Hop trop

28. 3. 2024

: Amazonka

1. Byly krásný naše G 
plány, byla jsi můj celej 
Hm Bm Am 
svět.

Čas je vzal a nechal G 
rány, 
Am 
starší jsme jen o pár 
D 
let.


2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká.
Už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká.

R: Nebe modrý zrcadG 
lí se 

E7 
v řece, která všechno 
Ami 
ví, 

stejnou barvu jako G 
měly 

Ami 
tvoje oči džíno
D 
vý. 


3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl,
"Amazonka" říkávali a já hrdě přisvědčil.

4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká
vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neříká.

R: Nebe modrý zrcadlí se…

5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela
vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla.

R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám,
já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám.
Pořád stejná, přísahám…
1

: Černej den

1. Dmi 
Ten den byl beznadějně 
C 
černej

Dmi 
jak darebáků svědo
C 
mí,

B 
jak smutku nával nepřeber
A7 
nej,

B 
kterej se náhle prolo
A7 
mí.


2. Pomalu stoupali jsme strání
až k jedný z nevelikejch skal,
na který nechal sny a plány
B 
jeden z těch klu
A7 
ků, co jsem 
Dmi 
znal.


Ref: F 
Stačilo málo chybnejch 
C 
kroků,

F 
vtom znenadání volnej 
A7 
pád,

Dmi 
je to už pěkná řádka 
C 
roků,

B 
v noci si 
A7 
lesem cestu 
Dmi 
zmát.

Pak F 
ležel s kostrou zlámanou 

C 
strašně moc chtěl žít,

však Dmi 
usíná a přestanou 

myšA7 
lenky hlavou jít,

z nás F 
každej potom nad ním stál, 

chlad C 
rána na nás dejch,

Dmi 
tr si s listím pohrával 

ve A7 
větvích březovejch.


3. Teď všichni, co tu se mnou stojí,
jsme mlčky ahoj přišli říct
na místa, co nás dávno pojí,
že tenkrát bylo nás tu víc.
2

: Fajn džob


1.Gmi 
 Moje briga má 
F 
jméno
Gmi 
 "Ariel",

řekl kapitán, F 
 když mě 
Gmi 
zval,

[: B 
prej abych s ním jako 
F 
lodník jel

Gmi 
a džob, co mi 
F 
nabíd', 
Gmi 
bral. :]


2. Von veliký prachy mi sliboval,
čertví, jestli ňáký má,
[: já nevěřil, a tak žvanil dál,
že zejtra už vyplouvá. :]  G 
 


R: G 
Celej den a 
C 
celou 
G 
noc

Emi 
stožár se pode mnou 
D 
kej
G 
vá,

chceš to znát - C 
klidně 
G 
pojď,

Emi 
 ať víš taky, jaký to 
D 
bej
G 
vá,

žaludek stoupá C 
vejš a 
G 
vejš,

Emi 
 na lodi všechno 
D 
skří
G 

do vočí tak jakoC 
 mořská 
G 
sůl

Emi 
vostrej vítr mi 
D 
ští
G 
pá.  
Gmi 
 


3. Kdyby do vočí někdo vám tvrdil,
že by práci pro vás měl fajn,
[: dejte si říct, to by bral jenom ten,
kdo je blázen a nemá šajn, :] že:
R: 
3

: Chrousti

1. Ami 
V hospodě sedím u stolu, když přijde ke mně 
E 
chlap, 

řekne; Ami 
já jsem Jíra z Maršova, a podá jednu z 
E 
tlap. 

Jak Dmi 
se tak na 
G7 
něj 
C 
kou
Ami 
kám, 

zdá Dmi 
se mi, že
G7 
 ho 
E 
znám, 

ale Ami 
že si nejsem jistej, tak hned 
E 
zvědavě se 
Ami 
ptám: 


R: C 
Hele, 
Dmi 
vy prej 
G 
u vás 
C 
žerete 
Ami 
chrousty 

Dmi 
krovkam
G 
a a 
C 
syrový
C7 

Dmi 
obědu 
G 
že jich 
C 
zbodnete 
Ami 
spousty, 

E 
okolí každej 
Ami 
ví. 


2. Dodneška marně vzpomínám, co říct mi na to měl, 
po tý ráně židlí jsem to všechno nějak zapomněl. 
Jen ještě dneska cejtím, jak na břiše mi stál, 
když hospodou se jeho něžnej hlásek rozléhal: 

R: Já ti dám, že u nás žereme chrousty 
s krovkama a syrový, 
k obědu že jich zbodneme spousty, 
velký kulový! 

3. Od krve z mýho nosu když si ruce ušpinil, 
viděl, že má dost, a zbaběle mi pole vyklidil. 
A zatímco si kosti a zuby počítám, 
doma u stolu ho žena právě mile přivítá: 

R: Sláva, konečně táto že domů jdeš, 
chrousti už jsou studený, 
dneska si na nich pošmakuješ, 
jsou vypasený. 

R: Z toho kouká tvrdý poučení, 
Že kdo chroustá chrousty rád, 
kamarádství neocení, 
chtěl by se jenom prát. 
4

: Chvíle

1. Emi 
Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu 
Hmi 
končí,

Ami 
chvíle, co patřej' jen 
Hmi 
těm, co neusí
Emi 
naj',

toulavejm bláznům, když právě s jarem se Hmi 
loučí

Ami 
za dobrý slovo ti 
Hmi 
srdce svý na dlani 
Emi 
daj'.


2. Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí
slunce, když do korun stromů začlo se drát,
stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích,
to najednou chce se mi brečet a zároveň smát.

R: Ty rána s A 
vůní borový smů
Emi 
ly

měly by A 
zůstat navždycky v 
Emi 
nás,

ty rána s C 
vůní sekaný 
Hmi 
trávy

a ohně, co C 
právě 
Hmi 
pomalu 
Emi 
zhas'.


3. Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj',
jak je to nádherný, léto před sebou mít,
spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj'
a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid.

4. Emi 
Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu 
Hmi 
končí,

Ami 
chvíle, co patřej' jen 
Hmi 
těm, co neusí
Emi 
naj',

toulavejm bláznům, když právě s jarem se Hmi 
loučí

Ami 
za dobrý slovo ti 
Hmi 
srdce svý na dlani 
Emi 
daj'.

R: 
5

: Jasný jak facka

1. Tak už to Emi 
vře a chlapi 
D 
vostrý jsou jak 
C 
meče

a že maj G 
vztek, tak pijou, 
D 
co jen trochu 
G 
teče,

na lodi D 
jak by měla 
Ami 
přijít velká 
H7 
bouře,

to, co se Emi 
děje, skoro 
D 
podobá se vzpou
C 
ře.


2. Začal si kapitán, co hrozný tvrdil věci,
za který držet by ho měli v pevný kleci,
říkal, že svět je vlastně velikánská koule,
a nikdo nevěřil mu ani na půl coule.

R: Emi 
Jasný jak f
G 
acka, země je pl
D 
acka

a kolem dokAmi 
ola jen oceá
G 
n,

do tisíc láEmi 
ter, tvrdil to pá
A 
ter,

a to je víC 
c než kapit
F 
án,
D 
 

ten když si G 
nahne, hned ho to 
D 
táhne

pořád na záAmi 
pad do Indie
G 
,

po zlatě praEmi 
hne, skončí na rá
A 
hně

a dýl než teC 
jden nepřežije
G 
.


3. Bylo by snadnější než jeho tvrdou hlavu
přesvědčit vorvaně anebo mořskou krávu,
že kdo se jednou vydal do neznámejch proudů,
dostal se zaručeně k poslednímu soudu.
R: 
6

: Kancelářský tety

1. C 
Na jednom úřadě když práci neměly

G 
dortu se šle
C 
hačkou při 
Dmi 
kafi sedě
G7 
ly

koDmi 
ho teď prope
G7 
rem dyť 
C 
bude teprv 
C7 
půl,

tak F 
ještě kuče
C 
rovou tu 
Dmi 
co má v rohu 
C 
stůl


2. ta volno vzala si a kdepak asi je
že na krku má rozvod se tady traduje
prej von ji tuhle zbil tluče ji pro všecko
a povídala známá že platí na děcko
F C
Ref: F 
Není třeba světla 
C 
blbost aby kvetla

A7 
stačí mít jen temno v ke
Dmi 
buli

F 
kancelářský tety 
C 
byly samý květy

jen Dmi 
otevřely ]G7]trochu papu
C 
ly


3. prej toho jejího hned každej by se lek
jak ten vypadá dneska vypadal pračlověk
má pingl s kytarou a chodí vorvanej
spí někde v síti v lese a není vzdělanej
Ref: 

4. maj taky fiata co moh je asi stát
ten přece hrozně žere kde můžou na to brát
třeba si nakradou a ty poctivej se dři
vždyť bere jen dva tácy von usmolený tři
Ref: 
*: podíDmi 
vej kvete 
G7 
růža podí
Dmi 
vej …
7

: Lodníkův lament

1. Emi 
Já snad 
G 
hned, když jsem se 
D 
narodil, na 
G 
bludnej 
D 
kámen 
G 
šláp',

a do školy moc D 
nechodil, i 
Emi 
tak je 
D 
ze mě 
Emi 
chlap,

velký G 
dusno, který 
D 
nad hlavou mi 
G 
doma 
D 
vise
G 
lo,

drsnýmu chlapu D 
nesvědčí, já 
Emi 
ťuk' si 
D 
na če
Emi 
lo.
D G D G C G 
 


R: G 
ma mě doma držela a 
D 
táta na mě dřel,

já moh' jsem jít hned študovat, kdyG 
bych jen trochu chtěl,

voženit se, vzít si ňákou D 
trajdu copatou

a za její lásku platit G 
celou vejplatou, hó 
Emi 
hou.


2. Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást,
že na lodích je veselo a fasujou tam chlast,
a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp,
kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb.

R: 

3. Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach
a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach,
všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas'
a první byl hned kapitán, kdo měl korkovej pás.

R: 

4. Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví,
moc nikomu se nechtělo do vody ledový,
k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl,
všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl.

R: 

5. Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv
a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv',
na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít,
teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh' mít.
8

: Sotva se narodíš

1. /: SD 
otva se n
A7 
arodíš, 
D 
už ti koně k
A7 
ovou, :/

/: šG 
avli ti ch
D 
ystají 
A 
ocelov
D 
ou, :/

A 
ocelov
Hmi 
ou, b
Emi 
ez p
Emi7 
arády
E7 
,
A7 
 

/: cG 
o kmáni d
D 
ostávaj' 
A7 
u armád
D 
y. :/

2. /: Sotva se narodíš, už si verbíř píše, :/
/: že nejsi ze zámku, ale z chýše, :/
ale z chýše pod horama,
/: těžko se vyplácet šesťákama. :/
3. /: Sotva se narodíš, už ti kulku lijou, :/
/: kdo střelí dřív, toho nezabijou, :/
nezabijou, a pak možná,
/: jakej maj' mrzáci život, pozná. :/
4. /: Sotva se narodíš, už ti šijou kabát, :/
/: kterej si voblíkneš jednou-dvakrát, :/
jednou-dvakrát, naposledy,
/: zelený sukno je zkrvavený. :/
5. /: KdE 
ejakej g
H7 
enerál, kd
E 
ejakej k
H7 
aprál :/

/: s flA 
intama l
E 
idi by d
H 
o pole hn
E 
al, :/

dH 
o pole hn
C#mi 
al pr
F#mi 
oti s
F#mi7 
obě,
F#7H7 
 

/: kA 
omu jsou m
E 
etály pl
H7 
atný v hrob
E(C#mi) 
ě? :/
9

: Škrábej

1. Emi 
trojstěžníku plachty k rozervání napnutý

třiG 
náctej den je to s náma nějaký nahnutý

smůD 
lu táhnem za kormidlem s sebou po 
Emi 
vlnách

my lodníci jsme na tom nejhůř vím to na tuty
G 
pískovcovou cihlu v ruce záda vohnutý

D 
bocman vříská nejradši bych po krku mu 
Emi 
sáh


Ref: hej Emi 
hej! škrábej ty prkna ať sou 
C 
bílý!

hej Emi 
hej! škrábej, ty prkna musej' 
C 
bejt!

hej Emi 
hej! říkej si klidně každou chví
C 
li

Emi 
nebudem 
D 
spílat 
Emi 
ruce 
D 
spínat 
Emi 
žalmy 
D 
zpívat 
Emi 
hou!


2. bez vody jsme všichni skoro žízní leknutý
nikomu z nás nevadí že spíme vobutý
stejně každej den jeden z nás končí na marách
čert aby vzal bocmana a s ním i drhnutí
ze kterýho máme teď ty záda vohnutý
chcem bejt rovný až do pekla překročíme práh
Ref: 
10

: Tři kříže

Dmi 
Dávám sbohem 
C 
břehům prokla
Ami 
tejm, který 
Dmi 
v drápech má 
C 
ďábel 
Dmi 
sám,

bílou přídí C 
šalupy My 
Ami 
Gray míří 
Dmi 
k útesům 
C 
který 
Dmi 
znám.


R: Jen tři F 
kříže z bí
C 
lýho kame
Ami 
ní někdo 
Dmi 
do písku 
C 
posklá
Dmi 
dal,

slzy F 
v očích měl a 
C 
v ruce znave
Ami 
ný lodní 
Dmi 
deník co 
C 
sám do něj 
Dmi 
psal.


2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen,
třeskot nožů při kterým přejde smích, v srdci kámen a jméno Stan.

R: 

3. Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál

R: 

4. Třetí kříž snad vyvolá jen stesk, bejt Jimm Rodgers těm dvoum život vzal,
svědomí měl vedle nich si klek.

Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský,
snad mně tedy bůh odpustí.

R: Jen tři F 
kříže z bí
C 
lýho kame
Ami 
ní jsem jen 
Dmi 
do písku 
C 
posklá
Dmi 
dal,

slzy F 
v očích měl a v 
C 
ruce znave
Ami 
ný lodní 
Dmi 
deník a v 
C 
něm co jsem 
Dmi 
psal.
11

: Vodácká holka

1. Když vD 
lny se v
Emi 
alí a p
G 
eřeje řv
A 
ou

a šD 
utry z nich c
Emi 
iví jak s
G 
ův
A 
y,

loď prD 
aská a 
Emi 
umrlčí zv
G 
on bije tm
A 
ou,

tak řD 
ekni, kdo p
Emi 
omoct ti 
A 
um
D 
í.

*: Kdo pHmi 
ádlem jen km
F#mi 
itne a př
G 
evrátí l
D 
oď,

pak jHmi 
ečí jak st
F#mi 
aženej z k
A 
ůž
D 
e,

že tHmi 
y jseš ta 
F#mi 
atrapa, t
G 
y jseš ten cv
D 
ok,

co zE 
a každý cvaknutí můž
A 
e.

2. Je pěkná jak ráno a voní jak les,
když na dřevo u ohně hrává,
je zrádná jak kočka a věrná jak pes,
ta holka, co při tobě spává.
R: Tu vG 
odáckou h
Hmi 
olku si n
A 
avěky n
D 
ech,

nG 
etop ji, n
Hmi 
ezah
A 
án
D 
ěj,

svou vEmi 
íru, svou s
Hmi 
ílu, svý št
F#mi 
ěstí i p
Hmi 
ech,

svý strEmi 
achy, svý pr
D 
achy, svůj p
E 
oslední d
A 
ech

jí pD 
octivě 
Emi 
odevzdáv
A 
ej

D 
a lásku z
Emi 
a lásku d
G 
áv
A 
ej
D 
.

3. Kdo připálí rejži a přesolí čaj,
kdo sůl nechá v posledním kempu,
kdo ráj změní v peklo a peklo zas v ráj,
kdo zná všechny písničky trempů.
*: Kdo přeje ti štěstí a kope ti hrob,
kdo sladce hned šeptá, hned vříská,
a koho bys roztrh' a praštil a kop'
a po kom se celej den stýská.
4. Až vlasy nám odbarví nebeskej král
a vrásky nám počmáraj' kůži,
svý holce dej pusu a řekni "jdem dál"
a na pádlo polož jí růži.
R: 
12

: Vodácká odborná

[: MeziC 
 proudy :], [: naše dlouhý lodi bloudí :], 

v loubí poutník G7 
roubí 
C 
vor, 

[: v poutech touhy oči poulí :], [: jak ty dlouhý lodi bloudí :], 
poslouchá nášG7 
 rozho
C 
vor: 


1. LC 
oďák, zabalák, vracák, hák, 
Ami 
bevarex, bagáž, líh, 

C 
zavírák, votvírák, táborák, 
D7 
epoxyd, laminát, kl
G 
íh, 

Ami 
kontra, 
Emi 
porcelán, 
Ami 
traverz, bort, 
C 
ve šlajsně 
G 
nesraz 
C 
vaz, 

spáchá zabalák mokrej mord na tom, kdo neG 
zabral 
C 
včas
G7 


2. Koňadra, kolejda, komínky, špricky, kanystr, flastr, šprajc, 
sekera, pilka, sirky, třísky, na břehu kouká zajc, 
citera, niněra, bendžo, bum, basa a kytary hlas, 
kofola, rokola, budvar, rum, západ a zrzavej vlas. 

3. Peřeje, kurděje, leje, zle je, koleje, voleje, les, 
singl, debl, triangl, bágl, mělčina, svačina, jez, 
zátoky, potoky, slapy, chlapi, léto se nevrací, 
oheň, povodeň, mraky, prachy, "vemte mě, vodáci!" 

D 
Kdo tu píseň nedovede, 
G 
tomu to holt nepojede, 

E 
ať se stydí v hospodě a 
A 
zdálky mává na lodě, 

F# 
kdo se vyzná v tomto hitu, 
H7 
ten bude mít autoritu, 

C 
tomu věnec 
Dmi 
budiž 
G 
dán, 
C 
ten je 
G 
vody 
C 
pán! 
13