Jiří Schellinger

25. 4. 2024

: Holubí dům

1. Ami 
ZpívG 
ám F 
ptákům a E 
zvlášť holuAmi 
bům,
stáG 
val F 
v údolí E 
mém starý Ami 
dům,
C 
ptáG 
ků C 
houf zaléG 
tal ke kroC 
vům,
Ami 
měl G 
jsem F 
rád holuE 
bích křídel Ami 
šum.
Vlídná dívka jim házela hrách,
mávání perutí víří prach,
ptáci krouží a neznají strach,
měl jsem rád starý dům, jeho práh.
R. Hledám Dmi 
dům holuG7 
bí, kdopak C 
z vás cestu Ami 
ví?
Míval Dmi 
stáj roubeG7 
nou, bílý C 
štít.
Kde je Dmi 
dům holuG7 
bí a ta C 
dívka, kde Ami 
spí,
vždyť to Dmi 
ví, že jsem E 
chtěl pro ni Ami 
žít.DAmi 
 
2. Sdílný déšť vypráví okapům,
bláhový, kdo hledá tenhle dům.
Odrůstáš chlapeckým střevícům,
neslyšíš holubích křídel šum.
Nabízej úplatou cokoli,
nepojíš cukrových homolí,
můžeš mít třeba zrak sokolí,
nespatříš ztracené údolí.
R. Hledám dům holubí, …..
1

: Jahody mražený

1. PA 
oslala mě moje dívka pD 
ro jahody červeA 
ný,
bG 
ez nich se prý nemám vE 
racet, tA 
ak tu stojím ztrápeA 
ný.
A 
Když se dívám co je sněhu, fD 
ouká vítr, pálí mA 
ráz,
mG 
ožná že si holka mE 
yslí, A 
že se mě tak zbaví sE 
náz.

R. /: ZG 
apoměla vážeD 
ní, A 
na jahody mražeE 
ný,
G 
na jahody mražeD 
ný, v A 
igelitu baleE 
ný. :/

2. Pohádku to připomíná o dvanácti měsíčkách,
nechtěla mi říci sbohem, teď by chtěla abych plách.
Mohl bych se klidně vrátit, vím však že mě nečeká,
měla mi to říci sbohem, že jiného ráda má.
2

: Kartágo

e:|--5--3--7-8-5--3-0-3-5-7/8-7-3--5--0--5--3-7-8-5--3-0-3-5-7/8-3-5--|

1. Emi 
Dým, žár G 
plamenů Ami 
boří H7 
pyšné hradby, 
Emi 
k nebi G 
stoupá nářek Ami 
raněných, G D 
 

R: Emi 
Kartágo hoří, Emi D  
 Ami 
nemáš se už kam vG 
rátit doD 
mů, 
Emi 
Kartágo hoří, Emi D  
 Ami 
kde je tvé město, sG 
tíny stroD 
mů, 
Ami 
životy H7 
vadnou. 

2. Dým, žár plamenů z města zbyly troDsky, 
moc a sláva tvá jsou už minulostí. 

R: Kartágo hoří, nestvůra válka daň vybírá, 
Kartágo hoří, kde byla tráva sůl a síra, 
zem spálená. 

3. Dým, žár plamenů válka si nevybírá, 
než větry odvanou, křik a pláč, 

R: Kartágo hoří, matčina náruč dítě svírá, 
Kartágo hoří, řekni mu světe, proč umírá, 
zalkneš se hanbou.
3

: Léto s tebou

D 
Mám Dsus2 
rád D 
tvé Gsus2 
paD 
že Dsus2 
bíD5 
lé, 
D 
mám Dsus2 
rád D 
ty Gsus2 
kráD 
sné Dsus2 
chvíD5 
le 
C 
Já C/H 
mám A 
rád léto D 
s tebou 
D 
Mám Dsus2 
rád D 
na Gsus2 
louD 
ce Dsus2 
kvíD5 
tí, 
D 
mám Dsus2 
rád, D 
když Gsus2 
slunD 
ce Dsus2 
svíD5 
tí 
C 
Já C/H 
mám A 
rád léto D 
s tebou 

Když A 
ráno slunDsus2 
ce A 
vychází, Dsus2 
tak A 
můžeš ješDsus2 
tě A 
spát 
Dsus2 
Já A 
potichu, Dsus2 
snad A 
po špičkách Dsus2 
ti A 
kávu půDsus2 
jdu A 
hřát 
Že G 
seš tu se mnou D 
ty
A že A 
slyším tvůj Dsus2 
dech A 
za sebou Dsus2 
a že A 
líbám tvoDsus2 
ji A 
tvář 
Tak si G 
říkám, svět je nádherD 
ný 

Mám rád luk těžkou vůni, mám rád chlad, hloubku tůní 
Prostě já mám rád léto s tebou 

Za noci hvězdy padají a ty je počítáš 
a sny co se mi budou zdát, když ty mě objímáš 
Že seš to právě ty 
V tvých očích oheň odráží svůj plamen svoji zář 
Tak si říkám - svět je nádherný 

Mám rád tvé paže bílé, mám rád ty krásné chvíle 
Já mám rád léto s tebou 
Mám rád na louce kvítí, mám rád, když slunce svítí 
Já mám rád léto s tebou 

A ráno, když fén sluneční ti vlasy vysuší 
Tak síla letních paprsků nám vnikne do srdcí 
Že seš tu se mnou ty 
Já chválím letní slunce čas a všechno kolem nás 
Tak si říkám svět je nádherný 

Mám rád, když pole zlátnou, chvíle, které srdce zmátnou 
Prostě já mám rád léto s tebou 

A 
Čas prázdnin Dsus2 
právě A 
začíná,Dsus2 
, A 
škola se zaDsus2 
víG 
rá 
a já teď C 
smím C/H 
proA 
žít léto D 
s tebou 

Dsus2 Gsus2   D5   C/H   A   D  
4

: René já a Rudolf

Nedělní odpoledne G 
stane se
A 
pro mnohé chvílí D 
volna,
někdo si běhá jen tak G 
po lese
A 
jiný zas chodí D 
zvolnaD7 
.

My však neznáme rozkoš G 
oddychu
A 
a sportujeme v D 
houfu,
nikde nejmenší známky G 
po břichu
A 
my propadli jsme D 
golfuA 
.

D 
René, já a Rudolf chodíváme na golf,
G 
René, já a Rudolf chodíváme na golf,
D 
René, já a Rudolf chodíváme na golf,
G 
René, já a Rudolf chodíváme na golf.

Nedělní odpoledne stane se
pro mnohé chvílí nudy,
někdo to pomyšlení nesnese
a tak jde válet sudy.

Věřte, že nás už vůbec nevábí
ve tvářích dívek důlky,
můžou mít vlasy jako hedvábí
nám stačí řádné hůlky.

René, já a Rudolf chodíváme na golf,
René, já a Rudolf chodíváme na golf,
René, já a Rudolf chodíváme na golf,
René, já a Rudolf chodíváme na golf.
5

: Šípková Růženka

1. Ještě Ami 
spí a spí a spí zámek šG 
ípkový,
Ami 
žádný princ tam v lesích Emi 
ptáky neloví,
ještě Ami 
spí a spí a spí dívka zG 
akletá,
Ami 
u lůžka jí planá rEmi 
ůže rozkvétá.
R. F 
To se sG 
chválně dětem Ami 
říká,
aby F 
s důvěrG 
ou šli sC 
pát, kE 
lidně spát,
že se Ami 
dům probouG 
zí a ta C 
kráska prociF 
tá,
zatím Dmi 
spí tam Emi 
dál, spí tam vAmi 
 růžích.
2. Kdo ji ústa k ústům dá, kdo ji zachrání,
kdo si dívku pobledlou, vezme za paní,
vyjdi zítra za ní a nevěř pohádkám,
žádný princ už není, musíš tam jít sám.
R. +  Ami 
Musíš vyjít sG 
ám, nesmíš vC 
ěřit pohádkF 
ám,
čekáDmi 
 dívka Emi 
dál, spí tam vAmi 
 růžích,
čF 
eká dívka Emi 
dál, spí tam A4sus 
 v růžícA 
h.
6