad

2. Když jsi mě prosil, ať ti věřím
andělé nebo někdo z nich
mi oči zasypali peřím
a u vás už je asi sníh

R: Nebe-peklo-Dmi
ráj
nebe-E
peklo-Ami
ráj
nebe-peklo-Dmi
ráj
s náma E
duše Ami
hraj

3. Jak vodka v nedopitý flašce
někde se houpe tvoje loď
zas sedím na sbalený tašce
chceš-li mě, tak si pro mě pojď

R: 2X

4. Z křídlovejch plakátů se šklebí
do prázdnejch ulic blondýna
máslem na zem padaj chleby
sama, jak au pair z Londýna

5. Země se točí kolem osy
hlas se mi zadrh jako zip
teď už nebudu tě prosit
s tebou mohlo mi bejt líp

R: 2X

Radůza: Studený Nohy

1. Ami
PrEmi
ší, Dmi
choulím se Emi
do svrchníku,
Ami
než se Emi
otočím F
na podG
patku
zalesknou se světla na chodníku,
jak pětka na věčnou oplátku.

2. Slyším kroky zakletejch panen,
to je vínem, to je ten pozdní sběr,
každá kosa najde svůj kámen,
to je vínem, ber mě, ber.

R: Studený F
nohy E
schovám doma Ami
pod peřinou
a ráno F
kafe dám si E
hustý jako Ami
tér,
přežiju F
tuhle neděE
li tak jako Ami
každou jinou,
na koho F
slovo padne, E
ten je soliD
tér. Ami

3. Broukám si píseň o klokočí,
prší a dlažba leskne se,
je chladno a hlava, ta se točí,
jak světla na plese.

R: Studený nohy…

4. Tak mám a nebo nemám kliku,
zakletá panna směje se
a moje oči, lesknou se na chodníku,
jak světla na plese.

R: Studený nohy…