Olympic

Olympic: Bon Soir Mademoiselle Paris

1. Emi
Mám v H7
kapse jeden Emi
frank,
jsem D7
nejbohatší z G
bank nad SeiH7
nou,
mám víc než krupiér,
stíny Sacre Coeur nade mnou.

R: C
Láska je D
úděl G
tvůj,
Ami
pánbůh tě H7
opatEmi
ruj,
[: bon soC
ir, maD
demoiselle, PaEmi
ris. :]

3. Znám bulvár Sant Michel,
tam jsem včera šel s Marie Claire,
vím, jak zní z úst krásných žen,
ta slůvka: Car je ťaime, oh ma cher.

R: Láska je úděl tvůj, …

Olympic: Bonsoir mademoiselle Paris

1. Emi
Mám v H7
kapse jeden Emi
frank, jsem D7
nejbohatší z G
bank nad SeiH7
nou,
Emi
mám H7
víc než krupiEmi
ér a D7
stíny Sacre-G
Coeur nade H7
mnou.

R: C
Láska je D
úděl G
tvůj, Ami
pánbuh tě H7
opaEmi
truj,
bonsoC
ir, mademoiD
selle PaEmi
ris, bonsoC
ir, mademoiD
selle PaEmi
ris.

2. Znám bulvár Saint Michelle, tam jsem veera šel s Marie-Claire,
vím, jak zní z úst krásnejch žen sluvka "car je t'aime, oh, mon cher".

Olympic: Co všechno se tu může stát - Voda

1. Emi
Dnes jsem seděl u pramene
C
Vodu jako démant D
bral jsem do dlaní a Emi
pil
To pramínek pod kamenem
Jako malý zázrak si cestu na svět prorazil
C
Chtěl bych všem D
zprávu G
dát
Co všechno se tu může stát
Emi
Že dnes jsem seděl u pramene
C
Vodu jako démant D
bral jsem do dlaní a Emi
pil

2. Náhle jen tak znenadání
Přišla jedna dívka krásná, až jsem tajil dech
A docela bez zdráhání
Sedla si do stínu, tam co byl nejměkčí mech
Chtěl bych všem zprávu dát
Co všechno se tu může stát
Že náhle, jen tak znenadání
Přišla jedna dívka krásná, až jsem tajil dech

R: [: C
Všechno dosvědčí mi
D
Modré nebe nad hlavouEmi
:] 2×

3. Šli jsme spolu podle břehu
Kde se voda ztrácí pod nánosem hrozných pěn
Jako pod lavinou sněhu
Zmizela ta dívka, já zůstal jako omráčen
Chtěl bych všem zprávu dát
Co všechno se tu může stát
Šli jsme spolu podle břehu.
Kde se voda ztrácí pod nánosem hrozných pěn

R: Všechno dosvědčí mi
Modré nebe nad hlavou
A kdo nevěří mi
Co se všechno může stát
Ten, kdo nevěří mi
Ať nemůže klidně spát…!

Olympic: Dej mi víc své lásky

1. G#mi
Vymyslel jsem spoustu nápadů, H
aů,
co G#mi
podporujou hloupou nálaF#
du, aD#
ů,
G#
hodit klíče do kanálu,
C#
sjet po zadku C#mi
holou skálu,
G#mi
v noci chodit D#
strašit do hG#mi
radu.

2. Dám si dvoje housle pod bradu, aů,
v bílé plachtě chodím pozadu, aů,
úplně melancholicky
s citem pro věc, jako vždycky,
vyrábím tu hradní záhadu.

Ref: H
Má drahá, dej mi víc, D#
má drahá, dej mi víc,
G#mi
má drahá, E
dej mi víc své H
lásky, F#
aů,
H
já nechci skoro nic, D#
já nechci skoro nic,
G#mi
já chci jen E
pohladit tvé H
vlásky, D#
aů.

3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů,
mi dokonale zvednul náladu, aů,
natrhám ti sedmikrásky,
tebe celou, s tvými vlásky,
zamknu si na sedm západů.

Mezihra: …

Ref: Má drahá, dej mi víc…

4. = 3.
+ aů, aů, aů, aů.

Olympic: Dej mi víc své lásky

1. Vymyslel jsem spoustu napadů, aů,

co podporujou hloupou náladu, aů,

hodit klíče do kanálu, sjet po zadku holou skálu,

v noci chodit strašit do hradu, aů.

2. Dám si dvoje housle pod bradu, aů,

v bílé plachtě chodím pozadu, aů,

úplně melancholicky, s citem pro věc jako vždycky

vyrábím tu hradní záhadu, aů.

R: Má drahá, dej mi víc, má drahá, dej mi víc,

má drahá, dej mi víc své lásky, aů,

já nechci skoro nic, já nechci skoro nic,

já chci jen pohladit tvé vlásky, aů.

3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů,

mi dokonale zvednul náladu, aů,

natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky

zamknu si na sedm západů, aů.

2. Dám si dvoje housle pod bradu, aů,

v bílé plachtě chodím pozadu, aů,

úplně melancholicky, s citem pro věc jako vždycky

vyrábím tu hradní záhadu, aů.

R: Má drahá, dej mi víc, má drahá, dej mi víc,

má drahá, dej mi víc své lásky, aů,

já nechci skoro nic, já nechci skoro nic,

já chci jen pohladit tvé vlásky, aů.

3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů,

mi dokonale zvednul náladu, aů,

natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky

zamknu si na sedm západů, aů.

R: Má drahá, dej mi víc, má drahá, dej mi víc,

má drahá, dej mi víc své lásky, aů,

já nechci skoro nic, já nechci skoro nic,

já chci jen pohladit tvé vlásky, aů.

3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů,

mi dokonale zvednul náladu, aů,

natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky

zamknu si na sedm západů, aů.

Olympic: Hvězda na vrbě

1. Kdo se Ami
večer Emi
hájem Ami
vrací
F
Ten ať Emi
klopí G7
zraC
ky Emi

G
Ať je Ami
nikdy Emi
neoAmi
bracíDmi

K G7
vrbě Emi
křivolaE
ký A
C
Emi

G
Jinak Ami
jeho Emi
oči Ami
zjistí
F
I když Emi
se to G7
neC
zdáEmi

G
Že na Ami
vrbě Emi
kromě Ami
listí
Dmi
Visí F
malá hvězdaAmi

R: ViděC
li jsme jednou v F
lukách
Plakat C
na tý vrbě F
kluka
Který Dmi
pevně věřil B7
tomu
Že ji D7
sundá z toho G7
stromuEmi

2. Kdo o hvězdy jeví zájem
Zem když večer chladne
Ať jde klidně přesto hájem
Hvězda někdy spadne

Ať se pro ní rosou brodí
A pak vrbu najde si
A pro ty co kolem chodí
Na tu větev zavěsí

Olympic: Jako za mlada

1. Ami
Jsem to já jak zamlada
D7
I když jinak teď vyG
padám
Ami
Stále mám stisk buldočí
D7
K tomu pár vrásek u G
očí
F
Názory jsem máDmi
lo změnil
G
Muziku mám C
rád
Dmi
Co jsem cenil cením dál
F
Už zřejmě napořG
ád

2. Jsem to já jak zamlada
Stejné věci mě napadaj
Když se dívky rozvlní
Není co bych jim nesplnil
V novinách čtu dobré zprávy
Stále nejraděj
Je to návyk od dětství
Dnům dát spád a děj

R: C
Rád plavu v záhadG
ách
TDmi
ak jako zamAmi
lada
AC
stejně spousG
tu věcí Dmi
nevímF

IC
když mě ucG
hopí
Dmi
smolný den za Ami
klopy
C
Marně doufá, G
že se z něho zDmi
jevím,F
G
zjevím

3. Jsem to já jak zamlada
Stejně špatně se ovládám
Když mi něco nesedí
Dělám si službu medvědí
Řeknu to, co právě cítím
Potom zaplatím
Tak se jevím sobě sám
Aspoň prozatím.

R: Dál si plavu v záhadách
Stejně tak jako zamlada
Jako tehdy spoustu věcí neví
Když mě sem tam uchopí
Můj smolný den za klopy
Marně doufá, že se z něho zjevím

4. Jsem to já jak zamlada
Stejné věci mě napadaj
Stále mám stisk buldočí
K tomu pár vrásek u očí
Názory jsem málo změnil
Muziku mám rád
Co jsem cenil cením dál
Už zřejmě napořád
Svůj řád

Olympic: Jasná zpráva

Sólo: 2×

1. SG
končili jsme, jasná zpráva,
Emi
proč o tebe zC
akopávám dD
ál,
Ami
projít bytem C
já abych se bG
ál.

2. Dík tobě se vidím zvenčí,
připadám si starší menší sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

Ref: Emi
Pěnu s vůní jHmi
ablečnou, vEmi
yvanulý sHmi
prej,
Emi
telefon, cos uG
střihla mu šňD
ůru,
Emi
knížku krásně zHmi
bytečnou, Emi
co má lživý Hmi
děj,
Emi
píše se v ní, jG
ak se lítá vD
zhůru,
lítá vAmi
zhůru, ve dvou vzD
hůru.

2. Odešla's mi před úsvitem,
mám snad bloudit vlastním bytem sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

Sólo: 2×

Ref: Pěnu s vůní jablečnou…

3. Skončili jsme jasná zpráva,
není komu z okna mávat víc,
jasná zpráva, rub, co nemá líc.

Sólo: 2× 4/4

E:|-7---------|-----------7--7-------|----7-8-10-12--12-10-8-|-7--------
B:|---8-------|---7-8-10--------10-8-|-10--------------------|---8------
G:|-----7~~~~-|-9--------------------|-----------------------|-----8~~~-
D:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
A:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
E:|-----------|----------------------|-----------------------|----------

Olympic: Je to Tvá vina

G
Je to tvá vina, ty jsi příčina F
svýho smutnění
G
Chápej má milá, ty jsi svítila, F
já měl zatmění

Ami
To se někdy tak G
stává vítězkám
F
Zvyklejm na stupních G
stát
Ami
Že se začnou těch G
co ji netleskaj F
bát
Ami
To se někdy tak G
stává ješitám
F
Co jsou zvyklý jen G
brát
Ami
Já z klidu tě G
krásně rozkmital F
rád, G
rád

C
Říkáš jak jsem tě G
skoupal
a žes byla Dmi
hloupá a nemáš chuť F
žít
C
Že ti po srdci G
čmárám, že je po mně Dmi
spára
C
Že jen jsem tě G
houpal a tep že ti Dmi
stoupá
Tím jak mě chceš F
mít
C
Však pod tím vším G
pýcha
Už chystá se Dmi
dýchat a G
znít

Je to tvá vina, ty jsi příčina svýho smutnění
Chápej má milá, ty jsi svítila, já měl zatmění

To co stalo se, nejde odestát
Nejspíš to bude tím
Že já sejmul tvůj vzácnej majestát, vím, vím

Olympic: Jsem tak línej

G
I když ráno nechci C
spát, G
nechce se mi vůbec C
vstát
D
Přemejšlím, proč C
jsem tak G
línej C G

G
Vlastně mě nic nenuC
tí, G
ležet téměř bez hnuC
tí
D
Po ránu nejsem C
příliš G
vlídnej

Peřina mě objímá, jak ta láska nevinná
Polední čas se zvolna blíží
Mozek ten už pracuje, tělo silně vzdoruje
A oči se mi zas už klíží

Emi
Právě teď zase začal C
zvonit telefón
Já G
ležím klidně dál, rád Ami
nemám tenhle tón G C

C
Ať volá kdo chce co chce G
mě to nevzruEmi
ší
Má Ami
poloha je skvělá, mám D
polštář v náručí C G

Je tu někdo kdo to ví, že mám všechno hotový
Co bude dál je trochu matný
Nemám žadný migrény, či sociální problémy
Jenom s láskou je to nějak špatný

Olympic: Krásná neznámá

AA#H

1. ChcE
i si hD
rát a nA
estačí mi mE
álo
E
ta hra D
má ruA
b a líE
c
E
chci snad víD
c, než o čA
em se ti zE
dálo
A
kráG#
sná A
nezBb
námáH
.

2. Pošeptám ti, o co by se hrálo
uslyším jen tvůj smích,
ten tu s námi zůstane na stálo
krásná neznámá.

R. KE
dyž se ti díváA
m do oF#
číH

vE
šechno se A
ve mně otoF#
číH

A
musím se tomu začít sH
mát
tE
o jsem zvA
ědav, jE
ak mi dH
neska bE
udeA
š lE
hát.H

3. Je tu zas slunce co se smálo
jeden z nás všechno smí
a ten ví, zda to za to stálo
krásná neznámá.

Olympic: Okno mé lásky

1. G
Kdo tě líbá, když ne C
já,
G
kdo tě hlídá když ne C
já,
G
okno v přízemí je F
zavřené i C
dnes, lásko G
má.

2. Kdo ti zpívá, když ne já,
kdo tě hlídá když ne já,
okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má.

R. Emi
A v jeho D
lesku vidím C
přicházD
et
Emi
sebe ve věD
ku patnáct C
let
Emi
a znovu říD
kám spoustu C
něžných vět:
G
Ty, C
já, G
jsme C
my, G
ty a D
náš C
svět.

3. Kdo tě budí, když ne já,
kdo tě nudí, když ne já,
okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má.

Mezihra

R. Emi
A v jeho D
lesku…

4. Kdo tě hladí, když ne já,
kdo tě svádí, když ne já,
kdo tě zradí když ne já.

G
Ty, C
já, G
jsme C
my, G
my D
a náš C
byl svět.

Olympic: Olympic - MIX

ŽELVA
G
Ne moc C
snadno se G
želva C
po dně hoG
níC G C

G
velmi C
radno je pG
lavat C
na dno za G
níC G C

potom D
počkej, až se zeptá na to, Emi
co tě v mozku lechtá,
G
nic se C
neboj a G
vem si C
něco od G
níC G C

KRÁSNÁ NEZNÁMÁ
G
Když se ti dívC
ám do A
očD
í
G
všechno seC
ve mně otA
očD
íC

musím se tomu začít D
smát
G
to jsem zC
vědav, G
jak mi D
dneska G
budC
eš G
lhátD
.

DEJ MI VÍC SVÉ LÁSKY
A Emi
vymyslel jsem spoustu nápadů, G
aů,
co Emi
podporujou hloupou nálaD
du, aH7
ů,Emi

hodit klíče do kanálu,
A
sjet po zadku Ami
holou skálu,
Emi
v noci chodit H7
strašit do Emi
hradu.

OKNO MÉ LÁSKY
G
Kdo tě líbá, když ne C
já, G
kdo tě hlídá když ne C
já,
G
okno v přízemí je F
zavřené i C
dnes, lásko G
má.

OSMÝ DEN
G
Z kraje týdne málo jsem C
ti G
vhod,C

G
ve středu pak ztrácíš ke mně C
kód,
Ami
sedmý den jsem s tebou i když D
sám,
osmý den G
schází nám.C G C

JAKO ZA MLADA
Emi
Jsem to já jak zamlada, A7
i když jinak teď vD
ypadám,
Emi
stále mám stisk buldočí, A7
k tomu pár vrásek uD
očí,
nC
ázory jsem Ami
málo změnil, mD
uziku mám rG
ád,
Ami
co jsem cenil, cením dál už zC
řejmě napořD
ád.

DĚDEČKŮV DUCH
G
Nad C
VltaG
vou je C
cosi, G
plouC
ží se G
to v ráC
kosí,
G
k mé C
hrůze G
je to C
cosi - G
dědC
ečkův dG
uch,
ó, nech mě F
býtC
, F
já C
už víckD
rát nebudu pG
ít.C G

JASNÁ ZPRÁVA
G
Skončili jsme, jasná zpráva,Emi

proč o tebe C
zakopávám D
dál,Ami

projít bytemC
já abych se G
bál.
G
Dík tobě se vidím zvenčí,Emi

připadám si C
starší menší D
sám,Ami

kam se kouknu, C
kousek tebe G
mám.

Olympic: Osmý den

1. G
Z kraje týdne málo jsem C
ti G
vhodC

G
ve středu pak ztrácíš ke mně C
kód
Ami
sedmý den jsem s tebou i když D
sám
osmý den G
schází námC G C

2. V pondělí máš důvod k mlčení
ve středu mě pláčem odměníš
v neděli už nevím že tě mám
osmý den schází nám

R: D
Tužku nemít C
nic mi nepovG
íš
D
řekni prosím C
aspoň příslG
oví
D
osmý den je C
nutný já to Ami
vím
C
sedm nocí Ami
spíš jen G
spíš vždyť víš

3. Někdo to rád horké jiný ne
mlčky naše láska zahyne
pak si řeknem v duchu každý sám
osmý den scházel nám

R: Tužku nemít …

Olympic: Otázky

1. KC
olik mám ještě dní, nF
ež přijde poslední,
jG
ak dlouho budu ještě zpívat a hrC
át,
kolik je na zemi cest, ktF
erou mám dát se vést,
nG
ebo už myslet mám na návrC
at?

R: Posečkej, lásko mC7
á, okamžiF
k, vžD
dyť svět je veliký otazG
ník,
pC
ořád se jenom ptáš F
a odpovědi, G
tý se nedočC
káš.

*: JE
á jen vím: v zimě strom nAmi
ekvete,
v lAmi/G
étě sníh nF
epadá, v nE
oci je tmAmi
a,
rád tě mAmi/G
ám, jen neptF
ej se, prC
oč - nevím sG
ám.

2. Kde je tvůj dětský smích a proč je láska hřích,
kolik jen váží bolest člověčí,
proč je zlato drahý kov a proč je tolik prázdných slov,
proč chce každý být největší?

*: Já jen vím: řeky proud musi dál,
v žilách krev pěnivá, kdo ji tam dal,
rád tě mám, jen neptej se, proč - nevím sám.

3. Kolik je slunci let: milion nebo pět,
myslíš, že zítra ráno vyjde zas,
kolik je ulic, měst, proč umí kytky kvést,
proč nikdo neslyší můj hlas?

Olympic: Pták Rosomák

1. D
Bůh mi seslal G
ránu, C
pa-da-da, pa-da-da, G
pa-da-da, da-da, pD
a-dá,
mé klíče jsou G
v pánu, C
pa-da-da, pa-da-da, G
pa-da-da, da-da, pD
a-dá.
C
Nemohu, nemohu G
dál, C
nemohu, nemohu G
dál,
C
nemohu do domu, G
hrůza mi hrdlo svíD
rá.
C
Nemohu, nemohu G
dál, C
nemohu, nemohu G
dál,
C
velkejma očima G
na mě pták Rosomák zíD
rá.
C
Šok z tebe pomalu G
mám, C
šok z tebe pomalu G
mám,
C
moc na mě nemrkej, G
ty ptáku RosomD
áku.

2. Pták se kolem toulá, pa-da-da, pa-da-da, pa-da-da, da-da, pa-dá,
klíče v ruce žmoulá, pa-da-da, pa-da-da, pa-da-da, da-da, pa-dá.
Nemohu, nemohu dál, nemohu, nemohu dál,
nemohu do domu, hrůza mi hrdlo svírá.
Nemohu, nemohu dál, nemohu, nemohu dál,
velkejma očima na mě pták Rosomák zírá.
Šok z tebe pomalu mám, šok z tebe pomalu mám,
moc na mě nemrkej, G
ty ptáku RosomD
áku,
RosoG
máD
ku, RosoG
máD
ku, RosoG
máD
ku.

Olympic: Slzy tvý mámy

1. ChvAmi
ilku vzpomínej, Dmi
je to všechno jen pár let
NG
a kytaru v duchu hrej, C
tvoje parta C/H
je tu hned
Z Ami
cigaret je modrej dým, A7
hraje magneDmi
ťák
Holka sedla na tvůj klín,Ami
nevíš ani Emi
jak,
nevíš Ami
jak. G Ami G Ami

2. Tvý roky bláznivý chtěly křídla pro svůj let
Dnes už možná nevíš sám proč tě tenkrát pálil svět
Chtěl jsi prachy na mejdan, byl to hloupej špás
Když jsi v noci vyšel ven, snad ses trochu třás,
trochu třás

Bridge: A
Když tě našel noční G
hlídač
byl by F
to jen příběh C
bláznivýho kluka
F
Nebejt nože veC
tvejch dětskej rukách
F
Nebejt strachu C
mohlo to bejt Emi
všechno Ami
jináč Emi

Ref: Ami
Slzy tvý mámy G
šedivýEmi
stékají Ami
na polštář
F
Kdo tě zná, se vůbec G
nediví, že stárne C
její tvář
Ami
Nečekej úsměv od ženy, který jsi Dmi
všechno vzal
Jen pro tvý Ami
touhy zborcený,
G
léta G/F#
ztracený, Emi

ty oči Ami
pláčou dál.

3. Když jsi vyšel ven, ze žalářních vrat
Možná, že jsi tenkrát chtěl znovu začínat
Poctivejma rukama, jako správnej chlap
snad se někdo ušklíb jen, že jsi křivě šláp,
křivě šláp

Bridge: I když byl někdo k tobě krutej
Proč jsi znovu začal mezi svejma
Tvůj pocit křivdy se pak těžko smejvá
Když hledáš vinu vždycky jenom v druhejch.

Ref: Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář
Kdo tě zná, se vůbec nediví, že stárne její tvář
Nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal
Vrať jí ty touhy zborcený,
ať pro léta ztracený
nemusí plakat dál.

Olympic: Snad jsem to zavinil já

1. ZAmi
as jsi tak sC
mutná, kdo se D
má na to Dmi
koukaE
t,
nic jAmi
íst ti neC
chutná, v hlavě D
máš asi Dmi
brouka.

R: Tak nC
ezoufH
ej, B
nic to Ami
není, C
za chvíH
li B
se to zAmi
mění,
sDmi
nad jsem G
to zavinil C
já.E

2. Zkus zapomenout na všechno, co je pouhou
tou tmou obarvenou na černo, smutnou touhou.

R: AmiCDDmi

Olympic: Z bílé černou

F
Když se chcete C
smát
F
Pravda to nenC
í
To se vám zdG
á
F
Je, C
to se vám zG
dá
F
To vám akorC
át
F
Brejle mámeC
ní
Nedají sG
pát
F
Jé, C
nedají spG
át
F
MámenC
í vše předělG
á
F
Z bílé C
černou udělG
á
F
Král je pak nuC
zák
F
Zloděj všechno C
smí
A obecnG
í
F
Hlupák všechno G
ví
F
Nekonečno má
Konec v podkrovC
í
Služba tajG
ná
F
Nám C
víc nepoG
ví
Mámení vše předělá
Z bílé černou udělá
F C F C F G F G F C F C F G F G
Já mám vlastně rád
Brejle mámení
Nad ně není
Jé, nad ně není
Smutek promění
V krásnej velkej rái
Kde se dá žít
Žít bez mučení

Mámení...

Olympic: Želva

1. ND
e moc snG
adno se žD
elva pG
o dně honD
í,GDG

vD
elmi rG
adno je plD
avat nG
a dno za nD
í,GD

potom pA
očkej, až se zeptá na to, cHmi
o tě v mozku lechtá,
nD
ic se nG
eboj a vD
em si nG
ěco od nD
í.GDG

2. Abych zabil dvě mouchy jednou ranou,
želví nervy od želvy schovám stranou,
jednu káď tam dám pro sebe a pak aspoň pět pro tebe,
víš, má drahá, a zbytek je pod vanou.

R: KdD
yž si nA
ěkdo pG
ozor nedD
á, jak se vlA
astně žG
elva hledD
á,
G
ona ho na něco nachytA
á, G
i když si to později vyčítA
á.

3. Ne moc lehce se želva po dně honí,
ten, kdo nechce, tak brzy slzy roní,
jeho úsměv se vytratí, a to se mu nevyplatí,
má se nebát želev a spousty vodní.