Poutníci

Poutníci: Až uslyším hvízdání

Emi
Pověz mi, můj příteli, co D
uděláš, když rozdělí
tě s C
někým D
jeho Ami
smích jak žhavý Hmi
klín,
Emi
a on si myslí, jak se zdá, že D
postačí, když zahvízdá,
hned C
něhou D
změkneš Ami
jako paraHmi
fín.

®1: G
Až uslyším C
hvízG
dáD
ní,
C
až uslyším F
hvízC
dáG
ní, G

až uslyším C
hvízG
dáD
ní,
Ami
ukryji své zklamání za G
nekonečnou hrou a mlhou D
ranní,
Ami
ukryji své zklamání za G
rozzářenou tvář a pousD
mání,
Ami
ukryji své zklamání a G
vezmu jeho hlavu do svých D
dlaní.Emi

A pověz mi, jak lámeš mříž, co uděláš, když nevěříš,
že kroužkovaní ptáci zpívají,
oni hvízdají a pyšní jsou, že létat mohou nad tebou
a na zemi ti z ruky zobají.

®2: Až uslyším hvízdání, až uslyším hvízdání, až uslyším hvízdání,
ukryji své zklamání za nekonečnou hrou a mlhou ranní,
ukryji své zklamání za rozzářenou tvář a pousmání,
ukryji své zklamání a narovnám jim křídla, když se zraní.

Poslyš, když mi nevěříš, ty také chceš jít stále výš
a slunce je tak zlaté, až se vlní,
pak se můžeš, když chceš výš, spálit víc, než pochopíš,
a budeš rád, když nenajdeš jen trní.

®1:

Poutníci: Hotel Hillary

1. Tvař se Ami
trochu nostalgicky, už tě nikdy nepotkám,
F
máš to jistý G
provždycky, nastav Ami
uši vzpomínkám,
jak tě znám, i v tuhle chvíli měl bys řeči peprný,
jak F
tenkrát, když nám G
tvrdili, že je Ami
vítr stříbrný.

R: A F
tváře měli kožený, my jim zdrhli z průvodu,
zahoDmi
dili lampióny a D
našli hospodu,
ale F
taky Jacquese Brela a s ním smutek z cizích vin
a Dmi
žádostivost těla a pak D
radost z volovin,
a ta nám Ami
zbejvá.

2. Po večerech pro diváky dělali jsme kašpary,
pak na zemi dva spacáky - náš Hotel Hillary,
slavný sliby jsme už znali, i to, jak se neplní,
a cenzoři nám kázali o správným umění.

3. A tak válčím s nostalgií, bují ve mně jako mech,
a pořád všechno slibují starý hesla na domech,
ty jsi splatil všechny dluhy, i za Hotel Hillary,
a já vyhážu ty černý stuhy funebrákům navzdory.

R: Vždyť mají tváře kožený, my jim zdrhnem z průvodu,
zahodíme lampióny a najdem hospodu,
a tam svýho Jacquese Brela a s ním smutek z cizích vin
a žádostivost těla a pak radost z volovin,
/: a ta nám zbejvá. :/

Poutníci: Hvězdy

.1.
SchC
ovej mi kG
ousek F
od večG
eřC
e
a počkej, co pF
oletC
í hvG
ězd,
po C
urážkách zpG
ívej F
o důvG
ěřC
e,
po rF
anC
ách pF
ohlC
aď mi pG
ěst.

.R:
NG
ikdy bych nebyl tak hroší a psí,
kdAmi
yby mi nDmi
ebylAmi
o zlG
e,
jak pěšímu pluku, když za vesnicí
pC
očítá dF
o nC
edF
ělG
e.

.2.
Skoro se zdá, že proměníš svět,
a to snad, má lásko, i teď,
kdy s holými zády už tisíce let
čekáme na odpověď.

.R:

.*:
SkC
oro se zdG
á, že prF
oměnG
íš svC
ět …

Poutníci: Nadějí

1. Když spAmi
í dva odsouzenD
í
v lAmi
ukách u hořících klD
ád,
ten dAmi
ým a ta tráva je zmD
ěníC
,
než se nG
adHmi
ějí,Ami
než se nG
adHmi
ějí,Ami
než se nG
adHmi
ějí.Ami

2. Když dva se nepodřeknou
v noci u mlčících vrat,
ta tma a to ticho je svléknou,
než se nadějí, než se nadějí, než se nadějí.

3. Můj most, já vím už, kde je,
padá a před ním je drát,
a drát, když skočím, se chvěje
něžnou nadějí, něžnou nadějí, nežnou nadějí.

Poutníci: Panenka

1. G
Co skrýváš za C
víčky a G
plameny C
svíčky
snad G
houf bílejch holubic nebo jen D
žal
tak C
odplul ten G
prvý, den C
zmáčený G
krví
ani pouťovou panenku D
nezaneG
chal.

R: Otevři C
oči Ty G
uspěchaD
ná, C
dámo G
uplakaD
ná,
C
otevři G
oči ta C
hloupá noc G
končí
a mír je D
mezi náG
ma.

C
G
C
G
D
G

2. Už si oblékni šaty a řetízek zlatý
a umyj se půjdeme na karneval
a na bílou kůži Ti napíšu tuší
že dámou jsi byla a zůstáváš dál.

R: Otevři ……….

Poutníci: Pojďme se napít

1. Pěkně tě D
vítám, G
lásA
ko D
má,
tak trochu zbiF#mi
tá a G
víc D
soukroA
má, G
F#mi

Emi
pěkně tě víD
tám, a čemu G
vděčím za F#mi
tak vzácnou Hmi
chvíli
G
jedF#mi
nou Emi
za D
sto A
let?G
F#mi

R: [: A
Pojďme se napítD
, pojďme se naG
pítF#mi
Emi

ať D
nám Emi
mají z G
čeho slzy D
týct. :]

2. V nohách ti dřepí bílej pták,
už nejsme slepí a zlí, naopak,
už nejsme slepí a rozdejchaní, jako když se spěchá
bránou vítězství.

R: Pojďme se napít, pojďme se napít…

3. V očích ti svítí a slábne dech
a něco k pití tu ční na stolech,
a něco k pití, a nepospíchej, stoletá má lásko,
když už nemáš kam.

R: Pojďme se napít, pojďme se napít…