Honza Jícha

23. 11. 2024

: Babyboom

1. D 
Jsme moderní lidi a A7 
jdeme s C# 
dobou,
D 
já i moje žena, mluvím A7 
o nás C# 
obou,
G 
cvičíme a jíme ryby F# 
kvůli G 
jódu,
A 
v časopisech sledujeme A7 
novou módu.

2. A tak jsme se dočetli, že dneska letí
udělat si jedno nebo kupu dětí,
že je zase in být otec, matka,
v kočáře za třicet tisíc vozit spratka.

R: D 
Babyboom je tady, ať to slyší G 
celej dům,
máme A 
babyboom z úcty k době, natruc D 
sousedům. A7 
 

3. Narodil se a všechno se převrátilo,
nespalo se, nesmálo se, jenom pilo,
kojenecký rozum asi má své meze,
proto se furt musí hlídat, kam zas leze.

4. Všechno, co máme, se proměnilo v hračku,
postrádáme tužky, sejtko, naběračku,
někam se mi taky poděl vrták čtyřka
a od kamen s dvířkama zmizela dvířka!

R: Babyboom…
5. Květináč jsme našli seškvařený v troubě,
lepidlo a majolku na mycí houbě,
v kastrolech pak asi dvacet kapesníčků,
do kytary mi ten trouba nacpal svíčku!

6. Hledali jsme klíčky k autu – byly v myčce
stejně jako i bačkory po babičce,
pak jsem sháněl pilu, tu zahrabal v písku,
spolu s ní tam bylo pět kompaktních disků.

R: Babyboom…

7. Jsme moderní rodina, jsme in a ready,
alergie, dredy, žaludeční vředy,
máme auto, gril na lávu, teď i kluka,
s trendy my jsme odjakživa jedna ruka.

R: Babyboom…
1

: Čaje, čaje, romány

1. Am 
Včera jsem půjH7 
čila E7 
bačkoAm 
ry H7 E7 
 
Am 
Dežovi, když baG7 
lil na hoC 
ry, A7 
 
Dm 
půjčila jsem mu je včera
Am 
a Iliadu od Homéra,
A#maj7 
trochu čaje, E7 
jedny MarlboAm 
ry.

2. Učitelka, gádži sviňavá,
za tmy šukat je nenechává,
v deset večer pozavírá,
nezbyde jediná díra,
ani jedna dírka děravá.

R1: Dm 
Ráno G7 
čajem zacinC7 
ká,A7 
 
A#m7 
stačí E7 
malá chvilinAm 
ka.
Dm 
Šupej G? 
tam, kde Dežo Cmaj7 
spí,
A#m7 
šáhni E7 
na něj a jste Am 
sví.

3. Včera Dežo sednul na kamna,
čadila v nich čtyři polena,
ó, požáre, čoromoro,
shořela mu prdel skoro,
bude to aféra významná.

4. Mamo, mamo, píšu z večera,
Eržika je v čudu, megera,
osud si to jak chce čmárá,
mezi námi černá čára,
láska, to je čirá pověra.

R2: Čaje, čaje, romány,
lóve, lóve od mámy,
čtu si, je to nádhera,
Ílias od Homéra. 

R1: Ráno čajem zacinká…

R3: Love love, anava
akri šukar mangena,
džamij džugaj džamore,
už umim hrát bez barré
A#maj7

čaje = dívky
romani = romské
love = peníze,
anava = přinést
akri = ?
šukar = hezký
mangena = chtít
džamij = ?
džugaj = ?
džamore = milenec/chlapec/cikán
2

: Dotace

Am Am/G Am/C#? E 

Po cestě z Alberta jsem zakop o žebráka
povídám mu "vadíš mi v mojí životní dráze"
musim si teď ještě za roh skočit na panáka
maj tam totiž nejlevnější vodku v celý Praze

F 
Doma na mě čeká žena u šicího stroG 
je
C 
a myslí si že se někde Am 
věnuju svý práG 
ci
F 
a já přitom nejsem schopnej vyhrabat se z hnoG 
je
C 
jen já dobře vim, kám se nám Am 
všecky prachy ztráG 
cíF G E 
 

Povídal mi Pepa že má invalidní důchod
ptal jsem se jestli by ho nezařídil i pro mě
on dal ale místo toho svojí zlobě průchod
a hrubými urážkami pustil se tam do mě 

Co prej jsem to za vyžírku a proč nechci makat
a proč si aspoň občas nenajdu ňákou práci
mám vrozenej syndrom kterej nutí mě se flákat
a na život s nim už jsem zažádal o dotaci

Přiklepli mi dva melouny z fondu stability
stejně jsem se nestabilní vrátil v noci domů
já i Pepa jsme teď každej večer děsně zlitý
chtěli bysme poděkovat, jenže není komu
3

: Kher, khamoro, čačipen

1. Em 
Má máma černé vlasy C7 
má,
H7 
táta o bílé kůži Em 
sen,
po nich jsem zdědil je i já
a kher, khamoro, čačipen.

R: Nestojím vám o jméno Am7 
Rom,
C7 
stačí mi v noci klidně Cdim 
spát
Em 
a svůj cikánský chromoAm7 
zóm
C7 
nemuset H7 
denně proklíEm 
nat.

2. Nechci mít každý večer strach,
jestli uvidím další den,
jestli už na mě čeká vrah,
chci kher, khamoro, čačipen.

R: Nestojím…

3. Nechci dál žebrat o práci,
své děti bát se pustit ven,
nechci salóny v paláci,
chci kher, khamoro, čačipen.

R: Nestojím…

4. Už nechci padat ze schodů
u hospod pro svou barvu jen,
chci domov, slunce, svobodu,
chci kher, khamoro, čačipen.

R2: Nestojím vám o jméno Rom,
narodil jsem se Cikánem,
slova si nechte na potom,
chci kher, khamoro, čačipen.

R: Nestojím…
kher = dům
khamoro = sluníčko
čačipen = pravda

Cdim

U Emi se na spodních strunách hraje něco takového:
E:|--0-0-0h2-2s3-3s2-0----
B:|---------------------3-

a pak se hned pokračuje C7 a pak u H7 zas do Emi:
E:|--2-3-2h3-3h2-0---
B:|----------------3-

4

: Krize

CAPO 3
1. Em/Em7 
Bylo mi třicet a to je meta
začínám Am/Am7 
dávat hloupý H7 
rady do života
taky vidět co jsem byl za magora
chtěl bych to zpátky, koukám do monitora
jestli mi poradí, podá pomocnou ruku
někdo z mých přátel, co jich mám na facebooku
alespoň třista, se všema chatuju si,
jeden má křečka, druhej je na kaktusy
třetí má depku, čtvrtej má skejta
pátej dvě dioptrie, bejvalku z Mejta

R: Z i-netu Em 
na Kladně, posílám Hm 
hromadně
zprávu svým C7 
přátelům: chlapi už H7 
jsem na dně
tohle je príma chat, chce se mi vykřičet
že už mi chutná rum, už je mi přes třicet

2. bylo mi třicet a to je krize,
psal o tom Respekt, vysílala Česká televize
písničkáři prý už to taky balej
o čem maj pořád zpívat, když svět je tak nesnesitelně malej
asi si na zahrádce vyseju konopí,
vyberu úspory a všechny je investuju do ropy
a na víkend si najmu Mercedesa
koupím si časopis, co jsou v něm nahý prsa
vyzkouším techniky čoko, orál a piss
budeme oba v krizi, já i ten časopis
R: z i-netu v Berouně začínám vokounět
ptám se svých přátelů, zda ještě berou mě
tohle je príma chat, chce se mi vybrečet,
kde je konec mejch snů, už je mi přes třicet

3. týdenní strniště, svěšený krovky,
espresso s pěti cukry, čučim do obrazovky
a oni se mnou, tohle je terapie
vždyť je jim taky třicet, oni vědí jak mi je
nikdo z nás není panic, nikdo z nás nemá holku,
k večeři dva redbully a jednu sushi rolku
pak online erosenku na video Skypíku
udělá tě za minutu, chce to jen trochu cviku
před spaním zbejvá, abych se řádně opil
tak bych rád věřil v Boha, jenomže ten tydýt ještě nemá vytvořenej profil

R: z i-netu v Kolíně píšu že bolí mě 
když vzpomenu kdo mi nesedí na klíně
tohle je príma chat, nechce mi poroučet
dobře mi rozumí, už je mi přes třicet
5

: Matfyzák

R: Jsem Am 
průměrný Matfyzák,
Dm 
vím kolik, ale Am 
nevím jak
vím Dm 
jak často a Am 
kolikrát,
tohle D#dim 
všechno vím, ale E7 
nemám s kým…

1. C 
Křivky mého G 
IQ jsou F 
neskutečně C 
příkré
a v Dm 
testech inteAm 
ligence neD#dim 
nalézám konE7 
kurence
vypočítám s přehledem kdy z A do B dojedem
neskejsnem-li cestou v C v tamní milé hospůdce

R: Jsem průměrný Matfyzák…

2. Vztahy s holkou či s dámou jsou pro mě velkou neznámou
rád bych sbalil některou; zatím se o mě neperou
Až půjdu jednou se slečnou ať tečnou nebo netečnou
jí pod mostem či po lípou vysvětlím πr²

R: Jsem průměrný Matfyzák…

3. Až najdu svou Dorotu tak průsečík dvou životů
vynesem do souřadnic; na sobě v tu chvíli už nic
pak nebojte se slečinky až dojde u mě na činky
budete tu mít borce co nevejde se do vzorce

R: Jsem průměrný Matfyzák… + ale nemám s Am 
kým!
6

: Nekvalifikovaný učitel

1. C 
Jsem kantor, mám na to talent,
těžko byste ke mně našli ekvivalent
ale F 
začal jsem vadit, chtěj mě vystrnadit
C 
mám kvůli nim svoje žáky, svou školu zradit

G 
Jsem pedagog od přírody
a ten F 
demagog říká, že vařím z vody
C 
učení je přitom moje hobby
G 
mám milión hodin bez nehody C F G C 
jóóhohóhóóó…

2. Dbám o sebe hned po ránu
aby dívky neřekly "ten má zas ráno"
a chlapcům co jsou nezvladatelní
věnuji péči individuální

Mám rád žáky i žákyně
a vždy po hodině se ještě dobrovolně ptají
vyháním je kolem desáté
"co ještě čekáte, už jenom zuby, pusu, hají"

3. Jsem kantor, mám na to talent
těžko byste ke mně našli ekvivalent
ale začal jsem vadit, chtěj mě vystrnadit
mám kvůli nim svoje žáky, svou školu zradit

Mám srdce na dlani
a k učitelství přirozené nadání
tak ať mi nebrání v té kukani
ten co pořád novým zákonem se ohání
4. Mé metody jsou velmi názorné
a děti bez výjimky pozorné
střídám postupy, držím si odstup
i blízkost - když je to důvěrné

Mám rád žáky i žákyně
a mezi ně chodím i kvůli tobě
škoda jen že Ámos v zemi hnije
a obrací se v hrobě Marie Terezie

5. Jsem kantor, mám na to talent
těžko byste ke mně našli ekvivalent
ale začal jsem vadit, chtěj mě vystrnadit
mám kvůli nim svoje žáky, svou školu zradit

Jsem špatný učitel a nemám na to
tak snad abych šel, "sbohem zlato"
systém je takhle nastaven
tak s Bohem buď, já musím ven

*: A mě to Bb 
nevadí, já mám co dělat,
ale F 
ty smradi budou jak stádo telat
a Eb 
Shakespeaera nahradí jim Bb 
Eminem
když na mě F 
vyrukujouG 
 s pegagogickým C 
minimem

6. Jsem kantor, mám na to talent
těžko byste ke mně našli ekvivalent
ale začal jsem vadit, chtěj mě vystrnadit
mám kvůli nim svoje žáky, svou školu zradit

Jsem pedagog od přírody
a ten demagog říká, že vařím z vody
systém je takhle nastaven
so goodby my kids 

7

: Pipinka

"Píseň-pomsta mým -náctiletým žákyním, které bohužel nemůžu mlátit."
D#dim

1. D 
moje dívenka je D#dim 
stejná,
jako F#m 
každá druhá H7 
slepice z hejna
a Hm 
já jí mám A7 
rád, i když mě D 
prudí E7 A7 
 
Moje dívenka mi věří,
když pochválím jí nové peří
a dál mě marně vábí svou hrudí

R: Moje G 
dívka je typická A7 
pipinka
co nic moc D 
neví F#m 
a když se Hm 
vyspinká
tak E7 
dělá zobáčkem D#dim 
pipí
a já, její štastný hippie
zametu doma v teepee a pozvu jí dál

2. Mojí dívence se líbí
to sladké p-p co dělají ryby
ja nerozumím, a tak jenom rameny krčím
Moje dívka poslouchá Greenday
a já jí prosím: tak aspoň nebryndej
vždyť coca-cola, to je žíravina… dobře, už mlčím!

R: Moje dívka je typická pipinka,
co v noci vypije, to do rána vyblinká,
silně si maluje ústa
a myslí si, že je tlustá
místo mysli myslí busta a to mám rád

3. Moje dívenka má penál z plyše
a stádo divokých hormonů v břiše
a já jí přesto chápu – aspoň se snažím.
Moje dívka bere prášky,
aby měla nos i tvář bez vyrážky
a ňáký anti si matlá na podpaží.

R: moje dívka je typická pipinka,
v noci moc nespí a ráno jí hlavinka
i leccos dalšího bolí … a musí chodit do školy
… i když se jí vůbec nechce … v parku je to přece lepší
… tam nejsou tak blbý kluci … ačkoliv většina taky
… třeba jeden je úplnej vůl … ale daj se z něj vytáhnout prachy
… a to je veskrze cool.
8

: Pošli mi klíč

1. D 
Maluju si řasy
a přemýšlím, asi se mi zdál,
G 
obočí jen jemně,
to snad nepošle mě o dům dál.
Em 
Vím, jak oči pálí, 
C 
pokud málo spaly, chtějí Am 
spát,
A 
vím, jak vlasům C 
vadí,
když ten, kdo je hladí, nemá A 
rád.

R: Tak pošli mi D 
klíč,
já nechci být jen tvoje Em 
bývalá,
nechci být ta, co se ti C 
schovala,
co neví – má jít G 
blíž?
A nebo utíkat D 
pryč?

2. Vodívals mě stezkou
ozdobenou hezkou řadou pus,
když byl někde kravál,
stejně jsi mi hrával svoje blues,
tenkrát se mi zdálo,
že ti stačí málo, že tě mám,
teď tu ležím saba,
všechny fotky s náma zapírám

R: Tak pošli mi klíč,
ten co má zuby jako štíty hor,
co tě žene k zámku za obzor
kdo má klíč ten neklepá,
já chci však zůstat zakletá
3. Držívals mě v dlaních,
že prý patřím do nich jenom já,
teď jsou denně plné,
náruč tvá zas jinou zahřívá,
samota moc váží,
sílu v holých paží nemáme,
odvykám si na hlas,
který říkal navlas to samé:

R: Tak pošli mi klíč,
když proměnil se v malé závaží,
už na tvém kroužku jenom překáží
na dně kapsy živoří
to naše malé pohoří

R: Tak pošli mi klíč,
ten co má zuby jako štíty hor,
ten co tě žene k zámku za obzor
kdo má klič ten neklepá
já chci však zůstat zakletá
9

: Strach

1. A 
Byla skoro krásná a A6 
divočíA 
vá,
Pro koho ty svý dvě zářiA6 
vý oči A 
má?
F#mi 
Do svítání karty na stůl Bmi 
vyložila a A 
pohledů pár…
F#mi 
Waterloo a F#mi 
Möhrenfeld, G 
Lipany a A 
HirošiD 
ma

A 
K ránu ještě přijali jsme F#mi 
pod obojí,
zdálo se Emi 
že na něco čeká a F#/D 
že se bojí pousE 
mání…

R1:Bojí se Bmi 
samoty, nebo spíš E 
osamění.
Bojí se, A 
že po smrti opravdu už nic víc není.
Bojí se, že Bmi 
jistoty, co má, jsou jen E 
zdánlivé.
Bojí se A 
GMO a BSE a HIV.

Bojí se Bmi 
peřejí, když vyrazí F#/D 
na vodu.
Bojí se A 
kalorií, D 
potratu a A 
porodu.
Bojí se Bmi 
zubaře, ale prý jen F#/D 
malinko,
Bojí se, že z F#mi 
týhletý noci bude A 
miminko.

2. Moje máma byla prý důvěřivá,
tatínkovi uvěřila, že se vyzná.
Vzpomínku na něj pak někam založila a dopisů pár…
A Brečela a bála se a potom jsem se narodila

R2:Bála se nemoci, nebo spíš utrpení.
Bála se, že klopýtne a zavřou jí do vězení.
Bála se nahlas říct, že věří na nebe.
Bála se MNV, ROH a STB.

Bála se obálek, bála se obsílek.
Bála se nadechnout, když padal popílek.
Bála se Rusáků, ale prý jen malinko.
Bála se že příjdou a seberou jí miminko.
3. Povídám jí “Neboj,” a otočím list,
“To už je všechno dávno, chceš něco jíst?
Nebo skleničku ať taje nedůvěra, tak pozvat se dej,
na fernet a červené, vžyť vysycháš už od večera.”

Mezitíim už za oknem se rozklepal den,
zdálo se že na něco čeká, že mám vyjít ven, že mám se bát…

R3:Bát se o práci, nebo spíš o výdělek,
bát se všech éček, co mi dávaj do Hašlerek,
bát se že jistoty, které mám jsou jen zdánlivé
a bát se GMO a BSE a HIV.

Bát se že explodují blízko mne sebevrazi
a bát se Pákistánu, Kosov a pásma Gazi
a bát se vesmíru, neboť je neznámý
a bát se života, vždyť já chtěl zůstat u mámy.

5 A 6 A6 F#/D
Takhle vypadají A ve sloce, v refrénu klasicky;
F#m a Emi ve sloce se hrajou jako Dmi +2 a +4,
mimo F#mi u "Möhrenfeld", tam je klasicky;
Bmi je ve sloce na 7. pražci.
10

: Velký pátek

1. Em 
Měsíc jako hrouda sýra,
do okna tluče mol a vzduchem letí ultravlny netoAm 
pýra,
D 
beránek boží z papiňáku syčí a H7 
pouliční lampa mrká do jehličí.

2. Ve džbáně vrbové proutí,
kdosi kdysi cosi řekl a teď se už z toho asi nevykroutí
pustne cesta od kostela ke hradu a věrní křesťané jdou do postele o hladu

Ref: Ty se mi Em 
zdáš, o tobě Am 
zatím nepíšou,
na svatoD 
zář to není G 
mojí, ani tvou. (ani náhodou)
Co nabíC 
zí nám telka Cm 
dneska za horor?
Radši si G 
cvakni, seshora D 
kouká reviH7 
zor,
tak poEm 
zor!

3. Hody hody, k hrnku kávy
nemáte-li růžový, tak dejte aspoň černobílý zprávy,
třeba že ruská duma nebojí se islámu a novou houpačku dá zbylým dětem v Beslanu.

4. Člověk jako hrouda sýra,
zpod okoralé kůrky se tlačí navrch nevyzrálá víra,
přeju šťastné umučení, zlomte vaz, a pozor, od pozítří bude platit letní čas!

Ref: Ty se mi zdáš…

Ref: Ty se mi zdáš…
11

: Vlastizrádce

Ami 
 Dmi 
 Ami 
 E 
 Ami 
 
1. Ami 
Přikládám Dmi 
do ohně Ami 
celou E 
českou Ami 
ústavu
a bavím se podobně jako tenkrát v ústavu
Dmi 
Tam jsme taky Ami 
z papíru E 
vyráběli Ami 
kuličky
a ty jsme potom strkali všem sestřičkám… pod polštář 

2. Přikládám do ohně Benešovy dekrety
a bavím se o hovně a spolu se mnou i ty
Přemejšlíme jestli by tyhle slavný dekrety
nehořely líp jako slisovaný brikety

3. Přikládám do ohně scénář Fidlovačky
nechtějte už po mně číst takový… skvosty
Ačkoliv si vzpomínám, že říkala mi babička
že tam někde veprostřed je nějaká pěkná písnička

4. Přikládám do ohně Zlatou bulu sicilskou
pak Malou dohodu a nakonec jdu na Velkou
Přikládám do ohně všechno co je z papíru
a co nám během staletí vždycky lhalo o míru

5. Nějak rychle dohořel ten náklad dokumentů
a já tu mrznu u kamen a -5 je venku
Papír je jenom papír, tak co se budu vztekat
radši půjdu zase ven – kácet, řezat sekat

12

: Zastávky

1. Am 
Na barvotisku vesnickým 
sedí on s ní a ona s C7 
ním,
betlémská chýše bez děDm 
tí
D7 
vhodná pro tohle stoleF 
tí.G7 
 

Sní a tulí se na seC 
be,
je odtud vidět do neAm 
be,
na sloupu starý jízdní F 
řád – 
jedeme, kam si račte G 
přát?

2. Autobus někdy zastaví,
ti dva už všechno o všem ví,
olíznou suchý spodní ret
a ze rtů slíbají si jed.

Pak pěkně smítko po smítku
beze slov loupou omítku,
cejtíš to, jakej je tu klid?
Mají vše, co kdy chtěli mít.

R: Střechu C 
nad hlavou 
a půdu Em 
pod nohama,
duši Am 
bolavou,
co na to C7 
není sama,
nějaký Dm 
řád, 
kterému F 
věřit se dá,
víkendy B 
nejezdíme,
všední dny G 
do oběda!
3. Tak co, jak bylo ve škole?
ale tak víš co, ty vole,
fak jako sorry, jako fak,
den co den jak přes kopírák.

Ta mladá dáma, mladý pán
si sestavili supr plán:
zítra se spolu ulijí
jako Romeo s Julií.

4. Stárne tu ona, stárne on
a vylepšený grafikon
zrušil některá spojení,
Verona je na znamení.

Pak aby trumfli kámoše,
trefujou žvejkou do koše,
z lavičky lámou bakelit,
mají vše, co kdy chtěli mít:

R: Střechu nad hlavou…

5. Na šerosvitu vesnickým
leží on s ní a ona s ním,
ach romantiko zastávek
z kouře, snů, slz a nadávek!

Chateau de karton rozlijí,
ze zážitku se stává zvyk.
Jen chůva chybí Julii
a Romeovi zpovědník…

R2: …a střecha nad hlavou 
a půda pod nohama, 
lék na bolavou
duši, ať není sama,
nějaký řád, 
kterému věřit se dá
i o víkendu
a ať to není věda!
13