Jananas

19. 4. 2024

: Antonín Sova

Rec.: Ty černý žale, neustále kroužící
z vrstev do vrstev, z nervů do nervů
až někde v jámě končící
rozhlodán od červů, v těl jasné krvi kouřící
pod lebkou hnízdící…

1. Prosimvás už nikdy tohle nedělejte znovu
nezvěte už na večírek Antonína Sovu
před jeho kecama se člověk těžko schová
když se slova chopí Sova

Víc zábavy obstará i televize Nova
nebo se svou kapelou Vlasta Parkanová
větší sranda je i lití olova
prchej, když se ozve "Dobrý večer, tady Sova"

Příště bude oslava daleko od domova
nebo se sem zase nakýbluje Sova
a z celýho večera bude jeho monolog
a přitom bude cucat jeden grog

Hu hu hu hů

Rec.: Ty české rybníky jsou stříbro slité, (á už je tady)
žíhané temnem stínů pod oblaky, (tak tam běž na procházku)
vloženy v luhy do zeleně syté (my tady slavíme!)
jsou jako krajů mírné, tiché zraky. (ááá kdo to má vydržet?)

2. Už to nechci podstupovat znova
když do tebe celej večer hučí Sova
zase bude vykládat, jak se zamiloval
moh' by klidně přijít, kdyby to nezmiňoval

Může tu bejt, když dá pokoj
dřepne si na gauč a sní si dort
třeba by to vyběhal
třeba by to vyběhal
kdyby dělal ňákej sport
než poslouchat celej večer kecy vo přírodě
radši strávim celou párty na záchodě
Radši budu celej večer sedět vo hladu
než poslouchat, co zas viděl někde v sadu
rybník je fajn, ale proč řešit hovadiny
zrovna na moje narozeniny

Rec.: Tu sluka steskne v rákosí blíž kraje, (sluka)
a kachna vodní s peřím zelenavým, (kachna)
jak duhovými barvami když hraje, (nechceš chlebíček?)
se nese v dálce prachem slunce žhavým

3. Už to prostě nechci nikdy podstupovat znova
když ti celej večírek zkazí Sova (Sluka!)
ať se klidně vožere a do vany tu zvrací
hlavně ať mi neříká veršovanou gratulaci

Hu hu hu hů

Rec.: (Tohle je večírek jedna báseň) Svítivé mechy,
(Sovovy mlýny melou pomalu a jistě) puškvorce,
(Mele a mele a mele) stříbrem zrosené sny, zrývej mne! Zrývej! Nekonečno!

4. Dej si jednohubku, tady slušní lidé pijí (Zrývej mne)
Přestaň tady obtěžovat se svou poezií (Zrývej)
Sklapni ten notýsek, dyť už to jede potřetí (SEBERTE MU BREJLE!)
Ale von to umí zpaměti, vyveďte ho!!! (Poutník jsem vyštvaný morovým puchem království…)
Vypadni!!! (Surové křiky)
Dveře jsou támhle! (Odcházím smrtelně raněn, v hory snů, v makrokosmické hory!)
Tak dobrou makrokosmickou noc!

5. Už to prostě nechci nikdy podstupovat znova
když ti celej večírek zkazí Sova (Sluka!)
člověk tomu neunikne, těžko se tu schová
když se slova chopí Sova
1

: Jana smutná

(Kapo 2)

1. Emi 
Je smutné, když štěňátko na nádor umírá, 

když prášek na spaní až ráno zabírá, 
A 
když raněná srna 
C 
padá do mlází, 

když Emi 
starou paní záchranka před 
A 
domem pora
C 
zí. 


Je tuze smutné, když se bílý kůň stane lidskou potravou, 
když manželství zabíjí duši toulavou, 
když waka waka é é je textem písňovým, 
když hygienik otráví se sýrem plísňovým.

Ref: Emi 
Já vím, 
D 
každý 
C 
trápení své 
Emi 
má, 

ale Ami 
nejsmutnější 
D 
na světě jsem 
Emi 
já. 

Emi D C Emi Ami D Emi 

2. Je smutné, když ti kamarád načůrá do piva
Když Jirka Babica svou pánev zahřívá
Když půlku českých obrazů odváží si Švéd 
a když tě tvůj kluk z Plzně už vůbec nemá réd. 
Je smutné, když Petr Kotvald na živo zazpívá, 
a ještě smutnější, když to někdo poslouchá
Když slabý křehký racek zmírá pod naftou.
Když na Slovensku přestane se blýskat nad Tatrou. 

Ref: Já vím, každý trápení své má… (2×)

3. Je smutné, když fajn kamaráda holka ovládá, 
a už s ním není žádná sranda, jako za mlada.
Když zatoulaný pejsek do švejžužu jde, 
a smutnější je, když se tenhle verš do sloky nevejde. 
Když fotbalista modelce dá náhle kopačky, 
a modelka pak před přehlídkou snídá kapačky, 
a s Karlem Gottem naopak když nikdo nesnídá, 
tak to se smutné zdá, ale nejvíc trpím já…

Ref: Já vím, každý trápení své má…
*: Ať se nikdo nezlobí, smůla má se násobí, 
já mám prostě těžší období, 
ať se nikdo nediví, svět je nespravedlivý, 
já jsem ten, kdo tohle nejlíp ví. 
Ref: Já vím, každý trápení své má…
2

: Model

1. Má tričko do véčka a není žádný béčko 
v práci nemá áčka, ráno pije šumivý céčko 
pojídá mořské ryby pro dostatek déčka 
ke kávě odmítá esíčka, obsahují éčka.. 

Má tričko do véčka a kupuje ho v elku 
má vcelku ideální šířku i délku 
jenže on je přesvědčen,že mu svět zatleská 
když zhubne do em a narve se i do eska… 

Ska, ska, ska, ska 

R: Popíjí pouze zelené thé 
nečetl v elle, nikdy nečetl v elle 
žádný z článků o bodu gé 
nejradši má své vlastní ze všech těl.. 

Je to model, to vždy chtěl.. 

2. V modních magazínech hledá jen svý fotky 
svý tělo obdivuje celý dny 
v reklamě na značkový spodky a polobotky 
kde stojí na nohou do x jako tvrdý y 

Netší proto, když na svou dívku sahá 
že chce-li být na gé, nejdřív musí být nahá 
že jinak bude muset místo géčka 
dívat se na óčko a vzdychat u péčka.. 

Ah ah ah ah…

R: Popíjí pouze zelené thé…

3. [: V časopisech hledá své lepší stránky 
model uvězněný mezi písmeny.
Jen na sebe se dívá, nečte články 
jejich význam je mu vzdálený :]

Od nich se nůžkami oddělí 
a vlepí do sbírky své 
už jako dítě vystřihoval modely 
z á bé cé 

ooo úúúúúúú jééééééééé
3

: PoÚtStČtPáSoNe

1. Ami 
Celý týden 
G 
přeží
Ami 
vám 

G 
Čekám až to 
Ami 
přijde, 
G 
snad to 
Ami 
vyjde 
G 
 

Bude víkend, no a já 
nedohlídnu cíle, přijde chvíle 

Kdy mý tělo v pěně dní utone 
Po Út, St Čt Pá, So Ne 
Co je realita a co ne 
Po Út St Čt Pá So Né…

*: Ami 
Můj rozvrh týden
G 
Ami 
G 
 

Ami 
se léta nemě
G 
Ami 
 

G 
Každý den 
Ami 
klíží se mi 
G 
víčka, 

F 
další bod do C
Emi 
Včka 

Dmi 
než mý tělo 
Emi 
zcepe
F 
ní 
F/G# 
 


2. Co stíhám to stíhám a co ne, 
to pak stíhá mě a tone 
mý tělo v pěně dní tone 
Po Út St Čt Pá So Ne 

Dokola sedm stanic 
a čas ten je nanic 
a čas na nic není 
a já jedu dál bez zastavení 

R: A můj F 
to-do 
C 
list se 
Dmi 
plní, tu-
Ami 

A můj F 
to-do 
C 
list se 
Dmi 
plní, tu-
Ami 

A můj F 
to-do 
C 
list se 
Dmi 
plní, tu-
Ami 
dů, tu-
C 

A můj F 
to-do 
C 
list se 
Dmi 
plní, tu-
Ami 
dů 
G Ami 
 
3. Jsem pouhý lidský zdroj 
Nosím stejnokroj 
Mám v sobě presso a jsem v presu 
Vzhůru do procesu Hurá makat jako stroj 

Co stíhám to stíhám a co ne, 
to pak stíhá mě a tone 
mý tělo v pěně dní tone 
Po Út St Čt Pá So Ne 

Dokola sedm stanic 
a čas ten je nanic 
a čas na nic není 
a já jedu dál 

Ono to uteče člověče a najednou je konec 
a čas tě pod hlínu zavleče a mává, mává 
Po Út St Čt pá pá 

Život proteče mezi prsty 
Každej má co si upeče a mává, mává 

R: A můj to-do list se plní tu-dů x krát 
A můj to-do list se plní tu-dů, tu-dů, du dů tu dů…

4. Ono to uteče člověče a najednou je konec 
a čas tě pod hlínu zavleče a mává, mává 
Po Út St Čt pá pá 

Život proteče mezi prsty 
Každej má co si upeče a mává, mává 
Po Út St Čt pá pá pá…
4

: Pražské jaro

Už nechci sólo být,
doprovod můj jsi ty
jaro mlátí se mnou o zem, jsem virtuosem, co hraje na city.

To bude koncert
uslyšíš víc, než tři věty
Jdem na to piánko a možná si dáme i do trumpety 

Zatím nevím, co na tebe použiju za nástroj
jsem trubka, ale vím, co je nátisk, tak se ho boj
držet s tebou basu se mi zachtělo i když si ťukáš na čelo

Zas příjdu k tomu jako slepej k houslým
po stý si zpívám píseň starou, když venku právě začíná jaro

Na scéně je vás víc,
hraju to na víc stran,
ale tajím, co mám za lubem, je to klasika. já nic, já muzikant 

něco mě nutí a není tu místo na vzdor
a pak mám vás tolik, že by to vydalo na sbor

Hlavu mi nápad zaleh přichází v různých intervalech
čekám, kdy vyplyne z kontextu
s kým z vás to bude prime, s kým to bdue prima a kdy doje i na sextu

a všichni boni pueri a celá schola gregoriána
zas v jarních ulicích se ukrývají
hledám je beze všech skrupulí a všecky Bambini di Praga
se ke mě dneska večer přikulí a zazpívají

v parku u stromu, kde má Suk bustu
kleknu do trávy a hraju ti z listu
v hlavě mám sextoly
v mých iluzích a hájích rozkvetly violy
a pak místo do kina mířím do Rudolfina

Nedívám se jak hraje Dicaprio a Luis de Funes
hrajou mi capriccio a da capo al fine 
s koncerty nejsou žerty 
tohle je návrat do puberty
tohle skončí tragicky, když mířím potají 
na toh lesní i roh anglický
budeme horny a budeme nóty
zazní všechny naše alikvoty
a pak se to provalí, už mám jen chvilku
než mi přijdou na kobylku

proč se to vnímá jako série podvodů
když mám s komorním tělesem pár tělěsných pochodů
jak to sladit, jak mít fantazii
mít všechny a žít v harmonii
mít všechny a žít v harmonii

A všichni boni pueri a celá schola gregoriana 
zas v jarních ulicích se ukrývají.
Hledám je beze všech skrupulí a všechny bambini di praga 
se ke mě dneska večer přikulí a zazpívají

Chci Nováka, Wágnera i Bartóka od PKF i FOK, Bacha
Bacha dám si až za rok
na frak mi dává Vivaldiho jaro
I Svěcení jara, co obstará Svěcený Jára
Mozartovy koule na slunci taví
asi se skočím zchladit do Vltavy

Chci Janáčka, Wágnera i Bartóka od PKF i FOK,
OK, Bacha dám si až za rok, na frak mí dává 
Pražské jaro…
Pražské jaro…
jaro…
5

: To samo

Intro: E C/E G C E C/E G C 

1. Ta E 
kopírka už byla rozbitá, 
C 
když jsem do ní lehal 
G C 
 

Ta A 
postel už hořela, 
C 
 
když jsem v ní kopíE 
roval 
G E 
 


E 
Kaviár z lednice sám 
C 
vysubli
E 
moval
G C 
 

A 
Počítač se sám 
C 
od sebe zase zavi
E 
roval
G A E 
 


To C 
porno byl 
Ami 
spam, 
D 
já nic nesta
Hmi 
hoval 

E 
Klíče se ztratily a 
G 
diář scho
E 
val 

C 
Ten požár 
Ami 
bytu, 
D 
asi špatnej 
Hmi 
drát 
E 
 

Já nic, přece, C 
nebudu 
E 
lhát 


R: Já Ami 
ne, to samo, 
C 
ono se to samo 

Já E 
ne, to samo 
G 
ono se to 
D 
udělalo 

Ami 
Ne, to samo, 
C 
ono se to samo, já 
E 
ne 

*: E C / E G C E C / E G C 

2. Já to neukrad, já to našel a taky mi to dali 
Chtěl jsem to vrátit, jenže jsme se nepotkali 

Já to neztratil, fakt ne! Ukradli mi tašku 
A za tu flešku, kdes měl všecko, koupim ti flašku 

Já to nezlomil, bylo to nalomený. Já to 
neroztrh, bylo to natržený 
já jen se bránil, já nechtěl se prát 
já nic, přece nebudu lhát 
R: Já ne, to samo, ono se to samo …
já ne já ne já ne já 

3. Nezloustnul, měl jsem zranění a kila šla nahoru 
Musel jsem jít učit, i když byl jsem dobrej v oboru 

Chtěl jsem cestovat a odejít z domu, 
ale neumím anglicky, nevedli mě k tomu 
Za to, že jsem chudej, může tenhle stát  
Já nic, přece nebudu lhát 

I: Ami 
Víš, já jsem 
C 
neměl nikdy štěstí. 
E 
Nevím, 
G 
proč zrovna já
D 
ááá 

Může za to moje dětství. Není to vina máááá (proč zrovna já) 
Má žena, ta mi nerozumí, trpím její vinou (proč zrovna já) 
Ami 
Ale teď jsi tu ty 
C 
a mezi námi je 
E 
chemie, nemám možnost jinou … 
A 
 


II: Ami 
Teď samo 
C 
moje tělo vstalo

E 
a na tebe 
G 
zareago
D 
valo,

Ami 
když sami 
C 
teď spolu jsme tu,

E 
pojď se mnou do kabinetu 


R: Já ne, to samo, ono se to samo …

Ami 
Chemie, 
C 
když je tu,

E 
pojď se mnou 
G 
do kabi
D 
ne-tu 

Ami 
chemie, 
C 
když je tu,

E 
pojď se mnou 
G 
do 
D 
kabinetu
6

: Zapatama

1. Nesahá mi ani po kolena,
ten koho po krk mám.
Beru nohy, beru na ramena,
když utíkám.

2. Tomu kdo se ke mně točí zády
po nich běží mráz.
Není pomoci a není rady,
sám si zláme vaz.

R: Není, není to, není to žádný drama
Hoří, hoří mi, hoří mi za patama.
Není, není to, není to žádný drama
Hoří, hoří mi za patama.

3. V čem jsem až po uši potopená
za hlavu házím.
Brvou nehnout ještě neznamená,
že neodcházím.

R: Není, není to, není to žádný drama…

R: Není, není to, není to žádný drama…
7