Jelen

23. 4. 2021

: Co bylo dál

1. Někdy si Am 
říkám, jestli ještě znáš mý 
Dm 
jméno,

a jak G 
často na mě myslíš, když jdeš 
C 
spát.

Na zítřek v Am 
televizi hlásí zata
Dm 
ženo,

a v mý G 
hlavě už tak bude napo
Am 
řád.
2. Život jde dál, lásko, musíme si Dmi 
zvykat,

a není G 
dobrý na tý cestě zůstat 
C 
sám,

pro jeden Ami 
smutek nemá cenu stokrát v
Dmi 
zlykat,

když má G 
svět otevřenou náruč dok
Ami 
ořán.


R: C 
A co bylo dál, jenom 
Am 
vítr,

Dm 
po nebi se 
G 
mraky honi
C 
ly.

C 
A co bylo dál, jenom 
Am 
vítr,

Dm 
a stromy se až k 
G 
zemi skloni
Am 
ly.


3 V uších mi pořád zněly tvoje něžný věty,
a do vlasů ti sedal bílej sníh,
z oblohy černý jak díra mezi světy,
se na mě snášel a studil na dlaních.

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

4. V tom baru nevěděli, že je venku krize,
z rádia zpíval Cohen „Lásko, jsem tvůj muž",
tys vešla dovnitř jak zhmotnění mý vize,
jako když do srdce mi někdo vrazí nůž…

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

2. Život jde dál, lásko, musíme si Dmi 
zvykat,

a není G 
dobrý na tý cestě zůstat 
C 
sám,

pro jeden Ami 
smutek nemá cenu stokrát v
Dmi 
zlykat,

když má G 
svět otevřenou náruč dok
Ami 
ořán.


R: C 
A co bylo dál, jenom 
Am 
vítr,

Dm 
po nebi se 
G 
mraky honi
C 
ly.

C 
A co bylo dál, jenom 
Am 
vítr,

Dm 
a stromy se až k 
G 
zemi skloni
Am 
ly.


3 V uších mi pořád zněly tvoje něžný věty,
a do vlasů ti sedal bílej sníh,
z oblohy černý jak díra mezi světy,
se na mě snášel a studil na dlaních.

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

4. V tom baru nevěděli, že je venku krize,
z rádia zpíval Cohen „Lásko, jsem tvůj muž",
tys vešla dovnitř jak zhmotnění mý vize,
jako když do srdce mi někdo vrazí nůž…

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

1

: Jelen

No capo
Rhythm: 136bpm
Strumming : ↓.↓.↓.↓.↓.↓.↓.↓↑


Intro: Dm 

1. Dm 
Na jaře se vrací, 
C 
od podzima listí.
Dm 
 

Mraky místo ptáků, C 
krouží nad závistí.
Dm 
 

Kdyby jsi se někdy, ke mně chtěla vrátit,
nesměla bys, lásko, C 
moje srdce ztratit.
G 
 


Ch: Dm 
Zabil jsem v lese 
C 
jele
F 
na.

Bez nenávisti, C 
bez jmé
Dm 
na.

Když přišel dolů k C 
řece 
F 
pít,

krev teče do vody, C 
v srdci 
Dm 
klid.


Dm C F C Dm C F C Dm 
2. Voda teče k moři, po kamenech skáče,
jednou hráze boří. Jindy tiše pláče.
Někdy mám ten pocit, I když roky plynou.
Že vidím tvůj odraz, dole pod hladinou.

Ch: 

3. Na jaře se vrací, listí od podzima.
Čas se někam ztrácí, brzo bude zima.
Svět přikryje ticho, tečka za příběhem.
Kdo pozná, čí kosti, zapadaly sněhem.

Ch: 

H E J !

Ch: Em 
Zabil jsem v lese 
D 
jele
G 
na.

Bez nenávisti, D 
bez jmé
Em 
na.

Když přišel dolů k D 
řece 
G 
pít,

krev teče do vody, D 
v srdci 
Em 
klid.


Em D G D Em D G D Em 
2

: klidná jako voda

1. C 
Chodím světem už 
F 
pěknejch pár 
C 
let,
C 
 

parným létem iF 
 zrmzlej jak 
C 
led.
Ami 
 

Zjistil jsem, žeF 
 lásku smím
G 
 dávat i 
C 
vzít,

nikdy jsemF 
 nešel tou
C 
 cestou, kudy
G 
 ty musíš 
C 
jít.


2.C 
 Viděl jsem i místa,
F 
 lepší zapomen
C 
out.
C 
 

Kulky vzduchem hvízdat,F 
 těla po vodě pl
C 
out.

Am 
Někdy si až řík
F 
ám, jestli m
G 
ám právo ž
C 
ít,

a to jF 
sem nešel tou 
C 
cestou, kudy 
G 
ty musíš j
C 
ít.


R: Buď F 
klidná jako vo
C 
da, ale 
G 
silná jako pr
C 
oud,

F 
skála se ti pod
C 
dá a 
G 
zbavíš se všech pout.

F 
Svěží jako ranní 
c 
rosa a 
E7 
čistá jako 
C 
sníh.

Když tančíš F 
po kamení 
C 
bosá, 
G 
svět máš na dlan
C 
ích.


3. Život někdy umí lidem naložit kříž,
ale ničeho se neboj, jsem tu s tebou, vždyť víš.
A i kdyby nás ďábel chtěl na rohy vzít,
spolu půjdem tou cestou, kudy ty musíš jít.

R: Tak buď klidná jako voda, ale silná jako proud,
skála se ti poddá a zbavíš se všech pout.
Svěží jako ranní rosa a čistá jako sníh.
Když tančíš po kamení bosá, svět máš na dlaních.

Dohra: 
Když tančíš po kamení bosá, svět máš na dlaních.
Svěží jako ranní rosa a čistá jako sníh.
Když tančíš po kamení bosá, svět máš na dlaních.
3

: Magdaléna

Capo 2nd fret
Rhythm: 136bpm
Verse : ↓.↓.↓.↓.↓.↓.↓.↓↑
Chorus : ↓.↓.↓.↓.↓.↓.↓↑↓↑


Intro: G C (2x) 

1. G 
Zapal ten oheň ve mně. 
C 
Čeho se bojíš?

G 
Zápalkou škrtni jemně.
C 
 

Zapal ten oheň ve mně. Čeho se bojíš?
zimou se celá třeseš, proč venku stojíš.
Pojď dál, prosím tě, nenech se, prosit se dál - nenech se.
G C (2x) 

2. Sedíme na pavlači, přichází ráno, tobě se lesknou oči.
Sedíme na pavlači, přichází ráno a mně se hlava točí. Pojď dál, prosím tě, nenech se, prosit se dál - nenech se.

Ch: Em 
Hodiny se zastaví a v 
D 
devět třicet v pondělí.

G 
Magdaléno - tvoje vlasy, 
Em 
leží pod mou postelí a 
D 
i když jsme to nechtěli, 
G 
oblíkáš se, pročpak asi?

Em 
Hodiny se zastaví a v 
D 
devět třicet v pondělí

jsem G 
sám.

G C (2x) 
3. Stojíme na rozcestí a zvony zvoní, daleko od bolestí.
Stojíme na rozcestí a zvony zvoní, možná nás čeká štěstí.
Pojď dál. Prosím tě nenech se. Prosit se dál - nenech se.

Ch: Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí.
Magdaléno - tvoje vlasy, leží pod mou postelí a i když jsme to nechtěli, oblíkáš se, pročpak asi?
Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí
jsem sám.

Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí.
Magdaléno, tvoje vlasy, leží pod mou postelí a i když jsme to nechtěli, oblíkáš se, pročpak asi?
Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí
jsem sám.

Bridge: G C (3x) 

Ch: Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí.
Magdaléno, tvoje vlasy, leží pod mou postelí a i když jsme to nechtěli, oblíkáš se, pročpak asi?

Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí, máš těžký srdce a mokrý řasy.
Když vycházíš ze dveří, tak sama tomu nevěříš.
Nenech se. Nenech se.

Outro: G C (2x) 
G 
4

: Magdaléno

1. A 
Zapal ten oheň ve mně, 
D 
čeho se bojíš, 

A 
zápalkou škrtni 
D 
jemně, 

A 
zapal ten oheň ve mně, 
D 
čeho se bojíš, 

A 
zimou se celá třeseš, 
D 
proč venku stojíš? 

Pojď A 
dál, prosímtě, nenech se, prosit se 
A 
dál 

D 
nenech se. 


2. Sedíme na pavlači, přichází ráno, 
tobě se lesknou oči, 
sedíme na pavlači, přichází ráno 
a mně se hlava točí. 
Pojď dál, prosímtě, nenech se, prosit se dál, 
nenech se? 

Ref.: F#m 
Hodiny se zastaví a v 
E 
devět třicet v pondělí, 

A 
Magdaléno, tvoje vlasy, 

F#m 
leží pod mou postelí a i 
E 
když jsme to nechtěli, 

A 
oblíkáš se, pročpak asi, 

F#m 
hodiny se zastaví a v 
E 
devět třicet v pondělí 

jsem A 
sám. 


3. 
Stojíme na rozcestí a zvony zvoní, 
daleko od bolestí, 
stojíme na rozcestí a zvony zvoní, 
možná nás čeká štěstí. 

Pojď dál. Prosímtě nenech se, prosit se dál, 
nenech se. 

Ref.: Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí, 
Magdaléno, tvoje vlasy, 
leží pod mou postelí a i když jsme to nechtěli, 
oblíkáš se, pročpak asi, 
hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí 
jsem sám. 

Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí, 
Magdaléno, tvoje vlasy, 
leží pod mou postelí a i když jsme to nechtěli, 
oblíkáš se, pročpak asi, 
hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí 
jsem sám. 

Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí, 
Magdaléno, tvoje vlasy, 
leží pod mou postelí a i když jsme to nechtěli, 
oblíkáš se, pročpak asi, 
hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí, 
máš těžký srdce a mokrý řasy, 
když vycházíš ze dveří, tak sama tomu nevěříš, 
nenech se! 
5