Katapult

21. 11. 2024

:

1. A 
Až se bude psát rok dva tisíce šest

D 
Až se všichni přestěhujem do obrovských měst

A 
Až dálnicí zeměkouli opředem

D 
Až budem pyšni na všechno, co dovedem

E 
Pak bude možná pozdě na to chtít se ptát:

Co děti, mají si kde A 
hrát?


2. Až suroviny budem vozit z Měsíce
Až počasí bude řídit družice
Až budem létat na Venuši na výlet
Až za nás budou počítače přemýšlet
Pak bude možná pozdě na to chtít se ptát:
Co děti, mají si kde hrát?

3. Až budeme mít továrny i na stromy
Až umělá tráva bude před domy
Až zavládne v celém světě blahobyt
Až budem umět skoro všechno vyrobit
Pak bude možná pozdě na to chtít se ptát:
Co děti, mají si kde hrát?
1

: Blues

1. D 
Blues opuštěný postele,

A 
blues znamenající smutek

G 
vzpomínky jako zběsilé

D 
vracejí 
A 
každý dotek.


2. Blues ustlanýho polštáře,
blues složený bílý deky,
samotu křičí do tváře,
dva lístky do diskotéky.

3. Blues prázdných hrnků od kávy,
blues zvětralýho vína
nechci si sám lehat do trávy,
byla to moje vina.

4. Blues smutných zubních kartáčků,
blues zapomenutých sponek,
slepená fotka v rámečku
vyčkává na tvůj zvonek.

5. = 1.
6. = 4.
2

: Hlupák váhá

1. Ami 
Když ti svoje záda 
G 
štěstí uká
D 
že,

F 
nála
G 
du máš mizer
Ami 
nou.

Ami 
Těžko se ti hledá 
G 
trocha kurá
D 
že,

F 
zůsta
G 
neš stát jako 
Ami 
sloup.


Sólo: 

2. Když máš kamaráda a on tě podrazí,
náladu máš mizernou.
Tehdy jeho zrada v srdci zamrazí,
zůstaneš stát jako sloup.

R: F 
Hlupák 
G 
váhá,
Ami 
 svět kupředu uhání.

F 
Hlupák 
G 
váhá,
Ami 
 ztrácí život v čekání.

F 
Hlupák 
G 
váhá,
Ami 
 ale život utíká.

F 
Hlupák 
G 
váhá.
E 
 


Sólo: 

3. Když máš kamaráda a on tě podrazí,
náladu máš mizernou.
Tehdy jeho zrada v srdci zamrazí,
zůstaneš stát jako sloup.

R: Hlupák váhá…

Sólo: 
3

: Já nesnídám sám

1. E 
V dáli někde svítá 

A 
Na polštáři vlasů pár barvy 
E 
žita
A 
 
E 
 
A 
 
E 
 

E 
Nové ráno vstává 

A 
Stůl je pro dva prostřený, voní 
E 
káva
A 
 
E 
 


R: Je to poprH 
vé 

A 
Já nesnídám 
E 
sám 
A 
 
E 
 

Je to poprH 
vé 

A 
Já nesnídám 
E 
sám 
A 
 
E 
 


2. Váza plná růží 
V parku tolik nechybí, řeklas - díky
Láskou voní tráva 
Poštou větru báječná letí zpráva

R: 

2. 

R: 
4

: Jsou špatný dny

1. Emi 
Jsou špatný dny

Ami 
Kdy větám smysl chybí

G 
A kdy se slova 
H7 
nechtěj rýmo
Emi 
vat

G 
Kdy v žilách mám chladnou krev rybí

Ami 
A kdy se 
D 
nechci milo
Emi 
vat


2. Jsou špatný dny
Kdy ani vstávat nechci
A kdy je lepší zůstat spát
Kdy proti mně se staví vlastní věci
A kdy nechodím otvírat

3. Jsou špatný dny
Kdy všechno dvakrát bolí
Kdy těžko chápu každý vtip
Jsou špatný dny kdy kašlu na okolí
Snad příští ráno bude líp
5

: Katapult

Ami 
Sedím už nevím 
C 
v koli
G 
káté 
Ami 
šatně

na židli kostým a C 
ladím 
G 
kyta
Ami 
ru

jeviště toneC 
 za
G 
tím ještě 
Ami 
ve tmě

do které svítí C 
rudé 
G 
oči Marsha
Ami 
llů


F 
Sedím a mám 
G 
ten divný 
Ami 
pocit

F 
kdo nehrál 
G 
ten ho nikdy nepo
Ami 
znal

F 
mám sucho v krku 
G 
ruce se začínají 
Ami 
potit

F 
pokaždé, jak bych 
G 
znovu začí
Ami 
nal


[: G 
Vysvobodí mě 
F 
snad jen záře 
Ami 
reflektorů

G 
až začne sálem 
F 
dunět muzi
Ami 
ka

G 
při starém dobrém
F 
 rock'n'ro
Ami 
llu

G 
se ozve aplaus
F 
 publi
Ami 
ka :]
6

: Lesní Manekýn

g|---------------------5------------------------| 
d|-7-7-5-7-7-5-7-7-5-7------------------5-6-7---|
a|------------------------7-7-5-7-7-5-7---------|

A E A 
1. Staré A 
džíny plné záplat 

Z košiE 
le je cítit dým 

VojensA 
ký má z Kotců kabát 

ZkrátE 
ka Lesní manekýn 


2. Často pěšky, občas vlakem 
Když má někdy štěstí kus 
Tu a tam ho svezou stopem 
Traktor je mu autobus 

R: NevadíD 
 mu 
A 
jestli sněží 

nebo E 
je krásný 
A 
den 

Každý D 
pátek 
A 
s rancem běží 

musí E 
z města 
A 
ven 

Na módě mu nezáleží 
Nehledá si pohodlí 
Je mu jedno i kde leží 
Vyspí se i pod jedlí 

3. Lože z větví, polštář z mechu 
Přikrytý je kabátem 
Nad hlavou má smrků střechu 
Měsíc hlídá jeho sen

R: Nevadí mu jestli sněží …
7

: Třináctá komnata

1. Tluču D 
se hodinami dní

Na kousky se rozpadám G 
 

Jsem soustem pro hladový Emi7 
čas

tak jako myš je pro hada A 
 


2. Polykám hodinami dní
Jdu životem košatým
Však cítím sladkotrpkou vůni
ze třinácté komnaty

*: D 
Když vejdu do ní, potkávám

moje drahé bytosti A 
 
D 
 
A 
 

Místa kam už se nevrátím G 
 

odkud mě čas vyhostil D 
 
A 
 

D 
Když vejdu do ní, potkávám

moje drahé bytosti A 
 
D 
 
A 
 

Místa kam už se nevrátím G 
 

odkud mě čas vyhostil D 
 
A 
 

D 
S Tebou jsem vždycky 
A 
chvíli tam

kde hodiny netikaj G 
 
Emi7 
 
A 
 

D 
S Tebou jsem vždycky Achvíli tam

kde hodiny netikaj G 
 
Emi7 
 
A 
 
8

: Vojín XY hlásí příchod

1. G 
Ospalá 
D 
vrátnice

F 
a na polici 
C 
poslední dva klíče

Ami 
v skleněné 
F 
vitrínce

D 
se smutně krčí pro turisty ký-če


2. Vrzavé schodiště
ošlapané snad miliony kroků
kráčíte nejistě
vnímáš jen křivku jejích boků

3. Manželský postele
a vycházková uniforma v skříni
zelená košile
ty zatím dumáš o svatební sí-ni

4. Hodinky na ruce
které tvůj čas tak neúprosně měří
kdy sáhneš po klice
těch oprýskaných hotelových dveří

5. Kdy vstaneš z postele
a městem v předpisovém saku
vůbec ne vesele
jí budeš doprovázet k poslednímu vlaku

6. Kdy ještě ucítíš
naposled ve tvých její teplé dlaně
zašeptáš tiše: piš
a její pusa bude chutnat slaně

7. Kdy trochu zklamaně
a smutně projdeš pod nápisem "východ"
kdy řekneš na bráně:
vojín XY vám hlásí příchod
9