Jelen

20. 4. 2024

: Co bylo dál

1. Někdy si Am 
říkám, jestli ještě znáš mý Dm 
jméno,
a jak G 
často na mě myslíš, když jdeš C 
spát.
Na zítřek v Am 
televizi hlásí zataDm 
ženo,
a v mý G 
hlavě už tak bude napoAm 
řád.
2. Život jde dál, lásko, musíme si Dmi 
zvykat,
a není G 
dobrý na tý cestě zůstat C 
sám,
pro jeden Ami 
smutek nemá cenu stokrát vDmi 
zlykat,
když má G 
svět otevřenou náruč dokAmi 
ořán.

R: C 
A co bylo dál, jenom Am 
vítr,
Dm 
po nebi se G 
mraky honiC 
ly.
C 
A co bylo dál, jenom Am 
vítr,
Dm 
a stromy se až k G 
zemi skloniAm 
ly.

3 V uších mi pořád zněly tvoje něžný věty,
a do vlasů ti sedal bílej sníh,
z oblohy černý jak díra mezi světy,
se na mě snášel a studil na dlaních.

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

4. V tom baru nevěděli, že je venku krize,
z rádia zpíval Cohen "Lásko, jsem tvůj muž",
tys vešla dovnitř jak zhmotnění mý vize,
jako když do srdce mi někdo vrazí nůž…

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

2. Život jde dál, lásko, musíme si Dmi 
zvykat,
a není G 
dobrý na tý cestě zůstat C 
sám,
pro jeden Ami 
smutek nemá cenu stokrát vDmi 
zlykat,
když má G 
svět otevřenou náruč dokAmi 
ořán.

R: C 
A co bylo dál, jenom Am 
vítr,
Dm 
po nebi se G 
mraky honiC 
ly.
C 
A co bylo dál, jenom Am 
vítr,
Dm 
a stromy se až k G 
zemi skloniAm 
ly.

3 V uších mi pořád zněly tvoje něžný věty,
a do vlasů ti sedal bílej sníh,
z oblohy černý jak díra mezi světy,
se na mě snášel a studil na dlaních.

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

4. V tom baru nevěděli, že je venku krize,
z rádia zpíval Cohen "Lásko, jsem tvůj muž",
tys vešla dovnitř jak zhmotnění mý vize,
jako když do srdce mi někdo vrazí nůž…

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

1

: Jelen

Intro: Dm 

1. Dm 
Na jaře se vrací, C 
od podzima listí.Dm 
 
Mraky místo ptáků, C 
krouží nad závistí.Dm 
 
Kdyby jsi se někdy, ke mně chtěla vrátit,
nesměla bys, lásko, C 
moje srdce ztratit.G 
 

Ch: Dm 
Zabil jsem v lese C 
jeleF 
na.
Bez nenávisti, C 
bez jméDm 
na.
Když přišel dolů k C 
řece F 
pít,
krev teče do vody, C 
v srdci Dm 
klid.

Dm C F C Dm C F C Dm 
2. Voda teče k moři, po kamenech skáče,
jednou hráze boří. Jindy tiše pláče.
Někdy mám ten pocit, I když roky plynou.
Že vidím tvůj odraz, dole pod hladinou.

Ch: 

3. Na jaře se vrací, listí od podzima.
Čas se někam ztrácí, brzo bude zima.
Svět přikryje ticho, tečka za příběhem.
Kdo pozná, čí kosti, zapadaly sněhem.

Ch: 

H E J !

Ch: Em 
Zabil jsem v lese D 
jeleG 
na.
Bez nenávisti, D 
bez jméEm 
na.
Když přišel dolů k D 
řece G 
pít,
krev teče do vody, D 
v srdci Em 
klid.

Em D G D Em D G D Em 
2

: klidná jako voda

1. C 
Chodím světem už F 
pěknejch pár C 
let,C 
 
parným létem iF 
 zrmzlej jak C 
led.Ami 
 
Zjistil jsem, žeF 
 lásku smímG 
 dávat i C 
vzít,
nikdy jsemF 
 nešel touC 
 cestou, kudyG 
 ty musíš C 
jít.

2.C 
 Viděl jsem i místa,F 
 lepší zapomenC 
out.C 
 
Kulky vzduchem hvízdat,F 
 těla po vodě plC 
out.
Am 
Někdy si až říkF 
ám, jestli mG 
ám právo žC 
ít,
a to jF 
sem nešel tou C 
cestou, kudy G 
ty musíš jC 
ít.

R: Buď F 
klidná jako voC 
da, ale G 
silná jako prC 
oud,
F 
skála se ti podC 
dá a G 
zbavíš se všech pout.
F 
Svěží jako ranní c 
rosa a E7 
čistá jako C 
sníh.
Když tančíš F 
po kamení C 
bosá, G 
svět máš na dlanC 
ích.

3. Život někdy umí lidem naložit kříž,
ale ničeho se neboj, jsem tu s tebou, vždyť víš.
A i kdyby nás ďábel chtěl na rohy vzít,
spolu půjdem tou cestou, kudy ty musíš jít.

R: Tak buď klidná jako voda, ale silná jako proud,
skála se ti poddá a zbavíš se všech pout.
Svěží jako ranní rosa a čistá jako sníh.
Když tančíš po kamení bosá, svět máš na dlaních.

Dohra: 
Když tančíš po kamení bosá, svět máš na dlaních.
Svěží jako ranní rosa a čistá jako sníh.
Když tančíš po kamení bosá, svět máš na dlaních.
3

: Magdaléna

Capo II

Intro: G C (2x) 

1. G 
Zapal ten oheň ve mně. C 
Čeho se bojíš?
G 
Zápalkou škrtni jemně.C 
 
Zapal ten oheň ve mně. Čeho se bojíš?
zimou se celá třeseš, proč venku stojíš.
Pojď dál, prosím tě, nenech se, prosit se dál - nenech se.
G C (2x) 

2. Sedíme na pavlači, přichází ráno, tobě se lesknou oči.
Sedíme na pavlači, přichází ráno a mně se hlava točí. Pojď dál, prosím tě, nenech se, prosit se dál - nenech se.

Ch: Em 
Hodiny se zastaví a v D 
devět třicet v pondělí.
G 
Magdaléno - tvoje vlasy, Em 
leží pod mou postelí a D 
i když jsme to nechtěli, G 
oblíkáš se, pročpak asi?
Em 
Hodiny se zastaví a v D 
devět třicet v pondělí
jsem G 
sám.
G C (2x) 
3. Stojíme na rozcestí a zvony zvoní, daleko od bolestí.
Stojíme na rozcestí a zvony zvoní, možná nás čeká štěstí.
Pojď dál. Prosím tě nenech se. Prosit se dál - nenech se.

Ch: Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí.
Magdaléno - tvoje vlasy, leží pod mou postelí a i když jsme to nechtěli, oblíkáš se, pročpak asi?
Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí
jsem sám.

Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí.
Magdaléno, tvoje vlasy, leží pod mou postelí a i když jsme to nechtěli, oblíkáš se, pročpak asi?
Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí
jsem sám.

Bridge: G C (3x) 

Ch: Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí.
Magdaléno, tvoje vlasy, leží pod mou postelí a i když jsme to nechtěli, oblíkáš se, pročpak asi?

Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí, máš těžký srdce a mokrý řasy.
Když vycházíš ze dveří, tak sama tomu nevěříš.
Nenech se. Nenech se.

Outro: G C (2x) 
G 

Variace akordů:  Gadd9   Cadd9
4

: Magdaléno

1. A 
Zapal ten oheň ve mně, D 
čeho se bojíš, 
A 
zápalkou škrtni D 
jemně, 
A 
zapal ten oheň ve mně, D 
čeho se bojíš, 
A 
zimou se celá třeseš, D 
proč venku stojíš? 
Pojď A 
dál, prosímtě, nenech se, prosit se A 
dál 
D 
nenech se. 

2. Sedíme na pavlači, přichází ráno, 
tobě se lesknou oči, 
sedíme na pavlači, přichází ráno 
a mně se hlava točí. 
Pojď dál, prosímtě, nenech se, prosit se dál, 
nenech se? 

Ref.: F#m 
Hodiny se zastaví a v E 
devět třicet v pondělí, 
A 
Magdaléno, tvoje vlasy, 
F#m 
leží pod mou postelí a i E 
když jsme to nechtěli, 
A 
oblíkáš se, pročpak asi, 
F#m 
hodiny se zastaví a v E 
devět třicet v pondělí 
jsem A 
sám. 

3. 
Stojíme na rozcestí a zvony zvoní, 
daleko od bolestí, 
stojíme na rozcestí a zvony zvoní, 
možná nás čeká štěstí. 

Pojď dál. Prosímtě nenech se, prosit se dál, 
nenech se. 

Ref.: Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí, 
Magdaléno, tvoje vlasy, 
leží pod mou postelí a i když jsme to nechtěli, 
oblíkáš se, pročpak asi, 
hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí 
jsem sám. 

Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí, 
Magdaléno, tvoje vlasy, 
leží pod mou postelí a i když jsme to nechtěli, 
oblíkáš se, pročpak asi, 
hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí 
jsem sám. 

Hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí, 
Magdaléno, tvoje vlasy, 
leží pod mou postelí a i když jsme to nechtěli, 
oblíkáš se, pročpak asi, 
hodiny se zastaví a v devět třicet v pondělí, 
máš těžký srdce a mokrý řasy, 
když vycházíš ze dveří, tak sama tomu nevěříš, 
nenech se! 
5

: Vlčí srdce

Sešli jsme z kopců do plání
Stvoření lesa do měst vyhnaní
V duších vítr a listí spadaný
A každým rokem a každým dnem

Každým krokem se vzdalujem
Svým kořenům i sobě navzájem
A někde v dálce slunce zapadá
Za obzor se sklání

Máš vlčí srdce a hlavu psí
Holý ruce s trním zápasí
A celej svět Ti říká co se smí
Když máš vlčí srdce a hlavu psí

Oooo oooo, oooo oooo
Oooo oooo, oooo oooo, oooo

A černý peří z křídel vran
Padá z nebe rovnou do varhan
A z kostelů zaznívá Otčenáš
A málokdo se zeptá jak se máš
Když se z dálky domů vracíš

Máš vlčí srdce a hlavu psí
Holý ruce s trním zápasí
A celej svět Ti říká co se smí
Když máš vlčí srdce a hlavu psí

Oooo oooo, oooo oooo
Oooo oooo, oooo oooo, oooo
6