Hop trop

14. 8. 2020

: Amazonka

1. Byly krásný naše G 
plány, byla jsi můj celej 
Hm Bm Am 
svět.

Čas je vzal a nechal G 
rány, 
Am 
starší jsme jen o pár 
D 
let.


2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká.
Už na „táto” slyší jinej, i když si tak neříká.

R: Nebe modrý zrcadG 
lí se 

E7 
v řece, která všechno 
Ami 
ví, 

stejnou barvu jako G 
měly 

Ami 
tvoje oči džíno
D 
vý. 


3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl,
„Amazonka” říkávali a já hrdě přisvědčil.

4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká
vedly k tomu, že ti nikdo „Amazonka” neříká.

R: Nebe modrý zrcadlí se…

5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela
vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla.

R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám,
já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám.
Pořád stejná, přísahám…
1

: Fajn džob


1.Gmi 
 Moje briga má 
F 
jméno
Gmi 
 „Ariel”,

řekl kapitán, F 
 když mě 
Gmi 
zval,

[: B 
prej abych s ním jako 
F 
lodník jel

Gmi 
a džob, co mi 
F 
nabíd', 
Gmi 
bral. :]


2. Von veliký prachy mi sliboval,
čertví, jestli ňáký má,
[: já nevěřil, a tak žvanil dál,
že zejtra už vyplouvá. :]  G 
 


R: G 
Celej den a 
C 
celou 
G 
noc

Emi 
stožár se pode mnou 
D 
kej
G 
vá,

chceš to znát - C 
klidně 
G 
pojď,

Emi 
 ať víš taky, jaký to 
D 
bej
G 
vá,

žaludek stoupá C 
vejš a 
G 
vejš,

Emi 
 na lodi všechno 
D 
skří
G 

do vočí tak jakoC 
 mořská 
G 
sůl

Emi 
vostrej vítr mi 
D 
ští
G 
pá.  
Gmi 
 


3. Kdyby do vočí někdo vám tvrdil,
že by práci pro vás měl fajn,
[: dejte si říct, to by bral jenom ten,
kdo je blázen a nemá šajn, :] že:
R: 
2

: Chrousti

1. Ami 
V hospodě sedím u stolu, když přijde ke mně 
E 
chlap, 

řekne; Ami 
já jsem Jíra z Maršova, a podá jednu z 
E 
tlap. 

Jak Dmi 
se tak na 
G7 
něj 
C 
kou
Ami 
kám, 

zdá Dmi 
se mi, že
G7 
 ho 
E 
znám, 

ale Ami 
že si nejsem jistej, tak hned 
E 
zvědavě se 
Ami 
ptám: 


R: C 
Hele, 
Dmi 
vy prej 
G 
u vás 
C 
žerete 
Ami 
chrousty 

Dmi 
krovkam
G 
a a 
C 
syrový
C7 

Dmi 
obědu 
G 
že jich 
C 
zbodnete 
Ami 
spousty, 

E 
okolí každej 
Ami 
ví. 


2. Dodneška marně vzpomínám, co říct mi na to měl, 
po tý ráně židlí jsem to všechno nějak zapomněl. 
Jen ještě dneska cejtím, jak na břiše mi stál, 
když hospodou se jeho něžnej hlásek rozléhal: 

R: Já ti dám, že u nás žereme chrousty 
s krovkama a syrový, 
k obědu že jich zbodneme spousty, 
velký kulový! 

3. Od krve z mýho nosu když si ruce ušpinil, 
viděl, že má dost, a zbaběle mi pole vyklidil. 
A zatímco si kosti a zuby počítám, 
doma u stolu ho žena právě mile přivítá: 

R: Sláva, konečně táto že domů jdeš, 
chrousti už jsou studený, 
dneska si na nich pošmakuješ, 
jsou vypasený. 

R: Z toho kouká tvrdý poučení, 
Že kdo chroustá chrousty rád, 
kamarádství neocení, 
chtěl by se jenom prát. 
3

: Jasný jak facka

1. Tak už to Emi 
vře a chlapi 
D 
vostrý jsou jak 
C 
meče

a že maj G 
vztek, tak pijou, 
D 
co jen trochu 
G 
teče,

na lodi D 
jak by měla 
Ami 
přijít velká 
H7 
bouře,

to, co se Emi 
děje, skoro 
D 
podobá se vzpou
C 
ře.


2. Začal si kapitán, co hrozný tvrdil věci,
za který držet by ho měli v pevný kleci,
říkal, že svět je vlastně velikánská koule,
a nikdo nevěřil mu ani na půl coule.

R: Emi 
Jasný jak f
G 
acka, země je pl
D 
acka

a kolem dokAmi 
ola jen oceá
G 
n,

do tisíc láEmi 
ter, tvrdil to pá
A 
ter,

a to je víC 
c než kapit
F 
án,
D 
 

ten když si G 
nahne, hned ho to 
D 
táhne

pořád na záAmi 
pad do Indie
G 
,

po zlatě praEmi 
hne, skončí na rá
A 
hně

a dýl než teC 
jden nepřežije
G 
.


3. Bylo by snadnější než jeho tvrdou hlavu
přesvědčit vorvaně anebo mořskou krávu,
že kdo se jednou vydal do neznámejch proudů,
dostal se zaručeně k poslednímu soudu.
R: 
4

: Lodníkův lament

1. Emi 
Já snad 
G 
hned, když jsem se 
D 
narodil, na 
G 
bludnej 
D 
kámen 
G 
šláp',

a do školy moc D 
nechodil, i 
Emi 
tak je 
D 
ze mě 
Emi 
chlap,

velký G 
dusno, který 
D 
nad hlavou mi 
G 
doma 
D 
vise
G 
lo,

drsnýmu chlapu D 
nesvědčí, já 
Emi 
ťuk' si 
D 
na če
Emi 
lo.
D G D G C G 
 


R: G 
ma mě doma držela a 
D 
táta na mě dřel,

já moh' jsem jít hned študovat, kdyG 
bych jen trochu chtěl,

voženit se, vzít si ňákou D 
trajdu copatou

a za její lásku platit G 
celou vejplatou, hó 
Emi 
hou.


2. Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást,
že na lodích je veselo a fasujou tam chlast,
a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp,
kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb.

R: 

3. Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach
a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach,
všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas'
a první byl hned kapitán, kdo měl korkovej pás.

R: 

4. Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví,
moc nikomu se nechtělo do vody ledový,
k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl,
všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl.

R: 

5. Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv
a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv',
na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít,
teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh' mít.
5

: Sotva se narodíš

1. /: SD 
otva se n
A7 
arodíš, 
D 
už ti koně k
A7 
ovou, :/

/: šG 
avli ti ch
D 
ystají 
A 
ocelov
D 
ou, :/

A 
ocelov
Hmi 
ou, b
Emi 
ez p
Emi7 
arády
E7 
,
A7 
 

/: cG 
o kmáni d
D 
ostávaj' 
A7 
u armád
D 
y. :/

2. /: Sotva se narodíš, už si verbíř píše, :/
/: že nejsi ze zámku, ale z chýše, :/
ale z chýše pod horama,
/: těžko se vyplácet šesťákama. :/
3. /: Sotva se narodíš, už ti kulku lijou, :/
/: kdo střelí dřív, toho nezabijou, :/
nezabijou, a pak možná,
/: jakej maj' mrzáci život, pozná. :/
4. /: Sotva se narodíš, už ti šijou kabát, :/
/: kterej si voblíkneš jednou-dvakrát, :/
jednou-dvakrát, naposledy,
/: zelený sukno je zkrvavený. :/
5. /: KdE 
ejakej g
H7 
enerál, kd
E 
ejakej k
H7 
aprál :/

/: s flA 
intama l
E 
idi by d
H 
o pole hn
E 
al, :/

dH 
o pole hn
C#mi 
al pr
F#mi 
oti s
F#mi7 
obě,
F#7H7 
 

/: kA 
omu jsou m
E 
etály pl
H7 
atný v hrob
E(C#mi) 
ě? :/
6

: Tři kříže

1. Dmi 
Dávám sbohem 
C 
břehům prokla
Ami 
tejm, který 
Dmi 
v drápech má 
C 
ďábel 
Dmi 
sám,

bílou přídí C 
šalupy My 
Ami 
Gray míří 
Dmi 
k útesům 
C 
který 
Dmi 
znám.


R. Jen tři F 
kříže z bí
C 
lýho kame
Ami 
ní někdo 
Dmi 
do písku 
C 
posklá
Dmi 
dal,

slzy F 
v očích měl a 
C 
v ruce znave
Ami 
ný lodní 
Dmi 
deník co 
C 
sám do něj 
Dmi 
psal.


2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen,
třeskot nožů při kterým přejde smích, v srdci kámen a jméno Stan.

R. 

3. Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál

R. 

4. Třetí kříž snad vyvolá jen stesk, bejt Jimm Rodgers těm dvoum život vzal,
svědomí měl vedle nich si klek.

Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský,
snad mně tedy bůh odpustí.

R. Jen tři F 
kříže z bí
C 
lýho kame
Ami 
ní jsem jen 
Dmi 
do písku 
C 
posklá
Dmi 
dal,

slzy F 
v očích měl a v 
C 
ruce znave
Ami 
ný lodní 
Dmi 
deník a v 
C 
něm co jsem 
Dmi 
psal.
7

: Vodácká holka

1. Když vD 
lny se v
Emi 
alí a p
G 
eřeje řv
A 
ou

a šD 
utry z nich c
Emi 
iví jak s
G 
ův
A 
y,

loď prD 
aská a 
Emi 
umrlčí zv
G 
on bije tm
A 
ou,

tak řD 
ekni, kdo p
Emi 
omoct ti 
A 
um
D 
í.

*: Kdo pHmi 
ádlem jen km
F#mi 
itne a př
G 
evrátí l
D 
oď,

pak jHmi 
ečí jak st
F#mi 
aženej z k
A 
ůž
D 
e,

že tHmi 
y jseš ta 
F#mi 
atrapa, t
G 
y jseš ten cv
D 
ok,

co zE 
a každý cvaknutí můž
A 
e.

2. Je pěkná jak ráno a voní jak les,
když na dřevo u ohně hrává,
je zrádná jak kočka a věrná jak pes,
ta holka, co při tobě spává.
R: Tu vG 
odáckou h
Hmi 
olku si n
A 
avěky n
D 
ech,

nG 
etop ji, n
Hmi 
ezah
A 
án
D 
ěj,

svou vEmi 
íru, svou s
Hmi 
ílu, svý št
F#mi 
ěstí i p
Hmi 
ech,

svý strEmi 
achy, svý pr
D 
achy, svůj p
E 
oslední d
A 
ech

jí pD 
octivě 
Emi 
odevzdáv
A 
ej

D 
a lásku z
Emi 
a lásku d
G 
áv
A 
ej
D 
.

3. Kdo připálí rejži a přesolí čaj,
kdo sůl nechá v posledním kempu,
kdo ráj změní v peklo a peklo zas v ráj,
kdo zná všechny písničky trempů.
*: Kdo přeje ti štěstí a kope ti hrob,
kdo sladce hned šeptá, hned vříská,
a koho bys roztrh' a praštil a kop'
a po kom se celej den stýská.
4. Až vlasy nám odbarví nebeskej král
a vrásky nám počmáraj' kůži,
svý holce dej pusu a řekni „jdem dál”
a na pádlo polož jí růži.
R: 
8

: Vodácká odborná

[: MeziC 
 proudy :], [: naše dlouhý lodi bloudí :], 

v loubí poutník G7 
roubí 
C 
vor, 

[: v poutech touhy oči poulí :], [: jak ty dlouhý lodi bloudí :], 
poslouchá nášG7 
 rozho
C 
vor: 


1. LC 
oďák, zabalák, vracák, hák, 
Ami 
bevarex, bagáž, líh, 

C 
zavírák, votvírák, táborák, 
D7 
epoxyd, laminát, kl
G 
íh, 

Ami 
kontra, 
Emi 
porcelán, 
Ami 
traverz, bort, 
C 
ve šlajsně 
G 
nesraz 
C 
vaz, 

spáchá zabalák mokrej mord na tom, kdo neG 
zabral 
C 
včas
G7 


2. Koňadra, kolejda, komínky, špricky, kanystr, flastr, šprajc, 
sekera, pilka, sirky, třísky, na břehu kouká zajc, 
citera, niněra, bendžo, bum, basa a kytary hlas, 
kofola, rokola, budvar, rum, západ a zrzavej vlas. 

3. Peřeje, kurděje, leje, zle je, koleje, voleje, les, 
singl, debl, triangl, bágl, mělčina, svačina, jez, 
zátoky, potoky, slapy, chlapi, léto se nevrací, 
oheň, povodeň, mraky, prachy, „vemte mě, vodáci!" 

D 
Kdo tu píseň nedovede, 
G 
tomu to holt nepojede, 

E 
ať se stydí v hospodě a 
A 
zdálky mává na lodě, 

F# 
kdo se vyzná v tomto hitu, 
H7 
ten bude mít autoritu, 

C 
tomu věnec 
Dmi 
budiž 
G 
dán, 
C 
ten je 
G 
vody 
C 
pán! 
9