Pavel Bobek

21. 11. 2024

: Rodný dům

@120bpm
1. Bylo mi E 
 A 
šestnáct let, já E 
 A 
znát chtěl svět, 
D 
náš dům A 
byl jak E 
mříž.
A 
 E 
Táta jen kýv, řek A 
 E 
máš svůj věk, 
tak A 
pojď A/E 
chlapče D 
blíž.

Do kapsy sáh a dal mi klíč, 
řek cestu dál už znáš
Až poznáš svět a budeš chtít, 
kam se vrátit máš.

R: Je to tvůj rodA 
ný dům, D 
tvůj A 
rodný E 
dům
tvůj E 
rodný dům, A 
tvůj E 
rodný D 
dům 

D A - D A 

2. Pak uběhl čas a přišel mi list, 
můj strýc mi psal.
A já věděl dřív, než jsem začal číst, 
že si bůh tátu k sobě vzal.

Na vlak jsem sed, městem šel 
a dlouho bloudil tmou.
Ale když jsem vzhléd, náhle jako stín 
tam stál přede mnou.

R: Můj rodný dům … A 
 
Bridge: Náš F#m 
plot, rozbitá okna a pár A 
holých zdí.
F#m 
Stará houpací židle, nikdo však A 
neseděl v ní.
Byl tam D 
cizí muž, na šatech prach, bílou A 
přilbu měl.
Klíč mi D 
na zem spad a můj vlastní hlas A 
náhle se E 
chvěl.

R: To je můj rodný dům …

3. Řek měl jste přijít dřív už není čas, 
raději běžte kousek dál.
Za pár dní tu bude nová trať 
a ten dům nám v cestě stál.

Pak vyšlehl blesk a děsný třesk 
z úst mu slova vzal.
Já dál tam stál a do očí 
černý prach mi slzy hnal.

R: Můj rodný dům …

E A 
Můj rodný dům
1

: Ruby

1. Mám C 
naději, že uslyším tvé F 
tiché voG7 
láníDm 
,
sC 
tín už padá na zdi bílé, nF 
ic mu nebráG 
ní,
já Dm 
tuším že jsi hezká, jak býG 
valas' tolikrátDm 
,
ó, C 
RuF 
by,F/E 
 F/D 
  nechtěj mi lásku C 
brát.

R. Já nDm 
evymyslel válku, to jen pC 
rstem někdo kýv',
mě Dm 
učili jen střílet, jenže dF 
ruhý střelil dřG 
ív,
a nDm 
evím sám: je mi přáno žG 
ivořit či žít,Dm 
 
ó, C 
RuF 
by,F/E 
 F/D 
  chci nablízku tě mC 
ít.

2. Je zázračné to vědomí, že ještě vůbec bdím.
že tím, co je muž ženě, nemohu ti být, Ruby, já pochopím,
je možná hloupost nesmírná, když odvážím si přát,
ó, Ruby, nechtěj mi lásku brát.

R. Proč utápíš se do mlhy, snad nechystáš se jít,
a nechápu, proč po létech se zase slyším klít,
jen ruku vztáhnu za tebou, když nemůžu už vstát,
ó, Ruby, nechtěj mi lásku brát,
2

: Veď mě dál cesto má

1. G 
Někde v dálce Emi 
cesty končí, 
D 
každá prý však C 
cíl svůj G 
skrývá
Někde v dálce Emi 
každá má svůj cíl 
D 
ať je pár chvil dlouhá C 
nebo tisíc G 
mil

R: Veď mě G 
dál, cesto D 
má, 
veď mě Emi 
dál, vždyť i C 
já
Tam kde G 
končíš, chtěl bych D 
dojít
Veď mě C 
dál, cesto G 
má

2. Chodím dlouho po všech cestách, 
všechny znám je, jen ta má mi zbývá
Je jak dívky co jsem měl tak rád
Plná žáru bývá, hned zas samý chlad
*: Emi 
Pak na D 
patník G 
poslední 
napíšu křídou C 
jméno své
A pod G 
něj, že jsem D 
žil hrozně rád
Emi 
Písně své, co mi F 
v kapsách zbydou
C 
Dám si bandou G 
cvrčků hrát
A D 
půjdu spát, půjdu D7 
spát.
3