Prvni Thomasuv

21. 11. 2024

: Carpe Diem

1. Ami 
Nadešel asi 
Dmi7 
poslední den

podíG 
vej celá planeta 
Emi 
blázní

A já Ami 
neuroním ani 
Dmi7 
slzu pro ni

Jenom G 
zamknu dům
E 
 


A půjdu po kolejích až na konečnou
Hle jak mám krok vojenský rázný
A nezastavím ani na červenou
Natruc předpisům

R: Ami 
Tak tady mě 
G 
máš 
Ami 
 

Dnes můžeš G 
říkat klidně co 
C 
chceš

Zbylo tak málo vět, tak Ami 
málo slov

co G 
nelžou
2. Už si nebudeme hrát na román
Setři růž nikdo nás nenatáčí
Je poslední den a zbyla nám jen
Miska cukroví

Ať všechny hospody dnes doženou plán
Ať svět z posledního pije a tančí
Já nebudu pít nechám naplno znít
V hlavě všechno co mám

R: / beze slov /

3. Žádny slib z těch co jsem ti dal
Nejde vyplnit a nejde vzít zpátky
Tak ať točí se svět mladší o deset let
Na desce Jethro Tull

Ať platí aspoň dnes co dřív jsem jen lhal
Carpe diem život je krátký
V tvých očích je klid a nemám chuť snít
co by bylo dál.

R: Tak tady mě máš 
Dnes můžeš říkat klidně co chceš
Zbylo tak málo vět, tak málo slov
1

: Jarošovský pivovar

1. G 
Léta tam 
D 
stál, 
C 
stojí tam 
G 
dál

G 
pivovar u 
D 
cesty 
C 
každý ho znal
D 
 

G 
Léta tam s
D 
tál 
C 
stát bude dál
G 
 

G 
ten kdo zná 
D 
Jarošov 
C 
zná pi
D 
vovar
G 
 


R: C 
Bíla pě
D 
na 
G 
láhev orosená
Emi 
 

C 
chmelo
D 
vý nektar já znám
G 
 

C 
jen jsem to 
D 
zkusil a 
G 
jednou se napil
Emi 
 

C 
od těch dob 
D 
žízeň mám
G 
 


2. Bída a hlad kolem šel strach
když bylo piva dost mohlo se smát
třista let stál stát bude dál
ten kdo zná Jarošovzná pivovar

®: 

Jarošovský pivovar
2

: Zabili, zabili

1. C 
Zabili, 
F 
zabili, 
Dmi 
chlapa z kolo
F 
čavy
C 
,

C 
řekněte 
F 
hrobaři, 
Dmi 
kde je pocho
F 
vaný?
C 
 


R: C 
Bylo tu není tu, 
F 
havrani na plotu 

C 
Bylo víno v sudě 
F 
teď tam voda bude

C 
není, 
F 
není tu
C 
 


2. Špatně ho zabili, špatně pochovali
vlci ho pojedli, ptáci rozklovali

R: Bylo tu není tu…

3. Vítr ho roznesl po dalekém kraji
havrani pro něho po poli krákají

R: Bylo tu není tu…

4. Kráká starý hravran, krákat nepřestane
dokud v Koločavě živý chlap zůstane

sloka:  3 C F 5 Dmi F C
refren: C F
3

: Blowin' In the Wind

1. HG 
ow many r
C 
oads must a m
G 
an walk down

before you cC 
all him a m
D 
an

yes 'n' hG 
ow many s
C 
eas must the wh
G 
ite dove s
Emi 
ail

befG 
ore she sl
C 
eeps in the s
D 
and

yes 'n' hG 
ow many t
C 
imes must the c
G 
annonballs fly

before they are fC 
orever b
D 
anned?


R: TheC 
 answer my f
D 
riend is b
G 
lowing in the 
Emi 
wind

theC 
 answer is b
D 
lowing in the 
G 
wind.


2. How many years can a mountain exist
before it's washed to the sea
yes 'n' how many years can some people exist
before they're allowed to be free
yes 'n' how many times can a man turn his head
and pretend that he just doesn't see?

R: The answer my friend …

3. How many times must a man look up
before he can see the sky
yes 'n' how many ears must one man have
before he can hear people cry
yes 'n' how many deaths will it take till he knows
that too many people have died?

R: The answer my friend …
4

: Knocking on heaven's door

1. G 
Mama, 
D 
take this badge off of 
Ami 
me 
Ami7 
 

G 
I can't 
D 
use it any
C 
more

It's gettin' dark, to dark for me to see 
Feel like I'm knockin' on heaven's door

R: /: G 
Knock, knock, 
D 
knockin' on heaven's 
Ami 
door 
Ami7 
 

G 
Knock, knock, 
D 
knockin' on heaven's 
C 
door :/


2. Mama, put my guns on the ground
I can't shoot them any more
That long black cloud is comin' down
Feels like I'm knockin' on heaven's door

R: Knock, knock ….
5

: One More Cup Of Coffee

1. Your Ami 
breath is sweet your eyes are like two 
G 
jewels in the sky 

your F 
back is straight your hair is smooth on the 
E 
pillow where you lie 

but I Ami 
don't sense affection no 
G 
gratitude or love 

your F 
loyalty is not to me but 
E 
to the stars above. 


R: F 
One more cup of coffee for the 
E 
road 

F 
one more cup of coffee for I 
E 
go to the valley be
Ami 
low.
G 
 
F 
 
E 
 


2. Your daddy he's an outlaw and a wanderer by trade 
he'll teach you how to pick a choose and how to throw the blade 
and he oversees his kingdom so no stranger does intrude 
his voice it trembles as he calls out for another plate of food. 

R: One more cup of coffee for the road…

3. Your sister sees the future like your momma and yourself 
you've never learned to read or write there's no books upon your shelf 
and your pleasure know no limits your voice is like a meadow larks 
but your heart is like an ocean so mysterious and dark. 

R: One more cup of coffee for the road…
6

: Górale

®: D 
Za lasami 
G 
za górami 
A 
za dolina
D 
mi

D 
pobili sie 
G 
dwaj górale 
A 
ciupaga
D 
mi


1. D 
Ej góra
G 
le 
A 
nie bijta 
D 
sie

ma góralka G 
dwa warkocze

A 
podzielita 
D 
sie


®: Za lasami za górami za dolinami
pobili sie dwaj górale ciupagami

2. Ej górale nie bijta sie
ma góralka dwoje oczu
podzielita sie

®: 

3. Ej górale nie bijta sie
ma góralka wielke serce
podzielita sie

®: 

4. Ej górale nie bijta sie
ma góralka z przodu z tylu
podzielita sie
7

: Mezi horami

1. [: Gmi 
Mezi horami lipka zelená :]

[: B 
Zabili Janka, 
F 
Janíčka, 
Gmi 
Janka miesto 
Gmi/F 
jele
Gmi 
ňa :]


2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]
8

: Co se dál bude dít

1. Ty a A 
já, prázdnej dům přímo 
H7 
svádí ke hříchům, 

co se D 
dál bude 
E 
dít, dám ti hned 
A 
znát.
E7 
 


2. Až se A 
víc sešeří, zamkni 
H7 
zámky u dveří, 

co se D 
dál bude 
E 
dít, dám ti pak 
A 
znát.
E7 
 


R: D 
Až uzamkneš všechny vchody, 
A 
zhasnu lampu i retku, 

H7 
nespoléhám na náhody, 
E7 
chci si tě vzít beze svědků. 


3. Dírku A 
klíčovou zandej 
H7 
touhle podkovou, 

co se D 
dál bude 
E 
dít, dám ti pak 
A 
znát.
E7 
 


sólo 

4. OkenA 
ní přivři rám, pomoz 
H7 
dolů roletám 

co se D 
dál bude 
E 
dít, dám ti pak 
A 
znát.
E7 
 


R: Až uzamkneš … 

5. Dřív, A 
než spácháš hřích, zevnitř 
H7 
klíč nech ve dveřích, 

co se D 
dál bude 
E 
dít, nechtěj už 
A 
znát. 
E7 
 
9

: Feleena z El Pasa

1. E 
Z vojenské stanice, tam poblíž hranice,

Mexičan Joy svoji černovlasou ženu H7 
měl 

a domek hliněnej s malými okny,  
z kterých mu mávala, 
když kolem s patrolou E 
jel. 

Dítě spolu měli před Květnou nedělí
a vítr dětský pláč svou písní E7 
přehlušo
A 
val.

R. Ústa s barvou vína 
E 
a jméno Feleena té dívce mexické

H7 
osud tam do vínku 
E 
dal.

2. Když malá bývala, vždy ráda sedala
na kopci odkud vídávala z El Pasa zář
a vítr z večera plný těch světel
šeptal jí do svění a chladil jí horkou tvář.
Jak poníka laso táhlo jí El Paso
a tátu prosila, aby ji tam někdy vzal.
R. Ústa s barvou vína …
3. A roky letěly, děvče už dospělý
rozhodlo se, že chce jenom v El Pasu žít.
Otec když tvrdě spal, vzala svý šaty
a vítr pomáhal jí stopy k El Pasu skrýt.
Tam život začíná, červená kantýna
její smích orchestr honky - tonk přehlušoval.
R. Ústa s barvou vína …
4. Už není nevinná číšnice Feleena,
už lásku od dneška do zítřka moc dobře zná,
zná sliby pastorů, zlato prospektorů
a při tom se jí o jediný velký lásce zdá.
Pak přišlo to štěstí, vstoupil jí do cesty
muž, kterej jinej než ty, co dřív znala se zdál.
R. Ústa s barvou vína …
5. Oči plný něhy a divný příběhy
vyprávěla a hned neříkal, že ji má rád,
písničky o koních, balady z farem
s banjem jí zpívával a s větrem uměl se smát.
Teď život začíná, cítila Feleena,
po pláních chodili a vítr s nimi se smál.
R. Ústa s barvou vína …
6. Z vojenské posádky dal se s ním do hádky
chlap, kterej Feleenu pro sebe marně mít chtěl,
zvuky dvou výstřelů zazněly nocí,
ale jen jeden z těch výstřelů měl správněj směr.
Stýská se Feleeně v červený kantýně,
on rychle odjížděl, když měsíc za mrakem stál.
R. Ústa s barvou vína …
7. Náboje u pasu, čekali v El Pasu
v záloze ti, co mu nechtěli Feleenu přát,
v sedle se naklonil tak nějak stranou
a mokrej rudej květ začal mít na prsou znát.
Konec je naděje, na všecko pozdě je,
Feleeno neplač a směj se jak já jsem se smál.
R. Ústa s barvou vína …
8. Pušku z jeho sedla proti nim pozvedla
a zas se ozvala smrtící série ran,
růže z jejích vlasů k pasu mu padla
a ticho rušil pak už jen křik divokejch vran.
Pár jezdců zbloudilých slyšelo jejich smích,
vítr ho za nocí směrem od El Pasa hnal.
R. Ústa s barvou vína …
10

: Jesse James


1. Jesse G 
James chlapík byl, hodně 
C 
lidí odp
G 
ravil  

vlaky přepadával D7 
rád  

G 
boháčům uměl brát, 
C 
chudákům dával 
G 
zas  

přál bych vám, aby D7 
jste ho mohli 
G 
znát


Ref.: Jó, C 
Jesse ženu svou t
G 
ady nechal ubohou  

a tři děcka, říkám D7 
vám

ale G 
tenhle přítel hadí, 
C 
ten vám Je
G 
sse zradí  

já vím, tenkrát vD7 
 noci prásk ho 
G 
sám


2. Jednou vám byla noc, měsíc tenkrát svítil moc
když tu vláček zůstal stát
kdekdo ví, že ten vlak přepad James kabrňák
Jesse sám, se svým bráchou akorát

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..

3. Jedenkrát Jesse James sedí doma za stolem
a svým dětem vypráví
Robert Ford v nočních tmách připlíží se jako vrah
a on vám Jesse Jamese odpraví

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..
11

: Když náš táta hrál

1. Když G 
jsem byl chlapec malej, tak metr nad zemí,

C 
scházeli se farmáři tam 
G 
u nás v přízemí,

G 
mezi nima můj táta u piva sedával

D7 
a tu svoji nejmilejší 
G 
hrál.
C G D7 G 
 


2. Teď už jsem chlap jak hora, šest stop a palců pět,
už jsem prošel celý Státy a teď táhnu zpět,
kdybych si ale ve světě moh' ještě něco přát,
tak zase slyšet svýho tátu hrát.

3. Ta písnička mě vedla mým celým životem,
když jsem se toulal po kolejích, žebral za plotem,
a když mi bylo nejhůř, tak přece jsem se smál,
když jsem si vzpomněl, jak náš táta hrál.

4. To všechno už je dávno, táta je pod zemí,
když je noc a měsíc, potom zdá se mi,
jako bych od hřbitova, kam tátu dali spát,
zase jeho píseň slyšel hrát.
12

: Little Big Horn

1. Tam, kde lAmi 
eží Little Big Horn, je indiánská zem,

tam přijíždí generál Custer sDmi 
e svým praporem,

modAmi 
rý kabáty jezdců, stíny 
Dmi 
dlouhejch karabin,

a z Ami 
indiánskejch signálů po nebi letí d
A 
ým.


R: A 
Říkal to Jim Bridger já měl jsem v noci 
E 
sen,

pod sedmou kavalerií jak krví rudne A 
zem,

kmen Siouxů je statečný a A7 
dobře svůj kraj 
D 
zná,

proč CE 
uster neposlouchá ta 
A 
slova varov
Ami 
ná.


2. Tam blízko Little Big Hornu šedivou prérií
táhne generál Custer s sedmou kavalerií,
marně mu stopař Bridger radí "Zpátky povel dej!"
Jedinou možnost ještě máš, život si zachovej.

R: Říkal to Jim Bridger …

3. Tam blízko Little Big Hornu se vznáší smrti stín,
padají jezdci z koní, výstřely z karabin,
límce modrejch kabátů barví krev červená,
kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná.

R: Říkal to Jim Bridger …

4. Pak všechno ztichlo a jen tamtam duní nad krajem,
v oblacích prachu mizí Siouxů vítězný kmen,
cáry vlajky hvězdnatý po kopcích vítr vál,
tam uprostřed svých vojáků leží i generál.

R: Říkal to Jim Bridger … + neposlouchal ta slova varovná. 

13

: Na vánoce ráno

1. E 
Na vánoce 
G# 
ráno, 
A 
štědrej den tehdy 
Ami 
byl, 

E 
já se v cele 
C#mi 
temný jak 
F# 
smutek probu
H 
dil. 

E 
Na vánoce 
G# 
ráno, 
A 
bejvalo rok co 
Ami 
rok 

E 
já chodil do 
C#mi 
Jacksonu pít 
F# 
brendy svý a 
H 
grog. 


R: E 
Holka, ach 
G# 
holka, 
A 
dobře to 
Ami 
víš, 

proč E 
já byl tenkrát 
C#mi 
u brendy 

F# 
teď je u mě 
H 
mříž. 

solo 

2. Na vánoce ráno, já zas do Jacksonu šel, 
šerif Brand tam holku mou na svejch kolenou měl. 
Na vánoce ráno, když ztichnul jek a křik, 
na zemi ležel šerif Brand o kus dál pomocník.
R: 
14

: Odjíždím v dál

1. Já v G 
životě jsem dneska chytil druhej dech, 

tak proto tudy odjíždím, proto G7 
ten spěch. 


R: OdC 
jíždím dál, odjíždím v 
G 
dál, 

tak good-bye,D7 
 Mary, ty víš, proč jsem pospí
G 
chal. 


2. Protože cesty osudu jdou ňák cik-cak, 
proto teď pode mnou duní nákladní vlak. 

R: 

3. V noci jiskry z komína poletujou 
a kola vlaku neustále bubnujou. 

R: 

4. Dnes utek' nebezpečnej tulák, rváč a flink, 
odměnu za něj vypisuje sám Sing-Sing. 

R: 

5. Já v životě jsem dneska chytil druhej dech, 
tak proto tudy odjíždím, proto ten spěch. 

R: 
15

: Opouštím svůj rodný kraj

1) OpouD 
štím svůj rodný 
D7 
kraj, ranče, 
G 
ohrady i 
D 
stáj,

A7 
opouštím svou rodnou sava
D 
nu.

CesD 
tu svojí dobře 
D7 
znám, vede 
G 
přímo ke hvě
D 
zdám,

A7 
kamarádům musím sbohem 
D 
dát.


Ref: ou D7 
Farewell
G 
, Farewell,oh Fare
D 
well,

koníčku můj milý, na cestu se dejA7 
, nemeškej !

Cesta D 
má je neznámá, pose
G 
tá je hvězda
D 
ma,

a v těch hvěA7 
zdách celý osud 
D 
můj.


2) Cesta má je zlatý důl, vzdálená života půl,
zlatou stezkou mě provází.
Lepší je kůň než žena, nepotřebuje věna,
stačí mu jen otýpka sena.

Ref: 

3) Když projíždím Texasem, nad hlavou točím lasem,
můj kolt visí, nízko pod pasem.
Když jsem kolty tasit měl, Černý Jack mě předešel,
a já s kulkou k zemi klesl jsem.

Ref: 

4) Děvče o kterém já sním, víc už nikdy nespatřím,
kamarádi, já už umírám.
Naposled zřím rodný kraj, ranče, ohradu i stáj,
naposled zřím rodnou savanu.
16

: Šest bílých koní

1. Jako G 
by andělů chór, tam z půlnoční strany hor 

píseň divnou začal hrát, vím proč vítr teď G7 
přestal vát, 

good by C 
Joe, good by Joe 

D 
šest bílých koní už mě veze 
G 
tmou 


R: G 
Sbohem 
C 
všichni, co jsem znal, 

D 
já už slyším zlatých kopyt 
G 
cval. 


2. Teď už vím, není to sen, že je náhle tak černá zem, 
noc bez hvězd a bez mraků, jenom šest bílých oblaků, 
good by Joe, good by Joe, 
šest bílých koní už mě veze tmou. 

R: Sbohem vše, co měl jsem rád, 
já už vidím bílý hřívy vlát. 

3. Jako by andělů chór, tam z půlnoční strany hor 
píseň divnou začal hrát, vím proč vítr teď přestal vát, 
good by Joe, good by Joe 
šest bílých koní už mě veze tmou. 

R: Sbohem všichni… 

*: Good by C 
Irene, good by Irene, 

sbohem D 
Marty, sbohem Marty, 

good by C 
Joe, good by Joe, 

D7 
šest bílejch koní už mě veze 
G 
tmou. 
17

: Zátoka

1. V zátoce C 
malý je 
F 
celej den 
C 
stín, 

dneska je Ami 
tichá, já dobře 
C 
vím, 

kdy ten stín Ami 
zmizí i z duše mo
C 
jí, 

za vodou F 
čekám na lásku svo
C 
ji. 


2. Poslední dříví jsem na oheň dal, 
i kdyby nocí překrásně hřál, 
já nespím, to víš, jak bych si přál, 
proč si mě Hardy na práci vzal? 

3. Pomalu svítá a krávy jdou pít, 
v sedle zas musím celej den být, 
proč má tvůj tatík, ach, tolika stád, 
tejden už sháním a nemůžu spát 

4. Zítra se vrátím na jižní díl, 
v zátoce naší, tam bude můj cíl, 
vítr se zdvihá a měsíc je blíž, 
zítra stín zmizí, dobře to víš. 
18

: Zatracenej život

G 
To bylo v Da
G7 
kotě 
C 
o vejpla 
G 
tě, 


whisky jsem tam pašov D7 
al, 


G 
že jsem byl 
G7 
sám jako 
C 
ten kůl v plo
G 
tě, 


s holkou jsem D7 
tam špáso
G 
val. 


Ved jsem jí cestou co vede stezka, 
okolo červenejch skal, 
než jsem jí stačil říct, že je hezká, 
zpěněnej bejk se k nám hnal. 

R. G 
Jupí
C 
, čer
G 
te, jdi o dům 
D7 
dál, pak jsem ho za rohy vzal. (A zahodil)


G 
Udělal 
C 
přemet a
G 
 jako tu
D7 
G 
řval, do dáli upaloval. 


To bylo v Dawsonu tam v salónu 
a já jsem zase přebral. 
Všechny svý prachy jsem měl v talónu, 
na život jsem nadával. 

Zatracený život, čert aby ho vzal, 
do nebe jsem se rouhal, 
než jsem se u baru vzpamatoval, 
Belzebub vedle mně stál. 

R. Jupí, čerte, jdi… 

Jak rychle oplácí tenhleten svět, 
než bys napočítal pět, (šest, sedm)
Ďáblovým kaňonem musel jsem jet, 
když jsem se vracel nazpět. 

Jak se tak kolíbám uzdu v pěsti 
chylovalo se už k dešti, 
Bezebub s partou stál vprostřed cesty 
zavětřil jsem neštěstí. 

R. Povídá Jupí, chlape, jdi radši dál, on mě pak za nohy vzal, (a zahodil)

udělal jsem přemet a jako tur řval, do dáli upaloval. 
19

: Žlutá kytka

1. Žlutá G 
kytka usychá, váza 
C 
napůl vyli
G 
tá, 

v zemi škvíry sluncem letním vyryD7 
tý 

a pod G 
křížem u plotu trčí svíčka bez kno
C 
tu 

tady leží Johny D7 
kulkou zabi
G 
tý.  
G7 
 


R: G7 
Nad 
C 
hrobem stojí dívka 
G 
bílá, 

jak ta svíčka, co už dávno nehoD 
ří, 

C 
kytku chvějící rukou 
G 
svírá 

a pak ji tiše D7 
na hrob polo
G 
ží. 


2. Žlutá G 
kytka usychá, váza 
C 
napůl vyli
G 
tá, 

Johny smutný voči do tmy upíD7 
rá, 

hledí G 
slepě nahoru až k 
C 
bílýmu mramo
G 
ru, 

kterej dveře k němu D7 
dolů zaví
G 
rá. 


Rec: Nevidí, jak nad hrobem dívka bílá, 
modlitbou pláč svůj provází, 
a k poslednímu sbohem síly sbírá, 
a pak tiše mezi hroby suchou travou odchází. 

3. Žlutá G 
kytka usychá, váza 
C 
napůl vyli
G 
tá, 

kroky mizí vítr bílej přízrak D7 
svál, 

a pod G 
křížem u plotu leží 
C 
svíčka bez kno
G 
tu 

a i Johny, co tu D7 
dívku milo
G 
val. 

20

: Afričančata

1. C 
Africe, tam žijou slon
Ami 
i a pod
Dmi 
obná zv
G 
ířat
C 
a,

mezi stromy je tam honAmi 
í Afrič
Dmi 
anča
G 
ta
C 
,

nF 
ačančané 
G 
Afričanč
C 
e jako 
Dmi 
uhel černé j
G 
e,

rC 
áno skočí na saranč
Ami 
e a jed
Dmi 
e do G
G 
uinej
C 
e.
F 
 
G 
 
C 
 
G 
 
C 
 

2. Děvčata tam honí kluky a kluci zase děvčata,
k nám to mají trochu z ruky, Afričančata,
přes moře a přes potoky, dva tisíce šestset mil,
na kole tak dva-tři roky, no a pěšky ještě dýl.
3. Průšvih je, když Afričanče černé jak mé boty
narodí se naší Anče od nás z Dolní Lhoty,
ale narodí či nenarodí, vždyť je to vlastně putna,
hlavně, že nám nemarodí a že mu u nás chutná, na na na …
21

: Amerika

Dmi 
Mezi dvěma 
Gmi 
kostelama 
F 
stojí Frýdek-
C 
Dmi 
stek

Dmi 
Poslala mi 
Gmi 
moje milá 
F 
z Ameriky  
C 
lís
Dmi 
tek

Dmi 
Na tom lístku 
C 
stálo, 
Dmi 
enem tolik 
C 
málo,

Dmi 
že ji srdce 
G 
v Americe 
F 
žalem popu
C 
ka
Dmi 
lo


Vyletěly divé kachny hore nad Radhoštěm
posílám ti pozdravení po nebeské poště
posílám ti psaní, přes veliké moře,
že by srdce letět chtělo, ale šak nemože
22

: Až to se mnu sekne

1. Až Ami 
obuju si rano č
E7 
erne papirove b
Ami 
oty,

až i mC 
oja stara pochop
G 
i, že nejdu do rob
C 
oty,

až vDmi 
yjde dluhy pruvod smutečnich hostu

na SlAmi 
ezsku Ostravu od Sikorova mostu,

E7 
až to se mnu sekne, to bude p
Ami 
ěkne,

pF 
ěkne, fajne a p
Ami 
ěkne, 
E7 
až to se mnu definitivně s
Ami 
ekne.

2. Aby všeckym bylo jasne, že mě lidi měli radi,
ať je gulaš silny, baby smutne, muzika ať ladi,
bo jak sem nesnašel šledryjan ve vyrobě,
nebudu ho trpěť, ani co sem v hrobě,
to bude pěkne,
pěkne, fajne a pěkne, až to se mnu definitivně sekne.
3. S někerym to seka, že až neviš, co se robi,
jestli pomohla by deka nebo teplo mlade roby,
kdybych si moh' vybrat, chtěl bych hned a honem,
ať to se mnu šlahne tajak se starym Magdonem,
to bude pěkne,
pěkne, fajne a pěkne, až to se mnu definitivně sekne.
4. Jedine, co nevim: jestli Startku nebo Spartu,
bo bych tam nahoře v nebi nerad trhal partu,
na každy pad s sebu beru bandasku s rumem,
bo rum nemuže uškodit, když pije se s rozumem,
to bude pěkne,
pěkne, fajne a pěkne, až to se mnu definitivně sekne.
5. Já vím, že, Bože, nejsi, ale kdybys třeba byl, tak
hoď mě na cimru, kde leži stary Lojza Miltag,
s Lojzu chodili sme do Orlove na zakladni školu,
farali sme dolu, tak už doklepem to spolu,
až to se mnu sekne,
pěkne, to bude pěkne, až to se mnu definitivně sekne.
6. Až obuju si rano černe papirove boty,
až i moja stara pochopi, že nejdu do roboty,
kdybych, co chtěl, dělal, všechno malo platne,
mohlo to byt horši, nebylo to špatne,
až to se mnu sekne,
kdF 
ybych, co chtěl, dělal, všechno malo platne,

mAmi 
ohlo to byt horši, nebylo to šp
E7 
atne,

až to se mnu … nF 
a na na
Ami 
 …
E7AmiFAmiE7Ami 
 
23

: Babylon

1. G 
Jako dítě, které 
Emi 
mámě se ztratilo,

Ami 
stojím na kraji 
C 
města jménem 
D 
Babylon

G 
ničemu nerozumím, 
Emi 
vůbec nic nechápu

Ami 
nemám 
D 
žádný 
G 
plán.


2. V cizím městě, samé cizí ulice,
cizí písmena a cizí krasavice,
taxikáři chtějí divné bankovky
velké jak cirkusový stan.

Ref.: D 
Ruce z papíru, 
G 
nohy z olova

H7 
signály z vesmíru a 
Emi 
obrázky z Kosova,

C 
před světem na útěku
G 
 u bran 
Ami 
novověku,
C 
 

D 
novověku…


3. Trhani lačně chodí kolem plných stolů,
brčkama dopíjejí nedopitou coca-colu,
po hlavní ulici v šaškovské čepici,
kráčí apoštol Jan.

4. Pasáží chtěl jsem projít do jiného dvoru
ale panáček ukazuje červená na semaforu.
Nejprve jede všechno co je hnědé
a potom veliký šéf.

5. Ten chlap co mě kopl řekl sorry a pak šel,
ale ono to stejně bolí, jako kdyby chtěl.
A to co kape z mého rozbitého kolena
je moje, ne jeho krev.

Ref.: Ruce z papíru…
6. S vozíkem pojedu sám mezi regály,
koupím si všechny věci, které na mě čekaly,
barvy olejovky, potápěče do sodovky,
struhadlo na mrkev.

7. V gumové masce krásné paní Marylin,
a k tomu všemu ještě v saténové košili,
ve vlasech rudé květy vrazím na toalety
a řeknu "Tady jsem".

8. A bude ticho, budou se divit,
všichni ti kovbojové, rádi že jsou ještě živi,
a ani kapka vína neukápne na podlahu,
na kachlíkovou zem.

Ref.: Ruce z papíru…

9. Úsměv načerveno, tváře nabílo,
jako dítě, které mámě se ztratilo,
jako ptáče, které vypadlo z hnízda,
mávnu křídly a uletím všem (3×)
24

: Bahama rum

1. CC 
elou noc pili jsme B
Emi 
ahama rum a p
F 
ojídali sušené k
C 
eksy,

měla jsi na sobě žlEmi 
uté Harley tričko a b
F 
ylo ti knap a s
C 
exy.

Pak jsme se mAmi 
ilovali a z k
G 
azeťáku zpívala B
C 
arbra,

tak to šlo nF 
oc co noc
C 
, od M
Bb 
ikuláš
G 
e do ván
C 
oc.
G 
 
Bb 
 
G 
 
C 
 

2. Pak došel dopis na národní výbor, tvůj soused je patrně fízl,
řeklas' mi:"Chlapče, je mi toho vážně líto, ale bacha, abysŹ
něco neslízl."
A tak jsem odešel pryč a tvoje vlasy voněly hlínou,
paks' tady nebyla od vánoc do apríla, la la …
3. V červnu mi přišla domů pohlednice s razítkem Baden Baden.
Jó, bylas' vždycky velká krasavice, a teď je s tebou amen .
V Potravinách mi vyprodali Bahama rum,
za noss' mě vodila od apríla do apríla.
25

: Bláznivá Markéta

1. BlAmi 
áznivá Markét
E 
a v p
E7 
odchodu těšínsk
Ami 
ého nádraží

zpDmi 
ívá,
Ami 
  zp
Ddim 
ívá, 
Ami 
  zp
E7 
ívá
Ami 
 a z
E7 
amet
Ami 
á,

je to princezna zakletE 
á, s 
E7 
erární metlou j
Ami 
en tak pod paží,

když zpDmi 
ívá,
Ami 
  zp
Ddim 
ívá, 
Ami 
  zp
E7 
ívá
Ami 
 a z
E7 
amet
Ami 
á.


R: Vajglové blAmi 
ues, rumový song, jízdenková s
E7 
ymfonietta,

pach piva z Ami 
úst a oči plonk, to zpívá M
E7 
arkéta,

blC 
áznivá M
E7 
arkét
Ami 
a, n
Dmi 
a na
Ami 
  n
Ddim 
a na 
Ami 
na n
Ddim 
a na 
Ami 
na n
E7 
a n
Ami 
a.


2. Famózní subreta na scéně válečného šantánu
byla, byla, byla krásná k zbláznění,
Líza i Rosetta, lechtivé snění zdejších plebánů,
byla, byla, byla, a není.

R: 

3. V nádražním podchodu jak v chrámu katedrály v Remeši
ticho, ticho, Markéta housku jí,
pak v jednom záchodu své oranžové blůzy rozvěší
a já ji, a já ji, a já ji miluji …
26

: Byl jeden král

1. Byl jG 
eden kr
C 
ál, ten kr
G 
aloval, až d
D 
okraloval j
G 
aksi,

a tak si vC 
ěci sp
G 
akoval a z
D 
avolal si t
G 
axi.

Měl v dEmi 
uši plno l
D 
ítosti nad ztr
Emi 
átou sebe s
D 
ama,

tak zG 
ajel pr
C 
o pár dr
G 
obností k h
D 
otelu Panor
G 
ama.

2. Všem běhával mráz po těle, když rozezpíval sály,
měl všude samé přátele a hloupí se ho báli.
Však kdepak jsou ti přátelé, když přišly horší časy?
Stali se z nich andělé, nikoliv ale spásy.
3. Byl jeden král, ten kraloval s ideálama svýma,
svý království si maloval barvama růžovýma.
Však dneska už je bez žezla a jak tak z okna hledí,
pravda mu náhle vyhřezla, že království bylo šedý.
4. Svět zapomíná na krále, neboť má jiné trable,
a taxíky jsou pomalé a duše trochu škráblé.
Tak nechme krále seděti, ať platí, kolik platí,
a pomysleme na děti a na císařovy nové šaty.
27

: Cukrářská bossa-nova

1. Můj C 
přítel 
Edim 
snídá sedm 
Dmi 
kremrolí
G 
 

a když je C 
spořádá, dá si 
Edim 
repete,

hruškové Dmi 
cukrlátk
G 
o.

On totiž C 
říká: "
Edim 
Dobré lidi zuby 
Dmi 
nebolí
G 
 

a je to C 
paráda, chodit 
Edim 
po světě

Dmi 
mít, 
G 
mít v ústech 
C 
sladko."
Edim G 
 


R: C 
Sláva, 
Edim 
cukr a 
Dmi 
káva a půl litru 
G 
becherovky,

C 
hurá, hurá, 
Edim 
hurá, půjč mi 
Dmi 
bůra, útrata dnes 
G 
dělá čtyři stovky.

Všechny C 
cukrářky z celé 
Edim 
republiky

na něho Dmi 
dělají slaďounké 
G 
cukrbliky

a on jim Emi 
za odměnu zpí
Edim 
vá zas a znovu

F 
tuhletu 
G 
cukrářskou bossa-no
C 
vu.
Edim Dmi G 
 


2. Můj přítel Karel pije šťávu z bezinek,
říká, že nad ni není,
že je famózní, glukózní, monstrózní, ať si taky dám.
Koukej, jak mu roste oblost budoucích maminek
a já mám podezření,
že se zakulatí jako míč
a až ho někdo kopne, odkutálí se mi pryč
a já zůstanu sám, úplně sám.

R: Sláva, cukr a káva …

3. Můj přítel Karel Plíhal už na špičky si nevidí,
postava fortelná se mu zvětšuje,
výměra tři ary.
On ale říká:"Glycidy jsou pro lidi,"
je prý v něm kotelna, ta cukry spaluje,
někdo se zkáruje, někdo se zfetuje
a on jí bonpari, bon, bon, bon, bonpari.

R: Sláva, cukr a káva …
28

: Cyklistika

1. FAmi 
angle, stuhy, praporečky, diváci u trati, h
Emi 
ohohohohohoh
Ami 
o,

závodníci jako tečky, peletón strakatý, hEmi 
ohohohohohoh
Ami 
o.

VC 
e velkém balíku js
G 
ou všichni namačkaní,

jAmi 
e to sport pro chlapy.

KC 
aždý zná taktiku 
G 
a má své vlastní plány

dAmi 
o dnešní etapy.

R: JDmi 
ó, když to jd
E 
e, tak to jd
Ami 
e,

ale plDmi 
ánování n
E 
ení ještě vš
Ami 
e.

JC 
ó, když to jd
G 
e, tak to jd
Ami 
e a když to n
E 
ejde,

tak se mAmi 
usí jet a vš
E 
ecko časem př
Ami 
ejde.

2. Hele, koukej, támhle vepředu, nějaký šílenec, hohohohohohoho,
řekl si:"A teď jim ujedu!", no je to jeho věc, hohohohohohoho.
V blátě a sajrajtu cítí se vítězem,
do toho, do toho!
Přijel až z Kuvajtu, však my ho převezem,
ohohohohoho. 
R: Jó, když to jde, tak to jde,
ale pouhá snaha není ještě vše.
Jó, když to jde, tak to jde a když to nejde,
tak se musí jet a všecko časem přejde.
3. A tam vzadu, co se děje, někomu došel dech, hohohohohohoho,
v očích stopy beznaděje, životní neúspěch, hohohohohohoho.
Dostal se do celku za přístup k tréninku
a teď mu všichni mizí.
Zklame svou manželku, syna i maminku
doma před televizí.
R: Jó, když to jde, tak to jde,
ale správný tréning není ještě vše.
Jó, když to jde, tak to jde a když to nejde,
tak se musí jet a všecko časem přejde.

4. A tam borec v žlutém triku, každému na ráně, hohohohohohoho,
kolem něho pět maníků určených k obraně, hohohohohohoho.
Mají své pokyny, náskok je osm vteřin,
co kdyby, nedej bože.
Leader je jediný, chraňme ho před soupeři,
je to na ostří nože.
R: Jó, když to jde, tak to jde,
ale ochrana není ještě vše.
Jó, když to jde, tak to jde a když to nejde,
tak se musí jet a všecko časem přejde.
5. Kilometr sto dvacet pět, blíží se prémie, hohohohohohoho.
Jeden už se ze sedla zved' a: Sláva, ať žije!, hohohohohohoho.
Malý cíl, taky cíl, vždyť nejde o život,
jedeme pro radost.
Svůj úkol vyplnil - prémie, jeden bod
a to je taky dost.
R: Jó, když to jde, tak to jde,
ale prémie, ta není ještě vše.
Jó, když to jde, tak to jde a když to nejde,
tak se musí jet a všecko časem přejde.
6. Číslo třicet dobře chápe, jak se stát vítězem, hohohohohohoho.
Kdo je blbý, ať si šlape, chytrý, ten se veze, hohohohohohoho.
Schovaný za zády těch, co má před sebou,
s nikým se nebratří.
Vítr mu nevadí, ruce ho nezebou,
kdo šetří, má za tři.
R: Jó, když to jde, tak to jde,
ale chytrá hlava taky není vše.
Jó, když to jde, tak to jde a když to nejde,
tak se musí jet a všecko časem přejde.
7. V bráně borců první borci jdou loket na loket, hohohohohohoho,
oba favoriti horcí, to bude divoké, hohohohohohoho.
Stadión povstává, poslední zatáčka
a oba končí v pádu.
Jó, někdy vyhrává, kdo se moc nemačká,
ten, kdo je třetí vzadu.
R: Jó, když to jde, tak to jde,
ale vítězství děcka taky není vše.
Jó, když to jde, tak to jde a když to nejde,
tak se musí jet a všecko časem přejde.
1
29

: Česká citoslovce

Bývali jsme hrr,
dneska už jsme prr.
I když je nám brr,
neděláme vrr.
Nějaký pan Dr.
moh' by někam crr
a než my bychom frr,
byli bychom v pr…!
30

: Darmoděj

1. ŠAmi 
el včera městem m
Emi 
už a šel po hlavní tř
Ami 
ídě,
Emi 
 

šAmi 
el včera městem m
Emi 
už a já ho z okna v
Ami 
iděl
Emi 
,

nC 
a flétnu chorál hr
G 
ál, znělo to jako zv
Ami 
on

a byl v tom všechen žEmi 
al, ten krásný dlouhý t
F 
ón

a já jsem náhle vF#dim 
ěděl: ano, to je 
E7 
on, to je 
Ami 
on.


2. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili,
v odpadcích z popelnic krysy se honily
a v teplých postelích lásky i nelásky
tiše se vrtěly rodinné obrázky
a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky.

R: NAmi 
a na na
Emi 
 ..
CGAmiFF#dimE7 - 2x 
 

3. Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát,
měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad
a on se otočil, a oči plné vran,
a jizvy u očí, celý byl pobodán
a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán.

4. Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel,
a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche,
stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě,
jak moje svědomí, když zvrací v záchodě,
a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj.

R: Můj Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem,
když prodává po domech jehly se slovníkem.¨

5. Šel včera městem muž, podomní obchodník,
šel, ale nejde už, krev skápla na chodník,
já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon
a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón
a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on.

R: Váš Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
váš Darmoděj, krásné zlo, jed mám pod jazykem,
když prodávám po domech jehly se slovníkem.
31

: Děvenka Štěstí a mládenec Žal

1. DAmi 
ěvenka Štěstí a ml
Dmi 
ádenec Žal

spE 
í v jedné posteli, kter
Ami 
ou jim vítr stlal.

V plátěných hazuchách se tDmi 
ulí ve spánku,

z jE 
ednoho talíře sníd
Ami 
ají pohanku.

Ona má bDmi 
ílý šloj
G 
íř, on chodí v č
C 
erné kutn
Ami 
ě,

milenci pDmi 
od oboj
G 
í, jak vesel
C 
e, tak smutně.

V dřAmi 
evěné kořence s
Dmi 
emínka po bodláč
Ami 
í,

děvenka s mlDmi 
ádencem, dv
E 
a věční r
Ami 
ozsévači.

2. Dostal jsem včera poštou obálku,
v ní Čínská modlitba štěstí.
Někdo mi tímto přeje na dálku
suché a velmi rovné cesty.
Mám to jen opsat desetkrát a poslat smutným lidem,
řetěz se nesmí zpřetrhat a štěstí samo příjde.
Vložil jsem do stroje papíry s kopíráky,
že komu smutno je, ať pozná radost taky.
3. Děvenka Štěstí a mládenec Žal
stáli mi za zády a četli, co jsem psal.
Smáli se: hlupáček, svatá prostota,
jako by ještě neznal cesty života.
Potom se líbali, bylo to vážně k vzteku,
ohledy nebrali, vlezli pod jednu deku.
A ona vzdychala, on šeptal polohlasem,
páska mi dopsala a pak přetrhla se.
4. Děvenka Štěstí a mládenec Žal
spí v jedné posteli, kterou jim vítr stlal.
V plátěných hazuchách se tulí ve spánku,
z jednoho talíře snídají pohanku.
Ženich a nevěsta, my jejich svatebčané
na cestách necestách, čekáme, co se stane.
Pod síní svatební tančíme dole v sále,
ze sině hudební zní dlouhé pastorále.
#
32

: Dialog u televizoru

1. Ami 
Jé, Váňo, koukni na ty 
Dmi 
bambuly,

E 
to budou asi komi
Ami 
ci.

Jak mají zmalovaný Dmi 
papuly
E 
 

a vypadaj' jak v opiAmi 
ci.

A hele, A7 
tenhle nosatec, není to 
Dmi 
švára nakonec,

že ten je E 
taky opilec, je známá 
Ami 
věc.

2. Ty, Zino, na šváru mi nešahej,
ať si je, jakej chce, je náš.
A to s tím nosem, to sem netahej,
koukni, jak sama vypadáš.
A vůbec, místo řečí spíš mi snad pro vodku doskočíš,
no, dobrá, já jdu sám, to víš, je to kříž.
3. Jé, Váňo, koukni, tenhle tanečník,
jaký má sako, a ten střih.
To u nás ve fabrice konfekční
by sotva někdo takhle spích'.
Ti tvoji známí, propána, no to je banda odraná
a nalejvaj' se svinstvama hned od rána.
4. No, nemám známý zrovna fešáky,
holt šetřej, víš ty, co to je?
A proto taky pijou dryáky,
hlavně, že, holka, za svoje.
To ty a tvejch pět přítelkyň jste napletly už na pět zim
a blbnete tím pletením a žvaněním.
5. Koukni, ta holka má ty triky v malíčku,
no číhni na tu legraci.
A hlavně koukej na tu blůzičku,
takovou, Váňo, taky chci.
Až teď budeš brát prémie, tak na tu blůzku dáš mi je,
tak co, snad tě to zabije, tak co ti je?
6. Kde vůbec bereš tolik drzosti
o prémiích mi vyprávět?
Kdopak mi psal do práce stížnosti,
já je čet'.
A pak, ta holka, to je kus, ty na sebe se kouknout zkus,
ty si kup radši hubertus, když nemáš vkus.
7. Koukni, ten chlápek v černým vohozu,
jak hádá osud z papírku.
To dělal u nás jeden z provozu
na podnikovým večírku.
To ty, když se tak podívám, přijdeš a lehneš na divan
a zase myslíš na ten krám, co z tebe mám?
8. Věčně se hádat, to jseš na koni,
anebo hrát si na city.
Člověk se za den tolik nahoní,
pak přijde domů, a tady ty.
Co potom, Zino, dělat mám, když za rohem je s vodkou krám,
tam kamarády potkávám, nepiju sám.
33

: Divadlo

1. Ami 
Jednu neděli 
C 
rozhýbem 
G 
hory sádla

Ami 
a místo na chatu 
C 
zajdeme 
G 
do divadla

C 
Co vlastně dávají 
F 
drama či 
G 
operetu

C 
potom zjistíme 
E 
ve frontě u bufetu

Ref.: Ami 
Velký umění malý sáček arašídů

Dmi 
lístky v přízemí 
E 
pro nás vyšší třídu

Ami 
Jednu neděli jsme vyšli na kultůru

Dmi 
aby viděli jak 
E7 
šplháme se vzhůru

2. Ami 
V druhým jednání 
C 
opery nebo 
G 
operety

Ami 
najdem konečně 
C 
zapadlý knoflík 
G 
od manžety

C 
V břiše tlačí nás 
F 
uzené 
G 
od večeře

C 
všechno spiklo se 
E 
toneme v nedůvěře
Ref.: Ami 
Velký umění v našem malém úzkém saku

Dmi 
díky spoření 
E 
v novým Cadilacu

Ami 
Jednu neděli místo televize

Dmi 
trocha veselí 
E7 
a ona zatím krize

3. Ami 
A tamten vepředu 
C 
co tu hru 
G 
vidí zblízka

Ami 
už se postavil 
C 
a koukni 
G 
mámo píská

C 
Jako jeden muž 
F 
tak jako 
G 
na fotbale

C 
všichni za jedno 
E 
a velký pískot v sále

Ref.: Ami 
Těmahle rukama jsme si to zaplatili

Dmi 
a máme přihlížet 
E 
jak si z nás někdo střílí

Ami 
Hážeme rajčata červené máme ruce

Dmi 
jako odkrve 
E7 
začala revoluce
34

: Divoké koně

1. [: Ami 
Já viděl 
Dmi 
divoké 
Ami 
koně, 
C 
běželi 
Dmi 
soumra
Ami 
kem, :]

vzDmi 
duch 
Ami 
těžký 
Dmi 
byl a divně 
Ami 
voněl 
Fdim 
tabák
F 
em,

vzDmi 
duch 
Ami 
těžký 
Dmi 
byl a divně 
Ami 
voněl 
E7 
tabá
Ami 
kem.


2. /: Běželi, běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a hor, :/
/: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor? :/

3. /: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost, :/
/: naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :/

4. /: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera, :/
/: milování je divoká píseň večera. :/

5. /: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, :/
/: král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků. :/

6. /: Chtěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet na návrat, :/
/: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :/

Já viděl divoké koně …

Fdim
35

: Dokud se zpívá

1. C 
Těšína 
Emi 
vyjíždí 
Dmi7 
vlaky co 
F 
čtvrthodi
C 
nu,
Emi Dmi7 G7 
 

C 
včera jsem 
Emi 
nespal a 
Dmi7 
ani dnes 
F 
nespoči
C 
nu,
Emi Dmi7 G 
 

F 
svatý Med
G 
ard, můj patr
C 
on, ťuká si na
Ami 
 čelo,
G 
 

ale F 
dokud se 
G 
zpívá, 
F 
ještě se 
G 
neumře
C 
lo, hóh
Emi 
ó.
Dmi7 G7 
 


2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
36

: Dopis panu prezidentovi

DEmiGDA7 
1. Pane D 
prezidente, ústavní 
Emi 
činiteli,

píšu Vám A 
stížnost že moje děti na mě 
D 
zapomněly,

jde o syna Karla, a mladší Emi 
dceru Evu,

rok už A 
nenapsaly, rok už nepřijely na 
D 
návštěvu.
D4sus 
 

Ref1.: Vy to G 
pochopíte, Vy totiž 
Ami 
všechno víte,

Vy se D 
poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě 
G 
zachráníte,
D4sus 
 

pane G 
prezidente, já chci jen 
Ami 
kousek štěstí,

pro D 
co jiného jsme přeci zvonili klíčema na 
G 
náměstí.
DA7 
 

2. Pane prezidente a ještě ztěžuju si,
že mi podražily pívo, jogurty, párky i trolejbusy,
i poštovní známky, i bločky na poznámky,
i telecí plecko, Řecko i Německo, no prostě všecko.
Ref1.: 
3. Pane prezidente, mé České republiky,
oni mě propustily, na hodinu, z mý fabriky,
celých třicet roků, všecko bylo v cajku,
teď přišli noví mladí a ti tu řádí jak na Klondiku.
Ref2.: Vy to pochopíte, Vy se mnou soucítíte,
Vy se poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě zachráníte,
pane prezidente, já chci jen kousek štěstí,
pro co jiného jsme přeci zvonily klíčema na náměstí.
4. Pane prezidente, moje Anežka kdyby žila,
ta by mě za ten dopis co tu teď píšu patrně přizabila,
řekla by Jaromíre, chovaš se jak male děcko,
viš co ma starosti s celu tu Evropu vesmirem a vubec všecko.
Ref1.: 
*: Pane D 
prezidente.

37

: Dopisy bez podpisu

1. Ami 
Dopisy 
Emi 
bez podpisu,
Ami Emi 
 
Ami 
změněným 
Emi 
rukopisem,
Ami Emi 
 

C 
slovíčka p
G 
lná hnisu,
C E7 
  
Ami 
vykřičník 
Emi 
za dopisem
Ami Emi 
 

výstřely těžkou zbraní, výstřely ze zálohy,
já nemohu se bránit, prostříleli mi nohy.
C 
Někdo 
G 
mi v 
C 
noci vle
G 
zl 
C 
do zah
G 
ra
C 
dy, 

Ami 
polá
Emi 
mal 
Ami 
angrešto
Emi 
vé  
Ami 
keře,
Emi Ami 
 

F 
a já 
G 
jsem 
F 
čekal svo
G 
je 
F 
kama
G 
F 
dy 

G7 
a nechal otevřené všecky dveře. 


2. V blátivých bagančatech někdo mi v duši šlape 
a blíny jedovaté zasadil pod okapem, 
znát aspoň křestní jména anebo souřadnice, 
ach, zlobo bezejmenná, ty bolíš o to více. 
A já jsem z oken sundal žaluzie 
a chodím zimou, dešťem prostovlasý, 
dokud mě nějaký blesk nezabije 
či dokud za blázna mě neprohlásí. 

3. Ami 
Nestůjte 
Emi 
ke mně zády,
Ami Emi 
 
Ami 
já chci vás 
Emi 
vidět čelem,
Ami Emi 
 

C 
jak znám své 
G 
kamarády,
C E7 
 
Ami 
chci znát i 
Emi 
nepřátele,
Ami Emi 
 

C 
jak znám své 
G 
kamarády, 
C 
jak znám své 
E7 
kamarády, 

Ami 
chci znát i 
E 
nepřátele… 
Ami Ami7 
 
38

: Fotbal

G Emi C D G Emi C … G …
Znělka …
1. Ami 
V neděli v pět deset 
C 
sraz u Baníku 
G 
desítka vleze se 
Ami 
pak ještě 
E7 
jedna

Ami 
co čumíš frajere 
C 
chceš do ciferníku 
G 
jestli mě dožereš 
Ami 
hele jsem 
E7 
bedna

Dmi 
tribuna na stání 
Ami 
necpi se vřede 
F 
hadráři 
Dmi 
sparťani 
E7 
Ostrava jedem

Ami 
už to má správný var 
Dmi 
jen počkej až tě ´
E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu 
Ami 
zvláště!´

2. Ami 
Tři nula na rohy 
C 
a jinak šul nul 
G 
berte je přes nohy 
Ami 
liga je 
E7 
liga

Ami 
dnes jsem měl odpolední 
C 
tak jsem to bulnul 
G 
zacláníš chlape sedni 
Ami 
navalte 
E7 
cíga

Dmi 
zelená je tráva 
Ami 
rozhodčí nekřepči 
F 
Ostrava 
Dmi 
jedem Ostra
E7 
va Kula je nejlepší

Ami 
pětku mě lístek stál 
Dmi 
tak se ukažte ´
E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu 
Ami 
zvláště!´

3. Ami 
LUMPOVÉ HOVADA 
C 
Chovanec karta 
G 
jesličky paráda 
Ami 
ŠIJ TO NA 
E7 
BRÁNU!!!

Ami 
bijte je Pražáky 
C 
hanba Sparta 
G 
jaký saky paky vole 
Ami 
sedm ba
E7 
nánů

Dmi 
stojím v davech lidu 
Ami 
jsem fanda svýho klubu 
F 
ten gól byl 
Dmi 
z ofsidu 
E7 
sudímu rozbít hubu

Ami 
kde je ten autokar 
Dmi 
propíchnout pláště ´
E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu 
Ami 
zvláště!´

4. Ami 
Ty mlč ty páprdo 
C 
no ty v tom baloňáku 
G 
fotbalu rozumíš 
Ami 
jak koza 
E7 
náklaďáku

Ami 
být tebou tak nežvaním 
C 
a radši mažu 
G 
jinak se neubráním 
Ami 
pak mu u
E7 
kážu

Dmi 
v neděli po fotbale 
Ami 
kdo umí ten umí 
F 
hej vrchní 
Dmi 
seš pomalej 
E7 
šest nula na rumy

Ami 
já bych jim ukázal 
Dmi 
na šachtu s nima ´
E7 
Dobrý den sportu zdar fotbal je 
Ami 
prima!´
39

: Haleluja - Velká zpověď

HA 
al
Hmi 
e- l
A 
uj
D 
a, h
A 
al
Hmi 
e- l
E 
uj
A 
a

R: AndA 
ělé n
E 
a kůr
F#mi 
u, h
E 
aleluj
A 
a, v bělostném m
E 
undůr
F#mi 
u, h
E 
aleluj
A 
a,

hrají nE 
a š
F#mi 
almaje, h
E 
aleluj
A 
a, že brán
E 
ou d
F#mi 
o ráje n
E 
eprojdu j
A 
á.

NebeskE 
á h
F#mi 
onorace, h
E 
aleluj
A 
a, má totiž sv
E 
oje 
F#mi 
informace, h
E 
aleluj
A 
a.

Co chtějí, vE 
ědí 
F#mi 
o člověku, h
E 
aleluj
A 
a, mají n
E 
a to k
F#mi 
artotéku 
E 
a v ní su j
A 
á, h
E 
aleluja

1. SvA 
atý Petr t
E 
o tam vede n
D 
a osobním 
E 
oddělen
A 
í,
ECD 
 

nA 
enechá se 
E 
opít medem 
D 
a nesnáší p
E 
odplácen
A 
í.
ECD 
 

KA 
ouká shora 
E 
a co spatří, z
D 
apíše hned d
E 
o šanon
A 
u,
ECD 
 

kA 
aždému, co pr
E 
ávem patří, b
D 
ez pardonu, b
E 
ez pardon
A 
u,
E 
 

jD 
ó, 
E 
oni všechno v
A 
ědí
E 
, t
D 
i, c
E 
o nahoře s
A 
edí
E 
,

tD 
am v m
E 
odrém bl
A 
ankyt
E 
u, 
D 
and
E 
ělé v hábit
A 
u, h
E 
aleluj
A 
a.

R: 
2. Že jsem tužkou kreslil na omítku čárečky a kosočtverce,
za copánky tahal Jitku a ukazoval to Věrce,
nechtěl chodit do holiče, věřil cizí propagandě,
na ebonitové tyče mazal sádlo kvůli srandě,
oni to na mě vědí, ti, co nahoře sedí,
tam v modrém blankytu, andělé v hábitu, haleluja.
R: 
3. Že jsem v dějepise opisoval a v občance hrál piškvorky,
za jízdy vyskakoval, okusoval KOH-I-NOOR-ky,
a pak pod lavicí čet' Rychlé šípy, učitelce říkal: účo,
kouřil astry, kouřil lípy a popíjel k tomu čůčo.
Čet' knížky, co jsou na indexu a nedočet' F.L.Věka,
v prvním járu propad' sexu, z čehož se už nevysekal.
Pochválen byl od Rottrový, jak prý láska voní deštěm,
ale v páté řadě na Mertovi vykřikoval: Ještě, ještě !
Neustýlal, když se stlalo, čural, kde se čurat nemá
a, aby toho snad nebylo málo, spřáhnul se s folkáčema.
Křičel, že satanáš, to je táta, táta náš,
nečetl noviny, prý jsou tam jen koniny,
bydlel v Těšíně a učil se polštině,
měl syna Jakuba, to bude jeho záhuba.
Pil gin fizz, gin fizz, gin fizz, gin fizz,
ale taky rum, rum, rum, rum, rum, rum, rum, rum,
nevěřil vínu, vínu, vínu, vínu, vínu, vínu, vínu, vínu,
tahle píseň, to je další mínus, další mínus, další mínus, další mínus.
Předvčírem mi přišlo psaní poslané nebeskou počtou, hohoho,
jen ať se prý moc neoháním, že už mi to v nebi spočtou,hohoho,
no jen si klidně spočtěte, já se vás nelekám,
víte, co mi můžete a hádejte kam, haleluja.
R: + hD 
alelu-, h
E 
alelu-, h
A 
alel
E 
uj
A 
a.
40

: Heřmánkové štěstí

1. MG 
adonnu Donatella jsem zahlídl, jak zhášela svíci,

heřmánkem zavoněla, já nevěděl, co jí mám říci,
nC 
ad horizontem už mi hv
G 
ězda bliká,

jC 
eště není m
G 
oje, ještě s
Ami 
e mě nedot
D7 
ýká,

G 
ucítil jsem vůni h
Ami 
eřmánku,

už mi to zD7 
ačíná, už křičím z
Emi 
e spánk
C 
u: Martin
G 
a.

2. Někdo mě popadl a postavil ke zdi, měsíc se dral oknem do pokoje,
počkejte chvíli, teď padají hvězdy a jedna z nich je ta moje,
odněkud ze tmy brnká slepý kytarista,
polibek letmý, řekou plyne voda čistá,
ucítil jsem vůni heřmánku,
už mi to začíná, už křičím ze spánku: Martina.
R: LD 
áska je h
Emi 
ora, vysoká h
C 
or
G 
a,
C 
 
G 
 
C 
 
G 
 

kdo z nás ji zdolá, kdo z nás ji zdolá
lAmi 
áska je hora vysok
D7 
á, hora v
G 
ysoká.

*: VEmi 
enku je bláto, prší št
G 
ěstí, cinká zlato,

po námC 
ěstí s parazolem chodí l
Emi 
idi kolem,

na nebi ptáci, brečí dG 
ítě, tramvajáci táhnou s
C 
ítě,

ulicemi padají rEmi 
yby k zemi,

nAmi 
ad domy, nad střechami l
D7 
etí smutně čáp,

mAmi 
ávám mu gerberami, sed
D7 
á si na okap.

3. Herodes v bílém plášti vraždí neviňátko,
v kamnech kosti praští a po koláčích sladko,
pod okny na mě troubí limuzína:
nebreč a pojď, tak zle to nezačíná,
ach, smutky, smutky z heřmánku,
už mi to začíná, už křičím ze spánku: Martina.
4. Ve stráních karlovických lesů červnové slunce zlátne,
co našel jsem, to u srdce si nesu, co ztratil, mizí v nenávratně,
na bříze na kmeni vyrostla holubinka,
navždycky ztracený slyším, jak srdce cinká,
ach, lásko, lásko z heřmánku,
už mi to začíná, už křičím ze spánku: Martina.
R: Madonna Donatella, Madonna Donatella …
41

: Pony Expres

*: Tydli G 
klap, tydli klap, tydli 
D7 
klap zní rovi
G 
nou. 


1. Když G 
do pustin chceš dopis psát, 

D7 
Pony Express musíš 
G 
znát, 

plný stáje koňů zlých 
D7 
tři sta jezdců poštov
G 
ních
G7 

R: C 
Každý ten jezdec mu
G 
sí být v sedle doma, 

C 
koněm dojet, projet, i když 
G 
hoří Arizona, 

C 
sám si musí hle
G 
dat cestu svou, jipi jou! 

*: 
R: 
*: 
2. Winchestrovku nesmí mít, 
je moc těžká k sedlu vzít, 
dopisy má místo ní 
rychlojezdec poštovní. 
R: 
*: 
R: 
*: + jipi jou! 
42

: Pověste ho Vejš

Na dnešek jsem měl divnej sen. Slunce pálilo a před salonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed šibenice z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy odsouzenci kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením, ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek: 

R1: Pověste ho Ami 
vejš, ať se houpá, pověste ho 
C 
vejš, ať má 
G 
dost.

Pověste ho Dmi 
vejš, ať se 
Ami 
houpá, že tu 
G 
byl nezvanej 
Ami 
host.


1. Pověste ho, že byl jinej, že tu s námi dejchal stejnej vzduch.
Pověste ho, ze byl línej a tak trochu dobrodruh.

2. Pověste ho za El Passo, za snídani v trávě a lodní zvon.
Za to že neoplýval krásou, že měl F 
country rád, že se 
E 
uměl smát i 
Ami 
vám.


R2: Nad hlaC 
vou mi slunce 
G 
pálí konec 
Dmi 
můj nic neod
C 
G 
lí,

do svých C 
snů se dívám z 
G 
dáli.

A do Dmi 
uší mi stále zní tahle 
E 
moje píseň poslední


3. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad.
Za to že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

R2: Nad hlavou mi slunce …

R1: Pověste ho vejš …

4. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib.
že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb.

5. Pověste ho, ze se koukal, ze hodně jed a hodně pil.
ze dal přednost jarním loukám a pak se usadil a pak se oženil a žil.

R1: Pověste ho vejš …

43

: Prodavač

G 
Pojďte všichni dovnitř, pozvěte si všechny známé,

my vám dobrou radu dáme, neboť právě otvíráme,
prodáváme, vyděláváme, co kdo chcete, tak to máme,
co nemáme objednáme, všechno známe, všechno víme,
poradíme, posloužíme.

1. G 
Stál krámek v naší ulici, v něm 
C 
párky, buřty s hořčicí

D7 
bonbóny a sýr a sladký 
G 
mák.

Tam chodíval jsem potají, tak jak to kluci dělají
a ochutnával od okurek lák
C 
pro mou duši nevinnou pan 
G 
vedoucí byl

hrdinou, když A7 
po obědě začal pro
D7 
dávat

G 
Měl jazyk mrštný jako bič a 
C 
já byl z něho celý pryč

a touD7 
žil jsem se prodavačem 
G 
stát.


R: G 
Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka,

C 
kilo chleba, kilo cukru, jeden rohlík, jedna veka,

D7 
všechno máme, co kdo chcete, obchod kvete, jen si račte 
G 
říct.
Čtyři kila, deset kilo, dvacet kilo, třicet kilo,
navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo,
prosím pěkně, mohu nechat o jedenáct deka víc.

2. Já nezapomněl na svůj cíl a záhy jsem se vyučil
a moh být ze mě prodavačů král.
Jenomže, jak běžel čas, náhle zaslechl jsem hudby hlas
a znenadání na jevišti stál.
I když nejsem králem zpěváků, teď zpívám s partou Fešáků
a nikdo vlastně neví, co jsem zač
Mě potlesk hřeje do uší a mnohý divák netuší,
že mu vlastně zpívá prodavač.

R: Pět deka, deset deka,…

Vím, že se život rozletí a sním o konci století,
kdy nikdo neví, co je chvat a shon 
a dětem líčí babička, jak vypadala elpíčka
a co byl vlastně starý gramofon.
I kdyby v roce dva tisíce byla veta po muzice,
obchod je věc stále kvetoucí.
Už se vidím, je to krása, ve výloze nápis hlásá:
Michal Tučný : odpovědný vedoucí.

R: Pět deka, deset deka,…
44

: Rychlí šípy

1. G 
My jsme Rychlý šípy, zapustíme řípy, 

Vodtrhnem se od C 
Foglara, roztočíme 
G 
pípy. 

G 
Sami pít nebudeme máme druhý křídlo, 

Příjde Bohouš, C 
Štětináč a 
D 
taky Dlouhý 
G 
bidlo. 


2. Já jsem Mirek Dušín, někdy se i vzruším 
A jak mluvím nevěřili byste vlastním uším. 
Pořád nebudeme sedět na prdeli, 
Budem pařit jak to psali v Mladým hlasateli. 

R: G 
Mirek je jenom 
D 
jeden, Mi
C 
rek je jenom 
G 
jeden, 

On zná všechny C 
prasárny a 
D 
tak nás teda 
G 
vede. 


3. Kamarád Jindra Hojer, každou by hned vojel, 
Teď nám leží na kožním, konečně na to dojel. 
My ho máme rádi a víme že to umí, 
Až ho pustí domů, koupíme mu ňaký gumy. 
R: Mirek je jenom jeden …

4. Taky Červenáčka mají všichni rádi, 
Pořád sedí v klubovně a propíjí tam mládí 
Píše do kroniky různý statistiky, 
Jinak ani nerozezná krávu vod motyky. 

R: Mirek je jenom jeden …

5. Kdo nám ještě zbejvá, tak třeba Rychlonožka, 
Je mu taky jedno jestli Máňa nebo Božka. 
Náruživě sbírá vajgly a pivní tácky, 
Jinak má rád škubánky a taky zelný placky. 

R: Mirek je jenom jeden …

6. Já jsem největší bedna, Jarka Metelka říká: 
Jestli chceš bejt jako já tak vyvaruj se mlíka. 
Jsme ta správná pětka z jedný starý čtvrti, 
Zajděte k nám do klubovny zlejem se jak chrti.

R: Mirek je jenom jeden …  
45