Žlutý pes

3. 12. 2024

: Indiánská dýmka míru

1. Sedí C 
sám a D 
něco ho A 
tíží, černé C 
vlasy mají D 
kovový A 
lesk 
C 
ruka je D 
pevná v A 
očích klid pár C 
vrásek a naD 
 duši E 
stesk. 
Nemá C 
domov, kde by D 
ctil svou A 
víru, nemá C 
právo žádat D 
to co by A 
chtěl 
ztratil C 
všechno D 
co mělo E 
svou cenu a D 
všechno co A 
měl. 

R: F#m 
Nevnímá obzor v dáli, není A 
Kryštof Kolumbus 
F#m 
cítí jen proužek dýmu a E 
zpívá si skalpovací blues 
D 
žij jak umíš, A 
měj nás rád, E 
vyndej starou F#m 
indiánskou E 
dýmku A 
míD 
ru 
D 
žij jak umíš, A 
měj nás rád, E 
potom možná F#m 
zapomenem E 
na seA 
kyD 
ru 
D 
žij jak umíš, A 
měj nás rád, E 
vyndej starou F#m 
indiánskou E 
dýmku A 
míD 
ru 
D 
žij jak umíš, A 
měj nás rád, a E 
pak možná E 
zapomenem D 
co bylo A 
dřív 

2. Čte si dál svou stařeckou mapu, vidí řeku plnou vody a ryb 
vedle ní svou překrásnou ženu a spousty chyb 

R: Nevnímá obzor v dáli, … 
D 
žij jak umíš, A 
měj nás rád, E 
potom možná, F#m 
potom možná E 
zapoA 
meD 
nem 

D 
  A 
  E 
 
2× 
žij jak umíš, měj nás rád, vyndej starou indiánskou dýmku míru 
žij jak umíš, měj nás rád, potom možná, potom možná zapomenem 
1

: Každej už to ví

1. Em 
Každej C 
už to D 
víC 
,Em 
 už je to C 
napsaný D 
na zdi
Em 
Že ty a C 
já jsme D 
dva, Em 
stejný D 
blázni
Teď máme svátej klid a svět je jako by krásnej
Můžem klidně žit, já to vím, (vzpomínám a nelituju)

R: [: G 
NaD 
naEm 
nanaC 
nna nanaG 
naD 
nnaEm 
nananna :]
2. Za plotem žiju dál, na zahradě si snídám
A jak tak vzpomínám, čím dál víc si zpívám

R: Na tuhle ženu nezapomenu, to ti přisahám.
Co na tom sejde, stejně to nejde - dávno tě pod kůží mám

R: Na tuhle ženu, nezapomenu, v mi hlavě místo má,
Co na tom sejde, když se tam vejde, já jí to nevyčítám.

R: Na tuhle ženu, nezapomenu, to ti přisahám.
Co na tom sejde, stejně to nejde. Dávno tě pod kůží mám.
2

: Modrá (je dobrá)

1. G 
Modrá je D 
planeta, kde C 
můžeme D 
žít
G 
Modrá je D 
voda, kterou C 
musíme D 
pít
G 
Modrá je D 
obloha, když C 
vodejde D 
mrak
Modrá je F 
dobrá, C 
už je to G 
tak.

2. Modrá je Milka - ta naše kráva
Modrá je prej v Americe tráva
Modrá je údajně i polární liška
Senzačně modrá je moje vojenská knížka.

R. Jako C 
nálada když zahrajou poslední G 
kus
Modrá je F 
naděje C 
láska i F 
moje G 
blues
Je to C 
barva, kterou mám prostě G 
rád
Modrá je F 
dobrá, C 
už je to G 
tak.

3. Modrá je Raketa - ta moje holka
modrá je vzpomínka na Mikyho Volka
velká rána je modrej přeliv
modrý voko má i černej šerif.

4. Jako nálada když zahrajou poslední kus
Modrá je naděje láska i moje blues
je to barva kterou mám prostě rád
modrá je dobrá - už je to tak.
3

: Náruživá

1. D 
Nečekala na nic a nebyla G 
hloupá a A 
já jsem ji výjimečně do voka D 
pad
D 
najednou koukám jak se život G 
houpá A 
a nikdo neví, co se může D 
stát
A 
pojedeme spolu někam na proD 
cházku, A 
probereme život hezky ze všech D 
stran
A 
já budu hvězda jako na D 
obrázku A 
a vona se mnou pěkně G 
zamáA 
vá

R: A 
Je totiž D 
náružiA 
vá a G 
nekouká co kolem D 
lítá
D 
život užíA 
vá, G 
tak jak to umí a G 
jak se jí to líbí.A 
 

2. Vo jiný věci už nemám zájem musím ji vidět ještě dnes
Vona bude moje cesta rájem a já budu její žlutej pes
Není to žádná laciná holka a kdyby chtěla nudit ani neví jak
já bych ji pořád jenom líbal, vona to vidí taky tak.

R: Je totiž náruživá … (2×)
4

: Sametová

1. VzpG 
omínám, když tehdá přC 
ed léty zG 
ačaly lítat rC 
akety,
zdG 
ál se to bejt dC 
ocela dobrej nD 
ápad,
sG 
axofony hrály C 
unyle, fG 
rčely švédský kC 
ošile
a nG 
ěkdo se moh' dEmi 
ocela dobře flC 
ákatD 
.

2. Když tam stál rohatej u školy a my neměli podepsaný úkoly,
už tenkrát rozhazoval svoje sítě,
poučen z předchozích nezdarů sestrojil elektrickou kytaru
a rock'n'roll byl zrovna narozený dítě.

R: VzpG 
omínáš, takys' tu žD 
ila, a nEmi 
edělej, že jsi jC 
iná,
taková mG 
alá pilná včD 
ela, taková cC 
eláD 
 sametovG 
á.
3. Přišel čas a jako náhoda byla tu bigbítová pohoda,
kytičky a úsmevy sekretárok,
sousedovic bejby Milena je celá blbá z Boba Dylana,
ale to nevadí, já mám taky nárok.

4. Starý, mladý nebo pitomí mlátili do toho jako my,
hlavu plnou Londýna nad Temží,
a starej dobrej satanáš hraje u nás v hospodě mariáš
a pazoura se mu trumfama jenom hemží.

R: Vzpomínáš, už je to jinak, a jde z toho na mě zima,
ty jsi, holka, tehdá byla taková celá sametová.

5. A do toho tenhle Gorbačov, co ho znal celej Dlabačov,
kopyta měl jako z Arizony,
přišel a zase odešel a nikdo se kvůli tomu nevěšel
a po něm tu zbyly samý volný zóny.

R: [: Vzpomínáš, jak jsi se měla, když jsi nic nevěděla,
byla to taková krásná cela a byla celá (sametová) … :]
5

: Starej vlak

Intro
D 
 G 
 C 
 3×
C 
 C# 
 D 
 

1. D 
Tuhletu G 
náladu známD 
 
D 
ten starej G 
vlak jede k námD 
 
A 
Veze samý G 
dobrý D 
noty
A 
co hladěj duši, když G 
slunce D 
zapadá
A 
a já ty noty G 
znám jak svý D 
boty, A 
aha.

2. Už projíždí kolem nás
a to je ten správnej čas
Sednout a z okýnka se dívat
všechny trable nechat v dálce za sebou
jenom tak sedět a houby vědět, aha.

R: E 
Houká a D 
krajinou se A 
valí
E 
nečeká , D 
až bude mít A 
zelenou
E 
a já ti D 
mávam na A 
shledaE 
nou

3. Zase slyším ten vlak
miláčku už je to tak
Veze mi tebe
snad jsem zapomněl jak láska vypadá
to není nebe, to jsem já vedle tebe, aha

R: Houká a krajinou se valí
nečeká, až bude mít zelenou
a já mu mávám na shledanou
6