Spirituál kvintet

19. 3. 2024

: Až se k nám právo vrátí

1. chci Dmi 
sluncem být a ne planetou

A7 
až se k nám právo 
Dmi 
vrátí

chci setřást bázeň staletou
A7 
až se k nám právo 
Dmi 
vrátí


Ref: Dmi 
já čekám dál já 
C 
čekám 
F 
dál

B 
já čekám 
A 
dál 
A7 
až se k nám právo 
Dmi 
vrátí 
Gmi 
vrá
A 

Dmi 
já čekám dál já 
C 
čekám 
F 
dál

B 
já čekám 
A 
dál 
A7 
až se k nám právo 
Dmi 
vrátí


2. kam chci tam půjdu a co chci budu číst …
a na co mám chuť to budu jíst …

3. já nechci už kývat chci svůj názor mít …
já chci svůj život jako člověk žít …

Ref: 

4. chci klidně chodit spát a beze strachu vstávat …
své děti po svém vychovávat …

5. už se těším až se narovnám …
své věci rozhodnu si sám …

Ref: 
1

: Batalion

e:|-0-0-0-0---------0-0-0---------|
B:|-----1-1-3-3-1-1-1-1-1-3-1-0-1-|
G:|-2-2-----0-0-2-2-------0-2---2-|

*: Ami 
Víno 
C 
máš a 
G 
marky
Ami 
tánku dlouhá noc 
G 
se 
Ami 
pro
Emi 
Ami 
ří.

Ami 
Víno 
C 
máš a 
G 
chvilku 
Ami 
spánku díky, dí
G 
ky 
Ami 
ver
Emi 
Ami 
ři.


1. Ami 
Dříve než se rozední

kapitán C 
k osedlání 
G 
rozkaz 
Ami 
dává
Emi 
.

Ami 
Ostruhami do slabin ko
G 
Ami 
 po
Emi 
Ami 
ní.


Tam na straně polední
čekají ženy, zlaťáky a sláva.
Do výstřelů z karabin zvon už vyzvání.

R: Ami 
Víno na 
C 
kuráž a 
G 
pomilovat marky
Ami 
tánku.

Ami 
Zítra na Bur
C 
gund bata
G 
lion 
Ami 
za
Emi 
Ami 
ří.

Ami 
Víno na 
C 
kuráž a k 
G 
ránu dvě hodiny 
Ami 
spán
Emi 
ku.

Ami 
Díky, díky 
C 
vám králo
G 
vští 
Ami 
ver
Emi 
Ami 
ři.


2. Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí.
Na polštáři z kopretin budou věčně spát.

Neplač sladká Marion
verbíři nové chlapce přivedou ti.
Za královský hermelín padne každý rád.

R: Víno na kuráž a …
2

: Černošské ghetto

1. Jako C 
tenkrát svý mámy slyším 
Emi 
tichej hlas,

jak F 
pohádku mi 
G 
šeptá zas tam v 
C 
ghettu,

jako tenkrát, zase slyším slanej Emi 
vítr vát

F 
na rezavý 
G 
ploty hrát tam v 
C 
ghettu.


R: Jestli se tam G 
vrátíš, jestli se tam 
F 
vrátíš, tak 
C 
dej

F 
na svou šťastnou 
G 
hvězdu ten náš 
C 
kříž,

slabost víru G 
zmáhá, ale to se 
F 
stává lidem 
C 
zlejm,

F 
nedívej se 
Emi 
za sebe a z 
Dmi 
ruky nehá
G 
dej, tak to 
C 
bejvá.


2. Jen nechutná ti chleba jíst
a umírá se na závist tam v ghettu,
zdi čas smejvá, tak marný je chtít na ně psát,
když není dům, co směl by stát tam v ghettu.

R: G 
Každý žije ve svým ghettu 
F 
se svou pravdou 
C 
sám,

jen F 
hudba zní, když 
Emi 
poslední čas na 
Dmi 
prach se promě
G 
ní,

jak už tolikC 
rát.


3. Zase slyším slanej vítr vát
a na rezavý ploty hrát tam v ghettu,
jako tenkrát svý mámy slyším tichej hlas,
jak pohádku mi šeptá zas tam v ghettu,
tam v ghettu, tam v ghettu …
3

: Krutá Válka

1. Tmou znC 
í zvony z d
Ami 
álky, o č
Dmi 
em to, milý, sn
E 
íš, 

hoří dF 
ál plamen v
Dmi 
álky a r
C 
án
F6 
o je bl
G7 
íž, 

chcC 
i být stále s t
Ami 
ebou, až tr
Dmi 
ubka začne zn
E 
ít, 

lásko mF 
á, vem mě s s
Dmi 
ebou! N
C 
e, to n
F 
esmí b
C 
ýt! 


2. Můj šál skryje proud vlasů, na pás pak připnu nůž, 
poznáš jen podle hlasu, že já nejsem muž, 
tvůj kapitán tě čeká, pojď, musíme už jít, 
noc už svůj kabát svléká … Ne, to nesmí být! 

3. Až dým vítr stočí, tvář změní pot a prach, 
do mých dívej se očí, tam není strach, 
když výstřel tě raní, kdo dával by ti pít, 
hlavu vzal do svých dlaní … Ne, to nesmí být! 

4. Ach, má lásko sladká, jak mám ti to jen říct, 
každá chvíle je krátká a já nemám víc, 
já mám jenom tebe, můj dech jenom tvůj zná, 
nech mě jít vedle sebe … Pojď, lásko má!  
4

: Mlýny

R: [: SlG 
yším mlýnský kámen, jak se otáčí,

C 
 slyším mlýnský kámen, jak se
G 
 otáčí,

já slyším mlýnský kámen, jH7 
ak se otáč
Emi 
í,

C 
ot
D 
áč
G 
í, otáč
D 
í, otáč
C 
í. :]


1. Ty mlýny mG 
elou celou n
C 
oc a melou c
G 
elý den,

melou bC7 
ez výhod a melou st
G 
ejně všem,

melou doleva aC 
 melou dopra
G 
va,

melou prA 
avdu i lež, když zrovna v
D 
yhrává,

melou G 
otrok
C 
áře, melou 
G 
otroky,

melou nC 
a minuty, na hodiny, n
G 
a roky,

melou pH7 
omalu a jistě, ale m
Emi 
elou vč
C 
as,

já už slG 
yším j
D7 
ejich hl
G 
as.


R: 

2. Ó, já, chtěl bych aspoň na chvíli být mlynářem,
pane, já bych mlel, až by se chvěla zem,
to mi věřte, uměl bych dobře mlít,
já bych věděl komu ubrat, komu přitlačit,
ty mlýny čekají někde za námi,
až zdola zazní naše volání,
až zazní jediný lidský hlas: 
no tak už melte, je čas!

R: 
5

: Pískající cikán

1. G 
Dívka 
Ami 
loudá se 
G 
vini
Ami 
cí, 
G 
tam, kde 
Ami 
zídka je 
Hmi 
níz
Ami 
ká,

G 
tam, kde 
Ami 
stráň končí 
Hmi 
voní
C 
cí, si 
G 
písnič
C 
ku někdo 
G 
C D 
ská.


2. Ohlédne se a "propána!", v stínu, kde stojí líska,
švárného vidí cikána, jak leží, písničku píská.

3. Chvíli tam stojí potichu, písnička si jí získá,
domů jdou spolu ve smíchu, je slyšet cikán, jak píská.

4. Jenže tatík, jak vidí cikána, pěstí do stolu tříská,
"ať táhne pryč, vesta odraná, groš nemá, něco ti spíská."

5. Teď smutnou dceru má u vrátek, jen Bůh ví, jak se jí stýská,
"kéž vrátí se mi zas nazpátek ten, který v dálce si píská."

6. Pár šidel honí se po louce, v trávě rosa se blýská,
cikán, rozmarýn v klobouce, jde dál a písničku píská.

7. Na závěr zbývá už jenom říct, v čem je ten kousek štístka:
peníze často nejsou nic, má víc, kdo po svém si píská …
6

: Růžička

1. F 
krásná růže v 
F/A 
sadu 
C 
kvetla

F 
u besídky ve 
F/A 
chv
C 
ojí

F 
ta mé 
Dmi 
milé hla
G7 
vu 
C 
spletla

F 
chtě
C 
la 
F 
ji 
C 
mít v 
F 
po
F/A 
ko
C 
ji

F 
ta mé 
Dmi 
milé hla
G7 
vu 
C 
spletla

B 
chtěla 
F 
ji 
Dmi 
mít 
C4 
i v poko
F 
ji


2. vykrad jsem se v noci z domu krásnou růži uloupit
měsíček mi svítil k tomu když mě chytnou budu bit
měsíček mi svítil k tomu když mě chytnou tak budu bit

3. Pak jsem s růží k milé spěchal na okénko zaťukal
pantofle jsem venku nechal na polštář ji růži dal
pantofle jsem venku nechal na polštář jí tu růži dal

4. Ráno do bot rosa padla posel dobré pohody
milá pláče růže zvadla nedala ji do vody
milá pláče růže zvadla nedala ji ach do vody
7

: Ryl, jen celej den ryl

1. Já Ami 
každý ráno v sedm hodin vstal 

E7 
krumpáč s lopatou vyfasoval, 

pak s Ami 
partou, která makat dovede,

jsem E 
došel tam, co tunel povede. 


R: E7 
 
Ami 
ryl jen, 
E7 
celej den 
Ami 
ryl,

já ryl jen, G 
celej den 
Ami 
ryl,

abych dřív, než do svý C 
boudy pudu s
E7 
pát, 

Ami 
čaj v kan
Ami/G 
týně  
Ami/F 
moh' si 
E7 
dát, 

já Ami 
ryl jen, 
E7 
celej den 
Ami 
ryl, celej den, 

E7 
jak 
Ami 
krtek celej den 
E7 
jen 
Ami 
ryl. 


2. Kdo netrhal skálu, těžko pochopí, 
co sám dynamit někdy natropí, 
když jednou náhle došlo k výbuchu, 
Jim Goff vyletěl majli do vzduchu. 

R: A ryl jen, celej den ryl…

3. A když z tý vejšky zas na zem si kec', 
předák McCane ho popad' za límec: 
"Tak se mi zdá, že línej jsi jak veš, 
mně ve vzduchu se flákat nebudeš!" 

R: A ryl jen, celej den ryl…

4. Teď po létech, když večer sedím sám, 
na starý dobrý časy vzpomínám, 
zas slyším tmou, jak rány duněly, 
když ve skalách jsem lámal tunely. 

R: A ryl jen, celej den ryl…
8

: Soudný den

(originál: CAPO VII)
1. Ami 
Zdál se mi sen, že se nebe hroutí

G 
zdál se mi sen o poslední pouti

Ami 
zdál se mi sen, že všechno seberou ti

Ami 
v ten 
Emi 
soudný 
Ami 
den.


2. Kam běžet mám - slunce rychle chladne
Kam běžet mám - měsíc na zem spadne
Kam běžet mám - moře už je na dně 
v ten soudný den.

3. Stůj, nechoď dál, času už je málo
Stůj, nechoď dál, míň než by se zdálo,
Stůj, nechoď dál, otevři se skálo, 
v ten soudný den.

4. Pán tě zavolá, má pro každého místo,
Pán tě zavolá, jen kdo má duši čistou
Pán tě zavolá, sám nedokázal bys to -
v ten soudný den

R: Ami 
Soudí, soudí pány, slouhy

G 
soudí, soudí hříšné touhy

Ami 
soudí, soudí výčet pou
H 
hý… 
E 
ááááá


V tom se Ami 
probudíš, to byl jen sen,

F 
v tom se probudíš, to byl jen sen,

H 
v tom se probudíš to byl jen sen

Ami 
jen 
E 
pouhý sen
Ami 
.

5. Zdál se mi sen o poslední pousti,
zdál se mi sen, že se nebe hroutí
zdál se mi sen, že všechno seberou ti,
v ten soudný den.
6. Ami 
Zdál se mi sen, já stojím na svém místě

G 
zdál se mi sen, mé svědomí je čisté

Ami 
zdál se mi sen, jen jedno 
F 
vím jistě

Ami 
Je 
E 
soudný 
Ami 
den !
9

: Spinkej

1. Už se G 
končí den, už 
C 
je čas k spánku,

G 
zdi se barví 
C 
od červánků,

G 
hleď, už lampář 
Emi 
světla rozsvě
D 
cí,

tak si G 
dočti stránku, 
C 
zavři knížku,

G 
honem hupky 
C 
do pelíšku,

G 
koťata dávno 
Emi 
vrní za pe
D 
cí.


R: Tak G 
spinkej, ať 
C 
ve tvých snech

G 
růže kvetou, 
C 
voní mech,

G 
princeznu si 
Emi 
Honza bude 
D 
brát

G 
než půlnoc 
C 
prostře sítě,

G 
na vlásky 
C 
políbím tě,

G 
vždyť i tvá 
Hmi 
máma musí 
D 
spát.


2. Západ rudou barvu ztrácí,
od řeky se táta vrací,
musím jít, je jistě hladový,
až se usměje, tak na chvilenku
očí si mu všimni, synku,
snad jednou budeš taky takový.

R: Tak spinkej, ať ve tvých snech…
10

: Stará archa

R: /: JD7 
á mám k
G 
ocábku náram-, n
D7 
áram-, n
G 
áram-,

kocábku náram-, nD7 
áramn
G 
ou. :/

R: 
1. PG 
ršelo a blejskalo se sedm neděl,

kocábku náram-, nD7 
áramn
G 
ou,

Noe nebyl překvapenej, on to věděl,
kocábku náram-, nD7 
áramn
G 
ou.

R: 
*: G 
Archa má cíl, jé, archa má směr, jé,

plaví se k Araratu nD7 
a sev
G 
er.

R: 
2. Šem, Nam a Jafet byli bratři rodní,
kocábku náram-, náramnou,
Noe je zavolal ještě před povodní,
kocábku náram-, náramnou.
3. Kázal jim uložiti ptáky, savce,
kocábku náram-, náramnou,
"ryby nechte, zachrání se samy hladce,"
kocábku náram-, náramnou.
R: 
*: 
R: 
4. Přišla bouře, zlámala jim pádla, vesla,
kocábku náram-, náramnou,
tu přilétla holubice, snítku nesla,
kocábku náram-, náramnou.
5. Na břehu pak vyložili náklad celý,
kocábku náram-, náramnou,
ještě že tu starou dobrou archu měli,
kocábku náram-, náramnou.
R: 
*: 
R: 
R: 
11

: Tisíc mil

1. V nohách G 
mám už tisíc 
Emi 
mil,

stopy Ami 
déšť a vítr s
C 
myl

a můj Ami 
kůň i já jsme 
D7 
cestou znave
G 
ni.
D7 
 


2. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

3. Je tam stráň a příkrej sráz,
modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, kteří věřej' dětskejm snům.

4. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

5. V nohách mám už tisíc mil,
teď mi zbejvá jen pár chvil,
cestu znám, a ta se k nám dál nemění.

6. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

7. Kousek dál, a já to vím,
uvidím už stoupat dým,
šikmej štít střechy čnít k nebesům.

8. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.
[:Emi 
 jeden 
Ami 
cíl, ten starej 
D7 
známej bílej 
G 
dům … :]
12

: Trh ve Scarborough

1. Dmi 
Příteli, máš do 
C 
Scarborough 
Dmi 
jít, 
F 
dobře 
Dmi 
vím, že půj
G 
deš tam 
Dmi 
rád, 

tam dívku F 
najdi na Market 
C 
Street, 
Dmi 
co chtěla 
G 
dřív 
B 
mou 
C 
ženou se 
Dmi 
stát. 


2. Vzkaž ji, ať šátek začne mi šít, za jehlu rýč však smí jenom brát 
a místo příze měsíční svit, bude-li chtít mou ženou se stát. 

3. Až přijde máj a zavoní zem, šátek v písku přikaž ji prát 
a ždímat v kvítku jabloňovém, bude-li chtít mou ženou se stát. 

4. Z vrkočů svých ať uplete člun, v něm se může na cestu dát, 
s tím šátkem pak ať vejde v můj dům, bude-li chtít mou ženou se stát. 

5. Kde útes ční nad přívaly vln, zorej dva sáhy pro růží sad, 
za pluh ať slouží šípkový trn, budeš-li chtít mým mužem se stát. 

6. Osej ten sad a slzou ho skrop, choď těm růžím na loutnu hrát, 
až začnou kvést, tak srpu se chop, budeš-li chtít mým mužem se stát. 

7. Z trní si lůžko zhotovit dej, druhé z růží pro mě nech stlát, 
jen pýchy své a boha se ptej, proč nechci víc tvou ženou se stát.
13

: Válka růží

Intro: Dmi Gmi A7 Dmi Bb A7 

1. Už Dmi 
rozplynul se 
G 
hustý dým, d
Dmi 
erry down, hej d
A 
own-a-down,

nad Dmi 
ztichlým polem 
G 
válečným, derry 
Dmi 
down,
A 
 

jen F 
ticho stojí 
C 
kolko
A 
lem a 
Dmi 
vítěz 
Dmi7 
plení 
Bb 
vlastní z
A 
em,

je válka Dmi 
růží, 
Gmi 
derry derry 
A 
derry down, hej 
Dmi 
down.


2. Nečekej soucit od rváče, derry down, hej down-a-down,
kdo zabíjí ten nepláče, derry down.
Na těle mrtví krajiny se mečem píšou dějiny,
je válka růží, derry derry derry down, down.

3. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
dva rody žijí, jeden hněv, derry down.
Kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lankastrům?
je válka růží, derry derry derry down, down.

4. Dva rody, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
však hlína pije jednu krev, derry down.
Ať ten či onen přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie,
je válka růží, derry derry derry down, down.
14

: Za svou pravdou stát

1. MášHmi 
 všechny trumfy 
A 
mládí a 
Hmi 
ruce čistý máš,

jen Emi 
na tobě teď
Hmi 
 záleží, 
F#7 
na jakou hru
Hmi 
 se dáš.


R: /: MuHmi 
síš za svou 
F#7 
pravdou stát, musíš za 
Hmi 
svou pravdou stát. :/


2. Už víš, kolik co stojí, už víš, co bys' rád měl,
už ocenil jsi kompromis a párkrát zapomněl.

R: /: /: Že máš za svou pravdou stát. :/ :/

3. Už nejsi žádný elév, co prvně do hry vpad',
už víš, jak s králem ustoupit a jak s ním dávat mat.

R: /: /: Takhle za svou pravdou stát. :/ :/

4. Teď přichází tvá chvíle, teď nahrává ti čas,
tvůj sok poslušně neuhnul - a ty mu zlámeš vaz!

R: /: /: Neměl za svou pravdou stát. :/ :/

5. Tvůj potomek ctí tátu, ty vštěpuješ mu rád
to heslo, které dobře znáš z dob, kdy jsi býval mlád.

6.=1. 

R: /: /: Musís za svou pravdou stát. :/ :/ 
15

: Zelené pláně

kapo 2

Ami Dmi Ami E
1. Tam, kde zem duní kopyty stád,
Ami Dmi C G
znám plno vůní, co dejchám je tak rád,
F G C A7
čpí tam pot koní a voní tymián,
Dmi G C E
kouř obzor cloní, jak dolinou je hnán,
Ami Dmi Ami E Ami
rád žiju na ní, tý pláni zelený.

2. Tam, kde mlejn s pilou proud řeky hnal,
já měl svou milou a moc jsem o ni stál,
až přišlo psaní, ať na ni nečekám,
prý k čemu lhaní, a tak jsem zůstal sám,
sám znenadání v tý pláni zelený.

F G C
R: Dál čistím chlív a lovím v ořeší,
F G C
jenom jako dřív mě žití netěší,
Ami Dmi
když hlídám stáj a slyším vítr dout,
Ami Dmi Ami E
prosím, ať jí poví, že mám v srdci troud.

3. Kdo ví, až se doví z větrnejch stran,
dál že jen pro ni tu voní tymián,
vlak hned ten ranní ji u nás vyloží
a ona k spaní se šťastná uloží
sem, do mejch dlaní, v tý pláni zelený.
16