Daniel Landa

26. 4. 2024

: Andělé

F#mi C# 

1. F#mi 
Uzoučká pěšinka uprostřed močálů,
C# 
ukryta v mlze, se plazila do noci.
Po ní šly postavy mlčky a pomalu.
Nikdo jim nemůže, nemůže pomoci.

2. Kráčeli cestou do temnot v hlubinách.
Ta kdysi zářila, jak brána do ráje.
Na ztichlou krajinu dopadal hvězdný prach.
Tma všechno pohltí soucitu nemaje.

R1: A 
Sídla teď D 
v zemi E 
mají
A 
křídla D 
peliE 
chají.
Jsou to F#mi 
padlí andělé a někdy dost (G) 
piF#mi 
jou,
když po nocích dělaj, že naplno (G) 
žiF#mi 
jou.

*: F#mi 
Tak strašně chybí víra – C# 
na to se neumírá.
O lásce málo vědí - lásky se nenajedí.
Zoufalá apatie - to duše uvnitř hnije.
Nevědí, co je štěstí - dostaneš hajzle pěstí.

R2: Chodí často v džínách.
Škodí ve skupinách.
Padlí andělé se špinavým peřím,
s nadějí vzhlížejí k zamčeným dveřím.
R3: V nebi je málo chtěli.
Šklebí se - zapomněli,
G 
že sem z nebe spadli to Hmi 
protože kradli.
E 
Šlohli asi kus nebeský krásy. C# 
 

*: Doba je mladá
hvězda už padá.
Přišel čas přát si všechno! Andělův život je krátký.
Možná to někdy vyjde, a je třeba vezmou zpátky.

R4: Stojí tu bez útěchy.
Bojí se, mají blechy.
Opravdoví andělé se zamračenou tváří
pozorujou měsíc jak vytrvale září.

3.=1. 

R5: Sídla v zemi mají.
Křídla pelichají.
Padlí andělé se špinavým peřím,
s nadějí vzhlíželi k zamčeným dveřím.

R3: V nebi je málo chtěli …

R6: B 
Sídla Es 
v zemi F 
mají.
B 
Křídla Es 
peliF 
chají.
Gmi 
Padlí andělé se špinavým peřím,
s nadějí vzhlíželi k zamčeným dveřím.

R7: B 
V nebi je Es 
málo F 
chtěli.
B 
Šklebí se – Es 
zapoF 
mněli,
As 
že sem z nebe spadli Cmi 
to protože kradli…fade out 
 
1

: Andílek

1. Emi 
Ještě když chodil Ami 
do školy vždycky D 
nejlíp z nás plnil Emi 
úkoly
skvělý C 
diktáty - dětský Ami 
kravaty kluk jak D 
andílek trochu Hmi 
debílek.
Brejličky se mu mlžily, zato jedničky se mu množily,
dobře maloval, skvěle žaloval, tenhle andílek malej debílek.

2. Holky ho nikdy nechtěly asi protože byl příliš nesmělý
tak je nesnášel třídní donášel ten náš debílek pardon andílek.
A tak životem šel tenhle tlustínek cestu mu vyšlapal jeho tatínek
na drahej fráček malej vodznáček hajzlík vod kosti co má rád sladkosti.

R: [: Ami 
Vlasy pomáC 
dou pomazaEmi 
ný H 
andílek má F#mi 
velký ambiF 
ce
hlavně v poEmi 
litice a v kritiG 
ce.C 
 :] D 
 Emi 
 G 
 C 
 D 
 G 
 

3. Chlapeček co tone v mindráku sedí teď ve velkým baráku
veliký fáro v hubě cigáro už ne andílek teď jen debílek.
Težko se facce ubrání a tak je chudinka strašně humánní
velmi morálně škodí po straně pomluva docela hodně udělá.

R: Vlasy pomádou pomazaný…

Znám jich víc těchdletěch hajzlíků dělaj politiku píšou kritiku
voči jim zaplanou při útoku stranou ve škole andílci teďka debílci.
2

: Čas odejít

1. Ami 
V koupelně se ďábel Emi 
po zdi prochází
když ruka Dmi 
rozechvělá žiletku Ami 
rozpůlí
Jak perly na zemi, vypadaj prášky rozsypaný
a kruhy pod vočima řeknou, že už je po vůli

Je totiž Ami 
čas G 
odeF 
jít!
Ami E 

2. Marný by bylo přemlouvání ať ještě chvíli počkáš
spirála skončila, bylo toho dost
Vypadáš komicky, jak figurka z Moliera
jen tady chybí sranda a chybí radost

Je čas odejít!
3. A slzy rozmazávaj dopis na rozloučenou
až ho fotr bude číst, už tě snad nezbije
Kámoši to nezapijou, protože žádný nemáš
ať dou všichni do háje, umírat těžký je!

Je čas odejít!

4. Vždycky jsi chtěl bejt rytířem, jak jejich jízda železná 
tvrdá je realita, troska zbyla z toho snu
A tak se klížej voči k předlouhýmu spánku
co jak tečka zakončí řadu dlouhejch dnů

Je čas odejít!

5. Tak zkus bej aspoň jednou rytířem, a řež se v bitvě prohraný
zkus znova vykročit, sil máš ještě dost
Neboj, bude hůř! Tak si šetři bolest!
Pro smrt jsi, hošíku, nevyrost

Ami G F Ami E Es 
3

: Dilema Pyrotechnikovo

1. Dmi 
Modrej G 
nebo červeAmi 
nej? 
Dmi 
Kterej bude G 
tak ako-Ami 
-rát? 
Dmi 
Co když je to G 
zrovna ten C 
zele-F 
-nej? 
Dmi 
Do háje, G 
kterej to je Ami 
drát. 

2. Modrej a možná, že ten druhej. 
Na co který dráty jsou? 
Jestli je to zelenej, tak já budu tu--hej. 
A to mě ani nenaj--dou. 

R: Ami 
Vím, že jednou přijde chvíle, 
Emi 
kdy se prostě Ami 
seknu. 
G 
Jenom pořád doufám, že to nebude Ami 
teď. 
Dmi 
A když se Ami 
leknu, Dmi 
tak si Ami 
řeknu, 
že F 
Pán Bůh by snad počkal G 
na zpo-Ami 
-věď.
3. Kterej z těch drátů je ten pravej? 
Modrej by to možná moh’ bejt. 
Ještě malou chvilku bych rád zůstal zdra--vej, 
jenže co když je to ten červenej šmejd. 

4. Kdyby ten modrej drát byl správně, 
dal bych ti dneska večer pusu, 
jestli by to přece jenom nebyl von, 
já budu na milion kusů. 

R: Vím, že jednou přijde chvíle, …

5. Zelenej to zcela jistě není. 
Doufám, že se k pravdě prostří--hám. 
Nesedí tu žádná rada k posouze--ní. 
Já sám se sebou jsem jako vždycky sám. 

6. Nikdo za mě neveme ty kleště. 
Nikdo nepo--vede ruku mou. 
Před tím, než to šmyknu, ještě přemejšlim, co ještě… 
Já jdu řešit nezná--mou. 

R: Vím, že jednou přijde chvíle, …

tady krom ref mi sedí:
G
4

: Dušičky

1. Ami 
Uprostřed C 
lesa Ami 
ležím C 
v mechu 
Ami 
a prost všeho C 
spěchu 
fakt E 
nevím kam Ami 
dál. 
Ami 
Hvězdy C 
mlčí, Ami 
jak do nich C 
čučím 
a Ami 
ptám se, C 
jestli Ami 
sem 
E 
nepřeAmi 
bral. 

Hlava se točí, 
když zavírám oči, 
to spánek se pod víčka 
neslyšně dral. 

R: Ami 
Na dušiG 
čky pozor deC 
jte, 
F 
do mechu C 
v lese si E 
nelehejAmi 
te. 
Světy se prolnou na dušičky, 
tak buďte doma a zapalte svíčky. 
2. Prazvláštní chvění mě ze spánku budí, 
chladná zem studí, 
však cosi mě hřálo. 
Cizí dívka mě po tváři hladí 
a že mi to nevadí, tak se to stalo. 

Havraní vlasy mi bičujou líce 
a já chci více, 
vždyť ještě mám málo. 

R: Na dušičky pozor dejte, … 

3. S neznámou kráskou pak do tmy sem spěchal, 
však něco jsem nechal tam na mechu. 

Kampak mě vede, 
kampak to běžím, 
vždyť mý tělo leží tam bez dechu. 

R: Na dušičky pozor dejte, … 2×
5

: Chcíply dobrý víly

1. F#mi 
Vydal jsem se do říše lesů, hledat Emi 
víly, ty z poF#mi 
hádky,
naději si s sebou nesu, netěE 
ším se na cestu F#mi 
zpátky.
Trním a ostružím drápu se dál, až na kraj světa, kde najdu víly,
a mýmu nápadu každej se smál, všechno bych vyměnil jen za tu chvíli.
Kdy

R: /:Hmi 
Na louce tancujou, F#mi 
svobodu milujou
A 
až já je uvidím E 
tak půjdu rovnou k nim
úplněk osvítí bílí luční kvítí
to jejich hlas vzbudí důvěru v nás. :/ 

2. Na konci pěšiny ohně plály a kolem sedělo spoustu divnejch stínu,
o svý životy mariáš hrály a poslali mě tam na mítinu.
To je prej mítina? Spíš nějaká louka, do černý tmy oblečená,
už bolej oči, jak pilně koukám, jestli tu netančí průsvitná žena. 
Ty

R1: Na louce tancujou, svobodu milujou …

3. A pak jsem uviděl ty mrtvý těla, na louce leželi, oděný v bílý.
Jak kámen náhrobní skála tam čněla, byly to chcíplý dobrý víly.
K tamtěm Gmi 
stínům jsem se vrátil, i oni Fmi 
hledali kdysi dobrý Gmi 
víly.
Pár slov jsem s nima ztratil a pak jsme F 
na cestu vyraziGmi 
li. 

R2: /: U Cmi 
strmý skály Gmi 
zábrany zůstaly B 
viděl jsem chvíli F 
chcíplý dobrý víly
svědomí zmizelo a mně se zachtělo vykročit z řady a tak jsem zpátky tady :/ 

R2: /: Bojovat o štěstí se zatnutou pěstí, nečekat, že víla dobrá by ožila
Proti zlu zlem, ale nestát se grázlem jak ti, co zabili malý dobrý víly. :/ 

R1: Na louce tancujou, svobodu milujou …
6

: Jméno ve skále

Je sychravý konec léta, rok 9 po Kristu. 
Početný římský vojenský sbor se přibližuje k místu zvanému Teutoburský les. 
Unavení legionáři se ukládají ke spánku a ač jsou vyčerpaní a prokřehlí, není důvod k obavám. 
Trestná výprava do srdce Germánie bude do určité míry jen rutinní záležitostí. 
Není na světě armády, která by zkušené a dokonale vycvičené legie dokázala porazit… 

C G Ami G C B Ami F G Ami 
 

C 
Ptáci G 
po nebi Ami 
táhnou. 
Slunce se G 
k obzoru C 
sklání. 
[: B 
Sedím a tesám Ami 
do kamene. 
F 
Posílám G 
bohům svýAmi 
 přání. :]
Dmi 
Kéž je ze mne centurion, 
A4 
kéž přijde řada na můj A3 
štít. 
F 
V lesích plných barbarA 
ů, jenž si Dmi 
nezaslouží žít. 

Ref: Ami 
Soumrak pomaEmi 
lu padá 
naFmaj7 
 šedivou GermáC 
nii,  
Fmaj7 
nepřátelskou C 
a zlou. 
Nevíš, G 
co bude zítra, 
nevíš, B 
co bylo dnes. 

V mlhách je cítit zrada 
a močál čeká na legii. 
Tak nevlídně nás vítá 
G 
Teutoburský les. C 
 

C G Ami G C B Ami F G Ami 
 

Dmi 
Z nápisu ve skále se budoucí dozví, A4 
kdo před věky tu A3 
stál. 
F 
Kdo tu navždy svoje A 
jméno vyteDmi 
sal. 
Pak jednou tiše vysloví, ten kdo zabloudí až sem, 
kostrbatá písmena psaná Římanem. 

Ref: 

V září roku 9 našeho letopočtu došlo v bažinách Teutoburského lesa (na území dnešního Německa) 
ke střetu tří elitních římských legií v počtu mezi 30 až 40 000 muži s germánskyým kmenem Cherusků, 
vedených náčelníkem Arminiem (Hermannem). 
Když se legionáři roztažení do nekonečného zástupu jen s velikými obtížemi prokousávali 
rozmoklým terénem a bažinami, z hloubi Teutoburského lesa na ně zaútočili 
germánští válečníci ze všech stran. 
Po třídenním masakru utrpěl neporazitelný Řím jednu z nejkatastrofálnějších porážek 
v historii a z početného kontingentu se podařilo zachránit jen pár šťastlivcům. 
7

: Jó ulice

1. Ami 
Jeho otec se sebou měl problémů dost,
Dmi 
a v bohatý rodině taky Ami 
nevyrost.
Ami 
Vlastní matka nevěděla, jestli ho má ráda,
E 
stalo se co muselo, Ami 
když ukázal jim záda.
Ami 
Problémovej parchant furt by si jen hrál,
Dmi 
učit se mu nechtělo, už veC 
 školce se E 
rval
Ami 
a když pořád slyšel co tu chce ten šmejd,
E 
jediný ho napadlo, Ami 
mezi svejma bejt.
R. Dmi 
Jó,  Ami 
ulice je E 
jako seAmi 
n,
duše v plamenech, děsně dlouhej den.
Jó, ulice, teď patřej sem,
noc je královna, no problem.
2. Tak poprvé v životě našel kamaráda,
s ním si nechal na rameno vytetovat hada.
Spolu to snad jednou někam dotáhnou,
když na těžkejch křižovatkách blbě nezahnou.
Hodně lidí spojil, jak ocel tvrdej rock.
Jsou démoni ulic a pro vostatní šok.
A chtěli by i milovat, o nic hůř než vy,
na ulici léčej si svý duše bolavý.
R. 
3. Někdy je i nejhůř, krev často všechno zkazí.
Vopruz je když jeden do druhýho nůž vrazí.
Jinde zase večer slzy provázej,
to mladí lidi s báglama z domu odcházej.
R. 
8

: K sobě patříme

1. Ami 
Ty jsi já a já jsem D 
ty, Ami 
obě naše duše zakleD 
tý.
Dmi 
Na kolik okamžiků C 
k sobě patříF 
me?
G 
NevíAmi 
me!

2. Ami 
Ty jsi já a já jsem teď D 
ty, Ami 
dva chudý i dva bohaD 
tý.
Dmi 
Za kolik dnů o sobě C 
pravdu poznáF 
me?
G 
NeznáAmi 
me!

R: Dmi 
My dva k sobě G 
patříme, Ami 
co nás čeká dál, však nevíDmi 
me.
O tom se G 
dá jen Ami 
snít.
Dmi 
Ty jsi já G 
a já jsem ty. Ami 
Do kdy budu líbat tvoje Dmi 
rty,
nechci G 
přislíAmi 
bit.
9

: Kdyby

Dmi F Gmi A B C Dmi… 

1. Dmi 
Kdybych byl F 
chytrej, Gmi 
tak bych A 
nebyl B 
blbej,
kdybych nebyl C 
blbej, byl bych jako Dmi 
Einstein.
Kdybych byl něžnej, tak bych nebyl hrubej
a kdybych nebyl hrubej, neměl bych rád Rammstein.

2. Kdybych nebyl lempl, asi bych byl pilnej,
pak bych se líp učil a moh sem dělat ředitel.
Kdybych nebyl slabej, tak bysem byl silnej,
ale že já nejsem, to je pěkně na pytel.

3. Kdybysem měl prachy, to bych nebyl chudej,
asi bych byl bohatej. (Jó) To by bylo príma.
Přestal bysem chlastat. Přestal bych být tvrdej.
Vypadnul bych vodsaď, hledat lepší klima.

4. Kdybych nebyl debil, tak bych něco zdědil,
život by byl lepší a já bysem byl bourák.
Kdybych nebyl debil, nežil bych v tý šedi.
Někam bych se juknul. Třeba do Bulharska.
10

: Láska (Prase)

1. Ami 
Ty jseš G 
moje Ami 
láska
a já G 
jsem tvůj C 
kanec.
Půjdem G 
spolu C 
do kaG 
sína.
Ami 
VyděE 
láme Ami 
ranec.

R: C 
Jsem tvůj malej G 
dobytek a C 
ty mě dobře G 
znáš,
Ami 
tak tě večer E 
z lásky pozvu Ami 
na pivo a G 
na guláš.
Až to všechno sežerem, na zdraví si připijem.
Až se trochu opijem, tak si lásky užijem.

2. Ty jseš moje všechno
a já sem tvý prase.
Půjdem spolu na karty
a vyděláme zase.

3. Ty jseš moje slůně
a já jsem tvý čuně.
Lehneme si na slámu
a budem jen tak čumět.

4. Ty jsi moje gemblerka
a já jsem tvůj forbes.
Půjdem spolu do hospody
nahoře i dole bez.
Půjdem spolu do hospody
budem dělat čurbes.

R: Jsem tvůj malej dobytek a ty mě dobře znáš,
tak tě večer z lásky pozvu na pivo a na guláš.
11

: Motýlek

1. Emi 
ty jsi holka nebezF 
pečná,
C 
naše láska bude Emi 
věčná
Emi 
uvěř tomu že jsme F 
bohatý,
C 
štěstí nám teď šlape Emi 
na paty
Emi 
prachy z tý banky máme F 
celý,
C 
ani jsme tam moc neEmi 
stříleli

Ref: hotel u cesty, symbol G 
neštěstí
ty chceš Ami 
teďka spát, to se Emi 
musím smát
klepem na dveře, dobrá G 
večeře .
v bílý Ami 
posteli noční Emi 
veselí
v bílý Ami 
posteli noční Emi 
veselí.

2. Proč jsi tenhle hotel vybrala
a mne ses vůbec na nic neptala
když jsem tam to auto viděl stat,
začal sem se o nás trochu bát
teď banda fízlů jak v hororu,
do oken se šplhá nahoru na nás.
Ref: V tom pajzlu jsme v hajzlu
ty to znají už nás mají
skoro svítá, teď to lítá
v bílý posteli mi tě odstřelí
v bílý posteli mi tě odstřelí.

3. Sakra něco vlítlo mezi nás,
nevodcházej, ještě není čas
zkus to přemoct aspoň na chvíli,
škoda ze tě takhle trefili
já doufám, že tě to moc neboli,
k svátku ti dam novou pistoli-velkou.

Ref: V tom pajzlu jsme v hajzlu
ty to znají už nás mají
skoro svíta, teď to lita
v bílý posteli mi tě odstřelí
v bílý posteli mi tě odstřelí.

Vypadáš jak když spíš,
houkačky neslyšíš
tak ty jsi mi takhle utekla
nejkratší cestou do pekla
výstřely práskaj tmou,
já letím za tebou
teď!!!
12

: Obsidián

Srdce jí prudce bušilo. Malá, sotva šestiletá Elfka, jejíž hlavu pokrývala stříbrná kštice, se chvěla strachem za sametovým závěsem, přikrývajícím zaprášenou knihovnu. Věděla, že On už je v místnosti, i když ho vůbec neslyšela přijít. Cítila, že o ní určitě ví.

Vysoké kamenné věže trčící z pahorku za Lesem jako přísně zdvižený ukazovák, a jejího tajemství se bály veškeré elfské ratolesti. Nejinak na tom byli i jejich rodiče, a ti to zase zdědili po svých předcích. Tajemný a věčně zamračený mág, který obýval černou věž už od nepaměti, zavítal do elfských příbytků v Lese jen zřídka. Zato děti přicházeli k jeho domovu mnohem častěji, ponejvíc když se nudili a chtěli si užít nějaké dobrodružství. Stačilo však, aby čaroděj otevřel dveře, a malí Elfové pelášili pryč jako o život. Potom se, zadýchaní a vystrašení, vzájemně dělili o své zážitky v bezpečí jejich Lesa.
Ten večer se rozhodla ukázat všem ostatním, kdo je z jejich party ten nejstatečnější. To budou valit oči, až jim bude vyprávět, co v noci, ve věži, zažila.
Když před sebou spatřila pootevřené dveře, vůbec ji nenapadlo, že její rodiče budou až do rána umírat strachy. Před očima měla jen obdivné pohledy jejích vrstevníků, kteří ji doprovodili až na kraj Lesa a pak už jen z dálky sledovali, jak se malá, hbitá postavička blíží ke svému cíli, a ani při tom nedutali. Měsíc v úplňku ozařoval krajinu a přikrýval ji pláštěm utkaným ze své magické vznešenosti. Stříbrná hlavička zmizela v útrobách černé věže jako světluška v tlamě ropuchy.
Teď, v úkrytu za závěsem v mágově pracovně, už dobře věděla, že sem neměla chodit, a přála si, aby uměla vráti čas. Po tváři si razila cestu první slza.
Vlastně ani nebyla překvapená, když čaroděj pomalu odhrnul závěs. Měla jen zavřené oči a třásla se.
„Co tady děláš?“, uslyšela mágův hlas a pomalu se podívala do jeho hlubokých očí, tmavých jako obsidián. Slova nebyla zlá ani výhružná. Byla to jenom prostě položená otázka…

1. Emi 
Zavři oči a C 
nastav dlaň. Emi C 
 
Vložím ti do ní obsidián.
Magická slova naplní chrám
a slzy skanou na pentagram.

R: C 
Luna se blíží, Ami 
až se tají Emi 
dech.
Ami 
TajemstEmi 
ví Ami 
odhaEmi 
lí. Ami 
 
Její C 
stříbro ti ulpí na křídEmi 
lech.
Ami 
Zvony Emi 
zní Ami 
do dáEmi 
li.

2. Obsidián černý jako noc.
Tvoje srdce už zná tu moc.
Teď víš, co je duše bez těla,
brány si zavřít nesměla.

3. Tohle tajemství nebudeš chtít nikde vyprávět.
Ať ho pozná… ať si ho pozná každý.
Černý obsidián skrývá celý svět.
Ty to teď víš, a víš už to navždy.

4. Otevři oči a ukaž dlaň.
Vezmu si zpátky obsidián.
C Emi Ami Emi Ami.... Emi 
 
13

: Padám hloub

1. Dmi 
Napsal jsem C 
krví román Gmi 
pro ženy B 
 
Dmi 
jedná se C 
o jediný Gmi 
list B 
 A 
 
Ještě měj chvíli oči zavřený 
už brzo přijdou Ti ho číst. 

Jenom jedna desetina nekonečný vteřiny 
dělí moje myšlenky od zatajený hlubiny 
jeden malej okamžik a do prčic Ty spíš 
chtěl jsem toho tolik říct a Ty mě neslyšíš 
a Ty mě neslyšíš 

Ref: 
Dmi 
Já padám hloub, hvězda B 
na cestu mi A 
svíti 
Dmi 
doslova jako blesk se B 
do temnoty A 
řítí 
Gmi 
zatím co Ty spíš mi C 
postavili A 
kříž 
Dmi 
já padám hloub B 
doslova jako A 
blesk 
a Ty mě Dmi 
neslyšíš C 
 Gmi 
 B 
 
a Ty mě Dmi 
neslyšíš C 
 Gmi 
 B 
 A 
 

2. Vedle můj kámoš ten ještě netuší 
A já mu nestačím nic říct 
Huláká rozpis s klidem na duši 
Tak doufám neucítí nic 

Myšlenka má, zřejmě ta poslední 
Zamává křídly a proletí tmou 
Ještě se stavím, dřív, než se rozední 
přišeptat do snu: nashledanou 

Ref: 
14

: Pozdrav z fronty

1. Am 
Je nádherG 
nej večer, C 
tak začínEm 
ám psát 
a vF 
íno mi dG 
odalo sG# 
il,E 
 
Bůh mi byl svědkem, když měl jsem tě rád, 
to tenkrát snad ještě byl. 

2. Tvý dopisy všechny jsem tisíckrát čet, 
v nich stálo, jak v tvým klínu spím, 
však s posledním volnem se roztříštil svět, 
v něF 
mž nikdy G 
tě neoF 
pusG 
tím. 

Ref: PDm 
ak u vlakG 
u ty, cizAm 
í žena, 
prDm 
omiň mi, žG 
e jsem ti lhC 
al,C7 
 
jDm 
eště teď slG 
yším tě tAm 
oužebně stF 
énat, 
tAm 
u tvoji fotku jsemEm 
 roztrhAm 
al. 

3. Už nepřijdu nikdy tou pěšinou k vám, 
víš, já jsem teď tady, ty tam, 
u díry v blátě se sám sebe ptám 
a sám si i odpovídám. 

*: PrDm 
oč u vlaku jste stályG 
, na mě jste se smály 
tC 
y a moje máma, stC7 
arší cizí dáma, 
dDm 
ětskej pokoj k smíchu, pG 
ovečeřím v tichu, 
rC 
ozhovory váznou, vždC7 
yť mám duši prázdnou, 
vzpDm 
omínky jen bolí, G 
ať už na cokoli, 
ztrAm 
acenej je klíč, F 
už abych byl pryč, 

zpAm 
átky se chci vrátit, ne se tady ztratit, 
frEm 
onta zpátky láka, dAm 
omov pro vojáka. 

4. Když země je rozrytá polibky děl 
a hvízdání protíná vzduch, 
píše ti kacíř, co do pekla chtěl, 
pro mámení barevnejch stuh. 

5. Pro tenhle okamžik nemůžu lhát 
a utíkat jak malej kluk, 
ať jinej zabuší u vašich vrat, 
mě uhranul polnice zvuk. 

*: Když zatroubí nám k boji, tak to za to stojí, 
nenávist i láska, kolem země praská, 
plameny se mají, když si s náma hrají, 
pak nastane klid a my snad můžem jít, 
každej do svý díry, bez Boha a víry, 
z ušlápnutejch branců zbyla banda kanců, 
tak se teda měj a něco si přej, 
než se nebe zřítí a tak skončí žití. 

Ref: A taFm 
k posíláBb 
m Ti pozdrav zCm 
 fronty, 
Fm 
oheň už přBb 
estává hřEb 
át,Eb7 
 
vFm 
íno je sBb 
ilný a tCm 
eploučký střG# 
ílny 
přCm 
ijmou mě s láskou až Gm 
odejdu spCm 
át. 
15

: Přízraky

1. CAmi 
hodníkemG 
 vajglamaC 
 pokrytýmEmi7 
 kráčejíF 
 dva páryG 
 pevnejchAmi 
 bot
kalhoty dole zkrácený v hlavách věci který bych neuhod
někam jdou tyhlety figury a slunce zapadá
dvě stejný znamení na zádech a mě tak napadá že:

Ref: Ami 
Jsou jako dva Ami 
přízraky co Ami 
vodněkud sem Ami 
zabloudily
Bb 
pocit jistoty Bb 
ve mně Ami 
sílíAmi 
 

2. Harleyů Harleyů davídci na ně čekaj opodál
a divnou melodii která z dálky zněla jako bych dlouho znal
zapálil sem si cigáro a čekal co bude dál
jeden se na mě zašklebil asi se smál

Ref: Jsou jako dva přízraky…

3. Pak odběhli dál než my dokážem svět kolem mě ztich
hlava se zatočila a den delší se zdál to asi bylo z nich
s pocitem naplnění jsem se otočil a chtělo se mi žít
stejně jako ti dva co přišli napovědět že není špatný snít totiž:

Ref: Ty dva divný přízraky co vodněkud sem zabloudily
novou naději ve mně zapálily
16

: Quantum Tarantuli

1. Ami 
Nad mojí F 
hlavou furt E 
krkavci Ami 
krouží
to se hned pozná, kdo je tu šéf!
Prodám ti, gringo, to po čem jen toužíš
Ami 
tequilu, F 
děvky, E 
kvéry i F 
krev.
F 
A když nemáš C 
prachy, tak si E 
šetři na raAmi 
kev.

*: Am 
Můžeš mě mít, když to Emi 
zaplatíš
můžeš si šáhnout F 
za dekolt.
F 
Když něco přihodíš, C 
smíš i níž.
E 
Znáš tohle, gringo? To je Colt!

2. Zákony džungle, víš, ty tady platí,
i když to mučačos nemají rádi.
Semtam se holt někdo tak trochu ztratí
ve tmavejch koutech se schovávaj hadi!
Jen když patříš do rodiny, tak to nevadí.

E|------------------------------------------------|
B|------------------------------------------------|
G|------------------------------------------------|
D|------------------------------------------------|
A|---0-3-2-0----2-0-2-2h3-0----0-3-2-0----2-0-2-3-|
E|-0-------------------------0--------------------|

E|------------------------------------------------|
B|------------------------------------------------|
G|------------------------------------------------|
D|------------------------------------------------|
A|---0-3-2-0----2-0-2-2h3-0----0-3-2-0----2-0-2-3-|
E|-0-------------------------0--------------------|

E|------------------------|
B|------------------------|
G|------------------------|
D|-3-3-3--5--2-0---2-0----|
A|--------------3-----3-0-|
E|------------------------|
R: C 
Devět, devět G 
milimetrů
Dmi 
důraznejch Ami 
argumentů.
C 
Kdo prohraje G 
v Černým Petru
Dmi 
poputuje E 
do cementu.
Já mám balšój pistaljét
smůla jestli u těbjá nět.
Zaplať, amigo, nebuď vůl.
Víš co je to včelka? E 
Tak těch mám plnej úl!

3. Mám do vínku dáno, že jednou mě sejmou.
Sudičky asi mi věštily sjetý.
Až jednou ucítím nad hlavou lejno
má rada se vejde jen do jedný věty -
Dejte pozor pistoléros na kulometos!!

R: Devět, devět milimetrů …

17

: Sen

*: Ami 
Vítr voní Dmi 
májem,
dav E 
hučí, že jsem F 
vrah.
Ami 
Já už nemám Dmi 
zájem
si E 
lhát, že nemám Ami 
strach.

1. Ami 
Bože můj, Bože můj
Dmi 
aspoň jednou při mě stůj,
E 
duše má špinavá
F 
trpí, tak jí opatruj.

Mám se kát? Mistr kat
naučí mě nedejchat.
Měl bys při mě stát.
kurva, Ami 
měj mě rád!!

Ami Dmi E F Ami Dmi E Ami 
R: F 
Vrátit tak Ami 
čas!
F 
To tady na tom světě Ami 
nejde.
A než F 
utichne můj C 
hlas,
D 
daj mi, E 
co se do mě Ami 
vejde.

*: Měl sem sen, že na jeden den
mi otevřeli celu a já mazal ven.
Přes pole, přes řeky,
abych zase cejtil tvoje doteky.

2. Už jsem nebyl bandita,
už sem nebyl lotr.
Byl sem tvůj hodnej starej
a byl jsem dobrej fotr.

Ten nádhernej sen
ráno zmizel jako pára
a já tu stojím pod voprátkou
sťatej jako kára.

R: Vrátit tak čas …
+
Vrátit tak čas!
Dostat další šanci
a jít konečně za světlem…
V pekle je, sakra, tma jak v ranci.
18

: Stvůry

Dmi Ami… 

Dmi 
Přikradly se na můj hrad.
Přišly se mi do snů Ami 
smát.
Můry.

Přišly, sebrali mi klid,
ač jsem nešel otevřít.
Stvůry.

Gmi 
Dobře vím, co tady chtějí.
Piju krůpěj po krůpěji
Dmi 
jed.
Líbí se jim v tomhle kraji,
z astrálu sem přilétají
zabíjet.

Dmi 
Hlavně když je tma, řádí v předsíni
nebo za dveřma nebo v kuchyni.
Ami 
Píchají mi do žil smutek
a já nemám kam bych utek.

Dmi 
Přícházejí když se stmívá.
Odevšad se na mě dívaj.
Ostrý jako ostří meče,
nikdo nikam neuteče.
Ami 
Čas pomalu teče
a noc se tak vleče.

Gmi 
A já vím, co tady chtějí.
Piju krůpěj po krůpěji
Dmi 
jed.
Gmi 
Líbí se jim moje stavy,
ať vypadnou z mojí hlavy
Dmi 
hned!
Ref.:
B 
Až mě stvůry dostanou,
tak napište mý F 
mámě,
že se psychiatr C 
plete,
že stvůrám pšenka Dmi 
kvete.
Ať si moje tělo tleje
pro mě za mě v jámě,
hlavně ať se zbavím
těchhle monster z mojí hlavy!

Většinou děsně ječí,
sedaj si na mý lože
a když se zmítám v křečích,
tak do mě bodaj nože.
Stvůry.

Ukrutný jsou noční šichty
a ty jejich bledý ksichty.
Neustále na mě civí,
ani mrtví ani živí.
Shůry.

Je mi jasný, co tu chtějí.
Kape krůpěj po krůpěji
pot.
Zrůdy svojí cestu znají,
a proto se vydávají
na pochod.

Ref.
Ref.

Přikradly se na můj hrad.
Přišly se mi do snů smát.
Přišly, sebrali mi klid,
ač sem nešel otevřít.

Zase slyším vytí teskné,
na střeše se matně leskne
měď.
Přilétají netopýři.
Uletím jim! - dva, tři, čtyři
- teď!
19

: Tajemství

1. Emi 
Čekám Emi/D 
na tebEmi 
e. 
Emi/D 
Tolik Emi 
let Emi/D 
už tě G 
znám. 
Schody do nebe kloužou jak led. 
Ruku ti dám. 

Ref: 
Ami 
Tolik, tolikEmi 
 hvězd mAmi 
áš nadC 
 sebou. 
(A je) Ami 
tolik, tolik Emi 
cest, co tě k Hmi 
nim doEmi 
vedou. 

2. Jméno mé už znáš. 
Jsem tvůj stín i tvůj strach. 
Dál mě potkáváš, 
vyrůstám na slzách. 

Ref: 

3. Čekám za mlhou. 
Netušíš, co ti chci říct. 
Co se skrývá zatou tmou? 
Možná nic. A možná víc… 

Ref: 

Znáš svůj úděl. 
Máš jen chvíli. 
Záře sílí. 
20

: Táta

*: Emi 
Pro Tebe táta! Táta ratata! 

1. Emi 
Černej les máš, Ami 
holka, před seEmi 
bou,
Emi 
dej bacha, vlci jsou Ami 
hladoEmi 
ví.
Emi 
Ty to víš, ale neslyC 
šíš to Emi 
ráda.

Zapadá zdroj světla za obzor.
Slyš: osud o tom víš kulový!
Pozor dej! Ať se nedotkneš hada!

*2: D 
Dokud s tebou můžu chvíli po tvý cestě G 
jít,
Emi 
za ruku tě podržím Dmi7 
jestli budeš Ami 
chtít.

*: Jsem tvůj táta. Ratatata.

R: Emi 
Dej si pozor, holčičC 
ko, Emi 
ať se v lese D 
neztraG 
tíš.
G 
Když tě jednou D 
polkne Ami 
stín, D 
na cestu se Emi 
nevrátíš.
Emi 
Do nejhlubších černejch C 
lesů Emi 
tátové už G 
nemůžou.
G 
Drž se, holka, světla Ami 
v dálce, Dmi7 
stíny totiž Emi 
jenom lžou.
2. Divnej svět, fuj, to ti nabízím,
vím, dítě si málo vybírá.
Vina, vina ta mi solí žití.
Musím jít sám do tmy za světlem.
Teď! Už je čas, ono skomírá.
Jede dál velkej vůz, kus ti chytím!

3. Já jsem štít, klid, dokud můžu stát,
rád budu bojovat, jsem tvůj hrad.
Přísahám lásku upřímnou tvý mámě.
Celej svět sám nikdy nezdolám.
Vím, proto nechci lhát. Častokrát
sen končí jen rozcupován v jámě.

R: Dej si pozor, holčičko, ať se v lese neztratíš …
21

: Touha

1. F 
Je to jak nic, to totiž naváží víc 
je to C 
něco jak dech, jak přání na křídlech 
je to Dmi 
nemožnej cíl, kterej si A 
vymyslil. 

2. Je to jak sen, co ráno rozpustil den 
nic není dost velkej cíl, aby ses nepokusil 
volej k nebi přání a všechno bude k mání. 

Ref: 
F 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. C 
 
Dmi 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. A 
 

3. Je to jak žár, pořádně velikej dar, 
je to jak letící drak, naprosto přesnej prak 
je to hukot moře, je to pramen v hoře. 

4. Touha je žít, zůstat a neodejít 
touha je padnout a vstát a rány nevnímat. 
Je to tlukot srdce, je to poklad v ruce. 

5. Je to jak třpyt, jako sluneční svit 
úžasná měsíční zář, je to jak boží tvář. 
Je to skrytá síla, je to zlatá žíla. 

6. Touha je zázrak, takže přej si co chceš, 
probouzej sílu, s ní už neklopýtneš, 
touha jsou čáry, v hloubi duše je máš 
touha je zázrak, kámo, zázrak, 
vždyť už to znáš. 

7. Touha je krám, kde mají všachno a hned, 
vlak je tam k mání i ten pitomej svět. 
Touha je brána, ke všemu o čem si snil. 
Touha je cesta i cíl. 

Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
Touha je zázrak, kámo, zázrak.
22

: Tradice

1. Dmi 
Bitva utichá
B 
tekla krev ve jménu C 
kalicha
skončil tak slavný čas
a když Pánbůh dá, snad Dmi 
jednou přijde zas.

2. Trochu zabolí
že Jan Hus je fráze ze školy
ideál husitů
proměnil se dneska v tlupu banditů

3. Patron náš svatý,
slzy v očích myslí na časy zlatý
když tak lidi chtěli
aby chlapi z Blaníku rychle vyjeli

R: Dmi 
Stáli, hlídali
traC 
dice hory Říp,
F 
aby bylo A 
líp
Dmi 
smáli se plakali, pro C 
naší malou zem
F 
a pro blaho A 
všem

teď už odchází,
jedou do nebe, beze mne bez tebe
nic je neprovází,
jsou celí užaslí a ohně vyhasly.
Dmi B C Dmi 
 
4. Meče zarezly
krysy z kanálu nám vylezly
kde je ta čistota
kam zmizela čest, odvaha, ochota. 

5. To by se podivil
pan tatíček Masaryk, kdyby žil 
Všichni jsme zapomněli,
co legionáři vlastně chtěli. 

R: Stáli, hlídali ….

Dmi B C Dmi 
 
6. Letce z Anglie
vlastní národ klidně zabije
jsou s nima potíže
příliš odvahy tak rychle za mříže 

7. Mocní Sokoli, 
hrdí na to, že je nikdo neskolí 
zabitý malostí, 
když primitiv zvítězil nad sílou moudrosti.

R: Stáli, hlídali ….

Dmi B C Dmi 
 
*: Skončil ten slavný čas,
a když Pánbůh dá,
snad jednou přijde zas.
23

: Třista z místa

1. Ami 
Tak a teď G 
proberem to coF 
 mi nechceš G 
 říct
ale F 
myslim si G 
že už to Ami 
chápu
že po světě pobíhá daleko víc
přitažlivejch chlapů

2. Všichni to věděli a všichni se mi smáli
ty dělala si ze mě vola
a teď nás vezou tam k oltáři v dáli
ultrarychlý kola - F 
ultraG 
rychlýAmi 
 kola

R: Ami 
Dvěstě v městě třista z místa
přímou čarou do náruče antikrista
G 
Semafor má barDmi 
vu jako komunista
Ami 
letíme jako střeE 
la nelži žes to nevěděla
Lásko lásko budeme se bát
řítit se nocí jako tolikrát
snad mě máš ráda i já tě mám rád
hlava se mi z toho točí proč ti tečou slzy z očí
3. Né teď je pozdě na dávání kopaček
v těch se špatně jede
a nás čeká ještě pár pitomejch zatáček
měl jsem ti to říct předem

4. je rozmazaná krajina a gumy kvičí
song na rozloučenou
všechno ti odpouštim když do tmy fičim
a ty budeš mou ženou - a ty budeš mou ženou

R: Dvěstě v městě třista z místa …
24

: Valčík

Ami 
 E 
 Ami 
 
Ami 
Jestli máš odvahu poslouchat
jen pro tebe začla muzika hrát
E 
Jenom si hochu s náma skoč
Ami 
a v rytmu valčíku v kole se toč
Jak Dmi 
divoký zvíře G7 
chtěl bys být
tak C 
pojď s náma žít E 
my budem se mít
Pojďme smrt objímat, pojďme sní zpívat
a na svět bez lásky budem se dívat
Zahoď svý svědomí daleko od sebe
poslouchej jak valčík proniká do tebe
Ref.: F 
Tak teď poznals můj C 
plášť, mý jméno je G 
zášť
a smrt to je Dmi 
zpěv, jak rudá je F 
krev
tak se drž a Ami 
pojď se mnou tančit, E 
tančit Ami 
Valčík!
Ami 
Cítíš tu sílu valčíku G 
v rytmu raz dva tři
Dmi 
seber svůj sentiment, F 
sevři rty, slzy sem Ami 
patří E 
 
Ami 
Ty si ta jiskra vždyť oheň už čeká, G 
aby byl zapálen
Dmi 
V duších jsme zamčený, F 
otevři nám chceme E 
ven!
Ref.: No tak poznals můj plášť, mý jméno je zášť
a smrt to je zpěv, jak rudá je krev
tak se drž a pojď se mnou tančit, tančit Valčík!
Přikrej se závojem noci a vykroč! Už nesmíš to odkládat
měsíc ti posvítí na cestu do našich řad
Cos to teď hochu udělal, proč ses od nás otočil?
Neodcházej slyším zvony, buď s náma dýl!
Tak si Fjdi!
Přijde náš Cčas my budem tu Gzas
proč jsou tu Dmiandělé a proč přeFstává hudba Amihrát
my Echcem mašírovat!
FLá, lá, la. C 
 G 
 Dmi 
 Ty vole, poď se na to. F 
 E 
 Ami 
 
F 
Hej! CGDmiFAmiEAmi 
 
25

: Včera mě někdo ...

1. Ami 
Tak si v pohodě Dmi 
kráčím G 
temnou uliC 
cí 
Ami 
vedle se perou dva H 
rváči, neE 
česky mluvíF 
cí.
Děvy tu prodávají těla, vedle opilec blil, 
pak kulka přiletěla a někdo mmě zastřelil.

R: Ami 
Včera mě někdo G#mi 
trefil, G 
prohnal mi hlavou F# 
kulku, 
F 
zem byla hrozně E 
studená ze života užil jsem si jen Ami 
půlku. 

2. Vůbec nevím proč, rudě se mi zastřel obzor, 
pro slepičí kvoč, měl jsem si dávat pozor.
Možná si mě někdo s někým splet a možná kvůli krátkejm vlasům,
pěkně zk*rvenej je ten svět, asi jsem měl změnit trasu.  

R: Včera mě někdo trefil …

3. I vám se to může stát, že vás někdo střelí,
nemáte tak blbě stát, že jste to nevěděli?
Střílení je dneska v modě, hlavně pro ty z ciziny,
tak radši zůstaňte doma a nedělejte kraviny.

R: Včera mě někdo trefil …

Ááá…
Hmm…
26

: Vltava

Ami 
Ve vratký bárce mě unáší proud. 
Sám A2 
sebe se ptám, kam sem vlastně chtěl plout. 
Dmi 
Zvolna se Ami 
stmívá. 

-A- 
Hluboká voda mi odpověď nedá, 
pořád se ztrácím a pořád hledám. 
Měl bych se líp dívat. 

-B- 
E 
Proud už sílí, peřej se blíží. 
Nechci snít, i když oči se mi klíží. 
Dmi 
Všechno chci vidět tak jasně, jako by byl F 
den. 
Když se Dmi 
otočím, jsem úplně v šoku. 
Z vlastní Ami 
hlavy plný vzteku a lacinýho moku. 
E4 
Vizionářem a sám sobě lhářem jsem E3 
utopil svůj Ami 
sen. 

-A- 
Smutný pohled do davu na břehu. 
Naše čest se v bizardním příběhu 
zoufale zmítá. 

-A- 
Šašci se ve vilách opíjí mocí. 
A já se ptám, jestli po týhle noci 
může ještě svítat? 
-B- 
Růže do uší, hluší lidé netuší, 
že dávno hmota zvítězila nad duší. 
Příští stanice je peklo, i když slíbený byl ráj. 
Prachy jsou pravda, obsah je forma 
a drzá lež je propříště norma. 
Do mozku vrtá skutečnost krutá, že padl stín na můj kraj. 

-C- 
Ami 
Zavři oči a Dmi 
poslouchej. C 
Na chvíli tu budu G 
s tebou. 

-A- 
Peníze, peníze hýbou světem. 
Přidej se a pak kulometem 
smíš určovat právo. 

-A- 
Musíš si vybrat tu správnou stranu. 
Souhlasit a jít, nebo dostaneš ránu. 
Nechtěj myslet hlavou. 

-B- 
Můžeme si dopřát výdobytky doby 
a do půllitru syčíme slova plná zloby. 
Jedovatý plivanec se stává důkazem. 
Ten má tohle a ten má ještě víc! 
A já to chci taky! se řve z plných plic. 
Co nás čeká? Kam nás donese řeka? 
Kam kráčí naše zem? 

-C- 
Neboj se, už tě nechci trápit. Možná to tak bude lepší. 
27

: Zombice

Ami G 

1. Ami 
Do naší ulice se stěhovala zombice,
má G 
tetovaný záda, asi mě má ráda.
Ami 
Říkám jí dokola že vypadá jak mrtvola,
G 
úsměv neuvízne, jen mě trochu hryzne.
Má Ami 
krásný žlutý vočička, je to moje holčička,
G 
z natržený huby, čnějí dlouhý zuby.(Ami) 
 

®: F 
V rubáši G 
peláší Ami 
mýmu G 
náručí F 
vstříc,
F 
zombice z naší G 
uliG#mi 
ce.

2. Usmívá se zombice, když zmizela řeznice,
v hrnci něco vaří, kde jsou popeláři.
Zavřeno má pekařství, kde je pekař - kdopak ví.
Místní policie se taky neukryje
před mojí malou zombicí co vyprázdnila ulici,
už je taková, zrůdička hladová.

R: V rubáši peláší … 2X

3. Vyžraná je márnice i ruzyňská věznice,
brácha nevěří, že ho chce k večeří.
Praha žije v panice že sežere ji zombice,
moje chcíplá láska, co ouška mi mlaská.
Já až se s ní ožením, tak vás potom taky sním -
to mě naučila, živá - mrtvá, milá.

R: V rubáši peláší …
28

: Ztracení Hoši

1. Emi 
Krátery na duších, který nikdo netuší
zamaG 
skovat legraD 
cí, G 
srdce krváD 
cí.
Emi 
Navzdory kritikům chceme mít vlastní dům,
kde G 
budem jenom D 
my G 
hoši ztraceD 
ný.
Ten C 
dům si každej H 
ve svým srdci Emi 
postaví.

R: Jsme A 
prokletá banda, D 
co dolů padá,
G 
naděje na štěstí F# 
pomalu zvedá.
Emi 
Pouliční písně F 
zpívaj pěsti.
H 
Na klouzačkách do neštěstí.
A 
Blbě se usíná, D 
rychle jde čas
G 
snad jednou probudí F# 
naději v nás.
Emi 
A po těchle klucích co F 
hrozili všem,
H 
jednou se jednou slehne zem.

2. Tempo je zběsilý, koně se splašili
jsme ztracení hoši, co zabloudili.
My jsme ty ztracený, hříchem zablácený,
justice je nahá, když si po nás sahá,
jdem po stopách, co vedou rovnou do ráje.
3. Hezkej pán z kravatou, s čepicí placatou
nepustí nás do dveří, když se sešeří.
Ti co s vlky vyjou. Lásku v nás zabijou,
ke štěstí jim stačí, když nás ke zdi tlačí,
to my jsme asi hoši navždy ztracený.

R: Jsme prokletá banda…

4. Tak roky plynuly, starý časy minuly
a list oddací karty obrací.
Naběhly myšlenky, jak zaplatit složenky,
ale energie, ta v nás pořád žije,
je pomyslnej mantinel ji zadrží.

R: sme prokletá banda…

5. Někdy se otočím, za mnou můj vlastní stín
vstoupil ze dveří, venku se šeří.
Hlavou na mne kývá, do tmy mne vyzývá,
tam stojej postavy, čas se zastavil,
to vracej se mi zpátky hoši ztracený.

R: Tahle prokletá banda…
29