Záviš

Záviš: Bože já jsem vůl

1. G
Jednou, když jsem práci doma velmi dlouho neměl,
Emi
dveře od bytu jsem na dva západy pečlivě zamčel,
Ami
do hostince, tiše si pískaje melodii, potom kráčel,
D
portmonku s třemi pětkami však opomněl.
G
Bože, já jsem vůl.

2. Proto jsem se tedy do svého bytu rychle vrátil,
portmonku do svého oblíbeného saka vstrčil,
a jak jsem po schodech nedočkavě pádil,
jednu stařenku ze schodů nedopatřením srazil.
Bože, já jsem vůl.

R: C
Ach bože bože bože, až D
takového G
vola,
by C
nepřijala ani nejzvláštD
nější zvláštní H7
škola.

3. Usedl jsem do krčmy, kde bylo vymalováno,
a požadoval po hostinském, by mi bylo pivo vydáno,
načež mi bylo šenkýřem rázně vynadáno,
vedle mě totiž ležela cedulka „zadáno“.
Bože, já jsem vůl.

4. Tak jsem tedy usedl k vedlejšímu stolu,
kde jakási ženština popíjela kofolu,
a jak jsem dával klobouk z hlavy dolů,
převrh jsem sklenku a polití jsme byli spolu.
Bože, já jsem vůl.

R: Ach bože…

5. Nejdříve jsem se jal oné ženě omluviti,
a poté se činil škodu zapraviti,
a když jsem vytahoval kapesník, abych ji mohl osušiti,
strhnul jsem jí nešťastně paruku do toho pití.
Bože, já jsem vůl.

6. Jaké překvapení mě potom ale čekalo,
nebyla to ženština, jak se původně zdálo.
Po tom faux-pas se mi před očima zatmělo,
jaké mi uštědřil onen homo sapiens dělo,
Bože, já jsem vůl.

R: Ach bože…

7. Když jsem si konečně v koutě svá dvě piva vypil,
vyňal jsem portmonku, abych je zaplatil.
Po otevření jsem však s politováním zjistil,
že mi obsah tří desetikorun kdosi zcizil.
Bože, já jsem vůl.

8. Pak mě potupně z onoho lokálu vyhodili,
kopanci do hýždí vůbec nešetřili.
Belhal jsem se domů v téhle chmurné chvíli,
Myšlenky v hlavě se mi cestou honily.
+
Proč jsem takovej vůl?

R: Ach bože… + Tohle je pravda celá.

Záviš: Cukrářská

1. G
Cukráři, ty D
debile,Emi
naval laskoC
minu,
G
nebo ti D
vykropím na C
držku močoG
vinu.
Cukráři, ty debile, laskominu mázni,
a potom pro mě, za mě třeba zmizni.

R: Máš tady Ami
šátečky, věnečky, C
trubičky,
rakvičky, G
kuličky,
Ami
a já nevím, jak se ty C
sajrajty nazývaG
jí.
Tak trochu zaber a něco mi vyber
a bleskem to naber,
nebo fakt rozepnu punt, to slibuji.

2. Cukráři, ty debile, už se začne stmívat,
jak se tady plazíš, nemůžu dál se dívat.
Cukráři, ty debile, kde tě vyhrabali,
kdyby ti kule a prdel raději rozkopali.

R: To že jsi pitomec, není přec nakonec
taková nová věc,
stejně nemám na ty sajrajty prachžádnou chuť,
skočím si zachvíli naproti do Bily
pro klobás z kobyli,
a ty jeden polozmrde, dál se tu kruť.

3. Cukráři, ty debile, kydni na koninu,
nebo ti vykropím na čuňu močovinu.

Záviš: Dvě Panenky

1. E
Lízaly se H
dvě panenky C#mi
za vodou
A
potkaly se E
na procházce H
náhodou
Lízaly se dvě panenky v rákosí
zpívali jim k tomu dva kosi

2. Lízaly se dvě panenky pod splavem
až jim sanice praskaly, čert je vem
Lízaly se dvě panenky na hrázi
libé orgasmy je provází

R: A
Zelená se borovička E
dlouhá
H7
potkaly se dvě panenky E
ouha
Zelená se borovička v háji
dvě panenky mají pyču v ráji

3. Lízaly se dvě panenky veselé
na hřbitově hned u samý pr*ele
Lízaly se - vedro jako na poušti
do huby si šťávy vypouští

4. Lízaly se dvě panenky v bažině
bůhví co to asi bylo za svině
Lízaly se dvě panenky v rybníce
utopily se jak štěnice

R: Zelená se borovička dlouhá …

Záviš: Jak si pro mě přišla smrt

1. Emi
Ležel jsem D
na posteli C
venku H
padal Emi
sníh
C
já zrovna G
rozjímal o C
věcech intimH
ních
C
dal jsem si v G
rozechvění z C
flašky piva H
hlt
Emi
když do kvarD
týru pro mě C
přišla H
kmotra Emi
smrt.

2. V obvyklém podobenství kostry člověčí
na dveře zaťukala v komoře zvenčí
potvora přihrbená s kosou v pařátách
pozvolna překročila mého hnízda práh.

3. Slušně se představila jsem smrt obecná
tisíce nebožtíků důvěrně mě zná
řekla mi nachystej se hochu už je čas
a po mých zádech na to lehce přejel mráz.

4. Jen tolik nespěchejte milá kmotřičko
támhle se posaďte sečkejte maličko
musím se na tu cestu řádně připravit
něco piv z basy vypít dýmku zapálit.

5. Doufám že pohoštění malé přijmete
a trošku chmelovinky neodmítnete
nechtěla zprvu já však nedal pokoje
až do lebky jí tekly chladné Prazdroje.

6. Po třetím pivu začla kmotra vyprávět
jak s kosou po zemi se vláčí tisíce let
plzeňský rozvázalo smrti čelisti
a o záhrobí vykládala mi zvěsti.

7. Nemusím prý se vůbec téhle cesty bát
říkala zubatá že mohu být jen rád
v záhrobí totiž vládne pouze klid a mír
povídá budeš se mít lépe nežs tu žil.

8. Nejsou tam žádný schůze na kterejch jen spíš
z ničeho platit daně nikdy nemusíš
lumpy a práskače tam nikdy nespatříš
klid rukám dopřeješ však hochu uvidíš.

9. I když má každý člověk ze mě jenom strach
jsem vlastně svoboda a vůbec už ne vrah
dost ale řečí už co bych se chlubila
od pěny lebku mám však nejsem opilá.

10. A tak jsme vyšli kmotra zubatá a já
na dlouhou cestu která návratu nemá
/: jenom se nebojte i pro vás příjde si
i vám se lidé milí blýská na časy :/

Záviš: Marie

1. Dost D
hulím, dost A
piju a to je špaG
tné.
Rád D
spím a A
žiju a to je doD
bré.A

2. Moc chrchlám a plivu a to je špatné.
Před kořalkou dám přednost pivu a to je dobré.

3. Často kleju a nadávám a to je špatné.
Nic však nerozbíjím a nervu se a to je dobré.

R: D
Co je dobré a co špatné, A
Marie?
aHmi
ť mi někdo sklenku piva G
nalije!
Co je dobré a co špatné, Marie?
Nezvednem se až se pivo vypije.
VypiD
je, vypiA
je, MaG
rie.
VypiD
je, vypiA
je, MaD
rie.A

4. Fyzicky nepracuji - tohle vylučuji a to je špatné.
Nikoho neomezuji, babičky nemorduji a to je dobré.

5. Před paničkami někdy se zatajuji a to je špatné.
Raději sním a masturbuji, to je zas dobré.

6. Rád se vychloubám a naparuji a to je špatné.
Nikam se necpu, nikam nekandiduji a to je dobré.

R: Co je dobré a co špatné, Marie? ….

7. Rybiček v akváriu vůbec si nevšímám a to je špatné.
Ale o ty kameny v té vodě se zajímám a to je dobré.

8. Kytky na zahradě téměř nezalívám a to je špatné.
Ostatním zahrádkářům zalévání nezazlívám a to je dobré.

9. Často z balkónu dolů na zem močím a to je špatné.
Potom se na balkóně omluvně točím a to je dobré.

R: /: Co je dobré a co špatné, Marie? …. + Marie, Marie, Marie (2×) :/

Záviš: Marie (koncertní verze)

1. Dost D
hulím, dost A
piju a to je G
špatnéG

Rád D
spím a A
žiju a to je D
dobréA

Moc D
chrchlám a A
plivu a to je G
špatnéG

Před D
kořalkou dám přednost A
pivu a to je D
dobréA

R: D
Co je dobré a co špatné, A
Marie?
Hm
Ať mi někdo sklenku piva G
nalije!
D
Co je dobré a co špatné, A
Marie?
Hm
Nezvednem se až se všechno G
vypije
VypiD
je, vypiA
je, MaG
rieG

VypiD
je, vypiA
je, MaD
rieA

2. Nikde D
nepracuji - tohle A
vylučuji a to je G
špatnéG

Nikam se D
necpu, nikam neA
kandiduji a to je D
dobréA

Rybiček v D
akváriu vůbec si A
nevšímám a to je G
špatnéG

Ale o ty D
kameny v té vodě se A
zajímám a to je D
dobréA

3. Kytky na D
zahradě téměř A
nezalívám a to je G
špatnéG

Ostatním D
zahrádkářům zalévání A
nezazlívám a to je D
dobréA

Často z D
balkónu dolů na zem A
močím a to je G
dobréG

Potom se D
na balkóně omluvně A
točím a to je D
špatnéA

Záviš: Nákup

F#mi E

1. F#mi
Včera jsem byl nakupovat, nejen pouze očumovat.
E
Za všechno se platí, dny už se nám F#mi
krátí.

2. Střemhlav jsem do kšeftu vrazil, kolem sebe cestu razil.
Přišla moje chvíle, konečně u cíle.

R: A
Zabalte mi E
prodavači D
piču A
umělou
D
Abych měl náE
ladu veseA
lou, veseE
lou
A
zabalte mi E
prodavači D
tuhle vagíA
nu
E
Nebo tu dostanu angínu, já se F#mi
pominu

3. Dřív jsem balil baby lechce, dneska už mě žádná nechce.
Přibývají léta, po kurvách je veta.

4. Bez peněz si mohu pouze, leštit brko ve své touze.
Tak tak splatím nájem, kurvy nemaj zájem.

R: Zabalte mi prodavači piču umělou…

5. Nesu domů v tažce kundu, kvůli ní jsem střelil bundu.
Koupil jsem i gel, aby tam líp šel.

6. Kunda občas probíjela, nefachčila tak jak měla.
A tak ze všech stran, dostal jsem pár ran.

R2: Reklamuji prodavači piču umělou
V záruce hodinu necelou, necelou
Reklamuji prodavači tuhle vagínu
Pozoruhodného odstínu, já snad zahynu
A D
musím rychle E
někam do stíF#mi
nu

Záviš: Nenázvuhodná Prasečina

1. E
Hned si padli do oka při H
prvním E
setkání
E
oběma sršelo z očí A
pusté E
mrdání
E
bylo tomu na chodníku v A
jedné E
ulici
E
ihned na ni vytasil svou H
lesklou E
hadici

2. Kurva smrt tohle je štencl prohlásila hned
to jsem ješte neviděla, na to vemte jed
začala prdelí kroutit mlaskat rypákem
udivena tak výtečným pevným čurákem

R: Holá A
prdel, cecky, H
kule, štencl, E
pekáčC#mi

kurva A
totální a H
prvotřídní E
klepáč.

3. Pravila, že by to byla lupačka jak hrom
vtom mu už rákoska stála jak na poli strom
doufám, že přijmete na kafíčko pozvání
pritom měla na mysli festovní mrdání

4. Šli spolu na kafe do kvartýru jejího
hned za dveřma vystrčila lochnu na něho
nedočkavě se mu jazyk v držce tiše chvěl
jak tu beranici starej smeták lízat chtěl

R: Holá prdel, cecky, kule, štencl, pekáč …

5. Pak vytasil štencla a mlátil ji přes cecky
nepřeji vám slyšet, jaké to byly pecky
oba pištěli jak postřelení kamzíci
měla štencla v hubě a on pizdu na líci

6. Po třech týdnech policajti byt vypáčili
při pohledu do pokoje se položili
utrženej čurák s kulema na okně byl
uhryznutý cecky v koutě, to svět nezažil

R: Holá prdel, cecky, kule, štencl, pekáč …

Záviš: Nikdo to neocenil

1. E
Já prošel celou A
Moravou
a zbrázdil i kus Čech.
I Slováky jsem navštívil,
ale F#m
nikde neměl H
cech.
A
Dělal jsem těžkej H
bordel:
A
ječel, šukal, H
pil,
ale A
nikdo to nevocen E
il
a F#m
vůbec H
nikdo to E
nevocenil.

2. Sbíral jsem lahve od chlastu
už jako malej kluk.
Všechny řády na školách
mi byly zcela fuk.
Nejednoho mravence
jsem lupou upálil
ale nikdo to nevocenil
a vůbec nikdo to nevocenil.

R: C#m
Nikdo, nikdo, pouze A
Joska
a to je F#m
bohužel H
duševní E
troska,
duševní A
troska, duševní E
troska!

3. Jednou jsem taky fotbal hrál
v jakýmsi utkání,
pro 10 diváků to
prý bylo sklamání.
Sudího do kulí jsem kop,
on zápas ukončil,
ale nikdo to nevocenil
a vůbec nikdo to nevocenil.

4. Já klenpíroval s kapavkou
to už je sada let
nikde jsem však ani necek
a zbavil se jí hned.
Lozil jsem po mejdanech
a nikde nic nezablil,
ale nikdo to nevocenil
a vůbec nikdo to nevocenil.

R: Nikdo, nikdo, pouze Joska …

5. Taky jsem makal v terénu
a v maringotce spal
a na rvačky po putikách
víceméně sral.
Vejplata mně vydržela
den dva o nic dýl,
ale nikdo to nevocenil
a vůbec nikdo to nevocenil.

6. Hulil jsem jako buldozer
v obrátkách nejvyšších.
Bagoval a šňupal tabák
až téměř ztratil čich.
V noci jsem si na hulení
i budíka točil,
ale nikdo to nevocenil
a vůbec nikdo to nevocenil.

R: Nikdo, nikdo, pouze Joska …

7. Chodil jsem se starší babou
o 32 let
vod mládí šlapala chodník
a to není med.
Dokonce jsem s prostitutkou
i pár roků žil,
ale nikdo to nevocenil
a vůbec nikdo to nevocenil.

8. V pakárně když pobejval jsem
- skvělé to časy.
Práškama nás nacpali
za každýho počasí.
Mňoukal jsem jak kočka
kafe na hlavu si lil,
ale nikdo to nevocenil
a vůbec nikdo to nevocenil.

R: Nikdo, nikdo, pouze Joska … 2X

Záviš: Už je to tak

1. F#mi
Prach se válí H
po koberci F#mi
válí, válí H
válí
F#mi
A mě paní H
slivovice F#mi
v krku krásně H
pálí
D
Pamatuju A
si jak ti to E
tenkrát slušeA
lo
D
Já si nechám A
vytetovat E
pi*u na čeF#mi
lo

2. Tahle paní slivovice ta se pane pije
kor když počasí pod psa je a imrvére chčije
Na náměstí se už dneska taky setmělo
a já si nechám vytetovat pi*u na čelo

R: Už je to D
tak, hej ty už je to takF#mi

teď je E
teď a je fuk co bude A
pak
Už je to D
tak, hej ty už je to F#mi
tak
teď je E
teď a ujíždí nám F#mi
vlak

3. Teče voda v pisoáru teče, teče, teče
Suosed si dvě lehké ženy s sebou domů vleče
Ňákej vořech z vokna mrsknul violončelo
A já si nechám vytetovat pi*u na čelo

4. Holky už mě nezajímaj, už jsou pro mně tabu
Místo nich teď po kořalce spokojeně hrabu
Ještě si dopřeju co mě vžycky vábilo
A nechám si vytetovat pi*u na čelo

R: + ten darebák….

Záviš: Zemřel mi Kamarád

Dmi B C Dmi B C

1. Zemřel mi kamaDmi
rád,
našli ho stuhB
lýho,
našli ho C
pod stolem,
pro Boha žiDmi
výho.

2. Marně mu dávali,
umělé dýchání,
ani se nezamlel,
bylo to k nas*ání.

R: /:KamaF
rád kamaC
rád kamaDmi
rád:/

3. Bylo až k nevíře,
jaký to zloděj byl.
Táhl se jako smrad,
co mohl votočil.

4. Jako když tiskne, lhal,
ku*vil se, podváděl.
S čubkama po hajzlech,
zvířecky dováděl.

R: Kamarád…

5. Kde mohl, porval se,
párkrát i mordoval.
Vod rána do rána,
chlastal a drogoval.

6. Slušným lidem se pak,
veřejně vysmíval.
Do prava, do leva,
nikdy se nedíval.

R: Kamarád…

7. Byl to však kamarád,
mnou velmi ceněný,
pravý a vážený,
plus nefalšovaný.

8. Zítra mu pojedu,
do Brna na fúnus,
po osmý hodině,
frčí mi autobus.

R: Kamarád…

9. Zemřel mi kamarád,
našli ho mrtvýho,
našli ho pod stolem,
pro Boha živýho.

R: Kamarád…