Lunetic

Lunetic: Ať je hudba tvůj lék

R. Ať je hudba tvůj F#mi
lék
A každý z D
nás
Ať má muziku E
svou, muziku A
svou
Která výlečí F#mi
hned
Všechen tvůj D
žal
A hlavně – E
duši bolaC#
vou

1. F#mi
Připadám si tak C#
sám
A myslím že mi není F#mi
dobře
V sobě mám bolest a trochu C#
žal
Kdo pomůže mi v týhletý F#mi
době
Ale znám jeden D
lék
pomáhá E
léčit duše, F#mi
láskou nemocný
staší prolomit D
led a poslouchat E
tóny
Co mají C#
kouzla všemocný

2. Ná, jen připadá mi
Že už vím jak lidi jsou
Že chcí mít všechno pro sebe sami
Všechny přes zavřený dveře jdou
Ale znám jeden lék
pomáhá léčit duše, láskou nemocních
staší prolomit led a poslouchat tóny
Co mají kouzla všemocní

R.

D
Každý ať E
svojí hudbu D
má
Je skoro jak E
láska všemocD
ná
Zpívej si E
tóny který C#
má
Muzika C#
tvá

Lunetic: Dotyky

1. H
Sedmý div F#
světa ve tvých G#mi
očích našel jsem E
já
H
Jak z nebe jsi F#
slétla ke mně doG#mi
lů, už nejsem E
sám
Chtěl bych Es
každou chvíli o G#mi
tobě jenom F#
snít
Es
Dotýkat se G#mi
přitom tebe a F#
za svým štěstím jít

R. H
Cítit dotyky G#mi
tvý na těle E
mým
Ať spojí se v jedno F#
naše těla
H
A společně G#mi
vnímat, co bude se E
dít
V tuhletu chvíli, kteF#
rá je skvěH
lá

2. Dotkni se dlouze, ale jen zlehka mojich rtů
Podej se touze, nic to není, vstup do našich snů
Chtěl bych proměnit tě, abys byla tou květinou
Ke který když přivoním, abych měl lásku tvou

3. Když tě cítím hned vedle sebe
Snesl bych ti i modré z nebe
Buď stále u mě, chtěl bych s tebou být
Pořád být

Lunetic: Máma

1. Emi
Nepřines mě C
čáp, to už D
vím
Hmi
Jsi moje máma, takEmi
na co mi lhát
Vždyť C
já o tom D
sním, že zase Hmi
půjdem si Emi
hrát
Proto zůstC
ávám tu s tD
ebou
Na vHmi
ěky budeš v mém srdciEmi
uzamčená
Chci C
říct tou větou, že D
navždy
Mámo Hmi
zůstaneš Emi
má

R: Jsi moje C
máma, moje D
máma
KteHmi
rou já mám nadevše Emi
rád
Jsi jak kouzelná C
víla, co mi dáD
vá
Chuť se Emi
smát

2. Chtěl jsem vždycky C
mít rozum D
svůj
A v Hmi
tomhletom nikdy Emi
nepolevit
VěC
det, že jsem D
tvůj, já chtěl jsem Hmi
sám sebou Emi
být
A jak plynul C
čas, tak i D
já
na toHmi
bě vidím vrásky, co Emi
kvůli mně máš
ProC
sím, odpusť mi, že D
trápil jsem tě
Hmi
Vrátil bych Emi
čas

R: Jsi moje máma, moje máma…

Lunetic: Příběh malého chlapce

1. Hmi
Na ulici stál, chlapec malý, Emi
nic neviděl a proto se mu děti
smály F#7
možná ze zlosti a pouhé lidské hlouposti.
Jedno z dětí přišlo k němu blíž a zakřičelo na něj, jdi už pryč ty k
nám nepatříš ooo, nepatříš.

R. Emi
Kam má jít, chlapec F#7
který nevidíHmi
.
Chodí jen sem a tam a tiše vraží do lidí.
A přitom ptá se sám sebe proč si nemůže hrát a s ostatními dětmy na
hřišti stát, vidět stromy a slunce co svítí na domy.

2. Kolem něho lidé procházeli se skloněnou hlavou, aby neviděli, co se
děje, když se někdo někomu směje(někdo někomu směje)

R: Kam má jít…