hell

26. 4. 2024

: Jaro

1. Ami 
My čekali 
C 
jaro, a 
G 
zatím přišel 
Ami 
mráz,

tak strašlivou C 
zimu ne
G 
zažil nikdo z 
Ami 
nás,

z těžkých černých C 
mraků se 
G 
stále sypal 
Ami 
sníh

a vánice C 
sílí v po
G 
ryvech ledo
Ami 
vých.

C 
chýší dřevo mizí a 
G 
mouky ubývá,

Dmi 
do sýpek se raději už 
G7 
nikdo nedívá,

C 
zvěř z okolních lesů nám 
G 
stála u dveří

Dmi 
a hladoví ptáci při
G 
létli za zvěří, a stále 
Ami 
blíž.


2. Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
když vystrašenej soused na okno zaklepal:
"Můj synek doma leží, v horečkách vyvádí,
já do města bych zašel, doktor snad poradí."
Půjčil jsem mu koně, a když sedlo zapínal,
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:
"Nejezdi naší zkratkou, je tam příkrej sráz
a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj!"

3. Na to strašný ráno dnes nerad vzpomínám,
na tu strašnou chvíli, když kůň se vrátil sám,
trvalo to dlouho, než se vítr utišil,
na sněhové pláně si každý pospíšil.
Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám,
kterým bych v té bouři nejel ani sám,
a pak ho někdo spatřil, jak tam leží pod srázem,
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.

Ami 
Někdy ten, kdo 
C 
spěchá, se 
G 
domů nevrací
Ami 
 …
1

: Bude mi lehká zem

1. C 
Mám pěknou sirku v zubech, 
Gmi 
krempu do čela 

F 
bota zpuchřelá mi 
As 
vrásky nedělá 

C 
jen tou svou sirkou škrtni 
G 
ať se ohřejem 

Až C 
přikryje nás zem 
F 
tak už si neškrtnem 


R: C 
Má, lásko, 
Gmi 
jen ty smíš kázat mi 
F 
nad hrobem 
As 
 

C 
Má zem pak 
G 
bude lehká, bude mi 
C 
lehká zem 

Bude mi F 
lehká ze
C 
m, aá
Gmi 
á… 
Ami F Fmi 
 


2. Mám tu svá vysvědčení, pohlednici z Brém 
A proti pihám krém, co s nimi čert je vem 
Ten čert sám brzo zjistí že má v podpaží 
moc těžké závaží a někde v poli rozpaží 

R: Má, lásko, jen ty smíš kázat mi nad hrobem…

3. Tak dobré ráno milé myši v kostelích 
tak ať vam chutná klíh všech křídel andělských 
A dobrý večer sovo, která myši jíš 
ptáš se zdali mi vzali zavčas spali 
jářku, to si píš 

R: Má, lásko, jen ty smíš kázat mi nad hrobem…

Už nemám ani klobouk, pluje povětřím 
Jak zvony hledá Řím, či sebe sama, co já vím 
Jen to že co mám tebe už tíží necítím 
Áááá

R: Má, lásko, jen ty smíš kázat mi nad hrobem…
2

: Když mě brali za vojáka

1. Ami 
Když mě brali za vo
C 
jáka, 
G 
stříhali mě doho
C 
la,

Dmi 
vypadal jsem jako 
Ami 
blbec,

E7 
jak ti všichni doko
F 
la, 
G 
la, 
C 
la, 
G 
la,

Ami 
jak ti všichni 
E7 
doko
Ami 
la.


2. Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti,
jak mám správný voják býti
a svou zemi chrániti, ti, ti, ti,
a svou zemi chrániti.

3. Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil,
vzpomněl jsem si na svou milou,
krásně jsem si zabulil, lil, lil, lil,
krásně jsem si zabulil.

4. Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic,
po chodbě furt někdo chodil,
tak nebylo z toho nic, nic, nic, nic,
tak nebylo z toho nic.

5. Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla,
protože mladá holka lásku potřebuje
a tak si k lásce pomohla, la, la, la,
a tak si k lásce pomohla.

6. Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala,
řek jí, že má zrovna volný kvartýr,
tak se sbalit nechala, la, la, la,
tak se sbalit nechala.

7. Co je komu do vojáka, když ho holka zradila,
nashledanou pane Fráňo Šrámku,
písnička už skončila, la, la, la,
jakpak se vám líbila, la, la, la,
nic moc extra nebyla.
3

: Hádala se duše s tělem

CAPO V
1. Ami 
A když bylo 
F 
před ko
E7 
ste
Ami 
lem

C 
A když bylo 
G 
před koste
C 
lem

Ami 
Hádala se 
F 
duše s tě
G 
lem

Ami 
Hádala se 
F 
duše 
E7 
s tě
Ami 
lem


2. /: Tělo, tělo, cos dělalo :/
/: O duši jsi nic nedbalo :/

3. /: Cos vidělo, to jsi chtělo :/
/: Na hříchy jsi nevzpomnělo :/

4. /: Tělo, tělo, tělo hříšné :/
/: Bývalo jsi v světě pyšné :/

5. /: Chodilo jsi v stříbře, zlatě :/
/: A já ležím v hlíně, blátě :/

6. /: Chodilo jsi po muzikách :/
/: A já ležím v těžkých mukách :/

7. /: Nedávej mně, duše, viny :/
/: Bylas se mnou v každé chvíli :/

8. /: Byla-li jsem já kdy s tebou :/
/: Nevládla jsem sama sebou :/

9. /: A když bylo před kostelem :/
/: Hádala se duše s tělem :/

4

: Holubí dům

1. Ami 
Zpív
G 
ám 
F 
ptákům a 
E 
zvlášť holu
Ami 
bům,

stáG 
val 
F 
v údolí 
E 
mém starý 
Ami 
dům,

C 
ptá
G 
ků 
C 
houf zalé
G 
tal ke kro
C 
vům,

Ami 
měl 
G 
jsem 
F 
rád holu
E 
bích křídel 
Ami 
šum.

Vlídná dívka jim házela hrách,
mávání perutí víří prach,
ptáci krouží a neznají strach,
měl jsem rád starý dům, jeho práh.
R. Hledám Dmi 
dům holu
G7 
bí, kdopak 
C 
z vás cestu 
Ami 
ví?

Míval Dmi 
stáj roube
G7 
nou, bílý 
C 
štít.

Kde je Dmi 
dům holu
G7 
bí a ta 
C 
dívka, kde 
Ami 
spí,

vždyť to Dmi 
ví, že jsem 
E 
chtěl pro ni 
Ami 
žít.
DAmi 
 

2. Sdílný déšť vypráví okapům,
bláhový, kdo hledá tenhle dům.
Odrůstáš chlapeckým střevícům,
neslyšíš holubích křídel šum.
Nabízej úplatou cokoli,
nepojíš cukrových homolí,
můžeš mít třeba zrak sokolí,
nespatříš ztracené údolí.
R. Hledám dům holubí, …..
5

: Šípková Růženka

1. Ještě Ami 
spí a spí a spí zámek š
G 
ípkový,

Ami 
žádný princ tam v lesích 
Emi 
ptáky neloví,

ještě Ami 
spí a spí a spí dívka z
G 
akletá,

Ami 
u lůžka jí planá r
Emi 
ůže rozkvétá.

R. F 
To se s
G 
chválně dětem 
Ami 
říká,

aby F 
s důvěr
G 
ou šli s
C 
pát, k
E 
lidně spát,

že se Ami 
dům probou
G 
zí a ta 
C 
kráska proci
F 
tá,

zatím Dmi 
spí tam 
Emi 
dál, spí tam v
Ami 
 růžích.

2. Kdo ji ústa k ústům dá, kdo ji zachrání,
kdo si dívku pobledlou, vezme za paní,
vyjdi zítra za ní a nevěř pohádkám,
žádný princ už není, musíš tam jít sám.
R. +  Ami 
Musíš vyjít s
G 
ám, nesmíš v
C 
ěřit pohádk
F 
ám,

čekáDmi 
 dívka 
Emi 
dál, spí tam v
Ami 
 růžích,

čF 
eká dívka 
Emi 
dál, spí tam 
A4sus 
 v růžíc
A 
h.
6

: Colorado

G 
Táta vždycky říkal hochu žádný 
C 
strachy

seš kovboj G 
v Coloradu můžeš krávy 
D 
pást

já radši G 
utratil jsem psa a všechny 
C 
prachy

do srdce G 
Evropy já 
D 
v klidu odjel 
G 
krást


Narvaný kapsy prsteny řetězy zlatý
tam kolem krku místní indiáni maj
a ti co nemakaj tak sou nejvíc bohatý
musím si pohnout dokavaď tam rozdávaj

Z Billa na G 
Nováka změním si svý 
C 
jméno

a až tu G 
malou zemi celou 
D 
rozkradem. Rozkradem

tak se G 
vrátím ve svý rodný Colo
Emi 
ra
C 
do

a o tý G 
zlatý žíle 
D 
řeknu doma 
G 
všem


Tam kradou všichni co okolo bydlej
šerif se na ně jenom hezky usmívá
kdyby se nesmál tak ho okamžitě zmydlej
házej mu kosti za to že se nedívá

Místo krav tam nelžu vám prej pasou holky
a když jim nezaplatíš vyrazej ti dech
ale s IQ to tam nebude tak horký
místo na koních tam jezděj v medvědech

Z Billa na Nováka změním si svý jméno
a až tu malou zemi celou rozkradem, rozkradem
tak se vrátím ve svý rodný Colorado
a o tý zlatý žíle řeknu doma všem

Z Billa na Nováka změním si svý jméno
a až tu malou zemi celou rozkradem, rozkradem
tak se vrátím ve svý rodný Colorado
a o tý zlatý žíle řeknu doma všem 
7

: Zachraňte koně

Emi 
Peklo byl ráj, když hořela stáj, 
Ami7 
příteli,

C 
věř mi, koně 
D 
pláčou, poví
G 
dám.
H7 
 

Emi 
To byla půlnoc, vtom křik o pomoc, už 
Ami7 
letěly

C 
hejna kohoutů
D 
 a bůhví 
G 
kam 
H7 
.


R: G 
Zachraňte koně, 
Hmi 
křičel jsem tisíc
C 
krát,

G 
žil jsem jen pro ně, 
Hmi 
bránil je nejvíc
C 
krát,

než přišla Ami 
chvíle, kdy hřívy 
C 
bílé

pročesal Ami 
plamen, spálil na 
H7 
troud.


Ohrady a stáj a v plamenech byl kraj, už nedýchal,
já viděl, jak to hříbě umírá.
Klisna u něj a smuteční děj se odbývá,
jak tiše pláče oči přivírá.

R: Zachraňte koně, …
.. spálil na troH7 
ud.
8

: Na Pankráci

1. G 
Na Pankráci na malém 
C 
vršíčku

G 
stojí pěkné stromořa
D 

měl jsem holku, C 
namluve
G 
nou,

ale jiný mi D 
za ní cho
G 


2. Vy mládenci, kteří jste jako já,
nemilujte doopravdy
pomilujte, pošpásujte,
ale lásku jí neslibujte

3. Zdálo se mě ze čtvrtka na pátek
že jsem se svou Andulkou spal
probudím se, obrátím se,
ale jak mě ten sen oklamal
9

: Bratříčku zavírej vrátka

1. Ami 
Bratříčku,nevzlykej, to nejsou 
C 
bubáci,

G 
vždyť už jsi velikej, to jsou jen 
E7 
vojáci,

F 
přijeli v hranatých železných maringo
E 
tkách.


2. Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.

R: Ami 
Prší
Emi 
 a  
Ami 
venku 
Emi 
se  
Ami 
setmě
Emi 
lo,
Ami Emi 
 

Ami 
tato 
Emi 
noc 
Ami 
nebu
Emi 
de 
Ami 
krátká,
Emi Ami Emi 
 

Ami 
berán
Emi 
ka  
F 
vlku se 
Ami 
zachtělo,

F 
bratříč
Ami 
ku, zavřel jsi 
E 
vrátka?


3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.

4. Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.

R: Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
F 
bratří
Ami 
čku, 
F 
zavírej 
Ami 
vrátka! 
F Ami 
   
F 
Zavírej 
Ami 
vrátka!
10

: Král a klaun

Intro: G C G C G C 

1. KrD 
ál d
C 
o boje 
G 
táh
C 
', 
G 
do ve
C 
liké dá
G 
lky,
CG 
 

a s nC 
ím do té v
G 
álky j
D7 
el na mezku kl
G 
aun,

nD 
ež hl
C 
edí si s
G 
táh
C 
', 
G 
tak z vý
C 
razu tvá
G 
ře
CG 
 

bC 
ys nepoznal lh
G 
áře, c
D7 
o zakrývá str
G 
ach.

TD7 
iše šeptal při té hrůze: "
G 
Inter arma silent musae,"

mA 
ísto zvonku cinkal brněn
D7 
ím,
C#7D7 
 

král dC 
o boje 
G 
táh
C 
', 
G 
do ve
C 
liké dá
G 
lky,
CG 
 

C 
a s ním do té v
G 
álky j
D7 
el na mezku kl
G 
aun
H 
.
CGA7 
 


2. Král do boje táh', a sotva se vzdálil,
tak vesnice pálil a dobýval měst,
klaun v očích měl hněv, když sledoval žháře,
jak smývali v páře prach z rukou a krev.
Tiše šeptal při té hrůze:"Inter arma silent musae,"
místo loutny držel v ruce meč,
král do boje táh', a sotva se vzdálil,
tak vesnice pálil a dobýval měst.

3. Král do boje táh', s tou vraždící lůzou
klaun třásl se hrůzou a odvetu kul,
když v noci byl klid, tak oklamal stráže
a, nemaje páže, sám burcoval lid.
Všude křičel do té hrůzy, ve válce že mlčí Múzy,
muži by však mlčet neměli,
král do boje táh', s tou vraždící lůzou
klaun třásl se hrůzou a odvetu kul.

4. Král do boje táh', a v červáncích vlídných
zřel, na čele bídných jak vstříc jde mu klaun,
když západ pak vzplál, tok potoků temněl,
klaun tušení neměl jak zahynul král:
kdekdo křičel při té hrůze: "Inter arma silent musae,"
krále z toho strachu trefil šlak,
klaun tiše se smál a zem žila dále
a neměla krále, klaun na loutnu hrál,
klD7 
aun na loutnu hr
G 
ál, kl
D7 
aun na loutnu hr
G 
ál …
11

: Lásko! (Pár zbytků pro krysy)

1. Ami 
Pár zbytků pro krysy na misce od guláše,

E 
milostný dopisy s partií
Dmi 
 
E 
mariáše,

Dmi 
před cestou dalekou zpocený boty zujem

C 
a potom pod dekou 
E 
sníme, když onanujem.


R: Ami 
Lásko, 
G 
zavři se do pokoje,

Ami 
lásko, 
G 
válka je holka moje,

C 
ní se 
G 
milu
Ami 
ji, když 
G 
noci si 
Ami 
krátí
E 
m,

Ami 
lásko, 
G 
slunce máš na vějíři,

Ami 
lásko, 
G 
dvě třešně na talíři,

C 
ty ti 
G 
daru
Ami 
ji, až 
G 
jednou se 
Ami 
vrátí
E 
m.


2. Dvacet let necelých, odznáček na baretu,
s úsměvem dospělých vytáhnem cigaretu,
v opasku u boku nabitou parabelu,
zpíváme do kroku pár metrů od bordelu.

R: Lásko…

3. Pár zbytků pro krysy a taška na patrony,
latrína s nápisy, jež nejsou pro matróny,
není čas na spaní, smrtka nám drtí palce,
nežli se zchlastaní svalíme na kavalce.

R: Lásko…
Rec: LE 
evá, dva!

R: Lásko…
12

: Píseň Neznámého vojína

Rec: Zpráva z tisku:
"Obě delegace položily pak věnce na hrob Neznámého vojína."
A co na to Neznámý vojín?

1. Ami 
čele klaka, pak ctnostné rodiny a náruč chryzan
E7 
tém,

černá saka a žena hrdiny pod paží s amanAmi 
tem,
E7 
 

Ami 
kytky v dlaních a pásky smuteční civí tu před bra
E7 
nou,

ulpěl na nich pach síně taneční s bolestí sehraAmi 
nou.

Co tady F 
čumíte? Vlezte mi 
G 
někam!

Copak si Ami 
myslíte, že na to 
G 
čekám?

Co tady Ami 
civíte? Táhněte 
G7 
domů!

Ami 
Pomníky stavíte, 
F 
prosím vás, 
E7 
komu?
Ami E 
 


2. Jednou za čas se páni ustrnou a přijdou poklečet,
je to trapas, když s pózou mistrnou zkoušejí zabrečet,
pak se zvednou a hraje muzika písničku mizernou,
ještě jednou se trapně polyká nad hrobem s lucernou.
Co tady civíte? Zkoušíte vzdechnout,
copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?
Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?
Kašlu vám na fangle! Já jsem chtěl kněze!

3. Nejlíp je mi, když kočky na hrobě v noci se mrouskají,
ježto s těmi, co střílej' po sobě vůbec nic nemají,
mňoukaj' tence a nikdy neprosí, neslouží hrdinům,
žádné věnce pak na hrob nenosí Neznámým vojínům.
Kolik vám platějí za tenhle nápad?
Táhněte raději s děvkama chrápat!
Co mi to řAmi 
íkáte? Že šel bych z
G 
as? R
G7 
ád?

Ami 
Odpověď čekáte? N
F 
asrat, jo, n
E 
asrat!
Ami Ami6 
 
13

: Salome

1. Ami 
Něžná i proradná, 
C 
krutá i bezradná,

G 
plamen i červánek, ďábel i beránek,

E 
cukr i sůl,

Ami 
u vůně hřebíčku, 
C 
u rytmu střevíčků

G 
císař dnes myslí byl, za tanec přislíbil 
E 
království půl.


R: Ami 
Salo
E 
me, 
Ami 
noc už je na sklonku,

C 
Salome, podobnas' úponku,

G 
podobna kytaře pro svého vladaře,

E 
Salome, tančíš.


R: Salome, sťali už Křtitele,
Salome, usměj se vesele,
točíš se ve víru, ústa jak upíru
krví ti planou, Salome, la la laAmi C F E Ami C E 


2. Noci už ubývá, císař se usmívá,
pokojně mohu žít, všeho lze použít
pro dobrý stát,
možná ho napadlo prastaré říkadlo:
dějiny když tvoří se, pro hlavy na míse
nemá se štkát.
R: Salome, netanči, nechceš-li,
Salome, hosté už odešli,
jenom roj komárů dopíjí z pohárů
krůpěje vína.

R: Salome, trochu jsi pobledla,
Salome, v koutku jsi usedla,
víčka máš šedivá, nikdo se nedívá,
Salome! Pláčeš …? Ami 
La la 
E 
la
Ami C G E Ami 
14

: Veličenstvo Kat

1. Dmi 
ponurém osvětlení 
C 
gotického 
Dmi 
sálu

F 
kupčíci vyděšení 
Gmi 
hledí do mi
A 
sálů
Dmi 
 

a houfec Bb 
mordýřů si 
C 
žádá požeh
Dmi 
C 
ní,

Gmi 
vždyť první z 
Dmi 
rytířů je 
A7 
Veličenstvo 
Dmi 
Kat.

Gmi 
vždyť první z 
Dmi 
rytířů je 
A7 
Veličenstvo 
Dmi 
Kat.


2. Kněz-ďábel, co mši slouží, z oprátky má štolu,
pod fialovou komží láhev vitriolu,
pach síry z hmoždířů se valí k rudé kápi
[: prvního z rytířů, hle: Veličenstvo Kat. :]

R: NF 
a korouhvi st
C 
átu j
Bb 
e emblém s g
C 
ilotinou,

F 
ostnatýho dr
C 
átu p
Bb 
áchne to shn
C7 
ilotinou,

v krGmi 
aji hnízdí hejno krkav
Dmi 
čí, 
Gmi 
lidu vládne mistr popravč
A7 
í.


3. Král klečí před Satanem na žezlo se těší
a lůza pod platanem radu moudrých věší
a zástup kacířů se raduje a jásá,
[: vždyť prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

4. Na rohu ulice vrah o morálce káže,
před vraty věznice se procházejí stráže,
z vojenských pancířů vstříc černý nápis hlásá,
[: že prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

R: Nad palácem vlády ční prapor s gilotinou,
děti mají rády kornouty se zmrzlinou,
soudcové se na ně zlobili, zmrzlináře dětem zabili.

5. Byl hrozný tento stát, když musel jsi se dívat,
jak zakázali psát a zakázali zpívat,
a bylo jim to málo, poručili dětem
[: modlit se jak si přálo Veličenstvo Kat. :]

6. S úšklebkem Ďábel viděl pro každého podíl,
syn otce nenáviděl, bratr bratru škodil,
jen motýl smrtihlav se nad tou zemí vznáší,
[: kde v kruhu tupých hlav dlí Veličenstvo Kat. :]
15

: Blues

1. D 
Blues opuštěný postele,

A 
blues znamenající smutek

G 
vzpomínky jako zběsilé

D 
vracejí 
A 
každý dotek.


2. Blues ustlanýho polštáře,
blues složený bílý deky,
samotu křičí do tváře,
dva lístky do diskotéky.

3. Blues prázdných hrnků od kávy,
blues zvětralýho vína
nechci si sám lehat do trávy,
byla to moje vina.

4. Blues smutných zubních kartáčků,
blues zapomenutých sponek,
slepená fotka v rámečku
vyčkává na tvůj zvonek.

5. = 1.
6. = 4.
16

: Hlupák váhá

1. Ami 
Když ti svoje záda 
G 
štěstí uká
D 
že,

F 
nála
G 
du máš mizer
Ami 
nou.

Ami 
Těžko se ti hledá 
G 
trocha kurá
D 
že,

F 
zůsta
G 
neš stát jako 
Ami 
sloup.


Sólo: 

2. Když máš kamaráda a on tě podrazí,
náladu máš mizernou.
Tehdy jeho zrada v srdci zamrazí,
zůstaneš stát jako sloup.

R: F 
Hlupák 
G 
váhá,
Ami 
 svět kupředu uhání.

F 
Hlupák 
G 
váhá,
Ami 
 ztrácí život v čekání.

F 
Hlupák 
G 
váhá,
Ami 
 ale život utíká.

F 
Hlupák 
G 
váhá.
E 
 


Sólo: 

3. Když máš kamaráda a on tě podrazí,
náladu máš mizernou.
Tehdy jeho zrada v srdci zamrazí,
zůstaneš stát jako sloup.

R: Hlupák váhá…

Sólo: 
17

: Vojín XY hlásí příchod

1. G 
Ospalá 
D 
vrátnice

F 
a na polici 
C 
poslední dva klíče

Ami 
v skleněné 
F 
vitrínce

D 
se smutně krčí pro turisty ký-če


2. Vrzavé schodiště
ošlapané snad miliony kroků
kráčíte nejistě
vnímáš jen křivku jejích boků

3. Manželský postele
a vycházková uniforma v skříni
zelená košile
ty zatím dumáš o svatební sí-ni

4. Hodinky na ruce
které tvůj čas tak neúprosně měří
kdy sáhneš po klice
těch oprýskaných hotelových dveří

5. Kdy vstaneš z postele
a městem v předpisovém saku
vůbec ne vesele
jí budeš doprovázet k poslednímu vlaku

6. Kdy ještě ucítíš
naposled ve tvých její teplé dlaně
zašeptáš tiše: piš
a její pusa bude chutnat slaně

7. Kdy trochu zklamaně
a smutně projdeš pod nápisem "východ"
kdy řekneš na bráně:
vojín XY vám hlásí příchod
18

: Nesem vám noviny

1. D 
Nesem 
G 
vám 
D 
novi
G 
ny, 
D 
poslou
A 
chej
D 
te,

D 
z betlém
G 
ské 
D 
kraji
G 
ny, 
D 
pozor 
A 
dej
D 
te.

[: D 
Slyšte je pilně 
A7 
a neomylně :],
D 
 rozjí
A 
mej
D 
te. 


2. Synáčka zrodila čistá Panna,
v jesličky vložila Krista Pána.
[: Jej ovinula a zavinula :] plenčičkama. 

3. K němužto andělé z nebe přišli,
i také pastýři jsou se sešli.
[: Jeho vítali, jeho chválili, :] dary nesli. 

4. Vítej nám, Ježíšku, z nebe daný,
který se narodil z čisté Panny,
[: pohlédni na nás, dál přijmi od nás :] tyto dary. 

19

: Cesta

Intro: C G Ami F G 

1. Tou C 
cestou  

Tím směrem prý bych se Gsus4 
dávno měl 
G 
dát 

Když Dmi 
sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají 

Kus F 
něhy ti za nehty 
G 
slíbí a dají


2. Víc síly 
se prát, na dně víc dávat než brát.
A i když se vleče a je schůdná jen v kleče
Donutí přestat se zbytečně ptát

R: Jestli se C 
blížím k cíli  

Kolik G 
zbývá víry, kam 
Ami 
zvou  

Svodidla, co po tmě mi F 
lžou?
G 
  

Zda couvám zpátky
A plýtvám řádky, co řvou
Že už mi doma neotevřou  

3. Nebo jít s proudem
Na lusknutí prstu se začít hned smát, 
Mít svůj chodník slávy a před sebou davy 
A přes zkroucená záda být součástí stáda

4. Ale zpívat 
A hrát, kotníky líbat, a stát
Na křídlech všech slavíků, a vlastně už ze zvyku
Přestat se zbytečně ptát 
20

: Ty a já


1. Znám C 
milion blyštivých měst v nich milion 
F 
dveří  

za G 
nimi labyrinty cest co mě lákají 
C 
dál  

C 
nad tím vším ještě víc hvězd chceš ať mě 
F 
střeží 

G 
abych se neztratil abych se nenachy
C 
tal 
Emi7 
 


R: ProtožeF 
 ty a já jsme 
G 
jedno jen ze dvou částí  

protože F 
ty a já jsme 
G 
dvě křídla nad propastí 

a tak C 
doufám, že to co mě i tebe tak 
F 
mrazí 

G 
nejsou jen tři tečky na konci 
C 
frá-zí 
Emi 
 
Emi7 
 

a tak C 
doufám, že to co mě i tebe tak 
F 
mrazí 

G 
nejsou jen tři tečky na konci 
C 
 frá-
Emi 
zí 


2. Znám sto tisíc scénářů v nich sto tisíc rolí 
a uprostřed všech ta jediná co bych chtěl hrát 
je to ta co jsi vepsala do snářů a co nás pojí 
co s ní každý den vstávám a večer jdu spát 

R: 

trumpeta: Am Fmaj7 Em F FG Am Fmaj7 Em F G 

a tak doufám, že to co mě i tebe tak mrazí 
nejsou jen tři tečky na konci frází 
a tak doufám, že to co mě i tebe tak mrazí 
nejsou jen tři tečky na konci frází
21

: Byl to Shane

1. Tam Ami 
někde v dálce oheň kvet', a 
G 
tak jsem k němu 
Ami 
jel, 

jen tak s chlapama G 
posedět jsem zro
F 
vna tenkrát ch
E 
těl, 

ten staF 
řík s tváří vr
G 
ásčitou 
F 
jak dubovej 
E 
kmen 

vyAmi 
právěl pověst letitou o stř
G 
elci jménem Sh
Ami 
ane. 


R: G 
Byl to Sh
Ami 
ane, 
G 
byl to Sh
Ami 
ane. 


2. Je v kraji klid, však bejval čas, kdy Reed tu s bandou vlád', 
všem při tom jménu běhal mráz a nikdo nemoh' spát, 
Reed zabíjel a všechno krad, všechno včetně žen, 
a strašlivě se začal smát, když slyšel jméno Shane. 

R: Byl to Shane…

3. Shane, to je zlý svědomí lumpů jako Reed, 
i když je člověk jako my, tak líp se umí bít, 
a pak nám pastor vyjevil, že měl dnes živej sen, 
a den nato se objevil střelec jménem Shane. 

R: Byl to Shane…

4. Měl tváře prachem šedivý a oči jako len, 
měl divný jméno mazlivý, on jmenoval se Shane, 
my všichni na něj koukali, co se bude dít, 
pak jména svý jsme říkali, a on dal koni pít. 

R: Byl to Shane…
5. Měl šaty z módy vyšlý snad, v tom se nevyznám, 
a unavenej na zem pad' k žlutejm diviznám, 
a pak se zdvih', řek': "Už jsem fit," jen trochu přitom zív', 
a řek' nám, že jde vyčistit ten Augiášův chlív. 

R: Byl to Shane…

6. A v saloonu tou dobou Reed se svojí bandou byl, 
ten Reed by jistě přestal pít, kdyby vytušil, 
že dostane ho pistolník s očima jako len, 
štíhlej jako řeholník, muž toho jména Shane. 

R: Byl to Shane…

7. Shane bouchačku si spustil níž, než do saloonu vlez', 
a my nad ním dělali kříž, vidím to jako dnes, 
a pak jsme jenom slyšeli šest poctivejch ran, 
a tím, že rány zazněly, zhas' celej Reedův klan. 

R: Byl to Shane…

8. Shane vyšel ven, měl pevnej krok a řek': "Je hotovo," 
však rudá krev mu barví bok, on měl v něm olovo, 
pak řek', že je čas odejít, v očích měl chladnej cejn, 
a v saloonu byl mrtvej klid, on jmenoval se Shane. 

R: Byl to Shane…

9. Ten večer rosou zastudil a na kůži sed' chlad, 
i já, ač jsem se nenudil, jsem řek', že půjdu spát, 
my dali jsme si po loku, už stařík spí svůj sen, 
jen já mám jizvu na boku a mý jméno je Shane. 

R: Byl to Shane… (2×)  
22

: Generál Laudon

G 
Generál Laudon, 
D 
jede skrz 
G 
vesnici, 

generál Laudon, D 
jede skrz 
G 
ves.

C 
Jede skrz 
G 
vesnici, 
D 
má bílou 
G 
čepici,

generál Laudon, D 
jede skrz 
G 
ves.


Stůj! Kdo tam? Patrola! Jaká? Vojenská! Kdo jí vede? Ženská! Jaká?

-- Chlupatá, kozatá, atd. --

G 
Chlupatou, chlupatou, tu já mám nejrad
D 
ši,

chlupatou, chlupatou, tu já mám G 
rád.

Já jí D 
pomiluju ona zase 
G 
mě mě mě,

že je D 
chlupatá, trápí srdce 
G 
mé!
23

: To ta Helpa

1. Ami 
To ta 
D 
Heľpa 
Ami 
to ta 
D 
Heľpa 

Ami 
to je 
E 
pekné 
Ami 
mesto

a v tej Heľpe a v tej Heľpe 
švárnych chlapcov je sto

Ref: F 
Koho je sto 
C 
koho je sto

G 
nie po mojej 
C 
vôli
E 
 

Ami 
len za 
D 
jedným 
Ami 
len za 
D 
jedným 

Ami 
srdiečko 
E 
ma 
Ami 
bolí


2. Za Janíčkom za Palíčkom krok by nespravila
za Ďuríčkom za Mišíčkom Dunaj preskočila

Ref: Dunaj Dunaj Dunaj Dunaj aj to širé pole
ľen za jedným ľen za jedným počešenie moje.
24

: Behind Blue Eyes

Emi G D C A 
1. Emi 
No one knows what it's
G 
like

To be the D 
bad man

To be the C 
sad man

BeA 
hind blue eyes

And no one knows
What it's like to be hated
To be faded to telling only lies

R: But myC 
 dre
D 
ams they aren't as
G 
 empty

As my C 
conscious
D 
 seems to 
E 
be

I have Hmi 
hours, only
C 
 lonely

My love isD 
 vengeance

That's never A 
free


2. No one knows what its like
To feel these feelings
Like i do, and I blame you
No one bites back as hard
On their anger
None of my pain woe
Can show through

R: But my dreams they aren't as empty…
25

: Dobrodružství s Bohem Panem

1. Ami 
Je půlnoc nádherná, 
G 
spí i lucerna,

F 
tys' mě opustil 
E 
ospalou,

tu v Ami 
hloubi zahrady 
G 
cítím úklady,

F 
píšťalou 
E 
někdo sem krá
Ami 
čí,

hráC 
 náramně 
G 
krásně a na mě

F 
tíha podivná 
E 
doléhá,

C 
hrá náramně, 
G 
zná mě, nezná mě,

F 
něha a 
E 
hudba až k plá
Ami 
či.


2. Pak náhle pomalu skládá píšťalu,
krok, a slušně se uklání,
jsem rázem ztracená, co to znamená,
odháním strach, a on praví:
Pan jméno mé, mám už renomé,
Pan se jmenuju a jsem bůh,
Pan, bůh všech stád, vás má, slečno, rád,
jen Pan je pro vás ten pravý.

3. Ráno, raníčko, ach, má písničko,
Pan mi zmizel i s píšťalou,
od Pana, propána, o vše obrána,
ospalou najde mě máti,
hrál a ve tmě krásně podved' mě,
kam jsem to dala oči, kam,
Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh
počítám "dal" a "má dáti".
26

: Mamá

R: Emi 
Mama skončí 
Ami 
panenky 
H 
v ráji a 
Ami 
s kým si tam 
H7 
hrají

Emi 
Mama a kdy 
C 
přijde ten 
Ami 
princ pro mne 
H7 
k nám?


1. Tak čas Emi 
ubíhá ptaní 
Ami 
přibývá

Máma H 
lásku zná je hřích 
Emi 
když jí mám 

Slza Ami 
prolitá úsměv 
Emi 
prosvítá 

A pak H7 
rada zní ještě 
Emi 
počkej s ní.


R: Mama skončí panenky v ráji …

2. Jednou přišel k nám všechno vzal co mám 
Teď jsem shořelá to se nedělá 
Někam cestu měl zpátky neuměl 
Nemít tenkrát ji život ukrátím.

R: Mama skončí panenky v ráji …

3. Matku hrob mi vzal jsem tu bez ní dál 
Žiju s mužem svým není princ to vím 
Přijdou zklamání kdo se ubrání 
Vyhlídky snad má ta co se mě ptá.

R: Mama skončí panenky v ráji …
Emi 
Mama.


27

: Nechte zvony znít

C 
Bez tebe mám 
G 
jenom chvíli 
C 
dlouhou, 

naplněnou G 
spoustou divnejch 
C 
snů, 

v nich F 
starý 
C 
kostel 
G 
modlí 
Ami 
se mou 
G 
touhou 

C 
a já prosím: 
F 
nechte zvony 
G 
znít. 


Chtěla bych znát píseň hrozně dlouhou, 
vyzpívat v ní samotu svých snů, 
tys naučil mě polovinu pouhou 
a já prosím: nechte zvony znít. 
®: Emi 
Jen zvony ví, co jsi mi 
Ami 
vzal, 

D 
jen zvony ví, co bude 
G 
dál. 


Přijde jednou skladatel a básník, 
kterej umí sto divnejch snů žít, 
má píseň bude růst jak křehkej krápník 
a já prosím: nechte zvony znít, 
C 
a já prosím: 
F 
nechte zvony 
G 
znít, 

C 
a já prosím: 
F 
nechte zvony 
G 
znít. 


®:
®: Emi 
Jen zvony ví, co jsi mi 
Ami 
vzal, 

D 
jen zvony ví, co bude 
G 
dál. 


Přijde jednou skladatel a básník, 
kterej umí sto divnejch snů žít, 
má píseň bude růst jak křehkej krápník 
a já prosím: nechte zvony znít, 
C 
a já prosím: 
F 
nechte zvony 
G 
znít, 

C 
a já prosím: 
F 
nechte zvony 
G 
znít. 


®: 
28

: Bitva o Karlův most

C 
Má vlasy 
G 
dlouhý do půl 
C 
pasu

C 
k turistům 
F 
jistou náklon
C 
nost

C 
barokní 
G 
sochy v letním 
C 
jasu

C 
sedí tu 
F 
jako hejno 
C 
vos

/: Ami 
má vlasy do 
Emi 
pasu a 
F 
jen tak pro ra
C 
dost

C 
nabízí 
G 
ortel nebo 
C 
spásu :/ 
C 
spásu
F 
 

F 
v bitvě o Karlův 
C 
most

Emi 
To pro te
F 
be král Karel 
C 
Čtvrtý

F 
má lá
Emi 
sko vlasa
Dmi 

/: G 
dával 
C 
  do malty 
F 
žloutek

Emi 
a mrhal 
Dmi 
úsilím a 
C 
pruty 
F 
ze zla
C 
ta :/

Má vlasy dlouhý do půl pasu
svůj bledej šampónovej chvost
a svádí právě toho času
bitvu o Karlův most
/: má v očích muškety, děla
a čeká na Švéda
klíč ke zbrojnici těla
až na Kampě mu dá :/
To pro tebe král Karel Čtvrtý …
Máš vlasy dlouhý do půl pasu
tvou svatou válku vidí most
barokní sochy v letním jasu
a Němců kolem jako vos
/: máš vlasy do pasu
a jen tak pro radost
nabízíš ortel nebo spásu:/
v bitvě o Karlův most
v bitvě o Karlův most
v bitvě o Karlův most
29

: Cizinec

1. Ami 
Na kraji pouště slun
Dmi 
cem spále
Ami 

Dmi 
Stojí naše 
Ami 
malý měs
E7 
to dřevě
Ami 

Jednoho dne právě čas oběda byl
Se na kraji města jezdec objevil

2. Měl černý sombréro na něm bílej prach
Pod ním hadí voči ze kterejch šel strach
Místo cigarety měl v ústech růži
A na stehnech pouzdra z chřestýších kůží

R: Dmi 
Tu jeho tvář tu kaž
G 
dej z nás poznal

Dmi 
Na každým nároží 
C 
zatykač vlál

Dmi 
Na něm cifra za kte
Ami 
rou by sis žil

E7 
A přece nikdo z nás 
Ami 
nevystřelil


3. Pomalu projížděl hlavní ulicí
Město bylo tichý jak město spící
Před salónem zastavil a z koně slez
Jeho stín šel s ním a za stínem děs

4. I zábava u baru prudce zvladla
Když vešel dovnitř s tváří u zrcadla
Objednal si pití s v místnostech těch
Každej z chlapů poslouchal jenom svůj dech

R: Tu jeho tvář …

5. On jenom se usmál a dopil svůj drink
Mexickým dolarem o barpult cink
Pak ke koni došel krokem pomalým
A za chvíli zmizel jak z doutníku dým

R: Tu jeho tvář …

30

: Pověste ho Vejš

Na dnešek jsem měl divnej sen. Slunce pálilo a před salonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed šibenice z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy odsouzenci kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením, ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek: 

R1: Pověste ho Ami 
vejš, ať se houpá, pověste ho 
C 
vejš, ať má 
G 
dost.

Pověste ho Dmi 
vejš, ať se 
Ami 
houpá, že tu 
G 
byl nezvanej 
Ami 
host.


1. Pověste ho, že byl jinej, že tu s námi dejchal stejnej vzduch.
Pověste ho, ze byl línej a tak trochu dobrodruh.

2. Pověste ho za El Passo, za snídani v trávě a lodní zvon.
Za to že neoplýval krásou, že měl F 
country rád, že se 
E 
uměl smát i 
Ami 
vám.


R2: Nad hlaC 
vou mi slunce 
G 
pálí konec 
Dmi 
můj nic neod
C 
G 
lí,

do svých C 
snů se dívám z 
G 
dáli.

A do Dmi 
uší mi stále zní tahle 
E 
moje píseň poslední


3. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad.
Za to že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

R2: Nad hlavou mi slunce …

R1: Pověste ho vejš …

4. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib.
že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb.

5. Pověste ho, ze se koukal, ze hodně jed a hodně pil.
ze dal přednost jarním loukám a pak se usadil a pak se oženil a žil.

R1: Pověste ho vejš …

31

: Prodavač

G 
Pojďte všichni dovnitř, pozvěte si všechny známé,

my vám dobrou radu dáme, neboť právě otvíráme,
prodáváme, vyděláváme, co kdo chcete, tak to máme,
co nemáme objednáme, všechno známe, všechno víme,
poradíme, posloužíme.

1. G 
Stál krámek v naší ulici, v něm 
C 
párky, buřty s hořčicí

D7 
bonbóny a sýr a sladký 
G 
mák.

Tam chodíval jsem potají, tak jak to kluci dělají
a ochutnával od okurek lák
C 
pro mou duši nevinnou pan 
G 
vedoucí byl

hrdinou, když A7 
po obědě začal pro
D7 
dávat

G 
Měl jazyk mrštný jako bič a 
C 
já byl z něho celý pryč

a touD7 
žil jsem se prodavačem 
G 
stát.


R: G 
Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka,

C 
kilo chleba, kilo cukru, jeden rohlík, jedna veka,

D7 
všechno máme, co kdo chcete, obchod kvete, jen si račte 
G 
říct.
Čtyři kila, deset kilo, dvacet kilo, třicet kilo,
navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo,
prosím pěkně, mohu nechat o jedenáct deka víc.

2. Já nezapomněl na svůj cíl a záhy jsem se vyučil
a moh být ze mě prodavačů král.
Jenomže, jak běžel čas, náhle zaslechl jsem hudby hlas
a znenadání na jevišti stál.
I když nejsem králem zpěváků, teď zpívám s partou Fešáků
a nikdo vlastně neví, co jsem zač
Mě potlesk hřeje do uší a mnohý divák netuší,
že mu vlastně zpívá prodavač.

R: Pět deka, deset deka,…

Vím, že se život rozletí a sním o konci století,
kdy nikdo neví, co je chvat a shon 
a dětem líčí babička, jak vypadala elpíčka
a co byl vlastně starý gramofon.
I kdyby v roce dva tisíce byla veta po muzice,
obchod je věc stále kvetoucí.
Už se vidím, je to krása, ve výloze nápis hlásá:
Michal Tučný : odpovědný vedoucí.

R: Pět deka, deset deka,…
32

: Ráno bylo stejný

1. G 
Stál na zastávce s vypůj
Hmi 
čenou kytarou

Ami 
v druhé ruce holku, to 
D 
zavazadlo 
G 
svý.

Emi 
A tý holce v sáčku řek 
D 
dobrýtro miláčku

C 
podívej se 
G 
do dáli, 
E7 
uvidíš dvě smutný kole
Ami 
je

D7 
na silni
G 
ci…


R: D 
Ráno bylo stejný, 
C 
nesváteč
G 
C G C G 
 

D 
na tvářích počasí 
C 
proměnlivý
G C G 
 

D 
rádio hlásilo 
C 
na blatech 
G 
svítá

E7 
každý byl tak trochu 
Ami7 
sám, 
D 
hm.
G 
..


2. Ráno bylo stejný, stejný pivo, stejný blues
ospalý a nudný byly po flámu
kouřili partyzánku dým foukali do vánku
dívali se do dáli, viděli dvě smutný koleje
na silnici…

R: Ráno bylo stejný…

3. Holka zvedej kotvy, nikdo nás už nebere
pojedeme po svejch do podnájmu žít
koupíme na splátky, jízdenku tam a zpátky
až omrzí nás dálky
budem jak dvě smutný koleje, na silnici…
33

: Chodím po Brodwayi

Chodím D 
po Broadwayi hladov sem a tam,

D 
chodím po Broadwayi hladov sem a 
A 
tam,

chodím D 
po Broadwayi, 
G 
po Broadwayi,

D 
po Broadwayi 
A 
hladov sem a 
D 
tam.


Ref: 
D 
Singi jou jou jupí jupí jou,

D 
singi jou jou jupí jupí 
A 
jou,

singi D 
jou jou jupí, 
G 
jou jou jupí,

D 
singi jou jou 
A 
jupí jupí 
D 
jou.


D 
Práci nedostanu, černou kůži mám,

D 
práci nedostanu, černou kůži 
A 
mám,

práci D 
nedostanu, 
G 
nedostanu,

D 
protože já 
G 
černou kůži 
D 
mám.


Ref: D 
Singi jou jou jupí…


D 
Moje černé děti mají stále hlad,

D 
moje černé děti mají stále 
A 
hlad,

moje D 
černé děti, 
G 
černé děti,

D 
černé děti 
A 
mají stále 
D 
hlad.


Ref: D 
Singi jou jou jupí…


D 
A já pevně věřím, že zas přijde den,

D 
a já pevně věřím, že zas přijde 
A 
den,

a já D 
pevně věřím, 
G 
pevně věřím,

D 
že zas bude 
A 
černoch 
D 
svoboden.


Ref: D 
Singi jou jou jupí…
34

: Niagara

Na břehu D 
Niagary, stojí 
A7 
tulák starý,

na svou první lásku vzpomíD 
ná.

Jak tam stáli spolu, dívaA7 
li se dolů,

až jim půlnoc spadla do klíD 
na.


Teskně hučí NiaA7 
gara, teskně hučí do no
D 
ci,

komu D7 
vášeň v srdci 
G 
Gmi 
rá,

tomu D 
není pomo
A7 
ci,

komu D7 
vášeň v srdci 
G 
Gmi 
rá,

tomu D 
není pomo
A7 
ci. 
D 
 
Střemhlav D 
do propasti padá 
A7 
proud,

na něm vidím tebe děvče D 
plout,

škoda že ten D7 
přelud 

G 
krá
Gmi 
sný 
D 
nelze 
A7 
obej
D 
mout,

škoda že ten D7 
přelud 

G 
krá
Gmi 
sný 
D 
nelze 
A7 
obej
D 
mout.


Osud tvrdou pěstí, zničil lidské štěstí,
i ten nejkrásnější jara květ
i ten kvítek jara vzala Niagára
ta jej nenavrátí nikdy zpět.

Teskně hučí Niagara, teskně hučí do noci,
komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci,
komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci.

Střemhlav do propasti padá proud,
na něm vidím tebe děvče plout,
škoda, že ten přelud krásný nelze obejmout,
škoda, že ten přelud krásný nelze obejmout.
35

: Seděla u vody

1. D 
Seděla u vody, trhala jahody,

já ji kopnul do prdele, spadla do vody.

Ref: A já ji G 
tak rád nám ou-jé-je-je a já jí 
D 
tak rád mám ou-jé-je-je.

A 
A z tý velký lásky, 
G 
narostli mi vlásky, 
D 
 stal se ze mě 
G 
chuli
D 
gán.


2. Ve vodě plavala, hlava jí čouhla,
tak jsem po ní hodil šutr, hned jí schovala.

3. Když vylezla z vody ven, měla hlavu plnou řas,
kopnul jsem jí do prdele, už tam byla zas.

4. Já ji říkám milá, půjdem do kina.
Vona na to vole, vole, to je kravina.

5. Já ji říkám milá, půjdem na schůzi,
Vona na vole, vole, tam jsou soudruzi.

6. Já ji říkám milá, koukni hasiči,
vona na to vole, vole, táhni do piči.

7. Já ji říkám milá, pěknou blůzu máš,
vona na to vole, vole, proč jí nesvlíkáš.

8. Já jí říkám milá, pěkný kozy máš,
vona na to vole, vole, proč je necucáš.

9. Já ji říkám milá, pěknou píču máš,
vona na to vole, vole, proč ji nešukáš.

10. K čemu mi pak byla, ta celá námaha,
vona se tu přede všema svlíkla do naha.

11. Z vody vylez mlok, dal si ruce v bok,
začal zpívat, tančit, trsat, ručičkama rock.

12. Na, na, na…
36

: Žádnej neví jak se to rýmuje

1. [: C 
Kolo, rovno, hovno, j
G 
ak se to rýmuj
C 
e :] 

F 
Kolo jede 
C 
rovno, 
G 
rovno přes to 
C 
hovno, 

kolo, rovno, hovno, G 
tak se to 
C 
rýmuje. 


2. Rychlík, pytlík, šnytlík, jak se to rýmuje, rychlík, pytlík, šnytlík, jak se to rýmuje, 
když tě svrbí pytlík, dej si na něj šnytlík a pojedeš jak rychlík tak se to rýmuje. 

3. Křoví, Novák, postel, jak se to rýmuje, křoví, Novák, postel, jak se to rýmuje, 
v křoví najdeš chrousta, Nováků je spousta a v posteli se taky moc hezky miluje. 

4. Hospoda, flinta, blbost, jak se to rýmuje, hospoda, flinta, blbost, jak se to rýmuje, 
v hospodě se hýří, flintou zase míří a blbost ta se šíří, tak se to rýmuje 

5. Hospoda, náves, liják, jak se to rýmuje, hospoda, náves, liják, jak se to rýmuje, 
v hospodě se pije, na návsi se blije a liják všechno smyje, tak se to rýmuje. 

6. Branec, ranec, kanec jak se to rýmuje, branec, ranec, kanec jak se to rýmuje, 
po cestě jde branec, na zádech má ranec, je ožralej jak kanec, tak se to rýmuje. 

7. Talíř, malíř, halíř jak se to rýmuje, talíř, malíř, halíř, jak se to rýmuje, 
bramboračků talíř dal si nasmažit malíř a neměl ani halíř tak se to rýmuje. 

8. Gubare, Remek a já, jak se to rýmuje, Gubare, Remek a já, jak se to rýmuje, 
Gubarev má dceru, Remek lítá v éru a já na ně seru, tak se to rýmuje. 

9. Prádlo, peří, škola, jak se to rýmuje, prádlo, peří, škola, jak se to rýmuje, 
prádlo to se pere, peří to se dere a na školu se vzpomíná, tak se to rýmuje. 

10. Tygři, hasiči, sulc, jak se to rýmuje, tygři, hasiči, sulc, jak se to rýmuje, 
tygři to jsou šelmy, hasiči maj helmy a sulc se třese velmi, tak se to rýmuje. 

11. Šustr, Mustr, lustr, , jak se to rýmuje, Šustr, mustr, lustr, jak se to rýmuje, 
u stolu sedí Šustr, v ruce drží mustr a nad ním visí lustr, tak se to rýmuje. 

12. Válka, Nova, ňadra, jak se to rýmuje, válka, Nova, ňadra, jak se to rýmuje, 
válka stojí sumy, na Novu se čumí a ňadra bývaj z gumy, tak se to rýmuje. 

13. Voják, holka, ptáček, jak se to rýmuje, voják, holka, ptáček, jak se to rýmuje, 
holka má vojáčka, voják holku mačká a holka mačká ptáčka, tak se to rýmuje. 

14. Mravenec, medvěd, papež, jak se to rýmuje, mravenec, medvěd, papež, jak se to rýmuje, 
mravenec je pilný, medvěd zase silný a papež neomylný tak se to rýmuje. 

15. Papež, prdel, hadr, jak se to rýmuje, Papež, prdel, hadr, jak se to rýmuje, 
v Papeží je víra, v prdeli zas díra a hadrem se utírá, tak se to rýmuje. 

16. Panna, skála, postel, jak se to rýmuje, panna, skála postel, jak se to rýmuje,
panna ta je hrdá, skála zase trvdá a v posteli se narodil spisovatel Drda. 

17. Londýn, Vídeň, Praha, jak se to rýmuje, Londýn, Vídeň, Praha, jak se to rýmuje, 
v Londýně maj Whisky, ve Vídni zas řízky jen v Praze máme hovno, tak se to rýmuje. 
37

: Bon Soir Mademoiselle Paris

1. Emi 
Mám v 
H7 
kapse jeden 
Emi 
frank, 

jsem D7 
nejbohatší z 
G 
bank nad Sei
H7 
nou, 

mám víc než krupiér, 
stíny Sacre Coeur nade mnou. 

R: C 
Láska je 
D 
úděl 
G 
tvůj, 

Ami 
pánbůh tě 
H7 
opat
Emi 
ruj, 

[: bon soC 
ir, ma
D 
demoiselle, Pa
Emi 
ris. :]


3. Znám bulvár Sant Michel, 
tam jsem včera šel s Marie Claire, 
vím, jak zní z úst krásných žen, 
ta slůvka: Car je ťaime, oh ma cher. 

R: Láska je úděl tvůj, … 

38

: Dej mi víc své lásky

1. G#mi 
Vymyslel jsem spoustu nápadů, 
H 
aů,

co G#mi 
podporujou hloupou nála
F# 
du, a
D# 
ů,

G# 
hodit klíče do kanálu,

C# 
sjet po zadku 
C#mi 
holou skálu,

G#mi 
v noci chodit 
D# 
strašit do h
G#mi 
radu.


2. Dám si dvoje housle pod bradu, aů,
v bílé plachtě chodím pozadu, aů,
úplně melancholicky
s citem pro věc, jako vždycky,
vyrábím tu hradní záhadu.

Ref: H 
Má drahá, dej mi víc, 
D# 
má drahá, dej mi víc,

G#mi 
má drahá, 
E 
dej mi víc své 
H 
lásky, 
F# 
aů,

H 
já nechci skoro nic, 
D# 
já nechci skoro nic,

G#mi 
já chci jen 
E 
pohladit tvé 
H 
vlásky, 
D# 
aů.


3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů,
mi dokonale zvednul náladu, aů,
natrhám ti sedmikrásky,
tebe celou, s tvými vlásky,
zamknu si na sedm západů.

Mezihra: 

Ref: Má drahá, dej mi víc…

4. = 3.
+ aů, aů, aů, aů.
39

: Jasná zpráva

Sólo: 

1. SG 
končili jsme, jasná zpráva,

Emi 
proč o tebe z
C 
akopávám d
D 
ál,

Ami 
projít bytem 
C 
já abych se b
G 
ál.


2. Dík tobě se vidím zvenčí,
připadám si starší menší sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

Ref: Emi 
Pěnu s vůní j
Hmi 
ablečnou, v
Emi 
yvanulý s
Hmi 
prej,

Emi 
telefon, cos u
G 
střihla mu šň
D 
ůru,

Emi 
knížku krásně z
Hmi 
bytečnou, 
Emi 
co má lživý 
Hmi 
děj,

Emi 
píše se v ní, j
G 
ak se lítá v
D 
zhůru,

lítá vAmi 
zhůru, ve dvou vz
D 
hůru.


2. Odešla's mi před úsvitem,
mám snad bloudit vlastním bytem sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

Sólo: 

Ref: Pěnu s vůní jablečnou…

3. Skončili jsme jasná zpráva,
není komu z okna mávat víc,
jasná zpráva, rub, co nemá líc.

Sólo: 2× 4/4

E:|-7---------|-----------7--7-------|----7-8-10-12--12-10-8-|-7--------
B:|---8-------|---7-8-10--------10-8-|-10--------------------|---8------
G:|-----7~~~~-|-9--------------------|-----------------------|-----8~~~-
D:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
A:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
E:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
40

: Okno mé lásky

1. G 
Kdo tě líbá, když ne 
C 
já,

G 
kdo tě hlídá když ne 
C 
já,

G 
okno v přízemí je 
F 
zavřené i 
C 
dnes, lásko 
G 
má.


2. Kdo ti zpívá, když ne já,
kdo tě hlídá když ne já,
okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má.

R. Emi 
A v jeho 
D 
lesku vidím 
C 
přicház
D 
et

Emi 
sebe ve vě
D 
ku patnáct 
C 
let

Emi 
a znovu ří
D 
kám spoustu 
C 
něžných vět:

G 
Ty, 
C 
já, 
G 
jsme 
C 
my, 
G 
ty a 
D 
náš 
C 
svět.


3. Kdo tě budí, když ne já,
kdo tě nudí, když ne já,
okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má.

Mezihra

R. Emi 
A v jeho 
D 
 lesku…


4. Kdo tě hladí, když ne já,
kdo tě svádí, když ne já,
kdo tě zradí když ne já.

G 
Ty, 
C 
já, 
G 
jsme 
C 
my, 
G 
my 
D 
a náš 
C 
byl svět.
41

: Osmý den

1. G 
Z kraje týdne málo jsem 
C 
ti 
G 
vhod
C 
 

G 
ve středu pak ztrácíš ke mně 
C 
kód

Ami 
sedmý den jsem s tebou i když 
D 
sám

osmý den G 
schází nám
C G C 
 


2. V pondělí máš důvod k mlčení
ve středu mě pláčem odměníš
v neděli už nevím že tě mám
osmý den schází nám

R: D 
Tužku nemít 
C 
nic mi nepov
G 
íš

D 
řekni prosím 
C 
aspoň přísl
G 
oví

D 
osmý den je 
C 
nutný já to 
Ami 
vím

C 
sedm nocí 
Ami 
spíš jen 
G 
spíš vždyť víš


3. Někdo to rád horké jiný ne
mlčky naše láska zahyne
pak si řeknem v duchu každý sám
osmý den scházel nám

R: Tužku nemít …
42

: Otázky

1. KC 
olik mám ještě dní, n
F 
ež přijde poslední,

jG 
ak dlouho budu ještě zpívat a hr
C 
át,

kolik je na zemi cest, ktF 
erou mám dát se vést,

nG 
ebo už myslet mám na návr
C 
at?

R: Posečkej, lásko mC7 
á, okamži
F 
k, vž
D 
dyť svět je veliký otaz
G 
ník,

pC 
ořád se jenom ptáš 
F 
a odpovědi, 
G 
tý se nedoč
C 
káš.

*: JE 
á jen vím: v zimě strom n
Ami 
ekvete,

v lAmi/G 
étě sníh n
F 
epadá, v n
E 
oci je tm
Ami 
a,

rád tě mAmi/G 
ám, jen nept
F 
ej se, pr
C 
oč - nevím s
G 
ám.

2. Kde je tvůj dětský smích a proč je láska hřích,
kolik jen váží bolest člověčí,
proč je zlato drahý kov a proč je tolik prázdných slov,
proč chce každý být největší?
R: 
*: Já jen vím: řeky proud musi dál,
v žilách krev pěnivá, kdo ji tam dal,
rád tě mám, jen neptej se, proč - nevím sám.
3. Kolik je slunci let: milion nebo pět,
myslíš, že zítra ráno vyjde zas,
kolik je ulic, měst, proč umí kytky kvést,
proč nikdo neslyší můj hlas?
43

: Snad jsem to zavinil já

1. ZAmi 
as jsi tak s
C 
mutná, kdo se 
D 
má na to 
Dmi 
kouka
E 
t,

nic jAmi 
íst ti ne
C 
chutná, v hlavě 
D 
máš asi 
Dmi 
brouka.

R: Tak nC 
ezouf
H 
ej, 
B 
nic to 
Ami 
není, 
C 
za chví
H 
li 
B 
se to z
Ami 
mění,

sDmi 
nad jsem 
G 
to zavinil 
C 
já.
E 
 

2. Zkus zapomenout na všechno, co je pouhou
tou tmou obarvenou na černo, smutnou touhou.
R: AmiCDDmi 
44

: Hej kočí

CAPO 5

1. Hej Ami 
kočí, jedem 
F 
dál, láska má boty toulavý,

Dmi 
častokrát se unaví ještě 
Emi 
dřív než 
Em7 
najde 
Ami 
cíl.

Hej kočí, jedem F 
dál, vždyť cestu znáš už nazpaměť,

Dmi 
na ní se skrývá jenom šeď a 
Emi 
někdy pár hezkejch 
Ami 
chvil.


R: Ty jsi F 
moje malá vzpomínka 
G 
před spaním, no a 
C 
já jsem tvůj 
Ami 
stín.

Ty jsi F 
jiná nežli všechny lásky 
G 
včerejší, to 
C 
já dávno 
Ami 
vím,

s tebou F 
mám tisíc na
G 
dějí, že ne
C 
zůstanu nikdy 
Ami 
sám,

láska F 
jsou koně 
G 
splašený, když se řítí 
Ami 
k nám.


2. Hej kočí, jedem dál, i když náš kočár dostal smyk
a láska spadla na chodník, koně dál musíš vést.
Hej kočí, jedem dál, jak rád bys trhnul opratí,
však minulost nám navrátí jen splín z nedávných cest.

R: Ty jsi moje malá vzpomínka před spaním …

3. Hej kočí, jedem dál, dopředu pořád musíš jet,
zastavit nelze a vzít zpět těch pár dlouhejch mil.
Hej kočí, jedem dál, zas budou lásky toulavý,
na tom nikdo nic nespraví, přece dál se točí svět.
45

: Krutá válka

1. Tmou E 
zní zvony z 
C#mi 
dálky, o 
F#mi 
čem to, milý, 
G#mi 
sníš, 

G# 
hoří 
A 
dál plamen 
F#mi 
války a 
E 
A6 
no je blíž
E(F#mi) 

H7 
chci 
E 
být stále s 
C#mi 
tebou, až 
F#mi 
trubka začne 
G#mi 
znít, 

G# 
lásko 
A 
má, vem mě s 
F#mi 
sebou! 
E 
Ne, to 
A 
nesmí 
E 
být! 


2. Můj šál skryje proud vlasů, na pás pak připnu nůž, 
poznáš jen podle hlasu, že já nejsem muž, 
tvůj kapitán tě čeká, pojď, musíme už jít, 
noc už svůj kabát svléká … Ne, to nesmí být! 

3. Až dým vítr stočí, tvář změní pot a prach, 
do mých dívej se očí, tam není strach, 
když výstřel tě raní, kdo dával by ti pít, 
hlavu vzal do svých dlaní … Ne, to nesmí být! 

4. Ach, má lásko sladká, jak mám ti to jen říct, 
každá chvíle je krátká a já nemám víc, 
já mám jenom tebe, můj dech jenom tvůj zná, 
nech mě jít vedle sebe … Pojď, lásko má! 

A6
46

: Malý velký muž

1. Dokud F#mi 
tráva bude růst 

Řeky potečou a D 
stoupat bude dým 

Léta utečou a E 
kam padne tvůj stín 

Země tvá bude F#mi 
tvou 

Dokud Hmi 
noci střídá den 

vítr bude vát a A 
mraky poplujou 

Slunce bude plát a C# 
tak jak léta jdou 

Země tvá bude F#mi 
tvou 


R: Jen A 
malý velký muž 

Tolik dobře věděl F#mi 
co je vostrej nůž 

smutek prázdnych sedel 
D 
malý velký muž čekal svý zname
E 
ní 

Jen A 
malý velký muž žehnal ohni sílu 

F#mi 
rudých kamenů vítal dýmku míru 

D 
Přesto pohřbil sen 

velký E 
sen u Wounded 
F#mi 
Knee 


2. Dokud tráva bude růst 
Ruce špinavý až v plání vztyčí kříž 
řeky zastaví se, plakat neslyšíš 
Slunce zář krvavou 

Dokud noci střídá den 
slova neplatí, a co je vlastně jen 
Ono prokletí, co padlo na tvou zem 
na tvou zem ztracenou 

R: Jen malý 
3. Dokud tráva bude růst 
Rány nezhojí a neopláchne déšť 
řeky nespojí se v jeden silný proud 
silný proud nadějí .. 

Dokud noci střídá den 
Srdce zlomená, a jejich dávný sen 
skalní ozvěna nevrátí tvou zem 
silný proud nadějí 

R: Jen malý 
47

: Veď mě dál cesto má

1. G 
Někde v dálce 
Emi 
cesty končí, 

D 
každá prý však 
C 
cíl svůj 
G 
skrývá

Někde v dálce Emi 
každá má svůj cíl 

D 
ať je pár chvil dlouhá 
C 
nebo tisíc 
G 
mil


R: Veď mě G 
dál, cesto 
D 
má, 

veď mě Emi 
dál, vždyť i 
C 

Tam kde G 
končíš, chtěl bych 
D 
dojít

Veď mě C 
dál, cesto 
G 


2. Chodím dlouho po všech cestách, 
všechny znám je, jen ta má mi zbývá
Je jak dívky co jsem měl tak rád
Plná žáru bývá, hned zas samý chlad
*: Emi 
Pak na 
D 
patník 
G 
poslední 

napíšu křídou C 
jméno své

A pod G 
něj, že jsem 
D 
žil hrozně rád

Emi 
Písně své, co mi 
F 
v kapsách zbydou

C 
Dám si bandou 
G 
cvrčků hrát

D 
půjdu spát, půjdu 
D7 
spát.

48

: Nádherná

1. A 
Já včera ještě 
E 
nosil blázna 
A 
šat 

D 
nevěřil jsem 
E 
na tu sladkou 
A 
vůni 

svět D 
otočil se 
E 
kolem osy 
C#mi 
jednou jeden
F#mi 
krát 

D 
teď už se mě 
E 
nemusíte na nic 
A 
ptát. 


R. NádherA 
ná, nádherná, nádher
E 
ná, 

nádherD 
ná lásko 
E 
postůj chvilku 
A 
dýl 

ty jsi D 
bílá tečka 
E 
nejněžnějších 
C#mi 
vět ty jsi 
F#mi 
květ, 

co sem D 
slét, tys můj 
E 
šestý světa
A 
díl. 


2. Šla městem, pestrý šátek za ni vlál 
a ve vlasech ji zahořela růže 
já chvilku šel jsem za ní, chvilku vedle ní jsem stál 
a v rozpačitém srdci oheň vzplál. 

3. Teď v zahradě snů svoji růži mám 
a na její slávu verše píšu 
na bílém břehu touhy stojí naší lásky stan 
a v něm tu svoji růži objímám.
49

: Povídej

@220bpm
1. C 
Povídej jestli té má 
G 
hodně rád víc než 
C 

C 
Jestli když večer jdeš 
G 
spát ti polibek 
C 

tak jako Emi 
já ,to už je 
F 
dávno, tak poví
C 
dej, 
G 
jen poví
C 
dej


2. Povídej nechal té být, vždyť měl té tak rád
Nebos ho nechala jít, když šel k jiný spát
tak jako mne, to už je dávno,tak povídej,jen povídej, povíEm 
dej


R: 2× C D F C 
Áááá…


R: C 
jestli se ti po mě 
D 
stýská

F 
když jdeš večer 
C 
spát

C 
Jestli když večer se b
D 
lízká

F 
nepřestala ses 
C 
bát


3. Povídej ne já se nevrátím ,bez domů spát
Svou lásku ti vyplatím,víc nemůžu dat
jak jsem dál dřív,to už je dávno tak povídej,jen povídej, povíEm 
dej 
F C 
 


R: Povídej, jestli se ti po mě stýská …

4.=3. 
50

: Panenka

1. G 
Co skrýváš za 
C 
víčky a 
G 
plameny 
C 
svíčky 

snad G 
houf bílejch holubic nebo jen 
D 
žal 

tak C 
odplul ten 
G 
prvý, den 
C 
zmáčený 
G 
krví 

ani pouťovou panenku D 
nezane
G 
chal. 


R: Otevři C 
oči Ty 
G 
uspěcha
D 
ná, 
C 
dámo 
G 
uplaka
D 
ná, 

C 
otevři 
G 
oči ta 
C 
hloupá noc 
G 
končí 

a mír je D 
mezi ná
G 
ma. 


C 
 
G 
 
C 
 
G 
 
D 
 
G 
 


2. Už si oblékni šaty a řetízek zlatý 
a umyj se půjdeme na karneval 
a na bílou kůži Ti napíšu tuší 
že dámou jsi byla a zůstáváš dál. 

R: Otevři ……….
51

: Zahrada ticha

Je tam brána zdobeD 
ná, cestu oteví
Emi 
rá,

zahradu zeleC 
nou 
G 
všechno připomí
D 
ná.


Jako dým závojů mlhou opředených,
vstupuješ do ticha cestou vyvolených.

Je to březový háj, je to borový les,
je to anglický park, je to hluboký vřes.

Je to samota dnů, kdy jsi pomalu zrál,
v zahradě zelený, kde sis za dětství hrál.

Kolik chceš, tolik máš očí otevřených,
tam venku za branou leží studený sníh.

Zpočátku uslyšíš vítr a ptačí hlas,
v zahradě zelený přijdou do ticha zas 

Světlo připomíná rána slunečných dnů
v zahradě zelený v zahradě beze snů. 

Uprostřed závratí sluncem prosvícených,
vstupuješ do ticha cestou vyvolených.
52

: 500 Mil

G Emi Ami C Ami D G 
1. G 
Plakat budeš dívko 
Emi 
má, že ode
Ami 
šel jsem z domo
C 
va,

že odeAmi 
šel jsem z domo
Hmi 
va 
C 
snad stovky 
D 
mil.

Stovky G 
mil, stovky 
Emi 
mil, stovky 
Ami 
mil, hm stovky 
C 
mil,

že odeAmi 
šel jsem z domo
D7 
va snad stovky 
G 
mil.


2. Čas ten lásce ublížil, vzdáleni jsme pět set mil,
srdce mý teď prožívá moc těžkých chvil.
Těžkých chvil, těžkých chvil, těžkých chvil, těžkých chvil,
srdce mý teď prožívá moc těžkých chvil.

3. Celou noc dnes přemítám, že jsem zůstal sám a sám,
lavici teď nádražní za lože mám.
Za lože mám, za lože mám, za lože mám, za lože mám,
lavici teď nádražní za lože mám – za lože mám.

4. Cestu zpátky dobře znám, ale kapsu prázdnou mám,
tak v tý dálce daleký zůstanu sám - zůstanu sám
Zůstanu sám, zůstanu sám, zůstanu sám, zůstanu sám,
[: tak v tý dálce daleký zůstanu sám :]….
53

: Pole s bavlnou

1. [: Pane C 
můj, co na nebi je tvůj 
C7 
dům,

má máma můj F 
život dala 
C 
katům,

katum svým v G7 
polích s 
G7 
bavl
C 
nou.:]  
F 
 
C 
 


R: C7 
Den za dnem 
F 
kůže zná bič katů,

vidíš C 
jen černý záda bratrů,

jak tam dřou v polích s bavlG7 
nou,

to, co C 
znáš ty v Lousi
C7 
aně,

černý záda F 
znaj' i v Texa
C 
caně,

i tam jsou v G7 
polích s bavl
C 
nou.  
F 
 
C 
 


2. [: Já vím, brzy musí přijít soud, 
černý záda práva na něm vyhrajou, 
boží soud v polích s bavlnou. :] 
R: 
3. [: Chtěl bych jít na potem vlhký lány, 
tak řekni, pane můj, černý zvoň hrany 
katům mým v polích s bavlnou. :] 
R: 
4. [: Dnes měj, pane, co v nebi je tvůj dům, 
mou duši, když život patří katům, 
katům mým v polích s bavlnou. :] 
R: 

54

: Batalion

e:|-0-0-0-0---------0-0-0---------|
B:|-----1-1-3-3-1-1-1-1-1-3-1-0-1-|
G:|-2-2-----0-0-2-2-------0-2---2-|

*: Ami 
Víno 
C 
máš a 
G 
marky
Ami 
tánku dlouhá noc 
G 
se 
Ami 
pro
Emi 
Ami 
ří.

Ami 
Víno 
C 
máš a 
G 
chvilku 
Ami 
spánku díky, dí
G 
ky 
Ami 
ver
Emi 
Ami 
ři.


1. Ami 
Dříve než se rozední

kapitán C 
k osedlání 
G 
rozkaz 
Ami 
dává
Emi 
.

Ami 
Ostruhami do slabin ko
G 
Ami 
 po
Emi 
Ami 
ní.


Tam na straně polední
čekají ženy, zlaťáky a sláva.
Do výstřelů z karabin zvon už vyzvání.

R: Ami 
Víno na 
C 
kuráž a 
G 
pomilovat marky
Ami 
tánku.

Ami 
Zítra na Bur
C 
gund bata
G 
lion 
Ami 
za
Emi 
Ami 
ří.

Ami 
Víno na 
C 
kuráž a k 
G 
ránu dvě hodiny 
Ami 
spán
Emi 
ku.

Ami 
Díky, díky 
C 
vám králo
G 
vští 
Ami 
ver
Emi 
Ami 
ři.


2. Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí.
Na polštáři z kopretin budou věčně spát.

Neplač sladká Marion
verbíři nové chlapce přivedou ti.
Za královský hermelín padne každý rád.

R: Víno na kuráž a …
55

: Krutá Válka

1. Tmou znC 
í zvony z d
Ami 
álky, o č
Dmi 
em to, milý, sn
E 
íš, 

hoří dF 
ál plamen v
Dmi 
álky a r
C 
án
F6 
o je bl
G7 
íž, 

chcC 
i být stále s t
Ami 
ebou, až tr
Dmi 
ubka začne zn
E 
ít, 

lásko mF 
á, vem mě s s
Dmi 
ebou! N
C 
e, to n
F 
esmí b
C 
ýt! 


2. Můj šál skryje proud vlasů, na pás pak připnu nůž, 
poznáš jen podle hlasu, že já nejsem muž, 
tvůj kapitán tě čeká, pojď, musíme už jít, 
noc už svůj kabát svléká … Ne, to nesmí být! 

3. Až dým vítr stočí, tvář změní pot a prach, 
do mých dívej se očí, tam není strach, 
když výstřel tě raní, kdo dával by ti pít, 
hlavu vzal do svých dlaní … Ne, to nesmí být! 

4. Ach, má lásko sladká, jak mám ti to jen říct, 
každá chvíle je krátká a já nemám víc, 
já mám jenom tebe, můj dech jenom tvůj zná, 
nech mě jít vedle sebe … Pojď, lásko má!  
56

: Stará archa

R: /: JD7 
á mám k
G 
ocábku náram-, n
D7 
áram-, n
G 
áram-,

kocábku náram-, nD7 
áramn
G 
ou. :/

R: 
1. PG 
ršelo a blejskalo se sedm neděl,

kocábku náram-, nD7 
áramn
G 
ou,

Noe nebyl překvapenej, on to věděl,
kocábku náram-, nD7 
áramn
G 
ou.

R: 
*: G 
Archa má cíl, jé, archa má směr, jé,

plaví se k Araratu nD7 
a sev
G 
er.

R: 
2. Šem, Nam a Jafet byli bratři rodní,
kocábku náram-, náramnou,
Noe je zavolal ještě před povodní,
kocábku náram-, náramnou.
3. Kázal jim uložiti ptáky, savce,
kocábku náram-, náramnou,
"ryby nechte, zachrání se samy hladce,"
kocábku náram-, náramnou.
R: 
*: 
R: 
4. Přišla bouře, zlámala jim pádla, vesla,
kocábku náram-, náramnou,
tu přilétla holubice, snítku nesla,
kocábku náram-, náramnou.
5. Na břehu pak vyložili náklad celý,
kocábku náram-, náramnou,
ještě že tu starou dobrou archu měli,
kocábku náram-, náramnou.
R: 
*: 
R: 
R: 
57

: Tisíc mil

1. V nohách G 
mám už tisíc 
Emi 
mil,

stopy Ami 
déšť a vítr s
C 
myl

a můj Ami 
kůň i já jsme 
D7 
cestou znave
G 
ni.
D7 
 


2. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

3. Je tam stráň a příkrej sráz,
modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, kteří věřej' dětskejm snům.

4. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

5. V nohách mám už tisíc mil,
teď mi zbejvá jen pár chvil,
cestu znám, a ta se k nám dál nemění.

6. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

7. Kousek dál, a já to vím,
uvidím už stoupat dým,
šikmej štít střechy čnít k nebesům.

8. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.
[:Emi 
 jeden 
Ami 
cíl, ten starej 
D7 
známej bílej 
G 
dům … :]
58

: Trh ve Scarborough

1. Dmi 
Příteli, máš do 
C 
Scarborough 
Dmi 
jít, 
F 
dobře 
Dmi 
vím, že půj
G 
deš tam 
Dmi 
rád, 

tam dívku F 
najdi na Market 
C 
Street, 
Dmi 
co chtěla 
G 
dřív 
B 
mou 
C 
ženou se 
Dmi 
stát. 


2. Vzkaž ji, ať šátek začne mi šít, za jehlu rýč však smí jenom brát 
a místo příze měsíční svit, bude-li chtít mou ženou se stát. 

3. Až přijde máj a zavoní zem, šátek v písku přikaž ji prát 
a ždímat v kvítku jabloňovém, bude-li chtít mou ženou se stát. 

4. Z vrkočů svých ať uplete člun, v něm se může na cestu dát, 
s tím šátkem pak ať vejde v můj dům, bude-li chtít mou ženou se stát. 

5. Kde útes ční nad přívaly vln, zorej dva sáhy pro růží sad, 
za pluh ať slouží šípkový trn, budeš-li chtít mým mužem se stát. 

6. Osej ten sad a slzou ho skrop, choď těm růžím na loutnu hrát, 
až začnou kvést, tak srpu se chop, budeš-li chtít mým mužem se stát. 

7. Z trní si lůžko zhotovit dej, druhé z růží pro mě nech stlát, 
jen pýchy své a boha se ptej, proč nechci víc tvou ženou se stát.
59

: Válka růží

Intro: Dmi Gmi A7 Dmi Bb A7 

1. Už Dmi 
rozplynul se 
G 
hustý dým, d
Dmi 
erry down, hej d
A 
own-a-down,

nad Dmi 
ztichlým polem 
G 
válečným, derry 
Dmi 
down,
A 
 

jen F 
ticho stojí 
C 
kolko
A 
lem a 
Dmi 
vítěz 
Dmi7 
plení 
Bb 
vlastní z
A 
em,

je válka Dmi 
růží, 
Gmi 
derry derry 
A 
derry down, hej 
Dmi 
down.


2. Nečekej soucit od rváče, derry down, hej down-a-down,
kdo zabíjí ten nepláče, derry down.
Na těle mrtví krajiny se mečem píšou dějiny,
je válka růží, derry derry derry down, down.

3. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
dva rody žijí, jeden hněv, derry down.
Kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lankastrům?
je válka růží, derry derry derry down, down.

4. Dva rody, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
však hlína pije jednu krev, derry down.
Ať ten či onen přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie,
je válka růží, derry derry derry down, down.
60

: Za svou pravdou stát

1. MášHmi 
 všechny trumfy 
A 
mládí a 
Hmi 
ruce čistý máš,

jen Emi 
na tobě teď
Hmi 
 záleží, 
F#7 
na jakou hru
Hmi 
 se dáš.


R: /: MuHmi 
síš za svou 
F#7 
pravdou stát, musíš za 
Hmi 
svou pravdou stát. :/


2. Už víš, kolik co stojí, už víš, co bys' rád měl,
už ocenil jsi kompromis a párkrát zapomněl.

R: /: /: Že máš za svou pravdou stát. :/ :/

3. Už nejsi žádný elév, co prvně do hry vpad',
už víš, jak s králem ustoupit a jak s ním dávat mat.

R: /: /: Takhle za svou pravdou stát. :/ :/

4. Teď přichází tvá chvíle, teď nahrává ti čas,
tvůj sok poslušně neuhnul - a ty mu zlámeš vaz!

R: /: /: Neměl za svou pravdou stát. :/ :/

5. Tvůj potomek ctí tátu, ty vštěpuješ mu rád
to heslo, které dobře znáš z dob, kdy jsi býval mlád.

6.=1. 

R: /: /: Musís za svou pravdou stát. :/ :/ 
61

: Ženský ty jsou fajn

1. D 
Ženský ty jsou fajn, to se ví, se ví

A7 
Ženský ty jsou fajn, to se 
D 
ví, se ví

co G 
jsem byl v base od tý 
D 
doby vím,

že ženský ty jsou A7 
fajno
D 
vý.


2. Když jsem seděl na tý Pankráci,
všude kolem mě jen chlapy v teplácích.
Já ve snu viděl všechno krajkový
a ženský ty jsou fajnový.

3. Co doma, já začal jsem se bát,
v tom mi žena píše, že bude při mě stát.
Jak ty řádky jen dovedou hřát
a ženský ty jsou fajnový.

R: [: Ženský ty jsou fajn, to se ví, se ví :]
já ve snu viděl všechno krajkový,
a ženský ty jsou fajnový.

4. Když tabák dojde, hrozně zle je mi.
Všude hledám vajgla, už lezu po zemi.
V tom daj mi balík se Startkami,
jo ženský ty jsou fajnový.

5. U soudu vidím právu žehná tu
krásná předsedkyně senátu.
Tak to jdem domů to je hotový
vždyť ženský ty jsou fajnový.

R: Ženský ty jsou fajn, to se ví, se ví…

6. Jak ženy přišly k špatné pověsti,
že nejsou moc chytrý a že berečej v neštěstí.
Prej k hříchu od pradávna maj vlohy,
prej slabý jsou jak mátohy.

7. Dávno už co světem stojí svět, 
tak si muži myslej, že jsou všeho lidství květ,
ale to se musí znova promyslet, 
dyť ženský ty jsou fajnový.
8. Adam, jak se můžeš dočísti,
se smutně toulal rájem a kopal do listí.
Houpal se na větvích stromoví,
co chybí tomu chlápkovi.
9. Když usnul Bůh mu z těla vyňal kost
a z ní mu stvořil ženu, ať je Ti pro radost.
V ráji poznal on co v base já,
že ženská je moc fajnová.
10. V ráji se měli věčně radovat,
až je zlej had začal hecovat.
Že prej by se moh' člověk Bohem stát,
to prej je moc fajnový.
11. Eva slyší to hadí šeptání: 
"Utrhni si jablko, k čemu to váhání?"
Trhá plod Boží všeho poznání,
Adame dobrý chutnání.
12. Adam si řek' zákaz zněl netrhat,
to utrhla ona, mně se nic nemůže stát.
Jen si kousnu vylez ze křoví,
bejt Bohem to je fajnový.
13. Od těch dob ženy slyšej od mužských,
že za všechno můžou, tak jak za ten první hřích.
prej po Evě jsou všechny bláhový,
ta naletěla hadovi.
14. Eva ta měla chuť si jabko dát
a jistě se též chtěla se svým mužem milovat.
Ale hřích byl v tom chtít se Bohem stát, 
ten hřích jde na vrub mužovi.
15. Hřích není nikdy v lásky žádosti,
ale v mužský bohorovnosti.
Chcem být Bohy my hlavy skopový
a ženský ty jsou fajnový.
16. Budete vy ženy litovat, 
že jste se nám chtěli furt emancipovat.
Až budete chtít vládnout nad tvory,
už nebudete fajnový.
Až budete chtít vládnout nad tvory,
budete jak my potvory.

R: Ženský ty jsou fajn, to se ví, se ví…

[: Heaven light shines on me, on me :]
Já ve snu viděl všechno krajkový
a ženský ty jsou fajnový.

62

: Severní vítr

1. Jdu s C 
děravou patou, mám 
Ami 
horečku zlatou

Jsem F 
chudý, jsem sláb a 
C 
nemocen

Hlava mě pálí a v Ami 
modravé dáli

Se F 
leskne a 
G 
třpytí můj 
C 
sen


2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí
Tam zbytečně budeš mi psát
Sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě
Já nechám si tisíc krát zdát

R: C 
Severní 
C7 
vítr je 
F 
krutý, 

počítejC 
 lásko má s 
G7 
tím

C 
k nohám ti 
C7 
dám zlaté 
F 
pruty

nebo se C 
vůbec 
G 
nevrátím
C 
 


3. Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem
Už slyším je výt blíž a blíž
už mají mou stopu, už větří že kopu
svůj hrob a že stloukám si kříž

4. Zde leží ten blázen, chtěl vilu, chtěl bazén
A opustil tvou krásnou tvář
Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek
Nad hrobem polární zář
63

: Statistika

1. C 
Je statisticky dokázáno, že 
Ami 
slunce vyjde každé ráno, 

C 
a i když je tma jako v ranci, noc 
Ami 
nemá celkem žádnou šanci. 


R: [: StatiF 
stika nuda 
G 
je, má však 
C 
cenné úda
Ami 
je, 

nekleF 
sejte na mys
G 
li, ona 
F 
vám to vyčís
C 
lí. :] 


2. Když drak si z nosu síru pouští , a Honza na něj číhá v houští, 
tak statistika předpovídá, že nestvůra už neposnídá. 

R: Statistika nuda je…

3. Tak vyřiďte té ctěné sani, že záleží to čistě na ní, 
když nepustí ji choutky dračí, tak bude o hlavičku kratší. 

R: Statistika nuda je…
64

: Muchomůrky Bílé

1. ČloC 
věk ze zoufalství sna
F 
dno pomate se

MuC 
chomůrky bílě bu
F 
du sbírat v l
Dmi 
ese


C F C F 
R: ooooo oooo oo 2×

2. Muchomůrky bílé bělejší než sněhy
Sním je kukojení své potřeby něhy

C F C F 
R: ooooo oooo oo 2×

3. Neprocitnu tady až na jinym světě
Muchomůrky bílé budu sbírat v létě

C F C F 
R: ooooo oooo oo 2×
Dmi F C Dmi F C 
+
muchomůrky bílé
65

: Kdo vchází do tvých snů

1. Tvůj C 
krok je lehký jako 
Emi 
dech, 

kudy Dmi 
jdeš, tam začíná 
G 
bál, 

šaty C 
tvé, ty šila tvá
Emi 
 máma, 

nemáš Dmi 
prsten, kdo by ti jej 
G 
dal, nevím 
G7 
sám. 
G6 G 
 


2. Tvým bytem je studentská kolej, 
jedna postel, gramofon, 
Ringo Starr se z obrázku dívá, 
já bych snad, co vidí jen on, viděl rád. 

R1: Kdo vchází do tvých snů, má lásko, 
když nemůžeš v noci spát, 
komu patří ty kroky, co slýcháš, 
a myšlenky tvé chtěl bych znát jedenkrát. 

3. Co znám, to jsou známky z tvých zkoušek, 
a vím, že máš ráda beat 
a líbí se ti Salvátor Dalí, 
jen pro lásku chtěla bys žít, milovat. 

4. Pojedeš na prázdniny k moři, 
až tam, kde slunce má chrám, 
jeho paprskům dáš svoje tělo 
a dál se jen věnuješ hrám milostným, a ty já znám. 

5. Když pak napadne sníh, pojedeš do hor 
se svou partou ze školních let, 
přátel máš víc, než bývá zvykem, 
ale žádný z nich nezná tvůj svět, netuší. 

R1: Kdo vchází do tvých snů, má lásko…
6. Tvůj stín, to je stín něžných písní, 
tvá dlaň je tajemství víl, 
kdo slýchá tvůj hlas, ten je ztracen, 
ten se navždy polapil, úsměv tvůj, to je ta past. 

7. Ten pán, co prý si tě vezme, 
musí být multimilionář, 
říkáš to všem tak vážně, že ti věří, 
jen já stále pročítám snář a hledám v něm. 

R1: Kdo vchází do tvých snů, má lásko…

8. Já tu čekám, až vrátíš se z toulek, 
ty dálky nevedou dál, 
ať chceš nebo nechceš, tak končí, 
a vítr nikdo nespoutal, ani já. 

9. Pojď jednou ke mně blíž, jedenkrát, 
a já ti povím, kdo vlastně jsem, 
vypni gramofon, nech té hry, zanech přátel, 
slétni z oblak na pevnou zem, tiše stůj a poslouchej. 

R2: To já vcházím do tvých snů, má lásko, 
když nemůžeš v noci spát, 
a mé jsou ty kroky, co slýcháš, 
jen myšlenky tvé chtěl bych znát … 
66

: Půlnoční

1. D 
Jedu domů po trati, jedu přes kop
G 
ce.
A 
 

D 
Za okny padá, padá sníh, budou Váno
G 
ce.
A 
 

D 
Chmury, trable, starosti, nechal jsem ve měs
G 
tě.
A 
 

Už D 
slyším lidi na půlnoční zpívat v koste
G 
le.
A 
 

HaleD 
luja, hale
Hmi 
lu - 
G 
ja.
A 
 


2. D 
Ježíš na kříži ztrápený občas se usmě
G 
je.
A 
 

D 
Na ty, co v zázrak uvěří, na ty co zpíva
G 
jí.
A 
 

HaleD 
luja, hale
Hmi 
lu - 
G 
ja. 


R: G 
Beránku 
D 
náš,
A 
 na nebe
Hmi 
sích. 

G 
Stůj při 
D 
nás,
A 
 až přijde
C 
 tma.
G 
 

HaleD 
luja, hale
Hmi 
lu - 
G 
ja. 
A 
 


3. Stojím v prázdném kostele, hvězdy nade mnou. 
Z kříže zbyl jenom stín, a přesto slyším. 
Haleluja, halelu - ja. 

R: Beránku náš, na nebesích. 
Stůj při nás, až přijde tma. 
Beránku náš, na nebesích. 
Neopouštěj nás, až začnem se bát, bát.

Haleluja, halelu - ja. 
Haleluja, halelu - ja. 
Haleluja.
67

: Stříhali dohola malého chlapečka

1. G 
Stříhali doh
C 
ola malého chlapečka

Ami 
kadeře padaly k zem
D 
i a zmíraly

G 
Kadeře padaly j
C 
ak růže do hrobu

D 
železná židle
Ami 
 se otáč
Emi 
ela


2. G 
Šediví pánové
C 
 v zrcadlech kolem stěn

Ami 
jenom se dívali, jeno
D 
m se dívali

G 
že už je chlape
C 
ček chycen a obelstěn

D 
v té bílé zástěře 
Ami 
kolem k
Emi 
rku


3. G 
Jeden z nich, kulh
C 
avý učitel na čelo

Ami 
zasmál se nahlas a všic
D 
hni se pohnuli

G 
Zasmál se nahlas
C 
 a ono to zaznělo

D 
jako kus masa kd
Ami 
yž pleskne o 
Emi 
zem
Solo: C Ami7 D G 
 


#. G 
Učeň se dívá na
C 
 malého chlapečka

Ami 
jak malé zvíře se dí
D 
vává na jiné

G 
ještě nechyti
C 
t a rváti si z cizího a už přeci
Solo: C Ami7 D G 

4. G 
Učeň se dívá na
C 
 malého chlapečka

Ami 
jak malé zvíře se dí
D 
vává na jiné

G 
ještě nechyti
C 
t a rváti si z cizího a už přeci
5. G 
Ráno staví sv
C 
ou růžovou bandasku

Ami 
na malá kamínka, na Vin
D 
cka chcípáčka

G 
a proto učňo
C 
vi všelijaké myšlenky

D 
jsou vždycky stranou a t
Ami 
rochu vl
Emi 
ažné


6. G 
Toužení svědící 
C 
jak uhry pod mýdlem

Ami 
toužení svědící po 
D 
malé Šafářce

G 
sedává v kavár
C 
ně pod svými kabáty

D 
jako pod mladým
Ami 
i oběšen
Emi 
ci


7. G 
Stříhali doh
C 
ola malého chlapečka

Ami 
díval se na sebe, nemo
D 
hl se pohnouti

G 
nesměl se pohnou
C 
ti na židli z železa

D 
už mu to
Ami 
 začlo
Emi 
 
68

: Variace na renesanční téma

1. Ami 
Láska je jako 
F 
večernice 
G 
plující noční 
Ami 
oblohou,

zavřete dveře F 
na petlice, 
G 
zhasněte v domě všechny 
Ami 
svíce

a opevněte svoje F 
těla, 
G 
vy, kterým srdce 
Ami 
zkameněla.
C G/H Ami C/G D F E Ami 
 


2. Láska je jako krásná loď, která ztratila kapitána,
námořníkům se třesou ruce a bojí se, co bude zrána,
láska je jako bolest z probuzení a horké ruce hvězd,
[:které ti oknem do vězení květiny sypou ze svatebních cest:].

3. Láska je jako večernice plující noční oblohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou …
69

: Hudsonský šífy

1. Ten, kdo Ami 
nezná hukot vody lopat
C 
kama vířený

jako G 
já, jó, jako 
Ami 
já,

kdo hudsonský slapy nezná sírou G 
pekla sířený,

ať se Ami 
na hudsonský 
G 
šífy najmout
Ami 
 dá, 
G 
joh
G# 
oho
Ami 
.


2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel,
málo zná, málo zná,
ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: F 
Ahoj, páru tam 
Ami 
hoď,

ať G 
do pekla se dříve dohra
Ami 
bem,

G 
jo
G# 
ho
Ami 
ho, 
G 
jo
G# 
ho
Ami 
ho.


3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků
jako já, jó, jako já,
ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil,
málo zná, málo zná,
kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: 

5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad
jako já, jó, jako já,
kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk,
kdo je sám, jó, jako já,
kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: + johoho …
70

: Mávej

R: E 
Mávej, mávej, mávej, mávej, mávej, mávej 
E7 
jen, 

nic A 
nepomůže, že tu stojíš sama skoro celej 
E 
den, 

tak jen si H7 
mávej, mávej, 
A 
mávej, mávej a 
E 
dávej 
A 
sbo
E 
hem. 

1. Jó, A 
nemáš, holka, páru, jakej pocit mám, 

když E 
prásknu do kočáru a rukou zamávám 

H7 
cesta už mě zdraví a říká mi "těpic", 

tak E 
tohle je to pravý, jó, 
H7 
já už nechci 
E 
víc. 

R: 
2. Jó, prošlapaný boty, pingl, tulácká hůl 
a na jazyku noty a pod pažema sůl 
a cesta, která mluví a říká: jenom pluj, 
a žlutý pero žlůví, jó, to je život můj. 
R: + tak jen si H7 
mávej, mávej, 
A 
mávej, mávej a 
E 
dávej 
A 
sbo
E 
hem … 


71

: Na cestě - On the Road

1. KdG 
ysi u silnice st
D 
ával, deku do půl z
G 
ad,

ať si mával, jak si mD 
ával, nechtěli ho br
G 
át,

nC 
ikdy K
G/H 
erouaca n
Ami 
ečet' a n
E 
eznal třetí pr
Ami 
oud,

C 
esto b
G 
ýval sp
D 
olu s D
G 
eanem k
D 
aždej v
G 
íkend 
D 
on the r
G 
oad.


2. Nikdy neměl ani zdání, jak se hrával bop,
měl jen slinu na toulání a překážel mu strop,
životem na plný pecky a neubírat plyn,
tuhle víru na svý pouti vždycky vzýval Sal i Dean.

R: TC 
ak mi ř
G 
ekni, n
C 
a co vlastně m
G 
ám

mC 
oudrost
G 
i vyčtený z kn
Ami 
ížek,

cC 
o je d
G 
obrý, n
C 
a to přijdu s
G 
ám,

cC 
o je šp
G 
atný, za tím kř
F 
ížek uděl
D 
ám.


3. Tohle na cestě mi říkal, já ho jednou vzal,
potom zavolal jen "díky" a já frčel dál,
od těch dob jsem vždycky hlídal, ať kamkoliv jsem jel,
nestojí-li u patníku se svou vírou Dean a Sal.

4. Vždycky u silnice stával, vlasy do půl zad,
ať si mával, jak si mával, nechtěli ho brát,
nikdy tuhle knížku nečet' a neznal třetí proud,
přesto býval spolu s Deanem každej víkend on the road,
D 
on the r
G 
oad …
72

: Nevadí

1. NA 
apůl jako hrou a n
E 
apolovic vážně,

čerstvou mD 
aturitou zmužněl
A 
ý,

chtěl jsi dobýt svět, a svE 
ět se tvářil vlažně

na tvý bD 
ubnování nesměl
A 
ý,
E 
 

hlA 
avu plnou věd a n
E 
adějí svý mámy,

zkoušky přG 
ijímací, p
D 
otom p
A 
ád
E 
,

znA 
alosti jsi měl, cos' n
E 
eměl, byli známí,

takže lD 
itujeme, za rok sn
A 
ad,

Hmi 
a tehdy p
F#+ 
oprvé jsi ř
Hmi7 
ekl: nev
E 
adí, zase b
A 
ude líp.

2. Pomalu šel rok, a zase stejná škola,
čekáš předvolání každej den,
předvolání máš, a na něm: vlast tě volá,
takže za dva roky s úsměvem,
dva roky vzal čert, a za nějakej týden
stojíš na radnici s holkou svou,
bylo to s ní fajn, tys věřil, že to vyjde,
kde tvý nebetyčný plány jsou,
a tehdy podruhé jsi řekl: nevadí, zase bude líp.
3. Neměli jste byt a vlastně ani prachy,
prej, že ve dvou se to táhne líp,
jenže už jste tři, a máma s dvěma bráchy,
starej dvoupokoják - špatnej vtip,
tak jste žili rok v tý supertěsný kleci,
vzteky vysušení jako troud,
potom jeden den si žena vzala věci,
další připomínky řešil soud,
a tehdy potřetí jsi řekl: nevadí, zase bude líp.
4. Už jsi dlouho sám a věci, co se stanou,
se tě nedotýkaj', byl jsi bit,
všechno už jsi vzdal a postavil se stranou,
vzal sis dovolenou, chceš mít klid,
osamělý dům u rychlíkové trati,
oči za záclonou zapranou,
vlaky jedou dál a málokdy se vrátí,
život nemá brzdu záchrannou,
tak řekni, sakra, to svý "nevadí, zase bude líp" …
73

: Outsider waltz

1. Dnes rG 
áno, když bylo půl, při pr
Hmi 
avidelný hygieně

pAmi 
oklesls' hodně v ceně, když jsi z
C 
ahlíd' svůj zj
D 
ev,

už Ami 
nejsi, co jsi b
D 
ýval, tu t
G 
vář nespraví ti 
Emi 
masáž,

mAmi 
arně se, hochu, k
D 
asáš, už nejsi l
G 
ev a velkej š
D 
éf.


R: MG 
áš svůj svět a t
Emi 
en se ti hroutí,

to dG 
ávno znám, já pr
E 
ožil to sám,

krAmi 
áčíš d
D 
ál a c
Ami 
esta se kr
D 
outí,

až pAmi 
otkáš nás n
Hmi 
a ní, tak př
D 
idej se k ná
G 
m.


2. Jsi z vojny doma čtrnáct dnů, a na radnici velká sláva,
to se ti holka vdává, cos' jí dva roky psal,
ulicí tiše krouží ten blbej motiv z Lohengrina,
není ta - bude jiná, dopisy spal a jde se dál.

R: 

3. Za sebou máš třicet let a zejtra ráno třetí stání
a nemáš ani zdání, jak to potáhneš dál,
ten, komus' kdysi hrával, se znenadání někam ztratil,
už nemáš, čím bys platil, no tak se sbal a šlapej dál.

R: 
R: 
74

: Píseň, co mě učil listopad

(originál od A dur)

1. C 
Málo jím a 
F 
málo spím a 
C 
málokdy tě 
F 
vídám, 

C 
málokdy si 
Emi 
nechám něco 
Dmi 
zdát
G 
 

F 
Doma nemám 
C 
stání, už od 
Ami 
jarního 
F 
tání 

Bb 
cítím, že se blíži listo
C 
pad, hm, hm, hm 


Ref: ListopadovýBb 
 písně 
F 
od léta už 
C 
slýchám 

vítr Dmi 
ledový 
F 
přinesl je k 
C 
nám 

Tak mě nečekej, dneska nikam nepospíchám 
listopadový písni naslouchám 

2. Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí, 
k zemi padá zlatý vodopád 
Pod nohama cinká to postrácané listí 
vím, že právě zpívá listopad. 

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…

3. Dál a dál tou záplavou co pod nohou se blýská 
co mě nutí do zpěvu se dát 
tak si chvíli zpívám a potom radši pískám 
píseň co mě učil listopad.

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…
75

: Rosa na Kolejích

1. C 
Tak jako jazyk 
F6 
stále na
F#6 
G6 
ží na vylomenej 
C 
zub,

tak se vracím k F6 
svýmu ná
F#6 
dra
G6 
ží abych šel zas 
C 
dál

Přede mnou F6 
stíny se 
G6 
dlouží a 
Ami 
nad krajinou 
Cdim 
krouží

podivnej F6 
pták, 
F#6 
 
G6 
 pták nebo 
C 
mrak.


R: C 
Tak do toho 
F6 
šlápni ať 
G6 
vidíš kou
F6 
sek 
C 
světa,

vzít do dlaně F6 
dálku 
G6 
zase jed
F6 
nou 
C 
zkus.

Telegrafní F6 
dráty 
G6 
hrajou ti 
F6 
už 
C 
léta,

nekonečne F6 
dlou
F#6 
hý, mo
G6 
no
F#6 
tón
F6 
ní blu
C 
es.


*: C 
Je ráno, je ráno.

Nohama F6 
stí
F#6 
ráš ro
G6 
su na 
F6 
ko
F#6 
lejích
C 
.


2. Pajda dobře hlídá pocestný co se v noci toulaj,
co si raděi počkaj až se stmí a pak šlapou dál.
Po kojelích táhnou bosí a na špagátku nosí
celej svůj dům, deku a rum.

R: Tak do toho šlápni… 2X
76

: Bedna od Whisky

1. Ami 
Dneska už mě 
C 
fóry nějak 
Ami 
nejdou přes 
E 
pysky

Ami 
Stojím s dlouhou 
C 
kravatou na 
Ami 
bedně 
E 
od whi
Ami 
sky.

Stojím s dlouhým obojkem jak stájovej pinč.
Tu kravatu, co nosím, mi navlík soudce Linč.

R: A 
Tak kopni do tý 
D 
bedny ať 
E 
panstvo neče
A 

jsou dlouhý schody D 
do nebe a 
E 
cesta dale
A 
ká.

Do nebeskýho D 
báru já 
E 
sucho v krku 
A 
mám.

Tak kopni do tý D 
bedny ať 
E 
na ces
A 
tu se 
Ami 
dám.


2. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý.
Postavil bych malej dům na louce ukrytý.
Postavil bych malej dům a z okna koukal ven
a chlastal bych tam s Billem a chlastal bych tam Ben.

R: Tak kopni do tý bedny …

3. Kdyby si se hochu jen pořád nechtěl rvát.
Nemusel jsi dneska na týhle bedně stát.
Moch si někde v suchu tu svoji whisky pít.
Nemusel si dneska na krku laso mít.

R: Tak kopni do tý bedny …

4. Až kopneš do tý bedny jak se to dělává
v krku ti yůstane jenom dírka mrňavá.
Jenom dírka mrňavá a k smrti janom krok.
Má to smutnej konec a whisky ani lok.

R: …. tak kopni do tý bedny. Fine 
 
77

: Tak už mi má holka mává

1. Emi 
Posledních 
D 
pár minut 
C 
zbejvá 
Emi 
jen, 

máš teplou D 
dlaň, už se 
A 
stmí
Emi 
vá, 

těžký je D 
říct, že se 
C 
končí 
Emi 
den, 

vlak posleD 
dní vagón 
A 
C 
E 
vá. 


R: G 
Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy 
F 
páli
D 
vý, 

Emi 
život jde dál, to se 
C 
stává, 
A7 
já to 
D7 
vím, 

G 
tak už mi má holka mává, výpravčí zelenou 
F 
D 
vá, 

tak Emi 
jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď, 

tak jeď, jeď, jeď, tak jeď. 

2. Koleje jsou cejchem loučení, 
holkám se ve vočích střádá, 
smutek je šátek osamění, 
co mužskejm na cestu mává. 

R: Tak už mi … 

3. Za zády zůstal mi pláč a smích 
do tmy se můj vlak teď řítí 
zmizela holka jak loňskej sníh 
a světla měst v dálce svítí. 

R: Tak už mi … 
78

: Árie Měsíce

1. PlaC 
vu si, ani nevím jak, vždyť 

nemám prsa, G7 
nemám znak,

mám jen hlavu plnou ideC 
á
Ami 
lů. 
Dmi 
 
G7 
 

C 
mám rád vodu zelenou a 

pletu si ji G7 
s ozvěnou,

narážejí obě na stejnou skáC 
lu. 
C7 
 


R: F 
Mám vodu 
C 
rád, 
G7 
a proto 
C 
si 

G7 
na její 
C 
chlad 
G7 
tu zvy
C 
kám, 
C7 
 

F 
hraju si 
C 
s kapry 
G7 
i s loso
C 
sy 

D7 
tykám (ruvaruvaruvaruva) 
G7 
štikám.

(ruvaruvaruvaruva)

2. Řekni štiko modrošedá, 
proč voda mi pokoj nedá
a proč mě láká a proč mě láká? 
Proč šťasten jsem když do ucha 
mi chladná voda šplouchá
a cáká a cáká

3. Řekni štiko modrošedá, 
proč voda mi pokoj nedá
a proč mě láká a proč mě láká? 
Proč šťasten jsem když do ucha 
mi chladná voda šplouchá
G7 
cáká a 
C 
cáká a 
G7 
cáká a 
C 
cáká.


79

: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi 
lala… 
Ami E Ami Dmi Ami E Ami 
 


1. Ami 
Nebe je modrý a 
E 
zlatý, bílá sluneční 
Ami 
záře,

Ami 
horko a sváteční 
E 
šaty, vřava a zpocený 
Ami 
tváře,

Ami 
dobře vím, co se bude 
E 
dít, býk už se v ohradě 
Ami 
vzpíná,

Ami 
kdo chce, ten může 
E 
jít, já si dám sklenici 
Ami 
vína.


R2: Dmi 
Žízeň je veliká, 
Ami 
život mi utíká,

E 
nechte mě příjemně 
Ami 
snít,

Dmi 
ve stínu pod fíky 
Ami 
poslouchat slavíky,

E 
zpívat si s nima a 
Ami 
pít.


2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká… 2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká…

R1: Lalala… 3×
80

: Vítr to Ví

1. C 
Míle a 
F 
míle jsou 
C 
cest které 
Ami 
 znám,

jdou C 
trávou a 
F 
ůbočím 
G 
skal,

jsou cesty zpátky a jsou cesty tam
já na všech chci s vámi stát.
Proč ale blátem nás kázali vést
a špínou nám třísnili šat…

R: To F 
ví snad jen 
G 
déšť a 
C 
vítr kolem 
Ami 
nás,

ten F 
vítr co 
G 
právě začal 
C 
vát.


2. Míle a míle se táhnou těch cest
a dál po nich zástupy jdou.
Kříže jsou bílé a lampičky hvězd
jen váhavě svítí tmou.
Bůh ví, co růží jež dál mohli kvést
spí v hlíně těch práchnivých blat…

R: To ví snad…

3. Dejte mi stéblo a já budu rád
i stéblo je záchranný pás.
Dejte mi flétnu a já budu hrát
a zpívat a ptát se vás:
proč jen se účel tak rád mění v bič
a proč že se má člověk bát ?

R: To ví snad …
81

: Ten umí to a ta zas tohle

Slavní mudrci, vzácní chemiE7 
ci,
A 
  slovutní mistři, páni magistř
Hmi7 
i
E7 
 

astrologové, geometři, agronomové, psychiatři,C 
 páni docenti

E 
geologie, 
C#mi 
psychologie, 
H 
theologi
E 
e,

H 
nemocí zhoubných, nemocí zjevných, nemocí latentní
D7 
ch

F#mi 
vynálezcové věcí patentních
Dmaj 
, magni
H7 
ficence,

zkrátka E7 
inteligence
A 
:
DA7D 
 

A7 
Tady je 
D 
tesař, 
A7 
klempíř, 
D 
zedník a ten, co otesává 
Ddim 
kameny je 
A7 
kameník

a tady Emi 
služka, 
H7 
oráč, 
Emi 
kamnář, ten když se umeje, je 
A7 
k nepoznání 
D 
kominík.

Ten dláždí G 
ulice
A7 
, ten kove 
F#mi 
podkovy,
Hmi 
 ta krmí 
Emi 
slepic
F#mi 
e, ta peče 
Hmi 
cukrov
E7 
í.

Ten umí D 
to a 
A7 
ten zas 
D 
tohle a všichni 
A7 
dohromady udělají 
D 
moc
GA7DH7EmiA7DA7 
 

A tu je platnéř, kočí, havíř: "Já sfárám dolů do dolů doluju rudu"
a tady rybář, kejklíř, dudák: "Já vám rád každou písničku na dudy zadudu",
"Já louhuju kůže", "já z nich šiju boty", "já pěstuju růže", "já látám kalhoty".
Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc
La G 
lal
A7 
a
DH7EmiA7DBC7FD7GmiB7AA7 
 

My všichni budem na tom lépe, když dáte rady nám a my vám dáme své rady,
když všicni všechno všechněm dáme, tak budou všichni lidi všechno mít dohromady.
I širší ulice a tvrdší podkovy, kuřata, slepice, pečivo, cukroví.
Když ten dá to a ta zas D 
tohl
Hmi 
e, tak všichni 
Emi 
dohromad
A7 
y budeme mít 
D 
dost.

Továrny A7 
na kůže, peníze 
D 
na boty a do vl
A7 
asů růže a nový 
D 
kalhoty
F#mi 
 a ole
C#7 
j na stroje

a stroje F#mi 
na práci a práci 
Hmi 
bez boj
C#7 
e, po práci 
Ami 
legrac
H 
i a slunce 
Emi 
dost a dos
Ami 
t pro staré,

Emi 
pro děti a děti 
G 
pro radost a radost
A 
 pro děti.

A budem Emi 
společn
A7 
ě svět a mír 
D 
milov
Hmi 
at a budem 
G 
společn
A7 
ě pro ten svět 
Hmi 
pracova
E7 
t.

Když všichniD 
 všechněm 
A7 
všechno 
H 
dáme, 
H7 
tak budem 
Emi 
všichni všechno 
A7 
mít dohromad
D 
y.
GD 
 
82

: Život je jen náhoda

PrG 
oč že se mi k
Bb 
aždou noc o tom jen zd
G 
á, o tom jen zd
E 
á,

že v mA7 
ém životě vyšla m
G 
á t
Emi 
ak šť
D7 
astná a kr
G 
ásn
A7 
á hv
Cmaj7 
ězda,
D 
 

prG 
oč že se mi k
Bb 
aždou noc o tom jen zd
G 
á, že ta hvězd
E 
a

mi dA7 
á to štěstí, o němž s
G 
e m
Emi 
i v
D7 
e dne nezd
G 
á,
D#FG 
 

zdHmi 
ání kl
F# 
ame, m
Hmi 
imoto každý s
E9 
en,

který v nE7 
oci
D 
 m
Fdim 
íváme
A7 
, z
A+ 
ažene př
D 
íšt
D9 
í d
D7 
en.
D+ 
 

ŽG 
ivot je jen n
C7 
áhoda, j
G 
ednou jsi dole, jednou n
G7 
ahoře,

žC 
ivot plyne j
Cmi6 
ak voda 
D#7 
a sm
G 
rt je j
D+ 
ako moř
G 
e,
D+ 
 

kG 
aždý k moři d
C7 
opluje, n
G 
ěkdo dříve a někdo p
G7 
ozději,

kdC 
o v životě m
Cmi6 
iluje, 
D#7 
ať n
G 
eztrác
D+ 
í naděj
G 
i,
G+ 
 

C 
až uvidíš v životě z
G 
ázraky, kt
C 
eré jenom lásk
Gdim 
a um
G 
í,

zlA7 
até rybky vyletí n
A9 
ad mraky
A+ 
, p
D 
ak por
Gdim 
ozumí
G#dim 
š,
DD+ 
 

žG 
e je život j
C7 
ak voda, kt
G 
erou láska ve víno pr
G7 
omění,

lC 
áska že je n
Cmi6 
áhoda 
D#7 
a b
G 
ez ní št
D+ 
ěstí nen
G 
í.
D+G 
 
83

: Whisky To Je Moje Gusto

R: WhC 
isky, to je moje g
G 
ust
C 
o, bez whisky mám v srdci pust
G 
o,

kdDmi 
yby ji můj t
G 
áta pil, b
C 
yl by t
Ami 
u byl mn
Dmi 
ohem d
G 
ýl,

kdC 
yž se ve skle leskne wh
G 
isk
C 
y, tak má barman dobrý z
F 
isky,

život se dá zkrFmi 
átka žít, jen kd
C 
yž je c
Ami 
o, jen kd
C 
yž je c
Ami 
o,

jen kdC 
yž j
G 
e co p
C 
ít.


*: TCmi 
u láhev baculatou, t
Fmi 
u pestrou vinětu,

tu whisky temně zlatou pCmi 
ije i M
G 
anitou,

kdCmi 
o chce se státi mužem, t
Fmi 
en whisky pije rád,

G 
a proto všichni můžem společně zazpív
C 
at:


®: Whisky, to je moje gusto ….
84

: Boty proti lásce

1. F7 
Zas mi říkal, že má něco pro mě, 

a to něco, že prý láska je. 
Bb7 
Já však nechci žádnou lásku v domě, 

F7 
přináší jen žal a výdaje. 

Mám Ab 
proti lásce 
F 
boty, ty 
Ab 
chrání paní svou,
F 
 

ty Ab 
boty vždycky jdou a všechno hezké pošlapou. 


2. Žiju sama díky těmto botám, 
žiju sama zásluhou těch bot, 
často sice klukům hlavy motám, 
botám ale city nejsou vhod. 
V těch botách ráda šlapu, zvlášť po lásce nás dvou, 
ty boty vždycky jdou a všechno hezké pošlapou. 

3. Tyhle boty nosím někde v duši, 
někde v duši, ne však na nohou. 
Jsou tam dole, kde mi srdce buší, 
od bušení mu však pomohou. 
V těch botách ráda šlapu a to se mi prý mstí, 
prý v těchto botách jdu a tak si šlapu po štěstí. 

Rec.: Pozor, boty! Pochodem v chod! 
85

: Marie

1. Marie Ami 
má se vracet 

ta, co tu bydlí 
Marie má se vracet 
tak postav Dmi 
židli 

Marie bílý racek 
Marie Ami 
má se vracet 

ty si tu H7 
dáváš dvacet 

tak abys E7 
vstal 


2. Marie má se vracet 
co by ses divil 
Marie má se vracet 
ta, cos ji mydlil 
Marie modrý ptáček 
Marie moudivláček 
S kufříkem od natáček 
ta cos ji štval 

R: Marie 
Ami 
hoď sem cihlu, má se vracet 

trá ra ta ta
3. Marie má se vracet, píšou že lehce 
Marie má se vracet, že už tě nechce 
Ta co jí není dvacet, Marie má se vracet 
Ta cos jí dal pár facek a pak s ní spal 

R: Marie, hoď sem… 

4. Marie má se vracet, ta co tu bydlí 
Marie má se vracet, tak postav židli 
olej a těžký kola, vlak někam do Opola 
herbatka, jedna Cola, no tak se sbal 

R: Marie, hoď sem… 

R2: Marie Dmi 
holubice 

Marie Ami 
létavice 

Marie H7 
blýskavice 

krasavice, E7 
ech - Rosice, Pardubice


5. = 1. sloka. Marie má se vracet…
6. = 2. sloka. Marie má se vracet…
..moudivláček Tak postav Dmi 
židli 

E7 
sbal si fidli
Ami 
 
86

: Ho ho Watanay

1. D 
Spinkej můj maličký, 
C 
máš v očích 
D 
hvězdičky,

dám ti je C 
do vlasů, tak 
G 
usínej, tak 
D 
usínej.


R: D 
Ho ho Watanay 
C 
ho ho 
D 
Watanay

ho ho C 
Watanay 
G 
kiokena 
D 
kiokena.


2. Sladkou vůňi nese ti noční motýl z perleti,
vánek ho kolíbá, už usíná, už usíná.

R: 

3. V lukách to zavoní, rád jezdíš na koni,
má barvu havraní, jak uhání, jak uhání.

R: 

4. V dlani motýl usíná, hvězdička už zhasíná,
vánek co ji k tobě nes až do léta ti odlétá.

R: 
87

: Ráno bylo stejný

1. G 
Stál na zastávce s vypůj
Hmi 
čenou kytaro
D 
u

Ami 
v druhé ruce holku, to 
D 
zavazadlo svý
G 
.

Emi 
A tý holce v sáčku řek "
D 
dobrýtro miláčku

C 
podívej se do
G 
 dáli, uvid
E7 
íš dvě smutný ko
Ami 
leje

naDZ 
 silnici
G 


R: D 
Ráno bylo stejný, n
C 
esváteč
G 
C G C G 
 

D 
na tvářích počasí p
C 
roměnlivý
G C G 
 

D 
rádio hlásilo na 
C 
blatech 
G 
svítá

E7 
každý bal tak trochu
Ami7 
 sám, 
D 
hm.
G 
..


2. Ráno bylo stejný, stejný pivo, stejný blues
ospalý a nudný byly po flámu
kouřili partyzánku dým foukali do vánku
dívali se do dáli, viděli dvě smutný koleje
na silnici…

R: Ráno bylo stejný ..

3. Holka zvedej kotvy, nikdo nás už nebere
pojedeme po svejch do podnájmu žít
koupíme na splátky, jízdenku tam a zpátky
až omryí nás dálky
budem jak dvě smutný koleje, na silnici…

R: Ráno bylo stejný ..
88

: Modrá (je dobrá)

1. G 
Modrá je 
D 
planeta, kde 
C 
můžeme 
D 
žít

G 
Modrá je 
D 
voda, kterou 
C 
musíme 
D 
pít

G 
Modrá je 
D 
obloha, když 
C 
vodejde 
D 
mrak

Modrá je F 
dobrá, 
C 
už je to 
G 
tak.


2. Modrá je Milka - ta naše kráva
Modrá je prej v Americe tráva
Modrá je údajně i polární liška
Senzačně modrá je moje vojenská knížka.

R. Jako C 
nálada když zahrajou poslední 
G 
kus

Modrá je F 
naděje 
C 
láska i 
F 
moje 
G 
blues

Je to C 
barva, kterou mám prostě 
G 
rád

Modrá je F 
dobrá, 
C 
už je to 
G 
tak.


3. Modrá je Raketa - ta moje holka
modrá je vzpomínka na Mikyho Volka
velká rána je modrej přeliv
modrý voko má i černej šerif.

4. Jako nálada když zahrajou poslední kus
Modrá je naděje láska i moje blues
je to barva kterou mám prostě rád
modrá je dobrá - už je to tak.
89