Rangers

27. 4. 2024

: 500 Mil

G Emi Ami C Ami D G 
1. G 
Plakat budeš dívko Emi 
má, že odeAmi 
šel jsem z domoC 
va,
že odeAmi 
šel jsem z domoHmi 
va C 
snad stovky D 
mil.
Stovky G 
mil, stovky Emi 
mil, stovky Ami 
mil, hm stovky C 
mil,
že odeAmi 
šel jsem z domoD7 
va snad stovky G 
mil.

2. Čas ten lásce ublížil, vzdáleni jsme pět set mil,
srdce mý teď prožívá moc těžkých chvil.
Těžkých chvil, těžkých chvil, těžkých chvil, těžkých chvil,
srdce mý teď prožívá moc těžkých chvil.

3. Celou noc dnes přemítám, že jsem zůstal sám a sám,
lavici teď nádražní za lože mám.
Za lože mám, za lože mám, za lože mám, za lože mám,
lavici teď nádražní za lože mám – za lože mám.

4. Cestu zpátky dobře znám, ale kapsu prázdnou mám,
tak v tý dálce daleký zůstanu sám - zůstanu sám
Zůstanu sám, zůstanu sám, zůstanu sám, zůstanu sám,
[: tak v tý dálce daleký zůstanu sám :]….
1

: Láska je věc kouzelná

1. Láska C 
má je láska Dmi 
tvá, duši G7 
hřeje, sílu C 
dá,
kdo ji nezná, E7 
ať to F 
zkusí, láska G7 
je věc kouzelC 
ná.

2. Když mám s tebou večer jít, začnou se mnou čerti šít,
celý den jsem jako ve snách, jenom s tebou chci už být.

R: Tenhle F 
obraz dobře znám, často C 
mívá nový Ami 
rám,
bojím se F 
chvíle té, až rám bude G7 
sám.

3. Láska je jak vína číš, nesmíš přebrat, dobře víš,
když znáš míru, můžeš smát se, a když ne, tak uvidíš.

R: Tenhle obraz …

4. Láska má je láska tvá …
2

: Loď John B

Už G 
vyplouvá loď John B., už vyplouvá loď John B., 
okamžik malý, jen než popluje v D 
dál, 
nechte mě G 
ploutG7 
, nechte mě C 
plo-o-Cmi 
out, 
G 
sil už málo mám, tak D7 
nechte mě G 
plout. 

Nejdřív jsem se napil, na zdraví všem připil, 
vím, že cesta má konec už má, 
nechte mě plout, nechte mě plout, 
sil už málo mám, tak nechte mě plout. 

Sklenici svou dopil, zakrátko u mne byl, 
okovy na mne dal a pistole vzal, 
šerif John Stone, šerif John Stone, 
moji svobodu vzal šerif John Stone. 

Už vyplouvá loď John B., už vyplouvá loď John B., 
okamžik malý, jen než popluje v dál, 
nechte mě plout, nechte mě plout, 
sil už málo mám, tak nechte mě plout.
3

: Nos pro trable

Intro: D D E7 A7 housle

Rec: hudbo?

1. D 
Já jsem člověk, který zatím to E7 
nikam nedoA7 
táh',
ať jdu, kam chci, upadnu, jak překročím svůj práh,
kdybych jednou v kartách vyhrál, v lásce mám smůly dost,
E7 
že se mně to nezdaří, za to může ten můj A7 
nos. 

R: Jako já D 
má snad někdo nos pro trable stavěG 
nej,
kdo jej nemá, je mu A7 
hej, nos pro trable stavěD 
nej.

2. Jednou jsem jel po dálnici a ohromně jsem to hnal,
koukám - za mnou jede vůz, tak závod jsem s ním dal,
báječný jsem tempo držel, větší, než jsem měl,
za mnou zněly sirény a já domů pěšky šel.

R: Jako já má snad někdo …

Solo: housle D E7 A7 
 2× 

3. Tak jsem začal s muzikou a rázem se proslavil,
hned se lovec talentů neprodleně dostavil,
řekl:"Milý pane Dufek, určitě byste byl brzy slavný,
ale jak se tak dívám na váš obrovskej nos,
vy to s ním nemůžete daleko dotáhnout."

R: Jako já má snad někdo …

Outro: housleD 
4

: Pole s bavlnou

1. [: Pane C 
můj, co na nebi je tvůj C7 
dům,
má máma můj F 
život dala C 
katům,
katum svým v G7 
polích s G7 
bavlC 
nou.:]  F 
 C 
 

R: C7 
Den za dnem F 
kůže zná bič katů,
vidíš C 
jen černý záda bratrů,
jak tam dřou v polích s bavlG7 
nou,
to, co C 
znáš ty v LousiC7 
aně,
černý záda F 
znaj' i v TexaC 
caně,
i tam jsou v G7 
polích s bavlC 
nou.  F 
 C 
 

2. [: Já vím, brzy musí přijít soud, 
černý záda práva na něm vyhrajou, 
boží soud v polích s bavlnou. :] 
R: 
3. [: Chtěl bych jít na potem vlhký lány, 
tak řekni, pane můj, černý zvoň hrany 
katům mým v polích s bavlnou. :] 
R: 
4. [: Dnes měj, pane, co v nebi je tvůj dům, 
mou duši, když život patří katům, 
katům mým v polích s bavlnou. :] 
R: 

5

: Vím, vím


R1: C 
Vím, vím, že F 
cestou tou 
někam C 
musím dále G 
jít, 
C 
vím, vím, že F 
ani jednou 
v životě C 
nesmím G 
milou C 
zřít. 

1. C 
Vše, co jsem Emi 
měl, to jsem F 
opusC 
til 
jen proto, F 
abych viděl G 
světa C 
krajG 
, 
C 
zklamání Emi 
větší jsem snad F 
nezaC 
žil, 
tak F 
řekněte mi, G 
kde najdu C 
ráj. 

R1: 

2. Skřítka, co jsem ho jak dítě znal, 
toho o radu jsem požádal, 
on mi na kolena přikázal 
a tiše mi pak povídal: 

R2: Víš, víš, že cestou tou 
někam musíš dále jít, 
víš, víš, že ani jednou 
v životě mesmíš milou zřít. 

3. Zpátky chci k tomu, co jsem opustil, 
teď už jsem viděl světa kraj, 
zklamání větší jsem snad nezažil, 
teď vím, vím, že doma je ráj. 

R1: 
6

: Vysočina

capo4

1. Já C 
vám to pane Ami 
povídám, na C 
ranní vítr teď Ami 
čekám, 
ať C 
vypráví A7 
mně,jak se toulal Dmi 
 nad ní. G7 
 
Snad Dmi 
vinen je pohár co G7 
leží tu, že Ami 
vítr v ranním přeletu 
mně Dmi 
voní, hmm, G 
voní,F 
 Vysočinou,C 
 Vysočinou.G7 
 

2. Za C 
mnou poštovní vůz dlouho míle Dmi 
krájí, 
F 
dálkou zrozenou G 
nemoc posílí C 
jen. 
C 
S ní prchají léta, odplouvá Dmi 
mládí, 
F 
lék mně v šatě G 
nočním nabídl C 
sen. C7 
 

3. O tom,že na F 
horách se mlha k G7 
útoku dolů C 
řadí, C7 
 
jak F 
potok loukou G 
pádí si nechám C 
zdát. C7 
 
O lesním F 
přístřešku,kde v G 
měsíčním lesku vítr C 
bloudí Ami 
 
o rose Dmi 
studící, o toulce G 
vonící F 
Vysočinou,C 
Vysočinou. G7 
 

4. Ráno C 
každý sen i ten tulákův, slunce Dmi 
ruší, 
pak F 
na tisíc ozvěn G 
noční děj stále C 
má.G7 
 
Jednou C 
odešel a teď dálku denně Dmi 
krátí 
vám F 
prozradím,ten G 
poutník,to jsem C 
já.C7 
 

5. Na známou F 
stanici můj G7 
vlak se brzy C 
vrátí, C7 
 
tam si F 
kolejí špásem do G 
polí jen tak C 
sáh. C7 
 
F 
Zpomalí útlé G7 
vlákýnko páry až C 
stojíAmi 
 
oči Dmi 
zapíjí,G 
setkání s F 
Vysočinou,C 
Vysočinou. G7 
 

6. Proč C 
vám to pane Ami 
povídám,když C 
vítr líp to Ami 
řekne sám 
co je C 
za kolejí, A7 
která v trávě Dmi 
končí. G7 
 
Jen Dmi 
počkejte se mnou G7 
chvíli tu na Ami 
vítr v ranním přeletu 
jak Dmi 
voní, hmm,  G 
voní F 
Vysočinou, C 
Vysočinou, Ami 
 

F 
Vysočinou, mojí C 
Vysočinou.
7