Setoplete

19. 1. 2021

: Akordy na kordy

1. 
Fm 
Stalo se, co už se 
Bb 
párkrát stalo.

Pár Fm 
akordů se spolu 
Bb 
pohádalo.

Fm 
Padaly slovní 
Bb 
narážky,

sprosté Db 
nadávky, osobní 
Eb 
urážky.


2. 
Tónika septakord dominantní
kárala, že je moc dominantní.
Názory ostatních nechce znát,
jak to řekne on, tak se to musí hrát.

Refrén: 
Když Ab 
akrody jsou spolu 
Db 
na kordy,

roste Eb 
napětí a počet 
Fm 
obětí.

Když Ab 
akordy jsou spolu 
Db 
na kordy,

chytrej Gm7b5 
uteče, než hrnec 
C7 
přeteče.


3. 
Sus čtyři zas na mollovou partu
machroval, že on má dole kvartu
a oni jen malou tercii,
navíc smutní jsou a na mol opilí.

Refrén: 
Když akrody jsou spolu na kordy,
roste napětí a počet obětí.
Když akordy jsou spolu na kordy,
chytrej uteče, než hrnec přeteče.

Bridge: 
Gdim 
Čtyři bratři 
Bbdim 
Dimové, co 
Dbdim 
vypadají 
Edim 
stejně,

Fm 
porvali se s akordem, co naštval je zřejmě.

Bbm 
I když věděli, že nemaj 
Eb 
nikdy prát se s 
Eb#5 
E maj,

Ab 
pustili se do něj a 
C 
teď si rány 
Db 
ho
C 
jej.


4. 
Tahle válka by nikdy neskončila,
kdyby tak rázně nezakročila
pomlka, co přišla a řekla: „Bude klid!"

Refrén: 
Když akrody jsou spolu na kordy,
roste napětí a počet obětí.
Když akordy jsou spolu na kordy,
chytrej uteče, než hrnec přeteče.
1

: Dávno se mi stýská

1. 
G 
Pochop to, že 
D 
nejsem světa p
C 
án

a netuD 
ším proč mi byl d
G 
án vstup 
D 
na planetu sn
C 
ů. 
D 
 

G 
Nerozumím 
D 
zdejším divným hr
C 
ám a ani se je 
D 
učit nehodlám -

G 
má to 
D 
cenu na pár dn
C 
ů? 
D 
 


Am 
Nechá
C 
pu tu vůbec 
G 
nic a chci ř
D 
íct,

Am 
že se mi st
C 
ýská čím dál 
D 
víc, 
E 
tak zpívám:


Refrén: 
A 
Dávno, 
Hm 
dávno se mi st
D 
ýská po očích tv
A 
ých, 
Hm 
věčně vesel
D 
ých. 
E 
 

A 
Vítr 
Hm 
ve vlasech mě v
D 
íská 
E 
místo rukou tv
A 
ých 
G 
vzdálený
D 
ch.


2. 
Včera bylo venku hrozný hic,
za celej den jsem neudělal vůbec nic - nevím co, kdy, jak a kam.
Šel jsem spát až nad ránem,
celou noc jsem seděl nad piánem a brnkal písničky, co znám.

Nechápu tu vůbec nic a chci říct,
že se mi stýská čím dál víc, tak zpívám:

Refrén: 
Dávno, dávno se mi stýská po očích tvých, věčně veselých.
Vítr ve vlasech mě víská místo rukou tvých vzdálených.

Bridge: 
E 
Napíšu ti krátkou 
Hm7 
zprávu,

E 
doufám, že tě tím u 
Hm7 
srdce zahřej
E 
u.

E 
V té zprávě tě zvu na k
Hm7 
ávu,

E 
přijmeš-li mé pozvání, tak 
Hm7 
hned pookřej
E 
u.


Refrén: 
Dávno, dávno se mi stýská po očích tvých, věčně veselých.
Vítr ve vlasech mě víská místo rukou tvých vzdálených.

Refrén: 
Dávno, dávno se mi stýská po očích tvých, věčně veselých.
Vítr ve vlasech mě víská místo rukou tvých vzdálených.
2

: Doba ledová

1. 
Am 
Všem lidem už venku omrzají kosti,

už sněží tam C 
přes 
D 
měsíc.

Am 
to počasí přidělává mi starosti,

já bojím se C 
čím dál 
D 
víc,


Refrén: 
že Am 
 nastane

doba ledová,
nikdo se neschová.
Nastane, C 
nepřestane 
D 
.


2. 
Já musím si k doktorovi pro recepis,
mám s nějakou rýmou kříž.
Jak říkával náš profesor na zeměpis,
ta doba je čím dál blíž.

Refrén: 
Brzo nastane
doba ledová,
nikdo se neschová.
Nastane, nepřestane.

Intermezzo: 
Am 
Teď už i na Sahaře 
G/A 
vědí co je zima,

Bb/C 
dodnes ji neznali, tak 
F/C 
přijde jim to príma.

Am/E 
Beduíni poprvé maj 
G/E 
před stanama sníh,

Bb/F 
tak prodali velbloudy a 
F 
jezdí na saních.


Refrén: 
Brzo nastane
doba ledová,
nikdo se neschová.
Nastane, nepřestane.
3

: Einstein

1. 
E 
Bydlí v jednom paneláku v Dejvicích,

A/C# 
o životě přemýšlí jen v 
H 
číslicích.

E 
Do sandálů nosí bílé ponožky,

A/C# 
boty čistí do chlupaté 
H 
rohožky.


C#m 
Nemám ani zdání, nemám 
E 
šajn –

C#m 
je to hlupák anebo Einst
G#m 
ein? 
A 
 
H 
 


Refrén: 
E 
Nikdo neví, proč je 
H4sus 
spokojený tenhle

blA 
ázen, co se mu 
F#m7 
zdává v noci.

E 
Ohromený, skoro 
H4sus 
opojený,

myšlA 
enkou, co dostal 
F#m7 
do své moci.

H 
Rád se v lesích t
G#/H# 
oulá a sní

o tC#m 
om, že Sněžku jednoho 
D 
krásného dne zdo
A 
lá.

E 
Jeho život 
H4sus 
je rovnice

A 
dlouhá. 
H 
 


2. 
Jednou si k nám přisedl v hospodě,
všem nám připadal docela v pohodě.
A pak začal řešit trojný integrál,
bojoval až dokud svůj boj nevyhrál.
Nemám ani zdání, nemám šajn –
je to hlupák anebo Einstein?

Refrén: 
E 
Nikdo neví, proč je 
H4sus 
spokojený tenhle

blA 
ázen, co se mu 
F#m7 
zdává v noci.

E 
Ohromený, skoro 
H4sus 
opojený,

myšlA 
enkou, co dostal 
F#m7 
do své moci.

H 
Rád se v lesích t
G#/H# 
oulá a sní

o tC#m 
om, že Sněžku jednoho 
D 
krásného dne zdo
A 
lá.

E 
Jeho život 
H4sus 
je rovnice

A 
dlouhá. 
G# 
 


Bridge: 
C# 
Dlouho s ním nikdo 
F#/A# 
vážně nepromluvil,

F/A 
budil jenom trpký 
F#/G# 
úsměv kudy chodil.

C# 
Viděli ho ležet 
F#/A# 
ráno pod jabloní,

F/A 
jak nad spadlým jablkem 
F#/G# 
kapky potu roní, kapky potu roní,

kA/H 
apky potu roní, kapky potu roní.


Mezihra: 
E 
…….. 
H4sus 
…….. 
A 
…….. 
F#m7 
……..

E 
…….. 
H4sus 
…….. 
A 
…….. 
F#m7 
……..

H 
…….. 
G#/H# 
…….. 
C#m 
…….. 
D 
…….. 
A 
……..

E 
…….. 
H4sus 
…….. 
A 
…….. 
H 
……..


Refrén: 
E 
Nikdo neví, proč je 
H4sus 
spokojený tenhle

blA 
ázen, co se mu 
F#m7 
zdává v noci.

E 
Ohromený, skoro 
H4sus 
opojený,

myšlA 
enkou, co dostal 
F#m7 
do své moci.

H 
Rád se v lesích t
G#/H# 
oulá a sní

o tC#m 
om, že Sněžku jednoho 
D 
krásného dne zdo
A 
lá.

E 
Jeho život 
H4sus 
je rovnice

A 
dlouhá. 
H 
 


E 
4

: Farmář José

1. 
Dm 
Má děti ženu

Gm 
a na hlavě somb
Dm 
réro, 
Gm 
 

C 
krávy a farmu

Am 
a za sombrérem 
Dm 
péro. 
F 
 
G 
 

2. 
Tequilu pije,
často šťourá se v nose (prase!),
karty rád hraje
tenhleten farmář José

Refrén: 
Dm 
Když si dá na baru

rum anebo jinou kořalu,
C 
začne vyprávět 
Dm 
José

Dm 
o Fendrovi Gibsonovi,

jeho ženě Ibanez,
C 
o kaktusech a

A7 
o mexické 
Dm 
vose.


3. 
Šel takhle José
jednou do města na trh,
měl nohy bosé
a kalhoty si natrh.
4. 
Sed si na chodník,
aby si tam odpočal.
Přišel obchodník,
nabízet mu započal.

Refrén: 
„Bylo-li by libo
či ne bylo-li by libo
té kobyly černobíle pruhované?
Dám slevu na tři tisíce
a píce na dva měsíce.
Co byste ještě chtěl více, pane?“

Mezihra: 
Dm 
…….. 
Gm 
…….. 
Dm 
…….. 
Gm 
……..

C 
…….. 
Am 
…….. 
Dm 
…….. 
F 
 

A tak José
5. 
koupil si koně,
ale byla to zebra.
Opil se hodně
a dal jí jméno Debra.

A od té doby

Refrén: 
Když si dá na baru
rum anebo jinou kořalu,
začne vyprávět José
O Fendrovi Gibsonovi,
jeho ženě Ibanez,
o kaktusech a
jeho zebře Debře.
5

: Páni z Kaprtýmu

1. 
Am 
Když se páni z 
F 
Kaprtýmu 
G 
vypravují 
Em 
na ryby,

Am 
musej napřed 
F 
všechno sbalit, 
G 
ať jim pak nic 
Em 
nechybí.

Am 
Vlasce, pruty, 
F 
navijáky, 
G 
hlásiče a 
Em 
vostrej hák…

Am 
Ať se všechny 
F 
ryby bojí, 
G 
brzo přijdou 
Em 
vo kejhák.


Dm 
K obědu, k 
Am 
večeři, 
Em 
rybičky mám 
F 
rád.

Dm 
Nikdo mi 
Am 
nevěří, 
E 
že jsem s nima kama
E7#9 
rád.


Refrén: 
F 
Ráno přijedou k 
G 
rybní
Am 
ku,

F 
echolotem podrobně dno 
Em7 
prozkou
Am 
mávají.

F 
Netrvá dlouho a už 
G 
za chvil
Am 
ku

F 
krmením 
E7 
navnadí.


2. 
Otevřou si pivo, zapnou hlásiče a čekají.
Všechny ryby na ně kašlou, jenom se jim chechtají.

K obědu, k večeři, rybičky mám rád.
Nikdo mi nevěří, že jsem s nima kamarád.

Refrén: 
Ráno přijedou k rybníku,
echolotem podrobně dno prozkoumávají.
Netrvá dlouho a už za chvilku
krmením navnadí.

Mezihra: A 

Sólo: [: Am 
…….. 
F 
…….. 
G 
…….. 
Em 
…….. :] 8×


Refrén: 
Hlásič mě v noci ze sna probudí.
Ryba asi chytila se na mou nástrahu.
Vlasce metry už se odvíjí,
dnes nebudem o hladu.
6

: To se prostě stává

1. 
F 
 
F/A 
Když odjíždí 
Bb 
autobusem 
C 
tak mi má
F 
vá, 
F/A 
 
Bb 
 
C 
 

F 
 
F/A 
ale já 
Bb 
tuším, že jde 
C 
za jinou
F 
 
F/A 
 
Bb 
 
C 
.

F 
 
F/A 
Říkají mi: „
Bb 
Holka to se 
C 
prostě st
F 
ává.“ 
F/A 
 
Bb 
 
C 
 

F 
 
F/A 
Chci slyšet 
Bb 
historku 
C 
pravdivou
F 
F/A 
 
Bb 
 
C 
 


Ona> F 
Kdes byl a co jsi dělal, 
Bb 
žes nemoh být 
C 
se mnou?

On> F 
Bloumal jsem po světě a 
Bb 
hledal holku 
C 
pěknou

Ona> F 
Kecáš, že jo, řekni mi

Společně (ona)> Bb 
že to není 
C 
pravda?

Společně (on) > že to není pravda,
Společně (ona)> Znám F 
Tě jak boty svý, moc 
Bb 
dobře, takže

Společně (on) > Bb 
Že to není pravda, víš 
F 
mnohem líp než já, tak 
Bb 
víš Ty co?

Společně (oba)> C 
nekřič tu na 
Dm 
mě!


Refrén: 
Dm 
Já 
C 
nechci se teď 
F 
hádat,

Dm 
víš 
C 
moc dobře, že 
Bb 
ráda Tě m
F 
ám.

Dm 
Co 
C 
budem si vykl
F 
ádat…

Dm 
Vždyť nej
C 
lepší kluk co 
Bb 
zna-a-a-a-ám 
C 
jsi 
F 
Ty.


2. 
Dneska ráno kouknu z okna, slunce svítí,
krásný letní den, co víc si přát.
Přede dveřma stojí on a nese kvítí,
jdu mu otevřít a on se ptá.

On> Nešla bys do kina? Mám dva volný lístky.
Ona> Nemůžu, máma je pryč, musím smažit řízky.
On> Vykašli se na řízky,
Společně (ona)> Brácha je zvládne
Společně (on) > brácha je zvládne,
Společně (ona)> tak maximálně připálit, znám ho a
Společně (on) > tak nepodceňuj toho kluka, znám ho a
Společně (oba)> nekříč tu na mě!

Refrén: 
Já nechci se teď hádat,
víš moc dobře, že ráda Tě mám.
Co budem si vykládat…
Vždyť nejlepší kluk co zna-a-a-a-ám jsi Ty.

3. 
Po třiceti letech je to stále stejný,
Máme se rádi víc a víc.

On> Proč dáváš sůl do pepřenky s nápisem cukr?
Ona> Místo abys spravil dveře, hraješ radši poker!
On> Proč bych je opravoval?
Společně (ona)> Já jsem je nerozbila
Společně (on) > Já jsem je nerozbil a
Společně (ona)> schválně, to byla smůla. Víš Ty co,
Společně (on) > jestli to budeš házet na mě,
Společně (oba)> tak jdi do háje!

Já budu se teď hádat.
Kdo říkal to, že ráda Tě mám?
To musel bejt tvůj nápad.
Největší pitomec, co zna-a-a-a-ám, jsi Ty!!!
7