Edita Štaubertová

21. 11. 2024

: Zlaté střevíčky

1. Moje D 
střevíčky jsou jako ze zlata,

když je mám, připadám si hrozně A7 
bohatá.

Ty si vezmu jen v onen slavný den,
až si sednem do kočáru ty a D 
já.


2. Moje bílé šaty celé z hedvábí
ty naráz všechny lidi kolem přivábí.
Budu v onen den zářit tobě jen,
až si sednem do kočáru ty a já.

Ref: Ach, jsou samé zlato, Emi 
ach, ty stojí za to,

A7 
zlaté střevíčky na nohou, ty 
D 
tolik krásné jsou.

Jak se pěkně třpytí, Emi 
jak se zlatem svítí,

A7 
když ty střevíčky pěkně jdou

tou D 
zlatou 
A7 
ulič
D 
kou.


3. Na své staré banjo nemám vůbec čas,
je to dávno, co ztratilo svůj zlatý hlas.
V onen slavný den bude nalezen,
až si sednem do kočáru ty a já.

4. Moje sestra Luce a mladší bratr Ben
budou krásní v těch černých šatech v onen den.
Ale nejvíce zlaté střevíce,
až si sednem do kočáru ty a já.

Ref: Ach, jsou samé zlato, ach, ty stojí za to…

5. Potom řeknu: "Sbohem, děti, musím jít,
odcházím tam, kde věčně září slunce svit."
Sen je vyplněn, přišel onen den,
kdy si sednem do kočáru ty a já.

6. Všichni lidé budou mi hned závidět
zlaté střevíčky i zlatých šestnáct let.
Budu bohatá, celá ze zlata,
až si sednem do kočáru ty a já.

Ref: Ach, jsou samé zlato, ach, ty stojí za to…

Lá-la-la-la-la-la, lá-la-la-la-la-la,
la-la-la-la-la-lá, la-la-la-la-la-lá.
Jak se pěkně třpytí, jak se zlatem svítí,
když ty střevíčky pěkně jdou
tou zlatou uličkou.
1