Olympic

24. 4. 2024

: Bon Soir Mademoiselle Paris

1. Emi 
Mám v H7 
kapse jeden Emi 
frank, 
jsem D7 
nejbohatší z G 
bank nad SeiH7 
nou, 
mám víc než krupiér, 
stíny Sacre Coeur nade mnou. 

R: C 
Láska je D 
úděl G 
tvůj, 
Ami 
pánbůh tě H7 
opatEmi 
ruj, 
[: bon soC 
ir, maD 
demoiselle, PaEmi 
ris. :]

3. Znám bulvár Sant Michel, 
tam jsem včera šel s Marie Claire, 
vím, jak zní z úst krásných žen, 
ta slůvka: Car je ťaime, oh ma cher. 

R: Láska je úděl tvůj, … 

1

: Bonsoir mademoiselle Paris

1. Emi 
Mám v H7 
kapse jeden Emi 
frank, jsem D7 
nejbohatší z G 
bank nad SeiH7 
nou,
Emi 
mám H7 
víc než krupiEmi 
ér a D7 
stíny Sacre-G 
Coeur nade H7 
mnou.

R: C 
Láska je D 
úděl G 
tvůj, Ami 
pánbuh tě H7 
opaEmi 
truj,
bonsoC 
ir, mademoiD 
selle PaEmi 
ris, bonsoC 
ir, mademoiD 
selle PaEmi 
ris.

2. Znám bulvár Saint Michelle, tam jsem veera šel s Marie-Claire,
vím, jak zní z úst krásnejch žen sluvka "car je t'aime, oh, mon cher".

R: 
2

: Co všechno se tu může stát - Voda


1. Emi 
Dnes jsem seděl u pramene  
C 
Vodu jako démant D 
 bral jsem do dlaní a Emi 
 pil 
To pramínek pod kamenem  
Jako malý zázrak si cestu na svět prorazil  
C 
Chtěl bych všem D 
zprávu G 
dát  
Co všechno se tu může stát 
Emi 
Že dnes jsem seděl u pramene  
C 
Vodu jako démant D 
 bral jsem do dlaní a Emi 
 pil 

2. Náhle jen tak znenadání 
Přišla jedna dívka krásná, až jsem tajil dech 
A docela bez zdráhání 
Sedla si do stínu, tam co byl nejměkčí mech 
Chtěl bych všem zprávu dát 
Co všechno se tu může stát
Že náhle, jen tak znenadání 
Přišla jedna dívka krásná, až jsem tajil dech 

R: [: C 
Všechno dosvědčí mi 
D 
Modré nebe nad hlavouEmi 
 :] 2×
3. Šli jsme spolu podle břehu 
Kde se voda ztrácí pod nánosem hrozných pěn 
Jako pod lavinou sněhu 
Zmizela ta dívka, já zůstal jako omráčen 
Chtěl bych všem zprávu dát 
Co všechno se tu může stát 
Šli jsme spolu podle břehu. 
Kde se voda ztrácí pod nánosem hrozných pěn 

R: Všechno dosvědčí mi 
Modré nebe nad hlavou 
A kdo nevěří mi 
Co se všechno může stát 
Ten, kdo nevěří mi 
Ať nemůže klidně spát…! 
3

: Dej mi víc své lásky

1. G#mi 
Vymyslel jsem spoustu nápadů, H 
aů,
co G#mi 
podporujou hloupou nálaF# 
du, aD# 
ů,
G# 
hodit klíče do kanálu,
C# 
sjet po zadku C#mi 
holou skálu,
G#mi 
v noci chodit D# 
strašit do hG#mi 
radu.

2. Dám si dvoje housle pod bradu, aů,
v bílé plachtě chodím pozadu, aů,
úplně melancholicky
s citem pro věc, jako vždycky,
vyrábím tu hradní záhadu.

Ref: H 
Má drahá, dej mi víc, D# 
má drahá, dej mi víc,
G#mi 
má drahá, E 
dej mi víc své H 
lásky, F# 
aů,
H 
já nechci skoro nic, D# 
já nechci skoro nic,
G#mi 
já chci jen E 
pohladit tvé H 
vlásky, D# 
aů.

3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů,
mi dokonale zvednul náladu, aů,
natrhám ti sedmikrásky,
tebe celou, s tvými vlásky,
zamknu si na sedm západů.

Mezihra: …

Ref: Má drahá, dej mi víc…

4. = 3.
+ aů, aů, aů, aů.
4

: Dej mi víc své lásky



1. Vymyslel jsem spoustu napadů, aů,

co podporujou hloupou náladu, aů,

hodit klíče do kanálu, sjet po zadku holou skálu,

v noci chodit strašit do hradu, aů.
2. Dám si dvoje housle pod bradu, aů,

v bílé plachtě chodím pozadu, aů,

úplně melancholicky, s citem pro věc jako vždycky

vyrábím tu hradní záhadu, aů.



R: Má drahá, dej mi víc, má drahá, dej mi víc,

má drahá, dej mi víc své lásky, aů,

já nechci skoro nic, já nechci skoro nic,

já chci jen pohladit tvé vlásky, aů.



3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů,

mi dokonale zvednul náladu, aů,

natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky

zamknu si na sedm západů, aů.
2. Dám si dvoje housle pod bradu, aů,

v bílé plachtě chodím pozadu, aů,

úplně melancholicky, s citem pro věc jako vždycky

vyrábím tu hradní záhadu, aů.
R: Má drahá, dej mi víc, má drahá, dej mi víc,

má drahá, dej mi víc své lásky, aů,

já nechci skoro nic, já nechci skoro nic,

já chci jen pohladit tvé vlásky, aů.



3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů,

mi dokonale zvednul náladu, aů,

natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky

zamknu si na sedm západů, aů.
R: Má drahá, dej mi víc, má drahá, dej mi víc,

má drahá, dej mi víc své lásky, aů,

já nechci skoro nic, já nechci skoro nic,

já chci jen pohladit tvé vlásky, aů.
3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů,

mi dokonale zvednul náladu, aů,

natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky

zamknu si na sedm západů, aů.
3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů,

mi dokonale zvednul náladu, aů,

natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky

zamknu si na sedm západů, aů.
5

: Hvězda na vrbě

1. Kdo se Ami 
večer Emi 
hájem Ami 
vrací 
F 
Ten ať Emi 
klopí G7 
zraC 
ky Emi 
 
G 
Ať je Ami 
nikdy Emi 
neoAmi 
bracíDmi 
 
K G7 
vrbě Emi 
křivolaE 
ký A 
 C 
 Emi 
 

G 
Jinak Ami 
jeho Emi 
oči Ami 
zjistí 
F 
I když Emi 
se to G7 
neC 
zdáEmi 
 
G 
Že na Ami 
vrbě Emi 
kromě Ami 
listí 
Dmi 
Visí F 
malá hvězdaAmi 
 

R: ViděC 
li jsme jednou v F 
lukách 
Plakat C 
na tý vrbě F 
kluka 
Který Dmi 
pevně věřil B7 
tomu 
Že ji D7 
sundá z toho G7 
stromuEmi 
 

2. Kdo o hvězdy jeví zájem 
Zem když večer chladne 
Ať jde klidně přesto hájem 
Hvězda někdy spadne 

Ať se pro ní rosou brodí 
A pak vrbu najde si 
A pro ty co kolem chodí 
Na tu větev zavěsí
6

: Jako za mlada

1. Ami 
Jsem to já jak zamlada
D7 
I když jinak teď vyG 
padám
Ami 
Stále mám stisk buldočí
D7 
K tomu pár vrásek u G 
očí
F 
Názory jsem máDmi 
lo změnil
G 
Muziku mám C 
rád
Dmi 
Co jsem cenil cením dál
F 
Už zřejmě napořG 
ád

2. Jsem to já jak zamlada
Stejné věci mě napadaj
Když se dívky rozvlní
Není co bych jim nesplnil
V novinách čtu dobré zprávy
Stále nejraděj
Je to návyk od dětství
Dnům dát spád a děj

R: C 
Rád plavu v záhadG 
ách
TDmi 
ak jako zamAmi 
lada
AC 
 stejně spousG 
tu věcí Dmi 
nevímF 
 
IC 
 když mě ucG 
hopí
Dmi 
smolný den za Ami 
klopy
C 
Marně doufá, G 
že se z něho zDmi 
jevím,F 
 G 
zjevím
3. Jsem to já jak zamlada
Stejně špatně se ovládám
Když mi něco nesedí
Dělám si službu medvědí
Řeknu to, co právě cítím
Potom zaplatím
Tak se jevím sobě sám
Aspoň prozatím.

R: Dál si plavu v záhadách
Stejně tak jako zamlada
Jako tehdy spoustu věcí neví
Když mě sem tam uchopí
Můj smolný den za klopy
Marně doufá, že se z něho zjevím

4. Jsem to já jak zamlada
Stejné věci mě napadaj
Stále mám stisk buldočí
K tomu pár vrásek u očí
Názory jsem málo změnil
Muziku mám rád
Co jsem cenil cením dál
Už zřejmě napořád
Svůj řád
7

: Jasná zpráva

Sólo: 2×

1. SG 
končili jsme, jasná zpráva,
Emi 
proč o tebe zC 
akopávám dD 
ál,
Ami 
projít bytem C 
já abych se bG 
ál.

2. Dík tobě se vidím zvenčí,
připadám si starší menší sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

Ref: Emi 
Pěnu s vůní jHmi 
ablečnou, vEmi 
yvanulý sHmi 
prej,
Emi 
telefon, cos uG 
střihla mu šňD 
ůru,
Emi 
knížku krásně zHmi 
bytečnou, Emi 
co má lživý Hmi 
děj,
Emi 
píše se v ní, jG 
ak se lítá vD 
zhůru,
lítá vAmi 
zhůru, ve dvou vzD 
hůru.

2. Odešla's mi před úsvitem,
mám snad bloudit vlastním bytem sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

Sólo: 2×

Ref: Pěnu s vůní jablečnou…

3. Skončili jsme jasná zpráva,
není komu z okna mávat víc,
jasná zpráva, rub, co nemá líc.

Sólo: 2× 4/4

E:|-7---------|-----------7--7-------|----7-8-10-12--12-10-8-|-7--------
B:|---8-------|---7-8-10--------10-8-|-10--------------------|---8------
G:|-----7~~~~-|-9--------------------|-----------------------|-----8~~~-
D:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
A:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
E:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
8

: Je to Tvá vina

G 
Je to tvá vina, ty jsi příčina F 
svýho smutnění 
G 
Chápej má milá, ty jsi svítila, F 
já měl zatmění 

Ami 
To se někdy tak G 
stává vítězkám 
F 
Zvyklejm na stupních G 
stát 
Ami 
Že se začnou těch G 
co ji netleskaj F 
bát 
Ami 
To se někdy tak G 
stává ješitám 
F 
Co jsou zvyklý jen G 
brát 
Ami 
Já z klidu tě G 
krásně rozkmital F 
rád, G 
rád 

C 
Říkáš jak jsem tě G 
skoupal 
a žes byla Dmi 
hloupá a nemáš chuť F 
žít 
C 
Že ti po srdci G 
čmárám, že je po mně Dmi 
spára 
C 
Že jen jsem tě G 
houpal a tep že ti Dmi 
stoupá 
Tím jak mě chceš F 
mít 
C 
Však pod tím vším G 
pýcha 
Už chystá se Dmi 
dýchat a G 
znít 

Je to tvá vina, ty jsi příčina svýho smutnění 
Chápej má milá, ty jsi svítila, já měl zatmění 

To co stalo se, nejde odestát 
Nejspíš to bude tím 
Že já sejmul tvůj vzácnej majestát, vím, vím
9

: Jsem tak línej

G 
I když ráno nechci C 
spát, G 
nechce se mi vůbec C 
vstát 
D 
Přemejšlím, proč C 
jsem tak G 
línej C G 
 
G 
Vlastně mě nic nenuC 
tí, G 
ležet téměř bez hnuC 
tí 
D 
Po ránu nejsem C 
příliš G 
vlídnej 

Peřina mě objímá, jak ta láska nevinná 
Polední čas se zvolna blíží 
Mozek ten už pracuje, tělo silně vzdoruje 
A oči se mi zas už klíží 

Emi 
Právě teď zase začal C 
zvonit telefón 
Já G 
ležím klidně dál, rád Ami 
nemám tenhle tón G C 
 
C 
Ať volá kdo chce co chce G 
mě to nevzruEmi 
ší 
Má Ami 
poloha je skvělá, mám D 
polštář v náručí C G 
 

Je tu někdo kdo to ví, že mám všechno hotový 
Co bude dál je trochu matný 
Nemám žadný migrény, či sociální problémy 
Jenom s láskou je to nějak špatný
10

: Krásná neznámá

AA#H 
1. ChcE 
i si hD 
rát a nA 
estačí mi mE 
álo
E 
ta hra D 
má ruA 
b a líE 
c
E 
chci snad víD 
c, než o čA 
em se ti zE 
dálo
A 
kráG# 
sná A 
nezBb 
námáH 
.
2. Pošeptám ti, o co by se hrálo
uslyším jen tvůj smích,
ten tu s námi zůstane na stálo
krásná neznámá.
R. KE 
dyž se ti díváA 
m do oF# 
číH 
 
vE 
šechno se A 
ve mně otoF# 
číH 
 
A 
musím se tomu začít sH 
mát
tE 
o jsem zvA 
ědav, jE 
ak mi dH 
neska bE 
udeA 
š lE 
hát.H 
 
3. Je tu zas slunce co se smálo
jeden z nás všechno smí
a ten ví, zda to za to stálo
krásná neznámá.
R. 
11

: Okno mé lásky

1. G 
Kdo tě líbá, když ne C 
já,
G 
kdo tě hlídá když ne C 
já,
G 
okno v přízemí je F 
zavřené i C 
dnes, lásko G 
má.

2. Kdo ti zpívá, když ne já,
kdo tě hlídá když ne já,
okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má.

R. Emi 
A v jeho D 
lesku vidím C 
přicházD 
et
Emi 
sebe ve věD 
ku patnáct C 
let
Emi 
a znovu říD 
kám spoustu C 
něžných vět:
G 
Ty, C 
já, G 
jsme C 
my, G 
ty a D 
náš C 
svět.

3. Kdo tě budí, když ne já,
kdo tě nudí, když ne já,
okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má.

Mezihra

R. Emi 
A v jeho D 
 lesku…

4. Kdo tě hladí, když ne já,
kdo tě svádí, když ne já,
kdo tě zradí když ne já.

G 
Ty, C 
já, G 
jsme C 
my, G 
my D 
a náš C 
byl svět.
12

: Olympic - MIX

ŽELVA
G 
Ne moc C 
snadno se G 
želva C 
po dně hoG 
níC G C 
 
G 
velmi C 
radno je pG 
lavat C 
na dno za G 
níC G C 
 
potom D 
počkej, až se zeptá na to, Emi 
co tě v mozku lechtá,
G 
nic se C 
neboj a G 
vem si C 
něco od G 
níC G C 
 

KRÁSNÁ NEZNÁMÁ
G 
Když se ti dívC 
ám do A 
očD 
í
G 
všechno seC 
 ve mně otA 
očD 
íC 
 
musím se tomu začít D 
smát
G 
to jsem zC 
vědav, G 
jak mi D 
dneska G 
budC 
eš G 
lhátD 
.

DEJ MI VÍC SVÉ LÁSKY
A Emi 
vymyslel jsem spoustu nápadů, G 
aů,
co Emi 
podporujou hloupou nálaD 
du, aH7 
ů,Emi 
 
hodit klíče do kanálu,
A 
sjet po zadku Ami 
holou skálu,
Emi 
v noci chodit H7 
strašit do Emi 
hradu.

OKNO MÉ LÁSKY
G 
Kdo tě líbá, když ne C 
já, G 
kdo tě hlídá když ne C 
já,
G 
okno v přízemí je F 
zavřené i C 
dnes, lásko G 
má.

OSMÝ DEN
G 
Z kraje týdne málo jsem C 
ti G 
vhod,C 
 
G 
ve středu pak ztrácíš ke mně C 
kód,
Ami 
sedmý den jsem s tebou i když D 
sám,
osmý den G 
schází nám.C G C 
 

JAKO ZA MLADA
Emi 
Jsem to já jak zamlada, A7 
i když jinak teď vD 
ypadám,
Emi 
stále mám stisk buldočí, A7 
k tomu pár vrásek uD 
 očí,
nC 
ázory jsem Ami 
málo změnil, mD 
uziku mám rG 
ád,
Ami 
co jsem cenil, cením dál už zC 
řejmě napořD 
ád.

DĚDEČKŮV DUCH
G 
Nad C 
VltaG 
vou je C 
cosi, G 
plouC 
ží se G 
to v ráC 
kosí,
G 
k mé C 
hrůze G 
je to C 
cosi - G 
dědC 
ečkův dG 
uch,
ó, nech mě F 
býtC 
,  F 
já C 
už víckD 
rát nebudu pG 
ít.C G 
 

JASNÁ ZPRÁVA
G 
Skončili jsme, jasná zpráva,Emi 
 
proč o tebe C 
zakopávám D 
dál,Ami 
 
projít bytemC 
 já abych se G 
bál.
G 
Dík tobě se vidím zvenčí,Emi 
 
připadám si C 
starší menší D 
sám,Ami 
 
kam se kouknu, C 
kousek tebe G 
mám.
13

: Osmý den

1. G 
Z kraje týdne málo jsem C 
ti G 
vhodC 
 
G 
ve středu pak ztrácíš ke mně C 
kód
Ami 
sedmý den jsem s tebou i když D 
sám
osmý den G 
schází námC G C 
 

2. V pondělí máš důvod k mlčení
ve středu mě pláčem odměníš
v neděli už nevím že tě mám
osmý den schází nám

R: D 
Tužku nemít C 
nic mi nepovG 
íš
D 
řekni prosím C 
aspoň příslG 
oví
D 
osmý den je C 
nutný já to Ami 
vím
C 
sedm nocí Ami 
spíš jen G 
spíš vždyť víš

3. Někdo to rád horké jiný ne
mlčky naše láska zahyne
pak si řeknem v duchu každý sám
osmý den scházel nám

R: Tužku nemít …
14

: Otázky

1. KC 
olik mám ještě dní, nF 
ež přijde poslední,
jG 
ak dlouho budu ještě zpívat a hrC 
át,
kolik je na zemi cest, ktF 
erou mám dát se vést,
nG 
ebo už myslet mám na návrC 
at?
R: Posečkej, lásko mC7 
á, okamžiF 
k, vžD 
dyť svět je veliký otazG 
ník,
pC 
ořád se jenom ptáš F 
a odpovědi, G 
tý se nedočC 
káš.
*: JE 
á jen vím: v zimě strom nAmi 
ekvete,
v lAmi/G 
étě sníh nF 
epadá, v nE 
oci je tmAmi 
a,
rád tě mAmi/G 
ám, jen neptF 
ej se, prC 
oč - nevím sG 
ám.
2. Kde je tvůj dětský smích a proč je láska hřích,
kolik jen váží bolest člověčí,
proč je zlato drahý kov a proč je tolik prázdných slov,
proč chce každý být největší?
R: 
*: Já jen vím: řeky proud musi dál,
v žilách krev pěnivá, kdo ji tam dal,
rád tě mám, jen neptej se, proč - nevím sám.
3. Kolik je slunci let: milion nebo pět,
myslíš, že zítra ráno vyjde zas,
kolik je ulic, měst, proč umí kytky kvést,
proč nikdo neslyší můj hlas?
15

: Pták Rosomák

1. D 
Bůh mi seslal G 
ránu, C 
pa-da-da, pa-da-da, G 
pa-da-da, da-da, pD 
a-dá,
mé klíče jsou G 
v pánu, C 
pa-da-da, pa-da-da, G 
pa-da-da, da-da, pD 
a-dá.
C 
Nemohu, nemohu G 
dál, C 
nemohu, nemohu G 
dál,
C 
nemohu do domu, G 
hrůza mi hrdlo svíD 
rá.
C 
Nemohu, nemohu G 
dál, C 
nemohu, nemohu G 
dál,
C 
velkejma očima G 
na mě pták Rosomák zíD 
rá.
C 
Šok z tebe pomalu G 
mám, C 
šok z tebe pomalu G 
mám,
C 
moc na mě nemrkej, G 
ty ptáku RosomD 
áku.
2. Pták se kolem toulá, pa-da-da, pa-da-da, pa-da-da, da-da, pa-dá,
klíče v ruce žmoulá, pa-da-da, pa-da-da, pa-da-da, da-da, pa-dá.
Nemohu, nemohu dál, nemohu, nemohu dál,
nemohu do domu, hrůza mi hrdlo svírá.
Nemohu, nemohu dál, nemohu, nemohu dál,
velkejma očima na mě pták Rosomák zírá.
Šok z tebe pomalu mám, šok z tebe pomalu mám,
moc na mě nemrkej, G 
ty ptáku RosomD 
áku,
RosoG 
máD 
ku, RosoG 
máD 
ku, RosoG 
máD 
ku.
16

: Slzy tvý mámy

1. ChvAmi 
ilku vzpomínej, Dmi 
je to všechno jen pár let
NG 
a kytaru v duchu hrej, C 
tvoje parta C/H 
je tu hned
Z Ami 
cigaret je modrej dým, A7 
hraje magneDmi 
ťák
Holka sedla na tvůj klín,Ami 
 nevíš ani Emi 
jak,
nevíš Ami 
jak. G Ami G Ami 
 

2. Tvý roky bláznivý chtěly křídla pro svůj let
Dnes už možná nevíš sám proč tě tenkrát pálil svět
Chtěl jsi prachy na mejdan, byl to hloupej špás
Když jsi v noci vyšel ven, snad ses trochu třás,
trochu třás

Bridge: A 
Když tě našel noční G 
hlídač
byl by F 
to jen příběh C 
bláznivýho kluka
F 
Nebejt nože veC 
 tvejch dětskej rukách
F 
Nebejt strachu C 
mohlo to bejt Emi 
všechno Ami 
jináč Emi 
 

Ref: Ami 
Slzy tvý mámy G 
šedivýEmi 
 stékají Ami 
na polštář
F 
Kdo tě zná, se vůbec G 
nediví, že stárne C 
její tvář
Ami 
Nečekej úsměv od ženy, který jsi Dmi 
všechno vzal
Jen pro tvý Ami 
touhy zborcený,
G 
léta G/F# 
ztracený, Emi 
 
ty oči Ami 
pláčou dál.

3. Když jsi vyšel ven, ze žalářních vrat
Možná, že jsi tenkrát chtěl znovu začínat
Poctivejma rukama, jako správnej chlap
snad se někdo ušklíb jen, že jsi křivě šláp,
křivě šláp

Bridge: I když byl někdo k tobě krutej
Proč jsi znovu začal mezi svejma
Tvůj pocit křivdy se pak těžko smejvá
Když hledáš vinu vždycky jenom v druhejch.

Ref: Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář
Kdo tě zná, se vůbec nediví, že stárne její tvář
Nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal
Vrať jí ty touhy zborcený,
ať pro léta ztracený
nemusí plakat dál.
17

: Snad jsem to zavinil já

1. ZAmi 
as jsi tak sC 
mutná, kdo se D 
má na to Dmi 
koukaE 
t,
nic jAmi 
íst ti neC 
chutná, v hlavě D 
máš asi Dmi 
brouka.
R: Tak nC 
ezoufH 
ej, B 
nic to Ami 
není, C 
za chvíH 
li B 
se to zAmi 
mění,
sDmi 
nad jsem G 
to zavinil C 
já.E 
 
2. Zkus zapomenout na všechno, co je pouhou
tou tmou obarvenou na černo, smutnou touhou.
R: AmiCDDmi 
18

: Z bílé černou

F 
Když se chcete C 
smát
F 
Pravda to nenC 
í
To se vám zdG 
á
F 
Je, C 
to se vám zG 
dá
F 
To vám akorC 
át
F 
Brejle mámeC 
ní
Nedají sG 
pát
F 
Jé, C 
nedají spG 
át
F 
MámenC 
í vše předělG 
á
F 
Z bílé C 
černou udělG 
á
F 
Král je pak nuC 
zák
F 
Zloděj všechno C 
smí
A obecnG 
í
F 
Hlupák všechno G 
ví
F 
Nekonečno má
Konec v podkrovC 
í
Služba tajG 
ná
F 
Nám C 
víc nepoG 
ví
Mámení vše předělá
Z bílé černou udělá
F C F C F G F G F C F C F G F G 
Já mám vlastně rád
Brejle mámení
Nad ně není
Jé, nad ně není
Smutek promění
V krásnej velkej rái
Kde se dá žít
Žít bez mučení
Mámení... 
19

: Želva

1. ND 
e moc snG 
adno se žD 
elva pG 
o dně honD 
í,GDG 
 
vD 
elmi rG 
adno je plD 
avat nG 
a dno za nD 
í,GD 
 
potom pA 
očkej, až se zeptá na to, cHmi 
o tě v mozku lechtá,
nD 
ic se nG 
eboj a vD 
em si nG 
ěco od nD 
í.GDG 
 
2. Abych zabil dvě mouchy jednou ranou,
želví nervy od želvy schovám stranou,
jednu káď tam dám pro sebe a pak aspoň pět pro tebe,
víš, má drahá, a zbytek je pod vanou.
R: KdD 
yž si nA 
ěkdo pG 
ozor nedD 
á, jak se vlA 
astně žG 
elva hledD 
á,
G 
ona ho na něco nachytA 
á, G 
i když si to později vyčítA 
á.
3. Ne moc lehce se želva po dně honí,
ten, kdo nechce, tak brzy slzy roní,
jeho úsměv se vytratí, a to se mu nevyplatí,
má se nebát želev a spousty vodní.
R: 
20