Radůza

19. 4. 2024

: Bylo nebylo

Gmi F Gmi F D7 

1. Gmi 
Nebylo a nebo bylo
Cmi 
za sedmero horami
F 
pršelo a jen se lilo
Gmi 
každá rada D7 
dobrá mi

Je těžký bát se, kolik zkusíš
uchovat si prostotu
těžší rád mít koho musíš
ale možná protos tu

R: Dívám se zpět dírou v plotě
na klice zašla už měď
vzdálen si v čase i v hmotě
a já tě opouštím teprve teď

2. Pila jsem víc než jsem měla
nebylo to na zdraví
jako kdybych nevěděla
že se tím nic nespraví

Jako kdybych nevěděla
to že ve mně je ten mír
pro kterej jsem letět chtěla
až za obzor, za vesmír

R: Dívám se zpět…

Gmi F Gmi F D7 
R2: Ta da daj…

3. Ať to bylo, jak to bylo
jinak už to nebude
ať mi je, či není milo
mám, co je mým osudem

Než vystoupím ze všech svých těl
pochopím, že nepřítel
ať už chtěl, a nebo nechtěl
nejlepší byl učitel

R: Ta da daj…
1

: Cestou do Jenkovic

1. E 
Můj děda z kola C#mi 
seskočil
D 
před prázdnou kašnou C 
na náD 
městí
E 
Na lavičce chleba C#mi 
posvačil
D 
seřídil hodinky C 
na záD 
pěstí

R: A E 
čápi z komína H 
od cihelny
zobákem D 
klapou, asi jsou A 
nesmrtelný

2. Tři kluci v bílejch košilích
dělili se o poslední spartu
Ze zídky do záhonu skočili
přeběhli ulici, zmizeli v parku

R: A čápi…

3. V oknech svítěj peřiny
na bílý kafe mlíko se vaří
Teď právě začaly prázdniny
venku je teplo a všechno se daří

R: A čápi…
2

: Čutora

1. Podej mi Gmi 
čutoru
můj starej kámoD 
ši
vyplave nahoru
co není pro uGmi 
ši
těch, co nás neznají
jak my dva známe Cmi 
se
jó, někdy Gmi 
potají
D 
i mistr tesař utne Gmi 
se

2. Podej mi čutoru
jestli zbyl tam ještě lok
a nejen ze vzdoru
my na tea five o’clock
můj starej kámoši
se nenecháme zvát
ten přijde o duši
kdo v půli cesty zvad

R: Leckdo noc Cmi 
upíjí
tam pod magGmi 
nólií
jak tobě teskno D 
je-li jí
když ruce zazeGmi 
bou
Skoč rychle Cmi 
na pelech
naž spánek přijde Gmi 
zadrž dech
jestli vzlyk prozradí tě D 
je to pech
nejhorší máme za seGmi 
bou
3. Podej mi čutoru
dneska přihnu si
až půjdem nahoru
to mít nemusím
co ve svým ruksaku
jó, nedokážu nýst
tak, hochu, nesakruj
žes v parním stroji píst

R: 

4. Podej mi čutoru
štěstí se jistí podkovou
když už tu letoru
holt, kámo, máme takovou
kdo kam se zakousne
jó, máme na to čich
a to, jak žili jsme
se pozná na očích

R: 
3

: De Nim

Ami 
 Dmi 
 G 
 Emi 
 Ami 
 

1. Ami 
Očima uhla Dmi 
jsem
G 
a nebylo to stuAmi 
dem
peřina pohla Dmi 
se
G 
nějak už buAmi 
de
Lino je studeDmi 
ný
poG 
nožky a pak triAmi 
ko
a kabát přes deDmi 
nim
G 
a nic a tiAmi 
cho

R1: Cette chanson n’a Ami 
jamais été chantée
comme il Dmi 
faut, c’est ça
Mais si tu G 
veux, nous tous les Emi 
deux
pouvons le Ami 
faire, comme ça

La tranquillité, c’est ce qu’on cherche
on dit: »Puisse-t-elle venir!«
On dit que tout est dificile
mais, qu’ est-ce que ça veut dire

R2: Zouvám si pár těžkejch bot
si ve vesmíru můj pevnej bod
a sukně kasám, je blízko brod
a pryč je, co kdo zbod

2. Jen hlesnu od dveří
víš, nelhala jsem dosud
a jestli nevěříš
zkus špičku nosu
Okna jsou zamžený
nádobí škopek plnej
mám hrdlo stažený
hajej a nynej

R1: 
R2: 

3. Očima uhla jsem
a nebylo to studem
poznal si po hlase
jak mi teď bude
Lino je studený
pod kafem stůl se kejvá
un souvenir de Nîmes
tak už to bejvá

R1: 3×
4

: Dědek s cibulí

1. Gmi 
Na posledním kilometru
D 
medle vedle bedny s cibuGmi 
lí
seděl dědek osud čet z run
D 
ať se holky taky vybuGmi 
lí
Cmi 
Jak se na mě podíval
Gmi 
popotáh si D 
šle
Gmi 
ve vousech se drbal jaký div, ale
D 
když tu náhle o zem sebou Gmi 
šleh

R: Mě Gmi 
nosí chromá kobyla,
jiná na mě, jiná na mě, jiná na mě nezbyla
Cmi 
ať si kulhá do svahu
má Gmi 
vytrvalost, srdce, věrnost, D 
vytrvalost, srdce, odvaGmi 
hu

2. Všecky tetky odnaproti
seběhly se trapem v jeden šik
klevetějí, hlavou kroutí
koukají se na ten dědkův trik
Nač se mordovat máme
s cizím osudem
dříve, než ten svůj poznáme
navěky tu přece nebudem

R: Mě nosí chromá kobyla…

3. Na posledním kilometru
cibulička se tam kutálí
větu větru se rtu setru
dědkovi, ať se tam neválí
Tetky už si zuby brousejí
na ten jeho flek
oklepal se dědek jeden, řek
ale fuj, to jsem ňáko lek

R: Mě nosí chromá kobyla…
5

: Jednou to pomine

1. Emi 
Jednou to pomine, dobrý, zlý, jen my D 
ne,
jednou to přebolí, Emi 
ať je to cokoH 
li.
Emi 
Jednou se vyhrabem z každýho trápeD 
ní,
mezi zemí, nebem, Emi 
nic na věky H 
není.

R: Emi 
Nad D 
ráEmi 
nem, domů, D 
do DejG 
vic,
G 
nezapoEmi 
meň, na věky G 
sám H 
nejsi Emi 
nic.

2. Jednou se zbavíme, všeho, co vlečeme,
nějak to přežijme, těžko a přece ne.
Jednou nás opustí, co jsme si nalhali,
křídlama zašustí kéž je to za námi.

R: Nad ránem…
6

: Nebe Peklo Ráj

1. Ty jsi mi říkal, neboj, Ami 
malá
to víš, že ti budu Emi 
psát
no, tak jsem to tak G 
brala
Dmi 
a teď už máme Ami 
listopad

2. Když jsi mě prosil, ať ti věřím
andělé nebo někdo z nich
mi oči zasypali peřím
a u vás už je asi sníh

R: Nebe-peklo-Dmi 
ráj
nebe-E 
peklo-Ami 
ráj
nebe-peklo-Dmi 
ráj
s náma E 
duše Ami 
hraj

3. Jak vodka v nedopitý flašce
někde se houpe tvoje loď
zas sedím na sbalený tašce
chceš-li mě, tak si pro mě pojď

R: 2X

4. Z křídlovejch plakátů se šklebí
do prázdnejch ulic blondýna
máslem na zem padaj chleby
sama, jak au pair z Londýna

5. Země se točí kolem osy
hlas se mi zadrh jako zip
teď už nebudu tě prosit
s tebou mohlo mi bejt líp

R: 2X
7

: Studený Nohy

1. Ami 
PrEmi 
ší, Dmi 
choulím se Emi 
do svrchníku,
Ami 
než se Emi 
otočím F 
na podG 
patku 
zalesknou se světla na chodníku,
jak pětka na věčnou oplátku. 

2. Slyším kroky zakletejch panen, 
to je vínem, to je ten pozdní sběr, 
každá kosa najde svůj kámen,
to je vínem, ber mě, ber. 

R: Studený F 
nohy E 
schovám doma Ami 
pod peřinou
a ráno F 
kafe dám si E 
hustý jako Ami 
tér,
přežiju F 
tuhle neděE 
li tak jako Ami 
každou jinou,
na koho F 
slovo padne, E 
ten je soliD 
tér. Ami 
 

3. Broukám si píseň o klokočí, 
prší a dlažba leskne se, 
je chladno a hlava, ta se točí,
jak světla na plese. 

R: Studený nohy… 

4. Tak mám a nebo nemám kliku,
zakletá panna směje se
a moje oči, lesknou se na chodníku,
jak světla na plese. 

R: Studený nohy…
8