Karel Plíhal

25. 4. 2024

: Akordy

1. NE 
ejkrásnější akord bude Amaj7 
A-maj,
E 
prstíky se při něm nepolC 
ámaj.
A 
Pomohl mi H7 
k pěkné holce  G#mi 
s absolutním slC#mi 
uchem,
A 
každý večer C 
naplníme bE 
alón horkým vzdAmaj7 
uchem.
2. V stratosféře hrajeme si A-maj,
i když se nám naši známí chlámaj.
Potom, když jsme samým štěstím opilí až namol,
stačí místo A-maj jenom zahrát třeba A-moll.
3. A-moll všechny city rázem schladí,
dopadneme na zem na pozadí.
Sedneme si do trávy a budem koukat vzhůru,
dokud nás čas nenaladí aspoň do A-duru.
R: A 
Od A-dur je jenom kousek Amaj7 
k A-maj,
F#mi 
proto všem těm, co se v lásce sklamaj:
A 
vyždímejte H7 
kapesníky G#mi 
a nebuďte smC#mi 
utní,
A 
každá holka C 
pro někoho mE 
á sluch absolAmaj7 
utní.
4. V každém akord zní, aniž to tuší,
zkusme tedy nebýt k sobě hluší.
Celej svět je jeden velkej koncert lidských duší,
jenže jako A-maj nic tak srdce nerozbuší.

.
E 
Pro ty, co to A-maj v lásce nAmaj 
emaj,
E 
moh bych zkusit zahrát třeba Cmaj 
C-maj.
1

: Amnestie

1. VnC 
ikl mi dAmi 
o bytu G 
orangutan,
C 
ukrad' mi vAmi 
ařič na prG 
opanbutan,
čGmi6 
eho se člGdim 
ověk dnes nDmi 
edožijFmi 
e,
v ZCmaj7 
OO je Fmaj7 
od rána Cmaj7 
amnestiFmaj7 
e.
2. Koukám, jak v prádelním koši lama
probírá se mýma košilama,
na WC mýval si pracky myje,
v ZOO je od rána amnestie.
3. V kuchyni huláká chameleon,
že kávu pro všechny namele on,
tapíři ničí tapiserie,
v ZOO je od rána amnestie.
4. Je celkem zbytečné zamykat se,
když letí sem zubr jak kamikadze,
tohohle zas někdo zneužije,
že v ZOO je od rána amnestie.
5. Piraně ve vaně z tety Majky
robia si narýchlo piraňajky,
budou z ní rodinné relikvie,
v ZOO je od rána amnestie.
7. V ložnici válí se osm šelem
propuštěných spolu s ředitelem,
on kňučí a žadoní o prémie,
v ZOO je od rána amnestie.
6. S panterem v zádech a v ostrým sprintu
nějak jsem zapomněl na pointu,
abych vás nezklamal, tak tady je:
v ZOO je od rána amnestie.
2

: Básník ten má právo veta

1. BAmi 
ásník, tE 
en má prAmi 
ávo vE 
eta, mAmi 
ůže s klidem v mE 
inutAmi 
ě
nDmi 
a místA7 
ě, kde stDmi 
ála tA7 
eta, nDmi 
echat plavat lA7 
abutDmi 
ě,
G 
a tu tetu jC 
ednou větou nG 
a Venuši zE 
anese
a VAmi 
enušE 
ané s mAmi 
ojí tE 
etou bAmi 
udou samá rE 
ecesAmi 
e, hej,
a VAmi 
enušE 
ané s mAmi 
ojí tE 
etou bAmi 
udou samá dE 
epresAmi 
e.
2. Neboť tetička jim řekne fóry, co by jinde neřekla,
upeče jim buchet hory, což by jinde nepekla,
a v každé buchtě bude skryta jedna malá naděje
a ten, kdo jí do polosyta, od srdce se zasměje,
ten, kdo jí do polosyta, od srdce se zasměje.
3. A kdo žere jako zvíře, jak ti hoši z Venuše,
nevejde se do talíře a po zemi pokluše,
na Venuši vzniknou zmatky - všichni plní naděje,
proto vrátím tetu zpátky, ať je radši tam, kde je,
proto vrátím tetu zpátky, ať nám taky prospěje.
4. Básník, ten má právo veta, co se týče vesmíru,
ale v tomhle konci světa může psát jen na míru,
proto teta bude jenom tetou a Venuše Venuší
a blbost bude nad planetou vnášet smutek do duší,
a blbost bude nad planetou vnášet radost do duší, jA 
uch!
3

: Bázlivá

ZajíklC 
á, bázlivC9 
á, věčně sF 
e jen usmívFmi 
á,
omlouvCmaj7 
á se židliA7 
, má-li usednDmi 
out,A7 
 Dmi 
 
každým slF 
ůvkem ji pFmi 
oplašíš a vC 
e všem tuší mA7 
yš,
svDmi 
ět má zG 
a temný kC 
outA7 
.Dmi 
 G+ 
 
PodzimC 
ek za městC9 
em leká jF 
i svým šelestFmi 
em,
v kavárnCmaj7 
ě se bojí mA7 
alý čaj si dDmi 
át,A7 
 Dmi 
 
nF 
ikdo mi za ni neručFmi 
í, uCmaj7 
mře mi v náručA7 
í,
až jí řDmi 
eknu: mG+ 
ám tě rC 
ád …
4

: Brej den

capo1. 
1. Brej dCmaj7 
en, pane sFmaj7 
limáku,
brej dCmaj7 
en, jakpak F 
se vám kloužeG 
 po slině?
Já vCmaj7 
ím, máte mě Fmaj7 
na háku,
ale jG 
á vás zcela G7 
chápu, tak to nesu hrdinnC 
ě.
2. Brej den, paní žížalo,
brej den, tak co, půjdeme dnes na ryby?
Já vím, vás to dožralo,
ale já vás do tý piksle nedal, já mám alibi.
3. Brej den, paní slonice,
brej den, můžu vám vzít míru na župan?
Já vím, v Černé kronice
budou zítra psát, že jsem byl k smrti udupán.
4. Brej den, paní správcová,
brej den, pomůžu vám s prádlem na půdu,
brej den, proč jste taková?
Tam, kam mě teď posíláte, tam já nepudu.
Brej den …
5

: Času je málo

1. A 
Času je málo, přibývá D7 
stínů
a stará A 
svíce nehřejeA7 
,
Chvíli se zdáD7 
lo, že kromě Dmi 
Ginu,
barví ti A 
líceF 
 nE 
aděje. A 
 

2. Teď jenom žasnu, čím dál tím více,
stavu mně zdá se normálním,
za chvíli zhasnu, jako ta svíce
a svět mi zase zkapalní.

3. Někdo je blázen a z mostu skáče,
někdo si lehá na koleje,
u mě jen bazén slanýho pláče
zas jiná žena doleje.

4. Času je málo, přibývá stínů
a stará svíce nehřeje,
chvíli se zdálo, že kromě Ginu,
barví ti líce naděje.
6

: Černá díra

1. G 
Mívali jsme D 
dědečka, C 
starého už G 
pána,
stalo se to v D 
červenci C 
jednou časně D 
zráG 
na,
Emi 
šel do sklepa C 
pro vidle, A 
aby seno D 
sklízel,
G 
už se ale D 
nevrátil, C 
prostě někam D 
zmiG 
zel.

2. Máme doma ve sklepě malou černou díru,
na co přijde, sežere, v ničem nezná míru,
nechoď, babi, pro uhlí, sežere i tebe,
už tě nikdy nenajdou příslušníci VB.

3. Přišli vědci zdaleka, přišli vědci zblízka,
babička je nervózní a nás, děti, tříská,
sama musí poklízet, běhat kolem plotny,
a děda je ve sklepě nekonečně hmotný.

4. Hele, babi, nezoufej, moje žena vaří
a jídlo se jí většinou nikdy nepodaří,
půjdu díru nakrmit zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhne, i našeho děda.

5. Tak jsem díru nakrmil zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhla, i našeho děda,
potom jsem ji rozkrájel motorovou pilou,
opět člověk zvítězil nad neznámou silou.

6. A 
Dědeček se E 
raduje, D 
že je zase v A 
penzi,
teď je naše E 
písnička D 
zralá pro reE 
cenA 
zi.
7

: Černá díra (taby)

G G G D C G
|-----------------|---------------2-|-----------------|
|-------3-------3-|-------3-----3---|-------1-------3-|
|-----0-------0---|-----0-----2-----|-----0-------0---|
|---0-------0-----|---0-----0-------|---2-------0-----|
|-----------------|-----------------|-3---------------|
|-3-------3-------|-3---------------|---------3-------|

G D C D G Emi C  
|---------------2-|-----------------|-----------------|
|-------3-----3---|-------1---------|-------0-------1-|
|-----0-----2-----|-----0-----------|-----0-------0---|
|---0-----0-------|---2-----0-------|---2-------2-----|
|-----------------|-3---------------|-2-------3-------|
|-3---------------|-------------3---|-----------------|

A D G D C D G
|----------------2-|---------------2-|-----------------|
|-------2------3---|-------3-----3---|-------1---------|
|-----2------2-----|-----0-----2-----|-----0-----------|
|---2------0-------|---0-----0-------|---2-----0-------|
|-0----------------|-----------------|-3---------------|
|------------------|-3---------------|-------------3---|

Poslední sloka:

A E D A A E  
|---------------0-|-------2---------|---------------0-|
|-------2-----0---|-----3---------2-|-------2-----0---|
|-----2-----1-----|---2---------2---|-----2-----1-----|
|---2-----2-------|-0---------2-----|---2-----2-------|
|-0---------------|---------0-------|-0---------------|
|-----------------|-----------------|-----------------|

D E A
|-------2---------|
|-----3-----------|
|---2-------------|
|-0-------2-------|
|-------------0---|
|-----------------|
'
8

: Děvče mi usnulo

1. DCmaj7 
ěvče mi Ami7 
usnulo už v pA7 
olovině slDmi 
oky,
hrHmi75- 
ál jsem jí E7 
od Kainara jAmi 
edno krAmi/G 
ásný blFmaj7 
ues,
hodiny zlCmaj7 
enivěly a ztA7 
išily své kroky,
pFmaj7 
od okny zazíval pG#maj7/Bb 
oslední auto(G) 
bus.
2. Schoulená do klubíčka spokojeně funí,
nejlepší publikum, co vůbec kdy jsem měl,
ač duchem daleko, dnes poprvé jsem u ní,
a co bych napoprvé ještě více chtěl?
3. Otoman zanaříkal: to je dneska mládež,
jen samá slovíčka a nikde žádnej čin,
jenže ji probudit, to by byla svatokrádež,
zbejvá mi kytara a nedopitej gin.
4. A tak tu tiše zpívám oprýskaným stěnám
o jedný holce, co ji Kainar kdysi znal,
ač trochu pod parou, ač vůbec nerozumím ženám,
jestli mi dovolíte, budu zpívat dál.
9

: Dopis

1. TD 
ak ti teda píšu v opilecké pA 
ýše
dEmi 
opis, co ti jG 
inej frA 
ajer nenapD 
íše,
dopis, co ti jinej frajer nesesmA 
olí,
žEmi 
ádný hloupý frG 
áze, jA 
ak mě srdce bD 
olí.
R: ND7 
ejsem žádnej zlG 
atokop a nE 
ení mi to lA 
íto,
žD7 
e jsem kdesi prG 
opil rE 
ejžák i to sA 
íto.
2. Zato když jsem včera večer seděl s kamarády v šenku,
má stará Múza dala mi svou novou navštívenku,
už od rána mě svádí, hladí, líbá atakdále,
jenže bez tebe se cítím jako přikovanej k skále.
R: Vzpomínky mě klovou do mých ztvrdlých jater,
slzím z dýmu, jenž sem vane z vater kolem Tater.
3. Prej z vesmíru se blíží naše příští zkáza
a Země - to je stará a velmi křehká váza,
popraskaná váza jako tvoje láska ke mně,
co zbylo z tvý lásky, co zbude z tý Země?
R: Nebude to bolet, neboj, potrvá to chvilku,
přestaneme řešit naši malou násobilku.
4. Přestanem se trápit, kdo ji za nás dopočítá,
přestanem si nalhávat, že na východě svítá,
obyčejní lidé vedou obyčejné války,
chci naposled tě uvidět, a třebas jenom z dálky.
*: TřD 
ebas jenom z dálky, když už to nejde zblA 
ízka,
dEmi 
okud konec tG 
oho všeho PA 
ámbu neodpD 
íská,
dEmi 
okud konec tG 
oho všeho PA 
ámbu neod-,
tD 
ak ti teda píšu v opilecké pA 
ýše
dEmi 
opis, co ti jG 
inej frA 
ajer nenapD 
íše,
dopis, co ti jinej frajer nesesmA 
olí,
žEmi 
ádný hloupý frG 
áze, jA 
ak mě srdce bD 
olí,
žEmi 
ádný hloupý frG 
áze, jA 
ak loučení bD 
olí,
žEmi 
ádný hloupý frG 
áze, jA 
ak beznaděj bD 
olí,
žEmi 
ádný hloupý frG 
áze, jA 
ak loučení bD 
olí,
žEmi 
ádný hloupý frG 
áze, jA 
ak mě srdce bD 
olí,
žEmi 
ádný hloupý frG 
áze, jA 
ak mě hlava bD 
olí …
10

: Fotka

C Edim Dmi G+ C Edim Dmi G+ 
1. KdC 
osi mi dEdim 
o saka dal fDmi 
otku jedné slG 
ečny,
tC 
aky je mEdim 
ožné, že to sDmi 
ako moje nG 
ení,
v kC 
aždém přípF 
adě jsem zD7 
a tu fotku vdG 
ěčný,
dC 
ívka je pG#(Edim) 
ohledná a pF(Dmi) 
ůvabně se křG+ 
ení.
2. "Svému Michalovi na památku Věra,"
hůlkovým písmem je na zadní straně psáno,
marně si vzpomínám, s kým popíjel jsem včera,
marně si vzpomínám, s kým probouzel jsem se ráno.
*: TC 
ajemná VG# 
ěro, tF 
o, že nejsem MG 
ichal,
není dC 
ůvod, abych vzdEdim 
ychal a v nDmi 
oci nemoh' spG 
át,
chudák MC 
ichal časem žC7 
asne, až ti stF 
ářím zvadnou lD7 
íce,
u mě bC 
udeš krasavG 
ice napořC 
ádCmaj7 
.
11

: Hasiči

BD 
enzínem se nEmi 
emá hasit D 
ohnA7 
ištD 
ě,
teď už je to jEmi 
edno, ale prD 
o přA7 
íštD 
ě,
slA 
íbili mi tE7 
ady místní hA 
asE7 
ičiA 
,
žD 
e to se mnou pEmi 
o koncertě nD 
acvA7 
ičíD 
.
12

: Hospodská

1. NG 
a hospodským ubruse se stejně dějou věci
pod rukama malíře, co vypil čtyři dD 
eci,
ohořG 
elou zC 
ápalkA7 
ou si krD 
eslí mG 
alý dC 
omek,
vG 
edle domku zahrádku a na zahrC 
ádce strG 
omek,
pC 
am padam G 
..D 
.C 
 G 
 Ami 
 C 
 G 
 D 
 Cmaj7 
 D 
 G 
 
2. Po dvou dalších půldeci se malíř stává snílkem,
na zahradu přistál talíř a Marťan s tykadýlkem,
strká nosík do hlíny, on pozoruje broučka,
odpusťme to malíři, že v mládí hltal Součka,
pam padam …
3. Než si stačil malíř z láhve další dávku odlít,
Marťan skončil bádání a zase někam odlít',
na ubruse zůstala je propálená čára
od plazmových motorů, anebo od cigára,
pam padam …
2'. Po tomto tvůrčím vypětí si dává další deci,
na zahrádce přibyl králík, motýli a šneci,
na obloze sluníčko a pod ním záhon růží,
pak si malíř odskočil tam, kam chodívají muži,
pam padam …
3'.=2. 
4'.=3. 
5'. Na hospodským ubruse se stejně dějou věci
pod rukama malíře, co vypil osm deci,
na zahradu snes' se náhle opravdickej liják,
to není změnou počasí, to způsobil ten dryák,
pam padam …
13

: Imperial blues

MG 
ůj svět je plný samých dvC7 
eří,
chG 
odívám denně kolem nG7 
ich,
mC7 
ůj svět je plný hotelových dveříEdim 
 zamčenG 
ých,
chodby jsou bezedné a jH7 
ako vejce vejci
nebo hrG 
obu hrob se pE7 
odobají,
ztrAmi 
ácím se v nich cD 
elý, ty chAmi 
odby na mě číhajD 
í,
prG 
o dnešek jsem jen číslo čtC7 
yři,
zG 
ítra zas devadesG7 
át,
sC7 
e vším se člověk nějak smíříEdim 
,
jG 
en když má kEdim 
am jít spE7 
át,
Ami 
ale ty sny plné samých dvD 
eří
vG 
ěčně ho prEdim 
ovázejE7 
í,
Ami 
a on pak celý smutný věří, a tEdim 
olik ho to tíží,
že i nG 
ebe samá chEdim 
odba jE7 
e a žAmi 
e prý jede do rájeEdim 
 
nG 
ebeskou zdvC7 
ižíG 
 …
14

: Intelektuálky

PřC 
ijely k nám z dálky intelektuF 
álky,
já měl dvě, PC 
epa tři, ale to sem nepatří …
15

: Jaro

1. JC 
aro začlo nF 
ešťastnC 
ě, jAmi 
ak ostFmaj7 
atně vždG 
yckC 
y,
neslaně a nF 
emastnC 
ě, zkrátka Ami 
makrFmaj7 
obiotiG 
ckC 
y,
slF 
unce svítí nC 
a dámy čtG 
oucí čAmi7 
eský BG 
urdy,
stC 
ejně jak na SF 
addámC 
y střAmi 
ílejFmaj7 
ící KuG 
rdC 
y.
2. Přišel jsem dřív z oběda, v pokoji hrál Verdi,
načapal jsem souseda, měl gatě na půl žerdi,
jdu do polí za prací a za druhou mízou,
unavený lustrací a parlamentnou krízou.
3. Svítí křídla bělásků, v řece se třou líni,
na tradiční pomlázku s řetězy jdou skini,
čichám děsný aroma, potácím se, blednu,
narazil jsem na Roma, co píchli ho tu v lednu.
4. JC 
aro začlo nF 
ešťastnC 
ě, jAmi 
ak ostFmaj7 
atně vždG 
yckC 
y,
neslaně a nF 
emastnC 
ě, Ami 
makrFmaj7 
obiotiG 
ckC 
y …
16

: Kde jsou

CAPO V
R: G 
Kde jsou, G 
kdepak C 
jsou 
naše G 
velkoleEmi 
pý D 
plányG D 
 
G 
kde jsou, G 
kdepak C 
jsou - 
na hřbiG 
tově Emi 
zakoD 
pány.G D 
 

1. F 
Sedíš tu C 
tiše jako pěD 
na
F 
žijem svůj C 
život, no C 
jak se říká - D 
do ztracena,
G 
kde jsou, G 
kdepak C 
jsou 
naše G 
velkoleEmi 
pý D 
plányG D 
 

R: Kde jsou, kdepak jsou 
naše velkolepý plány,
kde jsou, kdepak jsou 
písně nikdy už nedopsány.

2. Život byl prima a neměl chybu,
teď je mi zima a nemám ani na Malinu,
kde jsou, kdepak jsou 
naše velkolepý plány.

https://ulozto.cz/!xZb8SUKxF/karel-plihal-kde-jsou-pdf
17

: Když jsi smutná

1. Když jsi smC 
utná, tak i kFmaj7 
apky deště bC 
olíFmaj7 
,
rány se C 
otevřou a nFmaj7 
aplní se sA7 
olí,
držím tě zDmi 
a ruku a nG 
emám žádnou zEmi 
árukAmi 
u,
že nFmaj7 
ezůstanu C 
o žebrácké hFmaj7 
oli.
2. Když jsi smutná, tak mi něco ruce sváže,
do mé hlavy mlčky vpochodují stráže,
všechny mé nápady hned zahánějí do řady
a střílí puškou té nejtěžší ráže.
3. Když jsi smutná, tak i sochy v parku brečí,
stromy procitnou a mluví lidskou řečí,
tiše tě konejší, jak umí stromy vezdejší,
/: a náhle jsi víc svoje, nežli něčí … :/
18

: Kluziště

1. C 
StrejčeEmi7/H 
k kovářAmi7 
 chytilC/G 
 kleštFmaj7 
ě, uštíp' C 
z nočFmaj7 
ní oblG 
ohy 
jC 
ednu mEmi7/H 
alou kaAmi7 
pku dC/G 
eště, tFmaj7 
a mu spC 
adla pFmaj7 
od nohG 
y, 
nC 
ejdřív Emi7/H 
ale chyAmi7 
til slC/G 
inu, tFmaj7 
ak šáh' kC 
amsi prFmaj7 
o pivoG 
, 
pC 
ak přitEmi7/H 
áhl kovAmi7 
adlinC/G 
u a Fmaj7 
obrovsC 
ký kladFmaj7 
ivo.  G 
 

Ref: Zatím C 
tři bílé Emi7/H 
vrány Ami7 
pěkně za seC/G 
bou 
kolem Fmaj7 
jdou, někam C 
jdou, do rytD7 
mu se kývaG 
jí, 
tyhle C 
tři bílé Emi7/H 
vrány Ami7 
pěkně za seC/G 
bou 
kolemFmaj7 
 jdou, někamC 
 jdou, nedFmaj7 
ojdou, nedoC 
jdou. 

2. Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerem, 
pak tu kapku všude rozstřík' jedním mocným úderem, 
celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi 
na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami. 

Ref: Zatím tři bílé vrány pěkně za sebou…

3. Zpod víček mi vytrysk' pramen na zmačkané polštáře, 
kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře, 
Kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází, 
do kalhot si čistí ruce umazané od sazí. 

Outro: Zatím tři bílé vrány…
19

: Kluziště (taby)

refren: 

|C                                 Fmaj7   C          |                 |
e|--------0---3---|3/5-3-0-------0---|----0-------0---|-2-3-2-3/5-3--0--|
h|1---1-3---------|--------3-1-----1-|1-----1-1-----1-|---------------3-|
g|--0-------0---0-|------------0-----|--2-------0-----|-----------------|
d|----------------|------------------|3---------------|-----------------|
A|3---------------|----------3-------|--------3-------|-----------------|
E|----------------|------------------|----------------|-----------------|

| C                                 Fmaj7   C        Fmaj7    G             |   
e|--------0---3---|3/5-3-0-------0---|----0-------0---|----0----------3-----|
h|1---1-3---------|--------3-1-----1-|1-----1-1-----1-|1-----1----3-----0-0-|
g|--0-------0---0-|------------0-----|--2-------0-----|--2----------0-------|
d|----------------|------------------|3---------------|3--------------------|
A|3---------------|----------3-------|--------3-------|---------------------|
E|----------------|------------------|----------------|-----------3---------|

|                  |
|-3-0-1--0---------|
|-------3--1-3-0-1-|
|------------------|
|------------------|
|------------------|
|------------------|
Sloka: 

| C       Emi7/H   Ami7    C/G       Fmaj7   C       Fmaj7   G       |
e|----0-------0---|----3-------0---|----0-------0---|----0-------3---|
h|1-----1-3-------|1-----1-1-----1-|1-----1-1-----1-|1-----1-3-----0-|
g|--0-------0---0-|--2-------0-----|--2-------0-----|--2-------0-----|
d|----------------|----------------|3---------------|3---------------|
A|3-------2-------|0---------------|--------3-------|----------------|
E|----------------|--------3-------|----------------|--------3-------|
20

: Květina

1. NG 
a louce vyrostla kvC 
ětinG 
a
nebývalC 
ého drG 
uhu.
Když si ji nakrájíš dC 
o vínG 
a,
uvidíš v pC 
okoji dG 
uhu.
2. Marně jsem listoval v herbáři,
vypadá trochu jak jetel,
roste jen od srpna do září,
na to je třeba brát zřetel.
R: MAmi7 
íti svou dD7 
uhu kG 
apesnEmi 
í,
tAmi7 
o je dnes D7 
určitě tG 
erno.
DAmi7 
uhová šťD7 
áva kG 
ape z nEmi 
í,
D#7 
utopí v sobě to chlD 
adno a černo.
3. Možná si ťukáte na čelo,
to už máš, Plíhale, z pití.
Jenže proč by se, krucinál, nesmělo
vysnít si kouzelný kvítí.
R: Míti svou duhu kapesní,
to je dnes určitě terno.
Nebuďme, přátelé, adresní,
ale kdo dělá to chladno a černo?
4. Lepší je fušovat do kytek,
když nám ten svět nějak zešed',
nežli se ztřískat jak dobytek
a pak se řezat a věšet.
5. Na louce vyrostla květina,
lalalalalalala …
21

: Lásko má

LE 
ásko má, nA 
oc už odcházC 
í, krátká nD 
oc už odcházA 
í,
prosím, ať chvC 
íli pH7 
osečkE 
á,
lE 
ásko má, nA 
oc už odcházC 
í, krátká nD 
oc už odcházA 
í,
prosím, ať chvC 
íli pH7 
osečkE 
á,
mF 
ezi mými stehny slE 
unce jF 
ako ryba prDmi 
oplouvE 
á,
vlF 
ahá voda v rákosE 
inách, vlF 
ahá voda v rDmi 
ákosinách,
lE 
ásko má, nA 
oc už odcházC 
í, krátká nD 
oc už odcházA 
í,
prosím, ať chvC 
íli pH7 
osečkE 
á,
mF 
ezi mými stehny slE 
unce jF 
ako ryba prDmi 
oplouvE 
á,
vlF 
ahá voda v rákosE 
inách, vlF 
ahá voda v rDmi 
ákosinách,
lE 
ásko má, nA 
oc už odcházC 
í, krátká nD 
oc už odcházA 
í,
prosím, ať chvC 
íli pH7 
osečkE 
á …
22

: Levitační

1.A(add9) 
 Tác a na něm kávaA7 
 dál jakoby vzduchem plula.
A(add9) 
 Číšník doděláA7 
vá účet na němž chybí nula.
F#mi 
 Někdy mám to štěstí, že 
F 
 jsem ve stavuE 
 beztíže
i s tA 
ebouF 
.

2. Vzácné chvíle smíru, Amorových probodnutí.
Vzácné chvíle smíru, osudová rozhodnutí.
Těžká, těžší, nejtěžší,
nic neváží. Nic neřeší.
Jsem s tebou.

R:D 
 Poničená, poničen,
A 
 hádáme se o ničem,
E 
 pokaždé když zpátky na zemA 
 klesnem.
Hmi7/5- 
 Naše láska, samý stehBbmaj7 
 a to zvláště na místech
G 
 kde se tříská realitaE 
 se snem…
3. Tác a na něm káva, 
dál jakoby vzduchem plula.
Čísník dodělává, 
účet na němž chybí nula. 
Hlídám si svou kotletu, jež se chystá
k odletu 
i s tebou.
3. Tác a na něm káva, 
dál jakoby vzduchem plula.
Čísník dodělává, 
účet na němž chybí nula. 
Hlídám si svou kotletu, jež se chystá
k odletu 
i s tebou.
23

: Modrá knížka

1. Celej svG 
ět je náhle bGmaj7 
eznadějně šAmi7 
edý,D7 
 
bloudím Ami 
ulicemi zAmi/G# 
oufalý a blAmi/G 
edý,D7 
 
všude vG 
idím mládež Hmi75- 
odvedenou, vE7 
eselou a bAmi7 
odrou,
C 
a jenom mně dC#dim 
ali knížku mAmi7 
odrouD7 
.

2. I ten Prouza, co se pomočívá denně,
spěchá oznámit tu šťastnou zprávu ženě,
Václav zase v Mikulovské opíjí se s tchánem,
už se vidí nejmíň kapitánem.

3. Všude v parcích vidím šťastné kamarády,
jak se seznamují s vojenskými řády,
mezi nima také Novák, no ten se skleněným okem,
zkouší chodit pořadovým krokem.

4. Podroušenej Viktor tančí s Hugem kankán,
Viktor bude spojař, Hugo zase tankán,
a ten Jarda, kterej nedokončil ani osmiletku,
hodil po mně láhví se zvoláním "zmetku!"

5. Nadarmo si říkám: Karle, nešil,
jenomže já se na tu vojnu tolik těšil,
marně u odvodu doktorovi obálku jsem dával,
prej mě nevezmou, že mají velkej nával.

6. Jak to vysvětlím své milované Blance,
ráda se chlubívala, že má chlapce brance,
máma bude brečet, táta rozdupe mi hračky,
už se, chudák, tolik těšil na odznáčky.

7. Celej svG 
ět je … + mD7 
odrou, mG 
odrou…
24

: Morseovka

1. E 
Pámbů F#7 
mi dal H 
dárek, A 
Tu nejhezčí z H 
KlárE 
ek. 
A 
Kvůli jejím očím C#mi 
kočár s panem kočím 
A 
předěláme H 
na koE 
čárek. 

R: C#mi 
Na nebi se G#mi 
pasou C#mi 
ovce… 
C#mi 
Co znamená H 
v morseE 
ovce A 
čárka tečka G#mi 
čárka? 
A 
Tak začíná, A/G# 
tak začíná, A/F# 
tak začíná KlH 
árE 
ka. 

2. Pámbů dělá zmatky. Náruč paní Katky 
způsobila to že volám Pane Bože, 
vem si svoji Kláru zpátky. 

R: Noční šelma láká lovce… 
Co znamená v morseovce čárka tečka čárka. 
Tak začíná, tak začíná, tak začíná Katka. 

3. Co mi zbejvá k stáru? Noční můry v denním báru. 
Duševně jsem chorým pro lásku a pro rým. 
Pane Bože, vrať mi Kláru. 

R: Na nebi se pasou ovce… 
25

: Myš

R: VrFmaj7 
átná z dHmi75- 
ívčích kolejCmi7 
í v klD9 
idu dole jGmi7 
í
a čte si stHmi75- 
arej Mladej svGmi7 
ět,C7 
 
a prFmaj7 
ávě o pHmi75- 
ár pater vCmi7 
ýš sedD9 
í velká mGmi7 
yš
u dveří dvC7 
ěstě dvacet pFmaj7 
ět.
1. JC 
istá Věra Nováková šlBbmaj7 
a se právě kC 
oupat,
večer chce jít do vinárny slBbmaj7 
aný mandle chřC 
oupat,
u kasáren vyzvedne si dBbmaj7 
esátníka C 
Oldu,
protože je patnáctýho, Bbmaj7 
a tudíž den žC 
olduC7 
.
R: .2.
Konečně se dostávám ke vztahu Věry k myším,
Věra leze z koupelny, už ji křičet slyším,
Olda bude marně čekat na hysterku Věrku,
zamčela se s kámoškou na dvěstě dvacet čtverku.
R: 
26

: Na konečné tramvaje

1. TF 
oulám se na konečný trFdim 
amvaje,
kdCmi6 
e jsi mě před půlrokem nBbmaj7 
echala.
ŘC#7 
íká se: kdC7 
o uteče, vDmi 
yhraje,
G7 
a ty jsi navíc ještě nC#7(A7) 
ěkam nutně spC7(A7) 
ěchala.
2. Nicméně doufám, že tu vystoupíš,
věřím, že tento zázrak stane se,
jen co se nalíčíš a nakoupíš,
jedna z těch tramvají tě ještě dneska donese.
R: MDmi 
ůra světlem zmBb 
ámená
blA7 
oudí slepým jDmi 
ízdním řD#dim 
ádem,
nEdim 
oční nebe vDmi 
olným pGmi 
ádem
rF 
ozmačkalo dA7 
en.
BDmi 
ezbranná a bBb 
ezcenná
a zmA7 
oklá myš je tDmi 
ato chvD#dim 
íle,
cEdim 
o mi vlezla dDmi 
o košGmi 
ile
F 
a nemůže vA7 
en.
3. A tak tu s automatem na lístky
hledíme mlčky na ty koleje.
Možná má také svoje bolístky,
anebo kdoví, jestli se mi v duchu nesměje.
4. A vítr honí lístky po zemi,
tisíce procvakanejch mrzáčků,
a tlustej tramvaják si dlaněmi
zahřívá mlíko, který hltá přímo ze sáčku.
R: 
27

: Nagasaki Hirošima

1. C 
Tramvají G 
dvojkou F 
jezdíval G 
jsem do ŽideC 
nic,G 
 F 
 G 
 
z C 
tak velký G 
lásky F 
většinou G 
nezbyde Ami 
nic,
Z F 
takový C 
lásky F 
jsou kruhy C 
pod očiG 
ma
a dvě C 
spálený G 
srdce - F 
Nagasaki, G 
HirošiC 
ma. G 
 F 
 G 
 

2. Jsou jistý věci, co bych tesal do kamene,
tam, kde je láska, tam je všechno dovolené,
a tam, kde není, tam mě to nezajímá,
jó, dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima.

3. Já nejsem svatej, ani ty nejsi svatá,
ale jablka z ráje bejvala jedovatá,
jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima,
jó, dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima.

4. Tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic,
z tak velký lásky většinou nezbyde nic,
Z takový lásky jsou kruhy pod očima
/:a dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima:/ - 3X
28

: Námořnická

1. D 
Maličký námořník v G 
krabičce od mýdla
D 
vydal se A7 
napříč D 
vanou,
bez mapy, buzoly, G 
vesel a kormidla
D 
pluje za A7 
krásnou JaD 
nou.

R: F#mi7 
Za modrým Hmi7 
obzorem F#mi7 
dva mysy Hmi7 
naděje
E 
lákají odvážné A7 
kluky,
D 
snad právě na něho G 
štěstí se usměje,
D 
cíl má už A7 
na dosah D 
ruky.

2. Maličký námořník v krabičce od mýdla
zpocený tričko si svlíká,
moře je neklidný, Jana je nastydlá,
kašle a loďkou to smýká.

R: 

3. Maličký námořník s vlnami zápasí,
polyká mýdlovou pěnu,
loďka se potápí, v takovémto počasí
je těžké dobývat ženu.

R: Za modrým obzorem dva mysy naděje
čekají na další kluky,
maličký námořník i študák z koleje
mají cíl na dosah ruky.
29

: Nosorožec

1. PřAmi 
ivedl jsem domů Božce nDmi 
ádhernýho nAmi 
osorožce,
Dmi 
originál tlAmi 
ustokožce, kD#dim 
oupil jsem ho v hE7 
ospodě.
ZAmi 
a dva rumy a dvě vodky přDmi 
ipadal mi vAmi 
elmi krotký,
pDmi 
ošlapal mi pAmi 
olobotky, E7 
ale jinak v pAmi 
ohodě.
VznDmi 
ikly menší pAmi 
otíže přE7 
i nástupu dAmi 
o zdviže,
přDmi 
i výstupu zAmi 
e zdviže D#dim 
už nám to šlo lE7 
ehce.
VznAmi 
ikly větší potíže, kdDmi 
yž Božena v nAmi 
egližé,
kdDmi 
yž Božena v nAmi 
egližé řvD#dim(E7) 
ala, že ho nE7(Ami) 
echce.

2. Marně jsem se snažil Božce vnutit toho tlustokožce,
originál nosorožce, co nevidíš v obchodech.
Řvala na mě, že jsem bohém, pak mi řekla: padej, sbohem,
zabouchla nám před nosorohem, tak tu sedím na schodech.
Co nevidím - souseda, jak táhne domů medvěda,
originál medvěda, tuším značky grizzly.
Už ho ženě vnucuje a už ho taky pucuje
a zamčela a trucuje, tak si to taky slízli.

3. TAmi 
ak tu sedím se sousedem, s nDmi 
osorožcem Ami 
a s medvědem,
nDmi 
adáváme jAmi 
ako jeden nE7 
a ty naše slAmi 
epice.
30

: O blechách a tak

1. Jsem starý pAmi 
enzion pro osamělé blEmi 
echy,
ne každá blDmi 
echa má to štěstí, že má chE 
otě,
celé dny pDmi 
oslouchám ty jejich marné vzdE 
echy,
všechny se Dmi 
upíjejí nD#dim 
ěkde o samE 
otě.
2. Tak blecha Jindřiška přišla o svého druha,
v předvečer svatební to pro ni rána byla,
zapíjel svobodu a chlastal jako duha
a krevní destička mu v krku zaskočila.
R: TG 
yhle trC 
agédie blG 
eší vás jAmi 
istě nepotEmi 
ěší,
buďmF 
e k nim trochu vlG 
ídnějšC 
í,G 
 
vždyť i lC 
idé krev si pG 
ijí a, kAmi 
oneckonců, žEmi 
ijí
a svF 
ět je stále krG 
ásnějšE 
í.
3. A bleše Tamaře zas blešák s jinou zahnul,
jednou je přistihla, no prostě - žádná psina,
pod tíhou svědomí on na život si šáhnul,
skočil mi do dlaně, když fackoval jsem syna.
4. A blecha Renata je osamělá matka,
starej si odskočil na kolemjdoucí jehně,
to jehně zavedli na nedaleká jatka,
co nocí proplakala na mém levém stehně.
R: + a svět je stF 
ále krG 
ásnějšC 
í F 
..G 
.C 
 
31

: Pepita

1. ŠC 
el jsem si koupit krF 
avatC 
u
G 
a vzal jsem pAmi 
rvní zprD9/F# 
ava, tG 
u,
co byla křivě sC 
ešitCdim 
á,
jC 
e ale prAmi7 
íma, je pDmi 
epitG 
a.C 
 
2. Šel jsem si koupit košili,
ti by mě vyhastrošili,
tak jsem jim řek', že je mi ta,
zrovna ta se vzorem pepita.
3. Šel jsem si koupit na kabát,
člověk se zkrátka nemá bát,
že něco zrovna nelítá,
tak jsem si koupil pepita.
4. Šel jsem si koupit kalhoty
a koupil jsem dost draho ty,
co se jich špína nechytá,
jsou ale príma, jsou pepita.
5. Šel jsem si koupit fuchsie
a už si říkám:"Kup si je,"
tak jsem si koupil jelita,
neboť řezník měl blůzu pepita.
6. Šel jsem si koupit aparát
a uviděl mě kamarád,
povídá ke mně tichounce:
"Co jsi za pepitomce?"
32

: Pes

1. KrD6 
ásně spí, aniž to ví,
můj velikGmaj7 
ej huňatA96 
ej černej pD6 
es,
má svůj sen, báječnej sen,
voňavGmaj7 
ej, libovA96 
ej, čerstvej sD6 
en.
R: FrBbmaj7 
ancouzskou polívkou zFmaj7 
aháním hlad,
včBbmaj7 
era jsem s Růženou prFmaj7 
ohýřil plat,
kdDmi 
oví, s kým RG 
ůža se Dmi 
opíjí dnG 
es,
zas mi zF 
ůstal jen hlA 
ad a ten pD6 
es.
2. =1.
3. =1.
R: .4.
Krásnej pes, báječnej pes,
voňavej, libovej, čerstvej pes …
33

: Podivná kometa

1. PG 
odivná kAmi7 
ometa se zjeG/H 
vila a hbiC 
tě
prG 
oklouzla hvCmi 
ězdářům skrz rG 
adarA7 
ový sD7 
ítě,
G 
úplně prAmi7 
ůhledná a lG/H 
ehká jako pC 
eří,
tCmi 
a, kterou vG 
idí jA7 
enom tAmi7 
i, co nD7 
a ni vG 
ěříAmi7 
.G 
 

R: LHmi 
ehce se G 
otřela o ZA7 
emi hebkým chvD 
ostem,
ZC 
emě se zG 
achvěla, my cC 
ítilG 
i, jak rD 
ostem,
čHmi 
ervíčci pG 
oddaní a kA7 
apky v kalný řD 
ece,
zpC 
ěváčci G 
uzamčení dC 
o rezG 
avý klA 
eceD 
.

2. Po dlouhé nemoci zas ohromná chuť k jídlu
a láska usedla ke koncertnímu křídlu,
zazněla hudba, kterou člověk těžko složí,
vedle níž písně jsou jen partiové zboží.
R: Ruce se našly, prsty do sebe se spletly,
všechno se rozzářilo kouzelnými světly,
tisíce žárovek, a každá nejmíň sto watt,
a noční přízraky se stěží stihly schovat.

3. Kometa odlétla zas jinam do vesmíru,
už zase vyháníme lásku od klavíru,
prsty se rozpletly, jen občas dotek letmý,
[: a noční přízraky se těší, až se setmí. :]
34

: Podzimní

1. PA 
odzimní obloha dala se dD 
o gala,
vE 
ečerní vánek se do vlasů vplA 
étá,
a po tý obloze na křídle rD 
ogala
s tE 
ím vánkem ve vlasech Markéta lA 
étá.
2. Nebe je modrý jako mý džíny,
tak jsme si zpívali s klukama zamlada,
zmizely smutky a podzimní splíny,
prostě to všechno, co Markéta nerada.
3. Vysoko na nebe, hluboko do polí
Markéta létá a přitom si zpívá,
co oči nevidí, to srdce nebolí,
je totiž podzim a brzo se stmívá.
4. Zmizely splíny a přívaly pláče
a s nima ty protivný přízraky z minula,
připravte obvazy, dlahy a fáče,
kdyby se náhodou se zemí minula.
5. =1.
6. =2.
7. =3.
8. =4.
9. Podzimní obloha dala se do gala,
večerní vánek se do vlasů vplétá,
podzimní obloha dala se do gala,
večerní vánek se do vlasů vplétá.
10. =9.
35

: Pohádka

Rec.: Takhle nějak to bylo:
jedlo se, zpívalo, pilo.
Princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím.

Drak hlídal u dveří sálu,
na krku pletenou šálu,
Dědové Vševědi okolo Popelky
žvatlavě slibují šaty a kabelky,

Každý si odnáší kousíček úsměvu,
dešťový mraky se chystaly ke zpěvu,
hosté se sjíždějí k veliké veselce,
paprsky luceren metají kozelce

a stíny ořechů orvaných dohola
pletou se letícím kočárům pod kola,
Šmudla si přivezl v odřeným wartburgu
kámošku z dětství, prej nějakou Sněhurku.

Vrátný se zohýbá pro tučné spropitné
a kdo mu proklouzne, tak toho nechytne,
kouzelník za dvacku vykouzlí pět bonů
a vítr na věži opřel se do zvonů.

Honzové, princové, víly i sudičky
chopí se poháru, nože a vidličky
"Na zdraví nevěsty, na zdraví ženicha!",
dvě sousta do kapsy a jednou do břicha,
Náhle se za oknem objevil skřítek,
rozhrnul oponu z máminejch kytek,
pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi potichu do ucha zazpíval:

R: G 
Dej mi ruku D 
svou, studenou Emi 
od okenních Hmi/D 
skel,
všichni tě C 
mezi sebe Hmi/D 
zvou
a C 
já jsem D 
tu proto, G 
abys šelEmi Hmi/D C G D 
.

Rec: Takhle nějak to bylo
jedlo se zpívalo pilo
Princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím

Na plný obrátky letíme světem
všechny ty pohádky patřily dětem
Píšeš mi z ciziny zoufalý dopisy
koukám se z okna a vzpomínám na kdysi

Jak se mi za oknem objevil skřítek
rozhrnul oponu z máminejch kytek
Pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi potichu do ucha zazpíval 

R: Dej mi ruku svou… (2×)
36

: Pozvánka

1. Cmaj7 
Umím hledat v jFmaj7 
ízdním řádu, Cmaj7 
ovládám všech sFmaj7 
edm pádů
a bBbmaj7 
udeš se dCmaj7 
ivit, ale Fmaj7 
oblékám se sCmaj7 
ám,Fmaj7 
 
mám Cmaj7 
od Párala všFmaj7 
echny knížky, Cmaj7 
umím plivat nFmaj7 
a zem z výšky,
Bbmaj7 
a to už snad stCmaj7 
ačí, abys přFmaj7 
išla někdy k nCmaj7 
ám.Hmi75- 
 E7 
 
R: ZnAmi7 
ám príma fD9/F# 
ór: přijde pGmi6 
án jednou k dA7 
oktorovi,
tDmi 
en se ho zG 
eptá:"Co je vCmaj7 
ám?",Hmi75- 
 E7 
 
pAmi7 
án smutně řD9/F# 
ek' …, jenže dGmi6 
ál ti to nA7 
edopovím,
pDmi 
očkám, až přG 
ijdeš jednou k nCmaj7 
ám.Fmaj7 
 Cmaj7 
 Fmaj7 
 
2. Sám si koupím mléko v sáčku, hravě zapnu, vypnu pračku,
vím, že vlevo je tady a vpravo zase tam,
konverzuju celkem plynně, najdu svoje místo v kinně,
a to už snad stačí, abys přišla někdy k nám.
R: 
37

: Prodavač slonů

1. VšC 
ichni básní Dmi 
o chatě, G 
o královský vC 
ýplatě,
Ami 
o Muchovým plDmi 
akátě, jG 
á mám jiné sklC 
ony,
všichni prahnou pDmi 
o sexu G 
a po známých v TC 
uzexu,
jAmi 
á bych chtěl ve ZvDmi 
erimexu prG 
odávati slC 
ony.
MAmi 
alinký i vEmi 
eliký, z Ami 
Indie i z G 
Afriky,
prAmi 
o národní pEmi 
odniky D7 
i pro drobné chG 
ovatele.
2. Přijímal bych nabídky, pil koňak místo desítky,
v kapsách nosil vizitky "Česká sloní farma",
kdyby si jich adresát nechal poslat padesát,
já bych mu k nim milerád přidal křečka zdarma.
Za hotové i na splátky, slon do každé zahrádky,
pro fajnové zájemce přidám trochu porcelánu.
38

: Provazochodecká

1. Jdu pEmi 
o napjatým laně, co mE 
izí kdesi vAmi 
e tmě,
jH7 
e to se mnou vC 
ážný, jsAmi 
ou to děsná mH7 
uka,
pEmi 
otí se mi dlaně, pE 
ane Bože, vAmi 
eď mě,
/: kdH7 
e je anděl strC 
ážný, kdH7 
e je jeho rEmi 
uka? :/
2. Tisíc lesklých očí kouká na mě z hloubky
tak, jak se kouká dítě do výkladní skříně,
hlava se mi točí a strach má ostrý zoubky,
/: a kdosi sundal sítě kvůli větší psině. :/
3. Srdce sebou háže jako zajíc v pytli,
kdo si o ně řekne, kdo z vás si je koupí
za dvě něžné paže, které by mě chytly,
/: až noha se mi smekne a dav se rozestoupí … :/
39

: Ráda se miluje

capo2. 
R: RAmi 
áda se miluje, rG 
áda jC 
í, rF 
áda si jEmi 
enom tak zpAmi 
ívá,
vrabci se na plotě hG 
ádajC 
í, kF 
olik že čEmi 
asu jí zbAmi 
ývá.

1. NF 
ež vítr dostrká k C 
útesu tF 
u její legrační bC 
árkE 
u
a PAmi 
ámbu si ve svým nG 
otesC 
u F 
udělá jEmi 
en další čAmi 
árku.

R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …
40

: Ráda se miluje (taby)

IntroCAPOII: 
|---------------------|---------------|----------------|
|-------0-1h3p1p0-----|------0-------1|-1h3p1p0--------|
|-2---------------2---|----0---0------|---------2-----0|
|-----2-------------2-|--0---------2--|-3-----------2--|
|---0-----0-----------|----------3----|----------------|
|---------------------|-3-------------|-----------0----|

|-------------|-0h1p0-----------------(0)-|------------|
|-----1p0-----|---------0h1p0----0h1h3h5--|-----3-----1|
|---------2---|----------------2----------|-----0------|
|---2-------2-|-------2-------------------|---0-----2--|
|-0-----------|-----0---------------------|-------3----|
|-------------|---------------------------|-3----------|

|-----------------|---------------|
|-1h3p1p0---------|-----1p0-------|
|---------2-----0-|---------2---2-|
|-3-----------2---|---2-------2---|
|-----------------|-0-------------|
|-----------0-----|---------------|

Refren: 
|-------------|-------0-----|-------------|---------0--|
|-------------|(3)------1---|-----1-0-----|-----1-----1|
|-2---2-----0-|-----0-----0-|---2-------0-|---2---2----|
|---2-----2---|---0---------|-3-------2---|------------|
|-0-----0-----|-------3-----|-------------|-0----------|
|-------------|-3-----------|-------0-----|------------|

Sloka: 
|-------0-----|---------0---|-------0-----|------------|
|---1-----1---|-----0-------|---1-------1-|------------|
|-----2-----2-|-------------|-----2---2---|-----0-----1|
|-3-----------|---2---2---2-|-3-----------|---2-----2--|
|-------------|-3-----------|-------------|-3----------|
|-------------|-------------|-------------|-------0----|

|-------------|-------0-----|-------------|---------0--|
|-------1-----|(3)------1---|-----1-0-----|-----1-----1|
|-----2-----0-|-----0-----0-|---2-------0-|---2---2----|
|---2-----2---|---0---------|-3-------2---|------------|
|-0-----------|-------3-----|-------------|-0----------|
|-------------|-3-----------|-------0-----|------------|

Outro: 
|0h1p0----------------(0)-|-----------|----------------|
|--------0h1p0---0h1h3h5--|----3-----1|-1h3p1p0--------|
|-------------(2)---------|----0------|---------2-----0|
|------2------------------|--0-----2--|-3-----------2--|
|----0--------------------|------3----|----------------|
|-------------------------|3----------|-----------0----|

|-------------|-0h1p0-------------|
|-----1p0-----|-------1-----------|
|---------2---|---------2---------|
|---2-------2-|-----------2---2---|
|-0-----------|-----0-------3---0-|
|-------------|-------------------|
41

: Ráda se miluje II

capo2. 
R: RAmi 
áda se miluje, rG 
áda jC 
í, rF 
áda si jEmi7 
enom tak zpAmi 
ívá,
vrabci se na plotě hG 
ádajC 
í, kF 
olik že čEmi7 
asu jí zbAmi 
ývá.

1. NFmaj7 
ež vítr dostrká k Cmaj7 
útesu tFmaj7 
u její legrační bCmaj7 
árkE 
u
a PAmi 
ámbu si ve svým nG 
otesC 
u F 
udělá jEmi7 
en další čAmi 
árku.

R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …
42

: Sedí topič u piána

1. Sedí tC 
opič u piána,
preludEmi 
uje potají
a pod pG 
rsty toho pána
bílé klC 
apky čD9/F# 
ernajíG 
.
2. Za ta lC 
éta u divadla,
která strEmi 
ávil v kotelně,
hraje svG 
oje "Pec nám spadla"
stále vC 
íce fF7 
ortelnC 
ě.
R: ZC9 
atímco se hudebníci
vF 
ybavují u kávy,
tD7 
opič si nad klávesnicí
vG 
yhrnuje rG# 
ukávG 
y.
3. =1.
4. Slaví, celý rozesmátý,
konec topné sezóny
a kysličník uhelnatý
rozložil se na tóny.
43

: Skončil další fet

1. SkoEm 
nčil další feHm 
t proD#dim 
minentních hoEm 
stí,
múG 
zy měly slEdim 
et, také víHm 
na bylo dosti,
všichni C 
kouzelEm7/H 
ní a krásAm 
ní, Am/G 
každej ztěleF 
sněEsus4 
ná ctnD 
ost,D#dim 
 
byEm 
l to príma feHm 
t, jáD#dim 
 byl také hoEm 
st.D6 Cmaj7 D6 
 

2. Byl to dobrej fet, prsty na hmatníku
běhaly tam a zpět, víno sládlo na jazyku,
každej prožil velkou lásku, každej, kdo ji prožít chtěl,
byl to príma fet, mládí patří svět.

3. Byl to dobrej fet a ty jsi na mě zbyla
a já ti hlavu splet' hloupou písní na tři kila
plnou krásných rýmů, plnou krásných slov,
byl to príma fet, byl to príma lov.

4. Byl to božskej fet, prostě cesta napříč rájem,
máme svůj vlastní svět, ve kterém si rádi hrajem,
nejraději na tichou poštu, kdo co řekl, kdo s kým spal,
byl to príma fet, jenže mi něco vzal …
E|--0-7-5-2-2h3-2-0-2---|----7-5--------------|
H|--------------------3-|--5-----7-7/8-5-7----|
G|----------------------|------------------7--|
D|----------------------|---------------------|
A|----------------------|---------------------|
E|----------------------|--0-----0-0-----0----|
44

: Sněhulák

PC 
ostavíme snG 
ěhulC 
áka,
kterej v noci nF 
ehulC 
áká,
ktF 
erej děti nC 
ebije,
nG 
ekouří a nC 
epije.
45

: Soused Pepa

SD 
oused Pepa nEmi 
a zahradě kD 
ozA7 
u mD 
ěl,
velmi si s ní pEmi 
o všech stránkách rD 
ozA7 
uměD 
l,
jA 
á zas nosím pE7 
odprsenky LA 
enčE7 
inyA 
,
a proto nD 
eodsuzuj sEmi 
exuální mD 
enšA7 
inyD 
.
46

: Sova sněžná

D 
Napadl sníh, tahle A 
bílá ti sluD 
ší,
A 
jenom kolem D 
uší ti A 
začalo D 
tát,
tím, že tě mám vím, že A 
bylo mi D 
dáno,
je A 
dobojoD 
váno, už A 
nezůstanu D 
sám.
(r): D 
Ať dál při mně v A 
tý zimě D 
stojí A 
má
D 
láska tak A 
běžná jak D 
sova A 
sněžná,
D 
láska tak A 
něžná až D 
dojí A 
má
D 
jako sníh A 
o VánoD 
cích.
47

: Starý muž

(capo 2)
1. Byl Emi 
jeden Ami6 
starý Emi 
muž
H7 
měl Emi 
malinAmi6 
katej Emi 
dům 
H7 
No Emi 
hrozně Ami6 
malinEmi 
kej 
maleH7 
j ad absurEmi 
dum

2. Pár přátel co jich měl
k hrobu doprovodil
Byl sám jak v plotě kůl 
jak v poušti krokodýl

R: Emi 
Starý muž Edim 
v domH7 
ku
sám a bez potomků
žil v starým domě
Em 
zcela H7 
soukroEmi 
mě H7 
 

3. Žil jak žít jen lze
z malinký penze
Ono vždy zlé je
přežít svý PompeEmi 
je  Dsus4 
 

4. Tenhle muž se však nedal
Dokud žil, hledal pedál
V domečku dvakrát čtyři
chtěl na varhany hrát
5. Den co den hubil moly
vyhlížel po okolí
navštěvu jakoukoli
a že jí řekne - G 
dál H7 
 

6. Co člověk chce má mít
Druhýho prosince
na dveře ťuky ťuk
jemně a prostince

7. Starý muž řekl - dál
Já dlouho čekám již
S hlubokou úklonou
vstoupila paní myš

8. Nerada já velmi
budík však došel mi
prosím jen tak vstoje
kolikátýho je?

9. A že tu blízko bydlí - 
Muž oprášil židli
Velká čest má dámo
pro mé obydlí

10. Sedli si povídali
smáli se vzpomínali
malinký karty hráli
pili malej rum

11. Vy co vás boty tlačí
zpívejte s náma radši
že malý štěstí stačí
a je ho plnej dům 
Edim
48

: Špína

1. ŠpíD 
na je velmi A 
relativní D 
pojem,
někdo je F#mi 
čistej, i když Hmi 
páchne třeba A 
hnojem.
NěkomuEmi 
 nepomůžou mejdla ani Hmi 
louhy,
G 
kam sáhne, D 
všude dělá A 
černý šmouD 
hy.

2. Čistej i špinavej se potkáváme denně,
čistej i špinavej si denně ruku podá.
Bojím se špíny, proto žiju v karanténě,
ač spousta pochybností ve mně hlodá.

3. 3. Bojím se nákazy, či nechci kazit druhý,
jsem ještě čistej, nebo už mám v duši skládku?
Tak hledím na papír a vztekle lámu tuhy,
nejspíš to vezmu pěkně od začátku.

4. Člověk se narodí, je voňavej a čistej,
plínky se vyvaří a zbytek spraví olej,
proto je malej člověk sám sebou tak jistej
a velcí, ti si na něj nedovolej'.

5. Jen trošku vyroste, tak překvapeně zjistí,
že na tom nejhůř budou právě lidé čistí.
Kdekdo je pošpiní a pak si ruce meje
a špína v duši, ta se hravě skreje.

6. A proto začíná žít podle těchto zásad,
pochopí, kdy je třeba truchlit, a kdy jásat.
A čistou pravdu denně krmí hrstí mouru,
aby se lépe vešla do žentouru.

7. Čistej i špinavej se koupáme a mejem,
ve vanách zbyde po všech stejně kalná voda.
Ty sračky překryjeme drahým intimsprayem
[: a každej každýmu zas ruku podá. :]
49

: Štěstí

1. ŠtC 
ěstí jezdí po světě nG 
a praseti s rolničkama,
kdC 
yž chceš, tak si nasedni, pG 
evně se ho chC 
yť,
pozor, jedem, uhněte, pG 
áprdové s paničkama,
chlC 
ubíte se žigulim a mG 
áte holou řC 
iť.
2. Prase nemá zpátečku, neví, kde je zákaz stání,
klidně si to peláší po našem náměstí,
v tomhle malým státečku je málo věcí pro zasmání,
podsvinče a rolničky je návod ke štěstí.
3. ŠtF 
ěstí jezdí po světě nC 
a praseti s rolničkama,
kdF 
yž chceš, tak si nasedni, pC 
evně se ho chF 
yť, hej,
pozor, jedem, uhněte, pC 
áprdové s paničkama,
chlF 
ubíte se žigulim … a tC 
eď jsem ztratil nF 
it.
50

: Taxík

1. JsD 
i už dlouho prD#dim 
yč a nikdo blEmi7 
ízkej není nEdim 
ablízku,
pštrHmi 
os je na tom lF#mi 
íp, ten může stG 
rčit hlavu dA 
o písku,
a jG 
á ji strčím dA 
o okýnka nF#mi7 
ejbližšího tHmi7 
axíku,
řG 
eknu: pane tD 
axikáři, dvG 
akrát kolem rA7 
ovníkD 
u.D#dim 
 Emi7 
 Edim 
 
2. Taxikář se s pochopením a se mnou vrhne do proudu
aut, co trochu připomínaj' karavanu velbloudů,
budeme se zvolna houpat noční městskou Saharou,
onen pán mi bude třeba líčit trable se starou.
R: SG 
emeleme všechno možný: žE7 
enský, fotbal, politiku,
nD 
ic nestojí zD/C# 
a nic, ale hlGmaj7/H 
avně, že nám chD7/A 
utná,
G 
a ve zpětným zrcátku toho E7 
erárního žigulíku
zmA 
izí moje trápení a všA+ 
echno bude putna.
3. Jsi už dlouho pryč a já se vozím v noci taxíkem
s ukecaným, s užvaněným, ale s prima chlapíkem,
co mi říká při loučení:"Jó, mladej, život je pes,
tak to bude, počkej moment, pět set dvacet káčées."
51

: Trubadůrská

(CAPO III)
1. Ami 
Od hradu Emi 
ke hradu Ami 
putujem,
zpC 
íváme G 
a holky mE 
uchlujem.
/: DřAmi 
ív jinam nFmaj7 
ejedem,
dAmi 
okud tu pEmi 
oslední nAmi 
esvedem. :/

2. Kytary nikdy nám neladí,
naše písně spíš kopnou než pohladí,
/: nakopnou zadnice
ctihodných měšťanů z radnice. :/

Ref: G 
Hop hej, je C 
veselo,
pan knFmaj7 
íže pozval kG 
ejklíře,
hop hej, je vC 
eselo,
dnes vFmaj7 
ítaní Emi 
jsme hAmi 
osti.
HG 
op hej, je vC 
eselo,
ač nFmaj7 
edali nám talG 
íře,
hop hej, je vC 
eselo,
pod stFmaj7 
ůl nám hEmi 
ážou kAmi 
osti.
3. Nemáme způsoby knížecí,
nikdy jsme nejedli telecí,
/: spáváme na seně,
proto vidíme život tak zkresleně. :/

4. A doufáme, že lidi pochopí,
že pletou si na sebe konopí,
/: že hnijou zaživa,
když brečí v hospodě u piva. :/
R: 

5. Ale jako bys lil vodu přes cedník,
je z tebe nakonec mučedník,
/: čekaj' tě ovace
a potom veřejná kremace. :/

6. Rozdělaj' pod náma ohýnky
a jsou z toho lidové dožínky.
Kdo to je tam u kůlu,
ale příliš si otvíral papulu.
Kdo to je tam u kůlu,
borec, za nás si otvíral papulu.
R: 
7.=1. 
8. To radši zaživa do hrobu,
než pověsit kytaru na skobu
a v hospodě znuděně čekat … 
52

: Tři Andělé

1. V zAmi 
ahradě pod vrbou smutečnEmi 
í sAmi 
edělF 
i Ami 
  tF 
iše jak pE 
ěna
tři Ami 
andělé - dva byli skutečnEmi 
í, ten třAmi 
etí F 
 bAmi 
yla F 
moje žEmi 
ena,Ami 
 
[: přisednD 
out nemG 
ěl jsem odvAmi 
ahu, mlčelD 
i patrnG 
ě o mnAmi 
ě,
duši mám čistou jak podlahEmi 
u pAmi 
o plF 
esAmi 
e v NF 
árodním dEmi 
omě.Ami 
 :]

2. Určitě skončili u cifer, sčítajíc všechny mé hříchy,
až si to přebere Lucifer, nejspíš se potrhá smíchy,
[: obloha zčernala sazemi z komínů vesmírných lodí,
dokud jsou andělé na Zemi, nic zlého se nepřihodí … :]
53

: U spinetu

1. /: BlD 
edá vílo E 
u spinA 
etu,
pD 
oslouchám tě sE 
e zájmA 
em, :/
ale zD 
anech toho mG 
enuD 
etu,
zkus to třeba s rA 
agtimD 
em.
2. /: Když přistoupíš na tu fušku,
hradím všechny náklady :/
a donesu ti sladkou hrušku
ze zámecké zahrady.
R: REmi7 
adostí se rA7 
ozplynem
s pEmi7 
anem Scottem JA7 
oplinem,
rD6 
ozkveteš jak maceška,
až pG7 
ustíme se do Ježka,
třEmi7 
eba si i tA7 
rsnem
s Emi7 
Oscarem PetA7 
ersonem,
skD6 
ončíme až za jitra
u SBb7 
uchýho A7 
a Šlitra.
3. /: Život je tak strašně krátký,
letí, letí, uletí, :/
nač jej marnit kolovrátky
z osmnáctého století.
4. /: Zuj si ty botky, co tě tlačí,
přečeš si drdol na copy, :/
jsi zvadlá kytka v květináči
vzkřísí tě jen synkopy.
54

: V bufetu

1. JC 
en nechte trpaslíka G/H 
Ondřeje,
jAmi 
en ať si dá, co hrdlo rEmi 
áčí,
Ami 
ať se, chF 
udák malej, tC 
aky jEmi7 
ednou pA7 
oměje,
všD7 
echno platím, a tak: G 
o co vlastně kráčí.
2. Jídlo je nejlepší lék na lásku,
v tomhletom mám už trochu školu,
když jsem ho našel, jeho život visel na vlásku,
vrhnul se v zoufalosti ze psacího stolu.
R: SF 
rdce má rG 
ozervané nC 
a hadrAmi 
y
prDmi 
o jednu tE 
rpaslici zAmi 
e sádry,
bG#7 
yla tak krásná, až se vC 
ěřit nechtělA7 
o,
jD7 
ako by ji uplácal sám MG 
ichelangelo,
nF 
osil jí rG 
ybízové kC 
orálkAmi 
y,
kDmi 
oukala nE 
epřítomně dAmi 
o dálky,
tG#7 
ak velkou láskou ji, chC 
udák, zahrnA7 
ul,
žD7 
e by se i kámen nG 
ad ním ustrnul,
ale sádra nC 
e.
3. Tak, prosím, nechte toho Ondřeje,
jen ať si dá, co hrdlo ráčí,
když už mu osud v lásce zrovna dvakrát nepřeje,
všechno platím, a tak: o co vlastně kráčí.
4. Ať jsme velký nebo maličký,
na jedný lodi všichni plujem,
koukejte, jak mu jedou laskonky a chlebíčky,
než končit s životem, je lepší dostat průjem.
R: 
55

: Vánoční

1. KdG 
yž rozdělám rA7 
adiD 
átor A7 
ústředního tD 
opení,
vG 
ykoukne z něj A7 
aligD 
átor A7 
a hned zuby vD 
ycení.
Táže se mě, cG 
o se dD 
ěje, že se v bytě nG 
etopD 
í,
nG 
a zácloně sprA7 
ostě klD 
eje nA7 
achlazenej nD 
etopýr.G 
 
2. Dám jim zatím loknout z flašky jako správnej saniťák,
na nervy si vezmu prášky a zavolám na byťák.
Na byťáku nikdo není, všichni mají teplotu,
tak se řítím po setmění narvat tyčky ze plotu.
3. Jenže plot už v kamnech praská u sousedky Markéty,
zbejvá knížka od Jiráska, psací stůl a parkety.
4. Konečně je v bytě jako po poledni v Africe,
netopýr si sundal sako, pověsil se na klice.
Aligátor spokojeně zapálil si camelku,
prD 
ej dá za to mG 
ojí žD 
eně kus kůže na kG 
abelkD 
u,
prej dá za to mG 
ojí žD 
eně na Vánoce kG 
abelkD 
u,
prej dá za to mG 
ojí žD 
eně od Ježíška kG 
abelkD 
u …
56

: Vánoční píseň

1. Jak ptC 
áci zimomřEmi 
iví v tom tDmi 
eskném příběhG 
u,
ti, ktAmi 
eré neužEmi 
iví třpyt hvFmaj7 
ězdic na sněhG 
u,
my sAmi 
ešli jsme se snEmi 
ící nad lžFmaj7 
ičkou olovG 
a,E7 
 
kéž bAmi 
y nám mDmi 
ohlo řG 
ícC 
i náš Fmaj7 
osud dG 
oslovC 
a.
2. Když už se řítí v spěchu ten žaluplný děj,
svíčičko na ořechu, hoř pro nás pomaleji,
ať zvučí trouby hlásné i zpěvy andělů
dřív, než přijde smrt a zhasne náš dech ve svém pocelu.
3. A těm u sukní matek dej úsměv do oček,
klín plný cukrlátek a hodně vánoček,
když už se řítí v spěchu ten žaluplný děj,
/: svíčičko na ořechu, hoř pro nás pomaleji. :/
57

: Víla

1. ZnC 
al jsem jednu vílu, která tF 
ančívala nG 
a louce
Ami 
u silnice, ktEmi 
erá vede z BF 
rna do OlG 
omouce,
zlAmi 
ehounka se dEmi 
otýkala vF 
ousů strejdy jC 
ečmenG 
e,
C 
a já čekal, F 
až jí hebké šC 
aty sklouznou z rG 
amenC 
e.
2. Šaty sklouzly a já koukal, ležel v trávě, tajil dech,
milióny galaxií běhaly mi po zádech,
jelikož však měl jsem rýmu, kýchl jsem a stalo se,
že se lekla a skončila ten svůj tanec na nose.
3. Přišla ke mně jen tak, nahá, a beze všech rozpaků
jemným hlasem zazvonila:"Co šmíruješ, prasáku,"
vod tý doby moje duše ztvrdla jako z ocele,
nC 
etoulám se pF 
o loukách a rC 
adši koukám na telG# 
e-vG 
izC 
i.
58

: Vlasy

Fadd9 Gmi9 Ami7 G#mi9 Gmi9 
V prFmaj7 
alese tvých vlG#7 
asů zGmi7 
abloudila rC9 
ukaCmi75- 
 
nAmi7 
esmělýho klD9 
ukaC#9 
, neGmi7 
ví, kudy kC9 
am,C+ 
 
teda: vFmaj7 
ybrala si trG#7 
asu, ta cGmi7 
esta nemá kC9 
onceCmi75- 
,
s pláčem svAmi7 
ěřuje se spD9 
oncC#9 
e, tAmi9 
i da taG#mi9 
 …Gmi9 
 C94sus 
 
/: VBbmaj7 
ycházku máš dHmi75- 
o deseti, rFmaj7 
uka nikde D9 
a čas lC#9 
etí,
mGmi7 
ěsíc kouká nC9 
a to drama zcFmaj7 
ela bezostyšněF9 
,
nBbmaj7 
ahodilí kHmi75- 
olemjdoucí mFmaj7 
ají úsměv všD9 
evědC#9 
oucí,
hvGmi7 
ězdy spadly do rybníka, mC#7 
y dva zase z vC7 
išněC+ 
. :/
V prFmaj7 
alese tvých vlG#7 
asů zGmi7 
abloudila rC9 
ukaCmi75- 
 
nAmi7 
esmělýho klD9 
ukaC#9 
, neGmi7 
ví, kudy kam,
nF#mi7 
eví, kudy kam, nGmi7 
eví, kudy kam …
59

: Vodnická

1. NC 
a starý vF 
rbě nC 
ad rybníkAmi 
em
zC 
elený mF 
užík sedG 
í,
z tC 
ermosky pF 
opíjí kC 
afe s mlíkAmi 
em,
mC 
elancholF 
icky hledC 
í.F 
 C 
 Fmaj7 
 
2. Právě se pohádal se svou starou,
už si s ní neví rady,
a koumá, kolik je to vzdušnou čarou
kiláků do Kanady.
R: ZAmi 
ávidí divokým hEmi 
usám,
jF 
ak mizí kdG 
esi v dálcAmi 
e,
F 
on zatím sG 
edává tAmi 
u sám,
v bD7 
otách ho zebou palcG 
e.
3. Stará mu nadává, že se jen fláká,
a, nebejt tak střelená,
vdala se zamlada za lampasáka -
- zelená jak zelená.
4. Prej už v tom topení ňák ztrácí formu
a ona se za něj stydí,
to voják má jiskru a uniformu,
dovede líp potopit lidi.
R: .R:
I já zAmi 
ávidím divokým hEmi 
usám,
jak dF 
ělaj' dG 
o mraků dAmi 
íru,
když pF 
oslouchám:"VG 
ojíne, klAmi 
usám, klusám, klusám,
tu nejste nG 
a špacírF 
u G 
..C 
."
60

: Vosa

1. PlG 
avala vosa v kD 
ofolG 
e, zoufale křičela, jC 
ak vosy křD 
ičí,
plG 
avala vosa v kD 
ofolG 
e, kofola stála nD 
a stolG 
e,
kofola stála nD 
a stolG 
e, potichu syčela, nC 
ebyla nD 
ičí,
kG 
ofola stála nD 
a stolG 
e, plavala vosa v kD 
ofolG 
e.
2. Ten, kdo tu vosu vylije, jen co si ta vosa osuší šosy,
ten, kdo tu vylije, ten si to od ní vypije,
ten si to od ní vypije, za všechny kofoly, za všechny vosy,
ten, kdo tu vosu vylije, ten si od ní vypije.
3. Koho už vosy bodnuly, ten už ví svoje a tihleti vědí,
že koho už vosy bodnuly, ten začíná znova a od nuly,
stále a znova a od nuly, chvíli to bolí a pak už jen svědí,
koho už vosy bodnuly, stále a znova a od nuly.
*: Plavala vosa v kofole …
61

: Vstávej holka

(CAPO II)
1. VstG 
ávej, holka, bAmi7 
ude rHmi7 
áno
kAmi7 
alný jako MD 
etujG 
e.
Zahraju ti na piáno,
jen co zjistím, kde tu je.
JEmi 
edno stojí tAmi 
amhle v kEmi 
outěAmi 
 
bD7 
ez pedálů, bA7 
ez klávD7 
es.
V tG 
omhle jednou pAmi7 
ovezoHmi7 
u tě
fAmi7 
unebráci přD 
es návG 
es.

2. Báby budou mlíti pantem,
chlapi bručet pod kníry:
"Tahala se s muzikantem,
proto tyhle manýry."
Housle budou svými trylky
opěvovat tichounce,
všechny tyhle horký chvilky
ve studený garsónce.
3. Pak na dráty telefonní
jako noty na linky
sednou hvězdy, které voní
jak rumový pralinky.
Z nich ti potom loutna s flétnou
naposledy zahraje,
že se naše duše střetnou
hned za bránou do ráje.

4. Vstávej, holka, bude ráno
kalný jako Metuje.
Zahraju ti na piáno,
jen co zjistím, kde tu je.
Dopij tenhle zbytek rumu,
ať je zase veselo,
jsme tu spolu z nerozumu,
tak co by nás mrzelo.
62

: Vstávej holka (taby)

CAPO II
Intro: 
e:|-------------|
h:|-------------|
g:|-----0---0---|
d:|---4---4---4-|
a:|-5-----------|
E:|-------------|

Mezihra: 
|  let ring                         let ring  
|        let ring   let ring              let ring     let ring
e:|-5-------------|-5-------------|-5----------------|-5----------------|
h:|------3--------|---------------|-------3----------|-------0----------|
g:|----------0----|-------0---0---|-------------0----|-------------0----|
d:|----4---4---4--|----4----4---4-|----4-----4-----4-|----4-----4-----4-|
a:|-5-------------|-5-------------|-5----------------|-5----------------|
E:|---------------|---------------|------------------|------------------|

Riff1: 
e:|-2-3-2-----0-|---------|--------------|-------------|
h:|-------3-0---|-2-------|-0-2-3-0--3-2-|-------------|
g:|-------------|-----2---|-0-0-0-0------|-----0---0---|
d:|-------------|---2---2-|--------------|---4---4---4-|
a:|-0-----------|-4-------|-0--------0-0-|-5-----------|
E:|---------0---|---------|--------------|-------------|

Riff2: 
|                  2x
e:||---2-------0-----||-------------|---------|
h:||o--3-0-3-0---0--o||-2-------0---|-2-------|
g:||-----------------||-----0-------|-----0---|
d:||---4-------------||---2---2---2-|---2---2-|
a:||o---------------o||-0-------2---|-0-------|
E:||-----------0-----||-------------|---------|

Uspořádání: 
__________
Intro: 4×
Mezihra: 2×

Riff1: 2× |--->
Riff2: 1× |---> = sloka
Riff1: 1× |--->

Mezihra: 1×
Sloka: 1×
Mezihra: 1×
Sloka: 1×
Mezihra: 1×
Sloka: 1×
Mezihra: 4×

Anebo: o něco lépe v PDF

https://ulozto.cz/!f5KscGUrR/karel-plihal-vstavej-holka-pdf
63

: Vzpomínky

1. VlD 
astní krví slunce kreslí nAmi 
a skla oken krajinky,
Hmi 
odevšad se na zem snesly A 
utahané vzpomínky,
D 
otvírám jim do předsíně, zAmi 
ouvají si botičky,
hnHmi 
ed se ženou do kuchyně nA 
a slaninu s vajíčky.
R: Každá mHmi 
á jméno hG 
olky, se kterA 
ou jsem někdy chD 
odil,
každá znHmi 
á všechna přG 
ání, co jsem zA 
a ta léta mD 
ěl,
každá vHmi 
í, kdy jsem pG 
omáhal a kdA 
y jsem zase škD 
odil,
každá z nHmi 
ich je tou lG 
áskou s velkým A 
eL.
2. Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili,
snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily,
vykoupané, nakrmené jdou si se mnou povídat,
dokud nás čas nezažene jít se řádně nasnídat.
R: 
64

: Za tři čtvrtě století

1. Už zC 
a tři čtvrtě stC9 
oletí, lásko, bAmi7 
udem slavit stG 
ovku,
F 
otevřeme vD7 
íno, sednemC 
e si na pohG 
ovku,
nC 
a stařičkým grC9 
amofonu pAmi7 
ustíme si FlG 
oydy,
zF 
avoláme kD7 
ámošům na všC 
echny asterG 
oidy.
2. Už za tři čtvrtě století nám bude, lásko, sto let,
nejspíš budem utahaní jako pérka rolet,
na stařičkým gramofonu pustíme si Queeny,
uděláš mi svíčkovou, už teď mi tečou sliny.
R: Jenom dAmi 
oufám, že se dAmi/G 
o té doby nD9/F# 
eumlátíš smG 
íchem,
jenom dAmi 
oufám, že se nAmi/G 
eubrečíš nD9/F# 
ad Vávrou či ZG 
ichem,
taky pAmi 
ořádně se rAmi/G 
ozhlížej, než vD9/F# 
ejdeš na vozG 
ovku,
rF 
ád bych s tebou, lD7 
ásko moje, C 
oslavil tu stG 
ovkuC 
.C9 
 Ami7 
 G 
 C 
 
3. To víno bude nejspíš ročník dva tisíce dvacet,
s každým hltem budeš aspoň deset roků ztrácet,
a když ti bude pětadvacet, bude sklenka prázdná
a ty budeš jako dneska líznutá a krásná,
lC 
a la lC9 
a .Ami7 
..G 
 C 
 
65

: Zahradnická

1. D 
Určitě Hm7 
sejdem se A7 
po léD 
tech, G 
spolíhám A7sus4 
na boží D 
mlejny,
možná, že přibereš po dětech, oči však budeš mít stejný.
Ty C 
oči, co G 
viní mě A7sus4 
ze zrady, C 
co se z nich G 
slzy jen A7sus4 
řinou,A7 
 
ta D 
okénka Hm7 
do rajské A7 
zahraD 
dy, jenC 
že G 
zahrady A7sus4 
vonící D 
dřinou.

2. Co jsem se natrápil s červama, zalíval růže a astry,
mám z toho problémy s nervama, na rukou, na duši flastry.
K čemu ty pečlivý záhony, k čemu to zbytečný plení,
divoký přírodní zákony, ty v sobě těžko kdo změní.

3. Na stolku v zahradním altánu stují džbán, a v něm střik vinnej, juch,
ať si teď nalejvá ze džbánu pro změnu zas někdo jinej.
Určitě sejdem se po letech, spolíhám na boží mlejny,
/: možná, že přibereš po dětech, a oči, no, ty budou stejný. :/

A7sus4 Hm7   A7
66

: Zavřu se do sebe

Zavřu se dBb7 
o sebe na osm knD#9 
oflíků,
vezmu si s sBb7 
ebou jen kapesník čBb7 
istej.
Jak hlemýžď v D#9 
ulitě, jak párek v rEdim 
ohlíku
budu si kF7 
onečně sF#7 
ám sebou jF7 
istej.

Nájem jsem zaplatil půl roku dopředu,
ledničku rozmrazil, zavolal milé,
že vylezu v únoru, pátýho ve středu,
ať koupí noviny, pivo a filé.

Budu si lD#9 
ebedit před světem Edim 
ukrytý,
ať si mně nBb7 
adávFmi6 
aj', ať do mě bG7 
uší,
trošku si prC7 
omáznu mozkový závity,
provětrám svF7 
ědomí, dF#7 
ofouknu dF7 
uši.

Zavřu se do sebe na osm knoflíků,
zpřetrhám se světem veškerý nitky,
jen bych chtěl pD#9 
oprosEdim 
it někoho v pBb 
ublikG7 
u,
zda by mi nC7 
emohl chodit zF7 
alívat kBb 
ytky.
5 D#9 Edim   Fm6
67

: Země je deska

1. ZC 
emě je deska a tFmaj7 
áhnou ji slC 
oni,
slFmaj7 
unce se kC 
olem ní tD9/F# 
očí a tG 
očí,
včF 
era je dnC 
eska a lDmi 
etos je lE7 
oni
a lAmi 
áska má D9/F# 
obrovský zG 
elený C 
oči.
2. Na pivním tácku se houfujou čárky,
velení přebírá dvojitej koňak,
a z hejna racků nám padají dárky
na hlavu, na ruce, na baloňák.
3. Šrajtofle s platem je nabitá puška
a ty jsi divoká africká šelma,
obratným hmatem mě vykopneš z lůžka
a za mnou poletí tropická helma.
4. =1.
68

: Žlutí sokoli

1. Že čáC 
pi děti nEmi7/H 
enosí, už dAmi 
ávno vAmi/G 
ím od kD9/F# 
ohosi,
kdo v tAmi 
omhle smAmi/G 
ěru zkD9/F# 
ušenější bG 
yl,
že JC 
ežíšek je tEmi7/H 
atínek a blAmi 
udičkAmi/G 
a je plD9/F# 
amínek,
jsem čAmi 
asem taky jG 
akž-takž pochopC 
il.
2. Že polednice nechodí a Palečci se nerodí,
mě dávno v hloubi duše nebolí,
jen nedokážu pochopit, proč, když jsem mírně přiopit,
mi lítaj' bytem žlutí sokoli.
R1: PF#dim 
odnikají nD7 
álety na tF#dim 
uzexové tD7 
apety,
v tE#dim 
elefonu vF7 
idí hrabošE#dim 
e, hehe,
je smC 
utnej pohled nEmi7/H 
a dravce, jak dAmi 
omnělAmi/G 
ého hlD9/F# 
odavce
Ami 
odnášejí mlG 
adým do košC 
e.
3. Pak za pomoci sousedů - dva zezadu, dva zepředu -
- chytáme tu havěť do sítí,
kroužky od záclon je kroužkujem a z úlovků se radujem
a hned je tady důvod k napití.
R2: A když se trochu napijem, tak porůznu se ukryjem,
vyčkáváme plni napětí,
až vrznou dvířka od půdy a citrónové přeludy
zase na kus žvance přiletí.
4. =3.
R3: A když další litr vypijem, tak porůznu se ukryjem,
vyčkáváme plni napětí,
až vrznou dvířka od půdy a citrónové přeludy
zase na kus žvance přiletí.
5. =3.
R2: .6.
=3. 
R3: …
69