Nedvědi

1. 3. 2021

: Ascalona

1. C 
Táborák 
Emi 
zvolna 
F 
zhasí
C 
ná, 
G 
osada už jde 
C 
spát,

F 
kytara tiše 
C 
doznívá, 
D7 
do duše padá 
G 
chlad,

C 
stařičký 
Emi 
šerif 

F 
už lí
C 
ně 
G 
ruku po láhvi 
C 
vztáh',

F 
pistole chová 
C 
na klíně, 
D7 
brouká si v temno
G 
tách.


R: G 
Když jsem byl 
C 
mlád, 
C7 
bývala Asca
F 
lona

Fmi 
nejhezčí 
C 
osadou, 
G 
kterou jsem 
C 
znal,

G 
jak často
C 
krát 
C7 
hýřila Asca
F 
lona

Fmi 
divokou 
C 
náladou, 
G 
již Bůh nám 
C 
přál
C7 
.

Však slávě F 
pistolí už zvolna 
C 
dozvání

C7 
lesem 
F 
nehlučí 
D7 
to vlčí 
G 
volání,

já půjdu C 
spát, 
C7 
však vlajka Asc
F 
alony

Fmi 
musí nad 
C 
mým hrobem 
G 
navěky 
C 
vlát.


2. Vyschly už láhve na stole, pohasl ohňů žár,
šerif své těžké pistole pověsil na stožár,
na vlajku smutně se dívá, kytaru pohladí
a jeho hlava šedivá vzpomíná na mládí.

R: Když jsem byl mlád …
1

: Jižní kříž

1. D 
Spí Jižní kříž, 

jak Hmi 
říkali jsme hvězdám kdysi v 
A 
mládí, 

to Emi 
na studený zemi 

ještě D 
uměli jsme 
Hmi 
milovat a 
A 
spát. 

2. Dál, však to víš, 
světem protloukal ses, jak ten život pádí, 
dneska písničky třeba vod Červánku 
dojmou tě, jak vrátil bys' to rád. 
R: Zase Emi 
toulal by ses Foglarovým 
D 
rájem 

Hmi 
stavěl Bobří 
A 
hráz, 

se smečkou Emi 
vlků čekal na jaro, 

jak D 
stejská se, až 
Hmi 
po zádech jde 
A 
mráz. 

3. Spí Jižní kříž, 
vidí všechna místa, kde jsi někdy byl, 
to když, naplněnej smutkem, 
jsi plakal, plakal nebo snil. 
R: 
2

: Kočovní herci

orig kapo 2 

G 
Laciné šminky, přilepený nos

budka s Ami 
nápovědou

C 
to pro ty co zapomněli

D 
jak svou roli mají 
G 
správně hrát
G7 
 


R.: C 
Kočovní herci tu 
D 
jsou, máky kvetou

C 
principál je 
G 
pán

C 
kočovní herci tu 
D 
jsou, s nimi léto 
C 
přijelo 
G 
k nám


A když lidi nejdou - prázdný mají sál
tak zas popojedou
stejně musí na neděli
paní principálka prádlo prát  
R.: 

Všichni jsme herci-jenom někdo víc
nebo míň umí hrát
naše trapné komedie
nikdo nechce ale vážně brát  
R.: 

Kočovní herci tu jsou, s nimi léto
přijelo k nám
3

: Křížek


1. D 
Neptej se mě na nic

když tě D6 
blízko mám

D7 
nestačí jen být, jen 
G 
být

Emi 
Kdyby kolem nás byl

jenom H7 
dým a 
Emi 
klam

tak A 
ty si to v co uvě
A7 
řím


2. Víš jak člověk někdy bývá strašne sám
smutnej ze svých vlastních vin
S tebou vždycky pocit že i žiju mám
že nejím jenom spím a bdím.

R: Jsi můj D 
proud

co někam odnese mě jedno je kam
Jsi můj D/A 
rým

já verše Emi 
další vždycky u sebe mám

co zapadnou, když napaA 
dnou 
A7 
 


3. Udělám ti křížek palcem na čelo
jak dělávala bába nám
aby žádný pokušení nesmělo
přes práh dveří nikdy k nám

4. Aby bída co se o svět pokouší
s kosou chodí duše brát
utekla a nikdy ať to neskouší
miluješ mě mám tě rád. 

R: Jsi můj D 
proud …
4

: Na kameni kámen

1. C 
Jako suchej starej strom 

Jako všeFmaj7 
 ničící hrom,

Jak v poli tráC 
va

C 
Připadá mi ten náš svět

Plnej Fmaj7 
řečí a čím
Ami 
 víc tím
G 
 líp se 
C 


Ref: BudemFmaj7 
 o něco se rvát

Až tuAmi 
 nezůstane stát
G 
 

Na kameni C 
kámen

A jestliFmaj7 
 není žadnej bůh 

tak násAmi 
 vezme země vzduch 
G 
no 

a potom C 
ámen


2. a to všecno proto jen 
že pár pánů chce mít den
bohatších králů
přes všechna slova co z nich jdou
hrabou pro kuličku svou 
jen pro tu svou

Ref: 

3. Možná jen se mi to zdá 
A po těžký noci příjde, 
Příjde hezký ráno 
Jaký bude nevim sám 
Taky jsem si zvyk 
na všechno kolem nás

Ref: 

C 
Na,na..
Fmaj7 C 
 
5

: Nad Sázavou

1. Emi 
Do noci před tunelem zahouká

poslední vlak, co veze opožděný nádražáky Ami 
domů spát,

H7 
zhasni tu písničku a napít mi dej,

před spaním chciEmi 
 si ještě 
Emi/D 
přečíst pár 
Emi/C 
hvězd,

ta Ami 
řeka je jak pohádka,

co H7 
vyprávěli naši v chajdě, 
Emi 
kde byl klid.


2. Mravenčí skála plná našich jmen
a pražce plný hřebů, z kterých jsi si letopočet přečíst moh',
viadukt, kam ses chodil učit bát,
jak strašně duní, když projíždí vlak,
a táta s mámou, co foukali nám rány,
když chodili jsme domů spát.

R: Nad E7 
Sáza
Ami 
vou, nad 
D7 
Sáza
G 
vou, občas vz
C 
pomene si člověk asi

Ami 
na ty časy krásný, kdy 
H7 
zpívali jsme Brontosaury, Spi
Emi 
rituál.


3. Do noci před tunelem zahouká
poslední vlak, co veze opožděný nádražáky domů spát,
u trati ostružiny vykvetly zas,
v Sázavě zase prej je hromada ryb,
a dokonce prý indiánský teepee se tu objevilo, bude líp.

R: Nad E7 
Sáza
Ami 
vou …

6

: Podvod

1. Emi 
Na dlani jednu z tvých řas do tmy se 
Ami 
koukám

D 
hraju si písničky svý co jsem ti 
G 
psal

Je skoro Ami 
půlnoc a z kostela 
C 
zvon mi noc připo
Emi 
míná

půjdu se Ami 
mejt a pozhasínám co bude 
H7 
dál?


2. Pod polštář dopisů pár co poslalas´ dávám
píšeš že ráda mě máš a trápí tě stesk
Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná
půjdu se mejt a pozhasínám co bude dál?

R: Chtěl jsem to Ami 
ráno kdy naposled snídal 

jsem s tebou ti G 
říct že už ti nezavo
Emi 
lám

pro jednu pitomou Ami 
holku pro pár nocí 
D 
touhy 

podved jsem G 
všechno o čem doma si 
H7 
sníš teď je mi to 
Emi 
líto


3. Kolikrát člověk může mít rád tak opravdu z lásky
dvakrát či třikrát to ne i jednou je dost
Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná
půjdu se mejt a pozhasínám co bude dál? 

R: Chtěl jsem to ráno… (2×)
7

: Ptáčata


1. G 
Na kolejích stála, za uchem květ,

G 
vlasy trávou zavázaný.

C 
S kytarou na zádech, 
G 
strun už jen pět,

D7 
hezký oči uplaka
G 
ný.


2. Opuštěnejch ptáčat plnej je svět,
hnízda hledaj neví co dál.
Vyšlápli jsme ránem a v neděli zpět,
za tejden jsem u trati stál.

Ref.: C 
Víš, holky těžší to 
G 
maj,

Am 
víš, 
C 
holky těžší to 
G 
maj.


3. Říkal jsem jí štístko zatoulaný,
vždycky smála se a začala hrát.
O potocích, trávě a o znameních,
co lidi uměj ze zloby dát.

Ref.: Víš, holky…

Na kolejích stála…
8

: Rodné údolí

1. Cesta D 
má přede mnou v dáli 
G 
mizí, 

každý D 
krok v srdci mém zabo
A 
lí, 

zakrátD 
ko bude 
D7 
mi všechno 
G 
cizí, 

nespatD 
řím své 
A 
rodné údo
D 
lí. 


Ref: Ja volám D 
nashledanou, 
G 
nashledanou, 

D 
nashledanou, 
A 
rodné údo
D 
lí, 

Ja volám D 
nashledanou, 
G 
nashledanou, 

D 
při vzpomínce 
A 
srdce zabo
D 
lí. 


2. Oči mé nevidí, jak se stmívá, 
nevidí, co jsem měl tolik rád, 
jediné, co mi teď ještě zbývá: 
rodnému údolí sbohem dát. 

Ref: Ja volám D 
nashledanou… 


3. Proč se den za každou nocí vrací, 
proč se čas na chvíli nezastaví, 
nemusel bych ti své sbohem dáti, 
kdyby dnešní den navěky byl. 

Ref: Ja volám D 
nashledanou… 
9

: Růže z papíru

1. Do tvých Dmi 
očí jsem se zbláznil a teď 
E7 
nemám, nemám 
Gmi 
klid,

Ami 
hlava třeští, asi tě mám 
Dmi 
rád,

stále někdo říká: vzbuď se, E7 
věčně trhá 
Gmi 
nit,

Ami 
studenou sprchu měl bych si 
Dmi 
dát.


R: D7 
Na pouti jsem vystřelil 
Gmi 
růži z papíru,

C7 
dala sis ji do vlasů, kde 
F 
hladívám tě 
A7 
rád,

Dmi 
tomhle smutným světě jsi má 
Gmi 
naděj na víru,

že Ami 
nebe modrý ještě smysl 
Dmi 
má.


2. Přines' jsem ti kytku, no co koukáš, to se má,
tak jsem asi jinej, teď to víš,
možná trochu zvláštní v dnešní době, no tak ať,
třeba z ní mou lásku vytušíš.

R: Na pouti jsem vystřelil…
R: Na pouti jsem vystřelil…
10

: Skládanka

1. Tak od dneška A 
vím, jak zavíráš 
Hmi 
oči, když pusu ti 
A 
dávám, 

jak otáčíš hlavu, všechno už Hmi 
víš, to, co bych 
A 
chtěl, 

snad se mi E 
zdáš, nebo nechápu nic, 

snad jsem jen F#mi 
blázen, co chtěl bych 
D 
víc, 

ty můj A 
vánku, skládanko 
Hmi 
hezká z kouzelnejch 
E 
chvil. 


2. Do závěsů nutí se den a my máme půlnoc, 
cítím tvůj dech a trochu se bráním hladit tě víc, 
poprvé blízko, blízko tě mám 
a tvoje tvář je plná stop mých, 
začnu se bát, jestli to moje rád ti neublíží. 

3. A už se mi stýská, pitomej čas, už musíš jít, 
uklidím okurky, polštáře, naposledy pusu ti dám, 
ruce si chvíli nebudu mýt, 
pel z tvojí kůže nechci si vzít, 
tak zase zítra, ty můj vánku milovaný. 

4.=1. + milovaA 
ná … 
11

: Stánky

1. D 
U stánků na 
G 
levnou krásu

D 
postávaj a 
Em 
smějou se času

D 
cigaretou a 
A 
holkou co nemá kam 
D 
jít.


2. Skleniček pár, pár tahů z trávy
uteče den jak večerní zprávy
neuměj žít, bouřej se a neposlouchaj.

R: G 
Jen zahlídli svět maj na 
A 
duši vrásky

tak máD 
lo jen, tak málo 
Em 
je lásky

D 
ztracená víra 
A 
hrozny z vinic neposbí
D 
rá.


3. D 
U stánků na 
G 
levnou krásu 
D 
postávaj

a ze Gmi 
slov a hlasů 
D 
poznávám

jak A 
málo jsme jim stačili 
D 
dát.


R: 
R: 
12

: Zvony zvoní jen chvíli

1. A 
S podvečerem tady u nás začnou ptáci zpívat,

E 
a nad krajinou nebe vzlítne kamsi kde je řád,

Hmi 
a do řeky se světla z oken budou chvilku dívat,

a pak D 
si unavený lásky půjdou lehn
E 
out, půjdou spát.


2. V tu dobu zavírám už oči abych tě měl něžná lásko,
v soukromí tak tiše jako voda tečky hvězd,
nádhernou a bílou jak svý ruce ke mě vzpínáš,
jak často nechávám se tebou do ztracena něhy vést.

REF. Zvony zvoníA 
 jen chvíli, ruce budou se třást, 

a pak E 
zmoknou má lásko.

To Hmi 
kohout je 
D 
umlčí k ránu, 
A 
když mě opouštíš
E 
.


Zvony zvoníA 
 jen chvíli, jen než přijde den, 

proto E 
krásně a blízko,

A pak Hmi 
ztichnou aby slyšel, jak mi 
D 
tajný přání mý 
E 
odpouštíš.


3. S podvečerem tady u nás začnou ptáci zpívat,
a nad krajinou nebe vzlétne kamsi kde je řád,
to já se chodím do tvých očí v noci lásko dívat,
a kdyby do očí jo to bys koukala kam už jsem spad

4. Na záda ti nehty napíšu miláčku jméno
a podepíšu na čas rozloučení věrný slib,
že kameny se k nebi spíš než moje láska zvednou,
že jsi moje štěstí s tebou je mi vždycky trochu líp

REF. Zvony zvoní jen chvíli…2×
13