Fešáci

21. 11. 2024

: Jaro

1. Ami 
My čekali C 
jaro, a G 
zatím přišel Ami 
mráz,
tak strašlivou C 
zimu neG 
zažil nikdo z Ami 
nás,
z těžkých černých C 
mraků se G 
stále sypal Ami 
sníh
a vánice C 
sílí v poG 
ryvech ledoAmi 
vých.
Z C 
chýší dřevo mizí a G 
mouky ubývá,
Dmi 
do sýpek se raději už G7 
nikdo nedívá,
C 
zvěř z okolních lesů nám G 
stála u dveří
Dmi 
a hladoví ptáci přiG 
létli za zvěří, a stále Ami 
blíž.

2. Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
když vystrašenej soused na okno zaklepal:
"Můj synek doma leží, v horečkách vyvádí,
já do města bych zašel, doktor snad poradí."
Půjčil jsem mu koně, a když sedlo zapínal,
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:
"Nejezdi naší zkratkou, je tam příkrej sráz
a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj!"

3. Na to strašný ráno dnes nerad vzpomínám,
na tu strašnou chvíli, když kůň se vrátil sám,
trvalo to dlouho, než se vítr utišil,
na sněhové pláně si každý pospíšil.
Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám,
kterým bych v té bouři nejel ani sám,
a pak ho někdo spatřil, jak tam leží pod srázem,
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.

Ami 
Někdy ten, kdo C 
spěchá, se G 
domů nevracíAmi 
 …
1

: Lojza a Líza

Rec: "Lojzo, hej, Lojzo!"
"Ano, Lízinko?"
"Dojdeš pro vodu?"
"Už běžím."
"No proto."

1. Vědro G 
má ve dně C 
díru, milá Lízo, milá Lízo,
vědro G 
má ve dně C 
díru, milá D 
Lízo, jak G 
hrom.

2. Tak ji ucpi, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji ucpi, milý Lojzo, milý Lojzo, ucpi ji.

3. A čím ji mám ucpat, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám ucpat, milá Lízo, řekni čím.

4. Kouskem slámy, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
kouskem slámy, milý Lojzo, milý Lojzo, kouskem slámy.

5. Jenže sláma je dlouhá, milá Lízo, milá Lízo,
jenže sláma je dlouhá, milá Lízo, dlouhá.

6. Tak ji utni, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji utni, milý Lojzo, milý Lojzo, utni ji, hihihihi.

7. A čím ji mám utnout, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám utnout, milá Lízo, řekni čím.

8. Sekerou, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
sekerou, milý Lojzo, milý Lojzo, sekerou, no jó.

9. Jenže sekera je moc tupá, milá Lízo, milá Lízo,
jenže sekera je moc tupá, milá Lízo, tupá.
10. Tak ji nabruš, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji nabruš, milý Lojzo, milý Lojzo, nabruš ji. Hik!

11. A čím ji mám zbrousit, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám zbrousit, milá Lízo, řekni čím.

12. Vem si brousek, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
vem si brousek, milý Lojzo, milý Lojzo, brousek.

13. Jenže brousek je suchý, milá Lízo, milá Lízo,
jenže brousek je suchý, milá Lízo, suchý.

14. Tak jej namoč, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak jej namoč, milý Lojzo, milý Lojzo, smoč ho.

15. A čím ho mám smáčet, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ho mám smáčet, milá Lízo, řekni čím.

16. Zkus vodu, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
zkus vodu, milý Lojzo, milý Lojzo, zkus vodu.

17. A v čem ji mám přinést, milá Lízo, milá Lízo,
a v čem ji mám přinést, milá Lízo, řekni v čem.

18. No vem si vědro, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
no vem si vědro, milý Lojzo, milý Lojzo, vědro.

19. Vědro má ve dně díru, milá Lízo, milá Lízo,
vědro má ve dně díru, milá Lízo, jak hrom.
2

: Paní má se má

1. E 
Každý ráno probouzí mě F#mi 
sluncem hoříD 
cím H 
 
E 
A listy jív se rosou zachvěA 
jí
E 
vítá mě tu šafrán spolu s F#mi 
jemnou skořiD 
cí H 
 
A E 
jas z tvých očí s barvou šalvěA 
jí H 
 

2. Každé ráno otvírám svůj krámek pod věží
A vůněmi vám kornout naplním
Ke mně každý spěchá od nás hned tak neběží
Dnes každý zná můj krámek s kořením

R: A 
Říkají že H 
paní má se E 
má, že A 
její muž jsem H 
právě E 
já
A 
Dávno ví proč H 
ráda mě a E 
s pýchou objíA 
má
Paní má se E 
má voní A 
mátou
Paní má se E 
má voní A 
mátou

3. Každý večer zavírám svůj krámek petlicí
A otvírám svou náruč dokořán
teplo tvé mě vábí moje lásko vonící
i den k nám vklouzne vůni uhoupán

4. Každý večer uvařím i jasmínový čaj
A ustelem si květem lipovým
Pohár vína půlnoční teď naplnit po okraj
Co nestačíš mi říct sám dopovím

R: 2×
3

: Sundej z hodin závaží

1. D 
Brouzdej trávou za tratí 
v dlouhých letních hodiG 
nách, 
Emi 
vše se v dobré obráA 
tí, 
A7 
já se vrátím před tvůj D 
práD4 
h. 

2. D 
Nikdy nevěř vteřinám, 
ty nám jenom překáG 
ží. 
Emi 
Je tu lék a já ho A 
znám 
A7 
- sundej z hodin záD 
vaG 
ží. 

R: D 
Pak se D7 
času budem G 
smát 
někde stranou od liD 
dí. 
Naše toulky ranní E 
rosou 
ať nám všichni záviA 
dí. 

3. D 
Odjezd můj je blíž a blíž. 
Vlak už čeká v nádraG 
ží. 
Emi 
Já chci zůstat, ty to A 
víš. 
A7 
Sundej z hodin záD 
vaG 
ží. 

Mezihra... 

R: D 
Pak se D7 
času budem G 
smát… 

4. (jako 3.) 
Odjezd můj je blíž a blíž. 
Vlak už čeká v nádraží. 
Já chci zůstat, ty to víš. 
Sundej z hodin závaží. 

Mezihra... 

5. Já chci zůstat, ty to víš. 
Sundej z hodin závaží. 
4

: Sundej z hodin závaží

1. D 
Brouzdej trávou za tratí 
v dlouhých letních hodiG 
nách, 
Emi 
vše se v dobré obráA 
tí, 
A7 
já se vrátím před tvůj D 
práD4 
h. 

2. D 
Nikdy nevěř vteřinám, 
ty nám jenom překáG 
ží. 
Emi 
Je tu lék a já ho A 
znám 
A7 
- sundej z hodin záD 
vaG 
ží. 

R: D 
Pak se D7 
času budem G 
smát 
někde stranou od liD 
dí. 
Naše toulky ranní E 
rosou 
ať nám všichni záviA 
dí. 

3. D 
Odjezd můj je blíž a blíž. 
Vlak už čeká v nádraG 
ží. 
Emi 
Já chci zůstat, ty to A 
víš. 
A7 
Sundej z hodin záD 
vaG 
ží. 

R: D 
Pak se D7 
času budem G 
smát… 

4. (jako 3.) 
Odjezd můj je blíž a blíž. 
Vlak už čeká v nádraží. 
Já chci zůstat, ty to víš. 
Sundej z hodin závaží. 

5. Já chci zůstat, ty to víš. 
Sundej z hodin závaží. 

D4
5