1. TG
a krásná dívka, cAmi7
o se bojí D
o svoji krásu,
G
Athéna jmAmi7
éno má zC
a starých dG
ávných časů,
odhodí flétnu, hrAmi7
át nejde s nD
ehybnou tváří,
tG
en, kdo ji nAmi7
ajde dřív, tC
omu se přG
ání zmaří.
R: TEmi
ak i Marsyas zmD
ámen flétnou vEm
ěří, že mC
usí přetnout
/: jG
edno pravidlo, sázkD
u a hrC
át lG
íp nD
ež bG
ůh. :/
2. Bláznivý nápad, snad nejvýš Marsyas míří,
Apollón souhlasí, oba se s trestem smíří,
král Midas má říct, kdo je lepší, Apollón zpívá,
o život soupeří, jen jeden vítěz bývá.
R: Tak si Marsyas zmámen flétnou věří a musí přetnout
/: jedno pravidlo, sázku a hrát líp než bůh. :/
3. Obrátí nástroj, už ví, že nebude chválen,
prohrál a zápolí, podveden vůlí krále,
sám v tichém hloučku, sám na strom připraví ráhno,
satyra k hrůze všech zaživa z kůže stáhnou.
R: Tak si Apollón změřil síly, každý se musel mýlit,
/: nikdo nemůže kouzlit a hrát líp než bůh. :/
4. Ta krásná dívka, co se bála o svoji krásu,
dárkyně moudrosti za starých dávných časů,
teď v tichém hloučku v jejích rukou úroda, spása,
Athéna jméno má, chybí ji tvář a krása.
R: Ty dy dy …