Karel Kryl

26. 4. 2024

: 31. kolej

1. PAmi 
od klenbou nádraží veselí lidé se sm
C 
ějí,

hG 
odina sudá či lichá, zní hovor a kř
Ami 
ik,

G 
icet je kolejí, kt
Dmi 
eré se navrac
Ami 
ejí,

G 
icátá prvá je t
Dmi 
ichá jak tajený vzl
E 
yk.


*: MF 
ožná někdo to v
G 
í, kam ty koleje v
Ami 
edou

a prF 
oč nastoupil sm
G 
utek do vagon
Ami 
u,

/: zDmi 
a most betonov
(Ami E E) 
ý zelen
Ami 
é vlaky jedou,

zbyly obaly z kG 
ytek n
E 
a peron
Ami 
u. :/


2. Pod klenbou nádraží Babylon řečí a zvuků,
z ostatních kolejí veselé vlaky jedou,
na této poslední obava roztřese ruku
v ponuré naději, že snad už nepřijedou.

*: /: Prsten granátový barvu svou změní v šedou,
ústa šeptají ještě a zasvítí blesk,
každý dnes už to ví, kam ty vagony jedou
a proč s kapkami deště padá i stesk. :/
1

: Alibi v A-moll

1. Znám Ami 
muže, kteří 
E7 
za hru pošeti
Ami 
lou

páteř i čest, i E7 
život dali 
Ami 
by,

znám G 
jiné, kteří vzdají svoji 
C 
milou,

jen E7 
aby mohli chodit na ryby.


2. Znám mnohé, kteří vyhrožují silou
a zdravý rozum smění za sliby,
a nejvíc těch, co klečí před gorilou,
a pro škleb její ztratí pochyby.

®: /: Já v G 
New Yorku i v Sydney nebo v 
C 
Mníšku

vždy G 
věřil, že čas mříže rozhlo
C 
dá,

Dmi 
do kanálu hodit vkladní 
Ami 
knížku,

vzal E 
za své to, co značí svoboda. :/


3. Je smůlou, jestli hříčkou nahodilou
máš pod kontrolou jen své pohyby
a denně jásáš s dvorní kamarilou,
že svět je z růží a nic nechybí.

4. Já nechtěl kývat s tváří roztomilou,
změnil jsem byt, jak jiní mohli by,
jsem, jak jsem byl, a, byť mi pouští žilou,
nepatřím k těm, jimž třeba alibi!
®: 
2

: Anděl

1. C 
rozmláce
Ami 
nýho kostela v 
C 
krabici s 
G7 
kusem mýdla

C 
přinesl 
Ami 
jsem si anděla, 
C 
poláma
G7 
li mu kříd
C 
la,

díval se Ami 
na mě oddaně, 
C 
já měl jsem 
G7 
trochu trému,

C 
tak vtiskl 
Ami 
jsem mu do dlaně 
C 
lahvičku 
G7 
od parfé
C 
mu.


R: C 
A proto, p
Ami 
rosím, věř mi, 
C 
chtěl jsem ho 
G7 
žádat,

C 
aby mi 
Ami 
mezi dveřmi 
C 
pomohl 
G7 
hádat,

C 
co mě čeká 
Ami G7 
 
a nemiC 
ne, co mě čeká
Ami G7 
 
a nemiC 
ne.


2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
3

: Atlantis

1. Ami 
cínových mraků 
G 
teče voda, 
Ami 
teče,

C 
opilí mocí 
G 
chytají se 
C 
slámky,

Dmi 
rytířském 
G 
znaku 
Ami 
larva obaleče

F 
a slizcí 
E 
mloci na averzu 
Ami 
známky.

F 
Tučňáci, sysli, žáby, psi a 
G 
dravci,

Dmi 
lidojem 
G 
pražský, 
F 
kaple Huso
E 
va,

Ami 
a paní Pravda 
Dmi 
mlčí na podstavci,

Ami 
němá a 
F7 
slepá – 
E 
sádro
Ami 
vá.


2. Syn kreslí vlajky, vlhčí anilínku,
zapláčou ve mně trojbarevné křídy,
na nebi krajky ze šedého zinku,
za kopcem země s erbem Atlantidy.
Na známce Svojsík, Opletal a Benka,
Heyrovský, Mozart s paní Miladou,
a ještě jedna modrá podobenka:
někdy i krále ukradou.

3. Na nebi barva zvětralého cínu,
společnost Kafků upravuje Zámek,
kuklí se larva v pachu naftalínu
a vůně čpavku halí sbírku známek.
Tu Andrej Kmeť a onde Andrej Hlinka,
Marasyk, Seifert, Palach, Martinů …
Neopustím-li, zabijí mi synka,
a opustím-li, zahynu … 
4

: Azbuk

G 
 
D 
 
A7 
 
D 
  

1. Já D 
sledoval jsem Azbuka, měl 
A7 
mundůr ze So
D 
jůzu,

jak Gottwald kouřil čibuka a A7 
kupoval si 
D 
blůzu,

ta G 
blůza byla z 
D 
Turecka a 
E7 
Azbuk zíral 
A7 
zhruble,

když D 
musel sáhnout do vrecka a 
A7 
platit čtyři 
D 
ruble.


2. Pak v dalším kšeftě za chvilku já viděl jsem jej opět
kupovat dámskou košilku a kalhotky číslo pět,
pak na vysokém podpatku si k tomu koupil perka,
snad kupuje to pro matku, snad dostane to dcerka.

3. Když kupoval si paruku a punčošky a rtěnku,
já opakoval azbuku písmenko po písmenku,
však jalo se mě zděšení, když koupil přízi v klubku:
"Vot vo svobódnom vrémeni ja búdu vjazáť jupku!"

4. Když přízi sbalil vesele a spěchal sukni plésti,
já tázal se jej nesměle, která že má to štěstí,
a vidím jak se červená a odpovídá skromně:
"Jsem poručice Jelena a sukně bude pro mě!" 
5

: Babylon

1. Když hrdost s Dmi 
prasaty se 
A 
válí na kom
Dmi 
postě,

v korytě F 
perly jsou a 
C 
nouze v podhra
F 
dí,

/: jdu s tebou, Gmi 
 
(F) 
plešatý, 
C 
po babylonském 
Dmi 
mostě,

B 
pod bledou 
Dmi 
kulisou na 
A 
temném pozadí
Dmi 
 (A). :/


2. Tvá ruka chvěje se, snad strachem nebo touhou,
v podpaží zvlhla jsi, jen chvíli od klína,
/: na špatné adrese, kde kdekdo chce být slouhou,
kde všichni souhlasí a každý proklíná. :/

®: Dmi 
Ach, lásko, 
C 
co se s námi stalo, vždyť blbství zívají
C7 

nám Gmi 
véčka prstů vzalo i 
Dmi 
světlá světla svící,

B 
správci staronoví dál v 
Dmi 
kalné vodě loví,

zvuk B 
mincí mezi slovy, co 
A 
říci, co říci, co říci?


3. Amora bez luku už překřičely žestě,
v hospůdce se sloupy si se mnou víno dej,
vedu tě za ruku po babylónském městě,
ty nejsi ke koupi, já nejsem na prodej,
vedu tě za ruku po babylónském městě,
ty nejsi Dmi 
ke koupi
B 
, já 
A 
nejsem na prodej!
Dmi 
 
B 
 
A 
 
Dmi 
 
6

: Bakterie

A 
Mějte, prosím, na zřeteli
H7 
 při snídani v šatně, 

E7 
bakterie pozřete-li,
A 
 že vám bude
E7 
 špatně, 

A 
krom toho i v draperii 
H7 
toalety k tanci 

E7 
třistasedm bakterií čeká na svou šanci
A 
 jó 


®: C# 
Při pochodu po Praze, aťs' Franta nebo Jakub, 

F#mi 
chraň se proti nákaze - půllitr rumu zakup, 

Hmi 
desinfekce 
E7 
pomocí lahvinkou špiritusu 

C# 
uchráníš se nemocí 
E7 
zdravý i po funusu 


Když se řeční o Únoru z ideové stránky, 
vypni proud a z tranzistoru vyjmi suché články, 
zanes tisk i baterie do nejbližší sběrny, 
demagog či bakterie - refrén bude stejný. 

®: 
7

: Bílá hora

Karel Kryl
Bílá hora

Emi 
 
G 
 Osmého listopadu šestnáctset dvacet u letohrádku Hvězda na

Bílé Hoře zůstal z vojsk Království českého poslední
praporec - moravský praporec Šlikův. U zdi letohrádku padl
do posledního muže. Píseň nazvaná Poslední Moravan.

1.Emi 
Pod bí
G 
lou 
Emi 
zdí 
G 
má blá
Emi 
to 
G 
barvu 
Emi 
perleťovou
G 
 
Emi 
 

G 
a zvony 
D 
odletěly za větrem 
Emi 
do Říma 
G 
 
Emi 
 

obzor G 
se r
Emi 
dí, 
G 
můj 
Emi 
táto, 
G 
hanbou 
Emi 
šarlatovou
G 
 
Emi 
 

G 
už jsme tu 
D 
osaměli, z kříže se 
Emi 
nesnímá.


2. Prapory mdlé už pálí ruce vlajkonošů,
jen oči pod přilbicí snad ještě doufají,
a mlhy zlé se valí do děr od hrabošů
i do ran na orlici, kterou už poutají.
®: 

D 
Rudý kohout na obzoru 
Emi 
roztahuje spáry,

D 
hřeben větru rozčesává 
Emi 
pera plamenná,

D 
věřili jsme na pokoru 
Emi 
u popravčí káry,

D 
zlatá doba nenastává, 
Emi 
bude 
H7 
kamenná.
Emi 
 
G 
 


3. Je prý to ctí až na dno, zůstat pod prapory,
mít duši nestydatou a mozek bez ceny,
být králem lstí a snadno vzít si bez pokory
na svatbu se Zubatou železné prsteny.

4. Není to med, zas píti číši vrchovatou
a věřit na proroky v chorálu polnice,
sto černých let nám svítí hvězdou jedovatou
na erbu pro otroky - pro naše dědice.

®: Emi 
bude 
H 
kamen
Emi 
ná 
G 
 
Emi 
bude 
H 
kamenná
Emi 
 …


8

: Bivoj

Ami G Ami E Ami 

1. Ami 
chyže pod horama 
G 
hotel Panorama 
Ami 
budu
E 
ji,

Ami 
maje po levici 
E 
svoji polovici 
Ami 
svalnatou,

v tom panoramatu G 
mezi horama tu 
Ami 
sleduji

pannu pololvici s E 
horní polovicí 
Ami 
hřivnatou,

C 
panna pololvice 
G 
řízek z kralevice 
C 
smažila,

mýdlem polila se, G 
potom holila se v 
E 
poklusu,

Ami 
vypadala směšně, 
G 
když se bezúspěšně 
Ami 
snažila

horní polovici G 
dáti k dispozici 
Ami 
cirkusu,

C 
la 
G Ami 
la 
E 
la 
Ami E Ami E Ami G Ami E Ami 


2. V hrsti perořízek, jedl Nero řízek v jeteli,
vzadu Apeniny, kilo huspeniny v popředí,
vsedl do žiguli strýce Caliguly, chcete-li,
vzal na půdě lati, jel si udělati prostředí,
v stínu Kolosea seděls' v karose a netušil,
že je volovinou hrát si s hořlavinou u latí,
vatra nectila tě, bratranec ti latě vysušil,
domy plápolaly, požár udolali mulati,
la la la …
3. Povím třemi slovy, co se Přemyslovi povedlo,
jeda v čele voje, našel u Bivoje Libuši,
Líba drapla dýku, křikla na vladyku:"Nemehlo!
Kde si bol tak dlho?", Bivoj popadl ho za uši,
na hrb si ho hodil, pak se k hradu brodil potoky,
znaje, našlápne-li někde na šrapnely, vyletí,
jeden vylekanec, zařval:"Hele, kanec divoký!",
pak to ohlodali, do knížek to dali pro děti,
la la la …

4. Kterak, na mou věru, zahnat nedůvěru k vrchnosti,
když mě kontrolují, i když na Metuji vesluji,
čtu si Dürrenmatta a mám dilemata s věrností,
krátce před zatčením žiji s přesvědčením ve sluji,
a když na pivo je, myslím na Bivoje - zemana,
čtu si Calderona, myslím na Nerona - paliče,
doma v polici je tajná policie schovaná,
tak si na němého hraji v domě mého holiče,
la la la …, tak si na němého hraji v domě mého holiče …

9

: Blátivá Stráň

1. BAmi 
láti
G 
Ami 
 
G 
je st
Ami 
ráň
G Ami G 
 

Ami 
trávou 
G 
sp
Ami 
álen
G 
ou
E 
 

Ami 
a zády k 
G 
loučím 
Ami 
lístkem se 
F 
loučím,

Ami 
lístkem se 
G 
loučím s Ale
Ami 
nou.

Ami 
a zády k 
G 
loučím 
Ami 
lístkem se 
F 
loučím,

Ami 
lístkem se 
G 
loučím s Ale
Ami 
nou.


Záda císařů nespí v bodláčí,
vždyť přece pro ně ranění koně, ranění koně nepláčí.
vždyť přece pro ně ranění koně, ranění koně nepláčí.

®: G 
Na obzor nad mou tužkou

Ami 
svítání bílou stužkou

G 
lhalo mi světlou barvou oceli,
G Ami G 
 

G 
že rety Aleniny,

Ami 
rány a spáleniny

G 
polibky 
F 
hojivými 
E 
zacelí.


Smířlivý jen déšť řekne vesele,
že svíci hvězdnou zítra mi vezmou, zítra mi vezmou andělé,
že svíci hvězdnou zítra mi vezmou, zítra mi vezmou andělé.
10

: Bludiště

1. Ami 
Fasády v 
G 
ulici 
Ami 
plničké s
G 
padu,

Ami 
navěky v 
G 
pozici 
Ami 
černého v
G 
zadu,

C 
ve jménu 
G 
jistoty 
Ami 
ulité z 
G 
vosku

Ami 
trousíme 
G 
bonmoty z b
Ami 
ludiště 
G 
moz
Ami 
ku.


2. Uvadl rozrazil na břehu Svratky,
paprsek rozmrazil vajgly a zvratky,
po léta v amoku, lhostejní lety
pálíme od boku uťaté věty.

3. Vlk v kůži berana z paměti smazal,
že horší tyrana je jeho vazal,
a bída vřezala do hnízda jiřic,
že horší tyrana je jeho biřic.

4. Nuceni legií k povinné lásce,
v carově režii chválíme správce,
jsme ti, kdo přežijí zimy i jara,
v správcově režii vítáme cara.

5. Civíme na Labe, doufáme skrovně,
že za nás vyhrabe kaštany z ohně,
nuzákům v chatrči daruje chleba
a kostrč nastrčí, bude-li třeba.

6. Pijeme kořalu, cpeme se masem,
opilí ze žalu, s plačtivým hlasem,
s pokorou mužiků s rukávy z klotu
Ami 
hrajem si 
G 
muziku, 
Ami 
hrajem si 
G 
muziku

Ami 
hrajem si 
G 
muziku 
Ami 
na cizí 
G 
notu
Ami 
 …
11

: Bludný Holanďan

1. Pod branou Ami 
vítězů, co nikdy 
E 
nevyhráli,

bez zlatých řetězů a zvonů z Ami 
katedrály,
E 
 

zelení Ami 
molodci z romance 
Dmi 
iluzorní,

po matce Ami 
sirotci, po otci 
E 
bezprizorní

hrajeme v Ami 
karty
E 
.


2. Růžový kavalír uprostřed paviánů
zahodil bandalír i šavli z porcelánu,
svět civí na zátku, zatímco setmělo se,
pasy jsou v pořádku a whisky na podnose
s tyčinkou na rty.

®: Hrajeme E 
hbitě o trojité 
Ami 
es:

tvar hadího Dmi 
hřbetu či gotických 
Ami 
sošek,

flinty jsou v Dmi 
žitě a na hlavních 
Ami 
rez,

Dmi 
svoboda je tu, vždyť 
Ami 
bijem se o šek - toť 
E 
zvyk!


3. Dva centy životů a slunce sbohem dává,
hledáme jistotu, které se nedostává,
na hrdle znamení obojku otrokova,
lezeme shrbení, zaliti do olova
jakési víry.

4. Paměť je v bankrotu a z domu nevychází,
čest stojí u plotu a kamením se hází,
cit s hlavou hovězí vybírá popelnice,
a pravda? Vítězí - slepá jak řeholnice,
oděna v díry.

®: Rezavé E 
ráno a mlha jak 
Ami 
med,

tak podivně Dmi 
sladko jak z chrlení 
Ami 
krve,

čteš, co je Dmi 
psáno, až k písmenu 
Ami 
"zet",

už Dmi 
nekřičíš "matko!", je 
Ami 
ticho jak 
E 
prve, jen 
Ami 
vzlyk!


12

: Blues pro Papírový Děfče

Ami F E 
1. Mý malý Ami 
děfče, jsi smutný jak to blues,

jsi smutný jak to F 
blues, který si 
E 
zpívám,

mý malý Ami 
děfče, reklamo modrejch blůz,

reklamo modrejch F 
blůz, vodpusť, že 
Ami 
E 
vám.

2. Mý malý Ami 
děfče, ty smutný voči máš,

ty smutný voči F 
máš, tak pudu s 
Ami 
te
E 
bou,

mý malý Ami 
děfče, snad štěstí přivoláš,

snad štěstí přivoF 
láš
E 
, když hnáty 
Ami 
zebou.

3. Mý malý Ami 
děfče, to děfče z plakátů,

to děfče z plakáF 
tů, co visej' 
E 
na rohu,

mý malý Ami 
děfče snad na mě čeká tu,

snad na mě čeká F 
tu, poslaný 
E 
po Bohu.

4. Mý malý Ami 
děfče, z flašky ti napít dám,

z flašky ti napít F 
dám moc dobrej 
E 
džús,

mý malý Ami 
děfče, pak zas ti zazpívám,

pak zas ti zazpíF 
vám 
E 
to svoje 
Ami 
blůs …


13

: Braniboři v Čechách

Ami Dmi E 
1. Ami E Ami 
Na 
Ami 
čele hradní posádky

jel Gero vybrat desátky
by oslaviti mohl státní E 
svátek

leč prázdné město ves i bor
neb Sasík Prajs i Branibor
už dávno přestal střádat do praAmi 
sátek
E 
 

už Ami 
nechce platit hradu hry

přes Čechy vytáh na Uhry
tam na Dunaji nalodil se Dmi 
na vor

F 
proti proudu pádluje

Ami 
vesele si jódluje

jak Štajerák jak Tyrolák či Bavor

2. Vzal Gero jako urážku
že nikdo nechtěl bumážku
a povolení k vystavení pasu
a že dokonce farnosti
už dělají mu schválnosti
a nechtějí mu plnit státní kasu
je divu že je naštvaný
když uteče mu poddaný
jenž vystaven byl léta jeho péči
a že se ctí uražen
když fůra mužů fůra žen
se z jeho péče u sousedů léčí?
3. Zří Gero oheň na střeše
a alarmuje Mikeše
by polapil tu nevolnickou chátru
a Mikeš v roli spojence
jde chytat Němce pro Němce
neb prospívá to ledvině a játru
a Pepa - ručky do práce
se plíží podél paláce
co ukrývá se v malostranských střechách
a s vášní lovce mamuta
jde vykrádati auta
jež zanechali Braniboři v Čechách

4. Proč by si jeden nepokrad?
jó - v tom je Pepa demokrat
vždyť šikulovi má být dána šance
my přežili jsme Habsburka
a dneska máme wartburga
a tuzexový konto v Živnobance
pak odstartuje po lupu
na víkendovou chalupu
tam s kamarády švihne pivní kúru
a na poměry skuhraje
ví že to zas ňák uhraje
a už se těší na demokratúru …
14

: Bratři (Tak vás tu máme)

TEmi 
ak vás tu máme, bratři z krve Kainovy,

poslové noci, která do zad bodá dH7 
ýku,

tEmi 
ak vás tu máme, bratři, vn
C 
uci Stalin
H7 
ovi,

Emi 
ak ne tak jako včera, dn
Ami 
es už bez šeř
H7 
íků,

Emi 
ak díky za železné holubičky míru

a díky za polibky s chutí hořkých mH7 
andlí,

v krEmi 
ajině přelíbezné z
Ami 
avraždili v
H7 
íru,

nC 
a cestě rudé šípky j
H7 
ako pomník padlých.

Rec: VC 
ám poděkování 
Emi 
a vřelá objetí

zH7 
a provokování 
Emi 
a střelbu do dětí,

C 
a naše domovy n
Emi 
echť jsou vám domovem,

svH7 
ědky jsou hřbitovy p
Emi 
áchnoucí olovem.

VEmi 
ím, byla by to chyba - plivat na pomníky,

nám zbývá naděje, my byli jsme a bH7 
udem,

bEmi 
oľšoje vam spasibo, br
D 
aťja zachvatč
H7 
iki,

spEmi 
asibo bolšeje, nik
D 
ogda nězab
H7 
ud
Emi 
ěm, nik
C 
ogda nězab
Emi 
uděm
Emi6 
!
15

: Bratříčku zavírej vrátka

1. Ami 
Bratříčku,nevzlykej, to nejsou 
C 
bubáci,

G 
vždyť už jsi velikej, to jsou jen 
E7 
vojáci,

F 
přijeli v hranatých železných maringo
E 
tkách.


2. Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.

R: Ami 
Prší
Emi 
 a  
Ami 
venku 
Emi 
se  
Ami 
setmě
Emi 
lo,
Ami Emi 
 

Ami 
tato 
Emi 
noc 
Ami 
nebu
Emi 
de 
Ami 
krátká,
Emi Ami Emi 
 

Ami 
berán
Emi 
ka  
F 
vlku se 
Ami 
zachtělo,

F 
bratříč
Ami 
ku, zavřel jsi 
E 
vrátka?


3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.

4. Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.

R: Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
F 
bratří
Ami 
čku, 
F 
zavírej 
Ami 
vrátka! 
F Ami 
   
F 
Zavírej 
Ami 
vrátka!
16

: Bridge!

1. C 
Seděl jsem 
G 
u vody, 
F 
baštil jsem 
E 
paštiku,

C 
že jsem měl 
G 
důvody, st
F 
ražil jsem 
E 
na štiku,

stG 
ražil jsem 
F 
na štiku, 
E 
popíjel truňk,

G 
načež se z 
F 
rybníku 
E 
ozvalo "žbluňk!"


2. Spatřil jsem, zmámený, slečinku kouzelnou,
házela kameny ručinkou sádelnou,
že jsem měl upito několik piv,
já, staré kopyto, jsem na ni kýv'.

3. Sedla si na hýždě k rybníku na blatech,
rozsedla hlemýždě, měla flek na šatech,
měla flek na šatech, na šatech flek,
v červených kaťatech jsem si k ní klek'.

4. „Koukněte, slečinko, nedbejte na fleky,
zhubněte malinko, obujte kramfleky,
přijdete z prádelny, flek bude pryč,
svět bude nádherný, budem hrát bridge."

5. Seděla v čepečku, slzičky na kraji:
"I vy můj blbečku, já karty nehraji,
hraji jen mariáš, kanastu, skat,
že jste jak Goliáš, chci s váma hrát."

6. Než jsem se dobelhal s kanastou kapesní,
slečinku obelhal sličný pan nadlesní,
sličný pan nadlesní, nadlesní pán,
čepičkou noblesní zkřížil mi plán.

7. Tak se té slečince dostalo pohybu,
já sedím v houštince a stražím na rybu,
smířím se s kapříkem, pak půjdu pryč
zahrát si s lesníkem bridge.
17

: Buffalo Bill

D A7 D A7 

1. Jemnými D 
dotyky 
A7 
rezavé 
D 
motyky
A7 
 

kopu si D 
hrob, kopu si 
G 
hrob nehoto
D 
vý,

profesor A7 
matyky vrací se z 
D 
putyky,

nevinný snob, nevinný A7 
snob, kdekdo to ví.
D A7 D A7 
 


2. Tapety do bytu utkané z blankytu
kdosi mi dal, kdosi mi dal, kdopak to byl,
chtěl bych se brzy tu zbaviti pocitu,
klid že mi vzal, klid že mi vzal Buffalo Bill.

R: Hmi 
Dotyčný 
F# 
hrdina 
Hmi 
nemíval 
F# 
komplexy,

Hmi 
jestliže 
F# 
buvola s 
Hmi 
bizonem 
F# 
poplet' 
Hmi 
si,
F# Hmi 
 

to se však F# 
rozumí, 
Hmi 
nemyslel 
F# 
na pumy, 
Hmi 
mohl se smát,

Hmi 
dotyčný 
F# 
profesor 
Hmi 
oděný v 
F# 
mundúru

Hmi 
už mě teď 
F# 
nenutí 
Hmi 
udělat 
F# 
maturu
Hmi F# Hmi 
 

na hlavě s F# 
pomádou, 
Hmi 
začal si s 
F# 
armádou 
A7 
na válku hrát.


3. Před lety v příkopu u Čierné pri Čopu
asi jsem snil, asi jsem snil, to netuše,
že tady v okopu hrobeček vykopu,
abych tu shnil, abych tu shnil, jsa bez dušeD G D A7 
 

jsa bez dušeD G D A7 
 jsa bez duše 
D A7 D A7 D 
 … 


18

: Co řeknou?

1. Co řEmi 
eknou ti p
D 
áni, co, s
Emi 
edíce st
D 
rnule,

plEmi 
ijí tu n
D 
a ty, kdo 
G 
opustí vl
H 
ast?

Zas bEmi 
udou jen m
D 
lčet, jak m
Emi 
lčeli m
H7 
inule,

Emi 
ásti se st
D 
rachem a t
Emi 
iše s
D 
i kr
Emi 
ást.

2. Co řeknou ty dámy, co sedí tu s kukátky,
tehdy, až o pravdě zakážou hrát?
Vím, budou zas ochotně poslouchat pohádky
o tom, že pravdy je třeba se bát.
3. Co řeknou ti všichni, kdož dnes ti tu tleskají,
tehdy, až mocní ti umlčí hlas?
Zas budou jen tančit, jak jiní jim pískají,
hopsat tak dlouho, až zlámou si vaz!
19

: Číslo na Zápěstí

1. Nebylo Ami 
dotyků, jen 
E 
ústa, která 
Ami 
křičí,

lahvičku C 
od injekce 
F 
někdo odho
E 
dil,

/:lehátko z Ami 
plastiku a 
F 
ocelových 
Ami 
tyčí

F 
a vůně 
Ami 
desinfekce - 
E 
tak ses naro
Ami 
dil, :/


2. Toť tvoje scéna - páchne z koželužen tříslo
a čpí tu jatky, voní benzin motorů,
/:namísto jména dostals' na zápěstí číslo,
namísto matky hudbu z reproduktorů:/

®: Toť domov C 
tvůj, tvá vlast a tvoje 
G 
štěstí,

o čem jsi Ami 
snil, už zítra nasta
E 
ne,

ty hrdý C 
buď, a 
G 
číslo 
Ami 
na zápěs
F 

budiž tvůj Ami 
znak a tvoje 
E 
pýcha, obča
Ami 
ne!


3. Na lůžku úrazovky vymění ti plínky
za hřiště z roztřískaných karoserií,
/:za štěstí z obrazovky televizní skříňky,
za volnost oprýskaných periferií:/

4. Hle, vůně domova, šeď betonových bloků
co láska narkotika manifestací,
/:co hudba chrámová zní melodie doků,
co štěstí (láska) panoptika manifestací:/

®: 

5. Na nebi, v kalužích je olejová duha,
koryta potoků, v nichž voda neteče,
/:popílek na růžích je černý jako tuha
a není proroků, můj malý člověče:/

6. Máš život v malíčku a nestaráš se o věk,
máš úspěch za víru a neznáš dojetí,
/:jen chvíli, človíčku, a bude z tebe člověk
ušitý na míru pro toto století!:/

®: + budiž tvůj Ami 
znak a tvoje 
F 
pýcha, 
E 
obča
Ami 
ne!
20

: Dachau Blues

Ami G7 Ami G7 E 
Když C 
stíny k sobě v touze lnou

tma prohlásí se kouzelnou
a někde G7 
znějí bicí

když F 
měsíc tepe 
G 
do mřížky

dva F 
Popelčiny 
G 
oříšky

s šedivou Ami 
holubicí

když C 
zvony půlnoc dozvoní

a vratiče se Ami 
rozvoní

zlý sen se Dmi 
vrací znovu

/:jsou Dmi 
dosud v oknech střepy skla

Ami 
krev jež znovu vytryskla

G7 
skapává do 
Ami 
proslovů:/

F 
,
Ami 
 
G 
 
E 
 


Když úzkost chodí po špičkách
jak dívka v modrých lodičkách
a v bílé rozhalence
když promarněno vzkříšení
když most má pouta lešení
jež křičí na milence
když zlato pláče mosazí
když vzduch se oděl do sazí
a prázdnem škváry zeje
/: zas strach má ze lži mozaiku
a za svěrací kazajku
už našel farizeje. :/
R: Zvracíme F 
přecpaní a 
G 
měsíce se 
Ami 
počínají pátkem,

křičíme G 
ze spaní, zas děsíce se 
Ami 
podepsaným řádkem,

pod hranou G 
odvahou tkví pobledlost, jak 
Ami 
Pilát ruce myjem,

když s chladnou G 
rozvahou jde 
E 
posedlost, pak 
Ami 
zítřka 
E 
nedožijem.

Ami 
 
G7 
 
Ami 
 
G7 
 
E 
 


Když lež je pravdy zárukou
jde volnost s pouty na rukou
a vůkol kvetou hroby
když z lásky stal se mouřenín
pak děvce podá růženín
a zbude bez ozdoby
když zloba zbývá bez lásky
pak Židům krade oblázky
a hlásá toleranci
/:a intelekt když bez duše
pak podoben je ropuše
či slepci s mečem v tanci.:/
21

: Darwin?

Dmi 
Svět byl kdysi rozdělen 
A7 
na zájmové 
Dmi 
sféry, 

kdo nechtěl být "přivtělen", A7 
musel vlastnit 
Dmi 
kvéry, 

C 
zabránění panice
Gm 
 
A7 
roztáhly se dráty, 

F 
vyznačily hranice, 
C 
a tak vznikly 
A7 
státy, 

ach Dmi 
jó.
Dmi 
 
A7 
 
B 
 
A7 
 


Státy měly povahu zuřivého býka, 
dovolím si úvahu, corridy se týká: 
vezmi hadr červený - býk je z něho jelen, 
a pak mezi jeleny bude jelen vtělen, ach jó. 

Kouká býček nebohý na skutečnost prostou: 
místo rohů parohy na hlavě mu rostou, 
rozvíjí se všestranně, okusuje hloží, 
jeví zájem o laně a vesele se množí, ach jó. 

Hajný řeční o míru, o nadšení z práce, 
mezitím mu v revíru vzrostla populace, 
oblékl si halenu, zavolal si lovce, 
aby mu prý z jelenů nadělali ovce, ach jó. 

Místo lovců zeshora poslali mu vědce, 
vědec je však potvora a genetiku nechce: 
"Buržoazní pavědi ztěžují nám práci, 
z půlky budou medvědi a z druhé půlky ptáci, ach jó!" 

Že je věda vznešená, nezná kompromisy, 
dal jelenům do sena Lysenkovy spisy, 
vysoká se nažrala předepsané dávky, 
velká změna nastala, ale - chyba lávky, ach jó! 

Jelen není nadšený, že není, co býval, 
z laní že jsou kačeny a on sám je - mýval: 
"V postavení zoufalém pokusím se přežít, 
lépe býti mývalem, nežli vůbec nežít, ach jó!" 
Kačeny i mývali mají rádi vodu, 
potají se stýkali - dali základ rodu, 
nahoře se radují z územního zisku, 
u potoků hodují stáda ptakopysků, ach jó. 

Zatímco se velmoži těší svému vlivu 
lidstvo už se nemnoží - oddává se pivu, 
nikdo už mu na hroby nepřinese věnce, 
jsme tu svědky choroby zvané dekadence, ach jó. 

Objevil se jedinec mezi ptakopysky, 
obhlédl svůj zvěřinec, olízl si pysky: 
"Odstraníme hranice! Otevřeme dvéře! 
Dáme místo v kronice ptakopysčí éře, ach jó!" 

Zvířena je nevinná, nezná, co je otrok, 
nepřečetla Darwina a neví, co je pokrok, 
otevřeli hranice, podlehli tak dravcům, 
a než přišly opice, patří vláda ssavcům, ach jó.

Od opice k člověku je už jenom krůček, 
najednou jsme v pravěku: Homo peče bůček! 
Homo se nám rozmnoží - základ pro starověk, 
potom sáhne po noži - a je z něho člověk, ach jó. 

Člověk ruce přiloží k společnému dílu, 
z vítězů jsou velmoži, dosahují cílů, 
ti pak, kteří prohrají, rezignují k pivu, 
pomalu nám vznikají nové sféry vlivu, ach jó. 

Svět je totiž rozdělen na zájmové sféry, 
kdo nechceš být "přivtělen", musíš vlastnit kvéry, 
k zabránění panice roztáhnou se dráty, 
vyznačí se hranice - a zas máme státy, ach jó … 
22

: Dědicům Palachovým

1. Gmi 
Milion slepých očí, na erbu hlava hadí,

D 
jež, hledíc do měsíce, 
Cmi 
bezhlesou 
Gmi 
píseň vyje,

Cmi 
nad městem rytíř-kočí 
Gmi 
slepého koně hladí

D 
a dole hoří svíce z 
Cmi 
Dantovy 
D 
komedie.


®: Kaple Gmi 
má okna klenu
Cmi 
tá a křížem hlásá lásku,

Gmi 
ústa jsou řevem zalknutá a nevydají hlásku,

květiny D 
strachu, věnce lží,

a místo slCmi 
zí tence 
Gmi 
mží

D 
na zvratky 
Gmi 
na obrázku
Cmi Gmi D 
 


2. Ráno, jež nenastane, nadarmo čeká žlutou,
vavříny do omáčky a slza na lafetě,
ze země netvor vstane, jenž s tváří nepohnutou,
seznav, jak vraždit ptáčky, plamenem obejme tě.

®: D 
na zvratky 
Gmi 
na obrázku,
Cmi Gmi D 
 

na zvratky Gmi 
na obrázku …
Cmi6 
 

23

: Děkuji

1. Ami 
Stvořil Bůh, stvořil Bůh 
G 
ratolest,

bych mohl věnce Ami 
vázat,

děkuji, děkuji G 
za bolest,

jež učí mne se C 
tázat,

děkuji, děkuji G 
za nezdar:

Ami 
ten naučí mne 
E 
píli,

Ami 
bych mohl, bych mohl p
G 
řinést dar,

Ami 
byť nezbývalo 
F 
E 
ly,

děkuAmi 
ji, děku
F 
ji, děku
Ami 
ji.
E 
 


2. Děkuji, děkuji za slabost,
jež pokoře mne učí,
pokoře, pokoře pro radost,
pokoře bez područí,
za slzy, za slzy děkuji:
ty naučí mne citu,
k živým, jež, k živým, jež žalují
a křičí po soucitu,
děkuji, děkuji, děkuji.

3. Pro touhu, pro touhu po kráse
děkuji za ošklivost,
děkuji za to, že utká se
láska a nevraživost,
pro sladkost, pro sladkost usnutí
děkuji za únavu,
děkuji za ohně vzplanutí
i za šumění splavu,
děkuji, děkuji, děkuji,
4. Děkuji, děkuji za žízeň,
jež slabost prozradila,
děkuji, děkuji za trýzeň,
jež zdokonalí díla,
za to, že, za to, že miluji,
byť strach mi srdce svíral,
beránku, dF 
ěkuji,

Ami 
marně jsi 
G 
neu
E 
míral,

děkuAmi 
ji, děku
F 
ji, děku
Ami 
ji, děku
G 
ji
E 
, děku
Ami 
ji…
24

: Demokracie

1. DC 
emokracie r
F 
ozkvét
C 
á, byť s kosmet
G7 
ickou v
C 
adou:

ti, kteří kradli pF 
o lét
C 
a, dnes dvojnás
G7 
obně kr
C 
adou,

/: tF 
i, kdo nás léta t
C 
ýrali, n
D7 
ás vyhazují z pr
G7 
áce,

a z tC 
ěch, kdo pravdu zp
F 
íval
C 
i, dnes naděl
G7 
ali zr
C 
ádce. :/

2. Demokracie prospívá bez nás a pragmaticky,
brbláme spolu u píva, jak brblali jsme vždycky,
/: farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky,
my nakrmíme forbesa za dvě či za tři pětky. :/
3. Demokracie zavládla, zpívá nám Gott i Walda,
zbaštíme sóju bez sádla u strejdy McDonalda,
/: král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem,
pod střechou jedné partaje se u koryta sejdem. :/
4. Demokracie panuje od Aše po Humenné,
samet i něha v pánu je a zuby vylomené,
/: dali nám nové postroje a, ač nás chomout pálí,
zaujímáme postoje, místo abychom stáli. :/
5. Demokracie dozrává do žaludečních vředů,
bez poctivosti, bez práva a hlavně bez ohledů,
/: a je to mýlka soukromá, snad z optického klamu,
že místo srdce břicho má a místo duše tlamu. :/
25

: Deštivý Den

1. DEmi 
eštivý den, všechno už z
Edim 
a své vzalo,

dEmi 
eštivý den, slunce se 
Edim 
ukázalo,

jenom nEmi 
a malou chv
Edim 
íli, j
Emi 
edním v
Edim 
íčkem

nEmi 
ahlédlo př
Edim 
es oponu š
Emi 
edých mr
Edim 
aků,

dEmi 
ešťové v
Edim 
íly z
Emi 
amkly kl
Fdim 
íčkem

krEmi 
abičku 
Edim 
od bonbonů p
Emi 
lnou draků s
Edim 
edmihlavých
Emi 
.


®: NEmi 
a krabičce od cigaret sl
H7 
ůvko "m
Emi 
iluji",

marně prosím dámy z karet, kéž se smH7 
ilují,

kéž aspoň nEmi 
a několik vt
Edim 
eřin přistoupí k 
Emi 
oprýskaným dv
Edim 
eřím,

u kterých čEmi 
ekám
H7 
.


2. Deštivý den civí mi do pokoje,
deštivý den, příčina nepokoje,
který pomalou chůzí chodí kolem,
na krku s flašinetem rozladěným,
s výrazem hrůzy za mým stolem
usedl s parapletem roztaženým doširoka.

®: 




26

: Dívčí Válka

1. Na pDmi 
ahorku mezi lány s
A 
uchá lípa ční,

pod ní Vlasta kuje plány Dmi 
emancipační,

dlabat lžíce z kmene lípy sGmi 
e jí protiví,

řeA 
že luky, strouhá šípy, plete tětiv
Dmi(D) 
y.


2. Na pahorku blíže bučí cestou k Zbirohu
kníže Ctirad Šárku učí foukat do rohu,
a že nedbal na ledviny kníže zhýralý,
přihnul sobě medoviny, troubí "halali".

®: DrD 
užina necvičí pořadovou, chr
A 
ápe opilá,

dívčina na blůzu dvojřadovou D 
oči sklopil
D7 
a,

rG 
ozepla první i druhou řadu,

v tD 
ouze plá, je veta po Ctiradu,

zA 
a tepla upletla velezradu

ŠD 
árka zt
G 
epil
D 
á.
A 
 


3. Mezitím, co staré panny řinčí ve křoví,
žvýká Ctirad vyčerpaný bůček vepřový,
po poledním hodování bradu omyje,
věnuje se studování anatomie.

4. Vraždí dívky, vraždí lovce spící v bezpečí,
Ctirad zatím na křídlovce troubí ke zteči,
a když dojde s aprobací po pohrudnici,
tu ho Vlasta kyjem bací přes makovici.
®: Obdržel, o co si koledoval, Ctirad-dětina,
bohužel do rohu vytruboval, což je blbina,
vladyka podlehl sebeklamu,
muzika pomoci nemohla mu,
babyka na hrobě vyrostla mu
blíže Děvína.

5. Zpola opřen o podušku nafukovací,
usilovně cucám tužku propisovací,
pokročilá hodina je u vodojemu,
a já sedím u Dunaje, píšu poemu.

6. O Ctiradu hloubám vleže, hloubám u vína,
nade mnou se tyčí věže hradu Děvína,
do čela se vryla vráska melancholie,
při myšlence na Jiráska mizerně mi je.

®: Zhouba je, když někdo pod Děvínem vzpouru uplete,
nedbaje, že, oděn hermelínem, bací knížete,
k tomu pak, když slovo zrada padne,
komupak tu něco nenapadne,
inu tak: nic není nezávadné,
co si přečtete.

7. Někdy zcela bez přípravy bouře mihne se,
je-li člověk prozíravý, chytře vyhne se,
a že nerad tančím z řady, bdělý ve snění,
zašel jsem si na úřady pro vobjasnění.

8. Usedl jsem na stůl, taje tvůrčí bolesti,
polohlasem předčítaje Staré pověsti,
úřednice odložila dráty pletací,
načež mne pak oblažila interpretací.

®: Učím se, podoben Ctiradovi, autocenzuře,
bojím se, až se to stará doví, bude nejhůře,
z obavy, že je to vlastizrada,
zabaví mou báseň na Ctirada,
sama ví, co je to dobrá rada
v literatuře.
27

: Dívka Havířka

1. Já A 
měl jsem dívku havířku, jež 
H7 
stála mi co model

já E7 
maloval ji na šířku, já 
A 
maloval ji 
E7 
podél,

já A 
maloval ji v krunýři a 
H7 
poslouchal jsem proslov

na E7 
téma:"Maluj, malíři, a malbou masy 
A 
oslov!

-
Jeť C# 
rodná strana - v umění náš 
F#mi 
učitel a rádce!"

Pak H7 
po časovém znamení za
E7 
zněla Píseň práce,

A 
dívka prý mne miluje, tak přistou
G# 
pi
G 
la 
F# 
ke zdi,

ruH7 
mělkou na ni 
E7 
maluje dvě pěticípé 
A 
hvězdi.

-
2. Ta dívka byla atrakce, neb pravila mi:"Hošku,
rač odvrhnouti abstrakce a realizuj trošku,
já nehrozím ti kostelem a kašlu na přetvářku,
teď postojím ti modelem pro Annu Proletářku!
-
My vodkou hrdlo prolejem, můj milovanej dědku!"
Tak vzal jsem kyblík s olejem a propláchl jsem štětku,
teď bytem voní konina, to stará dělá řízky,
já maluju si Lenina a běloskvoucí břízky.
-
My vodkou hrdlo prolejem, můj milovanej dědku!"
Tak vzal jsem kyblík s olejem a propláchl jsem štětku,
teď bytem voní konina, to stará dělá řízky,
já maluju si Lenina a běloskvoucí břízky.
28

: Divný kníže

1. JAmi 
el krajem divný kn
C 
íže,
Ami 
 a ch
G 
rpy povadl
Ami 
y,

když z prstů koval mřC 
íže
Ami 
 a z paží zábradl
E 
í,

/: on z vlAmi 
asů pletl dr
G 
áty, m
Ami 
ěl kasematy z dl
G 
an
F 
í,
E 
 
Am 
 

Ami 
a hadry za broká
G 
ty, zl
Ami 
á sl
G 
ova místo zbr
Ami 
aní. :/


2. Kam šlápl, vyrůstaly jen ocúny a blín,
když slzy nezůstaly, tak pomohl jim plyn,
/: hnal vítr plevy z polí a Kristus křičel z kříže,
když rány léčil solí ten prapodivný kníže. :/
3. On pánem byl i sluhou, a svazek ortelů
si svázal černou stuhou, již smáčel v chanelu,
/: a hluchá píseň slábla, když havran značil cestu,
již pro potěchu ďábla vyhlásil v manifestu. :/

4. Měl místo básní spisy a jako prózu mor
a potkany a krysy a difosgen a chlor,
/: měl klobouk z peří rajky a s důstojností snoba
on vymýšlel si bajky, v nichž vítězila zloba. :/

5. Měl pendrek místo práva a statky pro gardu,
v níž vrazi řvali sláva pro rudou kokardu,
/: on lidem spílal zrádců, psal hesla do podloubí,
v nichž podle vkusu vládců lež s neřestí se snoubí. :/

6. Dál kníže nosí věnce tou zemí zděšenou,
on strach má za spojence, jde s hlavou svěšenou
/: a netuší, že děti z té země, v které mrazí,
prostě a bez závěti mu jednou hlavu srazí. :/
29

: Dopisy

1. Jak léta jdAmi 
ou a hr
G 
oby přibýv
Ami 
ají,

počítám vrG 
ásky, vryté do plet
Ami 
i,

koleje běží, bG 
ěží za tramvaj
Ami 
í

jak dálka - slG 
adkohořké proklet
Ami 
í.

Má paměť - šF 
edý věšák na vzpom
G 
ínky,

zítřek i dnAmi 
ešek zm
F7 
ění na kdys
E 
i,

k MAmi 
axovi zajdu, m
F7 
ísto do Dem
Ami 
ínky,

přečíst si dF7 
opisy, dopisy, dopis
Ami 
y.
E 
 
Ami 
 

2. Na stole kroužky po přelitých číškách,
pelyněk s vínem, leskle lepkavý,
a trapné básně v pramizerných knížkách,
řídké jak bahno ze dna Vltavy.
Zahrady oblékly se do šeříků,
na bledém nebi temné obrysy,
zčernala věž i růže na keříku,
zůstaly dopisy, dopisy, dopisy.
3. Mé lásky stárnou, obklopeny vnuky,
kamínky týdnů v broži s jaspisy,
a čas, ten pianista jednoruký,
počítá dopisy, dopisy, dopisy.
Smích jako náplast na strhané rysy
a trocha citu, aspoň ke vzteku,
no zbývá, nežli čekat na dopisy,
není-li doteků, není-li doteků,
není-li dF7 
oteků, doteků, dotek
Ami 
ů,

není-li dF7 
oteků, není-li dotek
Ami 
ů?
30

: Důchodce

1. KAmi 
alhoty r
C 
oztřepené n
Ami 
a vnitřní str
C 
aně,

zAmi 
ápěstí r
C 
oztřesené 
Ami 
a seschlé dl
C 
aně,

kterými žmE7 
oulá kůrku chl
Ami 
eba sebranou z p
E7 
ultu v závodc
Ami 
e,

tak tedy řE7 
íkejme mu tř
Ami 
eba d
E 
ůchodce.

2. Rukávy u zimníku odřením lesklé,
čekává u rychlíků na zbytky ve skle,
stydlivě sbírá nedopalky ztracené v místech pro chodce
a pak je střádá do obálky, důchodce.
*: V nF 
eděli vysedává n
Ami 
a lavičce v sadech

a starou špG7 
acírkou si podepírá 
Ami 
ustaranou hlavu,

slF 
uníčko vyhledává, n
G 
aříká si na dech

a vůbec nE 
ikdo už mu neupírá právo na únavu.

3. Na krku staré káro a úzkost v hlase,
když žebrá o cigáro, zlomí se v pase,
namísto díků sklopí zraky a není třeba žalobce,
když vG 
idím t
F 
yhle l
G 
idský vr
Ami 
aky, třesu se str
G 
achem př
Ami 
ed přízraky,

že jednou zF 
e mne bude t
E 
aky d
Ami 
ůchodce …
31

: Dvacet

Ztichly Ami 
louky i 
G 
bor, mrtvé 
Ami 
vrcholy 
G 
hor,

padl Ami 
žal na ve
G 
čer srpno
Ami 
vý,

v prachu Dmi 
dvaceti 
G 
let zmizel 
Dmi 
oheň i 
G 
led,

zbyly Dmi 
jen caro
G 
vy proslo
E 
vy,

Ami 
větví rezavých 
F 
lesů 
E 
hřmí ticho děsu,

Ami 
slepí a hluší dál kulmují uši

králi G 
Mi-da-so-vi.
Ami E 
 


Krví značena je dlažba u Dunaje,
hroby padlých jsou bezejmenné,
heslo o vítězství cizím peřím se skví,
dávno krev vsákla do kamene,
barva rubínu z žezla v záhnědu zrezla,
zavřeni v kleci jsme otroky věcí,
nikdo nevz-po-me-ne.

Nad zemi prodanou větry až přivanou
oblaka zelená z žíravin,
vlasy tvé havraní uchopím do dlaní,
z prstenu zaplane vltavín,
snítka nachových plodů rozčeří vodu,
navzdory posté zas na břehu vzroste
Ami 
rudý 
G 
trs jeřa
Ami 
bin …

32

: Elegie

1. Dmi 
Na louce koně pasu 
Gmi 
za zpěvu 
A 
konipasů, 
Dmi 
camcará,
B A 
 

Dmi 
čekaje na to, kdy si 
Gmi 
zazpívám jako kdysi 
Dmi 
za cara,

/: Gmi 
třesavku nevolníka pod koleny,

Dmi 
básníka na rolníka 
B 
přeškole
A 
ný,

Dmi 
spokojen bez rozhlasu, 
Gmi 
dočkám jak 
A 
husa klasu 
Dmi 
do jara. 
B A 
:/


2. Na klíně Polyxenu, zajel jsem do Brixenu na lyže,
teď piju slivovici, hýčkaje krasavici z Adiže,
/: a než jí zrudnou líčka z tyrolského,
vzpomenu na Havlíčka Borovského,
namísto elegií myslím však na orgii v negližé. :/

3. Z okénka kynu vlídně, na sever jedu z Vídně bujarý,
z protější strany Dyje zaznívá melodie fujary,
/: pak někdo zahuláká Čapajeva,
to car mě zpátky láká, mně to neva,
v exilu brousím tužku pro pamflet na báťušku s bojary. :/
33

: Ellena

E F#mi C#mi E F#mi G# C#mi 
F#mi H G# C#mi G# C#mi H 
 


1. Ten E 
snímek 
F#mi 
dal jsem 
C#mi 
za mříže, 
E 
abych ho 
F#mi 
neztra
G# 
til,

mám kvůli němu potíže, vždyť jsem ho neplatil,
ta dívka stojí za stolem, jako by klečela,
C#mi 
prsty jí 
F#mi 
voní 
H 
karbo
G# 
lem, 
C#mi 
vlasy má 
G# 
do če
C#mi 
la.
H 
 


R: Tak E 
natrhal jsem v 
H 
podkroví divoké víno 
E 
nepitné,

A 
teď hledám jedno 
E 
přísloví, 

A 
kdo 
H 
mi 
A 
ho 
C# 
poskyt
H 
ne?
H 
 


2. Má jemnou kůži na rukou a stůl je politý,
je posypaný antukou a týdny nemytý,
má unavená obočí a ústa sevřená
a zkouším, zda se otočí na jméno Ellena.

R: Tak natrhal jsem v podkroví divoké víno nepitné, …

3. Tak pod košatou moruší si o ní povídám,
o milosrdné Venuši, co život za ni dám,
a z rozbitého náčiní, co zbylo od válek,
já zbuduju jí svatyni a záhon fialek.

R: E 
kdo mi ho 
C#mi 
poskytne, 

E 
kdo mi ho 
C#mi 
poskytne, 

E 
kdo mi ho 
C#mi 
poskytne?
34

: Gloria

1. Je C 
noc, v které nezpívá 
Ami 
andělů chór

F 
nevidět 
G 
více kov s 
C 
příchutí slanou,

pláč F 
na písku 
G 
ulpívá 
C 
u paty 
Ami 
hor

F 
vánoční 
E 
svíce dnes 
Ami 
na hrobech 
G 
pla
Ami 
nou,

F 
Gloria 
Ami 
nezní, tlí 
Dmi(Dmi G) 
mudrci v 
E 
krytech a 
Ami 
Herodes bdí,

F 
Gloria 
Ami 
nezní, jsou 
Dmi 
střepiny v 
E 
bytech u 
Ami 
rozbi
G 
tých 
Ami 
zdí.


2. Vše zalito svitem, i neony měst,
tři vteřiny ticha, v nichž umlkly zbraně,
svět pohrdl citem a táže se hvězd,
proč proroctví lichá jsou podobna hraně,
Gloria nezní, teď zpívají hlavně žalm "Chtíc, aby lkal",
Gloria nezní vzdor hvězdě, jež slavně plá nad hřbety skal.

3. Je tichá noc svatá, v níž nepadá sníh
a šílenec Svět řekou bláta se brodí,
je slepý a hmatá po ořízkách knih,
snad po stovkách let znova Kristus se zrodí,
Gloria zazní a přeroste tráva přes písečný vír,
Gloria zazní, buď na nebi sláva a na Zemi mír. 

35

: Gulášová polífka

1. Já přD 
ed necelou h
A7 
odinou

jsD 
em měla konflikt s r
G 
odin
D 
ou,

prý nG 
esluší se n
D 
a dívku

jíst gA 
ulášovou p
E 
olífk
A7 
u

/: v buffD 
et bez gard
A7 
edámy :/ 
D 
 


Teď v baru Petra Gottlieba
už milenec mě nelíbá,
ten pán se ke mně nehlásí,
vždy velmi tiše prohlásí:
/: zlé pryč a Pánbůh s námi :/

*1: Pan BG 
ezruč za to n
D 
emůže,že n
A7 
a nábytek stř
D 
ádám

a mG 
ísto ódy n
D 
a růže teď b
E 
lbé písně skl
A7 
ádám,


*2: však jD 
ednou přijde s
A7 
obota,

já spD 
áchám píseň pr
G 
o Gott
D 
a,

a nG 
ež se půlnoc př
D 
ekulí,

Gott bA 
ude zpívat f
E 
istul
A7 
í:


*3: mD 
ám rozprávkový d
G 
om

s vysokou strD 
echou kdesi p
A7 
od nebom… 
36

: Habet

1. DvEmi 
ě hvězdy v Malém voze sv
D 
ítí ještě zr
Emi 
ána,

vG 
idí, jak po obloze př
D 
eletěla vr
G 
ána,

rD 
ybáři vstávají a r
Emi 
ozhazují s
Hmi 
ítě

Emi 
a hvězdy zp
D 
ívají, když n
Emi 
arod
D 
í se d
Emi(H7) 
ítě.

R: Emi 
Ave p
G 
adalo z n
D 
ebe jako mana,

Ave, znělo to trEmi 
ochu jako hr
H7 
ana,

Emi 
Ave, t
G 
o značí: v
D 
ítejte, vy ml
H7 
adí,

Emi 
a ruce hladí, 
Hmi 
a ruce hl
Emi 
adí.

R: Ave, la la la …,
Ave, la la la …,
Ave, to značí: vítejte, vy mladí,
a ruce hladí, a ruce hladí.
2. Mladí už nekřičí, vždyť ústa lze jim ucpat,
i tlukot slavičí lze stiskem ruky uspat
a jásat s Herodesem, tleskat v dešti díků,
než někdo za závěsem zvedne v pěsti dýku.
R: Habet, znělo to stejně jako prve,
Habet, jen trochu víc tam bylo krve,
Habet, to značí palec směrem k hlíně
za ruce v klíně, za ruce v klíně.
R: Habet znít bude stejně jako prve,
Habet, jen hodně víc tam bude krve,
Habet, to značí palec směrem k hlíně
za ruce v klíně, za ruce v klíně.
37

: Hanina

1. S kC 
abinou G
E 
emini p
F 
očítám h
C 
odiny,

trvá to století, nD7 
ež obletí tu k
G 
ouli,

mC 
lhavou p
E 
atinou p
F(F Ami) 
ůjdeme s H
C(C Dmi) 
aninou,

ač se jí nelíbím, přG 
ec políbím jí tv
C 
ář.


®: DE 
o týdne nejpozději z
Ami 
avolati kněze dám,

sloveso "mC 
ilovat" jak č
D7 
asovat, se d
G 
ovím,

zC 
ahodím b
E 
eznaději k n
Ami 
euvadlejm r
Dmi 
ezedám

a potom v lC 
ehátku já p
G 
ohádku jí p
C 
ovím.


2. Tak příští sobotou skoncuji s samotou,
to tady pod šípkem svým polibkem jí sdělím,
pro měsíc umístím Haninu pod listím,
aby mi záviděl, že neviděl ji dřív.

®: 

3. =2. + /: žG 
e neviděl ji dř
C 
ív … :/ 
38

: Hlas

1. V mAmi 
ěsíci z
G 
áří, kdy j
Ami 
ablka zr
F 
ají,

kdy mAmi 
antilu n
G 
oci svit m
Ami 
ěsíce pr
E 
otkal,

když dAmi 
ozněla h
G 
ymna, již v p
Ami 
ůlnoci hr
F 
ají,

já pAmi 
oprvé tehdy jsem S
G 
atana p
Ami 
otkal.


2. Ten Satan měl líbeznou postavu panny
a nepáchla síra, však voněly květy,
a v úsměvu něha bez jediné hany,
jen z úst jako hadi mu syčely věty:

®: "Jen nC 
ech si svou duši, ta k ničemu n
G 
ení,

vždyť mnAmi 
ozí i zd
G 
arma ji 
Ami 
upsali č
E 
ertu,

však hlAmi 
as - to je zb
G 
oží, jež dn
Ami 
eska se c
F 
ení

a dAmi 
obře se platí - to b
G 
eze všech ž
Ami 
ertů!"


®: "Já pro ten tvůj hlas jsem si ohlávku uvil
a stráž mi ho do klece vsadí,
a kdybys pak stokrát i andělsky mluvil,
tvůj hlas tě zradí!"

3. Dnes jako kníže si v paláci žiji,
mám ve stájích koně a v zahradách pávy,
jím ze zlaté mísy a z křišťálu piji,
jen rádio nemám a nesnáším zprávy.

4. Neb kdykoli válkou se o lásce bájí,
když slaví se vrazi a obchody s časem,
když svatými slovy se bezpráví hájí,
když hlásá se lež - tedy vždycky mým hlasem.

®: Mé lůžko je měkké, však propíjím noci,
mám z démantů bazén a ze zlata ryby,
mám přebytek všeho, i pýchy, i moci,
mám v paláci všechno, jen lidé tu chybí!

®: Dnes podruhé oko mé Satana spatří,
je krásný, byť s úsměvem krysím,
vždyť jemu dnes s hlasem i duše má patří,
když na větvi visím …
39

: Hle jak se perou

EmiDEmiH7Emi 
1. Tak hlEmi 
e, jak se p
D 
erou, jen p
Emi 
ohleďte n
D 
a ně,

jak Emi 
úplatky b
D 
erou a sv
G 
rbí je dl
Ami 
aně,

jen pEmi 
ohleďte n
C 
a ně, jak z
D 
atančí t
Emi 
ance,

když nD 
amísto d
Emi 
aně jim d
H7 
ají kus žv
Emi 
ance.

R: PC 
ít, kl
D 
ít, ro
G 
uhat se ví
Emi 
ře, p
G 
ak sedět v d
Emi 
íře n
D 
ějaký r
Emi 
ok,

klC 
ít, p
D 
ít, c
G 
o hrdlo r
Emi 
áčí, vžd
G 
yť osud st
Emi 
áčí už p
D 
oslední l
Emi 
ok.

2. Tak pohleď, jak s vervou tu do sebe mlátí,
než hrdlo si servou a život si zkrátí,
tak s křikem se boulují s tupostí mezků
a páni se radují, utáhnou přezku.
R: 
3. Když v hospodě pijí, tak pozor dej na ně
jak na klubko zmijí, jež zabíjí laně,
tak pozor dej na ně v té podivné době,
vždyť při této hraně jde o krk i tobě!
R: 
R: 
40

: Holaryjo

1. ND 
ěkdy se mi zachce n
A7 
ovinářských kachen, 

D 
ale Terez
D7 
a chce s
G 
e mnou "Liebe machen", 

bD 
ejt tak trochu mladší, zvl
A7 
ádnul bych tě, ženská, 

tD 
akhle sjedu radši d
G 
o Těžk
E7 
oslov
A7 
enska, 

taD 
khle sjedu radši do Těžkoslovenska, h
A7 
oláryj
D 
ó! 


2. Škodovka se blíží ke Karlovým Varům, 
oči se mi klíží: třicet mařen za room! 
I pro pána Jána, i pro páma Klause: 
slova nadepsána "Zimmer frei mit Brause", 
slova nadepsána "Zimmer frei mit Brause", holáryjó! 

3. V hospodě mi dají Schweineschnitzel natur, 
na opravně mají Autoreparatur, 
marně hledám bytnou, Frantík, Pepík, Vilík 
v pasáži mi špitnou:"Junge Mädchen! Billig!", 
v pasáži mi špitnou:"Junge Mädchen! Billig!", holáryjó! 

4. Křečkové a sysli jsou tu jako vždycky, 
mně to ale myslí neekonomicky, 
jsem zas mezi svými, kdekdo kapsu mastí, 
zvolna dochází mi, jak je to s tou vlastí, 
zvolna dochází mi, jak je to s tou vlastí, holáryjó! 

*: JG 
e mi z toho nanic 
D 
a mám z toho srandu, 

zG 
ajódluju z hr
E7 
anic: Sl
A7 
áva Vaterlandu! 

ZD 
ajódluju z hranic: Sláva Vaterlandu!, h
A7 
oláryj
D 
ó! 
41

: Idyla

1. Má iAmi 
dyla je vylhaná jak Pr
E 
aha Karla Pl
Ami 
icky,

lže pF 
ožehnání pohana, byť zn
G 
ělo katol
C 
icky,

tma v G 
ubikacích bojarů a mr
Dmi 
aky nad Žižk
E 
ovem,

a gAmi 
auner vzdychá po jaru a vr
E 
aždí ducha sl
Ami 
ovem
E 
.
Ami 
 


2. Rum do odlivky s valiem a dojati až k pláči,
jsme šťastni, když si nalijem, a jedno, kdo nám stáčí,
sbor ropuch zpívá rekviem, jsme s nimi na prameni,
ač se lží ještě nežijem, jsme s pravdou rozvedeni.
42

: Ignác

Ami Emi F G E Ami F 
E Ami F E Ami Emi 
 

1. Ami 
Loyole Ignác 
E 
píše Hamle
Ami 
ta,

jenž mluví F 
slova, 
G 
slova, s
C 
lova,
E 
 

zrna jsou Ami 
dávno v mouku semleta

a hrbáč E 
havran 
E7 
hlízy 
Ami 
klová.

Jsou slova F 
básní v pokru 
G(C) 
prohraná(G)

a dívky v hot-pants pivem C 
zpité,
E 
 

Ami 
zříš lesklá pera v peří havrana

E 
kříž, jenž drží jezui
Ami 
té.
Emi Ami 
 


®: V zástupu Ami 
chátra zedra
Dmi 
ná,

burlaci s G 
písní jednot
C 
vár
E 
nou,

Ami 
na stěně obraz 
Dmi 
tyrana,
G(E) 
 

krvavé E 
hvězdy nad továr
Ami 
nou.

Na nebi visí oblaDmi 
ka

a měsíc G 
svítí nad hvěz
C 
dárn
E 
ou,

Ami 
Gulagu bijí 
Dmi 
kula
G 
ka

a hvězdy E 
stárnou, hvěz
Ami 
dy stá
F 
r
G 
nou.
Dmi Ami G Ami Emi F E Ami 
 

F E Ami Emi Ami 
 


2. Rudá je krev a tužka cenzora,
rudý je samet vazby spisů,
rudé jsou žilky v oku kondora,
rudá je barva kompromisu.
Jedově rudá barva minia,
pod rudým sluncem bubny znějí,
zní pochod do citátů z Plinia
pro školní výlet do Pompejí.

®: 

3. Je k pláči řeč, jež mluví frázemi,
protože slov a vět se bojí,
je k smíchu řád, jenž získán v zázemí,
zatímco chlapci v palbě stojí.
Jestliže důsledek je příčinou
a volnost cídí mříže pastí,
je rodná země možná otčinou,
však není vlastí, není vlastí.

®: + hvězdy stárnou, hvězdy stárnou …
43

: Irena

1. F E 
Ač 
Ami 
kvete u potoků černé 
F 
býlí

G 
ač mi vadí stáří v rendez-
C 
vous,
E 
 

jde Ami 
chůzí lehčí kroků lesní 
G 
víly

E 
září, září, září v úsmě
Ami 
vu.
F E 
 

Ač Ami 
bezjehličné lesy hyzdí 
Dmi 
rampy

G 
za mřížemi pláče Ala
C 
din,
E 
 

hrst Ami 
kouzla nabere si z jeho 
G 
lampy,

svěžejF 
ší kapradin
E 
 


R1: Už Ami 
zbylo jen pár vět a tráva 
Dmi 
spálená

G 
rozbahněná zřídla ve žlu
C 
ti,
E 
 

chceš Ami 
hluchým vyprávět, co píseň znamená,
G 
 

E 
slepým, co jsou křídla labu
Ami 
tí?
F E 
 


R2: Už zbylo jen pár slov a slza na víčku,
a bez pardonu platí zmýlená,
nad prachem katastrof zní klapot střevíčků:
svá E 
ústa nabídla ti Ire
Ami 
na, Ire
F(G7) 
na, Ire
E(Ami) 
na!


2. Byť vykolejil svět a není síly,
jež díru v lodi zvedá nad ponor,
přec hledáš cestu zpět, však černé býlí
se vyplevelit nedá: je to mor!
Plá slunce jako vích nad cestou úzkou,
svět s jepicemi tančí gavottu,
u sloupů morových začíná schůzkou
tep dalších životů!

R1: Už zbylo jen pár vět…

R2: Už zbylo jen pár slov… + IrenaE 
, Ire
Ami 
na …

44

: Jaro Desáté

1. TAmi 
rs trnů tesá "T" a t
G 
yran tleská z tr
Ami 
ůnu,

je jaro desáté, jež vG 
oní po oc
Ami 
únu,

plyš prachu pDmi 
íše po zdech p
G 
ísmena šediv
E 
á,

nAmi 
e píseň, pouhý p
Dmi 
ovzdech, kt
Ami 
erý se nezpív
G 
á, který se nezpív
Ami F E 
á.


2. Pláč deště kropí sníh, den vypráví si s Vesnou,
kdo vzdechne po písních, jež nezrozeny zesnou,
jsou léta soudci přísní, jimž slzí nezbývá
pro mrtvé sloky písní, jež nikdo nezpívá, jež nikdo nezpívá.

3. Tvar touhy v řezbách sní a ze snů slůvka spřádá,
chlad světa bez básní, jež nikdo nepostrádá,
vlas bardů vzkvetl plísní jak dřeva trouchnivá
nad hroby mrtvých písní, jež nikdo nezpívá, jež nikdo nezpívá.

4. Strach s tichem - dary tmy, jež smíchu pouští žilou,
a tryzna za rytmy, jež buší pod mohylou,
/: jen povzdech plný stesku, když zima tesá "T",
kříž na náhrobní desku pro jaro desáté, pro jaro desáté. :/
45

: Jeřabiny


|---7-7-7-7-7-5-7-8--7-5-3-5---|--5-5-5-5-5-3-5-7-8--5-7-|
|---8-8-8-8-8-7-8-10-8-7-5-7---|--7-7-7-7-7-5-7-8-10-7-8-|
|------------------------------|-------------------------|
|------------------------------|-------------------------|
|------------------------------|-------------------------|
|-0----------------------------|-0-----------------------|

|-10-10-10-10-8---8--7-7-8--8--7--|-7-5-7-8--7--7-5-3-8--7-5--|
|-12-12-12-12-10--10-8-8-10-10-8--|-8-7-8-10-8--8-7-5-10-8-7--|
|---------------------------------|---------------------------|
|---------------------------------|---------------------------|
|---------------------------------|---------------------------|
|---------------------------------|---------------------------|

|--3-2-3-5-3-2-3-7-3-2-0---|
|--5-3-5-7-5-3-5-5-5-3-----|
|--------------------------|
|--------------------------|
|--------------------------|
|-0--------------------0---|

1. Pod tmavočervenými jeřabinami
zahynul motýl mezi karabinami,
zástupce pro týl šlápl na běláska,
zahynul motýl jako naše láska,
zahynul motýl jako naše láska.

2. Na břehu řeky roste tráva ostřice,
prý přišli včas, však vtrhli jako vichřice,
nad tichou zemí vrčí netopýři
a národ němý tlučou oficíři,
a národ němý tlučou oficíři.

3. Na nebi měsíc jako koláč s tvarohem,
koupím si láhev rumu v krčmě za rohem,
budeš se líbat v noci s cizím pánem,
já budu zpívat zpitý s kapitánem,
já budu zpívat zpitý s kapitánem.
46

: Jidáš

Ami 
 
C 
 
E 
 
Ami 
 
E 
 
Ami 
 
E 
 


NAmi 
oc jako sl
C 
uj, vteřin š
E 
est do svít
Ami 
ání, 

pC 
ysk zpocen
G7 
ý vyzýv
Ami 
á podsvět
E 
í, 

Ami 
ó, ďáble m
C 
ůj, mrtvo j
E 
est slitov
Ami 
ání,
E 
 

snad zAmi 
isk splacen
E 
ý zradu m
Ami 
ou posvět
E 
í. 


Cár šarlatu, v tváři hlen z poplivání, 
mříž u stěny, sedlá krev na rukou, 
krAmi 
ál bez šat
C 
ů připravAmien k uvít
E 
ání, 

hle - křAmi 
íž dřevěn
G 
ý s trnovou p
Ami 
arukou. 


®: JG 
idáši, k čemu výčitky sv
Ami 
ědomí, 

JG 
idáši, k čemu tohleto sm
Ami 
etí, 

fG 
arizej nikdy rukama n
Ami 
elomí, 

prG 
o něho 
E(F) 
účel pr 
E 
ostředky sv
Ami 
ětí!
C 
  


Noc bez kazu, mincí pár zvoní v plášti, 
hlas zchraptělý do pekel neletí, 
stAmi 
ín provaz
C 
u jako d
E 
ar plný z
Ami 
ášti
G 
 

pro vAmi 
ás, dospěl
G 
í tohoto st
Ami 
oletí! 


®: Jidáši, dnes jsi důstojným občanem, 
s mincemi nemáš nijaké viny, 
zítra zas třicet stříbrných dostanem: 
vždyť když ne my, tedy zradí ho jiný! 
47

: Jupí, Jupí

R: JF 
upí, j
C 
upí, c
G 
upity d
C 
upy,

jF 
upí, j
C 
upí, c
G 
upity d
C 
up.


1. Jó, pC 
akliže dostanem d
F 
oložk
C 
u,

utratím peníze zG 
a drožku,

C 
ejedem Evropu t
F 
oho dne

a nC 
asednem na koráb v B
G 
oulogn
C 
e.


®: 

2. Jó, úžinu přeplujem kvečeru
a na sever vyjedem z Doveru,
mineme Coventry pospolu
a do přístavu Liverpoolu.

®: 
3. Než stačíš udělat bublinu,
přistaneme v Irsku, v Dublinu,
a že jsme v náladě rozmarné,
přejedem hranice do Larne.

®: 

4. A v Larne pak přijdeme na nápad
zajet si k jezeru na západ,
podniknem výpravu na voru,
najdeme lochnesskou potvoru.

®: 

5. A vo tomhle významným výjevu
zmíníme se v interwievu,
pak si je přečteme z Timesů,
až ti je k posteli přinesu.

®: 2X
48

: Kádrují mě

1. KD 
ádrují mě v Americe, t
A 
aky v Kanad
D 
ě,

kádrují mě v republice, bA 
a i v úřad
D 
ě,

/: G 
a kdyby mě stokrát znali, z
D 
ase by mě k
A 
ádrovali,

vždD 
yť to patří k politice, t
A 
o je nasnad
D 
ě. :/

2. Kádrují mě kolegové na své poradě,
čtyři vlády exilové, pátá na Hradě,
/: s podpisem i bez podpisu, celá halda časopisů,
asketi i kořalové s pěnou na bradě. :/
3. Kádrují mě bolševici, věrni linii,
dogmatičtí heretici v Kalifornii,
/: muzikanti kvůli soundu, žvanilové z undergroundu,
v strukturách i v opozici, v české mafii. :/
4. Kádrují mě zdola, shora noví pánové,
přičinliví hoši z Fóra v Hradci Králové,
/: důchodkyně, dorostenky, kádrováci z VéPéeNky,
demokrati, byrokrati, klerikálové. :/
5. Kandiduje strana ctnosti s dvěma Vasily,
nezvolenci z Veřejnosti proti násilí,
/: v aerotaxi horko-ťažko kandiduje rektor Kňažko,
v každém pádě na akádě hledaj' posily. :/
6. Na Pasienkoch čeká Budaj, čeká v županu,
že ho zase jednou udaj' ve Vatikánu,
/: zřek' se totiž, to je k zlosti, čarnogurské národnosti,
takže novej vzájomnosti nejde do plánu. :/
7. Sedí Váša v Jumbo-jetu, letí do Hradce,
kancelář má na klozetu, v křeslech poradce,
/: Azbuk straší na Okoři, jeho děsí Braniboři,
takže radši v Mrtvým moři letí koupat se. :/
8. Zleva-zprava samozvanci v týmu sehraném,
každý šašek má dnes šanci stát se Reaganem,
/: Věrka, Magda nebo Rita usazeny u koryta,
jen ten chudák Mohorita chodí s naganem. :/
49

: Kádrují Mě

1. KD 
ádrují mě v Americe, t
A 
aky v Kanad
D 
ě,

kádrují mě v republice, bA 
a i v úřad
D 
ě,

/: G 
a kdyby mě stokrát znali, z
D 
ase by mě k
A 
ádrovali,

vždD 
yť to patří k politice, t
A 
o je nasnad
D 
ě. :/


2. Kádrují mě kolegové na své poradě,
čtyři vlády exilové, pátá na Hradě,
/: s podpisem i bez podpisu, celá halda časopisů,
asketi i kořalové s pěnou na bradě. :/

3. Kádrují mě bolševici, věrni linii,
dogmatičtí heretici v Kalifornii,
/: muzikanti kvůli soundu, žvanilové z undergroundu,
v strukturách i v opozici, v české mafii. :/

4. Kádrují mě zdola, shora noví pánové,
přičinliví hoši z Fóra v Hradci Králové,
/: důchodkyně, dorostenky, kádrováci z VéPéeNky,
demokrati, byrokrati, klerikálové. :/
5. Kandiduje strana ctnosti s dvěma Vasily,
nezvolenci z Veřejnosti proti násilí,
/: v aerotaxi horko-ťažko kandiduje rektor Kňažko,
v každém pádě na akádě hledaj' posily. :/

6. Na Pasienkoch čeká Budaj, čeká v županu,
že ho zase jednou udaj' ve Vatikánu,
/: zřek' se totiž, to je k zlosti, čarnogurské národnosti,
takže novej vzájomnosti nejde do plánu. :/

7. Sedí Váša v Jumbo-jetu, letí do Hradce,
kancelář má na klozetu, v křeslech poradce,
/: Azbuk straší na Okoři, jeho děsí Braniboři,
takže radši v Mrtvým moři letí koupat se. :/

8. Zleva-zprava samozvanci v týmu sehraném,
každý šašek má dnes šanci stát se Reaganem,
/: Věrka, Magda nebo Rita usazeny u koryta,
jen ten chudák Mohorita chodí s naganem. :/

50

: Kain IX.

1. Jsem pDmi 
án a císař Kain Devátý 
A 
a tyran z Boží v
Dmi 
ůle,

a ne-li z vůle BC7 
oží, tedy p
Gmi 
ak tomu chtěl ď
A 
ábel,

jsem pDmi 
án a císař Kain Devátý, 
C7 
a k tomu, ke vší sm
Gmi 
ůle,
A 
 

i vrDmi 
ah - to kvůli n
A 
oži, který 
Dmi 
odnesl si 
C7 
Abel,

bratr mDmi 
ůj, bratr m
Gmi 
ůj, bratr m
Dmi 
ůj. 
A 
 


2. Ten den zněl krutě kornet andělův, tvůj oheň marně hoří,
vždyť plamen končí v pekle a má zelenavý nádech,
tu Satan zhasil oheň Abelův a spárem, který boří,
můj nDmi 
ůž mi vyrval vztekle, a už 
C7 
odnášel si ho v z
Gmi 
ádech
A 
 

bratr mDmi 
ůj, bratr m
C 
ůj, bratr m
Dmi 
ůj.


*: A tak blDmi 
oudím po Evropě, místo nože kytku v klopě,

neboť vždGmi 
ycky romanticky v
Dmi 
ypadati mají vrahové,

proto lidé z lepších vrstev sdružují se do bratrstev,
načež s kGmi 
aždou bratrovraždou př
A 
emýšleti začnou o nové.


3. Teď Kainem se hemží citáty a lidé cudně blednou,
i odsoudí ho šmahem a znovu připraví si nože,
jsem šťDmi 
asten, že jsem Kain Devátý, já z
C7 
abil jsem jen j
Gmi 
edno
A 
u,

Dmi 
ak Abel, ten je vrahem, neboť každý z vás je, ó, B
C7 
ože,

bratr mDmi 
ůj, bratr m
Gmi 
ůj, bratr m
Dmi 
ůj, 
Gmi 
bratr m
Dmi 
ůj, 
A 
 

bratr mDmi 
ůj, 
C7 
bratr m
Dmi 
ůj …

51

: Karavana Mraků

1. D 
Slunce je zlatou skobou 
Hmi 
na vobloze přibitý,

G 
pod sluncem 
A 
sedlo kože
D 
ný, 
A7 
 

D 
pod sedlem kůň, pod koněm 
Hmi 
moje boty rozbitý

G 
a starý 
A 
ruce sedře
D 
ný.


R: D7 
Dopředu 
G 
jít s tou 
A 
karavanou 
Hmi 
mraků,

schovat svou G 
pleš pod 
A 
stetson děra
Hmi 
vý,

/: jen kousek Emi 
jít, jen 
A7 
chvíli, 
Hmi 
do soumra
Emi 
ku,

až tam, kde Hmi 
svítí město, 
F# 
město běla
Hmi 
vý.:/ 
A7 


2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví,
šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,
a lidi strachem nezdravý.

3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje,
provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.

R: V městě je řád a pro každého práce,
buď ještě rád, když huba voněmí,
/: může tě hřát, že nejsi na voprátce
nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :/

4. D 
Slunce je zlatou skobou 
Hmi 
na vobloze přibitý,

G 
pod sluncem 
A 
sedlo kože
D 
ný, 
A7 
 

D 
pod sedlem kůň, pod koněm 
Hmi 
moje nohy rozbitý

G 
a starý 
A 
ruce sedře
D 
ný.


R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,
kde tichej dům a pušky rezaví,
/: orat a sít od rána do soumraku
a nechat zapomenout srdce bolavý. :/
52

: Kateřina

Dmi A 
1. Až mine Dmi 
neděle a usne na peřině,

k zbláznění nesměle napíšu Kateřině
a potom Gmi 
pod známku doplním 
Dmi 
poznámku,

že asi netušila, A 
že mi byla 
Dmi 
vším.


2. S ranními červánky na dopis slzy skanou,
vhodím ho do schránky, neřeknu "nashledanou",
prvnímu oblázku položím otázku,
proč asi netušila, že mi byla vším.

3. A když se rozední, koupím si láhev rumu,
ten dopis poslední napsal jsem z nerozumu,
nad jeho kopií tiše se opiji,
to aby netušila, že mi byla vším …
53

: Kostelní věž

KA 
ostelní věž ukazuje, ž
C# 
e se chýlí k ránu,

vD 
rchní číšník inkasuje v
A 
od vopilejch pánů,

čH7 
uc, v
E 
o korunu v
A 
íc
E 
,

fA 
igurální kompozici s
C# 
estavili páni,

prD 
o barovou tanečnici zb
A 
ylo místo k stání,

čH7 
uc, s
E 
ehnal jí ho str
A 
ýc.

C# 
Uklízečka myje schody, p
F#mi 
ikolíci marodí,

nH7 
apijem se na marody, n
E 
ež nás barman vyhodí,

dA 
opoledne prolez
G# 
eme
G 
 k
F# 
ofeinový doupata,

čH7 
íšníci nás vš
E 
ude znají, říkají nám: čuc, d
A 
ěfčata
A7 
 
D 
 
Dmi A E 
 

A E A 
 
54

: Král a klaun

Intro: G C G C G C 

1. KrD 
ál d
C 
o boje 
G 
táh
C 
', 
G 
do ve
C 
liké dá
G 
lky,
CG 
 

a s nC 
ím do té v
G 
álky j
D7 
el na mezku kl
G 
aun,

nD 
ež hl
C 
edí si s
G 
táh
C 
', 
G 
tak z vý
C 
razu tvá
G 
ře
CG 
 

bC 
ys nepoznal lh
G 
áře, c
D7 
o zakrývá str
G 
ach.

TD7 
iše šeptal při té hrůze: "
G 
Inter arma silent musae,"

mA 
ísto zvonku cinkal brněn
D7 
ím,
C#7D7 
 

král dC 
o boje 
G 
táh
C 
', 
G 
do ve
C 
liké dá
G 
lky,
CG 
 

C 
a s ním do té v
G 
álky j
D7 
el na mezku kl
G 
aun
H 
.
CGA7 
 


2. Král do boje táh', a sotva se vzdálil,
tak vesnice pálil a dobýval měst,
klaun v očích měl hněv, když sledoval žháře,
jak smývali v páře prach z rukou a krev.
Tiše šeptal při té hrůze:"Inter arma silent musae,"
místo loutny držel v ruce meč,
král do boje táh', a sotva se vzdálil,
tak vesnice pálil a dobýval měst.

3. Král do boje táh', s tou vraždící lůzou
klaun třásl se hrůzou a odvetu kul,
když v noci byl klid, tak oklamal stráže
a, nemaje páže, sám burcoval lid.
Všude křičel do té hrůzy, ve válce že mlčí Múzy,
muži by však mlčet neměli,
král do boje táh', s tou vraždící lůzou
klaun třásl se hrůzou a odvetu kul.

4. Král do boje táh', a v červáncích vlídných
zřel, na čele bídných jak vstříc jde mu klaun,
když západ pak vzplál, tok potoků temněl,
klaun tušení neměl jak zahynul král:
kdekdo křičel při té hrůze: "Inter arma silent musae,"
krále z toho strachu trefil šlak,
klaun tiše se smál a zem žila dále
a neměla krále, klaun na loutnu hrál,
klD7 
aun na loutnu hr
G 
ál, kl
D7 
aun na loutnu hr
G 
ál …
55

: Kyselý Sníh

1. Prach Ami 
dní, hedvábně 
G 
hebký,

skryl bílé F 
lebky do závo
E 
je,

prach Ami 
dní, skelety 
G 
sťatých

s pohledy F 
svatých od orlo
E 
je,

prach Ami 
dní v pokřiku 
G 
dlasků

skryl stopy F 
svazků polosmy
E 
té,

prach Ami 
dní zahladil 
G 
stezku

s kameny Ami 
stesku po zemi 
G 
té, 

E 
po zemi 
Ami 
té.
E 
 


2. Zem zrůd, koktavých zkratek,
svobodných matek, bezdětných vdov,
zem zrůd, zlomené vůle,
cizácké zvůle, siláckých slov,
zem zrůd, bezzubých dásní,
servilních básní, prolhaných knih,
zem zrůd, zpanštělých vozků,
G 
zem zbabělých 
Ami 
mozků
F 
 a 
E 
odvážných 
Ami 
břich.


®: Do listů Ami 
jív kyselý 
F(G) 
sníh zvolna se 
Ami 
vpíjí,

nehybný G(G7) 
čas rezavých 
F(E) 
trav, hubených 
E(Ami) 
žní,

vše jako Ami 
dřív: lkající 
G(G F) 
smích s ohnutou 
Ami 
šíjí,

zlomený G 
vaz skloněných 
E 
hlav v lavině 
Ami 
dní.
3. Čas hrůz, blábolu snobů,
znectěných hrobů, znectěných vět,
čas hrůz, bezlesých svahů,
najatých vrahů, popravčích čet,
čas hrůz, špíny a vředů,
omamných jedů, otrockých mas,
čas hrůz, vězničních dvorů,
znamení moru na dlouhý čas, na dlouhý čas.

4. Dny ztrát v noci tě budí,
propadlé hrudi ještě se dmou,
dny ztrát, drogy a pití,
ortely žití vyřčené tmou,
dny ztrát, reklamních šotů,
marného potu, zmarněných snah,
dny ztrát, sto hlasů ze sta,
dobrovolná gesta a povinný strach.
®: 

5. Lze žít, jen abys přežil,
zatímco ze žil sají ti krev,
lze žít desítky roků
s holínkou v oku, jíst chleba z plev,
lze žít bez zdi a hrbů,
s malostí blbů nesoutěžit,
lze žít, se lží se měřit
a znovu vždy věřit, že i jinak lze žít.
®: 



56

: Lásko! (Pár zbytků pro krysy)

1. Ami 
Pár zbytků pro krysy na misce od guláše,

E 
milostný dopisy s partií
Dmi 
 
E 
mariáše,

Dmi 
před cestou dalekou zpocený boty zujem

C 
a potom pod dekou 
E 
sníme, když onanujem.


R: Ami 
Lásko, 
G 
zavři se do pokoje,

Ami 
lásko, 
G 
válka je holka moje,

C 
ní se 
G 
milu
Ami 
ji, když 
G 
noci si 
Ami 
krátí
E 
m,

Ami 
lásko, 
G 
slunce máš na vějíři,

Ami 
lásko, 
G 
dvě třešně na talíři,

C 
ty ti 
G 
daru
Ami 
ji, až 
G 
jednou se 
Ami 
vrátí
E 
m.


2. Dvacet let necelých, odznáček na baretu,
s úsměvem dospělých vytáhnem cigaretu,
v opasku u boku nabitou parabelu,
zpíváme do kroku pár metrů od bordelu.

R: Lásko…

3. Pár zbytků pro krysy a taška na patrony,
latrína s nápisy, jež nejsou pro matróny,
není čas na spaní, smrtka nám drtí palce,
nežli se zchlastaní svalíme na kavalce.

R: Lásko…
Rec: LE 
evá, dva!

R: Lásko…
57

: Lektorská

SLOKA: 
E:|-o-------- 
B:|-o-o---o--  
G:|---o-o-o--  
D:|-----o----  
A:|----------  
E:|----------  

1. Když strD 
ach máš, že se nenajíš, jak osel hlavou kýv
A7 
ej, 

a jestli něčí chleba jíš, pak jeho píseň zpívD 
ej, 

své city zavři na zámek a mD7 
lčky snášej výtk
G 
u, 

a hlavně: zdrž se pD 
oznámek, když st
A7 
ačí na povídk
D 
u. 


2. Buď věřící jen natolik, jak se to líbí lidem, 
buď protestant i katolík, buď buddhistou i Židem, 
měj na paměti zásadu, že lží se úspěch získá, 
znej, kterak bodnout zezadu, a tanči, jak se píská. 

3. Znej rozhovory zapřádat a sedět nad dopisy 
a beze studu vykrádat i cizí rukopisy, 
neb ti, jimž smrdí lopata, vždy snadno prominou ti, 
že radši kradeš košťata, než nehotové proutí. 
4. Buď tím, co nejvíc vynese a co má větší cenu, 
buď břečťan, který vine se vždy po silnějším kmenu, 
znej používat nevěry co prostředníka zisku, 
měj zásady co pověry, jež brání východisku. 

5. Dbej, nechať každý zve tě rád, a přijď i s famílií, 
a vydírej co literát, když už ti nenalijí, 
buď Pompeius i Agrippa, buď Achilles i Hektor, 
a máš-li trochu filipa, pak, synu můj, jsi lektor! 
58

: Lilie

capo3. 
1. Ami 
Než zavřel bránu, oděl se do oceli 
E 
a zhasil sví
Ami 
ci,
E 
 

Ami 
bylo už k ránu, políbil na posteli 
E 
svou ženu spí
Ami 
cí, 

/:spaC 
la jak víla, 
G 
jen vlasy halily ji, 

Ami 
jak zlatá žíla, 
F7 
jak jitra v 
E 
Kastilii, 

Ami 
žná a bílá jak rosa na lilii, 
F 
jak
E 
 luna bdí
Ami 
cí. :/ 


2. Jen mraky šedé a ohně na pahorcích - svědkové němí, 
lilie bledé svítily na praporcích, když táhli zemí, 
/:polnice břeskné vojácká melodie, 
Potoky teskné - to koně zkalili je, 
a krev se leskne, když padla na lilie kapkami třemi. :/ 

3. Dozrály trnky, zvon zvoní na neděli a čas se vleče, 
rezavé skvrnky zůstaly na čepeli u jílce meče, 
/:s rukama v týle jdou vdovy alejemi, 
za dlouhé chvíle zdobí se liliemi, 
lilie bílé s rudými krůpějemi trhají vkleče. :/  
59

: Marat ve vaně

Rec: Ami 
Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat.


1. PAmi 
ohled se odvrátí, K
C 
operník v sutaně,

sAmi 
mrtka si o
G 
brátí M
Ami 
arata v
F 
e van
Ami 
ě,

strG 
ánka se otáčí, Koniáš zatleská,

GAmi 
ogh leží v bodláčí, sm
F 
rt bývá nehezká,

GAmi 
ogh leží v bodláčí, sm
G 
rt bývá nehezká,

smAmi 
rt bývá n
F 
ehezk
Ami 
á.


R: LG 
askavé šero vám přikryje tvář s gr
Ami 
imasou hrůzy,

rC 
uka, jež před chvílí hl
G 
adila ramena, zk
Ami 
ameněla,

nG 
a nic je pero a k ničemu snář, z
Ami 
emřely Múzy,

tG 
o, že se nestřílí, smrt jenom znamená pr
Ami 
o anděla.

2. Písnička dozněla, bytem je šatlava,
před vraty kostela uvidíš Václava,
drží se klepadla, hrobař si ruce mne,
odhoďte zrcadla, není to dojemné,
odhoďte zrcadla, není to dojemné,
není to dojemné.

3. Cromwell má namále, Hus čeká na kata,
Smrtka má korále, korále ze zlata,
kříž staví Kristovi, Spartakus bez meče,
ranami nachoví, dívej se, člověče,
dívej se, člověče, dívej se, člověče!

R: 

4. Johanku stříhají, ruka je zemdlená,
pacholci říhají, ocel je kalená,
pan Lincoln v divadle dívá se na scénu,
Smrt sedí v propadle oděna v saténu,
Smrt sedí v propadle oděna v saténu,
oděna v saténu.

5. Jesenin opilý chystá si oprátku,
Puškin si zastřílí, Tyl píše pohádku,
vidíš Fra Filippa, krev plivá do barvy,
Gerarda Phillipa Smrtka si obarví,
Gerarda Phillipa Smrtka si obarví,
Smrtka si obarví.

R: 

6. Kennedy ve voze proklíná raracha,
pohřebním na voze uvidíš Palacha …
60

: Martině v sedmi pádech

1. F 
obálce džb
C 
án a květina a list, v němž pt
Ami 
á se Martina, jak chutná chl
G 
eba,

co jím, když země vymetám a proč jsem t(F) 
ady - a ne t
(G) 
am,kde je mne t
C 
řeba
G 
?
F 
 

2. Smažím si vejce na špeku a, ač je očím do breku, ústa se smějí,
když nad otázkou přemítám, proč nejsem tady ani tam, kde prý mne chtějí.
3. Smět sedět vedle Martiny a píti suché Martini k mokrému masu,
sotva bych asi uznával to, co jsem doma zpívával za starých časů.
4. Ošlehán vichry větráků, měl bych už kolem metráku tak, jak se sluší,
a kromě piva v žejdlíku měl bych i bachor z knedlíků a tučnou duši.
R: C7 
Ač je to j
F 
enom dvě stě k
G 
ilometrů n
C 
ebo ještě bl
Ami 
íže

a zbF 
ývá už jen d
G 
uše k proclen
C 
í,
C7 
 

na pF 
olitickém b
G 
arometru s
C 
etrvalá n
Ami 
íže,

a dF 
okud trvá, sv
G 
ět se nezměn
C 
í.
GF 
 

5. Kdybych chtěl zajet k Martině, snad bych pak dělal v Martině holoubky míru,
nebo bych bydlel v Záluží a doma z vody z kaluží vyráběl síru.
6. A snad bych, věru, na to dbal a chodil řváti na fotbal -- to kvůli hlasu,
v putyce zpíval s čundráky a rumem léčil mindráky z absence pasu.
7. Kdybych chtěl líbat Martinu, dal bych svou páteř za třtinu, ohnutou větrem,
trávil si život schůzemi a večer brblal v přízemí nad Černým Petrem.
8. Nosil bych hesla v zástupu a třeba stavěl chalupu a kradl cihly,
koupil bych láhev stoličné a z jedné sklínky hořčičné bychom si přihli.
R: Ač je to jenom dvě stě kilometrů …
9. Kdybych chtěl mluvit s Martinou, plet' bych si bukvy s latinou a knutu s žezlem,
měnil bych pravdu ve lhaní, v častušku hudbu varhanní, plet' dobro se zlem.
10. Dbal místo snění konzumu, nabádal děti k rozumu, z prospěchu podlý,
žil pěkně vprostřed ohrady a zdobil okna, výklady a vzýval modly.
11. Snad moh' bych najít v Martině přítele ve zlé hodině, kdy člověk zoufá,
jenž uspí v stínu borovic a ví, že chlap chce skoro víc, nežli si troufá.
12. Obalí trny sametem, v náruči skryje před světem, horečku zchladí,
má cit i rozum člověčí a dá ti pocit bezpečí, když všichni zradí.
R: Ač je to jenom dvě stě kilometrů … 
13. Svět dává nerad, Martino, zadarmo nebo lacino, však poznáš s lety,
že čas i kámen rozhlodá a poušť když jednou zřídlo dá, rozkvetou květy.
14. Až svět mne steskem obklopí, dám si tvou kytku do klopy, jak kážou mravy,
po vzoru starých Habánů připiji vínem ze džbánu na tvoje zdraví.
R: Ač je to jenom dvě stě kilometrů … 3×
61

: Maškary


E:|--7-5-2---0-|
B:|--------3---|

D Emi D Emi D 

1. Ven z šEmi 
edivých baráků v
D 
ylezly m
Emi 
aškary

v lD 
edovém jitru, v den p
Emi 
o soudné noci,

pět slaměných širáků, pět lahví Campari
a nenávist v nitru co odznaky moci.
Jdou cvičení slD 
oni a cv
Emi 
ičení p
D 
ávi,

pár cvEmi 
ičených k
D 
oní a cv
Emi 
ičené kr
D 
ávy,

jdou cvEmi 
ičení šv
D 
ábi a cv
Emi 
ičené ž
D 
áby,

jdou cvEmi 
ičení mr
D 
oži, a z
G 
a nimi s n
Ami 
oži

jdH7 
ou cvičení l
Emi 
idé.

Emi D Dsus4 D Emi D Dsus4 D 

2. Mráz dohnal je k poklusu, plameny šlehají
modře a zlatě jak žíravé růže,
a na půlce globusu maškary čekají
v přepestrém šatě a s bičíky z kůže.
A cvičené krysy a volavčí pera
a tak jako kdysi a tak jako včera,
i dnešní den znova vždy bojí se slova
a s dětskými vlčky zas točí se mlčky
i cvičení lidé.
Emi D Dsus4 D Emi D Dsus4 D 

3. A maškary kynou vstříc divnému sněmu,
zní do ticha hlasy, jež slyšet je všude,
až soudné dny minou, že konec je všemu,
jen na věčné časy že masopust bude.
Jdou cvičení sloni a cvičení pávi,
pár cvičených koní a cvičené krávy,
jdou cvičení švábi a cvičené žáby,
jdou cvičení mroži, a za nimi s noži
H 
d
H7 
ál 
Emi 
 
D 
 
Dsus4 
 
D 
jdou cvičení 
Emi 
lidé …
62

: Monology

Dmi B7 A 
1. Do čtverce Dmi 
patia stín 
B7 
padá 
A7 
mezi 
Dmi 
slova,

mlčíme F 
ty i já, pak 
C 
promluvíme 
Dmi 
znova,

život je Gmi 
prožitý a v 
C 
rohu mlčí 
Dmi 
běsi,
B7 
 

mluvíme Dmi 
já i 
B7 
ty, a 
A 
nerozumíme 
A7 
si. 
Dmi 
 


2. Zšeřelou krajinou jde žebrák žití mého,
já myslím na jinou, ty myslíš na jiného,
zraněný pária a pýcha baronesy,
mluvíme ty i já, a nerozumíme si.

®: Dva C 
u jednoho stolu nad vázou s květinami,

dvě Gmi 
písně, lhané v mollu - dvě 
Dmi 
lodi mezi krami,

B 
slina z dračí tlamy ve 
Dmi 
sklínce alkoholu,

tím B 
více jsme tu sami, čím 
A 
déle jsme tu spolu,

ta da da …B7 Gmi A A7 Dmi B7 Gmi A A7 Dmi7/6 
 


3. Za řevem diskoték a světa,kde se vraždí,
jsme blízko na dotek, a přece oba za zdí,
myslíce na city, jež byly kdysi kdesi,
mluvíme já i ty, a nerozumíme si.

4. Za slovy slova jdou a nevydají větu,
pod tlící hromadou nedarovaných květů,
dekretů na byty a dýchaného smogu
mlčíme já i ty v dvojitém monologu.

®: Jen slina z dračí tlamy ve sklínce alkoholu,
tak neskonale sami, tak nekonečně spolu,
dva u jednoho stolu, dvě lodi mezi krami,
je předaleko k molu a temno nad vodami,
ta da da …
63

: Morituri te salutant

Intro: 
E:|-7-5-7-5--5-3-5--5-3-3-3-2-3-2---0--|
B:|-------------------------------3----|
G:|------------------------------------|

1. Cesta je prEmi 
ach a št
D 
ěrk a 
Ami 
udusaná hl
Emi 
ína

a šedé šmAmi 
ouhy kr
D 
eslí do vlas
G 
ů

[: a z hvězdných drAmi 
ah má šp
D 
erk, co k
G 
amením se sp
H7 
íná,

Emi 
a pírka t
D 
ouhy z křídel Pegas
Emi 
ů. :]
D Emi D 
 


2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R: Seržante, pD 
ísek je bílý jak paže Daniely,

pEmi 
očkejte chvíli! Mé oči uviděly

tD 
u strašně dávnou vteřinu zapomnění,

sEmi 
eržante! Mávnou, 
D 
a budem zasvěceni!

MEmi 
orituri te salutant, morituri te salut
D 
ant
Emi 
!
D Emi H7 
 


3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]

R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely…

Outro: 
E:|-2-3-5-3-2-0--|
B:|-----------0--|
G:|-----------0--|
D:|-----------2--|
A:|-----------2--|
E:|--------------|        
64

: Nehažte Kamení

C Ami F E Ami G7 
 

PrC 
osím, nehažte k
Ami 
amení, nehažte k
F 
amení na mou tv
E 
ář,

nAmi 
osím ďáblovo zn
F 
amení, na čemž nic n
D7 
emění svatoz
G 
ář,

a proto prC 
osím, nechte těch 
Ami 
ohledů, nechte těch 
F 
ohledů bezcenn
E 
ých,

dAmi 
ěsím se vašich p
F 
ohledů přes hlavy s
G 
ousedů upřen
C 
ýc
H 
h.
Emi 
 

Za chvíli rG 
ozsudek hl
Emi 
asitě př
G 
ednesou,

D 
a potom p
Emi 
oběží pr
D 
o sako z pr
G 
uhů,

prEmi 
ý pro můj p
G 
osudek v
Emi 
íce mě n
G 
esnesou,

D 
a naší ml
Emi 
ádeži p
D 
ůjde to k d
H7 
uhu.

SpEmi 
ěchám, nechte těch pr
G 
oslovů, nechte těch pr
Ami 
oslovů o scest
H 
í,

nEmi 
echám na cestě k d
G 
omovu rezavou p
Emi 
odkovu pr
D 
o štěst
Emi D 
í,

pro štěstEmi 
í, p
D 
ro štěst
Emi 
í, p
D 
ro štěst
Emi 
í ..
D 
.
Emi 
 
65

: Nechej ho spát

1. D 
Usnul tu na zem
Hmi 
i pokryté sazemi, 

hlG 
avu má opřenu 
A 
obočím o stěnu, 

nD 
echce se mstít, n
A7 
echce se mst
D 
ít
A7 

bD 
ezvládnou pravici sl
Hmi 
oženou v břidlici, 

snG 
í, že jí přinese k
A 
orunu Ramsese, 

kdD 
yž bude chtít, kd
A7 
yž bude cht
D 
ít. 


Ref: 
Nechej ho spF# 
át, ať neví 
Hmi 
o ničem, 

nechej ho spF# 
át, na prsou s č
Hmi 
edičem, 

dlouho byl nD 
ezvěstný neznámý p
A7 
ocestný, 

nechej ho spD 
át, n
A7 
echej ho sp
D 
át
A7 


2. V rozkvetlém konopí lehce ji uchopí, 
na počest shledání stařenám zabrání 
držeti půst, držeti půst, 
v levici pod hlavou obálku špinavou, 
na konci dopisu namísto podpisu 
otisky úst, otisky úst. 

Ref: 

3. Na konci ulice spálené vesnice 
z cihel a ze zdiva tiše se ozývá 
pískot myší, pískot myší, 
usnul tu na zemi pokryté sazemi, 
s otvorem ve spánku volání skřivánků 
neuslyší, neuslyší. 

Ref: 
+ nA7 
echej ho sp
D 
át … 

66

: Nechej ho spát

1. D 
Usnul tu na zemi 
Hmi 
pokryté sazemi, 

G 
hlavu má opřenu 
A 
obočím o stěnu, 

D 
nechce se mstít, 
A7 
nechce se 
D 
mstít
A7 

D 
bezvládnou pravici 
Hmi 
složenou v břidlici, 

G 
sní, že jí přinese 
A 
korunu Ramsese, 

D 
když bude chtít, 
A7 
když bude 
D 
chtít. 


Ref: Nechej ho F# 
spát, ať neví 
Hmi 
o ničem, 

nechej ho F# 
spát, na prsou s 
Hmi 
čedičem, 

dlouho byl D 
nezvěstný neznámý 
A7 
pocestný, 

nechej ho D 
spát, 
A7 
nechej ho 
D 
spát. 
A7 
 


2. V rozkvetlém konopí lehce ji uchopí, 
na počest shledání stařenám zabrání 
držeti půst, držeti půst, 
v levici pod hlavou obálku špinavou, 
na konci dopisu namísto podpisu 
otisky úst, otisky úst. 

Ref: Nechej ho spát…

3. Na konci ulice spálené vesnice 
z cihel a ze zdiva tiše se ozývá 
pískot myší, pískot myší, 
usnul tu na zemi pokryté sazemi, 
s otvorem ve spánku volání skřivánků 
neuslyší, neuslyší. 

Ref: Nechej ho spát…
+ nA7 
echej ho sp
D 
át … 

67

: Nevidomá dívka

Intro: D Emi D Emi 

1. D 
V záhradě 
Emi 
za cihlovou 
D 
zídkou
Emi 
 

D 
popsanou v 
Emi 
slavných 
D 
výročích
Emi 
 

D 
Sedáva na 
Emi 
podzim 
F# 
na trávě před 
Hmi 
besídkou

G 
Děvčátko s 
A 
páskou na 
F# 
očích


2. Pohádku o mluvícím ptáku
Nechá si přečíst z notesu
Pak pošle polibek po chmýří na bodláku
Na vymyšlenou adresu

R: Prosím Vás Hmi 
nechte ji, ach 
Emi 
nechte ji,

Hmi 
tu nevidomou 
A7 
dívku

Emi 
prosím Vás 
A 
nechte ji si 
F# 
hrát,

Emi 
vždyť možná hraje si, 
Hmi 
na slunce s nebesy,

G 
jež nikdy neuvidí 
A 
ač ji bude 
F# 
hřát.
D Emi F# F# 
 


3. Pohádku o mluvícím ptáku,
o třech zlatých jabloních,
a taky o lásce již v černých květech máku,
přivezou jezdci na koních.
4. Pohádku o kouzelném slůvku
jež vzbudí všechny zakleté,
pohádku o duze jež spává na ostrůvku,
na kterém poklad najdete.

R: 

5. V záhradě za cihlovou zídkou
popsanou v slavných výročích
Sedáva na podzim na trávě před besídkou
Děvčátko s páskou na očích

6. Rukama dotýká se květů,
a neruší ji motýli,
jen trochu hraje si s řetízkem amuletu,
jen na chvíli, jen na chvíli.

R: 
68

: Noviny

1. VHmi 
ane vítr z polí, v
A 
ane vítr z rovin,

z nD 
ekonečných rolí t
F# 
ekou stránky novin,

zD 
aplavuje Prahu p
A7 
otištěné smetí

nD 
ovin bez obsahu, n
Emi(A) 
ovin b
F# 
ez paměti
Hmi A7 Hmi F# 
.


2. Heslo do titulu s hlavou politika,
cara Caligulu lidu bez jazyka,
vane vítr z rovin dneska jako kdysi,
tupé stránky novin na záchodku visí.

3. Lidu na Východě zuby vylomila
slova o svobodě cara-lidumila,
každý cara vidí: mluví o člověku,
ježto má rád lidi, nejlíp na česneku …
69

: Novoroční

1. Dmi 
Noc brnká na spinetu 
A 
tak, jako předlo
Dmi 
ni,

F 
a krčmář v 
C 
kamnech zato
Dmi 
pí,

/: Gmi 
koukám se na vinětu, 
Dmi 
a rytíř na koni

vyměnil A 
láhev za ko
Dmi 
pí. :/


2. Noc háže stříbro ryzí na ostny akátů,
pár minut zbývá do ledna,
/: zní z kouta píseň cizí opilejch soldátů
a major vodku objedná. :/

3. Mějte si ze mne blázna, každý vám uvěří
a snad mu srdce okřeje,
/: flaška je poloprázdná a fízl u dveří
k Novýmu roku popřeje. :/

http://www.milosnemec.cz/clanek.php?id=110
70

: Novoroční (taby)

Takt: 4/4

Intro: 
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-----3---3---3---|-3---3-3-2-0-----|-----------------|-----------------|
|-----0---0---0---|-0---0-0-0-0---3-|-----3---2---0---|-2-3---0-----0---|
|-----------------|---------------0-|-----0---0---0---|-0-0---0-----0---|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|

|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-0---3---3---3---|-2---2---3-2---0-|-----0---0-2---3-|-----3---2-3-2---|
|-0---0---0---0---|-0---0---0-0---0-|-----0---0-0---0-|-----0---0-0-0---|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|

Sloka: 
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-0---3---3---3---|-3---3-2---0-----|-0---2---2---0---|-2-3---0-----0---|
|-0---0---0---0---|-0---0-0---0-----|-0---0---0---0---|-0-0---0-----0---|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|

|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-----------------|-2---2---0-0-----|-----------------|-------0-----2---|
|-0---3---3---3---|-0---0---0-0---3-|-----3---2---2---|-3---3-0-----0---|
|-0---0---0---0---|---------------0-|-----0---0---0---|-0---0-----------|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|

|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-----3---3---3---|-2---3-2---0-----|-----------------|-----------------|
|-----0---0---0---|-0---0-0---0-----|-0---3---2---0---|-2-3---0-----0---|
|-----------------|-----------------|-0---0---0---0---|-0-0---0-----0---|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|

|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-----------------|-----------------|-----------------|-------0-----2---|
|-0---3---3---3---|-2---2---0-2---3-|-----3---3---3---|-3---3-0-----0---|
|-0---0---0---0---|-0---0---0-2---3-|-----0---0---0---|-0---0-----------|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|

|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-----3---3---3---|-2---3-2---0-----|-----------------|-----------------|
|-----0---0---0---|-0---0-0---0-----|-0---3---2---0---|-2-3---0-----0---|
|-----------------|-----------------|-0---0---0---0---|-0-0---0-----0---|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|

|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
|-0---3---3---3---|-2---2---0-2---0-|-----0---0-2---3-|-----3---2-3-2---|
|-0---0---0---0---|-0---0---0-2---0-|-----0---0-0---0-|-----0---0-0-0---|
|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|
,
71

: Ocelárna

1. Mrtvou a žAmi 
ivou m
F7 
íchám vodu d
Ami 
o vín
E7 
,

napolo bdAmi 
ělý, sp
F7 
ící ve stoj
E7 
e,

na stole lžAmi 
ivou uniformu n
F7 
ovin

a stěnu cAmi 
ely v
E7 
e zdi pokoj
Ami 
e.

2. Zas budík zvoní do nočního jitra
a znovu plane hořák vařiče,
dnes jako loni, včera jako zítra,
čas věty plané vplétá do biče.
R: NaA 
 ostří nože, rezavé a tupé,

zavěsí změny lA7 
ichá sobota,

stD 
elu si lože v d
D7 
ospávárně kupé,

nE 
oc ranní směny v š
E7 
eru života.

3. Na okna vlaku kapky deště krápou,
jako když sprcha kape do vany,
v štruksovém saku nevolníci chrápou
a život prchá - rezignovaný.
4. Železným dechem nadcházejí rána,
bolavá hlava hledá samotu,
struskou a plechem zívající brána,
a pak už žhavá ocel v šamotu.
R: Na věšák šatny, zrezivělý prachem,
zavěsí změny lichá sobota,
mastný a matný, přidušený pachem,
čas ranní směny v šedi života.
5. Hlt bryndy z žita, kterou úsvit prošil
vyrudlou šedí škváry vyčpělé,
sůl potu, vrytá do flanelu košil,
škrábe a svědí, svědí po těle.
6. Kručení břicha z předražené láce
přehluší vytí sirén fabriky,
sobota lichá v heroizmu práce,
jdem domů, sAmi 
ytí z levného p
F7 
ití,

šťastni až k zblAmi 
ití - č
F7 
ísla z m
E7 
atrik
Ami 
y.
72

: Od Čadce k Dunaju

1. Ami 
Od Čadce k D
Dmi 
unaju p
Ami 
očuť čudnú n
E 
ôt
Ami 
u:

hrAmi 
anicu st
F 
avajú z 
G 
ostnatého dr
Dmi 
ôtu,
Ami E 
 

/: kAmi 
amarát-s
F 
eparát, n
G 
ová paral
C 
ýz
E 
a

z MAmi 
oravy d
Dmi 
o Blavy v
Ami 
yžaduje v
E 
íz
Ami 
a. :/


2. Nečakaj, Natalí, že za tebou prídem,
vízum mi nedali, vraj sa zaobídem,
/: čakal som deväť dní, viacej nechcem sľúbiť,
stretnem ťa vo Viedni, tam sa smieme ľúbiť! :/

73

: Omezená Suverenita

1. C 
Račte, panstvo, vyslechnouti 
G 
baladičku,

kterak možno F 
usednouti 
G 
na vějič
C 
ku,

/: C 
slyšte slova podložená 
F 
četbou Taci
C 
ta

F 
o tom, co je 
C 
omezená 
G 
suvereni
C 
ta. :/


2. Od zastávky u Anděla lkala Lajka,
z amplionu dováděla balalajka,
/: balalajka rozladěná, velehlasitá
učí, co je omezená suverenita. :/

3. Z poloviny skryti stínem tamaryšku,
číhali jsme s Antonínem na Maryšku,
/: neboť, je-li polapena, pozná ta či ta,
jak vypadá omezená suverenita. :/
4. Jede Mařka autokarem z Pohořelce,
povídá si s Lomikarem o veselce,
/: jen co bude začepena, hned mu spočítá,
co znamená omezená suverenita. :/

5. Do účesu vpletla stužku s pery dravce,
vzpomněla si na častušku, na Psohlavce,
/: když je pečeť přelomena, právo neskýtá,
lidu zbude omezená suverenita. :/

6. S pečlivostí předojemnou palaš kuje,
dokuje, a pak si se mnou zalaškuje,
/: doma ho pak jeho žena bičem přivítá,
nastane mu omezená suverenita. :/

7. Mějte z toho poučení, lidé milí,
neházejte přesvědčení do obilí,
/: neboť, je-li zahozena flinta do žita,
přijde na vás omezená suverenita. :/

8. Za tenhleten morytátek mravokárný
zašijou tě ňákej pátek do cvokárny,
/: naučí tě vyškolená autorita,
kterak chutná omezená suverenita. :/

74

: Ostrov Pokladů

C Ami F G C Ami F G 
 


1. JC 
sem zřejmě n
Ami 
a hlavu, když 
F 
o pocty se n
G 
ervu,

kdC 
yž s proudem n
Ami 
eplavu a r
F 
aději pro Min
G 
ervu

přepřahám PC 
egasy
Ami 
F 
G 
epřahám P
C 
egasy
Ami F G (C7) 
.


2. Jsem zřejmě na mozek, když hledám před vzlétnutím
k přistání podvozek a do vztyku se nutím
s rizikem pro vlasy, s rizikem pro vlasy.

®: KdF 
yž místo po Hradu sám chodím po ulici,

kdC 
yž smím a nekradu, js
D7 
em zřejmě n
G 
a palici,

jC 
á zůstal p
Ami 
ozadu, hn
F 
iju si n
G 
a vesnici r
C 
ád
Ami F G 
.


3. Jsem zřejmě na lebku, když nechci nové bohy
či pestrou nálepku a preferuji nohy
k pohybu po zemi, k pohybu po zemi.

4. Jsem zřejmě na bednu, když nevím, kolik za to,
když strachem neblednu a píšu pro Erató,
byť zase v podzemí, byť zase v podzemí.

®: Spláchl jsem dozadu výhodnou investici:
lépe žít o hladu, než zdobit šibenici!
SvC 
ůj ostrov p
Ami 
okladů v d
F 
omečku n
G 
a vesnici,

svC 
ůj ostrov p
Ami 
okladů v d
F 
omečku n
G 
a hranici,

svC 
ůj ostrov p
Ami 
okladů v 
F 
exilu z
G 
a hranicí m
C 
ám …
75

: Pasážová revolta

1. Emi 
Nosíme z módy 
Ami 
kopretiny, 
Emi 
čímž okrá
H 
dáme 
Emi 
stáda 
H7 
 

Emi 
vůl, kdys' jméno 
Ami 
obětiny, 
Emi 
je titul 
H7 
kama
Emi 
ráda,

Ami 
na obou nohách vietnamku 
Emi 
a jako komfort 
H7 
hlavu,

Emi 
na klopě placku 
Ami 
jak psí známku - 
Emi 
znak 
H7 
příslušnosti k 
Emi 
davu.

I naše Ami 
generace má svoje 
D 
prominenty,

program je G 
rezignace 
Ami 
a facky 
H7 
argumen
(H) 
ty,

potlesk je k Emi 
umlčení a pískot 
Am 
na pochvalu

a místo C 
přesvědčení jen pití 
H 
piva - z žalu.


2. Pod zadkem stránku Dikobrazu, vzýváme zlatý tele,
sedáme v koutcích u obrazů, čekáme Spasitele,
civíme lačně na měďáky, my - Gottwaldovi vnuci,
a nadáváme na měšťáky, tvoříce Revoluci.
I naše generace má svoje kajícníky
a fízly z honorace a skromné úředníky
a tvory bez svědomí a plazy bez páteře
a život v bezvědomí a lásku - k nedůvěře.

3. Už nejsme, nejsme to, co kdysi, už známe ohnout záda,
umíme dělat kompromisy a zradit kamaráda
a, vděčni dnešní realitě, líbáme cizí ruce
a jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce.
I v naší generaci už máme pamětníky
a vlastní emigraci a vlastní mučedníky.

Rec: Emi 
A s hubou rozmlácenou dnes 
H7 
zůstali jsme 
Emi 
němí,

ne, nejsme na kolenou - ryjeme H7 
držkou v 
Emi 
zemi! 
Emi6 
 
76

: Pieta

Intro: Emi Edim Emi H7 

1. Emi 
V rohu 
Edim 
náměstí, 
Emi 
kousek 
D7 
od nádraží,

Emi 
pod černým 
D7 
baldachýnem 
G 
ko
A 
mínem 
H 
vytvořeným,

Emi 
němá 
Edim 
bolestí 
Emi 
stála 
D7 
nad drenáží

Emi 
Madona s 
D7 
mrtvým synem 
Emi 
umučeným.


2. Stála zmatená nenadálým hlukem,
na ruce déšť jí padal jak slzy velekněze,
trochu zděšená podnapilým plukem,
Emi 
co vůbec 
D7 
nevy
G 
pa
A 
dal 
H7 
na vítěze.


R: Emi 
Stojíce 
D7 
u Piety 
Emi 
kouřili 
D7 
cigarety

Emi 
a šnapsem 
D7 
žízeň hnali 
G 
kilo
A 
metr 
H 
klusem,

Emi 
kuplety z 
D7 
kabaretu 
Emi 
zpívali 
D7 
pro Pietu,

Emi 
a když je 
D7 
dozpívali, 
G 
otřás
A 
li se 
H 
hnusem.
3. Měli monstrance cestou nakradené
a snímky pro rodiny, jež léta neviděli,
místní sebrance, válkou nakažené,
tu trochu zeleniny záviděli.

4. Holky z ulice trochu pomuchlali
a pak jim zaplatili držadlem bajonetu,
sklady munice pečlivě zavírali,
a pak se posadili pod Pietu.

R: Sedíce pod Pietou cpali se omeletou,
hlasitě nadávali na pitomou nudu,
čmárali po Pietě pozdravy Mariettě,
kterou si půjčovali, neznajíce studu.

5. Jednu neděli polní zabalili,
poslední pohlednici příbuzným odeslali,
potom odjeli, aniž zaplatili,
na cestě železnicí usínali.

6. Nikdo neplakal, nikdo nelitoval,
nikoho nebolelo, že jeli bez loučení,
někdo přitakal, jiný poděkoval,
nikomu nescházelo poroučení.

R: A jenom pod Pietou holčičku pětiletou
písmena zaujala načmáraná křídou,
Emi 
číst se však 
D7 
neučila, 
Emi 
tak nápis 
D7 
pohladila,

Emi 
písmena rozmazala, zbytek umyl déšť,

zbytek umyl déšť, zbytek umyl déšť Enu6 Emi9/6 
 
77

: Píseň Neznámého vojína

Rec: Zpráva z tisku:
"Obě delegace položily pak věnce na hrob Neznámého vojína."
A co na to Neznámý vojín?

1. Ami 
čele klaka, pak ctnostné rodiny a náruč chryzan
E7 
tém,

černá saka a žena hrdiny pod paží s amanAmi 
tem,
E7 
 

Ami 
kytky v dlaních a pásky smuteční civí tu před bra
E7 
nou,

ulpěl na nich pach síně taneční s bolestí sehraAmi 
nou.

Co tady F 
čumíte? Vlezte mi 
G 
někam!

Copak si Ami 
myslíte, že na to 
G 
čekám?

Co tady Ami 
civíte? Táhněte 
G7 
domů!

Ami 
Pomníky stavíte, 
F 
prosím vás, 
E7 
komu?
Ami E 
 


2. Jednou za čas se páni ustrnou a přijdou poklečet,
je to trapas, když s pózou mistrnou zkoušejí zabrečet,
pak se zvednou a hraje muzika písničku mizernou,
ještě jednou se trapně polyká nad hrobem s lucernou.
Co tady civíte? Zkoušíte vzdechnout,
copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?
Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?
Kašlu vám na fangle! Já jsem chtěl kněze!

3. Nejlíp je mi, když kočky na hrobě v noci se mrouskají,
ježto s těmi, co střílej' po sobě vůbec nic nemají,
mňoukaj' tence a nikdy neprosí, neslouží hrdinům,
žádné věnce pak na hrob nenosí Neznámým vojínům.
Kolik vám platějí za tenhle nápad?
Táhněte raději s děvkama chrápat!
Co mi to řAmi 
íkáte? Že šel bych z
G 
as? R
G7 
ád?

Ami 
Odpověď čekáte? N
F 
asrat, jo, n
E 
asrat!
Ami Ami6 
 
78

: Píseň o Žrádle

1. Ami 
Leže ve vaně, 
G 
zamilovaně 
Ami 
pěju Ivaně 
E7 
dum
Ami 
ku,
E7 
 

Ami 
dumku pěju jí, 
G 
čímž jí sděluji, 
Ami 
že jí daruji 
E7 
sumk
Ami 
u,

G7 
zabalím jí 
C 
do sumky 
Dmi 
čtyři 
E7 
kosti 
Ami 
od šunky,

E7 
k tomu pracně 
Ami 
sehnaný 
E7 
dva dietní 
Ami 
párky,

Dmi 
přibalím i st
Ami 
rýčkovi 
Dmi 
deset 
E7 
deka 
Ami 
svíčkový

E7 
a půl kila 
Ami 
sekaný 
E7 
na vánoční 
Ami 
dárky,

Dmi 
laj laj 
Ami 
… 
Dmi E7 Ami E7 Ami E7 Ami E7 
 


2. Kdo mi zamezí ležet za mezí, baštit hovězí pádlem,
pěti s Anitou píseň masitou s bradou pokrytou sádlem,
netřeba jest člověku, žíti zrovna v pravěku,
chce-li slonem na špeku obohatit čundry,
pakliže chceš dobrotu z mamutího chobotu,
stačí zajet v sobotu do sibiřský tundry,
laj laj …

3. Stoje na laně, hledím na laně, angažovaně zívám,
myslím na špitál, čtu si Kapitál, abych neškytal, zpívám,
s bujným potem na čele zpívám píseň vesele,
nechce se mi Angele přinášeti růže,
usmívám se nasládle, smažím tura na sádle,
zpívám píseň o žrádle, neboť to se může,

laj laj …

79

: Píseň pro blbouna nejapnýho

1. SAmi 
amička blbouna n
E 
ejapnýho

kráčela z Berouna dAmi 
o Slanýho,

žDmi 
e prý se na krásku n
Ami 
epromění,

dDmi 
okud jí nezazní z k
E 
urníku kuropění.

2. Chtěl jsem si dokázat přesvědčení,
že bych měl ukázat vysvědčení,
páč jsem vždy prospíval v zoologii,
tak jsem jí zazpíval tuhletu melodii.
R: SA 
rdce mi v těle plesá t
E 
ichým hlasem břehulky,

zA 
e Skalnatýho plesa n
E 
esu pro vás křehulky,

tA 
okám jak t
A7 
etřev hluchý s k
D 
omplexem vzdělance,

A 
ač nejsem Jiří Suchý, zp
E 
ívám vám r
A 
omance:

pro vás, slečno DE 
idová, zn
D 
í ta p
E 
íseň l
A 
idová,

připadá vám E 
asi snadné č
A 
ekat, až vám n
E 
a hřbet spadne

mA 
ísto št
D 
ěstí p
E 
odkov
A 
a nebo kostka ž
E 
ulov
A 
á.

Rec: BAmi 
lboun nejapný, latinským jménem Didus ineptus, pták tělem husa, křikem orel, provokoval anglické námořníky na E Ami E

ostrovech do té míry, že byl vyhuben.
3. Se slečnou Didovou Ineptovou
prošli jsme alejí jabloňovou,
když potom kohouti kokrhali,
to byste Didovou určitě nepoznali.
4. Když jsem jí zajíce chytil lase-m,
řekla mi "drahoušku" orlím hlasem,
"nepatřím ke ptákům masožravým,"
na což jí povídám:"Jste husa, to vám pravím!"
R: + pA 
am pa
D 
 .
E 
..
A 
 
D 
 
A 
 
80

: Pitomý Chanson

C 
Nejdříve se 
Ami 
objímali, 
C 
novináře 
Ami 
zajímaly 

C 
podrobnosti z 
F 
jejich živo
E 
tů, 

Ami 
veliteli 
C 
čestné stráže 
Ami 
pokynuli z 
C 
ekvipáže, 

Ami 
shlédli stojky sedmi 
E 
Pierotů…. Ale potom: 


Z krucifixu Krista stáhli, na ruce mu nedosáhli, 
rozdrtili dlaně o hřeby, 
Do čela ho posadili, aby se s ním poradili 
o předmětech denní potřeby. 

®: Ami 
Nosili mu 
C 
květiny a 
Ami 
ozdobené 
C 
koše, 

Ami 
stavěli mu 
C 
slavobrány 
E 
všelijaké, 

Ami 
o prasečí 
G 
štětiny na 
Ami 
mramorové 
G 
soše 

Ami 
karty hráli s 
F 
grobiány, s 
E 
vrahy také, ale potom: 


Nakrájeli Mesiáše na kostičky do guláše, 
vsadili se, že ho vyloví, 
sundali si epolety, k tanci hráli flašinety 
písAmi 
ničky pro hlavy 
E 
sádrový … 
Ami6 
 


81

: Platýs

Ami F7 E 
 


1. Nač vlastně lhAmi 
áti, když ti stejně nikdo n
G 
evěří
E 
,

život se krAmi 
átí, beznadějně zvoní 
G 
u dveří,

na dveře zC 
íráš - pohled bl
G 
ázna v sadě m
Ami 
andloní,

pak otevíráš - chodba prF 
ázdná, nikdo n
E 
ezvoní.

2. Nač vlastně bát se, když se hrozby nikdo nebojí,
trestanec vládce breptá prosby v cizím pokoji,
sta lží se kupí, platýs hlídá krok tvůj po kroku,
lesklý a tupý jako slída - démant otroků.
®: Věk sinalých dnAmi 
í a mrazivé l
G 
uny,

kdy z němoty znE 
í tón ostnaté str
Ami 
uny,
(E) 
 

teď mrazivě mž(Ami) 
í do šedého pr
G 
achu,

hle - písmena lžE 
í na pomníku str
Ami 
achu
Emi 
.


3. Nač vlastně jásat, dřinou žlutí, smrtí značeni,
nač dbáti zásad, jež tě nutí lháti nadšení,
načpak se šklebit, kývat hlavou s hřívou odranou,
když být je nebýt, levá pravou, útok obranou?
4. Nač dělat cosi, co jsme ve snu nikdy nechtěli,
nevědět, kdo jsi, hledat vesnu mečem z oceli,
po čase slevíš, bleskne rudá, vetklá do klopy,
víš nebo nevíš, kdo tě udá a kdo pochopí?
®: 

5. Tma škrtí hlasy, znějí z mlází zpěvy bojarů,
hle - nové časy, v kterých vzchází zima po jaru,
chladno je němé, svítí mastně listy jazyků,
ze strachu lžeme, nebo vlastně jen tak ze zvyku?
6. Strach nebo lhaní - stopy kroků v bílé závěji,
nezvaní zvaní na sta roků závěj navějí,
křidélka hmyzí, pískot syslí, slůvka nezvaná,
v závěji zmizí mrtvé smysly blázna skřivana.
®: 

82

: Plaváček

1. Ami 
Tiché listy lísek, t
G 
řetí kniha 
Ami 
běd,

jako v zubech pC 
ísek skř
G 
ípou slova v
Ami 
ět,

šarlat vlčích mF 
áků v n
G 
ěmém osen
Ami 
í,

ztichly hlasy ptF 
áků v mlčen
Ami 
í.


2. Světle bledým nebem svítí větve bříz,
pole voní chlebem z jedovatých hlíz,
ticho s hlavou vlčí v době po moru,
lidé, kteří mlčí v hovoru.

®: Vodní třF 
íšť břehy tř
G 
ísní

kde se prC 
oud řeky kr
Ami 
outí,

matka lF 
oučí se písní

s princem v kAmi 
ošíku z proutí,

tichý plF 
áč skryje houští,

košík prG 
oudem když pouští,

snad pak nAmi 
ad hrází bobří

najdou G 
rybáři dobří

mE 
alého kr
Ami 
ále,
F 
 m
E 
alého kr
Ami 
ále.
E 
 
3. S přeslazenou slinou v koutku rybích úst
tiše léta plynou, slyšíš trávu růst,
zrazeni se krčí v hrubém oděvu,
lidé, kteří mlčí ve zpěvu.

4. Řeky plné vorů, místo vody kal,
z šumějících borů mrtvé vrchy skal,
a jen šepot syčí křídlem kačením
v zemi, která křičí mlčením.

®: Spěje proud dlouhou poutí
moři vstříc krajem mírným,
nese tmou loďku z proutí
k hladinám nedozírným,
k hřbetům vln s bílou krajkou,
k fregatám s carskou vlajkou,
a pak pod přídí ostrou
zmizí koš s bílou kostrou
malého krále, malého krále …

83

: Podběly

1. D 
Já včera hučel do Běly o harmonii 
A7 
duší

D 
poslouchal jsem zardělý, kterak jí srdce 
A7 
buší, 
D 
 

ach, G 
Bělo, Bělo, 
D 
Bělo má, 
E7 
sdělila jsi mi 
A7 
suše,

že D 
člověk taky tělo má, ve kterém sídlí 
A7 
duše
D 
 


2. Ačkoli nejsem zbabělý, já váhal dlouho drahně:
chtít příliš mnoho od Běly a skončit v mravním bahně,
jak včera raší podběly na pasekách i jinde,
/: já dostal dopis od Běly, :/ Běla mi dala kvinde.

/: já dostal dopis od Běly, :/ Běla mi dala kvinde.
84

: Podivná ruleta (Ruská ruleta)

AmiGAmiGAmiGAmiG 
1. V stAmi 
udené p
G 
arád
Ami 
ě ko
F 
žených kř
Ami 
esel,
G9 
 

kAmi 
ožených kř
G 
esel, 
Ami 
kožen
G 
ých kř
Ami 
esel
G 
 

sAmi 
ešli se k p
G 
orad
Ami 
ě vý
F 
robci h
Ami 
esel,
G 
 

vAmi 
ýrobci h
G 
esel, 
Ami 
výrob
G 
ci h
Ami 
esel,

mnF 
ohé, co hr
Ami(C) 
ozilo, p
(Ami) 
ozbylo p
C 
unce,

zAmi 
a okny mr
G 
azilo s
C(Ami) 
rpnové sl
G7(F) 
unce

a kAmi 
řičel
G 
o na lidi "p
Ami 
amatuj
F 
!",

a křAmi 
ičelo
G 
 na lidi "p
Ami 
amatuj
F 
!"
AmiFAmiFE 
 

2. Pod hnědí sieny sežehlých trámů
sežehlých trámů, sežehlých trámů
hleděly hyeny na věže chrámů,
na věže chrámů, na věže chrámů,
v ulici trpěly pahýly stromů,
hleděly na střely v průčelích domů
a křičely na lidi "pamatuj!",
a křičely na lidi "pamatuj!"
Rec: Ami 
Je
G 
n najatý přístěnek z
Ami 
apadal prachem,

jen pG 
avouci v síti a t
Ami 
rpký pach klihu,

F 
embrya myšlenek chv
Ami 
ěla se strachem,

kéž nEmi 
emusí žíti, kéž n
Ami 
emusí z lihu
Emi 
!
AmiGAmiGE7 
 

3. V zelené zahradě slyšel jsem trávu,
slyšel jsem trávu, slyšel jsem trávu,
mluvila o zradě, o pěstním právu,
o pěstním právu, o pěstním právu,
mluvila o mužích s tvářemi šelem,
mluvila o růžích nad dívčím čelem,
jež křičely na lidi "pamatuj!",
jež křičely na lidi "pamatuj!"
4. Před sebou muletu, vládci se smáli,
vládci se smáli, vládci se smáli,
podivnou ruletu s pistolí hráli,
s pistolí hráli, s pistolí hráli.
Rec: Minulo září, a ulicí chodí
jen milion tváří - těch zbloudilých lodí,
a žádná z nich neslyší "pamatuj!",
a žádná z nich neslyší "pAmi 
amatuj
F 
!" 
Ami 
"Pama
F 
tuj
Ami 
!"
85

: Pochod Gustapa

EmiDEmiH7 
1. NEmi 
ad mozkem poslušnost a nad rozumem v
D 
íra

a správná příslušnost je víc, než v botě dEmi 
íra,

mAmi 
ámu jsme zapřeli a br
D 
ácha zapřel tátu,

nF#7 
ěkdo se odstřelí a j
H 
iným zlámem hn
H7 
átu,

ĎEmi 
ábel nás hnal a šli jsme jako 
D 
ovce,

každý z nás znal, že zvěř se stane z lEmi 
ovce,

kAmi 
aždý však šel a n
D 
a chytrost měl štempl,

nG 
áš cíl se skv
Ami 
ěl, jsi pr
H7 
oti? Pak jsi lempl
Emi 
!
DEmiDEmiDH7 
 

2. Nad oči slepota, sám do uší dáš vatu,
je z tebe despota a syna dáváš katu,
k dobrému příteli zas obracíš se zády,
a když ho odstřelí? Po smrti dáš mu řády!
Žene vás čert, zas jdete jako ovce,
není to žert, už zvěř se stala z lovce,
přítel je skřet a nad rozumem víra,
vpřed! Jenom vpřed! VpřAmi 
ed! Jenom vpřed!

VH 
před! Jenom vpřed! A vpř
Emi 
edu sm
D 
rdí s
Emi 
íra 
Emi6 
86

: Pochyby

Pochyby Karel Kryl
Dmi 
 
Bb7 
 
Gmi7 
 
A7 
 

Dmi 
1. Mlád dvacet devět let a devět měsíců,
dost starý hledět zpět do dětských střevíců,
Gmi 
jsa příliš mlád, bych přezíral, co každý z vás má zásluh,
A 
jsa hluchý dost, bych předstíral, že spoléhám se na sluch,
Dmi 
 
Bb7 
 
A7 
 

hovořím k vám.
2. Vzrůst nedaleko dřepu a úsměv naruby
a ústa plná střepů náhradou za zuby,
mám kolena, jež neklečí, když má mi někdo dáti,
mám oči, které nebrečí, byť nechtějí se smáti,
tak možno žít.
3. Já žvaním tu a tam a slova nechybí,
však jistota ta tam a vládnou pochyby,
je pofiderní poslání, jež odvahu mi vrací,
a nedostatek vzdělání dnes nahrazuji prací,
tak tomu jest.
4. Lze s plným pupkem mžourat a sáti tokajské
a poté krotce kňourat veršíky lokajské,
lze kráčet cestou vyjetou a nepohlédnout zpátky,
lze snadno býti poetou a nestvořiti řádky,
jak mnozí činí.
5. Dát tupcům pocit lordů, být dvorním holičem,
mít roztlemenou mordu a kušnit o ničem,
pět dámám verše o mracích a dostat ránu kyjem,
pak omluvit se v rozpacích, že dosud vůbec žijem,
tak možno přežít.
6. Nuž promiňte mi, prosím, promiňte, vážení,
že dosud hlavu nosím, která je k myšlení,
já přerozličné verbeži tím sloužím proti smutku,
též do krku mi nesněží, což výhoda je vskutku
pro moje mandle.
7. Ač tu a tam je boule, obzvláště pod pleší,
však v jádru je to koule - tvar, který potěší,
i posměváčci přiznají:"Toť hlava, dá se říci
když podle ní ho poznají i páni úředníci."
Razítko, podpis.
8. Má hlava je teď vzata beze všech předsudků
a zbývá ptát se kata po jeho úsudku,
to odborník je nesporně, jsouť hlavy jeho chleba,
a předvést může názorně, k čemu je hlavy třeba:
k životu prostě.
9. Je tedy hlava v suchu anebo v paruce
a zbývá v tomto duchu přejíti na ruce,
je obvyklé, že prstů pět má každá ruka zdravá
a leccos je ti vytrpět, než poznáš, kde je pravá
a kde je levice.
10. Věz, milý tvore Boží: to lze si ověřit
že lépe nežli zboží lze ruce zpeněžit
a stvrdí ti, kdo žebrají, i rozšafní, i skoupí,
že za hlavu jim nedají, co za pět prstů koupí,
prakticky vzato.
11. Byť měl jsi hlavu schopnou, jednou se poštěstí,
že botou do ní kopnou a svážou zápěstí,
však poctivec i parazit smí lokty čelit davu
a pěstmi může prorazit, aniž si rozbil hlavu
nárazy o zeď.
12. Máš cizí ruce tisknout i s tváří kamennou,
máš vždycky něco risknout, kdyžs' pevný v ramenou,
smíš pižlat srdce na dlani či zardousiti ptáče,
pak stačí trocha pokání a decilitr pláče,
lid tomu chce!
13. Ač oholen a umyt, vždy trochu špinavý,
máš dobře city tlumit, ba nemít pohlaví,
smíš hnípat, vždy však ve spěchu, a polichotit blbu,
vždyť předpokladem úspěchu jest implantace hrbu,
svět si ho žádá!
14. Tak pardon, je to osud, že všichni láteří,
proč nevyrostl dosud hrb na mé páteři,
co dítě spal jsem skrčený, když trápili mne půstem,
a tudíž chodím vzpřímený, jsa pidimužík vzrůstem,
jak račte vidět.
15. Šla krása jiným dětem, a tudíž sudičky
mne učinily skřetem na úkor hlavičky,
když vyňaly mne z kolébky, já neplakal jsem dosti,
i daly mozek do lebky a trochu výřečnosti -
- dost smutný dar.
16. Já záhy nožky zvedal a vlastním vzpomínku,
že v začátku jsem shledal, že vlastním maminku,
však seznámiv se s rodinou, já poznal první zmatek:
ač maminku mám jedinou, mám velké množství matek,
které mne chtějí.
17. Nuž věru není slastí, když děti shledají,
že jednou zve se vlastí a jindy partají,
že matkou jest, kdo zažádá, je matkou lidské plémě,
pak matkou zve se armáda a vzápětí pak Země -
- matička naše.
18. Já utržil jsem šrámů, nu, darmo počítat,
a že jsem zlobil mámu, lze těžko vyčítat,
pak dorostl jsem natolik, bych spokojil se krotce,
že matek vlastním několik, však jednoho jen otce,
konečně jistota!
19. Jak byl jsem tomu rád, že vlastním tatínka,
však řekli, že i stát mne bere za synka,
pak ten, jejž zvali sluníčkem, se za tatíčka povznes',
"Vrah tatíčkem, lump tatíčkem!", a od tehdy až podnes
jsem adoptován.
20. Nuž umím číst a psáti, však na tom nedosti,
já učil se též lháti - zbraň proti podlosti,
kdo dobrem čelí násilí, jen zřídka vděčnost zplodí,
vždyť na konopnou košili zas konopí se hodí,
chceš-li ji látat.
21. Dost šprýmů, pojďme k věci: mistři mne učili,
že lépe, než žít v kleci, je nemít košili,
teď nemám ani kalhoty a mráz mi chladí plece,
a mistři tančí do noty a pokřikují z klece,
že prý jsem zradil!
22. Prý - nepodléhat zášti a zlu se vystavit,
když po tváři mne praští, mám druhou nastavit,
a oni - krejzlík pod krkem a zášť jim čiší z očí,
a žáčka ženou postrkem, jen do dveří jim vkročí,
sluníčkům našim.
23. Pak řekli, že prý žebrat je věcí nemužnou,
je třeba dary nebrat, pohrdat almužnou,
a sami sedí přežraní a almužny je živí,
a žáčci chodí zedraní a hlad jim z očí civí,
bída a nouze.
24. Nuž, ponechejme mistry cvrlikat na hřadě,
ne každý je dost bystrý pro místo v úřadě,
kdo silný je a stydí se, nechť obsluhuje veslo,
kdo hubu má, ten hodí se na poslanecké křeslo,
případně na trh.
25. Smíš vrahem být, či ševcem, nebo být dramatik,
pak nezápolíš s dřevcem a smíš být pragmatik,
anebo staň se písařem, měj pero za suspenzor,
nic neumíš? Buď bachařem! Jsi imponent? Buď cenzor
anebo fízl!
26. Bůh dal nám místa dosti, všem podle určení,
však často, což je k zlosti, čert místa vymění,
a pak jsou z lotrů právníci a z mordýřů jsou světci,
pak z umělců jsou horníci a z imponentů vědci
k obrazu svému.
27. Když domovník je knězem, kněz čistí ulice,
když lékař chodí s dřezem a pere spodnice,
pak blázen střeží reaktor a řezník básně píše,
pak z cenzora je redaktor a švec je vládcem říše
k obrazu světa.
28. Já rukama jsem měřil o chleba starosti,
své hlavě pak jsem svěřil, by dbala moudrosti,
však hlavu jsem si roztřískl a octl jsem se dole,
a tu mi rarach napískal, bych vyměnil jim role,
prý třeba změny.
29. Má hlava tudíž dřela, pečujíc o chleba,
a ruka podepřela, kde mravů potřeba,
však otřel jsem se o ševce a žehral na verpánek,
výsledek - jizvy na lebce a rozražený spánek,
prašť jako uhoď.
30. Já hledal cestu pravou a našel útěchu,
že spojit ruce s hlavou povede k úspěchu,
však zapomněl jsem, nebohý, ač ševce mohu zmlátit,
že verpánek je třínohý a nesnadno jej zvrátit,
zavládl hrobař.
31. Šly ruce s hlavou k čertu, náš názor shodne se,
že hrobař nezná žertu, je vážný z profese,
chce diskusi jen s mrtvými a nezná volných sobot,
i nečekal jsem s jinými a prostě - práskl do bot,
a teď jsem tady.
32. Poslání: Dnes profesor i žák ví, že končí legrace,
když hrobař šoupe rakví a čeká ovace,
a z vodorovné polohy že nejsnáze lze vstáti
tak, že se opřeš o nohy a ruka pomáhá ti,
hlavou pak mysli!
87

: Potkal jsem svou tchýni

1. PD 
otkal jsem svou tchýni na mostě v Bechyni,

vA 
ítr jí rozfoukal d
D 
rdol,

moje milá tchýně kráčela si líně,
nA 
eboť si koupila S
D 
idol.

R: Sidol je vG 
oda n
D 
a čištění kamen,

tA 
en, kdo ji pije, s t
D 
ím je provždy amen,

proto taky SA 
idol nepij
D 
u!

2. Když si tvoje tchýně libuje ve víně,
můžeš jí ho trošku vypít,
až to tchýně pozná, bude mela hrozná,
halt se nesmíš nechat chytit.
R: + -ju, -ju, -ju, prG 
oto taky S
A 
idol nepij
D 
u!
A 
 
D 
 
88

: Provizorní Balada

1. SC 
ed
F 
í n
G 
a lavičkách, hr
Ami 
ají č
F 
áru 
Ami 
u zdí č
G 
inžák
C 
ů,
G 
 

hrC 
aj
F 
í p
G 
o uličkách n
Ami 
a kyt
F 
aru, v k
Ami 
apse s
G 
áček b
Ami 
uráků,

cC 
es
F 
tu př
G 
edurčenou n
Ami 
epochv
G 
álí, lž
Ami 
ím se n
G 
ediv
C 
í,
G 
 

hlC 
av
F 
u př
G 
eplněnou 
Ami 
ideá
F 
ly, j
Ami 
ež boh
G 
užel n
Ami 
eživí.


®: ZG 
atímco vytrvale hledají podnájem,

kAmi 
aždý z nich okázale př
F 
edstírá n
E 
ezájem,

tvAmi 
rdošíjně uctívají vz
F 
ory ulic
E 
e,

vždyť svAmi 
atí se dnes dožívají v
Dmi 
ěku jepic
Ami 
e, v
Dmi 
ěku jepic
E 
e.


2. Ještě provonění květy zvonků z toulek nedělních,
stojí uhonění u svých ponků nebo stavů přádelních,
práci po okolí jenom tuší, víc se čaruje,
když se nepodvolí, jak se sluší, ukazovák varuje.

®: Vůbec nic neznamená upřímné jednání,
pán starší poznamená, že nemá chování,
jestliže se nepoučí příliš mladý muž,
přelíbezně doporučí: Zařaď se a kuš! ZDmi 
ařaď s
E 
e a k
Ami 
uš!
89

: Prsten s kamejí

E:|----------|
B:|----------|
G:|----------| 
D:|----------|    Emi 2x
A:|-2--------|
E:|---3-2-0--|
Prosím, jen vtEmi 
eřinu popřej mi sl
G 
yšení, 

pro zbytek kH 
opretiny zkus ješte vst
Emi 
át,
H7 
 

přes hlavu pC 
eřinu - t
D 
o není ř
G 
ešení
Emi 

popřej mi slD7 
yšení, n
H7 
ebudu lh
Emi 
át.
H7 
 


Tabulky okenní uvidí později, 
jak s tebou do povlaků ulehne pláč, 
na jiné řešení, na novou naději 
prstenu s kamejí budeš se ptát.

*: Přišel jsem pD7 
oprosit, abys mi pr
Emi 
ominula, 

chtěl jsem si vD7 
yprosit polibek sl
G 
íbený od minul
H 
a, 

teď však mě vEmi 
ítají zavřené 
Ami 
okenice, 

hodiny sčEmi 
ítají, k
D7 
olikrát v
Emi 
olal jsem ze silnic
H7 
e. 


Prosím, jen na chvíli staň se tím obrazem, 
na jehož objevení čekám tu sám, 
půlnoční motýly pošlu ti se vzkazem: 
staň se tím obrazem pro zlatej rám, 
staň se tím H7 
obrazem pro zlatej r
Emi 
ám … 

90

: Přeludium

1. Prý podle stAmi 
arých análů na zem když p
E7 
ůlnoc padne,

příšery lezou z kanálů a duše hrAmi 
ůzou chřadne,

příšery kDmi 
anální jsou zcela b
Ami 
anální,

dnes každá přE7 
íšera straší už z
Ami 
a šera
E7 
.


2. Po ránu, když se rozední, bezhlavé vidíš běsy
a taky takhle k poledni hnusní tě plazi děsí,
vyjdeš si na túru, uzříš kreaturu,
oči má zarudlé a něco zahuhle.

3. Strašidla zblblá od nudy se po kavárnách plouží,
parfémované obludy v tanečním rytmu krouží,
zestárlé Sirény huhňají s kretény,
stoleté oslice hýkají z ulice.

4. Neslyšíc zvuky kvarteta, strašidlo s hlavou kraví
a zelenavá prateta nenuceně se baví,
půl psa - půl prasete nad stehnem z kuřete
nekouká na krásy, pod rypák chrochtá si.

5. Myslím, že je v tom prokletí, když nad tím přemýšlíme,
že ve dvacátém století strašidla dosud zříme,
v budoucnu dojista přikvačí očista
a žádným přeludem strašit se nebudem.
91

: Pták noh

1. PtáDmi 
k Noh na
Gmi 
 spon
A 
ě do v
Dmi 
lasů 

rval pGmi 
oloshn
A 
ilou sl
Dmi 
ámu z
C 
e stoh
A 
ů, 

pár sDmi 
och a stř
Gmi 
elky k
A 
ompas
Dmi 
ů, 

jež Gmi 
ukaz
A 
ují k chr
Dmi 
ámu b
C 
ez boh
A 
ů, 

barevné Gmi 
uniformy m
Dmi 
užů a n
Gmi 
a chodníku d
Dmi 
av 

a stejné tváře stejných sGmi 
ério
A 
vých hl
Dmi 
av. 
Gmi 
   
A 
  
Dmi 
   
Gmi 
   
A 
 


2. Ten sen měl pachuť hororů 
a šíleného chóru zbabělých 
a den byl plný praporů 
a šedivého flóru zemřelých, 
tři stovky šupinatých schodů a nebe z provazů, 
setnuté hlavy v galerii obrazů. 

Ref: 
NamDmi 
ísto býčích zápasů j
Gmi 
en zabíjení v
Dmi 
olů, 

sto pikadorů bez pasů Gmi 
a matadoři z d
Dmi 
olů, 

když dF 
áma růži odhodí, tak pr
Dmi 
omění se v můru, 

je černé moře bGmi 
ez lodí a v
Dmi 
lci vyjí vzh
A 
ůru 

na čtyři mDmi 
ěsíce.


3. Pár hnízd pod sítí z pavučin 
a utopení ptáci na řece 
a hvizd, jenž zdusí v kovu čin, 
než lev se dopotácí do klece, 
sad keřů se zlatými pruty, hra rtuti v potocích, 
železné ryby s prašivinou na bocích. 

4. Pět bran ze slupek ořechů 
a pod branami kvádry ukryté, 
zvuk hran už vsákl do mechu 
a všude stopy sádry rozlité, 
krkavci nad věžemi hradů a šelmy v podhradí 
řvou "mene tekel" na krvavém pozadí. 

Ref: 
Ta země ve snu spatřená se podobala ghettu, 
a hrůza s Ďáblem sbratřená bubnuje na roletu 
v tom snu, v němž mlčky křičíme, že nula pojde z nuly, 
je nDmi 
ejhorší, že nevíme, je n
Gmi 
ejhorší, že n
Dmi 
evíme, 

je nejhorší, že nA 
evíme, že jsme již pr
Dmi 
ocitnuli … 
92

: Pušky a děla

1. Ami 
Pušky 
E 
a děla, vždy
Ami 
ť to je 
E 
docela 

a vAmi 
ýhradně chl
E 
apská př
Ami 
íležitost, 

žC 
enský maj' strachy, že pr
Dmi 
ochlastám prachy, 

vždyť dE 
ěcka jsou babská záležitost. 


Ref: 
FDmi 
eldflašku vodky a v
Ami 
lněný spodky 

a zG 
elený mundúry s f
Ami 
rčkama k tomu, 

Dmi 
ešusu žrádlo, a kd
Ami 
yby se padlo, 

tak nE 
apište starý, že nepřijdu d
Ami 
omů. 


2. Koukat se svrchu na zubatou mrchu, 
co hnátama šahá po vojákách, 
vylejzá z kvérů a děsně to žeru, 
když pálí ji žáha po bodákách. 

Ref: 

3. Možná, že v lednu už konečně zhebnu 
a zhebnou i kluci, co dneska tu jsou, 
se suchým žvancem a na hřbetě s rancem 
já nadávám "krucifix himllaudón!" 

Ref: 
+ [: žE 
e nepřijdu d
Ami 
omů … :] 

93

: Rakovina

1. Zní Emi 
hlasy soudních 
Ami 
znal
Emi 
ců a pad
H7 
lých andě
Emi 
lů,

řvou ústa slavných Ami 
starců z 
Emi 
reklamních pane
H7 

Emi 
a jaro karty 
D 
míchá 
Emi 
pro záda shrbe
H7 

Emi 
a přetěžko se 
Ami 
dýchá 
Emi 
a sví
H 
tí červe
Emi 
ná.

Emi 
a jaro karty 
D 
míchá 
Emi 
pro záda shrbe
H7 

Emi 
a přetěžko se 
Ami 
dýchá 
Emi 
a sví
H7 
tí červe
Emi 
ná.


2. V tom jaru listy žloutnou a sněží do květin
a hrůza chodí s loutnou a s věncem kopretin,
té loutně struny chybí a stvůra bez tváře,
spár dravce, tlama rybí, si hýká z oltáře.
té loutně struny chybí a stvůra bez tváře,
spár dravce, tlama rybí, si hýká z oltáře.
R: Že blázni D 
pošetilí jsou na oprá
Emi 
tce,

dnes vládce D 
zavraždili, ať žije 
Emi 
vládce!

Tryznu mu D 
vypravili a jde se 
Emi 
dál,

dnes krále H7 
popravili, 
Emi 
ať 
Ami 
žije 
Emi 
král!!
H7 
 


3. Jak tóny kravských zvonců zní stránky pamfletů,
lze dobrati se konců, být stádem Hamletů,
být každý sobě drábem, to mnohé přehluší,
však vápno neseškrábem, když vězí na duši.
být každý sobě drábem, to mnohé přehluší,
však vápno neseškrábem, když vězí na duši.

4. Je večer, v sálech hrají pár dalších premiér,
jak loni třešně zrají a štěká teriér
a znovu ptáci vzlétnou, výš k slunci! Poslepu!
To léto chodí s flétnou a sahá po tepu.
a znovu ptáci vzlétnou, výš k slunci! Poslepu!
To léto chodí s flétnou a sahá po tepu.

R: Že blázni pošetilí …

Rec: Je známo, čí je vina: to hraní s kostrami
má jméno Rakovina a voní astrami,
kůň běží bez udidla, kouř štípe do očí,
hrajem si na pravidla a deska přeskočí,
přeskočí, přeskočí, přeskočí ..
94

: Romeo a Julie

1. ChGmi6 
odili okolo kostelních portálů,

ulice spěchaly odněkukd nikam,
míjeli neony večerních lokálů,
asi se divíte, proč to tu říkám,
dva lidé v D7 
ulici nebyli z V
Gmi 
erony,

chF 
odili okolo s
Gmi 
etmělých 
D7 
oken,

vzGmi 
ali se za ruce, hráli si na zvony,

hráli si nD7 
a zvony a byli sp
Gmi 
olu.


2. Dva roky později v ulici sněžilo,
na ruce s prsteny padaly vločky,
vedli se pod paží, město je střežilo,
bílé jak kožíšek angorské kočky,
dvojice pomalu vešla pak do domu,
na okna vzápětí záclony spadly,
Verona vskutku už nechybí nikomu,
nechybí nikomu z těch, kdo jsou spolu.

3. Dál chodí okolo milenci mlčící,
vítr jim ze světel pletence uvil,
chodí a nevidí ulice běžící
jako ti dva lidé, o nichž jsem mluvil,
vídám ji vracet se z půlnočních dýchánků,
jeho zas v hospodě u sklenky režné,
před lidmi dále si říkají "milánku",
proč vám to říkám, vždyť je to tak běžné, la la la …
3 Gmi6
95

: Ruka je Most

1. Dmi 
Ruka je most a prsty jsou věže

a v C 
tepně máš 
B 
špinavou 
A 
řeku,

Dmi 
nezvaný host, chlap v poloze vleže

zlou C 
lekci ti 
B 
dal o člo
A 
věku.


®1: F 
Zima je, králíčku, 
C 
dravci jsou němí,

Dmi 
příteli, človíčku v 
B 
sousední zemi,

A 
taky tě bijí?


2. Bradatý mnich a zkřížené hnáty
a zamrzlé kaluže v lomu,
na poli sníh a nad sněhem dráty
a stopy, jež nevedou domů.

®2: Pole nám zdupala kopyta koní,
z nebe se sypala slova, jež zvoní,
když vodku pijí!

3. S žoldáckou mzdou a v červené zbroji
zas jinde už kořist je pro ně,
znovu zas jdou a v zádech jim stojí
ti zelení kovoví koně.

®1: + taky tě Dmi 
bijí …
96

: Salome

1. Ami 
Něžná i proradná, 
C 
krutá i bezradná,

G 
plamen i červánek, ďábel i beránek,

E 
cukr i sůl,

Ami 
u vůně hřebíčku, 
C 
u rytmu střevíčků

G 
císař dnes myslí byl, za tanec přislíbil 
E 
království půl.


R: Ami 
Salo
E 
me, 
Ami 
noc už je na sklonku,

C 
Salome, podobnas' úponku,

G 
podobna kytaře pro svého vladaře,

E 
Salome, tančíš.


R: Salome, sťali už Křtitele,
Salome, usměj se vesele,
točíš se ve víru, ústa jak upíru
krví ti planou, Salome, la la laAmi C F E Ami C E 


2. Noci už ubývá, císař se usmívá,
pokojně mohu žít, všeho lze použít
pro dobrý stát,
možná ho napadlo prastaré říkadlo:
dějiny když tvoří se, pro hlavy na míse
nemá se štkát.
R: Salome, netanči, nechceš-li,
Salome, hosté už odešli,
jenom roj komárů dopíjí z pohárů
krůpěje vína.

R: Salome, trochu jsi pobledla,
Salome, v koutku jsi usedla,
víčka máš šedivá, nikdo se nedívá,
Salome! Pláčeš …? Ami 
La la 
E 
la
Ami C G E Ami 
97

: Sametové jaro

Amoll Asus2   Dsus2
Ami 
 
Dsus2 
 
Ami 
 
Asus2 
 
Ami 
 
Dsus2 
 

E:|--------------------------------------|
B:|-1-----3-----1-----0-----1----3-------|
G:|---2-----2-----2-----2-----2----2-----|
D:|-----2-----2-----2-----2--------------|
A:|--------------------------------------|
E:|--------------------------------------|

1. JAmi 
e jaro,větry v
G 
anou 
E 
od jihu do cely
Ami 
,

sbohem či nC 
ashledanou, ob
G 
ecné vesel
E 
í,

/: jsAmi 
ou stromy plné m
G 
ízy a n
F 
ěkdo jiný skl
E 
ízí

tAmi 
o, co jsme zasel
G 
i, t
E 
o, co jsme zasel
Ami 
i. :/

2. Ačkoli dozvonilo poslední zvonění,
přec v duši temno zbylo a v srdci vězení,
/: po vinných ani slechu, a jiným ku prospěchu
jsou naši ranění, jsou naši ranění. :/
3. Je jaro, ledy plovou s narkózou do žíly
a s maskou sametovou jde ústup zdvořilý
/: a na mohyle něhy mráz uhrabává sněhy,
jež zimu přežily, jež zimu přežily. :/
98

: Smečka

1. Už tDmi 
áhnou hejna h
C 
olubic s
Gmi 
e zelen
A 
ými kř
Dmi 
ídly

a klecí zbylo vC 
ěru víc než sn
Gmi 
ů, jež v d
A 
uši s
Dmi 
ídlí,

/: po čtvF 
rtstoletí m
C 
lčení a p
Dmi 
ůlstoletí str
A 
achu,

svou trDmi 
oufalostí zd
C 
ěšeni, pl
Dmi 
ijeme n
A 
a pap
Dmi 
achu. :/
A Dmi 
 


2. Déšť padá na sloup morový a zamořenou révu,
už táhnou koně kovoví z Augiášových chlévů,
/: a není, kdo by vykydal, vždyť rádci samozvaní
si pěstí staré zvyky dál a kradou, lžou a žvaní. :/

3. Jak ustrašení šakali po dvacet roků hnití
my trpělivě čekali, až vlci budou sytí,
/: už táhne smečka nažraná do tajgy hluchoněmé,
my, čekajíce na hrana, teď o kosti se rveme. :/
99

: Spásonosný song

Ami G Ami Dmi Ami E7 Ami E7 
1. Ach, slečno, mAmi 
áte šanci, přihlaste se do Armády sp
E7 
ásy,

při vaší Ami 
eleganci stanete se princezničkou kr
E7 
ásy,

Ami 
i vaše vychování bude vhodné, račte nám je sv
E7 
ěřit,

pAmi 
okud jste bez vyznání, dnešního dne máte důvod v
E7 
ěřit.

R: Protože tAmi 
ohle patří k v
G 
ěci, berte to vš
Ami 
echno s přehled
E7 
em,

vždyť nAmi 
edosvědčí žádní svědci, kd
E7 
yž vás podvedem.

2. Ach, slečno, máte možnost zapomenout na nečistý původ,
můžete lidem zbožnost připomenout, zbožnost jako úvod,
vnukněte lidem v barech, ať se modlí za lásku svých dětí,
za místa po barbarech, za pohodlí, za čistotu pleti.
R: .3.
Ach, slečno, modlete se za pijany, kteří musí pykat,
možná, že zděsíte se, jaké pány uslyšíte vzlykat,
pak možná řeknete si: jděte k čertu, chci se taky vdávat,
boháče najdete si, a pak v žertu budete nám dávat.
R: Protože tAmi 
ohle patří k v
G 
ěci, berte to vš
Ami 
echno s přehled
Dmi 
em,
E7 
 

vždyť nAmi 
edosvědčí ž
F7 
ádní sv
E7 
ědci, kd
F7 
yž vás podved
Ami 
em …
100

: Srdce a kříž

1. Cmi 
Kotvu mi dala 
G7 
a srdce a 
Cmi 
kříž, 

Bb7 
že prý mě ochrání, 
Fmi 
až budu v 
G7 
poli, 

Cmi 
pak se mi 
Bb7 
vzdala a 
Fmi 
noc byla 
G7 
skrýš, 

Cmi 
polštářem 
Bb7 
svítání, 
Fmi 
peřinou 
G7 
stvoly. 


R: Cmi 
Nad horizontem dva paprsky slunce až 
Bb7 
zaplanou, 

Fmi 
na krku srdce a nad sebou kříž budu 
G7 
mít, 

potom Cmi 
neplač, Kami
Bb7 
lo, potom 
Cmi 
neplač, Kami
Fmi 
lo, 

Cmi 
najdi si někoho, 
G7 
kdo tě snad nežli já 
Cmi 
víc 
G7 
bude 
Cmi 
chtít.
Fmi Cmi G7 
  


2. Viděl jsem rybáře, nad člunem stál 
za bouře na moři, kotva šla ke dnu, 
z řetízku zpod tváře kotvu jsem sňal, 
svět se snad nezboří, vždyť měl jen jednu. 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

3. Výložky zlatil jen zvířený prach, 
písek byl cínový, než jsme ho přešli, 
křížek jsem ztratil a s ním i svůj strach, 
nedal bych za nový zlámanou grešli. 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

4. Zvedl jsem zraky a tiše se smál, 
záblesk vtom zasvítil, v prsou mě píchlo, 
tam, kde jsou mraky, můj anděl mě zval, 
bolest jsem necítil, pak všechno ztichlo … 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou… 
101

: Stín Topolů

1. Ami 
Tvář
Emi 
 leh
... 
ce 
Ami 
chl
Emi 
adí 
Ami 
stín 
Emi 
topo
Ami 
lů,

bAmi 
ílé d
G 
ámy z v
Ami 
ýklad
G 
ů

vhAmi 
áněj
G 
í mi st
Ami 
ále p
G 
od obočí pl
Ami 
áč.


2. Trochu mi tu vadí smích gigolů,
zámky na sto západů
říkají, že smím jen u tvých dveří spát.

®: ZG 
ápraží st
Ami 
udí, pl
G 
ášť nestač
Ami 
í,

rG 
áno tě vzb
Ami 
udí z
G 
ášť pavlač
E 
í.


3. Venku už tě čeká houf ctitelů,
křídou bílím nároží,
ač jsem blázen, přesto budu tě mít rád …
102

: Strejček Strach a Teta Obava

1. LF 
éta běží hl
G 
ava-nehlav
C 
a,
E 
 

mF 
onotónně h
G 
učí Vltav
C 
a,
E 
 

/: v kG 
aždodenní š
Ami 
edi z
G 
a krkem ti s
F7 
edí

strAmi 
ejček Strach a t
F7 
eta Obav
Ami 
a. :
E7 
/


2. Malá Fatra nebo Šumava,
Čadca, Pečky nebo Jihlava,
/: v pondělí či v pátek mají referátek
strejček Strach a teta Obava. :/

®: NF 
a poměry žehrajíce, vzp
G 
omeňte si na zajíce,

cAmi 
o se krčí 
F 
u žit
Ami 
a,

dF 
omnívá se, když se bojí, ž
G 
e ho nechá na pokoji

lAmi 
iška ryška podšit
E7 
á.
F G C E F G E Ami E7 
 


3. Jednou blond a jednou zrzavá,
za tebou se šourá postava,
/: s tváří jako žába najali si drába
strejček Strach a teta Obava. :/

4. Svatba, křtiny nebo výstava,
bez panáka je to otrava,
/: leč i z tvýho píva polohlasem zpívá
strejček Strach a teta Obava. :/

®: 

5. Ať jsi mrava nebo nemrava,
tu a tam tě spolkne šatlava,
/: leč i v kriminále sedí s tebou stále
strejček Strach a teta Obava. :/
6. Jednou volby, jindy oslava,
nad průvodem vlaje zástava,
/: odhodlaně, směle pochodují v čele
strejček Strach a teta Obava. :/

®: 

7. Ať jsi fešák nebo ohava,
pro každého platí ústava,
/: ústavu však raději do ústavu vsaděj'
strejček Strach a teta Obava. :/

8. Jednou vlevo, jednou doprava,
vždy však středem vede doprava,
/: a i v jízdní dráze našeptávaj' fráze
strejček Strach a teta Obava. :/

®: 

9. Nad kamením socha Václava
poslouchá, co dělá Varšava,
/: v neustálém boji zůstalo mu dvojí:
strejček Strach a teta Obava. :/

10. Strejček Strach a teta Obava
praví, že je doba bolavá,
tohle všechno jaksi kvůli profylaxi,
k čG 
emu dělat š
Ami 
aška, vš
G 
ak to spraví fl
Ami 
aška,

lG 
epší vrabec v h
Ami 
rsti n
G 
ežli kulka v s
Ami 
rsti,

kG 
ilo masa m
Ami 
áme, k
C 
olem h
G 
rdla d
C 
áme

pG 
ozlacený p
C 
ás, p
G 
ozlacený p
C 
ás,

milostné zvířátko F 
uděl
G 
áme z v
C 
ás,

kG 
olem hrdla d
C 
áme p
G 
ozlacený p
C 
ás,

pG 
ozlacený p
C 
ás, p
G 
ozlacený p
C 
ás,

pG 
ozlacený p
C 
ás, p
G 
ozlacený p
C 
ás …


103

: Střepy

1. Ami 
ulici leží stín spuštěný z v
E 
esmír
Ami 
u,

spadaly do hlubin figurky z pE 
apíru,

jednoho dnAmi 
e tě omrz
G 
í 
F#(-) 
 vš
F 
e, čím jsi dosud ž
E 
il,

zbAmi 
udou ti oči pr
Dmi 
o slzy 
Ami 
a střepy z rozbitého z
E 
rcadla snů.


2. Koukáš se na lidi, všechno se propadlo,
tvé oči uvidí odporné divadlo,
všechno je nějak jinačí, svou kůži vyměníš
a zjistíš, že ti nestačí jen střepy z rozbitého zrcadla snů.

*: BrAmi 
oukáš si p
F 
omalu tesklivou m
Ami 
elodii,

když bloumáš F 
ulicí, cítíš se s
Ami 
ám,

vyčteš si z křG 
išťálu
F 
 t
E 
ěžkou m
Ami 
elancholii,

říkáš si: mF 
ěsíci, jsi starý kr
E 
ám!


3. Městem se míhají opilá zrcátka,
oči ti říkají: lidi jsou zvířátka,
pohled ti halí temný stín, jsi nějak rozladěn,
tvůj nepochopitelný spleen jsou střepy z rozbitého zF 
rc
E 
adla sn
Ami 
ů.


104

: Svíčky

1. KA 
ouř tančí nad plameny b
Emi 
ílých a žlutých svíček,

vosA 
k tiše stéká z knotů, m
H 
á silu
E 
etu koně,

A 
oči máš uzavřeny l
C# 
ehounkou brankou víček,

mF#mi 
áš ústa z b
H 
ílých hr
E 
otů, cht
A 
ěl bych se zr
H 
anit 
E 
o ně.


2. Katalog Henry Moora s kolosy bojovníků
změnil se na ložnici s postelí pro Pierota,
spí na ní noční můra pod kouřem z popelníku,
prohlížím pohlednici s obrazem od Corrota.

*: A 
i studiu tragédie čt
F#mi 
u si místo Hamleta

A 
i krvavé historie D
H 
ashiella H
E 
ammetta,

A 
otisk palce na ob
G# 
álc
G 
e p
F# 
odobá se mému,

tH 
rnu děsem, vrahem že jsem, 
E 
a mám z toho trému.


3. Tak sedím nevidomý, na klíně s poezií,
a slyším píseň ptačí za okny recitovat
a vím, žes' v podvědomí na štíru s fantazií,
úplně že ti stačí pA 
árkrát se p
E 
omilovat,

pA 
árkrát se p
E 
omilovat a d
A 
ost!


105

: Synonymická

1a. Ami 
Armáda míru 
G 
proudí uli
Ami 
cemi,

na líci úsměv, G 
vlajky v pravi
Ami 
cích,

/: G 
veslaři v šiku s 
F 
osmivesli
C 
cemi,

Dmi 
vápeníci s 
Ami 
vápnem 
E 
na nohavi
Ami 
cích. :/


1b. F 
A já jdu s 
G 
nimi a jsem 
C 
dojatej
Ami 
 

F 
a samou 
G 
radostí bych 
C 
juchal
E 
 

ač zcela lysý - přece chAmi 
lupatej,

F 
ač bez či
E 
chu - jsem přece 
Ami 
čmuchal.
F E 
 


2a. Armáda kráčí ve volání slávy
s praporem míru v boji kaleném,
/: hasiči v přilbách, lidé z lesní správy,
za nimi jde vojsko v šatě zeleném. :/

2b. A já jdu s nimi v masce mazáka,
a já jdu s nimi jako hajnej,
mne v knastu znají jako bonzáka
a v civilu jsem prostě tajnej.

3a. Jde předvoj zítřka v šatě úředníků,
vždy hledět vpřed a nikdy dozadu!
/: Jdu s nimi též, ač stojím na chodníku,
na vycházku kráčím, nebo do sadu. :/
3b. Po parcích slídím, hraju hlídače,
nechtěje, abych ňákou slízl,
já nosím hrdé jméno práskače
a moje přijmení je fízl.

4a. Nesmíš se dáti špatnou cestou zlákat,
náš nový svět se zítra narodí,
/: posiluj mír, jen tak se můžeš flákat,
k shánění má čas jen ten, kdo marodí. :/

4b. V čekárně tiše vrčí vysavač,
to čistí uklízečka běhoun,
někdo mne zná pod jménem udavač
a jiný pod přezdívkou špehoun.

5a. Armáda míru: miliony strýčků,
tisíce známých: samí zloději,
/: zářivý zástup malých zlodějíčků
vítajících příchod nových nadějí. :/

5b. A já jdu s nimi, nejsem outsider,
ač sedím v baru, piju tramín,
já získal profil jako Brettschneider
a dneska říkají mi KaMin.

6a. Nadešel čas a voní galejemi,
jsme předvoj lidu, panstvo z podruhů,
/: pochodeň pupků, bachor s idejemi,
pro tebe a pro mne, pro nás, soudruhu! :/

6b. Kdo nejde s námi, ten je rozvraceč,
kdo proti nám, je lump a břídil,
jde s námi špicl, špeh a donašeč,
konfident, informant a slídil!
106

: Tak Jenom Pojistit

1. C 
Tak jenom 
Ami 
pojistit a 
F 
nechat zadní 
G 
dvířka, 

C 
hrát dvojí, 
Ami 
trojí hru a 
F 
o čtvrtou se 
G 
snažit

C 
bambitku 
C7 
odjistit a 
F 
dožíti se 
G 
zítřka, 

C 
dy státi 
Ami 
na výhru a 
F 
zmrtvýchvstání 
G 
zažít. 


R: Toť láska F 
nevlíd
G 
ná 
F 
jak 
G 
slina 
C 
na šát
G 
ku, 

C 
doba 
G 
je 
F 
neklid
G 
ná 
F 
a touha 
G 
na splátku, 

toť láska C 
pod knu
Ami 
tou 
G 
F 
smrt je poslem 
G 
lásky, 

C 
smrt s dýkou 
Ami 
vetknutou 
F 
do knížky 
G 
pod obrázky.


2. S úsměvem mudrce si vlastní kapsu plnit, 
dát ruku na srdce a jako had se vlnit, 
rozmlouvat o právu a bezprávím se živit, 
nadávat na slávu a pro slávu se křivit. 
R: 

3. Nemíti skrupulí, když o náš prospěch běží, 
mít na rtech vyznání a pod jazykem hada, 
být silným po vůli a říkat, že nám leží 
na srdci poznání, a bát se říci "zrada!" 

®: C 
smrt s dýkou 
Ami 
vetknutou 
F 
do knížky 
G 
pod obrázky
C 
 … 
107

: Tekuté písky

F G C F E 
1. Jak je to hAmi 
ezké, kd
G 
yž se n
E 
ěkdo ž
Ami 
ení,

jak je to smF 
utné, kd
Dmi 
yž se n
(G) 
ěkdo vd
G 
ává,

gumový kotouč bDmi 
ije do hraz
E 
ení,

chybějí brAmi 
anky, n
E(G) 
ikdo n
(E) 
epřihr
Ami 
ává.

V ruině fC 
asád, skrytých za leš
G 
ení,

zestárlí ml(G7) 
adí z
F 
a kvart
(G7) 
ýr a str
C(Ami) 
avu,

vlečem se čG(Dmi) 
asem, zp
Dmi(G7) 
ola uduš
E 
eni

v tekutých pAmi 
íscích g
E(G) 
ubernijních mr
Ami 
avů.

2. Zabouchli dveře? Dereme se zadem,
zakleti v Knize lesů, vod a strání,
nařvaná tlama hlásá za výkladem,
že konec snů je koncem milování.
Gumový kotouč bije do hrazení,
není-li v kapse, nikdo nerozdává,
ne, není hezké, když se někdo žení,
ne, není smutné, když se někdo vdává.
3. Být špatným hercem - nad to v světě není:
není-li dramat, stačí operetka,
gumový kotouč bije do hrazení,
nelze-li zkraje - tedy odprostředka.
Husita spílá obrněným vozům
a čas si žádá ledakterou hlavu,
zbudeš-li bez ní - k čemu je ti rozum
v tekutých píscích gubernijních mravů?
4. Lešení skrývá paranoiu fasád,
žvanění tupců místo rozhovoru,
než v klidu zdechneš, nezbývá než nasát,
utopit zbytek odvahy a vzhůru.
Vyplníš jméno, místo narození
a sumu cifer, jež se nepřiznává,
tak už to bývá, když se někdo žení,
tak už to bývá, když se někdo vdává.
5. Ze školy děti nesou vysvědčení,
zdalipak tuší, o čem se ti zdává,
když v noci žehlíš, stárnouc nad pečení?
O troše lásky, jíž se nedostává?
Nakoupíš chleba, vodu po holení
a zapřeš víru, jež se nevyznává,
tak už to bývá, když se někdo žení,
tak už to bývá, když se někdo vdává.
6. Mlčení skrývá paranoiu žití,
mlčíš a zdobíš okna pro oslavu,
víc nežli duše platí živobytí
v tekutých píscích gubernijních mravů.
Z bouřlivé vášně letmé pohlazení,
němota padá na zamrzlou vodu,
gumový kotouč bije do hrazení
a jen pár týdnů zbývá do rozvodu.
108

: Tisící rok míru

1. KvAmi 
ěty sněží n
F7 
a Madonu
Ami G 
u Božího t
Ami 
ěla, 
F7 E 
 

nAmi 
ení věží, není zv
F7 
onů
Ami 
, j 
G 
ež bys přelil v d
Ami 
ěla,

ke vší smG 
ůle n
Ami 
ení r
G 
ádla
Ami 
 k př
F7 
ekování v m
Ami 
eče, 
F7 E 
 

nAmi 
ení vůle, j
F7 
ež by vládla
Ami 
, jenom voda t
G 
eče, j
F7 
enom v
E 
oda t
Ami 
eče.


®: MAmi 
ísto mraků v
G 
isí p
F 
od oblohou dl
Ami 
ouhý b
F 
ílý pr
Ami 
uh,

vraky vlaků dF 
ýchat n
E 
epomohou 
Ami 
ochrnutý vzduch, 
F 
ochrn
E 
utý vzd
Ami 
uch.


2. Prázdné domy, slepé dveře, šedá halda tvárnic,
šumí stromy, kvetou keře na betonu dálnic,
v klidu zbraní není torny bez maršálské hole,
není dlaní, jež by svorny obdělaly pole, obdělaly pole.

®: Místo dláta ryje do kamene měkký modrý mech,
cesty z bláta, krby bez plamene, podemletý břeh, podemletý břeh.

3. Ani noha, jež by zábla, popálena mrazem,
není Boha, není ďábla, jež by přišel na zem,
bojovníci s feldmaršálky pro pravdu a víru
po tisíci letech války svorně hnijí v míru, tisící rok míru …
109

: Tráva

Jen tráva se ptC 
á, pr
Ami 
oč už s
F 
e teď n
G 
esměji,

jC 
en tráva se pt
Ami 
á, pr
E 
oč jsem ztr
Dmi 
atil n
G 
aději,

proč teď mC 
ísto květů 
Ami 
arniky č
F 
ernou růži v kl
G 
opě nosím,

tC 
o jen pro mrzáků tr
Ami 
afiky, pr
F 
o ty mrtvé z
G 
a rákosím.


JC 
en tráva se pt
Ami 
á, zd
F 
a ty verše z
G 
ahodím,

jC 
en tráva se pt
Ami 
á, pr
E 
oč už sem teď n
Dmi 
echod
G 
ím,

proč teď mC 
ísto stvolů j
Ami 
etele z bl
F 
oku trhám sv
G 
oje snění,

tC 
o jen kvůli kusu 
Ami 
ocele, stv
E 
ořenému k z
Dmi 
abíj
G 
ení.


®: VC 
ítr si zp
Ami 
ívá t
C 
u píseň m
Ami 
onotónní
C 
,
Ami C Ami 
 

dC 
éšť tiše sm
Ami 
ývá k
C 
ameny p
Ami 
od jabloní
C 
.
Ami C G 
 


Jen tráva se ptC 
á, pr
Ami 
oč se k
F 
rčím m
G 
ezi stvoly,

jC 
en tráva se pt
Ami 
á, pr
E 
oč mám oči p
Dmi 
lné s
G 
oli,

tC 
o jen jedna nota p
Ami 
ůlová, z
F 
asazená v kv
G 
ětináči,

vC 
yrostla mi v kulku z 
Ami 
olova, pr
C 
oto pláči,

proto pláči, proto pláči, proto pláči …
110

: Tři variace na stejné téma

1. Jak Ami 
kvítek, který vadne, jak světlo lampy za dne,

jak pousmání chladné jsi E 
zbytečná,

jak E7 
prach, jenž na stůl sedne, jak dálky nedohledné,

jak odmocnina z jedné jsi Ami 
zbytečná,

jak C 
suché větve lísky, jak rozfoukané třísky,

jak Ami 
žluté pouštní písky jsi 
E 
zbytečná,

jak v F 
mracích světlo luny, jak 
G 
pod hladinou duny,

jak Ami 
roztříštěné čluny jsi 
F 
zbytečná,

jsi E 
zbytečná, má 
Ami 
lásko.
2. Jak polámané meče, jak zmrzlé kvítky kleče,
jak mlýn, v němž není mleče, jsi zbytečná,
jak zaskřípění klíče, jak bez násady rýče,
jak polovina míče jsi zbytečná,
jak promarněná rada, jak stará kůže hada,
jak cit, když kvete zrada, jsi zbytečná,
jak nevyhrané bitvy, jak staré kroje z Litvy,
jak tupé ostří břitvy jsi zbytečná,
jsi zbytečná, má lásko.

3. Jak vzpomínky, jež bolí, jak svazek starých rolí,
jak stará děvka s holí jsi zbytečná,
jak obehrané skladby, jak rozbourané hradby,
jak hlas, jenž křičí z klatby, jsi zbytečná,
jak plachetnice v ledu, jak had, jenž nemá jedu,
jak spor, jenž marně vedu, jsi zbytečná,
jak prsten, který tísní, jak strom, jenž kvete plísní,
jak svět, jenž zhrdl písní, jsi zbytečná,
jsi zbytečná, má lásko …

111

: Ukolébavka

Ami F E 
1. Spinkej, sAmi 
ynáčku, spi, zavři očička sv
G 
ý -

- dva mE 
odré květy h
Ami 
ořce,
F 
 
E 
 

jAmi 
ednou zšednou jak plech, zachutná tabákem d
G 
ech

a políbení hAmi 
ořce.
F 
 
E 
 

/: NAmi 
a zlomu stolet
F 
í v náruči zhebkne t
G 
i

tvá první nebo pDmi 
átá,

nE 
ež kdo cokoli zv
Ami 
í, rány se zajizv
G 
í

a bE 
udeš jako t
Ami 
áta.
F 
 :
E 
/

2. Spinkej, synáčku, spi, zavři očička svý,
máma vypere plenky,
odrosteš Sunaru, usedneš do baru
u trochu jiné sklenky.
/: A že zlé chvíle jdou, k vojsku tě odvedou,
zbraň dají místo dláta,
chlast místo náručí couvat tě naučí
a budeš jako táta. :/
3. Spinkáš, synáčku, spíš, nouze vyžrala spíž
a v sklepě bydlí bída,
v jeslích na nároží máma tě odloží,
když noc se s ránem střídá.
/: Recepis na lhaní, dají ti na hraní
a nález bude ztráta,
kompromis, z života zbude jen samota
a budeš jako táta … :/
112

: Vánoční

INTRO: 
E:|---5------5------5----7------7-----7-----------|
B:|O----5------5------5----5------5-----5--------O|
G:|-------5------5-----------5------5-------------| --> 3X
D:|-----------------------------------------------|
A:|O---------------------------------------------O|
E:|-----------------------------------------------|
1. Ami 
íve, než z
G 
e stromečku 
Ami 
opadá j
C 
ehličí,

lAmi 
ůžko ti jm
G 
elím ozdob
Ami 
ím,
E 
 

dAmi 
ám fotku d
G 
o rámečku, 
Ami 
olovo z
C 
asyčí,

tvAmi 
ůj krajíc chl
G 
eba ráno pt
Ami 
ákům rozdrob
E 
ím.

2. Za tebe sfouknu svíčku, jablko rozkrojím,
bude to hvězda, či snad kříž, či snad kříž,
tvé jméno na balíčku k ostatním připojím,
to abys nemyslel, že už k nám nepatříš.
*: ZF 
a okny spadla vločka 
Ami 
a zvonek cinká,

JG 
ežíšek zavřel očka 
Ami 
a tiše spinká,

JG 
osef mu ustlal měkce v kr
Ami 
abici od kolekce,

spF 
í, tichounce sp
E 
í.

3. Kus loje pro sýkory, na stole cukroví,
od zítřka noci ubývá, ubývá,
mráz cukrem pokryl hory, panáček hadrový
Ami 
a jedna ž
G 
idle, jedna ž
Ami 
idle př
G 
ebýv
Ami 
á,

a jedna židle, jedna žG 
idle přebýv
Ami 
á …
113

: Vasil

1. D 
botičkách z kozinky 
Hmi 
vybírám rozinky z 
G 
koláč
A 
ků,

D 
vybírám zběsile 
Hmi 
pro tebe, Vasile, 
G 
miláč
A 
ku,

D 
šičky už došily 
Hmi 
svatební košili z 
G 
batis
A 
tu,

Hmi 
krmení zvěře je, když vrznou veřeje 
Emi 
 

a tys F# 
tu, a tys 
Hmi 
tu. 
A7 
 


2. Mé oči nevěří - přišel jsi se zvěří k obědu,
neseš mi křepelky, v botičkách Popelky, k tobě jdu,
na mojí košilce šič z Košic vyšil "C" zdvojené,
že nejsem komtesou, starosti moje jsou, tvoje ne, tvoje ne.

3. Na rtech máš enzymy, to asi od zimy třeskuté,
proti tvé nechuti na tácku nesu ti misku thé,
v čaji jsem zkvasila dva vlasy Vasila-hippieho,
jsou v něm i nějaká afrodiziaka, vypij ho, vypij ho!

4. Čaj, který vypiješ, zanechá stopy, jež trvají,
tisícem kilowatt budem se milovat, šohaji,
v milostném zátiší vášeň pak nejvyšší vybuchne
tiše a všestranně - tvá láska ke straně!
"Probůh, ne! Probůh, ne!"
114

: Ve jménu Humanity! (Varhany v Oliwie)

1. VAmi 
arhany v Oliwie p
E 
ozbyly zv
Ami 
uku,

je mC 
lha a ticho a n
G 
evidíš bř
E 
eh,

a nAmi 
amísto mozku, jenž v
G 
edl by r
E 
uku,

jen pAmi 
istole píší po š
E 
edivých zdech

ve jménu HAmi 
umanity!
F 
 
E 
 

2. Být vděčný té ruce, co zbytky ti hází,
když není co jíst a je vánoční čas,
být němý, jak ryba, jež na stole schází,
když na dlažbě pásy ti rozdrtí vaz
ve jménu Humanity!
*: VC 
e stáji v seně ti v
G 
ykážou byt,

tAmi 
o abys denně se př
E 
iblížil Kristu,

a přC 
irazí k ceně i sl
G 
ovíčko "lid",

a přAmi 
irazí k ceně i s
G 
ádrovou bystu,

i slAmi 
ova, jež slýcháš, i vzd
G 
uch, který dýcháš,

tvou rAmi 
adost, i s
G 
lzy, i hl
E 
ad.

3. Od varhan v Oliwie ticho se dívá,
už pastýři Ježíše přivítali,
koledy hladem ti žaludek zpívá
a v refrénu zahrají samopaly
/: ve jménu Humanity! :/
115

: Veličenstvo Kat

1. Dmi 
ponurém osvětlení 
C 
gotického 
Dmi 
sálu

F 
kupčíci vyděšení 
Gmi 
hledí do mi
A 
sálů
Dmi 
 

a houfec Bb 
mordýřů si 
C 
žádá požeh
Dmi 
C 
ní,

Gmi 
vždyť první z 
Dmi 
rytířů je 
A7 
Veličenstvo 
Dmi 
Kat.

Gmi 
vždyť první z 
Dmi 
rytířů je 
A7 
Veličenstvo 
Dmi 
Kat.


2. Kněz-ďábel, co mši slouží, z oprátky má štolu,
pod fialovou komží láhev vitriolu,
pach síry z hmoždířů se valí k rudé kápi
[: prvního z rytířů, hle: Veličenstvo Kat. :]

R: NF 
a korouhvi st
C 
átu j
Bb 
e emblém s g
C 
ilotinou,

F 
ostnatýho dr
C 
átu p
Bb 
áchne to shn
C7 
ilotinou,

v krGmi 
aji hnízdí hejno krkav
Dmi 
čí, 
Gmi 
lidu vládne mistr popravč
A7 
í.


3. Král klečí před Satanem na žezlo se těší
a lůza pod platanem radu moudrých věší
a zástup kacířů se raduje a jásá,
[: vždyť prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

4. Na rohu ulice vrah o morálce káže,
před vraty věznice se procházejí stráže,
z vojenských pancířů vstříc černý nápis hlásá,
[: že prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

R: Nad palácem vlády ční prapor s gilotinou,
děti mají rády kornouty se zmrzlinou,
soudcové se na ně zlobili, zmrzlináře dětem zabili.

5. Byl hrozný tento stát, když musel jsi se dívat,
jak zakázali psát a zakázali zpívat,
a bylo jim to málo, poručili dětem
[: modlit se jak si přálo Veličenstvo Kat. :]

6. S úšklebkem Ďábel viděl pro každého podíl,
syn otce nenáviděl, bratr bratru škodil,
jen motýl smrtihlav se nad tou zemí vznáší,
[: kde v kruhu tupých hlav dlí Veličenstvo Kat. :]
116

: Vůně (Kde domov je náš)

1. Ami 
V tůni nad mlýnskou 
C 
strouhou vteřinu 
E 
pouhou zdrží se 
Ami 
proud

z výru nad bílou C 
hrází rašící 
E 
mlázi vyráží z 
Ami 
pout

C 
louky červených 
G 
máků pod křídli 
F 
ptáků 
E 
oněmělých

Ami 
had co kůži si 
C 
svléka z medu a 
G 
mléka voněl 
Ami 
mě líh


®: C 
Výsměch a potíže s 
G 
kázní jsme 
F 
snílci a 
Ami 
blázni 
G 
tří gene
Ami 
rací

C 
vráskami rytými 
G 
dobou čas 
F 
zmařený 
Ami 
mdlobou 
G 
se ne
Ami 
navrací

v bronzu jen tyčí se kopí F 
lev uši své klopí tak kdo by se 
E 
bál

Ami 
nečiny značené vinou se 
G 
dějinami 
F 
vinou

E 
ó bože 
Ami 
co dál?


2. Vůně potu a kůže nad něhou růže cynický smích
lásko na konci léta osudy spléta ledový sníh
vůně vody a prádla chlastu a žrádla k opojení
lež a zrosený džbánek pro mdlobný spánek pokolení.

®: Výsměch a potíže s kázní ….

3. Schůzku nahradíš schůzi belhánim chůzi povykem klid
vůne piva a kvásku nahradí lásku boha a cit
klec co náhraška křídel kulturni přídel za umění
dálky v zrcadle sklínky z prolhané skřínky na civění

®: Výsměch a potíže s kázní jsme snílci a blázni tří generacií
s vráskami rytými dobou čas zmařený mdlobou se nenavrací
nečiny značené vinou se dějinami vinou co dělat že máš
navzdory otcům a synům se odhodlat k činům kde domov
je náš kde domov je náš.
117

: Z Ohlasů Písní Ruských

1. BDmi 
yl jest Vova na honu u Rostova na Donu,

spA 
atřil státi na břehu krasavici zvl
Dmi 
áštní,

na výstrahy nedbaje, žena že jen kletba je,
dA 
al se za ní do běhu, neboť vzplanul v
Dmi 
ášní.

KrC 
asavice tone v hněvu, kt
Dmi 
erak Vova třeští,

rGmi 
ozbíhá se k
A 
e Kyjevu, n
Dmi 
a útěku vřeští,

C 
eběhli tak přes hranici k
Dmi 
e korytu Visly,

kdB 
e v té chvíli kr
A 
asavici opustily sm
Dmi 
ysly,

lC 
a la la
Gmi 
 …
Dmi A Dmi A 
 


2. Čelist vášní převislu, přeplaval s ní přes Vislu,
utíkal s ní po břehu a něžně se k ní shýbal,
a když byli za Vislou, učinil jí závislou,
jelikož ji za běhu dvěstětřikrát líbal.
Když pak běžel okolo vrat s policajty v patách,
zakopl jest o kolovrat, do louže se natáh',
ona z rukou vypadla mu do bílého snížku
a on zří, že ukradla mu komsomolskou knížku,
la la la …

3. Maje duši bolavu, přeběhl s ní Moravu,
líbali se mnohý dni rozechvělí touhou,
krasavice líbezná dnes už, co je Liebe, zná
a náš Vova ve Vídni mívá chvíli dlouhou.
Sedává pak u Dunaje s tváří sladkých madon,
tiše sobě vzpomínaje na ten hon a na Don,
krasavice jako vdova truchlí neustále,
čeká doma, až ji Vova vodnese kus dále,
la la la …
118

: Za Vozem

1. ZDmi 
a troskou tr
A7 
oska, n
Dmi 
eslovanská lípa,

jF 
e nejspíš n
C 
ičí tato z
Dmi 
em,

F 
opilý v
C 
ozka n
Dmi 
a kozlíku hn
A7 
ípá

Dmi 
a lidé kř
F 
ičí:"Z
C 
a voz
A7 
em! Za voz
Dmi 
em!"


2. Za vodkou vodka, nouze pěticípá,
a bagry ničí černozem,
dušička krotká na úbytě chcípá
a lidé křičí:"Za vozem! Za vozem!"

®: LF 
idu je tř
C 
eba h
Dmi 
er nebo chl
A 
eba,

pB 
anského léku na záv
Dmi 
ist,

nF 
ení-li kl
C 
asů, n
Dmi 
árod či r
A 
asu,

B 
a ještě lépe: nenáv
A 
ist!


3. Zarudlé oči z trapné komedie,
vzlétly jen vrány k obloze,
opilý kočí na kozlíku pije
a veze pány na voze, na voze …
119

: Zapření Petrovo

1. Ami 
Země je rudá od krve 
G 
a mlčí stromy v 
Ami 
Nazaretu, 

dnes naposled i poprvé - G 
jak v neskutečném 
Ami 
kabaretu, 

C 
jsme příliš slábi ve víře, 
Ami 
byť třeba 
G 
Krista 
F 
na kříž 
E 
vlekou, 

C 
vždyť zabijí-li pastýře, 
Ami 
pak se i 
G 
ovce 
Ami 
rozutekou. 


2. Kříže se tyčí k měsíci a trny zdraví Mesiáše, 
v zahradě pějí slavíci, je noc, jež čeká na Jidáše, 
měsíc se třpytí perletí, a třeba věrnost přísaháme, 
teď podruhé i potřetí Krista i sebe zapíráme. 

Rec: Zapřeme poprvé - ruce se dosud chvějí, 
zapřeme podruhé, chválíce beznaději, 
potřetí zapíráme už jen tak, ze zvyku, 
a slzy polykáme, pláč místo výkřiku. 

3. Země je rudá od krve, kokrhá kohout v Galileji, 
vždy znovu a vždy poprvé prosíme s Petrem o naději, 
jsme příliš slábi ve víře a svatou pravdu na kříž vlekou, 
Ami 
vždyť zabijí-li pastýře, 
G 
jsme ovce, jež se 
Ami 
rozutekou … 
120

: Září

1. Přinesl C 
srpen 
G7 
září od zápa
C 
du,

trs aster kvete F 
pod jeřabi
Ami 
nami,

zubaté E 
slunce bije do výk
Ami 
ladů,
G 
 

do stánků s C 
buřty, 
E 
květy, novi
Ami 
nami.


®: Několik F 
bláznů 
G 
na trh kůži 
C 
nese

a časný E 
podzim marně čeká 
Ami 
na sníh,
G 
 

do cizích C 
věcí nevměšuje
Ami 
me se -

- a ještě E 
méně - vlastně - do těch 
Ami 
vlastních.


2. A mraky jako Karavely plují
od nebe k nebi přerozličných vlastí,
odvaha váhá, váhá nad propastí,
paměti těch, kdo sotva pamatují.

®: 
121

: Zkouška dospělosti

1. V nAmi 
edělním oblečení n
F 
astoupíš před komisi,

stG 
udené vysvědčení v
E 
ezme, co bylo kdysi.

2. V portmonce umístěnka, slavnostní učitelé
a lež - co první směnka úvěru pro dospělé.
R1: C 
Opilí od radosti s
G 
i sami trochu lžeme,

žF 
e zkouškou dospělosti 
E 
opravdu dospějeme.

R2: Tak tanči, lásko sladká, protanči večer celý:
ten bál je křižovatka: dospělí - nedospělí.
3. Na klopě vlají stužky, z orchestru znějí bicí,
dozrál čas pro častušky a vstupu do milicí.
4. Dozrál čas dilematu:"Být pro anebo proti?"
Pak čekat na výplatu jak jiní patrioti.
R1: 
R2: 
5. Dostaneš místo lásky od těch, co všechno vědí,
trojhlavé neotázky, čtyřhlavé odpovědi.
R3: Šumivé víno pění a dívky oblékly si
namísto dětských snění dospělé kompromisy.
R2: 
R1: 
122

: Znamení doby

1. D 
Před okny 
A 
sloup - 
D 
znamení
A 
 moru,

F#mi 
předpověď 
A 
provazů a divných 
E 
mravů,

klesáme A 
hlo
A7 
ub se strachem 
D 
tvorů

F#mi(E) 
před ranou do vazu, 
C#mi 
před zlobou d
F#mi 
avu.
E(C#mi) D(F#mi) 
 


2. Na stěně mříž - znamení doby,
děsím se obrázků, děsím se šachu,
zbyl jenom kříž, zůstaly skoby
a myšlenka na lásku v zajetí strachu.

*: E 
stupy lidí jdou pozpátku vpřed t
F#mi 
ak, jako raci,

zbE 
abělost - hostii každý si pozvedá, p
F#mi 
álí ho dlaň,

mnE 
ozí se stydí, že stavěli svět, n
F#mi 
ěkterý zvrací,

dE 
ávaje bestii z
F#mi 
e svého oběda p
C# 
ovinnou daň
F#mi A D A E D A E D 
.


3. K výkazu ztrát připište sebe,
že jste jen couvali mlčky a kvapně,
zato když brát chtěli vám nebe,
že jste jim kývali, Bože, tak trapně!

4. Přes čelo stín - znamení studu,
znamení malého lidského strachu,
na pití blín, k zábavě nudu,
k důvěře podlého a nasypat hrachu!
123

: Zpívání pro Miss Blanche

F G C F Ami E Ami 
 


1. ZF 
aklepu n
G 
a branku s r
C 
ezavou mř
F 
íží,

pAmi 
od okno z
G 
asadím sl
Ami 
unečnice,

zF 
avolám n
G 
a Blanku, 
C 
ať na mě shl
F 
íží

z bAmi 
alkónu s k
E 
apradím d
Ami 
o ulice..


®: PF 
od listím ja
G 
bloňo
C 
vým

vE 
ečer co večer ji vz
Ami 
ývám, 

s mF 
ěsícem pl
G 
atinov
C 
ým

vC 
yznání pro ni teď zp
E 
ívám, 

žAmi 
e, až se s
G 
etmí
G7 
, p
Ami 
olibkem s
G 
etru 
G7 
 

vAmi 
eškeré s
G 
lzy 
G7 
 
Ami 
z tváře a z
E 
e rtů, 

tAmi 
o se přec n
C 
esmí, p
Ami 
ovídat v
G 
ětru,

žAmi 
e asi b
E 
rzy p
Ami 
ošle mě k č
E E7 
ertu..


2. Zaujmu odvážně hrdinskou pózu,
mám přece v malíčku historii,
a ježto převážně nerada prózu,
nesu jí v balíčku poezii..

®: 

F Ami F Ami F Ami 
 

124

: Žalm 120

Ami 
Vyhnaný dostal jsem 
F 
útulek v porobě,

Ami 
salaších ciziny 
G 
bylo mi 
Ami 
spáti,

opuštěn volal jsem, F 
Pane můj, po tobě,

Ami 
Pane můj jedi
G 
ný, 
Ami 
nedej 
G 
mi 
Ami 
lháti,

C 
ačkoli k pokoji 
G 
volaly rety mé,

Ami 
ačkoli prosily 
E 
o útěchu,

Ami 
na hesla o boji 
F 
změnili věty mé

Ami 
ti, jimž je nási
G 
lí 
Ami 
ku pros
G 
pěch
Ami 
u.

125

: Žalm 71

1. Ami 
Tři černí mravenci topí se v slze 
E7 
srny,

nápisy na věnci a na koruně Ami 
trny,

padáme pod tíží a snažíme se E7 
dolézt,

vlekouce na kříži svou samotu a bolest.
R: Nebe je F6 
růžové, po cestě 
Ami 
křížové

snad konečně G 
spočinem jak pšenice v 
Ami 
klásku,

spočinem Dmi 
bez hněvu, přirostlí 
Ami 
ke dřevu,

vždyť nejtěžším G 
zločinem 
E 
je hlásati 
A 
lásku
E 
.


2. Vezem se v kočáře, ve kterém přežijeme,
s obrazem mocnáře, kterého milujeme,
plačíce pro mladost jsme staří, bohudíky,
řvem Ódu na radost, že nejsme mučedníky.

R: 

3. Dozněla Devátá a končí komedie,
namísto Piláta svět si dnes ruce myje,
sám kříž si zhotoví a sám si hřeby ková
a král je křížový, hraje se Osudová.
®: F Ami 
 


126