Greenhorns

26. 4. 2024

: Abilene

1. G 
Abilene, H 
Abilene, C 
teď už jen o G 
tobě sním, 
A 
ten věčnej sen mě D 
táhne jen k G 
Abilene, C 
tam k AbilG 
ene. 

2. Už dávno nejsem mladíkem, a tak se vracím s prosíkem 
tím vandráckým taxíkem, jó, k Abilene, jó, k Abilene. 

3. Abilene, Abilene, tam vedou koleje, tam táhne dým, 
když se s jarem navracím k Abilene, k Abilene. 

4.=1. 

5. Abilene, Abilene, pražce všech tratí znaj' můj stín, 
ten stín jde krokem pomalým k Abilene, k Abilene. 

6.=1. 
7.=1. 
1

: Abilene

1. G 
Abilene, H 
Abilene, C 
teď už jen o G 
tobě sním, 
A 
ten věčnej sen mě D 
táhne jen k G 
Abilene, C 
tam k AbilG 
ene. 

2. Už dávno nejsem mladíkem, a tak se vracím s prosíkem 
tím vandráckým taxíkem, jó, k Abilene, jó, k Abilene. 

3. Abilene, Abilene, tam vedou koleje, tam táhne dým, 
když se s jarem navracím k Abilene, k Abilene. 

4.=1. 

5. Abilene, Abilene, pražce všech tratí znaj' můj stín, 
ten stín jde krokem pomalým k Abilene, k Abilene. 

6.=1. 
7.=1. 
2

: Co se dál bude dít

1. Ty a A 
já, prázdnej dům přímo H7 
svádí ke hříchům, 
co se D 
dál bude E 
dít, dám ti hned A 
znát.E7 
 

2. Až se A 
víc sešeří, zamkni H7 
zámky u dveří, 
co se D 
dál bude E 
dít, dám ti pak A 
znát.E7 
 

R: D 
Až uzamkneš všechny vchody, A 
zhasnu lampu i retku, 
H7 
nespoléhám na náhody, E7 
chci si tě vzít beze svědků. 

3. Dírku A 
klíčovou zandej H7 
touhle podkovou, 
co se D 
dál bude E 
dít, dám ti pak A 
znát.E7 
 

sólo 

4. OkenA 
ní přivři rám, pomoz H7 
dolů roletám 
co se D 
dál bude E 
dít, dám ti pak A 
znát.E7 
 

R: Až uzamkneš … 

5. Dřív, A 
než spácháš hřích, zevnitř H7 
klíč nech ve dveřích, 
co se D 
dál bude E 
dít, nechtěj už A 
znát. E7 
 
3

: Divnej smích

1. G 
Každej svoje dveře s hrůzou zamyká, (vap ta dap …)
C 
když slyší, jak z kopců do údolí proniká, (vap ta dap …)

R: ten D7 
Jackův smích, ten divnej řev,
při C 
kterým v žilách tuhne krev,
divnej G 
smích, krutej smích…

G 
Ouoá chácháchaC 
chachá chachachacháD7 
chá chachachacháG 
chachá
houoó chácháchaC 
chachá cháchacháD 
chá chachacahcháG 
chachá

2. Mnohej honák s kulkou v zádech z koně slít', (vap ta dap …)
aniž tušil, že zas pastvinama bude znít, (vap ta dap …)
R: 

3. Tak už Jacka chytli, bude konec potíží, (vap ta dap …)
do noci však vříská z okna za mříží, (vap ta dap …)
R: 

4. Z větví borovice visí ztuhlej Jack, (vap ta dap …)
nebude už více pastvinama znít ten skřek, (vap ta dap …)
R: 

5. Když však někdy vlci vyjou na měsíc, (hoů …)
ozývá se z kopců, kde stojí pár borovic, (vap ta dap …)
R: 
4

: Feleena z El Pasa

1. E 
Z vojenské stanice, tam poblíž hranice,
Mexičan Joy svoji černovlasou ženu H7 
měl 
a domek hliněnej s malými okny,  
z kterých mu mávala, 
když kolem s patrolou E 
jel. 
Dítě spolu měli před Květnou nedělí
a vítr dětský pláč svou písní E7 
přehlušoA 
val.
R. Ústa s barvou vína 
E 
a jméno Feleena té dívce mexické
H7 
osud tam do vínku E 
dal.
2. Když malá bývala, vždy ráda sedala
na kopci odkud vídávala z El Pasa zář
a vítr z večera plný těch světel
šeptal jí do svění a chladil jí horkou tvář.
Jak poníka laso táhlo jí El Paso
a tátu prosila, aby ji tam někdy vzal.
R. Ústa s barvou vína …
3. A roky letěly, děvče už dospělý
rozhodlo se, že chce jenom v El Pasu žít.
Otec když tvrdě spal, vzala svý šaty
a vítr pomáhal jí stopy k El Pasu skrýt.
Tam život začíná, červená kantýna
její smích orchestr honky - tonk přehlušoval.
R. Ústa s barvou vína …
4. Už není nevinná číšnice Feleena,
už lásku od dneška do zítřka moc dobře zná,
zná sliby pastorů, zlato prospektorů
a při tom se jí o jediný velký lásce zdá.
Pak přišlo to štěstí, vstoupil jí do cesty
muž, kterej jinej než ty, co dřív znala se zdál.
R. Ústa s barvou vína …
5. Oči plný něhy a divný příběhy
vyprávěla a hned neříkal, že ji má rád,
písničky o koních, balady z farem
s banjem jí zpívával a s větrem uměl se smát.
Teď život začíná, cítila Feleena,
po pláních chodili a vítr s nimi se smál.
R. Ústa s barvou vína …
6. Z vojenské posádky dal se s ním do hádky
chlap, kterej Feleenu pro sebe marně mít chtěl,
zvuky dvou výstřelů zazněly nocí,
ale jen jeden z těch výstřelů měl správněj směr.
Stýská se Feleeně v červený kantýně,
on rychle odjížděl, když měsíc za mrakem stál.
R. Ústa s barvou vína …
7. Náboje u pasu, čekali v El Pasu
v záloze ti, co mu nechtěli Feleenu přát,
v sedle se naklonil tak nějak stranou
a mokrej rudej květ začal mít na prsou znát.
Konec je naděje, na všecko pozdě je,
Feleeno neplač a směj se jak já jsem se smál.
R. Ústa s barvou vína …
8. Pušku z jeho sedla proti nim pozvedla
a zas se ozvala smrtící série ran,
růže z jejích vlasů k pasu mu padla
a ticho rušil pak už jen křik divokejch vran.
Pár jezdců zbloudilých slyšelo jejich smích,
vítr ho za nocí směrem od El Pasa hnal.
R. Ústa s barvou vína …
5

: Jesse James


1. Jesse G 
James chlapík byl, hodně C 
lidí odpG 
ravil  
vlaky přepadával D7 
rád  
G 
boháčům uměl brát, C 
chudákům dával G 
zas  
přál bych vám, aby D7 
jste ho mohli G 
znát

Ref.: Jó, C 
Jesse ženu svou tG 
ady nechal ubohou  
a tři děcka, říkám D7 
vám
ale G 
tenhle přítel hadí, C 
ten vám JeG 
sse zradí  
já vím, tenkrát vD7 
 noci prásk ho G 
sám

2. Jednou vám byla noc, měsíc tenkrát svítil moc
když tu vláček zůstal stát
kdekdo ví, že ten vlak přepad James kabrňák
Jesse sám, se svým bráchou akorát

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..

3. Jedenkrát Jesse James sedí doma za stolem
a svým dětem vypráví
Robert Ford v nočních tmách připlíží se jako vrah
a on vám Jesse Jamese odpraví

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..
6

: Když náš táta hrál

1. Když G 
jsem byl chlapec malej, tak metr nad zemí,
C 
scházeli se farmáři tam G 
u nás v přízemí,
G 
mezi nima můj táta u piva sedával
D7 
a tu svoji nejmilejší G 
hrál.C G D7 G 
 

2. Teď už jsem chlap jak hora, šest stop a palců pět,
už jsem prošel celý Státy a teď táhnu zpět,
kdybych si ale ve světě moh' ještě něco přát,
tak zase slyšet svýho tátu hrát.

3. Ta písnička mě vedla mým celým životem,
když jsem se toulal po kolejích, žebral za plotem,
a když mi bylo nejhůř, tak přece jsem se smál,
když jsem si vzpomněl, jak náš táta hrál.

4. To všechno už je dávno, táta je pod zemí,
když je noc a měsíc, potom zdá se mi,
jako bych od hřbitova, kam tátu dali spát,
zase jeho píseň slyšel hrát.
7

: Little Big Horn

1. Tam, kde lAmi 
eží Little Big Horn, je indiánská zem,
tam přijíždí generál Custer sDmi 
e svým praporem,
modAmi 
rý kabáty jezdců, stíny Dmi 
dlouhejch karabin,
a z Ami 
indiánskejch signálů po nebi letí dA 
ým.

R: A 
Říkal to Jim Bridger já měl jsem v noci E 
sen,
pod sedmou kavalerií jak krví rudne A 
zem,
kmen Siouxů je statečný a A7 
dobře svůj kraj D 
zná,
proč CE 
uster neposlouchá ta A 
slova varovAmi 
ná.

2. Tam blízko Little Big Hornu šedivou prérií
táhne generál Custer s sedmou kavalerií,
marně mu stopař Bridger radí "Zpátky povel dej!"
Jedinou možnost ještě máš, život si zachovej.

R: Říkal to Jim Bridger …

3. Tam blízko Little Big Hornu se vznáší smrti stín,
padají jezdci z koní, výstřely z karabin,
límce modrejch kabátů barví krev červená,
kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná.

R: Říkal to Jim Bridger …

4. Pak všechno ztichlo a jen tamtam duní nad krajem,
v oblacích prachu mizí Siouxů vítězný kmen,
cáry vlajky hvězdnatý po kopcích vítr vál,
tam uprostřed svých vojáků leží i generál.

R: Říkal to Jim Bridger … + neposlouchal ta slova varovná. 

8

: Na vánoce ráno

1. E 
Na vánoce G# 
ráno, A 
štědrej den tehdy Ami 
byl, 
E 
já se v cele C#mi 
temný jak F# 
smutek probuH 
dil. 
E 
Na vánoce G# 
ráno, A 
bejvalo rok co Ami 
rok 
E 
já chodil do C#mi 
Jacksonu pít F# 
brendy svý a H 
grog. 

R: E 
Holka, ach G# 
holka, A 
dobře to Ami 
víš, 
proč E 
já byl tenkrát C#mi 
u brendy 
a F# 
teď je u mě H 
mříž. 
solo 

2. Na vánoce ráno, já zas do Jacksonu šel, 
šerif Brand tam holku mou na svejch kolenou měl. 
Na vánoce ráno, když ztichnul jek a křik, 
na zemi ležel šerif Brand o kus dál pomocník.
R: 
9

: Netoužím po lustrech z křišťálu

Emi G D Emi G D 

Můj D 
vlak má z jisker Hmi 
nad komínem D 
květ 
zvuk D 
výhybek mi Hmi 
stáčí pohled D 
zpět 
o moc Emi 
bohatší se G 
vracím z toulek D 
svých 
nesním o Emi 
přepychu aG 
 mám na rtech D 
smích 

Znám dálnice i světla velkých měst 
má kytara zná tóny dlouhých cest 
rytmus vlaků i blues lopatkových kol 
všechny písně které vrací klenba hor 

R: Už D 
vím proč lidé Hmi 
sní když píseň vlaků zní 
a G 
vidím měsíc mezi mraky A 
plout 
znám D 
cesty po nichž Hmi 
musí člověk D 
jít 
i D 
údolí kde Hmi 
písně mohou D 
znít 
proudy Emi 
řek co mají G 
lesky koráD 
lů 
a tak Emi 
netoužím po G 
lustrech z křišťáD 
lu 

Emi G D Emi G D 

R: Už vím proč lidé sní když píseň vlaků zní 
a vidím měsíc mezi mraky plout 
můj vlak je ten ve kterém můžeš snít 
má dlouhou kolej jako bílou nit 
v něm myslím na to všechno co mám rád 
když vidím měsíc nad kolejí plát 

D Hmi D Hmi D Emi G D Emi G D 
( sólo sloka ) 

R: už vím proč lidé sní když píseň vlaků zní 
a vidím měsíc mezi mraky plout 
znám cesty po nichž musí člověk jít 
i údolí kde písně mohou znít 
proudy řek co mají lesky korálů 
a tak netoužím po lustrech z křišťálu 
a tak netoužím po lustrech z křišťálu 
10

: Neváhej

1. Využiju noc tG 
emnou, opustím dům prokD7 
latej,
chceš-li uprchnout se mnou, tak se moc nerozmejšG 
lej,
už tady C 
není vo co stát, tvůj G 
táta chce tě za ženu mi E7 
dát,
tohle A7 
není mý přání, já nechci budit zdání,
že D7 
budu do tebe do smrti zamilovaG 
nej.
Tedy chceš-li mě D 
mít, vyrazíme proti proudu, než se rozedH7 
ní,
tam, kde je pC 
ramen vody chladivej,
tam sG 
tojí můj malej srub šediE7 
vej,
tam budeš A7 
mou, D7 
tak už neváG 
hej.

R: Když Emi 
někdy slunce svítí, tak tady je žár
a H7 
ve vzduchu čpí jenom pEmi 
rach,
tam louka plná kvítí i borovic pár,
tam z A7 
táty už nejde stD7 
rach,
když tady je noc, tam je bílej den a v G 
okolí svatej klid,
už A7 
je na mě moc, když slyším tu jen, že si tě musím vD7 
zít.

2. = 1.
11

: Odjíždím v dál

1. Já v G 
životě jsem dneska chytil druhej dech, 
tak proto tudy odjíždím, proto G7 
ten spěch. 

R: OdC 
jíždím dál, odjíždím v G 
dál, 
tak good-bye,D7 
 Mary, ty víš, proč jsem pospíG 
chal. 

2. Protože cesty osudu jdou ňák cik-cak, 
proto teď pode mnou duní nákladní vlak. 

R: 

3. V noci jiskry z komína poletujou 
a kola vlaku neustále bubnujou. 

R: 

4. Dnes utek' nebezpečnej tulák, rváč a flink, 
odměnu za něj vypisuje sám Sing-Sing. 

R: 

5. Já v životě jsem dneska chytil druhej dech, 
tak proto tudy odjíždím, proto ten spěch. 

R: 
12

: Opouštím svůj rodný kraj

1) OpouD 
štím svůj rodný D7 
kraj, ranče, G 
ohrady i D 
stáj,
A7 
opouštím svou rodnou savaD 
nu.
CesD 
tu svojí dobře D7 
znám, vede G 
přímo ke hvěD 
zdám,
A7 
kamarádům musím sbohem D 
dát.

Ref: ou D7 
FarewellG 
, Farewell,oh FareD 
well,
koníčku můj milý, na cestu se dejA7 
, nemeškej !
Cesta D 
má je neznámá, poseG 
tá je hvězdaD 
ma,
a v těch hvěA7 
zdách celý osud D 
můj.

2) Cesta má je zlatý důl, vzdálená života půl,
zlatou stezkou mě provází.
Lepší je kůň než žena, nepotřebuje věna,
stačí mu jen otýpka sena.

Ref: 

3) Když projíždím Texasem, nad hlavou točím lasem,
můj kolt visí, nízko pod pasem.
Když jsem kolty tasit měl, Černý Jack mě předešel,
a já s kulkou k zemi klesl jsem.

Ref: 

4) Děvče o kterém já sním, víc už nikdy nespatřím,
kamarádi, já už umírám.
Naposled zřím rodný kraj, ranče, ohradu i stáj,
naposled zřím rodnou savanu.
13

: Poslední den

Temnej Emi 
soumrak padá i do koutů cel, 
kolik H 
dní s ním H7 
sedám, už jsem sám zapoEmi 
mněl. 
Když Emi 
vidím v nádvoří stráží tvář nadutou, 
srdce H 
mý zahoH7 
ří neblahou předtuEmi 
chou. 

Z nejisEmi 
tejch pocitů se rodí zděšení, 
vidím H 
jak ztloukaH7 
jí podivný lešeEmi 
ní. 
Emi 
Kladiv rány nepřehluší řinčení mých řetězů, 
ďábel H 
sám teď nad mou H7 
duší pěje chorál vítěEmi 
zů. 

Chtěl bych Emi 
zřít slunce zář ještě dnů habaděj, 
pastoH 
rův otčeH7 
náš zvýšil mou beznaEmi 
děj. 
Už klíEmi 
čů řinčení chodbou doznívá až sem, 
teď už v H 
cele prázdno H7 
není, přišel kat i s průvoEmi 
dem. 

A ten Emi 
kat teď na lešení zvedá provaz konopnej, 
na mý H 
smrti nic nezH7 
mění, ani že jsem nevinEmi 
nej. H 
 Emi 
 
14

: Rovnou

G 
Tak už jsem ti teda G7 
fouk,
C 
prsten si dej za kloG 
bouk,
C 
nechci tě D* 
znát a G 
neměl jsem tě E* 
rádG* 
,
to ti říD7 
kám rovG 
nou.

Rovnou jó tady rovnou,
rovnou jó tady rovnou,
prostě tě pic a nehledej mě víc,
to ti říkám rovnou.

Z Kentucky do Tennessee,
přes hory a přes lesy,
z potoků vodou já smejvám stopu svou,
to ti říkám rovnou.

3 G G7 C D7

pozn: akordy s hvězdičkou můžou/nemusí bejt, hraje druhá kytara
15

: Šest bílých koní

1. Jako G 
by andělů chór, tam z půlnoční strany hor 
píseň divnou začal hrát, vím proč vítr teď G7 
přestal vát, 
good by C 
Joe, good by Joe 
D 
šest bílých koní už mě veze G 
tmou 

R: G 
Sbohem C 
všichni, co jsem znal, 
D 
já už slyším zlatých kopyt G 
cval. 

2. Teď už vím, není to sen, že je náhle tak černá zem, 
noc bez hvězd a bez mraků, jenom šest bílých oblaků, 
good by Joe, good by Joe, 
šest bílých koní už mě veze tmou. 

R: Sbohem vše, co měl jsem rád, 
já už vidím bílý hřívy vlát. 

3. Jako by andělů chór, tam z půlnoční strany hor 
píseň divnou začal hrát, vím proč vítr teď přestal vát, 
good by Joe, good by Joe 
šest bílých koní už mě veze tmou. 

R: Sbohem všichni… 

*: Good by C 
Irene, good by Irene, 
sbohem D 
Marty, sbohem Marty, 
good by C 
Joe, good by Joe, 
D7 
šest bílejch koní už mě veze G 
tmou. 
16

: Tak já jdu dál

1. Já odcháAmi 
zím, já už se loučím, 
mraků se C 
ptej, snad cestu Ami 
znaj, 
já odcháC 
zím, s tvou láskou Ami 
končím, 
toulavej Dmi 
směr mý boty Ami 
maj. 

R: Tak já jdu Ami 
dál, už zvolna splývá 
s modrou noC 
cí můj dlouhej Ami 
stín, 
tak já jdu C 
dál, jak už to Ami 
bývá, 
neptej se Dmi 
kam, E7 
sám to neAmi 
vím. 

2. Já odcházím, z kytary svojí 
prach opráším, pokrytej v ní, 
dost kytek znám, co lásku hojí, 
a píseň znám, co dlouho zní. 

R: Tak já jdu dál … 

3. Já odcházím a kompas starý 
u sebe mám, je zbytečný, 
já odcházím, ten kompas starý, 
stejně nemá směr zpáteční. 

R: Tak já jdu dál … 

Do databáze přidal pixy - 25.05.2005.
17

: Zátoka

1. V zátoce C 
malý je F 
celej den C 
stín, 
dneska je Ami 
tichá, já dobře C 
vím, 
kdy ten stín Ami 
zmizí i z duše moC 
jí, 
za vodou F 
čekám na lásku svoC 
ji. 

2. Poslední dříví jsem na oheň dal, 
i kdyby nocí překrásně hřál, 
já nespím, to víš, jak bych si přál, 
proč si mě Hardy na práci vzal? 

3. Pomalu svítá a krávy jdou pít, 
v sedle zas musím celej den být, 
proč má tvůj tatík, ach, tolika stád, 
tejden už sháním a nemůžu spát 

4. Zítra se vrátím na jižní díl, 
v zátoce naší, tam bude můj cíl, 
vítr se zdvihá a měsíc je blíž, 
zítra stín zmizí, dobře to víš. 
18

: Zatracenej život

G 
To bylo v DaG7 
kotě C 
o vejpla G 
tě, 

whisky jsem tam pašov D7 
al, 

a G 
že jsem byl G7 
sám jako C 
ten kůl v ploG 
tě, 

s holkou jsem D7 
tam špásoG 
val. 

Ved jsem jí cestou co vede stezka, 
okolo červenejch skal, 
než jsem jí stačil říct, že je hezká, 
zpěněnej bejk se k nám hnal. 

R. G 
JupíC 
, čerG 
te, jdi o dům D7 
dál, pak jsem ho za rohy vzal. (A zahodil)

G 
Udělal C 
přemet aG 
 jako tuD7 
r G 
řval, do dáli upaloval. 

To bylo v Dawsonu tam v salónu 
a já jsem zase přebral. 
Všechny svý prachy jsem měl v talónu, 
na život jsem nadával. 

Zatracený život, čert aby ho vzal, 
do nebe jsem se rouhal, 
než jsem se u baru vzpamatoval, 
Belzebub vedle mně stál. 

R. Jupí, čerte, jdi… 

Jak rychle oplácí tenhleten svět, 
než bys napočítal pět, (šest, sedm)
Ďáblovým kaňonem musel jsem jet, 
když jsem se vracel nazpět. 

Jak se tak kolíbám uzdu v pěsti 
chylovalo se už k dešti, 
Bezebub s partou stál vprostřed cesty 
zavětřil jsem neštěstí. 

R. Povídá Jupí, chlape, jdi radši dál, on mě pak za nohy vzal, (a zahodil)

udělal jsem přemet a jako tur řval, do dáli upaloval. 
19

: Žádnej vlak

1. Vzduch se D 
vlníD7 
, kolej G 
sálá a D 
příjezd vlaku se odkA7 
ládá 
vzduch mě D 
pálíD7 
, žízní G 
lekám, A 
blouděj mý oči v G 
okolí 
až A 
temnej oblak G 
kouřový A 
zbarví čistej vzduch v G 
údolí a D 
čekám 

2. Stín se dlouží, den se krátí, já čekám, kdy vlak se s tebou vrátí, 
touha sílí, naděj padá, údolí halí temnej stín, 
z lásky je oblak rozvalin a kytka lesních jeřabin uvadá. 

Recitativ: 
Už tolik dní tu čekám na život, kterej mě tu zapomněl, 
u těchle rezavejch kolejí, který jsou prádný jako já. 

3. Touha D 
sílíD7 
, naděj G 
padá, úA 
dolí halí G 
temnej stín, 
z lásA 
ky je oblak G 
rozvalin a A 
kytka lesních G 
jeřabin uD 
vadá. 

Já čekám, já čekám… 

20

: Žlutá kytka

1. Žlutá G 
kytka usychá, váza C 
napůl vyliG 
tá, 
v zemi škvíry sluncem letním vyryD7 
tý 
a pod G 
křížem u plotu trčí svíčka bez knoC 
tu 
tady leží Johny D7 
kulkou zabiG 
tý.  G7 
 

R: G7 
Nad C 
hrobem stojí dívka G 
bílá, 
jak ta svíčka, co už dávno nehoD 
ří, 
C 
kytku chvějící rukou G 
svírá 
a pak ji tiše D7 
na hrob poloG 
ží. 

2. Žlutá G 
kytka usychá, váza C 
napůl vyliG 
tá, 
Johny smutný voči do tmy upíD7 
rá, 
hledí G 
slepě nahoru až k C 
bílýmu mramoG 
ru, 
kterej dveře k němu D7 
dolů zavíG 
rá. 

Rec: Nevidí, jak nad hrobem dívka bílá, 
modlitbou pláč svůj provází, 
a k poslednímu sbohem síly sbírá, 
a pak tiše mezi hroby suchou travou odchází. 

3. Žlutá G 
kytka usychá, váza C 
napůl vyliG 
tá, 
kroky mizí vítr bílej přízrak D7 
svál, 
a pod G 
křížem u plotu leží C 
svíčka bez knoG 
tu 
a i Johny, co tu D7 
dívku miloG 
val. 
21