ZPĚVNÍK M

21. 11. 2024

: Hříšná těla křídla motýlí

Intro: H Hsus2 H Hsus2 

1. H 
Jednou už tě málem měla F# 
a už zase by tě chtěla 
G#mi 
Hříšná těla, křídla motýE 
lí 
Krev stéká H 
po růži cos na zeď věšel 
F# 
Průvan sfouk a život nešel 
G#mi 
Potrhaná křídla motýE 
lí 
Vyhni se F# 
botám, který vůní šlapou 
G#mi 
Drtí řádky psané zapouG# 
hou jen skývu málem zlatou 
C#mi 
Prodají tě do výkladních E 
skříH 
ní výstavF# 
ních síG#mi 
ní 
A každej E 
zvlášť do kapsy H 
svý Jeepem si F# 
pádí 

2. Jednou už tě málem měla za duši tě podržela 
Hříšná těla, křídla motýlí 
Navrať se skálou, kterou's z cesty sešel 
Otoč kamenem, kde's vešel 
Napni slunci křídla motýlí 
Vyhni se botám, který vůní šlapou 
Sladké písně psané Zappou-hou jen skývu tak tak zlatou 
Prodají tě do výkladních skříní výstavních síní 
A každej zvlášť do kapsy svý Jeepem si pádí 

C# 
Až vyroste strom C# D#mi E 
až udeří do něj blesk a hrom 
H 
Hmmm, noc se F# 
válí 
C# 
Až vyroste strom C# D#mi E 
a udeří do něj blesk a hrom 
F# 
Narovná, rozdělí, podělí 
Poskládáš úterý ke kusům nedělí a půjdeš H 
dáál…F# G#mi E 
 

Vzpomeň si H 
na svět kdy pro kousek těla 
F# 
Zázraky jsi neviděla G#mi 
neměla jsi křídla motýE 
lí 
H 
V roklině pod skálou zjevení 
F# 
údolí rozšklebené napětím, otevřené spojením 
G#mi 
jeleni obtěžkáni vábením 
E 
vrhají se bezhlavě do hloubi H 
země
1

: Jarošovský pivovar

1. G 
Léta tam D 
stál, C 
stojí tam G 
dál
G 
pivovar u D 
cesty C 
každý ho znalD 
 
G 
Léta tam sD 
tál C 
stát bude dálG 
 
G 
ten kdo zná D 
Jarošov C 
zná piD 
vovarG 
 

R: C 
Bíla pěD 
na G 
láhev orosenáEmi 
 
C 
chmeloD 
vý nektar já známG 
 
C 
jen jsem to D 
zkusil a G 
jednou se napilEmi 
 
C 
od těch dob D 
žízeň mámG 
 

2. Bída a hlad kolem šel strach
když bylo piva dost mohlo se smát
třista let stál stát bude dál
ten kdo zná Jarošovzná pivovar

®: 

Jarošovský pivovar
2

: Tohle je ráj

C 
Před kým dveře zavíráš Ami 
proč se stále schováváš
Emi 
bojíš se prej nočních můr, F 
kam to utíkáš, G 
počkej na mě Baby.
Pořád mě jen odmítáš, proč už něco neříkáš
blízko je už věčný ráj, tam tě nečekám, moje smutná Lady.

Ref: Ami 
Pojď ke mě a dej mi ruku Emi 
ať jí políbím
Ami 
Tvé oči jsou tak blízko Emi 
já ti nabízím
nabíF 
zím touláG 
ní, poslouF 
chej voláG 
ní
Tohle je C 
ráj, tohle je Ami 
ráj, tohle je F 
ráj, tohle je G 
ráj
Neboj se jít kousek blíž, konečně snad uvidíš
je to jako v pohádkách, jsi tak bláznivá, budu tě jen líbat.
Zavři oči neváhej, jenom kousek srdce dej,
polož hlavu na mou dlaň, teď už můžu sám na tebe se dívat.
Ref: Pojď ke mě …
3

: Zabili, zabili

1. C 
Zabili, F 
zabili, Dmi 
chlapa z koloF 
čavyC 
,
C 
řekněte F 
hrobaři, Dmi 
kde je pochoF 
vaný?C 
 

R: C 
Bylo tu není tu, F 
havrani na plotu 
C 
Bylo víno v sudě F 
teď tam voda bude
C 
není, F 
není tuC 
 

2. Špatně ho zabili, špatně pochovali
vlci ho pojedli, ptáci rozklovali

R: Bylo tu není tu…

3. Vítr ho roznesl po dalekém kraji
havrani pro něho po poli krákají

R: Bylo tu není tu…

4. Kráká starý hravran, krákat nepřestane
dokud v Koločavě živý chlap zůstane

sloka:  3 C F 5 Dmi F C
refren: C F
4

: Franky Dlouhán

1. C 
Kolik je smutného, když F 
mraky černé C 
jdou
lidem nad G7 
hlavou F 
smutnou dálavouC 
.
Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
za čas odletěl, každý zapomněl.

R: C 
Měl kapsu G7 
prázdnou Franky Dlouhán,
po státech F 
toulal se jen C 
sám a že
byl F 
veselej, tak C 
každej měl ho G 
rád.
Tam ruce k F 
dílu mlčky přiloží a C 
zase jede Ami 
dál.
A F 
každej kdo s ním G 
chvilku byl,
tak F 
dlouho G7 
se pak C 
smál.

2. Tam kde byl plač tam Franky hezkou píseň měl
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj
Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál …

R: Měl kapsu prázdnou …

3. Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíraček zněl … 

R: Měl kapsu prázdnou …
5

: Jarní tání

1. Když první Ami 
tání Dmi 
cestu sněhu C 
zkříží
a F 
nad leDmi 
dem se E7 
 voda objeAmi 
ví.
Voňavá zem se sněhem tiše plíží
tak nějak líp si balím, proč bůhví.

R: Přišel čas F 
slunce, G 
zrození a C 
tratí
na kterejch F 
potkáš G 
kluky ze všech C 
stranE7 
 
/:Hubenej Ami 
Joe, Čára, Ušoun se ti Dmi 
vrátí
oživne F 
kemp, E7 
 jaro vítej k Ami 
nám. :/

2. Kdo ví jak voní země, když se budí
pocit má vždy jak zrodil by se sám.
Jaro je lék na řeči, co nás nudí
na lidi, co chtěj zkazit život nám.

R: Přišel čas slunce …

3. Zmrznout by měla, kéž by se tak stalo
srdce těch pánů, co je jim vše fuk.
Pak bych měl naději, že i příští jaro
bude má země zdravá jako buk. 

R: Přišel čas slunce …
6

: František

{145bpm
}

Intro: G C G C 

1. G 
Na hladinu rybníka svítí sluníčkoC 
 
Emi 
A kolem stojí v hustém kruhu G 
topoly
Ami 
Které tam zasadil jeden hodný Hmi 
člověk
Ami 
Jmenoval se František D 
Dobrota

2. František Dobrota, rodák z blízké vesnice
Měl hodně dětí a jednu starou babičku
Která když umírala tak mu řekla: "Františku,
teď dobře poslouchej, co máš všechno udělat!"

R: 3 x [: C 
Balabambam, balabambamC D C 
  :]
a Ami 
kolem rybníka nahusto nasázej D 
topoly 

3. František udělal všechno co mu řekla
A po snídani poslal děti do školy
Žebřiňák s nářadím dotáhl od chalupy k rybníku
Vykopal díry a zasadil topoly

4. Od té doby vítr na hladinu nefouká
Takže je klidná jako velké zrcadlo
Sluníčko tam svítí vždycky rádo
protože tam vidí Františkovu babičku

R: 
7

: Ach bože z nebe

1. Dmi 
Ach bože z nebe já prosím tebe
Starého muže mám
[: Rač mě ho vzáti G 
mladého C 
dáti
Dmi 
Ať hříchu A 
nepáDmi 
chám :]

2. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já mu zahrát dám
[: Na staré hrnce hotové zvonce
Tak já mu zvonit dám :]

3. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já ho pochovám
[: Na starém došku zapřáhnu kočku
Tak já ho pochovám :]

4. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já plakat budu
[: Na jeho hrobě vyskočím sobě
Co je mi po tobě :]
8

: Až já půjdu povandruju

G 
Až já půjdu povandruju
C 
ej bude D 
bílá G 
hmlíčka
C 
ej bude bílá D 
hmlíG 
čka
Bude za mnú plakat dievča
pěkné jak rúžička
ej pěkné jak rúžička
Až já půjdu povandruju
ej bude bílý mrázek
ej bude bílý mrázek
Bude za mnú plakat dievča
pěkné jak obrázek
ej pěkné jak obrázek
Až já půjdu povandruju
ej bude bílá hmlíčka
ej bude bílá hmlíčka
Bude za mnú plakat dievča
pěkné jak rúžička
ej pěkné jak rúžička
9

: Mezi horami

1. [: Gmi 
Mezi horami lipka zelená :]
[: B 
Zabili Janka, F 
Janíčka, Gmi 
Janka miesto Gmi/F 
jeleGmi 
ňa :]

2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]
10

: Proměny

1. ♀ Ami 
Darmo sa ty trápíš G 
můj milý syC 
nečku nenosím ja tebe E7 
nenosím v srAmi 
déčku
A já tvoG 
ja C 
neG 
buC 
du Dmi 
ani jednu E7 
hodiAmi 
nu

2. ♂ Copak sobě myslíš má milá panenko vždyť ty si to moje rozmilé srdénko
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

3. ♀ A já sa udělám malú veverečků a uskočím tobě z dubu na jedličku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

4. ♂ A já chovám doma takú sekérečku ona mi podetne dúbek i jedličku
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

5. ♀ A já sa udělám tú malú rybičkú a já ti uplynu preč po Dunajíčku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

6. ♂ A já chovám doma takovú udičku co na ni ulovím kdejakú rybičku
A ty přece budeš má lebo mi tě Pán Bůh dá

Ami F C F C G 

7. ♀ A já sa udělám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

8. ♂ A já chovám doma starodávnú kušu co ona vystřelí všeckým vranám dušu
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

9. ♀ A já sa udělám hvezdičkú na nebi a já budu lidem svítiti na nebi
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

10. ♂ A sú u nás doma takoví hvězdáři co vypočítajú hvězdičky na nebi
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá
11

: Velické zvony

AmiGDEmiADCGDCDGG 
AmiGDEmiADCGDCDGG 
Ty Velické zvony
Pěkně vyzváňajú
Ľudé sa čudujú
Co to znamenajú
C 
Co to znameD 
naG 
jú
Emi 
Jedni A 
povíD 
dajú
G 
Pútničkové AiHmi 
dú
C 
Jiní poGvídaD 
jú
Emi 
Pochovávat D 
budú
C 
Pochovávat D 
buG 
dú
Pochovávat budú
Jednej mamce syna
Co ho otrávila
Jeho rostomilá
Jeho rostomilá
AmiGDEmiADCGDCDGG 
Nešťastná galánko
Jak na pohreb půjdeš
Nešťastná galánko
Kterak plakat budeš
Kterak plakat budeš
Ty Velické zvony
Pěkně vyzváňajú
Ľudé sa čudujú
Co to znamenajú
CCo to znameD 
naG 
jú
AmiDG 
12

: Větříček

*: Ami 
věj větříčku z dunaje
věj větříčku z dunaje
věj větříčku z dunaje
řekni mě kde milá je
věj větříčku zvečera
věj větříčku zvečera
aby milá věděla
aby milá věděla

1. Ami 
věj větříčku do rána
věj větříčku do ráG 
na
Ami 
pozdravuj od galána
Emi 
pozdravuj od galáAmi 
na

2. Ami 
věj větříčku do noci
věj větříčku do noG 
ci
Ami 
že mě neni pomoci
G 
že mě neni pomoD 
ci

3. Ami 
věj větříčku z dunaje
věj větříčku z dunaG 
je
Ami 
ať ta zima roztaje
Emi 
ať ta zima roztaAmi 
je
4. Ami 
věj větříčku do jara
věj větříčku do jaG 
ra
Ami 
ať se milá nestará
G 
ať se milá nestaD 
rá

5. Ami 
věj větříčku z dunaje
věj větříčku z dunaje
věj větříčku z dunaje
řekni mě kde milá je
řekni mě kde milá je
řekni mě kde milá je
řekni mě kde milá je
13

: Vyšly ryby

D 
Vyšly ryby vyšly z D 
unaja do G 
Visly
D 
Není Hmi 
tu A 
děvčíny D 
podle A7 
mojí D 
mysli
D 
Co sem sa naA 
chodil D 
po tej tmavej G 
noci
D 
ještě Hmi 
sem neA 
viděl
D 
duboA7 
vej neD 
mociA7 
 
~
Dubovej nemoci hrabového sádla
už je má galánka u černého ďábla
Vyšly ryby vyšly z Dunaja do Visly
Není tu děvčice podle mojí mysli
14

: Voda čo ma drží nad vodou

1. C 
Keby bolo F 
niečo, G 
čo sa ti da C 
zniesť
C 
Okrem neba F 
nadomnou a G 
miliónou F 
hviezd
C 
Tak by som to F 
zniesol G 
vždy znova a F 
rá-C 
ád
F 
K tvojím nohám C 
dobré veci G 
ako vodoF 
pád
2. Keby som mal kráčať sám a zranený
Šiel by som až tam, kde tvoja duša pramení
Keby som ten prameň našiel nahodou
Bola by to voda, čo ma drží nad vodou
*: Emi 
Môžeš zabudAmi 
núť, F 
stačí kým tu C 
si
Emi 
Iba dialej Ami 
buď, F 
nič viac nemuG 
síšE 
 
R. E 
Chcem sa s teba  Ami 
napiť, C 
šaty odhoď G 
prečE 
 
Čo ma byť sa  Ami 
stane, tak ces moje F 
dlane
Ako Dmi 
čistý prameň tečE 
 
Ak ťa eště trápi smútok z rozchodov
Ono sa to podá, ty si preca voda
Čo ma drží nad vodou
3. Keby bolo niečo, čo sa ti da zniesť
Okrem neba nadomnou a miliónou hviezd
Tak by som to zniesol vždy znova a rád
K tvojím nohám dobré veci ako vodopád
Aaaaaa
R. Chcem sa s teba napiť, šaty odhoď preč
Čo ma byť sa stane, tak ces moje dlane
Ako čistý prameň teč
Ak ťa eště trápi smútok z rozchodov
Ono sa to podá, ty si preca voda
Čo ma drží nad vodou
15

: Mám boky jako skříň

CAPO 2

R1: Mám prostě od pánbíčka, G 
boky jako skříň, jako skříň, co naplat,
když Ami 
k tomu ráda jím, ráda jím, co naplat,
o D 
liposukci vím, dobře vím, však za plat,
si G 
život usnadním, osladím.

1. G 
Noviny pročítám, no to je síla,Ami 
 prý zase přibírám, málo se hlídám,
D 
prostě si trsám, trsám, až vzduchem lítaj prsa,
G 
kašlu vám na půst, vždyť ženský má být kus.

2. S vozíkem projíždím labyrintem Tesca, hledám svý XXL, všude jen S-ka,
a míjím tyčky, tyčky, samý bulimičky,
zhubněte si na kost, ale já mám toho dost.

R2: Moje G 
máma mi říkala, neboj se maličAmi 
ká,  
moje D 
máma mi říkala, krásná jsi G 
celičká…
I když doma mě chválí, tak na Miss mě nevzali…
čert to vem, vždyť můj život je sladký jak BON PARI…

R1: Mám prostě od pánbíčka, boky jako skříň, jako skříň, co naplat…

*: G 
To víš, kluci chtěj, na noc barbíny, coAmi 
 nemyslej,
a když jim D 
není hej, 
přicuG 
pitaj na tvůj práh, chtěj zahřát a maj hlad.

R2: Moje máma mi říkala, neboj se maličká…

R1: [: Mám prostě od pánbíčka, boky jako skříň,… :]
Mám od pánbíčka boky jako skříň, jako skříň, co naplat,
když k tomu ráda jím, ráda jím, co naplat,
mám boky jako skříň, jako skříň, cá ra ra ra.
16

: Zafúkané

1. Ami 
Větr sněh Asus2 
zanésl Ami 
z hor do poAsus2 
lí, 
Ami 
já idu C 
přes kopce, G 
přes údoAmi 
lí, 
C 
idu k tvej G 
dědině zatúlaC 
nej, 
F 
cestičky C 
sněhem sú E 
zafúkaAmi 
né.

Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: Ami 
ZafúkaC 
né, G 
zafúkaC 
né, 
F 
kolem mňa C 
všecko je Dmi 
zafúkaE 
né.
Ami 
ZafúkaC 
né, G 
zafúkaC 
né,
F 
kolem mňa Dmi 
všecko je E 
zafúkaAmi 
né. 

Emi D G H7 Emi D G Emi 

2. Už vašu chalupu z dálky vidím, 
srdce sa ozvalo, bit ho slyším, 
snáď enom pár kroků mi zostává, 
a budu u tvého okénka stát. 

Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: [: Ale zafúkané, zafúkané, 
okénko k tobě je zafúkané. :] 

Emi D G H7 Emi D G Emi 

3. Od tvého okna sa smutný vracám, 
v závějoch zpátky dom cestu hledám, 
spadl sněh na srdce zatúlané, 
aj na mé stopy - sú zafúkané. 

Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: [: Zafúkané, zafúkané, 
mé stopy k tobě sú zafúkané. :] 

Emi D G H7 Emi D G Emi 
17

: 1970

1. D 
Nevim jestli je to Emi 
znát, možná by bylo lepší F#mi 
lhát, 
jsem silnej ročník G 
sedmdesát, tak začni počítat.  
Nechci tu hloupě vzpomínat, koho taky dneska zajímá 
silnej ročník sedmdesát, tak začni počítat. 
Tenkrát tu bejval jinej stát a já byl blbej na kvadrát, 
jsem silnej ročník sedmdesát,třeba napříA 
klad.. 

R: A 
Naši mi vždycky říkaHmi 
li, jen nehas co tě nepáG 
lí, jakej pán takovej D 
krám. 
Naši mi vždycky říkali, co můžeš sleduj z povzdálí a nikdy nebojuj sám. 

2. Nevim jestli je to znám, možná by bylo lepší lhát, 
jsem silnej ročník sedmdesát, nemohl jsem si vybírat.
Tak mi to přestaň vyčítat, naříkat co jsem za případ, 
jsem silnej ročník sedmdesát a možná, že jsem rád. 

R: Naši mi vždycky říkali, jen nehas co tě nepálí, jakej pán takovej krám.  
Naši mi vždycky říkali, co můžeš sleduj z povzdálí a nikdy nebojuj sám. A 
*: [: Čas G 
pádí, čas letí, těžko ta A 
léta vrátíš zpět a tak i D 
Husákovy děti 
dospěly Emi 
do Kristových let. :]
*: [: Čas G 
pádí, čas letí, těžko ta A 
léta vrátíš zpět a tak i D 
Husákovy děti 
dospěly Emi 
do Kristových let. :]
18

: První signální

Capo I

1. Emi 
Až si G 
zejtra ráno C 
řeknu zase Emi 
jednou provždy dost,
G 
právem se mi C 
budeš tiše Emi 
smát.
jak G 
omluvit si C 
svoji slabost, Em 
nenávist a zlost,
když G 
za všechno si C 
můžu vlastně Emi 
sám.

R. Za Ami 
spoustu dní možná  C 
spoustu let,
až se mi G 
rozední budu ti D 
vyprávět,
na první Ami 
signální jak jsem C 
obletěl svět,
jak tě to G 
omámí a D 
nepustí zpět.
Jaký si to F 
uděláš - Bb 
takový to Dmi 
máš,
jaký si to F 
uděláš - Bb 
takový to Dmi 
máš .

2. Až se dneska večer budu tvářit zas jak Karel Gott,
budu zpívat uampamtydapam.
Všechna sláva polní tráva ale peníz přijde vhod,
jak jsem si to udělal tak to mám.

R. 
19

: Jožin z bažin

1. JAmi 
edu takhle tábořit ŠkE 
odou 100 na Ami 
Oravu,
spěchám proto, riskuji, prE 
ojíždím přes MAmi 
oravu.
ŘG7 
ádí tam to strC 
ašidlo, vG7 
ystupuje z bC 
ažE 
in,
žAmi 
ere hlavně Pražáky a jmE 
enuje se Ami 
JožiG7 
n.
R: JC 
ožin z bažin močálem se plG7 
íží,
Jožin z bažin k vesnici se blC 
íží,
Jožin z bažin už si zuby brG7 
ousí,
Jožin z bažin kouše, saje, rdC 
ousí.
NF 
a Jožina z bC 
ažin, kG 
oho by to napadlC 
o,
plF 
atí jen a pC 
ouze prG 
áškovací letadlC 
o.E 
 
2. Projížděl jsem Moravou směrem na Vizovice,
přivítal mě předseda, řek' mi u slivovice:
"Živého či mrtvého Jožina kdo přivede,
tomu já dám za ženu dceru a půl JZD!"
R: 
3. Říkám:"Dej mi, předsedo, letadlo a prášek,
Jožina ti přivedu, nevidím v tom háček."
Předseda mi vyhověl, ráno jsem se vznesl,
na Jožina z letadla prášek pěkně klesl.
R: Jožin z bažin už je celý bílý,
Jožin z bažin z močálu ven pílí,
Jožin z bažin dostal se na kámen,
Jožin z bažin - tady je s ním amen!
Jožina jsem dostal, už ho držím, johoho,
dobré každé lóve, prodám já ho do ZOO.
20

: Medvědi nevědí

1. MAmi 
edvědi nDmi 
evědí, žAmi 
e tůristi nE 
emaj' zbraně,
Ami 
až jednou prDmi 
ocitnou, pAmi 
očíhají sE 
i někde na nAmi 
ě.EAmi 
 
2. Výpravě v doubravě malý grizly ukáže se,
tůristé zajisté rozutíkají se po lese.
R: NG 
a pěšině zbydou po nich trC 
anzistoráky
a dG 
ívčí dřeváky a drC 
ahé foťáky,
mG 
edvědi je v městě vyměnC 
í za zlaťákC7 
y,
zF 
a ty si kFdim 
oupí mC 
aliny, mAmi 
ed, a slDmi 
ané bG 
urákC 
y.
21

: Prachovské skály

Hmi 
Zavři svoje oči Hano
rozváF#7 
zalo sHmi 
e ti lH7 
ano.
Emi 
Padej trochu doprava,
pod náH7 
mi jde Emi 
výpraC#7 
va.
F#7 
Buch, tentokrát to dHmi 
obře dopadlo.
C#7 
Sehrálas jen tF#7 
uristům
Emi 
hrozné F#7 
divadHmi 
lo.A7 
 
Hmi 
Je mi podezřelé Hano
že ti F#7 
povolHmi 
ilo lH7 
ano.
Emi 
Že jsi něco vypila?
Málem H7 
jsi se Emi 
zabilC#7 
a!
F#7 
Ach, dříve, než tě Hmi 
vezmu do věží
C#7 
foukneš si do F#7 
balónku,
Emi 
on tě F#7 
prověřHmi 
í.A7 
 
D 
Co bychom se báli
A7 
na Prachovské skály,
D 
dudlaj, A7 
dudlaj, D 
dá.A7 
 
D 
Do českého ráje
A7 
cesta příjemná je,
D 
dudlaj, A7 
dudlaj, D 
dá.D7 
 
G 
Horolezci, horolezkyně, D 
horolezčaH7 
ta
E7 
nelezte na skálu co je A7 
hodně špičatá
D 
Spadnete do písku
A7 
a svou rodnou vísku
nespatříte více,
dudlaj D 
dá.F#7 
 
22

: Dokud se zpívá

1. Z C 
Těšína Emi 
vyjíždí Dmi7 
vlaky co F 
čtvrthodiC 
nu,Emi Dmi7 G7 
 
C 
včera jsem Emi 
nespal a Dmi7 
ani dnes F 
nespočiC 
nu,Emi Dmi7 G 
 
F 
svatý MedG 
ard, můj patrC 
on, ťuká si naAmi 
 čelo,G 
 
ale F 
dokud se G 
zpívá, F 
ještě se G 
neumřeC 
lo, hóhEmi 
ó.Dmi7 G7 
 

2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
23

: Když mě brali za vojáka

1. Ami 
Když mě brali za voC 
jáka, G 
stříhali mě dohoC 
la,
Dmi 
vypadal jsem jako Ami 
blbec,
E7 
jak ti všichni dokoF 
la, G 
la, C 
la, G 
la,
Ami 
jak ti všichni E7 
dokoAmi 
la.

2. Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti,
jak mám správný voják býti
a svou zemi chrániti, ti, ti, ti,
a svou zemi chrániti.

3. Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil,
vzpomněl jsem si na svou milou,
krásně jsem si zabulil, lil, lil, lil,
krásně jsem si zabulil.

4. Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic,
po chodbě furt někdo chodil,
tak nebylo z toho nic, nic, nic, nic,
tak nebylo z toho nic.

5. Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla,
protože mladá holka lásku potřebuje
a tak si k lásce pomohla, la, la, la,
a tak si k lásce pomohla.

6. Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala,
řek jí, že má zrovna volný kvartýr,
tak se sbalit nechala, la, la, la,
tak se sbalit nechala.

7. Co je komu do vojáka, když ho holka zradila,
nashledanou pane Fráňo Šrámku,
písnička už skončila, la, la, la,
jakpak se vám líbila, la, la, la,
nic moc extra nebyla.
24

: Zítra ráno v pět

1. Až mě zEmi 
ítra ráno v pět kG 
e zdi postaví,
ještC 
ě si naposlD7 
ed dám vG 
odku na zdravE7 
í,
z očí pAmi 
ásku strhnu sD7 
i, to abych vG 
iděl nG/F# 
a nebEmi 
e,
a pAmi 
ak vzpomenu sH7 
i, lEmi 
ásko, na tebE7 
e,Ami 
 D7 
 G 
 G/F# 
 Emi 
 
a pAmi 
ak vzpomenu sH7 
i na tebEmi 
e.

2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
na mě nezapomeň a žij …

G/F#
25

: Holubí dům

1. Ami 
ZpívG 
ám F 
ptákům a E 
zvlášť holuAmi 
bům,
stáG 
val F 
v údolí E 
mém starý Ami 
dům,
C 
ptáG 
ků C 
houf zaléG 
tal ke kroC 
vům,
Ami 
měl G 
jsem F 
rád holuE 
bích křídel Ami 
šum.
Vlídná dívka jim házela hrách,
mávání perutí víří prach,
ptáci krouží a neznají strach,
měl jsem rád starý dům, jeho práh.
R. Hledám Dmi 
dům holuG7 
bí, kdopak C 
z vás cestu Ami 
ví?
Míval Dmi 
stáj roubeG7 
nou, bílý C 
štít.
Kde je Dmi 
dům holuG7 
bí a ta C 
dívka, kde Ami 
spí,
vždyť to Dmi 
ví, že jsem E 
chtěl pro ni Ami 
žít.DAmi 
 
2. Sdílný déšť vypráví okapům,
bláhový, kdo hledá tenhle dům.
Odrůstáš chlapeckým střevícům,
neslyšíš holubích křídel šum.
Nabízej úplatou cokoli,
nepojíš cukrových homolí,
můžeš mít třeba zrak sokolí,
nespatříš ztracené údolí.
R. Hledám dům holubí, …..
26

: Jahody mražený

1. PA 
oslala mě moje dívka pD 
ro jahody červeA 
ný,
bG 
ez nich se prý nemám vE 
racet, tA 
ak tu stojím ztrápeA 
ný.
A 
Když se dívám co je sněhu, fD 
ouká vítr, pálí mA 
ráz,
mG 
ožná že si holka mE 
yslí, A 
že se mě tak zbaví sE 
náz.

R. /: ZG 
apoměla vážeD 
ní, A 
na jahody mražeE 
ný,
G 
na jahody mražeD 
ný, v A 
igelitu baleE 
ný. :/

2. Pohádku to připomíná o dvanácti měsíčkách,
nechtěla mi říci sbohem, teď by chtěla abych plách.
Mohl bych se klidně vrátit, vím však že mě nečeká,
měla mi to říci sbohem, že jiného ráda má.
27

: Být stále mlád

{65bpm
}

1. G 
Čas dál si běD 
ží svůj maraEmi 
tón
někdy se C 
cítím starší než-li D 
on
kolik Ami 
už let se jenom věčně C 
ptám
a stále vím tak Em 
málo D 
 

2. A jindy se cítím jako omládlý
jako ten kluk před školním zábradlím
co tehdy snil o prvním líbání
a o svých prvních džínách

3. Ten kluk toužil výš a měl velký cíl
zpíval i žil plně a ze všech sil
snad mi z něj kousek ještě ve mně zbyl
ten hezký čas se mi D 
vrátí
R: G 
Být stále D 
mlád to bych si Emi 
přál být stáleC 
 mlád
D 
vzepřít se jednou provždy Ami 
kalendáři, C 
jen mládí, D 
nikdy stáří
G 
být stále D 
mlád zkouším to Emi 
dál být stále C 
mlád
D 
i přes ty známky času Ami 
ve své tváři, C 
být D 
stále G 
mlád

4. Jak život šel prošel jsem spoustu cest
už umím zodpovědět kdejaký test
a vím že život není jen černá a bílá
žije v mnoha barvách

5. Co ale jen já jich ještě nevychutnal
co všechno si slíbil a nevykonal
co mám ještě snů a proto ženu se dál
za nesplněnou touhou

R: Být stále mlád to bych si přál být stále mlád… (2×)
28

: Na Pankráci

1. G 
Na Pankráci na malém C 
vršíčku
G 
stojí pěkné stromořaD 
dí
měl jsem holku, C 
namluveG 
nou,
ale jiný mi D 
za ní choG 
dí

2. Vy mládenci, kteří jste jako já,
nemilujte doopravdy
pomilujte, pošpásujte,
ale lásku jí neslibujte

3. Zdálo se mě ze čtvrtka na pátek
že jsem se svou Andulkou spal
probudím se, obrátím se,
ale jak mě ten sen oklamal
29

: Anděl

1. Z C 
rozmláceAmi 
nýho kostela v C 
krabici s G7 
kusem mýdla
C 
přinesl Ami 
jsem si anděla, C 
polámaG7 
li mu křídC 
la,
díval se Ami 
na mě oddaně, C 
já měl jsem G7 
trochu trému,
C 
tak vtiskl Ami 
jsem mu do dlaně C 
lahvičku G7 
od parféC 
mu.

R: C 
A proto, pAmi 
rosím, věř mi, C 
chtěl jsem ho G7 
žádat,
C 
aby mi Ami 
mezi dveřmi C 
pomohl G7 
hádat,
C 
co mě čeká Ami G7 
 a nemiC 
ne, co mě čekáAmi G7 
 a nemiC 
ne.

2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
30

: Nevidomá dívka

Intro: D Emi D Emi 

1. D 
V záhradě Emi 
za cihlovou D 
zídkouEmi 
 
D 
popsanou v Emi 
slavných D 
výročíchEmi 
 
D 
Sedáva na Emi 
podzim F# 
na trávě před Hmi 
besídkou
G 
Děvčátko s A 
páskou na F# 
očích

2. Pohádku o mluvícím ptáku
Nechá si přečíst z notesu
Pak pošle polibek po chmýří na bodláku
Na vymyšlenou adresu

R: Prosím Vás Hmi 
nechte ji, ach Emi 
nechte ji,
Hmi 
tu nevidomou A7 
dívku
Emi 
prosím Vás A 
nechte ji si F# 
hrát,
Emi 
vždyť možná hraje si, Hmi 
na slunce s nebesy,
G 
jež nikdy neuvidí A 
ač ji bude F# 
hřát.D Emi F# F# 
 

3. Pohádku o mluvícím ptáku,
o třech zlatých jabloních,
a taky o lásce již v černých květech máku,
přivezou jezdci na koních.
4. Pohádku o kouzelném slůvku
jež vzbudí všechny zakleté,
pohádku o duze jež spává na ostrůvku,
na kterém poklad najdete.

R: 

5. V záhradě za cihlovou zídkou
popsanou v slavných výročích
Sedáva na podzim na trávě před besídkou
Děvčátko s páskou na očích

6. Rukama dotýká se květů,
a neruší ji motýli,
jen trochu hraje si s řetízkem amuletu,
jen na chvíli, jen na chvíli.

R: 
31

: A já tě nechci

1. E 
Běží voda běží, po kameni H7 
šustí,
řekla mě má milá, že mě už opuE7 
stí
teče voda teče, po kameni H7 
skáče
když tě milá nechá, ať si jiný E 
pláče.

R: [: E 
A já tě nechci a já tě nemiluju a já tě H7 
nemám rád :]
[: ProH7 
tože už ráno, protože už ráno, má si tě jinej E 
brát. :]

2. U našeho dvora, teče voda dvojí,
tak si jen nemysli, že ty budeš mojí
za horou vysokou, zapadá slunečko,
já tebe nechci, falešná dcerečko.

R: 

3. Když už jsi věděla, to co vím až dneska
mohla sis ušetřit svoje slova hezká
hezká slova hezká, málo lásky ke mně
jak jsem teď bož rád, že tě nemám v domě.

R: 

4. Taková falešná, jak ta by tam žila,
iba jejich trápení a taková jsi byla
budeš-li taková, někomu jen zbývá
že když tě dostane, ať tě taky hlídá.

R: 
32

: Co jste hasiči

1. A 
Co jste hasiči, co jste dělaE 
li,
E7 
[: že jste nám ten pívo, pívo pívovárek shořet nechaA 
li. :]

2. Shořet nechali, i tu hospodu,
[: my starý mazáci, starý ulejváci, máme pít vodu. :]

3. Vodu nepijem, my pijeme rum,
[: vodu pijou žáby, pívo starý báby, my pijeme rum. :]

4. Za dva za čtyři, už tu nebudem,
[: už vás milí páni, páni lampasáci, zdravit nebudem. :]
33

: Kdyby tady byla taková panenka

1. G 
Kdyby tady byla taková panenka,
D7 
která by mě chtěG 
la.
C 
Která by mě chtěla G 
syna vychovala,
D7 
přitom pannou G 
byla.

2. Kdybych já ti měla syna vychovati,
přitom pannou býti.
Ty by jsi mě musel kolébku dělati,
do dřeva netíti.

3. Kdybych já ti musel kolébku dělati,
do dřeva netíti.
Ty bys mi musela košiličku šíti,
bez jahel a nití.

4. Kdybych já ti měla košiličku šíti,
bez jahel a nití.
Ty by si mě musel žebřík udělati,
až k nebeské výši.

5. Kdybych já ti musel žebřík udělati,
až k nebeské výši.
Lezli bysme spolu, spadli bysme dolů,
byl by konec všemu.
34

: Okolo Hradce

1. [:D 
Okolo Hradce v malé zahrádce E 
rostou tam tři růA7 
že.:]
[: D 
Jedna je G 
červeA 
ná, D 
druhá je bíláA7 
, D 
třetí kvete modře.:]

R: D 
Vojáci jdou, vojáci jdou, bože jaká je to A7 
krása,
vojáci jdou, vojáci jdou, pěkně v řadách za D 
sebou,
vojáci jdou, vojáci jdou, každé dívčí D7 
srdce G 
jásá, 
vojáci D 
jdou, vojáci jdou, pěkněA7 
 v řadách za sebouD 
.

2. [:Kobylka malá, kovat se nedá, kováři nechce stát,:]
[:tak jako má milá, když se na mě hněvá, hubičku nechce dát.:]

R: 

3. [:Kobylka malá, kovat se dala, kováři postála.:]
[:tak jako má milá, když se udobřila, hubičku mi dala.:]

R: 
35

: To ta Helpa

1. Ami 
To ta D 
Heľpa Ami 
to ta D 
Heľpa 
Ami 
to je E 
pekné Ami 
mesto
a v tej Heľpe a v tej Heľpe 
švárnych chlapcov je sto

Ref: F 
Koho je sto C 
koho je sto
G 
nie po mojej C 
vôliE 
 
Ami 
len za D 
jedným Ami 
len za D 
jedným 
Ami 
srdiečko E 
ma Ami 
bolí

2. Za Janíčkom za Palíčkom krok by nespravila
za Ďuríčkom za Mišíčkom Dunaj preskočila

Ref: Dunaj Dunaj Dunaj Dunaj aj to širé pole
ľen za jedným ľen za jedným počešenie moje.
36

: Nechte zvony znít

C 
Bez tebe mám G 
jenom chvíli C 
dlouhou, 
naplněnou G 
spoustou divnejch C 
snů, 
v nich F 
starý C 
kostel G 
modlí Ami 
se mou G 
touhou 
C 
a já prosím: F 
nechte zvony G 
znít. 

Chtěla bych znát píseň hrozně dlouhou, 
vyzpívat v ní samotu svých snů, 
tys naučil mě polovinu pouhou 
a já prosím: nechte zvony znít. 
®: Emi 
Jen zvony ví, co jsi mi Ami 
vzal, 
D 
jen zvony ví, co bude G 
dál. 

Přijde jednou skladatel a básník, 
kterej umí sto divnejch snů žít, 
má píseň bude růst jak křehkej krápník 
a já prosím: nechte zvony znít, 
C 
a já prosím: F 
nechte zvony G 
znít, 
C 
a já prosím: F 
nechte zvony G 
znít. 

®:
®: Emi 
Jen zvony ví, co jsi mi Ami 
vzal, 
D 
jen zvony ví, co bude G 
dál. 

Přijde jednou skladatel a básník, 
kterej umí sto divnejch snů žít, 
má píseň bude růst jak křehkej krápník 
a já prosím: nechte zvony znít, 
C 
a já prosím: F 
nechte zvony G 
znít, 
C 
a já prosím: F 
nechte zvony G 
znít. 

®: 
37

: Zvonkoví Lidé (Ring-o-ding)

1. C 
Za mořem G 
nejhlubším, za F 
horou vysoG 
kou,
C 
za lesem G 
smutnějším, než F 
oči dětí G 
jsou,
křídla F 
vran, tisíc G 
bran,
devět F 
řek vede G 
tam. PosC 
louchej …

2. Za bránou tisící, tam zvonková je zem
a lidé zvonkoví v ní zvoní celý den,
pro váš pláč, pro váš smích,
ring-o-ding, i pro váš hřích. Poslouchej …

3. V ulicích z perleti a lístků okvětních,
domečky skleněné a z křídel motýlích
barevný vodopád,
má barev víc, než můžeš znát. Poslouchej …

4. A lidé zvonkoví ve zvoncích zrození,
když se stane neštěstí, svým zvonkem zazvoní
ring-o-ding, ring-o-ding,
ring-o-ding, ring-o-ding. Poslouchej …
5. Nemocní se uzdraví a slunce začne hřát,
auta se vyhnou a kdo nemoh, může vstát,
ring-o-ding, ring-o-ding,
ring-o-ding, ring-o-ding. Poslouchej …

6. Přichází i mezi nás, i mezi námi jsou,
na první pohled je nepoznáš, když po ulici jdou,
zazvoní, když přijde čas,
kde by mlčky stál každý z nás. Poslouchej …

7. Já zpívám pohádku pro děti zvonečků,
pro vlásky holčiček, pro ouška chlapečků,
ring-o-ding, ring-o-ding,
ring-o-ding, ring-o-ding. Poslouchej …

8. Až jednou vyrostou, pak jistě zazvoní,
mí lidé zvonkoví ve zvoncích zrození
pro váš pláč, pro váš smích,
ring-o-ding, i pro váš hřích. Poslouchej …

*: Ring-o-ding-o-ring-o-ding-o-ring-o-ding-o-ding.
38

: Malotraktorem

@100bpm
intro. trubka
1. [: D 
Cestou Dmaj7 
necestou D 
polem Dmaj7 
nepolem
Emi 
jedu Emi7 
za tebou G 
velkým Gmi 
malotraktoD 
rem :]
Dmaj7 
kabrioletem. D Dmaj7 Emi Emi7 G7 
 

2. [: Pojď mi naproti lesem ne lesem
pojď si mě vyfotit jak tam na traktoru jsem :]
jak jsem roztřesen.

Mez: D 
Vrn vrn Dmaj7 
drn dr drn dr drn. D 
Drn drn.
Dmaj7 
Drn dr drn dr drn. Emi 
Drn drn.
Emi7 
Drn dr drn dr drn.
G7 
Drn drn drn drn drn drn drn drn.

Ref: D 
Jen kola zdolaj výmoly pálím to lesem po poli
G 
lán pole mizí pod koly Gmi 
z kopce to ale vosolím.
D 
Jen kola zdolaj výmoly pálí to lesem po poli
G 
lán pole mizí pod koly Gmi 
z kopce to ale vosolí.

3. [: Cestou necestou polem ne polem
jedu za tebou létem kabrioletem :]
malotraktorem…

Mez. Vrn vrn..

R: Jen kola zdolaj výmoly…

piano, šestnáctky bez rytmu
Outro: D 
doufám Dmaj7 
že mě pochopíš D 
 
Dmaj7 
že mě uslyšíš Emi 
 Emi7 
že mě potěšíš
G7 
mít budeš ráda
D 
doufám Dmaj7 
že mě pochopíš D Dmaj7 
 
[: a budeš D Dmaj7 D Dmaj7 
mítG 
ráda Gmi 
 :] 3×
G7 
Ráda, ráda, ráda, ráda.D 
 
39

: Růže z papíru

1. Do tvých Dmi 
očí jsem se zbláznil a teď E7 
nemám, nemám Gmi 
klid,
Ami 
hlava třeští, asi tě mám Dmi 
rád,
stále někdo říká: vzbuď se, E7 
věčně trhá Gmi 
nit,
Ami 
studenou sprchu měl bych si Dmi 
dát.

R: D7 
Na pouti jsem vystřelil Gmi 
růži z papíru,
C7 
dala sis ji do vlasů, kde F 
hladívám tě A7 
rád,
v Dmi 
tomhle smutným světě jsi má Gmi 
naděj na víru,
že Ami 
nebe modrý ještě smysl Dmi 
má.

2. Přines' jsem ti kytku, no co koukáš, to se má,
tak jsem asi jinej, teď to víš,
možná trochu zvláštní v dnešní době, no tak ať,
třeba z ní mou lásku vytušíš.

R: Na pouti jsem vystřelil…
R: Na pouti jsem vystřelil…
40

: Stánky

1. D 
U stánků na G 
levnou krásu
D 
postávaj a Em 
smějou se času
s D 
cigaretou a A 
holkou co nemá kam D 
jít.

2. Skleniček pár, pár tahů z trávy
uteče den jak večerní zprávy
neuměj žít, bouřej se a neposlouchaj.

R: G 
Jen zahlídli svět maj na A 
duši vrásky
tak máD 
lo jen, tak málo Em 
je lásky
D 
ztracená víra A 
hrozny z vinic neposbíD 
rá.

3. D 
U stánků na G 
levnou krásu D 
postávaj
a ze Gmi 
slov a hlasů D 
poznávám
jak A 
málo jsme jim stačili D 
dát.

R: 
R: 
41

: Dej mi víc své lásky

1. G#mi 
Vymyslel jsem spoustu nápadů, H 
aů,
co G#mi 
podporujou hloupou nálaF# 
du, aD# 
ů,
G# 
hodit klíče do kanálu,
C# 
sjet po zadku C#mi 
holou skálu,
G#mi 
v noci chodit D# 
strašit do hG#mi 
radu.

2. Dám si dvoje housle pod bradu, aů,
v bílé plachtě chodím pozadu, aů,
úplně melancholicky
s citem pro věc, jako vždycky,
vyrábím tu hradní záhadu.

Ref: H 
Má drahá, dej mi víc, D# 
má drahá, dej mi víc,
G#mi 
má drahá, E 
dej mi víc své H 
lásky, F# 
aů,
H 
já nechci skoro nic, D# 
já nechci skoro nic,
G#mi 
já chci jen E 
pohladit tvé H 
vlásky, D# 
aů.

3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů,
mi dokonale zvednul náladu, aů,
natrhám ti sedmikrásky,
tebe celou, s tvými vlásky,
zamknu si na sedm západů.

Mezihra: …

Ref: Má drahá, dej mi víc…

4. = 3.
+ aů, aů, aů, aů.
42

: Jasná zpráva

Sólo: 2×

1. SG 
končili jsme, jasná zpráva,
Emi 
proč o tebe zC 
akopávám dD 
ál,
Ami 
projít bytem C 
já abych se bG 
ál.

2. Dík tobě se vidím zvenčí,
připadám si starší menší sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

Ref: Emi 
Pěnu s vůní jHmi 
ablečnou, vEmi 
yvanulý sHmi 
prej,
Emi 
telefon, cos uG 
střihla mu šňD 
ůru,
Emi 
knížku krásně zHmi 
bytečnou, Emi 
co má lživý Hmi 
děj,
Emi 
píše se v ní, jG 
ak se lítá vD 
zhůru,
lítá vAmi 
zhůru, ve dvou vzD 
hůru.

2. Odešla's mi před úsvitem,
mám snad bloudit vlastním bytem sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

Sólo: 2×

Ref: Pěnu s vůní jablečnou…

3. Skončili jsme jasná zpráva,
není komu z okna mávat víc,
jasná zpráva, rub, co nemá líc.

Sólo: 2× 4/4

E:|-7---------|-----------7--7-------|----7-8-10-12--12-10-8-|-7--------
B:|---8-------|---7-8-10--------10-8-|-10--------------------|---8------
G:|-----7~~~~-|-9--------------------|-----------------------|-----8~~~-
D:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
A:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
E:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
43

: Okno mé lásky

1. G 
Kdo tě líbá, když ne C 
já,
G 
kdo tě hlídá když ne C 
já,
G 
okno v přízemí je F 
zavřené i C 
dnes, lásko G 
má.

2. Kdo ti zpívá, když ne já,
kdo tě hlídá když ne já,
okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má.

R. Emi 
A v jeho D 
lesku vidím C 
přicházD 
et
Emi 
sebe ve věD 
ku patnáct C 
let
Emi 
a znovu říD 
kám spoustu C 
něžných vět:
G 
Ty, C 
já, G 
jsme C 
my, G 
ty a D 
náš C 
svět.

3. Kdo tě budí, když ne já,
kdo tě nudí, když ne já,
okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má.

Mezihra

R. Emi 
A v jeho D 
 lesku…

4. Kdo tě hladí, když ne já,
kdo tě svádí, když ne já,
kdo tě zradí když ne já.

G 
Ty, C 
já, G 
jsme C 
my, G 
my D 
a náš C 
byl svět.
44

: Olympic - MIX

ŽELVA
G 
Ne moc C 
snadno se G 
želva C 
po dně hoG 
níC G C 
 
G 
velmi C 
radno je pG 
lavat C 
na dno za G 
níC G C 
 
potom D 
počkej, až se zeptá na to, Emi 
co tě v mozku lechtá,
G 
nic se C 
neboj a G 
vem si C 
něco od G 
níC G C 
 

KRÁSNÁ NEZNÁMÁ
G 
Když se ti dívC 
ám do A 
očD 
í
G 
všechno seC 
 ve mně otA 
očD 
íC 
 
musím se tomu začít D 
smát
G 
to jsem zC 
vědav, G 
jak mi D 
dneska G 
budC 
eš G 
lhátD 
.

DEJ MI VÍC SVÉ LÁSKY
A Emi 
vymyslel jsem spoustu nápadů, G 
aů,
co Emi 
podporujou hloupou nálaD 
du, aH7 
ů,Emi 
 
hodit klíče do kanálu,
A 
sjet po zadku Ami 
holou skálu,
Emi 
v noci chodit H7 
strašit do Emi 
hradu.

OKNO MÉ LÁSKY
G 
Kdo tě líbá, když ne C 
já, G 
kdo tě hlídá když ne C 
já,
G 
okno v přízemí je F 
zavřené i C 
dnes, lásko G 
má.

OSMÝ DEN
G 
Z kraje týdne málo jsem C 
ti G 
vhod,C 
 
G 
ve středu pak ztrácíš ke mně C 
kód,
Ami 
sedmý den jsem s tebou i když D 
sám,
osmý den G 
schází nám.C G C 
 

JAKO ZA MLADA
Emi 
Jsem to já jak zamlada, A7 
i když jinak teď vD 
ypadám,
Emi 
stále mám stisk buldočí, A7 
k tomu pár vrásek uD 
 očí,
nC 
ázory jsem Ami 
málo změnil, mD 
uziku mám rG 
ád,
Ami 
co jsem cenil, cením dál už zC 
řejmě napořD 
ád.

DĚDEČKŮV DUCH
G 
Nad C 
VltaG 
vou je C 
cosi, G 
plouC 
ží se G 
to v ráC 
kosí,
G 
k mé C 
hrůze G 
je to C 
cosi - G 
dědC 
ečkův dG 
uch,
ó, nech mě F 
býtC 
,  F 
já C 
už víckD 
rát nebudu pG 
ít.C G 
 

JASNÁ ZPRÁVA
G 
Skončili jsme, jasná zpráva,Emi 
 
proč o tebe C 
zakopávám D 
dál,Ami 
 
projít bytemC 
 já abych se G 
bál.
G 
Dík tobě se vidím zvenčí,Emi 
 
připadám si C 
starší menší D 
sám,Ami 
 
kam se kouknu, C 
kousek tebe G 
mám.
45

: Osmý den

1. G 
Z kraje týdne málo jsem C 
ti G 
vhodC 
 
G 
ve středu pak ztrácíš ke mně C 
kód
Ami 
sedmý den jsem s tebou i když D 
sám
osmý den G 
schází námC G C 
 

2. V pondělí máš důvod k mlčení
ve středu mě pláčem odměníš
v neděli už nevím že tě mám
osmý den schází nám

R: D 
Tužku nemít C 
nic mi nepovG 
íš
D 
řekni prosím C 
aspoň příslG 
oví
D 
osmý den je C 
nutný já to Ami 
vím
C 
sedm nocí Ami 
spíš jen G 
spíš vždyť víš

3. Někdo to rád horké jiný ne
mlčky naše láska zahyne
pak si řeknem v duchu každý sám
osmý den scházel nám

R: Tužku nemít …
46

: Otázky

1. KC 
olik mám ještě dní, nF 
ež přijde poslední,
jG 
ak dlouho budu ještě zpívat a hrC 
át,
kolik je na zemi cest, ktF 
erou mám dát se vést,
nG 
ebo už myslet mám na návrC 
at?
R: Posečkej, lásko mC7 
á, okamžiF 
k, vžD 
dyť svět je veliký otazG 
ník,
pC 
ořád se jenom ptáš F 
a odpovědi, G 
tý se nedočC 
káš.
*: JE 
á jen vím: v zimě strom nAmi 
ekvete,
v lAmi/G 
étě sníh nF 
epadá, v nE 
oci je tmAmi 
a,
rád tě mAmi/G 
ám, jen neptF 
ej se, prC 
oč - nevím sG 
ám.
2. Kde je tvůj dětský smích a proč je láska hřích,
kolik jen váží bolest člověčí,
proč je zlato drahý kov a proč je tolik prázdných slov,
proč chce každý být největší?
R: 
*: Já jen vím: řeky proud musi dál,
v žilách krev pěnivá, kdo ji tam dal,
rád tě mám, jen neptej se, proč - nevím sám.
3. Kolik je slunci let: milion nebo pět,
myslíš, že zítra ráno vyjde zas,
kolik je ulic, měst, proč umí kytky kvést,
proč nikdo neslyší můj hlas?
47

: Snad jsem to zavinil já

1. ZAmi 
as jsi tak sC 
mutná, kdo se D 
má na to Dmi 
koukaE 
t,
nic jAmi 
íst ti neC 
chutná, v hlavě D 
máš asi Dmi 
brouka.
R: Tak nC 
ezoufH 
ej, B 
nic to Ami 
není, C 
za chvíH 
li B 
se to zAmi 
mění,
sDmi 
nad jsem G 
to zavinil C 
já.E 
 
2. Zkus zapomenout na všechno, co je pouhou
tou tmou obarvenou na černo, smutnou touhou.
R: AmiCDDmi 
48

: Želva

1. ND 
e moc snG 
adno se žD 
elva pG 
o dně honD 
í,GDG 
 
vD 
elmi rG 
adno je plD 
avat nG 
a dno za nD 
í,GD 
 
potom pA 
očkej, až se zeptá na to, cHmi 
o tě v mozku lechtá,
nD 
ic se nG 
eboj a vD 
em si nG 
ěco od nD 
í.GDG 
 
2. Abych zabil dvě mouchy jednou ranou,
želví nervy od želvy schovám stranou,
jednu káď tam dám pro sebe a pak aspoň pět pro tebe,
víš, má drahá, a zbytek je pod vanou.
R: KdD 
yž si nA 
ěkdo pG 
ozor nedD 
á, jak se vlA 
astně žG 
elva hledD 
á,
G 
ona ho na něco nachytA 
á, G 
i když si to později vyčítA 
á.
3. Ne moc lehce se želva po dně honí,
ten, kdo nechce, tak brzy slzy roní,
jeho úsměv se vytratí, a to se mu nevyplatí,
má se nebát želev a spousty vodní.
R: 
49

: Povídej

@220bpm
1. C 
Povídej jestli té má G 
hodně rád víc než C 
já
C 
Jestli když večer jdeš G 
spát ti polibek C 
dá
tak jako Emi 
já ,to už je F 
dávno, tak povíC 
dej, G 
jen povíC 
dej

2. Povídej nechal té být, vždyť měl té tak rád
Nebos ho nechala jít, když šel k jiný spát
tak jako mne, to už je dávno,tak povídej,jen povídej, povíEm 
dej

R: 2× C D F C 
Áááá…

R: C 
jestli se ti po mě D 
stýská
F 
když jdeš večer C 
spát
C 
Jestli když večer se bD 
lízká
F 
nepřestala ses C 
bát

3. Povídej ne já se nevrátím ,bez domů spát
Svou lásku ti vyplatím,víc nemůžu dat
jak jsem dál dřív,to už je dávno tak povídej,jen povídej, povíEm 
dej F C 
 

R: Povídej, jestli se ti po mě stýská …

4.=3. 
50

: Zlatovlásko

1. Dmi 
Vez mě loďko C 
ke břehu, F 
ná ná C 
nana ná Dmi 
ná 
Dmi 
jedu jedu C 
pro něhu, F 
ná ná C 
nana ná Dmi 
ná 
jedu jedu pro krásu, ná ná nana ná ná 
pro dívku s vlasy do pasu, ná … 

R: ZlatoF 
vlásC 
ko, F 
krásC 
ko, Dmi 
kdo ví, co bude A 
dál, 
ZlatoF 
vlásC 
ko, F 
krásC 
ko, Dmi 
chce tě C 
bohatý Dmi 
král. 

2. Jedu jedu pro pannu, ná ná nana ná ná 
jakpak se k ní dostanu, ná ná nana ná ná 
když ji najdu vyhraji, ná ná nana ná ná 
náš pan král pak získá ji, ná ná nana ná ná. 

R: Zlatovlásko, krásko, ….. 

3. Jiříku, co v očích máš, ná ná nana ná ná 
že se tak smutně usmíváš ná ná nana ná ná 
já s tebou tak šťasná jsem ná ná nana ná ná 
už se těším na tvou zem ná ná nana ná ná. 
51

: Panenka

1. G 
Co skrýváš za C 
víčky a G 
plameny C 
svíčky 
snad G 
houf bílejch holubic nebo jen D 
žal 
tak C 
odplul ten G 
prvý, den C 
zmáčený G 
krví 
ani pouťovou panenku D 
nezaneG 
chal. 

R: Otevři C 
oči Ty G 
uspěchaD 
ná, C 
dámo G 
uplakaD 
ná, 
C 
otevři G 
oči ta C 
hloupá noc G 
končí 
a mír je D 
mezi náG 
ma. 

C 
 G 
 C 
 G 
 D 
 G 
 

2. Už si oblékni šaty a řetízek zlatý 
a umyj se půjdeme na karneval 
a na bílou kůži Ti napíšu tuší 
že dámou jsi byla a zůstáváš dál. 

R: Otevři ……….
52

: Láska je ráj

1. Am 
Mám G 
písně rC 
ád,
písně G 
táhlé jako C 
dým
Písně G 
rychlé jako Am 
šíp

2. Mám G 
písně D 
rád,
šťastný G 
jsem, že zpívat D 
smím
I když C 
mnohý zpívá Em 
líp

3. C 
Znám každý G 
zdejší Ami 
hrad,
každý G 
zámek v oD 
kolí
Do mých G 
písní vstupuD 
jí kmán i Em 
král

4. Am 
Mám G 
písně C 
rád
a když G 
hlas mě dovoC 
lí
Budu G 
dnešní příběh Am 
zpívat G 
dál
a A G A G 
dál…
5. A 
LáskaG 
 je A 
ráj,
ten, kdoG 
 jí neuA 
věří
E 
Ať bloudí D 
světa A 
kraj

6. Láska je ráj,
má tisíc tajných dveří
Jak praví stará báj

7. D 
Láska, to je štíA 
t,
sladD 
ký med i C 
voda živG 
á
A 
Kterou cE 
htěl bych pA 
ít C F 
 

8. K lásce patří máj,
když se cit a čest a věrnost přidá
G 
Tak je z lásky ráA 
j!

9. H 
Láska A 
je ráH 
j,
ten, kdA 
o tu o ní zpívH 
á
F# 
Zná tu E 
starou H 
báj

10. E 
K lásce H 
patří E 
máj,
když se cit a čeD 
st a věrnost G 
přidá
A 
Tak je z lásky H 
ráj!
53

: Princezna ze mlejna

1. D 
Vím jedno návrší zámek A7 
nádherD 
nej 
z nejhezčích pohádek ho zG 
nám. 
[: Stavěnej z křišťálu sahá D 
k nebi pomálu 
povětří přijde k A7 
duhu princezD 
nám :]

2. Bílé je lilium bílej krásnej sen 
bílé je pravé hedvábí. 
[:Jdu cestou necestou za svou bílou nevěstou 
jiná mě na tom světě nevábí :] 

3. Šípková růžičko z dávnejch příběhů 
odkvítáš tiše v ústraní. 
[: Odpusť mi svatej Ján, že tvou krásu nehledám 
na jinou myslím večer před spaním :] 

4. Stříbrná tůňka se zhlíží ve hvězdách 
Velký vůz ztratil zákolník 
[: Rozsypal nad náma celou fůru s hvězdama 
jenom já nemám štěstí za troník :] 

5. Já vím, že v tej noci plnej zázraků 
vykvet' můj kvítek z poupěte. 
[: Pomoz mi svatej Ján ať tu chvíli nezmeškám 
než planě nazdařbůh odkvete :] 

6. Vím jeden bílej mlejn, zámek stříbrnej, 
v údolí znám to návrší. 
[: V tom pěkným stavění je moje potěšení, 
že na něj myslím, zatím netuší :] 
7. Bílý je pápěří bílej dobrej den, 
bílej je ubrus sváteční. 
[: Ten kterýho já chci, nosí bílou čepici, 
ostatní ženiši jsou zbyteční :] 

8. Vím jedno oudolí, vím já pěknej mlejn, 
už všechny kořeny v něm znám. 
[: Bydlí tam panenka, voči má jak pomněnka, 
jinou už na tom světě nehledám :] 

9. Vím jedno oudolí, vím já pěknej mlejn, 
míří sem cesta s přívozem. 
[: Jde cesta - necesta, tady je má nevěsta, 
nerovná se jí žádná z princezen :] 

10. Vím jedno údolí, vím ja pěknej mlejn, 
vedle něj rybník s rákosím. 
[: Ta dívčí, co já znám, je má bílá princezna, 
tu si já vod pantáty vyprosím :] 
54

: Pískající cikán

1. G 
Dívka Ami 
loudá se G 
viniAmi 
cí, G 
tam, kde Ami 
zídka je Hmi 
nízAmi 
ká,
G 
tam, kde Ami 
stráň končí Hmi 
voníC 
cí, si G 
písničC 
ku někdo G 
píC D 
ská.

2. Ohlédne se a "propána!", v stínu, kde stojí líska,
švárného vidí cikána, jak leží, písničku píská.

3. Chvíli tam stojí potichu, písnička si jí získá,
domů jdou spolu ve smíchu, je slyšet cikán, jak píská.

4. Jenže tatík, jak vidí cikána, pěstí do stolu tříská,
"ať táhne pryč, vesta odraná, groš nemá, něco ti spíská."

5. Teď smutnou dceru má u vrátek, jen Bůh ví, jak se jí stýská,
"kéž vrátí se mi zas nazpátek ten, který v dálce si píská."

6. Pár šidel honí se po louce, v trávě rosa se blýská,
cikán, rozmarýn v klobouce, jde dál a písničku píská.

7. Na závěr zbývá už jenom říct, v čem je ten kousek štístka:
peníze často nejsou nic, má víc, kdo po svém si píská …
55

: Stará archa

R: /: JD7 
á mám kG 
ocábku náram-, nD7 
áram-, nG 
áram-,
kocábku náram-, nD7 
áramnG 
ou. :/
R: 
1. PG 
ršelo a blejskalo se sedm neděl,
kocábku náram-, nD7 
áramnG 
ou,
Noe nebyl překvapenej, on to věděl,
kocábku náram-, nD7 
áramnG 
ou.
R: 
*: G 
Archa má cíl, jé, archa má směr, jé,
plaví se k Araratu nD7 
a sevG 
er.
R: 
2. Šem, Nam a Jafet byli bratři rodní,
kocábku náram-, náramnou,
Noe je zavolal ještě před povodní,
kocábku náram-, náramnou.
3. Kázal jim uložiti ptáky, savce,
kocábku náram-, náramnou,
"ryby nechte, zachrání se samy hladce,"
kocábku náram-, náramnou.
R: 
*: 
R: 
4. Přišla bouře, zlámala jim pádla, vesla,
kocábku náram-, náramnou,
tu přilétla holubice, snítku nesla,
kocábku náram-, náramnou.
5. Na břehu pak vyložili náklad celý,
kocábku náram-, náramnou,
ještě že tu starou dobrou archu měli,
kocábku náram-, náramnou.
R: 
*: 
R: 
R: 
56

: Tisíc mil

1. V nohách G 
mám už tisíc Emi 
mil,
stopy Ami 
déšť a vítr sC 
myl
a můj Ami 
kůň i já jsme D7 
cestou znaveG 
ni.D7 
 

2. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

3. Je tam stráň a příkrej sráz,
modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, kteří věřej' dětskejm snům.

4. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

5. V nohách mám už tisíc mil,
teď mi zbejvá jen pár chvil,
cestu znám, a ta se k nám dál nemění.

6. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

7. Kousek dál, a já to vím,
uvidím už stoupat dým,
šikmej štít střechy čnít k nebesům.

8. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.
[:Emi 
 jeden Ami 
cíl, ten starej D7 
známej bílej G 
dům … :]
57

: Barbora píše z tábora

1. D 
Maminko, tatínku, 
posílám vám A 
vzpomínku 
z letního tábora. 
Jistě víte, že vám píše Vaše 
dcera D 
Barbora. 

2. Strava se nedá jíst, 
dneska byl jen zelný list, 
polívka studená, 
co v ní plavou místo nudlí 
číslice a písmena. 

3. Myslela jsem prostě,že 
budou různé soutěže, 
slibili bojovku, 
pak jsme hráli vybíjenou, 
na ovce a na schovku. 

4. Štefan,hlavní vedoucí, 
chodí s naší vedoucí, 
která je příšera. 
Scházejí se, líbají se u totemu 
za šera. 

R: Proč jsem se Em 
nenarodilaA7 
 
o pár let D 
dřív?Hm 
 
Dneska bych Em 
krásně chodilaA7 
 
se Štefanem, co D 
řiká si Steve.D7 
 

Proč jste mě Em 
prostě neměliA7 
 
o pár let D 
dříve?Hm 
 
Řekla bych: Em 
Nebuď nesmělý,A7 
 
líbej mě D 
Steve 
5. Závěrem dopisu 
ještě trochu popisu: 
ta bréca vedoucí 
je tlustá jak dvě normální 
oddílové vedoucí. 

6. Když běží po lese, 
všechno na ní třese se. 
Užívá make-upu, 
co na ní ten Štefan vidí, to já 
prostě nechápu. 

R: Proč jsem se nenarodila…

PS je tady ještě 

7. Pošlete dvě tři sta, 
jsem bez peněz dočista. 
Pojedem do Písku, 
máme v plánu zastavit se v jitexovém středisku. 

8. Když jsme se koupali, 
všichni na mě koukali. 
Je to tím, že možná 
v jednodílných plávkách už jsem 
už jsem prostě nemožná. 

Proč jsem se Em 
nenarodila,A7 
 
nenarodila D 
dřív?
58

: Chválím tě země má

/ / značí nejdřív recitaci a potom zpěv

/D 
Chválím Tě G 
země má/ 
/D 
Tvůj žár A 
i mráz/
/D 
Tvá tráva G 
zelená/
/Dál A 
vábí D 
nás/

Máš závoj z oblaků
Bílý jak sníh
Hvězdo má, bárko zázraků
Na nebesích….

®: D 
Ať před G 
tvou planeD 
tou
Hvězdný G 
prach zameA 
tou
D 
Dej vláhu G 
roslinám
D 
Dej ptákům A 
pít
A 
Prosím D 
svou přízeň G 
dej i nám
D 
Dej A 
mír a D 
klid

/ / znamená - recitace po zpěvu

Dej vláhu rostlinám /Chválím tě země má/ 
Dej ptákům pít / /Tvůj žár i mráz/
Svou přízeň dej i nám /Tvá tráva zelená/
Dej mír a klid /Dál vábí nás/

Máš závoj z oblaků
Bílý jak sníh
Má bárko zázraků
Na nebesích

®: Ať před tvou planetou
Hvězdný prach zametou……

D 
Dej vláhu G 
roslinám 
D 
Dej vláhu G 
roslinám 
D 
Dej ptákům A 
pít
D 
Dej ptákům A 
pít
A 
Prosím D 
svou přízeň G 
dej i nám
A 
Prosím D 
svou přízeň G 
dej i nám
D 
Dej A 
mír a D 
klid
D 
Dej A 
mír a D 
klid
59

: Severní vítr

1. Jdu s C 
děravou patou, mám Ami 
horečku zlatou
Jsem F 
chudý, jsem sláb a C 
nemocen
Hlava mě pálí a v Ami 
modravé dáli
Se F 
leskne a G 
třpytí můj C 
sen

2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí
Tam zbytečně budeš mi psát
Sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě
Já nechám si tisíc krát zdát

R: C 
Severní C7 
vítr je F 
krutý, 
počítejC 
 lásko má s G7 
tím
C 
k nohám ti C7 
dám zlaté F 
pruty
nebo se C 
vůbec G 
nevrátímC 
 

3. Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem
Už slyším je výt blíž a blíž
už mají mou stopu, už větří že kopu
svůj hrob a že stloukám si kříž

4. Zde leží ten blázen, chtěl vilu, chtěl bazén
A opustil tvou krásnou tvář
Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek
Nad hrobem polární zář
60

: Statistika

1. C 
Je statisticky dokázáno, že Ami 
slunce vyjde každé ráno, 
C 
a i když je tma jako v ranci, noc Ami 
nemá celkem žádnou šanci. 

R: [: StatiF 
stika nuda G 
je, má však C 
cenné údaAmi 
je, 
nekleF 
sejte na mysG 
li, ona F 
vám to vyčísC 
lí. :] 

2. Když drak si z nosu síru pouští , a Honza na něj číhá v houští, 
tak statistika předpovídá, že nestvůra už neposnídá. 

R: Statistika nuda je…

3. Tak vyřiďte té ctěné sani, že záleží to čistě na ní, 
když nepustí ji choutky dračí, tak bude o hlavičku kratší. 

R: Statistika nuda je…
61

: Husličky

1. /: E 
Čí že ste, husličky, A 
čiE 
e, F#mi 
kdo vás tu C#mi 
zanechH 
al :/
/: F#mi7 
na trávě pováE 
lanéA 
, :/ 
F#mi 
u paty C#mi 
ořeH 
cha?F#mi C#mi H 
 

2. /: A kdože tu trávu tak zválal, aj modré fialy, :/
/: že ste, husličky, samé :/
na světě zostaly?

3. /: A který tu muzikant usnul a co sa mu přišlo zdát, :/
/: co sa mu enem zdálo, bože(-), :/
že už vjec nechtěl hrát?

4. /: Zahrajte, husličky, samy, zahrajte zvesela, :/
/: až sa tá bude trápit, :/
která ho nechtěla.
62

: Hudsonský šífy

1. Ten, kdo Ami 
nezná hukot vody lopatC 
kama vířený
jako G 
já, jó, jako Ami 
já,
kdo hudsonský slapy nezná sírou G 
pekla sířený,
ať se Ami 
na hudsonský G 
šífy najmoutAmi 
 dá, G 
johG# 
ohoAmi 
.

2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel,
málo zná, málo zná,
ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: F 
Ahoj, páru tam Ami 
hoď,
ať G 
do pekla se dříve dohraAmi 
bem,
G 
joG# 
hoAmi 
ho, G 
joG# 
hoAmi 
ho.

3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků
jako já, jó, jako já,
ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil,
málo zná, málo zná,
kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: 

5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad
jako já, jó, jako já,
kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk,
kdo je sám, jó, jako já,
kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: + johoho …
63

: Rosa na Kolejích

1. C 
Tak jako jazyk F6 
stále naF#6 
ráG6 
ží na vylomenej C 
zub,
tak se vracím k F6 
svýmu náF#6 
draG6 
ží abych šel zas C 
dál
Přede mnou F6 
stíny se G6 
dlouží a Ami 
nad krajinou Cdim 
krouží
podivnej F6 
pták, F#6 
 G6 
 pták nebo C 
mrak.

R: C 
Tak do toho F6 
šlápni ať G6 
vidíš kouF6 
sek C 
světa,
vzít do dlaně F6 
dálku G6 
zase jedF6 
nou C 
zkus.
Telegrafní F6 
dráty G6 
hrajou ti F6 
už C 
léta,
nekonečne F6 
dlouF#6 
hý, moG6 
noF#6 
tónF6 
ní bluC 
es.

*: C 
Je ráno, je ráno.
Nohama F6 
stíF#6 
ráš roG6 
su na F6 
koF#6 
lejíchC 
.

2. Pajda dobře hlídá pocestný co se v noci toulaj,
co si raděi počkaj až se stmí a pak šlapou dál.
Po kojelích táhnou bosí a na špagátku nosí
celej svůj dům, deku a rum.

R: Tak do toho šlápni… 2X
64

: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi 
lala… Ami E Ami Dmi Ami E Ami 
 

1. Ami 
Nebe je modrý a E 
zlatý, bílá sluneční Ami 
záře,
Ami 
horko a sváteční E 
šaty, vřava a zpocený Ami 
tváře,
Ami 
dobře vím, co se bude E 
dít, býk už se v ohradě Ami 
vzpíná,
Ami 
kdo chce, ten může E 
jít, já si dám sklenici Ami 
vína.

R2: Dmi 
Žízeň je veliká, Ami 
život mi utíká,
E 
nechte mě příjemně Ami 
snít,
Dmi 
ve stínu pod fíky Ami 
poslouchat slavíky,
E 
zpívat si s nima a Ami 
pít.

2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká… 2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká…

R1: Lalala… 3×
65