Kopcův šánovský zpěvník

28. 3. 2024

: Čarodejnice z Amesbury

1. Zuzana Dmi 
byla dívka, 
C 
která žila v 
Dmi 
Amesbury, 

s jasnýma F 
očima a 
C 
řečmi pánům 
Dmi 
navzdory, 

souseF 
dé o ní 
C 
říkali, že 
Dmi 
temná kouzla 
Ami 
zná 

Bb 
že se lidem 
Ami 
vyhýbá a s 
Bb 
ďáblem 
C 
pletky 
Dmi(G) 
má. 


2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil 
a pověrčivý lid se na pastora obrátil, 
že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí, 
a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví. 

3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali, 
a když ji vedli městem, všichni kolem volali: 
"Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš, 
teď na své cestě poslední do pekla poletíš!" 

4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění, 
ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění 
a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou, 
sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou. 

5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná, 
v noci se v černou kočku mění dívka líbezná, 
je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění, 
a všichni křičeli jako posedlí:"Na šibenici s ní!" 

6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy, 
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený: 
"Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít 
a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!" 

7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou 
a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou: 
"Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam, 
pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!" 

8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici 
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící, 
a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou, 
zemřela tiše samotná pod letní oblohou … 
1

: Ďáblovy námluvy

1. Svou Dmi 
krásnou 
C 
píšťalu ti 
Dmi 
dám, 

hraje Bb 
devět tónů na 
C 
devět stran, 

když Gmi 
půjdeš se mnou, 
Dmi 
lásko má 

Bb 
když mě budeš 
C 
chtít. 


2. Jen nech si tu píšťaličku sám, 
hraj devět tónů na devět stran, 
já nejdu s tebou, lásko má, 
já Dmi 
nechci s 
C 
tebou 
Dmi 
jít. 


3. Já dám ti stuhy to vlasů, 
mají devět barev pro krásu, 
když půjdeš se mnou, lásko má, 
a když mě budeš chtít. 

4. Já nechci stuhy do vlasů, 
mají devět barev pro krásu, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

5. Dám krásné šaty z hedvábí, 
které devět krajek ozdobí, 
když půjdeš se mnou, lásko má 
a když mě budeš chtít. 

6. Já nechci šaty z hedvábí, 
které devět krajek ozdobí, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

7. Chceš devět černých perel mít 
a na svatbu se vystrojit? 
To všechno dám ti, lásko má, 
jen když mě budeš chtít. 
8. Já černé perly nechci mít, 
a na svatbu se vystrojit, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

9. Já truhlu plnou zlata mám, 
tu do vínku ti celou dám, 
když půjdeš se mnou, lásko má, 
a když mě budeš chtít. 

10. Tvá slova příjemně mi zní, 
tak připrav kočár svatební, 
já půjdu s tebou, lásko má, 
až kam jen budeš chtít. 

11. Tak ušli spolu devět mil, 
když nohu v kopyto proměnil 
a bledá dívka naříká, 
už nechci s tebou jít. 

12. Má milá, už tě nepustím, 
zpět duši tvou ti nevrátím, 
za trochu zlata, lásko má, 
teď navždy budeš má. 

13. A jak tmou klopýtali dál, 
vítr její smutnou píseň vál. 
Co Gmi 
dělat mám, já 
Dmi 
nešťastná 

ach Bb 
co jen dělat 
C 
mám? 

Co Gmi 
dělat mám, já 
Dmi 
nešťastná 

ach co jen C 
dělat 
Dmi 
mám? 
2

: Nic není tak horký

Intro: D|-----0-------
A|---2---4-0---
E|-0---------3-

1. Em 
Znáš to, jak to chodí

Pokaždé se neurodí
Znáš to, jak to chodí
Znáš to, jak to bývá
Rána jsou nelichotivá
Znáš to, jak to bývá

R1: Jenomže G 
nic není tak horký, jak se 
C 
upeče

G 
každá kalná voda jednou 
C 
odteče

Em 
každý chladný 
Hm 
vítr jednou 
Am 
dofičí

A každá C 
mánička jde někdy k holiči

I oceán má někde svoje okraje
A i nejdelší deska jednou dohraje
I dálný východ není zas tak daleký
A jenom láska ta vytrvá navěky

2. Znáš to, to se stává
Když se příběh zadrhává
Znáš to, to se stává
Pryč jsou všechna slova
Čas je dávno vygumoval
Pryč jsou všechna slova

R2: Jenomže každý velký požár jednou dohoří
A každá zeď se jednoho dne rozboří
A každý metál jednou spadne ze hrudi
A každý prudič jednoho dne doprudí
A každý bohém jednou skončí v papučích
A každý blb se někdy něco naučí
A každý muslim jednou dojde do Mekky
A jenom láska ta vytrvá…

R3: A bohatí nebudou vždycky bohatí
A každé platidlo po čase doplatí
A každé zboží jednou skončí na pultu
A každý docent najde svojí fakultu
A i moře se jednoho dne umoří
Až srovnají se propasti i pohoří
A přikryje nás prach tak jako Aztéky
A jenom láska ta vytrvá navěky
3

: Trampská

1. Dmi 
Mlhavým ránem bose jdou, kanady vržou na nohou

a dálka tolik vzdáleG 
ná je 
Dmi 
blízká,

město jsi nechal za zády, zajíci dělaj' rošády
a v křoví někdo tiše G 
Vlajku 
Dmi 
píská,

G 
najednou připadáš si ňák príma, svobodnej, a tak,

tak Dmi 
ňák, tak 
G 
ňák, ňák 
Dmi 
tak.


R: Pojď F 
dál, s náma se nenudíš, pojď dál, ráno se probudíš,

a vedle sebe máš o šišku Dmi 
víc,

pojď F 
dál, pod sebou pevnou zem, pojď dál, a číro s melounem,

a meky, miky, vrt, a dál už G 
nic, dál už 
Dmi 
nic.


2. Mlhavý ráno za tratí, u cesty roste kapratí,
sbalíš si deku, spacák, celtu, pytel,
a kdyby ňákej úředník začal ti říkat, co a jak,
sbalíš si deku, spacák, celtu, pytel,
důležitý je to, co jseš, odkud jsi přišel a kam jdeš,
co jseš, kam jdeš, co jseš.

R: 
4

: Tereza (Osamělý město)


1. Ten C 
den, co vítr 
D 
listí z města 
G 
svál,  

můj C 
džíp se vracel, 
D 
jako by se 
Emi 
bál, 

že C 
asfaltový 
D 
moře odliv 
G 
má 

C 
stáj že svýho 
D 
koně nepo
E 
zná. 


R: Řekni, G 
kolik je na světě, kolik je takovejch 
D 
měst, 

řekni, Ami 
kdo by se vracel, všude je tisíce 
Emi 
cest, 

tenkrát, G 
když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě 
D 
máš, 

tenkrát Ami 
ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků 
Emi 
dáš 

napoD 
sled, napo
G 
sled. 


2. Já z dálky viděl město v slunci stát 
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát, 
proč vítr mlátí spoustou okenic, 
proč jsou v ulici auta, jinak nic? 

R: Řekni… 

3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut 
zaznívá odněkud něžný tón flaut 
a v závěji starýho papíru 
válej' se černý klapky z klavíru. 

R: Řekni… 

4. Tak loudám se tím hrozným městem sám 
a vím, že Terezu už nepotkám, 
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí 
a vosamělý město mlčící. 

R: Řekni… 
5

: Franky Dlouhán

1. C 
Kolik je smutného, když 
F 
mraky černé 
C 
jdou

lidem nad G7 
hlavou 
F 
smutnou dálavou
C 
.

Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
za čas odletěl, každý zapomněl.

R: C 
Měl kapsu 
G7 
prázdnou Franky Dlouhán,

po státech F 
toulal se jen 
C 
sám a že

byl F 
veselej, tak 
C 
každej měl ho 
G 
rád.

Tam ruce k F 
dílu mlčky přiloží a 
C 
zase jede 
Ami 
dál.

F 
každej kdo s ním 
G 
chvilku byl,

tak F 
dlouho 
G7 
se pak 
C 
smál.


2. Tam kde byl plač tam Franky hezkou píseň měl
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj
Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál …

R: Měl kapsu prázdnou …

3. Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíraček zněl … 

R: Měl kapsu prázdnou …
6

: Mám jednu ruku dlouhou

{85bpm
}

E 

1. E 
Najdem si  
C#mi 
místo  
G#mi 
kde se dobře  
F#mi 
kouří 

E 
Kde horké  
C#mi 
slunce  
G#mi 
do nápojů  
F#mi 
nepíchá 

H 
Kde vítr  
A 
snáší  
E 
šmolky ptačích  
A 
hovínek 

H 
Okolo  
A 
nás a  
H 
říká 


2. Můžeme zkoušet co nám nejvíc zachutná 
tak klidně se dívat jestli někdo nejde 
Někdo kdo ví že už tady sedíme 
A řekne: Nazdar, kluci 

R: E 
Mám  
C#mi 
jednu ruku  
A 
dlou
E 
hou 

E 
Mám  
C#mi 
jednu ruku  
A 
dlou
E 
hou 
3. A 
Posaď se  
F#mi 
k nám  
C#mi 
necháme tě  
Hmi 
vymluvit 

A 
a vzpomenon
F#mi 
ut si  
C#mi 
na ty naše  
Hmi 
úkoly 

E 
tu ruku nám  
Hmi 
dej a  
A 
odpočívej  
D 
v pokoji
E E 
 

A 
Tam na tom  
F#mi 
místě  
C#mi 
kde se dobře 
Hmi 
není. 


Outro: A 
Na,  
F#mi 
nananana -  
D 
ná  
A 
ná (4×)

Ami 
na, nananana (3×)

D 
ná  
A 
ná … 

A 
Mám  
F#mi 
jednu ruku  
D 
dlou
A 
hou (x krát)

)Amaj 
)
7

: Nad stádem koní

@155bpm

1. D 
Nad stádem 
A4 
koní
A Em 
 
podkovy G 
zvoní, zvoní,

D 
černý vůz vle
A4 
čou
A Em 
 
a slzy G 
tečou. A já volám:

D 
"Tak neplač, m
A4 
ůj 
A 
kamaráde,
Em 
 
 náhoda je G 
blbec, když krade."

D 
Je tuhý jak 
A4 
veka a 
A 
 
řeka ho splaví.Em 
 
 Máme ho G 
rádi. No tak 
C 
co, tak 
G 
co, tak 
A4 
co?


2. D 
Vždycky si př
A4 
ál, 
A 
až bude popel,
Em 
 
 i s kytaG 
rou

D 
vodou ať pla
A4 
vou, j
A 
en žádný hot
Em 
el, s křížkem nad hla
G 
vou.

D 
Až najdeš mís
A4 
to, 
A 
kde je ten pramen
Em 
 
 a kámen, co prasG 
ká,

D 
budeš mít jis
A4 
to, 
A 
patří sem pope
Em 
l a každá 
G 
láska. No tak 
C 
co, tak 
G 
co, tak 
A4 
co?


3. D 
Nad stádem 
A4 
koní
A 
  
Em 
 podkovy 
G 
zvoní, zvoní,

D 
černý vůz vle
A4 
čou
A 
  
Em 
 a slzy te
G 
čou. A já šeptám:

D 
Vysyp ten pope
A4 
l, 
A 
kamaráde,
Em 
 do bílé 
G 
vody, vody,

D 
vyhasnul kote
A4 
l a 
A 
náhoda je 
Em 
štěstí od podko
G 
vy. 
D G D G 
 


Vysyp ten D 
popel, 
A 
kamará
G 
de, do bílé 
D 
vody, 
A 
do vo
G 
dy,

vyhasnul D 
kotel a 
A 
náhoda je
Em 
 štěstí od podko
G 
vy.

Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, do vody,
vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.  
Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, do vody,
vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.

sloka:  D Dsus2 Asus4 Asus2 Emi G
bridge:  C G A
outro:  D Asus4 G
D Asus4 Emi G
phrasing: 1 D, 2 Dsus2, 3 Asus4, 4 Asus2, 5-6 Emi, 7-8 G
8

: Ach bože z nebe

1. Dmi 
Ach bože z nebe já prosím tebe

Starého muže mám
[: Rač mě ho vzáti G 
mladého 
C 
dáti

Dmi 
Ať hříchu 
A 
nepá
Dmi 
chám :]


2. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já mu zahrát dám
[: Na staré hrnce hotové zvonce
Tak já mu zvonit dám :]

3. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já ho pochovám
[: Na starém došku zapřáhnu kočku
Tak já ho pochovám :]

4. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já plakat budu
[: Na jeho hrobě vyskočím sobě
Co je mi po tobě :]
9

: Hruška

1. D 
Stojí hruška v 
A 
širém po
D 
li 

vršek se jí G 
zele
A 
ná 

[: D 
Pod ní se 
G 
pase 
A 
kůň 
D 
vraný 

pase ho A 
má 
D 
milá :]


2. Proč má milá dnes pasete 
z večera do rána 
[: Kam můj milý pojedete 
já pojedu s váma :]

G D G C D G C D G D G G C D G D G 
 


3. O já pojedu daleko 
přes vody hluboké 
/: Kéž bych byl nikdy nepoznal 
panny černooké :/ 
10

: Mezi horami

1. [: Gmi 
Mezi horami lipka zelená :]

[: B 
Zabili Janka, 
F 
Janíčka, 
Gmi 
Janka miesto 
Gmi/F 
jele
Gmi 
ňa :]


2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]
11

: Proměny

1. ♀ Ami 
Darmo sa ty trápíš 
G 
můj milý sy
C 
nečku nenosím ja tebe 
E7 
nenosím v sr
Ami 
déčku

A já tvoG 
ja 
C 
ne
G 
bu
C 
du 
Dmi 
ani jednu 
E7 
hodi
Ami 
nu


2. ♂ Copak sobě myslíš má milá panenko vždyť ty si to moje rozmilé srdénko
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

3. ♀ A já sa udělám malú veverečků a uskočím tobě z dubu na jedličku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

4. ♂ A já chovám doma takú sekérečku ona mi podetne dúbek i jedličku
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

5. ♀ A já sa udělám tú malú rybičkú a já ti uplynu preč po Dunajíčku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

6. ♂ A já chovám doma takovú udičku co na ni ulovím kdejakú rybičku
A ty přece budeš má lebo mi tě Pán Bůh dá

Ami F C F C G 

7. ♀ A já sa udělám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

8. ♂ A já chovám doma starodávnú kušu co ona vystřelí všeckým vranám dušu
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

9. ♀ A já sa udělám hvezdičkú na nebi a já budu lidem svítiti na nebi
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

10. ♂ A sú u nás doma takoví hvězdáři co vypočítajú hvězdičky na nebi
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá
12

: Malování

@105bpm

intro kytaraDmi 

intro housle

1. Dmi 
Nesnaž se, znáš se, 
B 
řekni mi 
C 
co je ji
Dmi 
ný, 

jak v kleci máš se B C 
 
pro nevinný 
Dmi 
noci dlouhý 
B 
jsou plný 
C 
touhy a 
Dmi 
lásky nás dvou
B 
 


2. C 
Všechno hezký 
Dmi 
za sebou mám, 

B 
můžu si 
C 
za to 
Dmi 
sám, 

B 
v hlavě 
C 
hlavolam, 

Dmi 
jen táta a máma 
B 
jsou s 
C 
náma, 

Dmi 
napořád s náma 
R: B 
To 
C 
je to tvoje 
Dmi 
malování 
B 
vzdušnejch 
C 
zámků,

Dmi 
malování po 
B 
zdech holejma 
C 
rukama tě 
Dmi 
nezachrání, 

už B 
máš na ka
C 
hánku, 
Dmi 
nezachrání, už jseš 
B 
na zá
C 
dech, 

je to Dmi 
za náma, ty čteš 
B 
poslední 
C 
stránku, 

Dmi 
za náma, 
B 
na 
C 
zádech, 

Dmi 
za náma, už 
B 
máš na ka
C 
hánku, 

MeziDmi 
 náma, 
B 
mi taky 
Gmi 
došel 
Ami 
dech.


mezihra housle

R: 

3. Dmi 
Znáš se, 
B 
řekni mi 
C 
co je ji
Dmi 
ný, 

jak v kleci máš se, B C 
 
pro nevinDmi 
ný 

noci dlouhý B 
jsou plný 
C 
touhy a 
Dmi 
lásky nás tří.
13

: Rozárka

1. Ami 
Nikdy ne
F 
řikej, že víš jak mi 
Emi 
je

s prázdnym Ami 
žaludkem, v žilách

víc Dmi 
vína než 
Emi 
krve. 
Ami 
Píšu tvůj 
F 
osud,

G 
propustku 
Ami 
do pekel, pálim ti 
Dmi 
cejch

a v rukou mám Emi 
kosu,

rozárAmi 
ko!


2. Řikej že víš jak mi je…
Ami 
 
Emi 
 
Ami 
 
Emi 
 


3. Ami 
Tisíckrát 
F 
v noci budí ze 
Emi 
spaní

zlej Ami 
pocit že sklání se 
Dmi 
někdo nad 
Emi 
tebou.

Ami 
Pijem na zdra
F 
vý 
G 
i na ty 
Ami 
bolavý

z nás, Dmi 
dostal je čas, maj to 
Emi 
za sebou,

rozárAmi 
ko! 


4. V noci, budí ze spaní zlej pocit…

Outro: [: Ami 
pijem na zdra
F 
vý 
G 
i na ty 
Ami 
bolavý

Emi 
nás, rozár
Ami 
ko!… :]
14

: Ještě jedno kafe

1. Máš Emi 
sladkej dech a oči, kterým 
D 
patří svatozář,

C 
vlasy máš jak hedvábí, když je 
H7 
vhodíš na polštář,

ale Emi 
já se o tvou lásku ani 
D 
vděčnost neprosím,

ty C 
děkuješ jen hvězdám a jseš 
H7 
věrná jenom jim.


R: C 
Ještě jedno kafe bych si 
H7 
dal,

C 
ještě jedno kafe, kruci
H7 
nál, než pojedu 
Emi 
dál. 
D 
 
C 
 
H7 
 


2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,
a taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,
a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,
jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…
15

: Zafúkané

1. Ami 
Větr sněh 
Asus2 
zanésl 
Ami 
z hor do po
Asus2 
lí, 

Ami 
já idu 
C 
přes kopce, 
G 
přes údo
Ami 
lí, 

C 
idu k tvej 
G 
dědině zatúla
C 
nej, 

F 
cestičky 
C 
sněhem sú 
E 
zafúka
Ami 
né.


Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: Ami 
Zafúka
C 
né, 
G 
zafúka
C 
né, 

F 
kolem mňa 
C 
všecko je 
Dmi 
zafúka
E 
né.

Ami 
Zafúka
C 
né, 
G 
zafúka
C 
né,

F 
kolem mňa 
Dmi 
všecko je 
E 
zafúka
Ami 
né. 


Emi D G H7 Emi D G Emi 

2. Už vašu chalupu z dálky vidím, 
srdce sa ozvalo, bit ho slyším, 
snáď enom pár kroků mi zostává, 
a budu u tvého okénka stát. 

Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: [: Ale zafúkané, zafúkané, 
okénko k tobě je zafúkané. :] 

Emi D G H7 Emi D G Emi 

3. Od tvého okna sa smutný vracám, 
v závějoch zpátky dom cestu hledám, 
spadl sněh na srdce zatúlané, 
aj na mé stopy - sú zafúkané. 

Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: [: Zafúkané, zafúkané, 
mé stopy k tobě sú zafúkané. :] 

Emi D G H7 Emi D G Emi 
16

: Amazonka

1. Byly krásný naše G 
plány, byla jsi můj celej 
Hm Bm Am 
svět.

Čas je vzal a nechal G 
rány, 
Am 
starší jsme jen o pár 
D 
let.


2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká.
Už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká.

R: Nebe modrý zrcadG 
lí se 

E7 
v řece, která všechno 
Ami 
ví, 

stejnou barvu jako G 
měly 

Ami 
tvoje oči džíno
D 
vý. 


3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl,
"Amazonka" říkávali a já hrdě přisvědčil.

4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká
vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neříká.

R: Nebe modrý zrcadlí se…

5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela
vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla.

R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám,
já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám.
Pořád stejná, přísahám…
17

: Lodníkův lament

1. Emi 
Já snad 
G 
hned, když jsem se 
D 
narodil, na 
G 
bludnej 
D 
kámen 
G 
šláp',

a do školy moc D 
nechodil, i 
Emi 
tak je 
D 
ze mě 
Emi 
chlap,

velký G 
dusno, který 
D 
nad hlavou mi 
G 
doma 
D 
vise
G 
lo,

drsnýmu chlapu D 
nesvědčí, já 
Emi 
ťuk' si 
D 
na če
Emi 
lo.
D G D G C G 
 


R: G 
ma mě doma držela a 
D 
táta na mě dřel,

já moh' jsem jít hned študovat, kdyG 
bych jen trochu chtěl,

voženit se, vzít si ňákou D 
trajdu copatou

a za její lásku platit G 
celou vejplatou, hó 
Emi 
hou.


2. Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást,
že na lodích je veselo a fasujou tam chlast,
a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp,
kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb.

R: 

3. Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach
a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach,
všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas'
a první byl hned kapitán, kdo měl korkovej pás.

R: 

4. Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví,
moc nikomu se nechtělo do vody ledový,
k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl,
všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl.

R: 

5. Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv
a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv',
na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít,
teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh' mít.
18

: Sotva se narodíš

1. /: SD 
otva se n
A7 
arodíš, 
D 
už ti koně k
A7 
ovou, :/

/: šG 
avli ti ch
D 
ystají 
A 
ocelov
D 
ou, :/

A 
ocelov
Hmi 
ou, b
Emi 
ez p
Emi7 
arády
E7 
,
A7 
 

/: cG 
o kmáni d
D 
ostávaj' 
A7 
u armád
D 
y. :/

2. /: Sotva se narodíš, už si verbíř píše, :/
/: že nejsi ze zámku, ale z chýše, :/
ale z chýše pod horama,
/: těžko se vyplácet šesťákama. :/
3. /: Sotva se narodíš, už ti kulku lijou, :/
/: kdo střelí dřív, toho nezabijou, :/
nezabijou, a pak možná,
/: jakej maj' mrzáci život, pozná. :/
4. /: Sotva se narodíš, už ti šijou kabát, :/
/: kterej si voblíkneš jednou-dvakrát, :/
jednou-dvakrát, naposledy,
/: zelený sukno je zkrvavený. :/
5. /: KdE 
ejakej g
H7 
enerál, kd
E 
ejakej k
H7 
aprál :/

/: s flA 
intama l
E 
idi by d
H 
o pole hn
E 
al, :/

dH 
o pole hn
C#mi 
al pr
F#mi 
oti s
F#mi7 
obě,
F#7H7 
 

/: kA 
omu jsou m
E 
etály pl
H7 
atný v hrob
E(C#mi) 
ě? :/
19

: Tři kříže

Dmi 
Dávám sbohem 
C 
břehům prokla
Ami 
tejm, který 
Dmi 
v drápech má 
C 
ďábel 
Dmi 
sám,

bílou přídí C 
šalupy My 
Ami 
Gray míří 
Dmi 
k útesům 
C 
který 
Dmi 
znám.


R: Jen tři F 
kříže z bí
C 
lýho kame
Ami 
ní někdo 
Dmi 
do písku 
C 
posklá
Dmi 
dal,

slzy F 
v očích měl a 
C 
v ruce znave
Ami 
ný lodní 
Dmi 
deník co 
C 
sám do něj 
Dmi 
psal.


2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen,
třeskot nožů při kterým přejde smích, v srdci kámen a jméno Stan.

R: 

3. Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál

R: 

4. Třetí kříž snad vyvolá jen stesk, bejt Jimm Rodgers těm dvoum život vzal,
svědomí měl vedle nich si klek.

Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský,
snad mně tedy bůh odpustí.

R: Jen tři F 
kříže z bí
C 
lýho kame
Ami 
ní jsem jen 
Dmi 
do písku 
C 
posklá
Dmi 
dal,

slzy F 
v očích měl a v 
C 
ruce znave
Ami 
ný lodní 
Dmi 
deník a v 
C 
něm co jsem 
Dmi 
psal.
20

: 24 hodin na Šánu

1. Gsus4 
Na nástupu 
G 
rázně zazní 
C 
pochodem 
G 
vchod

Gsus4 
a hned potom 
G 
obouvám se 
C 
do mokrejch 
D 
bot.


Zas do mokrejch bot a jedu švihem Án,
žádej maník neposlouchá G 
a tak makám sám.


2. Za zatáčkou na maníky zase jsem vyl.
moje síly nestačí, jsem na konci sil.
Houby na konci sil, ještě jich kus mám,
proto klidně pádluju, vždyť vyhraju Án!
Ref1: [: C 
ŠÁNovský den, 
G 
ŠÁNovský den, 

D 
co tě nikdy nezklame je 
G 
ŠÁNovský den. :]


3. Ve stanu se válej, jsou líný jak veš.
V kuchyni jsi zpocenej a všechno oddřeš.
Pořád jenom dřeš a všechno děláš sám
a k obědu dostanete všechno, co vám dám.
4. Odpoledne u čaje je milion vos.
Dám dalšího mínusáka, vždyť koupe se bos!
Vždyť koupe se bos, co dělat mám?
Když na všechny jsem tady zůstal jenom já sám.

Ref1: [: ŠÁNovský den… :]

5. Nejsem žádnej spisovatel a tím chci říct,
že smíme jenom naznančovat a jinak nic.
A jinak nic, co k tomu dál,
že není tady nikdo, koho bych se bál.
6. Zklamání a lásek je tady dost,
prožijeme další zajímavou noc.
Velmi zajímavou noc, už těšit se smíš,
buď tě někdo miluje a nebo jen sníš.

Ref2: [: ŠÁNovská noc, ŠÁNovská noc,
co tě nikdy nezklame je ŠÁNovská noc. :]

7. Po večerce divný věci dějou se dost,
láska všude propuká a staví si most.
Jó staví si most, ze stanice D,
do stanice B tu cesta nevede.
8. Po budíčku se cizí stany opouštějí,
na nástupu se dívky tajně usmívají,
fakt se usmívají a chce se jim spát.
Přemýšlí jak probdělou noc nejlíp dohnat.

Ref3: [: Kouzelná noc, kouzelná noc,
kdekdo tady prožije svou kouzelnou noc :]

Rec: někdo v lese, nekdo ve stanu, někdo v lodi a někdo někde uplně jinde.
A chudák hlídka chodí po táboře a dělá, že hlídá.

Ref1: [: ŠÁNovský den… :]
21

: Drobná paralela

1. Ta C 
stará dobrá
G 
 hra je 
D 
okoukaná.

C 
Nediv se brácho
G 
, kdekdo ji 
D 
zná.

PřeC 
staň se ptát
G 
, bylo nebylo 
D 
líp.

VčeC 
ra je včera
G 
, bohužel bohu
D 
dík.


R: C 
Nic není jako 
G 
dřív, 
D 
nic není jak 
Emi 
bejvávalo.

Nic není jako dřív, to se nám to mívávalo.
Nic není jako dřív, ačkoliv máš všechno, co si vždycky chtěla
Nic není jako dřív, ačkoliv drobná paralela by tu byla.

2. Snad nevěří na tajný znamení.
Všechno to harampádí - balábile - mámení.
Vážení platící, jak všeobecně ví se,
včera i dneska, stále ta samá píseň.

R: Nic není jako dřív…

*: PrC 
omlouvám k vám 
G 
ústy múzy,

vzD 
ývám tón a 
D/E 
lehkou chůzi,

vzC 
ývám zítřek 
G 
nenadálý,

odD 
plouvám a 
D/E 
mizím…


R: Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo.
Nic není jako dřív, jó, to se nám to dlouze kouřívalo.
Bohužel bohudík je s námi, ta nenahmatatelná intimita těla.
Nic není jako dřív, jen fámy, bla-bla-bla-bla etc…

Outro: Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo,
bohužel bohudík, co myslíš ségra, je to hodně nebo málo?
22

: Kafe s mlíkem

1. G 
Hledal jsem tě
C 
 potmě v davu

G 
odněkud jsi rozsvítila 
C 
pomátla mi hlavu

Emi 
trvalo to 14 
C 
dní a za tu dobu

Emi 
věděl jsem že posled
C 
ních.


2. 100 let jsem neměl lepší babu
něco tu bylo, ale nechal jsem to vzadu
a vod tý doby mám ten tik děkuju bohu
že nejsem ještě nebožtík.

R: Ami7 
Nejlepší ženská je 
D 
chlap

G 
nejlepší čaj je 
E 
kafe s mlíkem

Ami7 
kupředu čelem 
D 
vzad

jdeme dD# 
ál.


3. Ztratil jsem tě někdy ráno
zabaleno vyřízeno dole podepsáno
trvalo to 14 dní a za tu dobu
věděl jsem že nejlepší

4. Věci co byly už prostě nejsou
a ty stojíš, koukáš s votevřenou pusou.
23

: Každý ráno

Capo I

1. G 
Každý ráno když si 
D 
vzpomenu 

F 
vzpomenu si 
C 
na to jak měl jsem tě 
G 
rád 

a nevzal si tě D 
za ženu 

F 
každý ráno 
C 
budu si vyčí
G 
tat 


2. jak to bylo zbabělé 
když jsem na svý cestě nezdvihl tvůj drahokam 
a od tý doby od čerta k ďáblu 
se po tý cestě potloukám 

Mez. Hmi 
lás
A 
ko jedi
G 
ná 

Hmi 
lás
A 
ko 
G 
 


R: D 
Každý ráno když si 
A 
vzpomenu 

C 
vzpomenu si 
G 
na to jak měl jsem tě 
D 
rád 

a nevzal si tě A 
za ženu 

C 
každý ráno 
G 
budu se proklí
D 
nat 

já vůl, A 
já blázen 

C 
kdo postaví 
G 
mé nohy na zem 

D 
kdo to 
A 
pro mě kromě 
C 
tebe udě
G 
lá… 
1. Jednou ráno až si vzpomeneš 
pošli mi prosím adresu 
ať mé noční můry zaženeš 
ať strachy o tebe se netřesu 

2. Slibuju v příštím životě 
podruhý stejnou chybu neudělám 
ať chceš nebo ne já najdu tě 
a zvednu a roztříštím tvůj drahokam 

Mez. lásko jediná 
lásko  

R: Každý ráno když si vzpomenu…

1. Všechna má rána jsou prázdná 
a v nedohlednu šťastný konec příběG 
hu 

příběhu starýho blázna 
co vyměnil pýchu za něhu 

Mez. lásko jediná 
lásko 

R: Slibuju v příštím životě 
podruhý stejnou chybu neudělám 
ať chceš nebo ne já najdu tě 
a zvednu a rozsvítím tvůj drahokam 

já vůl, já blázen 
kdo postaví mé nohy na zem 

kdo to pro mě kromě tebe udělá… 3×
24

: Klára

[: H 
Ná nanana
G#mi 
nananananana
E 
ná 
Emi 
 :]


1. H 
Kláro, jak to s 
D#mi 
tebou vypadá

od půl C#mi 
devátý, do osmi 
Emi 
ráno

Co nám H 
brání bejt spolu 
D#mi 
jenom ty a já

Nebuď C#mi 
včerejší, no tak 
Emi 
Kláro


Pro tebe H 
slibuju, žaluju denně 
D#mi 
piju jak Dán

C#mi 
ve skrytu duše marně 
Emi 
tajně doufám

že H 
já, jenom 
G#mi 
já jsem ten tvůj vysněný 
E 
pán 
Emi 
 


2. Já se prostě nekontroluju a plácám a plácám
si vážně úžasná já tě nejspíš miluju
no ty mi dáváš jééé

Zabalit, vyrazit, rychle frčíme dál
bereme čáru šup do kočáru
Já jenom já jsem ten tvůj vysněný pán
Inženýr šarlatán

R: C 
Koukám na tebe Kláro už několik 
Dmi7 
dní 
Fmi 
 

Nejsem ňákej ten chlápek jsem solidní
C 
Kláro, stačí jen málo a budeme 
Dmi7 
pár 
Dmi 
 

Královno má, ty to víš, co bych si přál
[: C 
Ná nanana
Ami 
nanananana
F 
ná aa
Fmi 
á :]


3. C 
Hele kotě na co tě 
Emi 
nalákám ?

Dmi 
mám doma sbírku cinknu
Fmi 
tejch srdcovejch králů

C 
naslouchám následně 
Emi 
vím kudy kam

Dmi 
dáme si partičku a 
Fmi 
skončíme k 
C 
ránu


Počkám Emi 
až usneš 
Dmi 
 a 
Fmi 
budu se ti 
C 
zdát

Jenom já Ami 
jsem ten tvůj vysněný 
F 
pán

jen žádFmi 
ný šarlatán ..


R: C# 
Koukám na tebe Kláro už několik 
D#mi7 
dní…
F#mi 
 

Nejsem ňákej ten chlápek jsem solidní
Kláro, stačí jen málo a budeme pár 
Královno má, ty to víš, co bych si přál

[: C# 
Ná nanana
Bmi 
nanananana
F# 
ná aa
F#mi 
á :]


25

: Kutil

1. Jsem E 
kutil,

mám malou F#mi 
dílnu víc 
A 
mě nezajím
E 
á

mý E 
hobby je moje práce,

šťastnej F#mi 
člověk kaž
A 
dej kdo to tak m
E 
á.


2. Mám E 
ženu,

je mladá F#mi 
krásná chytrá 
A 
přívěti
E 

má jednu malinkatou E 
chybu,

že si F#mi 
se mnou vůbec 
A 
nepoví
E 
dá.


R: A tak F#mi 
hledám holku sdílnou,

co by chtěla kluka s dílnou
A 
abych nebyl 
H 
sám.
H7 
 


Sólo: E F#mi A E E C#mi A G D E 
3. Jsem kutil
mám malou dílnu víc mě nezajímá
má práce je moje hobby
šťastnej člověk každej kdo to tak má.

4. Mám ženu
je mladá krásná chytrá přívětivá
má jednu malinkatou chybu
že si se mnou vůbec nepovídá.

R: A tak hledám holku sdílnou…
26

: První signální

Capo I

1. Emi 
Až si 
G 
zejtra ráno 
C 
řeknu zase 
Emi 
jednou provždy dost,

G 
právem se mi 
C 
budeš tiše 
Emi 
smát.

jak G 
omluvit si 
C 
svoji slabost, 
Em 
nenávist a zlost,

když G 
za všechno si 
C 
můžu vlastně 
Emi 
sám.


R. Za Ami 
spoustu dní možná  
C 
spoustu let,

až se mi G 
rozední budu ti 
D 
vyprávět,

na první Ami 
signální jak jsem 
C 
obletěl svět,

jak tě to G 
omámí a 
D 
nepustí zpět.

Jaký si to F 
uděláš - 
Bb 
takový to 
Dmi 
máš,

jaký si to F 
uděláš - 
Bb 
takový to 
Dmi 
máš .


2. Až se dneska večer budu tvářit zas jak Karel Gott,
budu zpívat uampamtydapam.
Všechna sláva polní tráva ale peníz přijde vhod,
jak jsem si to udělal tak to mám.

R. 
27

: Aranka umí hula hop

1. Hmi 
Barevnej šátek do vla
G 
sů a 
F# 
jedem

Hmi 
na křídlech černejch Pega
G 
sů se 
F# 
svezem

Hmi 
tohle je vůbec dobrej 
G 
kraj

kde ti všechno Hmi 
daj a nejjemější z 
A 
vín tu 
Hmi 
znaj


2. Ulicí proběh žlutej pes a volá
rej čarodějnic ještě dnes hej hola
na hlavu černej klobouk dej
v tom stavu nejsi zlej a oči kryje stín

R: D 
Aranka umí "hula 
G 
hop" 
D 
ty dy ty ty

až pánbůh tiše úpí G 
stop 
D 
ty dy ty ty

občas se ve tmě blejskne C 
nůž

i ty ho pilně Hmi 
bruš a srdce otví
A 
rej co s 
Hmi 
tím


3. Potáhnem na španělskou zem - kde leží?
tam všechno víno vypijem - jsme svěží
prej je tam vůbec dobrej kraj
kde ti všechno daj a ženský divoký

R: Aranka umí "hula hop" ty dy ty ty
až pánbůh tiše úpí stop ty dy ty ty
Aranka zpívá svoje blues ty dy ty ty
a nutí cizí koně v klus ty dy ty ty
občas se ve tmě blejskne nůž
i ty ho pilně bruš a dobře vybírej kam s ním, A 
hej kam s 
D 
ním
28

: Balada pro H. Ch. A.

1. Ztichla už Am 
Kodaň a lidi šli 
G 
spát

Jen malej Am 
Christi
Am7 
an učí se 
G 
psát.

Jasnej je Am 
plamen už několik 
G 
dní

Přezůvky Am 
štěstěny
Am7 
 mu u nohou 
G 
sní.


R: Nad mořskou Em 
bouří 
A7 
přeletěl 
D 
páv

Z dalekejch F#m 
zemí nese pár 
D 
zprá
D7 
v

Nahej je Em 
císař a 
A7 
kdekdo se 
D 
smál

A mořská F#m 
víla
G 
 jde na první 
A 
bál.


2. Za oknem svítá a ponocnej kých
Divoký labutě přinesli sníh.
Podivný královny lidi se ptaj
Na malou Gerdu a kam zmizel Kay.

3. Cesta se ztrácí a poutník jde dál
Hledá svou růži jak svatej grál.
Možná, že vzpomínáš na starej dům
Námořník vypráví a daří se snům.
29

: Jednou mi fotr povídá

1. A 
Jednou mi fotr 
A7 
povídá 

D 
zůstali jsme už 
D7 
sami dva, 

že E 
si chce začít taky trochu žít.
A 
 

Nech si to projít palicí 
a nevracej se s vopicí 
snaž se mě hochu trochu pochopit. 

R: Já E 
šel, šel dál baby, 
A 
kam mě pán bůh zval 

já E 
šel, šel dál baby a 
D7 
furt jen tancoval. 

Na A 
každý divný hranici, 
D 
na policejní stanici, 

E 
hrál jsem jenom Rock´n Roll for You.
A 
 


2. Přiletěl se mnou černej čáp, 
zobákem dělal rockin´klap 
a nad kolípkou Elvis Presley stál. 
Obrovskej bourák v ulici, 
po boku krásnou slepici 
a lidi šeptaj přijel nějakej král. 

R: Já šel…

3. Pořád tak nějak nemohu, 
chtit štěstí za nohu 
a nemůžu si najít klidnej kout. 
Blázniví ptáci začnou řvát 
a nový ráno šacovat 
a do mě vždycky pustí silnej proud. 

R: Tak jsi šel, šel dál baby…
30

: Krásnej dar

1. F 
Město se do smutku 
Ami 
obléká

C 
a člověk hledá si 
G 
člověka 

F 
hodin 
C 
pár

C 
řekni, kdopak nám dal 
G 
ten krásnej 
Ami 
dar 


2. Tramvaje plují tmou pomalu 
v ulici cítím déšť z kanálů 
hodin pár
řekni, kdopak nám dal ten krásnej dar 
tak řekni, kdopak nám dal ten krásnej dar 

R: D7 
Vím,
G 
 že to není klam a pouťový čá
C 
ry 

Ami 
ležím a nedýchám cítím, že nejsem sám 

G 
jemně se dotýkám dívenky Sá
C 
ry 


Ami 
Vlasy jí povískám potom jí zapískám 

G 
Až ráno přijde den a budem zas sta
C 
rý 

Ami 
Chtěl bych ti jenom říct 

ty nejhezčí chvíle jsem kočičko prožil s G 
tebou 


3. V dálce už blýská se na časy 
opilec propil se do krásy 
hodin pár 
řekni, kdopak nám dal ten krásnej dar 

4. Už je to zas všechno za námi 
strojvůdce zpoždění dohání 
hodin pár 
řekni, kdopak nám dal ten krásnej dar, 
tak řekni, kdopak nám dal ten krásnej dar

R: Vím, že to není klam a pouťový čáry…
31

: Velmi nesmělá

1. Ami 
Potkali se v pondělí v 
Emi 
pondě
Ami 
lí 

Ami 
Byli velmi nesmělí 
G 
nesmě
E7 
lí 

C 
A tak oba dělali 
Dmi7 
D#mi7 
la
Emi7 
li 

Ami 
Jakoby se neznali 
Emi 
nezna
Ami 
li 


2. V úterý sebral odvahu odvahu 
Odhodlal se k pozdravu pozdravu 
A pak v citové panice panice 
Prchali oba k mamince mamince 

Ref: C 
Sema
E 
for popásá 
F 
chodce 

motorky C 
auta 
G 
tramva
C 
je 

A všechny E 
cesty dneska 
F 
vedou 

C 
do pekla i 
G 
do rá
C 
je

C 
do pekla i 
G 
do rá
Ami 
je 


3. Ve středu spolu postáli postáli 
Dívali se do dáli do dáli 
A do dáli se dívali dívali 
I když už spolu nestáli nestáli 

4. Ve čtvrtek přišel první zvrat první zvrat 
Prohlásil že má ji rád má ji rád 
A ona špitla do ticha do ticha 
Že na ni moc pospíchá pospíchá 

Ref: Semafor popásá chodce…
5. V pátek to vzal útokem útokem 
Jak tak šli krok za krokem za krokem 
Přesně v šestnáct dvacet pět dvacet pět 
Zavadil loktem o loket o loket 

6. V sobotu ji chyt za ruku za ruku 
Hlavou jí kmitlo je to tu je to tu 
A jak hodiny běžely běžely 
Drželi se drželi drželi 

Ref: Semafor popásá chodce… 

7. V neděli už věděli věděli 
Že jsou možná dospělí dospělí 
A tak při sedmém pokusu pokusu 
Dal jí pusu na pusu na pusu 

8. Když zas přišlo pondělí pondělí 
Příšerně se styděli styděli 
[: Že oba dělali dělali 
Jakoby se neznali neznali :]
32

: Afričančata

1. C 
Africe, tam žijou slon
Ami 
i a pod
Dmi 
obná zv
G 
ířat
C 
a,

mezi stromy je tam honAmi 
í Afrič
Dmi 
anča
G 
ta
C 
,

nF 
ačančané 
G 
Afričanč
C 
e jako 
Dmi 
uhel černé j
G 
e,

rC 
áno skočí na saranč
Ami 
e a jed
Dmi 
e do G
G 
uinej
C 
e.
F 
 
G 
 
C 
 
G 
 
C 
 

2. Děvčata tam honí kluky a kluci zase děvčata,
k nám to mají trochu z ruky, Afričančata,
přes moře a přes potoky, dva tisíce šestset mil,
na kole tak dva-tři roky, no a pěšky ještě dýl.
3. Průšvih je, když Afričanče černé jak mé boty
narodí se naší Anče od nás z Dolní Lhoty,
ale narodí či nenarodí, vždyť je to vlastně putna,
hlavně, že nám nemarodí a že mu u nás chutná, na na na …
33

: Až to se mnu sekne

1. Až Ami 
obuju si rano č
E7 
erne papirove b
Ami 
oty,

až i mC 
oja stara pochop
G 
i, že nejdu do rob
C 
oty,

až vDmi 
yjde dluhy pruvod smutečnich hostu

na SlAmi 
ezsku Ostravu od Sikorova mostu,

E7 
až to se mnu sekne, to bude p
Ami 
ěkne,

pF 
ěkne, fajne a p
Ami 
ěkne, 
E7 
až to se mnu definitivně s
Ami 
ekne.

2. Aby všeckym bylo jasne, že mě lidi měli radi,
ať je gulaš silny, baby smutne, muzika ať ladi,
bo jak sem nesnašel šledryjan ve vyrobě,
nebudu ho trpěť, ani co sem v hrobě,
to bude pěkne,
pěkne, fajne a pěkne, až to se mnu definitivně sekne.
3. S někerym to seka, že až neviš, co se robi,
jestli pomohla by deka nebo teplo mlade roby,
kdybych si moh' vybrat, chtěl bych hned a honem,
ať to se mnu šlahne tajak se starym Magdonem,
to bude pěkne,
pěkne, fajne a pěkne, až to se mnu definitivně sekne.
4. Jedine, co nevim: jestli Startku nebo Spartu,
bo bych tam nahoře v nebi nerad trhal partu,
na každy pad s sebu beru bandasku s rumem,
bo rum nemuže uškodit, když pije se s rozumem,
to bude pěkne,
pěkne, fajne a pěkne, až to se mnu definitivně sekne.
5. Já vím, že, Bože, nejsi, ale kdybys třeba byl, tak
hoď mě na cimru, kde leži stary Lojza Miltag,
s Lojzu chodili sme do Orlove na zakladni školu,
farali sme dolu, tak už doklepem to spolu,
až to se mnu sekne,
pěkne, to bude pěkne, až to se mnu definitivně sekne.
6. Až obuju si rano černe papirove boty,
až i moja stara pochopi, že nejdu do roboty,
kdybych, co chtěl, dělal, všechno malo platne,
mohlo to byt horši, nebylo to špatne,
až to se mnu sekne,
kdF 
ybych, co chtěl, dělal, všechno malo platne,

mAmi 
ohlo to byt horši, nebylo to šp
E7 
atne,

až to se mnu … nF 
a na na
Ami 
 …
E7AmiFAmiE7Ami 
 
34

: Babylon

1. G 
Jako dítě, které 
Emi 
mámě se ztratilo,

Ami 
stojím na kraji 
C 
města jménem 
D 
Babylon

G 
ničemu nerozumím, 
Emi 
vůbec nic nechápu

Ami 
nemám 
D 
žádný 
G 
plán.


2. V cizím městě, samé cizí ulice,
cizí písmena a cizí krasavice,
taxikáři chtějí divné bankovky
velké jak cirkusový stan.

Ref.: D 
Ruce z papíru, 
G 
nohy z olova

H7 
signály z vesmíru a 
Emi 
obrázky z Kosova,

C 
před světem na útěku
G 
 u bran 
Ami 
novověku,
C 
 

D 
novověku…


3. Trhani lačně chodí kolem plných stolů,
brčkama dopíjejí nedopitou coca-colu,
po hlavní ulici v šaškovské čepici,
kráčí apoštol Jan.

4. Pasáží chtěl jsem projít do jiného dvoru
ale panáček ukazuje červená na semaforu.
Nejprve jede všechno co je hnědé
a potom veliký šéf.

5. Ten chlap co mě kopl řekl sorry a pak šel,
ale ono to stejně bolí, jako kdyby chtěl.
A to co kape z mého rozbitého kolena
je moje, ne jeho krev.

Ref.: Ruce z papíru…
6. S vozíkem pojedu sám mezi regály,
koupím si všechny věci, které na mě čekaly,
barvy olejovky, potápěče do sodovky,
struhadlo na mrkev.

7. V gumové masce krásné paní Marylin,
a k tomu všemu ještě v saténové košili,
ve vlasech rudé květy vrazím na toalety
a řeknu "Tady jsem".

8. A bude ticho, budou se divit,
všichni ti kovbojové, rádi že jsou ještě živi,
a ani kapka vína neukápne na podlahu,
na kachlíkovou zem.

Ref.: Ruce z papíru…

9. Úsměv načerveno, tváře nabílo,
jako dítě, které mámě se ztratilo,
jako ptáče, které vypadlo z hnízda,
mávnu křídly a uletím všem (3×)
35

: Bláznivá Markéta

1. BlAmi 
áznivá Markét
E 
a v p
E7 
odchodu těšínsk
Ami 
ého nádraží

zpDmi 
ívá,
Ami 
  zp
Ddim 
ívá, 
Ami 
  zp
E7 
ívá
Ami 
 a z
E7 
amet
Ami 
á,

je to princezna zakletE 
á, s 
E7 
erární metlou j
Ami 
en tak pod paží,

když zpDmi 
ívá,
Ami 
  zp
Ddim 
ívá, 
Ami 
  zp
E7 
ívá
Ami 
 a z
E7 
amet
Ami 
á.


R: Vajglové blAmi 
ues, rumový song, jízdenková s
E7 
ymfonietta,

pach piva z Ami 
úst a oči plonk, to zpívá M
E7 
arkéta,

blC 
áznivá M
E7 
arkét
Ami 
a, n
Dmi 
a na
Ami 
  n
Ddim 
a na 
Ami 
na n
Ddim 
a na 
Ami 
na n
E7 
a n
Ami 
a.


2. Famózní subreta na scéně válečného šantánu
byla, byla, byla krásná k zbláznění,
Líza i Rosetta, lechtivé snění zdejších plebánů,
byla, byla, byla, a není.

R: 

3. V nádražním podchodu jak v chrámu katedrály v Remeši
ticho, ticho, Markéta housku jí,
pak v jednom záchodu své oranžové blůzy rozvěší
a já ji, a já ji, a já ji miluji …
36

: Cukrářská bossa-nova

1. Můj C 
přítel 
Edim 
snídá sedm 
Dmi 
kremrolí
G 
 

a když je C 
spořádá, dá si 
Edim 
repete,

hruškové Dmi 
cukrlátk
G 
o.

On totiž C 
říká: "
Edim 
Dobré lidi zuby 
Dmi 
nebolí
G 
 

a je to C 
paráda, chodit 
Edim 
po světě

Dmi 
mít, 
G 
mít v ústech 
C 
sladko."
Edim G 
 


R: C 
Sláva, 
Edim 
cukr a 
Dmi 
káva a půl litru 
G 
becherovky,

C 
hurá, hurá, 
Edim 
hurá, půjč mi 
Dmi 
bůra, útrata dnes 
G 
dělá čtyři stovky.

Všechny C 
cukrářky z celé 
Edim 
republiky

na něho Dmi 
dělají slaďounké 
G 
cukrbliky

a on jim Emi 
za odměnu zpí
Edim 
vá zas a znovu

F 
tuhletu 
G 
cukrářskou bossa-no
C 
vu.
Edim Dmi G 
 


2. Můj přítel Karel pije šťávu z bezinek,
říká, že nad ni není,
že je famózní, glukózní, monstrózní, ať si taky dám.
Koukej, jak mu roste oblost budoucích maminek
a já mám podezření,
že se zakulatí jako míč
a až ho někdo kopne, odkutálí se mi pryč
a já zůstanu sám, úplně sám.

R: Sláva, cukr a káva …

3. Můj přítel Karel Plíhal už na špičky si nevidí,
postava fortelná se mu zvětšuje,
výměra tři ary.
On ale říká:"Glycidy jsou pro lidi,"
je prý v něm kotelna, ta cukry spaluje,
někdo se zkáruje, někdo se zfetuje
a on jí bonpari, bon, bon, bon, bonpari.

R: Sláva, cukr a káva …
37

: Darmoděj

1. ŠAmi 
el včera městem m
Emi 
už a šel po hlavní tř
Ami 
ídě,
Emi 
 

šAmi 
el včera městem m
Emi 
už a já ho z okna v
Ami 
iděl
Emi 
,

nC 
a flétnu chorál hr
G 
ál, znělo to jako zv
Ami 
on

a byl v tom všechen žEmi 
al, ten krásný dlouhý t
F 
ón

a já jsem náhle vF#dim 
ěděl: ano, to je 
E7 
on, to je 
Ami 
on.


2. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili,
v odpadcích z popelnic krysy se honily
a v teplých postelích lásky i nelásky
tiše se vrtěly rodinné obrázky
a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky.

R: NAmi 
a na na
Emi 
 ..
CGAmiFF#dimE7 - 2x 
 

3. Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát,
měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad
a on se otočil, a oči plné vran,
a jizvy u očí, celý byl pobodán
a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán.

4. Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel,
a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche,
stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě,
jak moje svědomí, když zvrací v záchodě,
a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj.

R: Můj Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem,
když prodává po domech jehly se slovníkem.¨

5. Šel včera městem muž, podomní obchodník,
šel, ale nejde už, krev skápla na chodník,
já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon
a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón
a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on.

R: Váš Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
váš Darmoděj, krásné zlo, jed mám pod jazykem,
když prodávám po domech jehly se slovníkem.
38

: Děvenka Štěstí a mládenec Žal

1. DAmi 
ěvenka Štěstí a ml
Dmi 
ádenec Žal

spE 
í v jedné posteli, kter
Ami 
ou jim vítr stlal.

V plátěných hazuchách se tDmi 
ulí ve spánku,

z jE 
ednoho talíře sníd
Ami 
ají pohanku.

Ona má bDmi 
ílý šloj
G 
íř, on chodí v č
C 
erné kutn
Ami 
ě,

milenci pDmi 
od oboj
G 
í, jak vesel
C 
e, tak smutně.

V dřAmi 
evěné kořence s
Dmi 
emínka po bodláč
Ami 
í,

děvenka s mlDmi 
ádencem, dv
E 
a věční r
Ami 
ozsévači.

2. Dostal jsem včera poštou obálku,
v ní Čínská modlitba štěstí.
Někdo mi tímto přeje na dálku
suché a velmi rovné cesty.
Mám to jen opsat desetkrát a poslat smutným lidem,
řetěz se nesmí zpřetrhat a štěstí samo příjde.
Vložil jsem do stroje papíry s kopíráky,
že komu smutno je, ať pozná radost taky.
3. Děvenka Štěstí a mládenec Žal
stáli mi za zády a četli, co jsem psal.
Smáli se: hlupáček, svatá prostota,
jako by ještě neznal cesty života.
Potom se líbali, bylo to vážně k vzteku,
ohledy nebrali, vlezli pod jednu deku.
A ona vzdychala, on šeptal polohlasem,
páska mi dopsala a pak přetrhla se.
4. Děvenka Štěstí a mládenec Žal
spí v jedné posteli, kterou jim vítr stlal.
V plátěných hazuchách se tulí ve spánku,
z jednoho talíře snídají pohanku.
Ženich a nevěsta, my jejich svatebčané
na cestách necestách, čekáme, co se stane.
Pod síní svatební tančíme dole v sále,
ze sině hudební zní dlouhé pastorále.
#
39

: Dialog u televizoru

1. Ami 
Jé, Váňo, koukni na ty 
Dmi 
bambuly,

E 
to budou asi komi
Ami 
ci.

Jak mají zmalovaný Dmi 
papuly
E 
 

a vypadaj' jak v opiAmi 
ci.

A hele, A7 
tenhle nosatec, není to 
Dmi 
švára nakonec,

že ten je E 
taky opilec, je známá 
Ami 
věc.

2. Ty, Zino, na šváru mi nešahej,
ať si je, jakej chce, je náš.
A to s tím nosem, to sem netahej,
koukni, jak sama vypadáš.
A vůbec, místo řečí spíš mi snad pro vodku doskočíš,
no, dobrá, já jdu sám, to víš, je to kříž.
3. Jé, Váňo, koukni, tenhle tanečník,
jaký má sako, a ten střih.
To u nás ve fabrice konfekční
by sotva někdo takhle spích'.
Ti tvoji známí, propána, no to je banda odraná
a nalejvaj' se svinstvama hned od rána.
4. No, nemám známý zrovna fešáky,
holt šetřej, víš ty, co to je?
A proto taky pijou dryáky,
hlavně, že, holka, za svoje.
To ty a tvejch pět přítelkyň jste napletly už na pět zim
a blbnete tím pletením a žvaněním.
5. Koukni, ta holka má ty triky v malíčku,
no číhni na tu legraci.
A hlavně koukej na tu blůzičku,
takovou, Váňo, taky chci.
Až teď budeš brát prémie, tak na tu blůzku dáš mi je,
tak co, snad tě to zabije, tak co ti je?
6. Kde vůbec bereš tolik drzosti
o prémiích mi vyprávět?
Kdopak mi psal do práce stížnosti,
já je čet'.
A pak, ta holka, to je kus, ty na sebe se kouknout zkus,
ty si kup radši hubertus, když nemáš vkus.
7. Koukni, ten chlápek v černým vohozu,
jak hádá osud z papírku.
To dělal u nás jeden z provozu
na podnikovým večírku.
To ty, když se tak podívám, přijdeš a lehneš na divan
a zase myslíš na ten krám, co z tebe mám?
8. Věčně se hádat, to jseš na koni,
anebo hrát si na city.
Člověk se za den tolik nahoní,
pak přijde domů, a tady ty.
Co potom, Zino, dělat mám, když za rohem je s vodkou krám,
tam kamarády potkávám, nepiju sám.
40

: Divoké koně

1. [: Ami 
Já viděl 
Dmi 
divoké 
Ami 
koně, 
C 
běželi 
Dmi 
soumra
Ami 
kem, :]

vzDmi 
duch 
Ami 
těžký 
Dmi 
byl a divně 
Ami 
voněl 
Fdim 
tabák
F 
em,

vzDmi 
duch 
Ami 
těžký 
Dmi 
byl a divně 
Ami 
voněl 
E7 
tabá
Ami 
kem.


2. /: Běželi, běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a hor, :/
/: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor? :/

3. /: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost, :/
/: naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :/

4. /: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera, :/
/: milování je divoká píseň večera. :/

5. /: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, :/
/: král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků. :/

6. /: Chtěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet na návrat, :/
/: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :/

Já viděl divoké koně …

Fdim
41

: Dokud se zpívá

1. C 
Těšína 
Emi 
vyjíždí 
Dmi7 
vlaky co 
F 
čtvrthodi
C 
nu,
Emi Dmi7 G7 
 

C 
včera jsem 
Emi 
nespal a 
Dmi7 
ani dnes 
F 
nespoči
C 
nu,
Emi Dmi7 G 
 

F 
svatý Med
G 
ard, můj patr
C 
on, ťuká si na
Ami 
 čelo,
G 
 

ale F 
dokud se 
G 
zpívá, 
F 
ještě se 
G 
neumře
C 
lo, hóh
Emi 
ó.
Dmi7 G7 
 


2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
42

: Dopis panu prezidentovi

DEmiGDA7 
1. Pane D 
prezidente, ústavní 
Emi 
činiteli,

píšu Vám A 
stížnost že moje děti na mě 
D 
zapomněly,

jde o syna Karla, a mladší Emi 
dceru Evu,

rok už A 
nenapsaly, rok už nepřijely na 
D 
návštěvu.
D4sus 
 

Ref1.: Vy to G 
pochopíte, Vy totiž 
Ami 
všechno víte,

Vy se D 
poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě 
G 
zachráníte,
D4sus 
 

pane G 
prezidente, já chci jen 
Ami 
kousek štěstí,

pro D 
co jiného jsme přeci zvonili klíčema na 
G 
náměstí.
DA7 
 

2. Pane prezidente a ještě ztěžuju si,
že mi podražily pívo, jogurty, párky i trolejbusy,
i poštovní známky, i bločky na poznámky,
i telecí plecko, Řecko i Německo, no prostě všecko.
Ref1.: 
3. Pane prezidente, mé České republiky,
oni mě propustily, na hodinu, z mý fabriky,
celých třicet roků, všecko bylo v cajku,
teď přišli noví mladí a ti tu řádí jak na Klondiku.
Ref2.: Vy to pochopíte, Vy se mnou soucítíte,
Vy se poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě zachráníte,
pane prezidente, já chci jen kousek štěstí,
pro co jiného jsme přeci zvonily klíčema na náměstí.
4. Pane prezidente, moje Anežka kdyby žila,
ta by mě za ten dopis co tu teď píšu patrně přizabila,
řekla by Jaromíre, chovaš se jak male děcko,
viš co ma starosti s celu tu Evropu vesmirem a vubec všecko.
Ref1.: 
*: Pane D 
prezidente.

43

: Fotbal

G Emi C D G Emi C … G …
Znělka …
1. Ami 
V neděli v pět deset 
C 
sraz u Baníku 
G 
desítka vleze se 
Ami 
pak ještě 
E7 
jedna

Ami 
co čumíš frajere 
C 
chceš do ciferníku 
G 
jestli mě dožereš 
Ami 
hele jsem 
E7 
bedna

Dmi 
tribuna na stání 
Ami 
necpi se vřede 
F 
hadráři 
Dmi 
sparťani 
E7 
Ostrava jedem

Ami 
už to má správný var 
Dmi 
jen počkej až tě ´
E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu 
Ami 
zvláště!´

2. Ami 
Tři nula na rohy 
C 
a jinak šul nul 
G 
berte je přes nohy 
Ami 
liga je 
E7 
liga

Ami 
dnes jsem měl odpolední 
C 
tak jsem to bulnul 
G 
zacláníš chlape sedni 
Ami 
navalte 
E7 
cíga

Dmi 
zelená je tráva 
Ami 
rozhodčí nekřepči 
F 
Ostrava 
Dmi 
jedem Ostra
E7 
va Kula je nejlepší

Ami 
pětku mě lístek stál 
Dmi 
tak se ukažte ´
E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu 
Ami 
zvláště!´

3. Ami 
LUMPOVÉ HOVADA 
C 
Chovanec karta 
G 
jesličky paráda 
Ami 
ŠIJ TO NA 
E7 
BRÁNU!!!

Ami 
bijte je Pražáky 
C 
hanba Sparta 
G 
jaký saky paky vole 
Ami 
sedm ba
E7 
nánů

Dmi 
stojím v davech lidu 
Ami 
jsem fanda svýho klubu 
F 
ten gól byl 
Dmi 
z ofsidu 
E7 
sudímu rozbít hubu

Ami 
kde je ten autokar 
Dmi 
propíchnout pláště ´
E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu 
Ami 
zvláště!´

4. Ami 
Ty mlč ty páprdo 
C 
no ty v tom baloňáku 
G 
fotbalu rozumíš 
Ami 
jak koza 
E7 
náklaďáku

Ami 
být tebou tak nežvaním 
C 
a radši mažu 
G 
jinak se neubráním 
Ami 
pak mu u
E7 
kážu

Dmi 
v neděli po fotbale 
Ami 
kdo umí ten umí 
F 
hej vrchní 
Dmi 
seš pomalej 
E7 
šest nula na rumy

Ami 
já bych jim ukázal 
Dmi 
na šachtu s nima ´
E7 
Dobrý den sportu zdar fotbal je 
Ami 
prima!´
44

: Grónská píseň

1. DD 
aleko n
Emi 
a severu j
A7 
e Grónská z
D 
em,

žD 
ije tam 
Emi 
Eskymačka s 
A7 
Eskymák
D 
em,

/: my bychom Emi 
umrzli, jim n
G 
ení zim
D 
a,

snídají nEmi 
anuky 
A7 
a eskim
D 
a. :/

2. Mají se bezvadně, vyspí se moc,
půl roku trvá tam polární noc,
/: na jaře vzbudí se a vyběhnou ven,
půl roku trvá tam polární den. :/
3. Když sněhu napadne nad kotníky,
hrávají s medvědy na četníky,
/: medvědi těžko jsou k poražení,
neboť medvědy ve sněhu vidět není. :/
4. Pokaždé ve středu, přesně ve dvě
zaklepe na na íglů hlavní medvěd:
/: "Dobrý den, mohu dál na vteřinu?
Nesu vám trochu ryb na svačinu." :/
5. V kotlíku bublá çaj, kamna hřejí,
psi venku hlídají před zloději,
/: smíchem se otřásá celé íglů,
neboť medvěd jim předvádí spoustu fíglů. :/
6. Tak žijou vesele na severu,
srandu si dělají z teploměrů,
/: my bychom umrzli, jim není zima,
neboť jsou doma a mezi svýma. :/
45

: Hlídač krav

1. KdC 
yž jsem byl malý, říkali mi naši:

"Dobře se uč a jez chytrou kaši,
F 
až jednou vyrosteš, b
G7 
udeš doktorem pr
C 
áv.

Takový doktor sedí pěkně v suchu,
bere velký peníze a škrábe se v uchu,"
jF 
á jim ale na to řek': "Chc
G7 
i být hlídačem kr
C 
av."


R: Já chci mC 
ít čapku s bambulí nahoře,

jíst kaštany a mýt se v lavoře,
F 
od rána po celý d
G7 
en zpívat si j
C 
en,

G7 
zpívat si: 
C 
pam pam pam
F G7 C 


2. K vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.
Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,
každý na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.
R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.
S nohama křížem a s rukama za hlavou
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
46

: Když mě brali za vojáka

1. Ami 
Když mě brali za vo
C 
jáka, 
G 
stříhali mě doho
C 
la,

Dmi 
vypadal jsem jako 
Ami 
blbec,

E7 
jak ti všichni doko
F 
la, 
G 
la, 
C 
la, 
G 
la,

Ami 
jak ti všichni 
E7 
doko
Ami 
la.


2. Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti,
jak mám správný voják býti
a svou zemi chrániti, ti, ti, ti,
a svou zemi chrániti.

3. Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil,
vzpomněl jsem si na svou milou,
krásně jsem si zabulil, lil, lil, lil,
krásně jsem si zabulil.

4. Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic,
po chodbě furt někdo chodil,
tak nebylo z toho nic, nic, nic, nic,
tak nebylo z toho nic.

5. Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla,
protože mladá holka lásku potřebuje
a tak si k lásce pomohla, la, la, la,
a tak si k lásce pomohla.

6. Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala,
řek jí, že má zrovna volný kvartýr,
tak se sbalit nechala, la, la, la,
tak se sbalit nechala.

7. Co je komu do vojáka, když ho holka zradila,
nashledanou pane Fráňo Šrámku,
písnička už skončila, la, la, la,
jakpak se vám líbila, la, la, la,
nic moc extra nebyla.
47

: Lachtani

R: /: LC 
ach, lach
F 
C Ami 
 lach, lach
G 
C 
:/


1. JC 
edna lachtaní r
F 
odin
C 
a

rAmi 
ozhodla se, že si vyjde d
G 
o kin
C 
a,

jeli vlakem, metrem, lodí a pak trF 
amvaj
C 
í

a teď Ami 
u kina Vesmír l
G 
achtaj
C 
í.

LG 
achtaní úspory d
C 
ali dohromady,

kG 
oupili si lístky d
C 
o první ř
G 
ady,

tC 
áta lachtan řekl:"Nebudem tř
F 
ít bíd
C 
u"

a prAmi 
o každého koupil pytlík 
G 
arašid
C 
ů.


R: /: LC 
ach, lach
F 
, hmm hmm 
C Ami 
 lach, lach
G 
. hmm 
C 
hmm:/
2. Na jižním pólu je nehezky
a tak lachtani si vyjeli na grotesky,
těšili se, jak bude veselo,
když zazněl gong a v sále se setmělo.
Co to ale vidí jejich lachtaní zraky:
sníh a mráz a sněhové mraky,
pro veliký úspěch změna programu,
dnes dáváme film ze života lachtanů.

R: /: LC 
ach, lach
F 
, jéé é 
C Ami 
 lach, lach
G 
. jéé 
C 
é:/


3. Tátu lachtan vyskočil ze sedadla
nevídaná zlost ho popadla:
"Proto jsem se netrmácel přes celý svět,
abych tady v kině mrznul jako turecký med.
Tady zima, doma zima, všude jen chlad,
kde má chudák lachtan relaxovat?"
Nedivte se té lachtaní rodině,
že pak rozšlapala arašidy po kině, jé.

R: 

TC 
ahle lachtaní r
F 
odin
C 
a

Ami 
od té doby nechodí už d
G 
o kin
C 
a.


Lach lach.
48

: Píseň zhrzeného trampa

1. PC 
oněvadž nemám k
G 
anady a n
F 
eznám písně z p
C 
amp,

hF 
óhóh
C 
ó, a n
G7 
eznám písně z p
C 
amp
G7 
,

vylC 
oučili mě z 
G 
osady, že pr
F 
ý jsem houby tr
C 
amp,

hF 
óhóh
C 
ó, že pr
G7 
ý jsem houby tr
C 
amp.

2. Napsali si do cancáků, jen ať to každej ví,
hóhóhó, jen ať to každej ví,
vyloučený z řad čundráků ten frajer libový,
hóhóhó, ten frajer libový.
R: JC 
á jsem 
G 
ostuda tr
Ami 
aperů, j
F 
á mám rád 
C 
operu,

jG 
á mám rád j
C 
azz (folk), r
G7 
ock,

chC 
odím p
G 
o světě b
Ami 
ez nože, t
F 
o prý se n
C 
emože,

tG 
o prý jsem cv
C 
ok.

JF 
á jsem nikdy neplul n
C 
a šífu, a všem š
D7 
erifům

jsem říkal:"BG 
ane, pane,"
G7 
 

jC 
á jsem 
E7 
ostuda tr
Ami 
ampů, j
F 
á když chl
C 
empu,

tak v G7 
autokemp
C 
u.

3. A povídal mi frajer Joe:"Jen žádný legrácky,
hóhóhó, jen žádný legrácky,
jinak chytneš na bendžo, čestný čundrácký,
hóhóhó, čestný čundrácký."
4. Že prý se můžu vrátit zpět, až dám se do cajku,
hóhóhó, až dám se do cajku
a vodříkám jim nazpaměť akordy na Vlajku,
hóhóhó, akordy na Vlajku.
R: 
5. A tak teď chodím po světě a mám zaracha,
hóhóhó, a mám zaracha,
na vandr jezdím k Markétě a dávám si bacha,
hóhóhó, a dávám si bacha.
6. Dokud se trampské úřady nepoučí z chyb,
hóhóhó, nepoučí z chyb,
zpívám si to svý "nevadí a zase bude líp,"
hóhóhó,"a zase bude líp."
R: + v tG7 
emp
C 
u.
49

: Pro malou Lenku

1. JAmi 
ak mi tak docházejí s
D7 
íly, já p
G 
od jazykem c
G/F# 
ítím s
Emi 
íru,

vAmi 
íru, ztrácím v
D7 
íru, a to mě m
G 
íchá,

mAmi 
inomety reflektorů stř
D7 
ílí, jsem malým
G 
 terč
G/F# 
em na bi
Emi 
tevním poli,

kdekdo mě skAmi 
olí, a to mě b
D7 
olí, u srdce p
G 
íchá.


R: RAmi 
ána jsou smutnější než v
D7 
ečer, z rozbitého n
G 
osu kr
G/F# 
ev mi t
Emi 
eče,

na čísle Ami 
56 10
D7 
9 nikdo to n
G 
ebere,

rAmi 
ána jsou smutnější než v
D7 
ečer, na hrachu kl
G 
ečet, kl
G/F# 
ečet, kl
Emi 
ečet,

Ami 
opustil mě můj děd Vš
D7 
evěd a zas je 
G 
úterek.

JAmi 
ak se ti v
D7 
ede? No n
G 
ěkdy fajn a n
G/F# 
ěkdy je to v h
Emi 
áji,

dva pAmi 
ozounisti z vesnické k
D7 
utálky pod okny mi hr
G 
ají: Tú tú tú …


2. Jak říká kamarád Pepa: co po mně chcete, slečno z první řady,
vaše vnady mě nebaví a trošku baví,
sudička moje byla slepá, když mi řekla to, co mi řekla,
píšou mi z pekla, že prý mě zdraví, že prý mě zdraví.

R: Rána jsou smutnější než večer…

3. Má malá Lenko, co teď děláš, chápej, že čtyři roky, to jsou čtyři roky
a čas pádí a já jsem tady a ty zase jinde,
až umřem, říkej, žes' nás měla, to pro tebe skládáme tyhle sloky,
na hrachu klečíme a hloupě brečíme a světu dáváme kvinde.

R: Rána jsou smutnější než večer, z rozbitého nosu krev nám teče,
na čísle 56 109 nikdo to nebere,
rána jsou smutnější než večer, na hrachu klečet, klečet, klečet,
opustil nás náš děd Vševěd a zas je úterek.
Jak se vám vede? No někdy fajn a někdy je to v háji,
dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny nám hrají: Tú tú tú…
50

: Přítel

1. Jestlipak vzpA 
omínáš si ještě na ten č
E 
as,

táhlo nám nD 
a dvacet a slunko bylo v n
E 
ás,

vrHmi 
abci nám jedli z ruky, ž
D 
ivot šel bez záruky,

A 
ale taky bez příkr
E/G# 
as.

2. Možná, že hloupý, ale krásný byl náš svět,
zdál se nám opojný jak dvacka cigaret
a všechna tajná přání plnila se na počkání
anebo rovnou hned.
R: KHmi 
am jsme se poděli, k
D 
am jsme se to poděli,

kdA 
e je ti k
E 
onec, můj j
F#mi 
ediný příteli,

zmHmi 
izels' mi, nevím k
E 
am,

sF#mi7 
ám, sám, s
D 
ám, jsem tady s
A 
ám.
E/G# 
 
D/F# 
 
A 
 
E 
 

3. Jestlipak vzpomínáš si ještě na tu noc,
jich bylo pět a tys' mi přišel na pomoc,
jó, tehdy, nebýt tebe, tak z mých dvanácti žeber
nezůstalo příliš moc.
4. Dneska už nevím, jestli přiběh' by jsi zas,
jak tě tak slyším, máš už trochu vyšší hlas
a vlasy, vlasy kratší, jó, bývali jsme mladší,
no a co, vem to ďas.
R: Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli,
kde je ti konec, můj nejlepší příteli,
zmizels' mi, nevím kam,
sám, sám, sám, peru se teď sám.
5. Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten rok,
každá naše píseň měla nejmíň třicet slok
a my dva jako jeden ze starých reprobeden
přes moře jak přes potok.
6. Tvůj děda říkal: ono se to uklidní,
měl pravdu, přišla potom spousta malých dní
a byla velká voda, vzala nám, co jí kdo dal,
a tobě i to poslední.
R: Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli,
kde je ti konec, můj bývalý příteli,
zmizels' mi, nevím kam,
sám, sám, sám, zpívám tu teď sám.
7. Jestlipak vzpomínáš si na to, jakýs' byl,
jenom mi netvrď, že tě život naučil,
člověk, to není páčka, kterou si, kdo chce, mačká,
to už jsem dávno pochopil.
8. A taky vím, že srdce rukou nechytím,
jak jsem se změnil já, tak změnil ses i ty,
a přesto líto je mi, že už nám nad písněmi
společný slunko nesvítí.
R: Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli,
kde je ti konec, můj jediný příteli,
zmizels' mi, nevím kam,
sám, sám, sám, jsem tady sám.
51

: Pyšný Janek

1. /: PA 
yšný Janku na okénku,

pyšný v poli, pD 
yšný v šenk
A 
u. :/

/: /: KE 
ajže ty si
(F#mi) 
 najdeš 
(D)(A) 
ženku. :/ :/, jé.

2. /: Děvuchy do kola chodí,
ani jedna neuškodí. :/
/: /: Za ruky se spolu vodí. :/ :/, jé.
3. /: Bo ty, švarný, pyšný Janku,
nechceš žádnů za galánku. :/
/: /: Inum koňa, inum šklanku. :/ :/, jé.
52

: Starý muž

1. G 
Až budu starým mužem, 
Hmi 
budu staré knihy 
Emi 
číst a mladé 
C 
víno 
D 
lisovat,

G 
až budu starým mužem, 
Hmi 
budu si konečně 
Emi 
jist tím, 
C 
koho chci 
D 
milovat,

G 
koupím si pergamen a š
Hmi 
tětec a tuš a jako 
Emi 
čínský mudrc sednu na břeh 
D 
řeky

a budu G 
starý muž,
Hmi Emi C D 
 
G 
starý muž. 
Hmi Emi C D 
 


2. Až budu starým mužem, pořídím si starý byt a jedno staré rádio,
až budu starým mužem, budu svoje místo mít u okna kavárny Avion,
koupím si pergamen, štětec a tuš a budu pozorovat lidi, kam jdou asi,
a budu starý muž, a budu starý muž.

R: [: C 
Ná 
C/H 
na na 
Ami 
ná… :] 6×

C 
Ná 
C/H 
na na 
D 
ná…


3. Až budu starým mužem, budu černý oblek mít a šedou vázanku,
až budu starým mužem, budu místo vody pít lahodné víno ze džbánku,
koupím si pergamen, štětec a tuš a budu mlčet, jako mlčí ti, kdo vědí už,
budu starý muž, starý muž.
53

: Těšínská

1. Ami 
Kdybych se narodil 
Dmi 
před sto lety 
F 
 
E 
v tomhle 
Ami 
městě, 
Dmi F E Ami 
 

u Larischů na zahradě Dmi 
trhal bych květy 
F 
 
E 
své ne
Ami 
věstě, 
Dmi F E Ami 
 

C 
moje nevěsta by byla 
Dmi 
dcera ševcova

F 
z domu Kamiňskich 
C 
odněkud ze Lvova,

kochałbym ją i Dmi 
pieścił, 
F 
chy
E 
ba lat 
Ami 
dwieście 
Dmi F E Ami 
 


2. Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,
nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,
mluvila by polsky a trochu česky,
pár slov německy, a smála by se hezky,
jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

3. Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih,
u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych,
měl bych krásnou ženu a tři děti,
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,
celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století.

4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,
u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě,
tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd.

5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka,
vidím to jako dnes: šťastného sebe,
ženu a děti a těšínské nebe,
ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká Dmi F E Ami Dmi F E Ami 
na na na…
54

: Zatanči

1. Emi 
Zatan
G 
či, má milá, 
D 
zatanči 
Emi 
pro mé oči,

zatanG 
či a vetkni 
D 
nůž do mých 
Emi 
zad,

ať tvůj G 
šat, má milá,
D 
 ať tvůj šat 
Emi 
na zemi skončí,

ať tvůj G 
šat, má milá, 
D 
rázem je 
Emi 
sňat.


R: Emi 
Zatan
G 
či, jako se
D 
 okolo
Emi 
 ohně tančí,

zatanG 
či jako 
D 
na vodě 
Emi 
loď,

zatanG 
či jako to s
D 
lunce mezi 
Emi 
pomeranči,

zatanG 
či, a 
D 
pak ke mně 
Emi 
pojď.


2. Polož dlaň, má milá, polož dlaň na má prsa,
polož dlaň nestoudně na moji hruď,
obejmi, má milá, obejmi moje bedra,
obejmi je pevně a mojí buď.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…

3. Nový den než začne, má milá, nežli začne,
nový den než začne, nasyť můj hlad,
zatanči, má milá, pro moje oči lačné,
zatanči a já budu ti hrát.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…
55

: Obluda

1. Jó, dvHmi 
ěstě nás tam bylo na brize do Číny 

a fD 
urt se jenom pilo, až tuhly ledvin
F# 
y, 

a kdG 
yž už bylo k r
A 
ánu a vš
D 
ichni pod vobr
F# 
az, 

křik' plHmi 
avčík na stožáru, a hl
D 
ásek se mu tř
A 
ás': 


R: JD 
á tady n
G 
ebudu, j
D 
á vidím v
G 
obludu, 

jD 
á vocaď pr
G 
yč pudu, j
D 
ímá mě str
A 
ach, 

chD 
yťte tu v
G 
obludu, s
D 
ežere p
G 
alubu, 

tD 
ohle je v
G 
o hubu, 
D 
ach, 
F# 
ich, och, 
Hmi 
ach. 


2. Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar 
a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár 
a rozčileně mrká svým vokem jediným, 
a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým. 

R: Já tady nebudu …

3. Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu, 
zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu, 
když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš, 
poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž. 

R: Já tady nebudu …

4. Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha, 
zalehl u zábradlí a házel flaškama, 
když na vobludě bouchl kanystr vod ginu, 
tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu. 

R: Já tady nebudu …

5. Tři stěžně rozlámala na naší kocábce, 
však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce, 
pak démon alkoholu ji srazil v oceán, 
my slezli zase dolů a chlastali jsme dál. 

R: Já tady nebudu … + Hmi 
ach, ich, och, ach … 

56

: Už to nenapravím

capo2: 

R: Ami D F E Ami E 2x 
Vap tap tap …


1. Ami 
devět hodin dvacet pět 
D 
mě opustilo štěstí,

ten F 
vlak, co jsem jím měl jet, na koleji 
E 
dávno 
E7 
nestál,

Ami 
devět hodin dvacet pět ja
D 
ko bych dostal pěstí,

já F 
za hodinu na náměstí měl jsem 
E 
stát, ale v 
E7 
jiným městě.


*: Tvá A7 
zpráva zněla prostě a byla tak krátká,

že Dmi 
stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka

G 
zadní otevřená, 
E 
zadní otevřená,


*: já A7 
naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,

to jsi Dmi 
tenkrát řekla, že se nechceš vracet,

G 
že jsi unavená, 
E 
ze mě unavená.


R: Vap tap tap …

2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že člověk často sleví,
já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím.

*: Pak jedenáctá byla a už to bylo passé,
já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,
láska nerezaví, láska nerezaví,

*: ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,
byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím, už to nenapravím.

R: Vap tap tap …
57

: Na písku

1. C 
Jako malej, 
F 
slyšte, slyšte, 
Dmi 
měl jsem moc rád, 
G 
pískoviště

C 
tam je krásně, 
F 
dětí spousta, a 
Dmi 
půlka z nich ten 
G 
písek chroustá


2. Maminky si čtou noviny, děti dělaj voloviny
stavěj bořej hrady z písku, tu maj bebí a tu třísku.

R: C 
Na písku, na písku 
F 
je plno dětí

Dmi 
pejskové čůraj tam, 
G 
válí se smetí

C 
na písku, na písku, 
F 
čas nezahálí

Dmi 
Honzíčci, Janičky 
G 
v písku se válí


3. Hugo pálí za Haničkou, odhání ho lopatičkou
a tak Hugo sám Haničce začal dupat po bábovičce

R: Na písku, na písku je plno dětí…

4. Malej Radim sáhnul Saše pod sukýnku, pod kamaše
„jsi taky kluk?“ ptá se Radim, Saša řekne: „ne, já kadim“

R: Na písku, na písku je plno dětí…

5. Malá Jana svlékla Jana, koukala mu na habána,
děti neznaj shon a spory, když si hrajou na doktory

R: Na písku, na písku je plno dětí…

6. Grázl Eda vzal klacíčka, vypích Evče dvě očíčka
Evča praví: „U sta hromů, setmělo se, mám jít domů!!!“

R: Na písku, na písku je plno dětí…
58

: Anděl

1. C 
rozmláce
Ami 
nýho kostela v 
C 
krabici s 
G7 
kusem mýdla

C 
přinesl 
Ami 
jsem si anděla, 
C 
poláma
G7 
li mu kříd
C 
la,

díval se Ami 
na mě oddaně, 
C 
já měl jsem 
G7 
trochu trému,

C 
tak vtiskl 
Ami 
jsem mu do dlaně 
C 
lahvičku 
G7 
od parfé
C 
mu.


R: C 
A proto, p
Ami 
rosím, věř mi, 
C 
chtěl jsem ho 
G7 
žádat,

C 
aby mi 
Ami 
mezi dveřmi 
C 
pomohl 
G7 
hádat,

C 
co mě čeká 
Ami G7 
 
a nemiC 
ne, co mě čeká
Ami G7 
 
a nemiC 
ne.


2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
59

: Bratříčku zavírej vrátka

1. Ami 
Bratříčku,nevzlykej, to nejsou 
C 
bubáci,

G 
vždyť už jsi velikej, to jsou jen 
E7 
vojáci,

F 
přijeli v hranatých železných maringo
E 
tkách.


2. Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.

R: Ami 
Prší
Emi 
 a  
Ami 
venku 
Emi 
se  
Ami 
setmě
Emi 
lo,
Ami Emi 
 

Ami 
tato 
Emi 
noc 
Ami 
nebu
Emi 
de 
Ami 
krátká,
Emi Ami Emi 
 

Ami 
berán
Emi 
ka  
F 
vlku se 
Ami 
zachtělo,

F 
bratříč
Ami 
ku, zavřel jsi 
E 
vrátka?


3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.

4. Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.

R: Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
F 
bratří
Ami 
čku, 
F 
zavírej 
Ami 
vrátka! 
F Ami 
   
F 
Zavírej 
Ami 
vrátka!
60

: Děkuji

1. Ami 
Stvořil Bůh, stvořil Bůh 
G 
ratolest,

bych mohl věnce Ami 
vázat,

děkuji, děkuji G 
za bolest,

jež učí mne se C 
tázat,

děkuji, děkuji G 
za nezdar:

Ami 
ten naučí mne 
E 
píli,

Ami 
bych mohl, bych mohl p
G 
řinést dar,

Ami 
byť nezbývalo 
F 
E 
ly,

děkuAmi 
ji, děku
F 
ji, děku
Ami 
ji.
E 
 


2. Děkuji, děkuji za slabost,
jež pokoře mne učí,
pokoře, pokoře pro radost,
pokoře bez područí,
za slzy, za slzy děkuji:
ty naučí mne citu,
k živým, jež, k živým, jež žalují
a křičí po soucitu,
děkuji, děkuji, děkuji.

3. Pro touhu, pro touhu po kráse
děkuji za ošklivost,
děkuji za to, že utká se
láska a nevraživost,
pro sladkost, pro sladkost usnutí
děkuji za únavu,
děkuji za ohně vzplanutí
i za šumění splavu,
děkuji, děkuji, děkuji,
4. Děkuji, děkuji za žízeň,
jež slabost prozradila,
děkuji, děkuji za trýzeň,
jež zdokonalí díla,
za to, že, za to, že miluji,
byť strach mi srdce svíral,
beránku, dF 
ěkuji,

Ami 
marně jsi 
G 
neu
E 
míral,

děkuAmi 
ji, děku
F 
ji, děku
Ami 
ji, děku
G 
ji
E 
, děku
Ami 
ji…
61

: Karavana Mraků

1. D 
Slunce je zlatou skobou 
Hmi 
na vobloze přibitý,

G 
pod sluncem 
A 
sedlo kože
D 
ný, 
A7 
 

D 
pod sedlem kůň, pod koněm 
Hmi 
moje boty rozbitý

G 
a starý 
A 
ruce sedře
D 
ný.


R: D7 
Dopředu 
G 
jít s tou 
A 
karavanou 
Hmi 
mraků,

schovat svou G 
pleš pod 
A 
stetson děra
Hmi 
vý,

/: jen kousek Emi 
jít, jen 
A7 
chvíli, 
Hmi 
do soumra
Emi 
ku,

až tam, kde Hmi 
svítí město, 
F# 
město běla
Hmi 
vý.:/ 
A7 


2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví,
šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,
a lidi strachem nezdravý.

3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje,
provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.

R: V městě je řád a pro každého práce,
buď ještě rád, když huba voněmí,
/: může tě hřát, že nejsi na voprátce
nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :/

4. D 
Slunce je zlatou skobou 
Hmi 
na vobloze přibitý,

G 
pod sluncem 
A 
sedlo kože
D 
ný, 
A7 
 

D 
pod sedlem kůň, pod koněm 
Hmi 
moje nohy rozbitý

G 
a starý 
A 
ruce sedře
D 
ný.


R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,
kde tichej dům a pušky rezaví,
/: orat a sít od rána do soumraku
a nechat zapomenout srdce bolavý. :/
62

: Lásko! (Pár zbytků pro krysy)

1. Ami 
Pár zbytků pro krysy na misce od guláše,

E 
milostný dopisy s partií
Dmi 
 
E 
mariáše,

Dmi 
před cestou dalekou zpocený boty zujem

C 
a potom pod dekou 
E 
sníme, když onanujem.


R: Ami 
Lásko, 
G 
zavři se do pokoje,

Ami 
lásko, 
G 
válka je holka moje,

C 
ní se 
G 
milu
Ami 
ji, když 
G 
noci si 
Ami 
krátí
E 
m,

Ami 
lásko, 
G 
slunce máš na vějíři,

Ami 
lásko, 
G 
dvě třešně na talíři,

C 
ty ti 
G 
daru
Ami 
ji, až 
G 
jednou se 
Ami 
vrátí
E 
m.


2. Dvacet let necelých, odznáček na baretu,
s úsměvem dospělých vytáhnem cigaretu,
v opasku u boku nabitou parabelu,
zpíváme do kroku pár metrů od bordelu.

R: Lásko…

3. Pár zbytků pro krysy a taška na patrony,
latrína s nápisy, jež nejsou pro matróny,
není čas na spaní, smrtka nám drtí palce,
nežli se zchlastaní svalíme na kavalce.

R: Lásko…
Rec: LE 
evá, dva!

R: Lásko…
63

: Morituri te salutant

Intro: 
E:|-7-5-7-5--5-3-5--5-3-3-3-2-3-2---0--|
B:|-------------------------------3----|
G:|------------------------------------|

1. Cesta je prEmi 
ach a št
D 
ěrk a 
Ami 
udusaná hl
Emi 
ína

a šedé šmAmi 
ouhy kr
D 
eslí do vlas
G 
ů

[: a z hvězdných drAmi 
ah má šp
D 
erk, co k
G 
amením se sp
H7 
íná,

Emi 
a pírka t
D 
ouhy z křídel Pegas
Emi 
ů. :]
D Emi D 
 


2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R: Seržante, pD 
ísek je bílý jak paže Daniely,

pEmi 
očkejte chvíli! Mé oči uviděly

tD 
u strašně dávnou vteřinu zapomnění,

sEmi 
eržante! Mávnou, 
D 
a budem zasvěceni!

MEmi 
orituri te salutant, morituri te salut
D 
ant
Emi 
!
D Emi H7 
 


3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]

R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely…

Outro: 
E:|-2-3-5-3-2-0--|
B:|-----------0--|
G:|-----------0--|
D:|-----------2--|
A:|-----------2--|
E:|--------------|        
64

: Srdce a kříž

1. Cmi 
Kotvu mi dala 
G7 
a srdce a 
Cmi 
kříž, 

Bb7 
že prý mě ochrání, 
Fmi 
až budu v 
G7 
poli, 

Cmi 
pak se mi 
Bb7 
vzdala a 
Fmi 
noc byla 
G7 
skrýš, 

Cmi 
polštářem 
Bb7 
svítání, 
Fmi 
peřinou 
G7 
stvoly. 


R: Cmi 
Nad horizontem dva paprsky slunce až 
Bb7 
zaplanou, 

Fmi 
na krku srdce a nad sebou kříž budu 
G7 
mít, 

potom Cmi 
neplač, Kami
Bb7 
lo, potom 
Cmi 
neplač, Kami
Fmi 
lo, 

Cmi 
najdi si někoho, 
G7 
kdo tě snad nežli já 
Cmi 
víc 
G7 
bude 
Cmi 
chtít.
Fmi Cmi G7 
  


2. Viděl jsem rybáře, nad člunem stál 
za bouře na moři, kotva šla ke dnu, 
z řetízku zpod tváře kotvu jsem sňal, 
svět se snad nezboří, vždyť měl jen jednu. 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

3. Výložky zlatil jen zvířený prach, 
písek byl cínový, než jsme ho přešli, 
křížek jsem ztratil a s ním i svůj strach, 
nedal bych za nový zlámanou grešli. 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

4. Zvedl jsem zraky a tiše se smál, 
záblesk vtom zasvítil, v prsou mě píchlo, 
tam, kde jsou mraky, můj anděl mě zval, 
bolest jsem necítil, pak všechno ztichlo … 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou… 
65

: Zapření Petrovo

1. Ami 
Země je rudá od krve 
G 
a mlčí stromy v 
Ami 
Nazaretu, 

dnes naposled i poprvé - G 
jak v neskutečném 
Ami 
kabaretu, 

C 
jsme příliš slábi ve víře, 
Ami 
byť třeba 
G 
Krista 
F 
na kříž 
E 
vlekou, 

C 
vždyť zabijí-li pastýře, 
Ami 
pak se i 
G 
ovce 
Ami 
rozutekou. 


2. Kříže se tyčí k měsíci a trny zdraví Mesiáše, 
v zahradě pějí slavíci, je noc, jež čeká na Jidáše, 
měsíc se třpytí perletí, a třeba věrnost přísaháme, 
teď podruhé i potřetí Krista i sebe zapíráme. 

Rec: Zapřeme poprvé - ruce se dosud chvějí, 
zapřeme podruhé, chválíce beznaději, 
potřetí zapíráme už jen tak, ze zvyku, 
a slzy polykáme, pláč místo výkřiku. 

3. Země je rudá od krve, kokrhá kohout v Galileji, 
vždy znovu a vždy poprvé prosíme s Petrem o naději, 
jsme příliš slábi ve víře a svatou pravdu na kříž vlekou, 
Ami 
vždyť zabijí-li pastýře, 
G 
jsme ovce, jež se 
Ami 
rozutekou … 
66

: Námořnická

1. D 
Maličký námořník v 
G 
krabičce od mýdla

D 
vydal se 
A7 
napříč 
D 
vanou,

bez mapy, buzoly, G 
vesel a kormidla

D 
pluje za 
A7 
krásnou Ja
D 
nou.


R: F#mi7 
Za modrým 
Hmi7 
obzorem 
F#mi7 
dva mysy 
Hmi7 
naděje

E 
lákají odvážné 
A7 
kluky,

D 
snad právě na něho 
G 
štěstí se usměje,

D 
cíl má už 
A7 
na dosah 
D 
ruky.


2. Maličký námořník v krabičce od mýdla
zpocený tričko si svlíká,
moře je neklidný, Jana je nastydlá,
kašle a loďkou to smýká.

R: 

3. Maličký námořník s vlnami zápasí,
polyká mýdlovou pěnu,
loďka se potápí, v takovémto počasí
je těžké dobývat ženu.

R: Za modrým obzorem dva mysy naděje
čekají na další kluky,
maličký námořník i študák z koleje
mají cíl na dosah ruky.
67

: Ráda se miluje

capo2. 
R: RAmi 
áda se miluje, r
G 
áda j
C 
í, r
F 
áda si j
Emi 
enom tak zp
Ami 
ívá,

vrabci se na plotě hG 
ádaj
C 
í, k
F 
olik že č
Emi 
asu jí zb
Ami 
ývá.


1. NF 
ež vítr dostrká k 
C 
útesu t
F 
u její legrační b
C 
árk
E 
u

a PAmi 
ámbu si ve svým n
G 
otes
C 
F 
udělá j
Emi 
en další č
Ami 
árku.


R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …
68

: Omnia vincit Amor

1. Dmi 
Šel pocestný kol 
C 
hospodských 
Dmi 
zdí,

F 
přisedl k nám a 
C 
lokálem 
F 
zní

Gmi 
pozdrav jak svaté 
Dmi 
přikázá
C 
ní:

Dmi 
omnia 
C 
vincit 
Dmi 
Amor.


2. Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své vzal
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák F 
pálí, 
C 
nesleví 
Dmi 
nic,

štěstí v F 
lásce 
C 
znamená 
F 
víc,

všechny Gmi 
pány 
F 
ať vezme 
C 
ďas!
A7 
 

Dmi 
Omnia 
C 
vincit 
Dmi 
Amor.


3. Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč,
omnia vincit Amor.

4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli plášť,
vtom kdosi krví napsal ten vzkaz:
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák pálí…
5. Já prošel každou z nejdelších cest,
všude se ptal, co značí ta zvěst,
až řekl moudrý: Pochopíš sám
omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.

R: Zlaťák pálí…

6. Teď s novou vírou obcházím svět,
má hlava zšedla pod tíhou let,
každého zdravím větou všech vět:
omnia vincit Amor, omnia vincit Amor …
69

: Pohár a kalich

1. Emi 
Zvedněte poháry 
D 
pánové už jen 
G 
poslední 
D 
přípitek 
Emi 
zbývá

Emi 
pohleďte nad polem 
D 
špitálským 
G 
vrcholek 
D 
roubení 
G 
skrývá

[: za chvíli D 
zbyde tam popel a 
Emi 
tráva nás čeká 
D 
vítězství bohatství 
Emi 
sláva :]


2. Emi 
Ryšavý panovník 
D 
jen se smál 
G 
sruby prý 
D 
dobře se 
Emi 
boří

Emi 
palcem k zemi 
D 
ukázal 
G 
ať další 
D 
hranice 
G 
hoří

ta malá D 
země už nemá co 
Emi 
získat teď bude 
D 
tancovat jak budu 
Emi 
pískat

ta malá D 
země už nemá co 
Emi 
získat teď budem 
D 
tancovat jak budem 
Emi 
pískat


Ref.: Ami 
Náhle se pozvedl 
D 
vítr a mocně 
G 
vál 
Ami 
od někud přinesl 
D 
nápěv sám si ho 
H7 
hrál


3. Zvedněte poháry pánové večer z kalichu budeme pít …
nad sruby korouhev zavlála to však neznačí že je tam sláva
všem věrným pokaždé nesmírnou sílu a jednotu dává
ve znaku kalich v kalichu víra jen pravda vítězí v pravdě je síla

4. Modli se pracuj a poslouchej kázali po celá léta
mistr Jan cestu ukázal proti všem úkladům světa
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména

5. Do ticha zazněla přísaha ani krok z tohoto místa
ze zbraní každý vyčkává dobře ví co se chystá
nad nimi stojí muž přes oko páska slyšet je dunění a dřevo praská

Ref.: Náhle se pozvedl vítr a mocně vál od někud přinesl nápěv sám si ho hrál

Ami 
Kdož jsú boží 
G 
bojovní
Emi 
ci a 
C 
zákona 
H7 
je
Emi 
ho

Emi 
prostež od bo
C 
ha pomoci a 
D 
úfajte v ně
G 
ho
70

: Třináctka

1. Zve Emi 
válčit mě pan 
D 
maršál sám,

C 
mládí je má 
H7 
síla, milá,

Emi 
víš, jak rád tě 
D 
mám, a až se vrátím,

C 
třináct růží 
H7 
na polštář ti 
Emi 
dám.


R: [: Už mi to i G 
táta říkal: 
D 
koukej žít,

Emi 
neštěstí i 
Hmi 
štěstí mít,

C 
chlap, a neznej 
G 
klid,

a tarokovou Ami 
třináctku,

tu H7 
musíš v kapse 
Emi 
mít. :]


2. Já dávno o své slávě sním,
vínem vlast mě křtila, milá,
Turka porazím, a až se vrátím,
zlatek třináct na stůl vysázím.

R: Už mi to i táta říkal…

3. Už v šenku jsem se prával rád,
však jsi při tom byla, milá,
nechtěj osud znát, když nevrátím se,
dej mi z věže zvonit třináctkrát.

R: Už mi to i táta říkal…
71

: Víno

R: Emi 
Víno teď 
D 
nalej nám, 
Emi 
ať si každej, 
C 
co chce, 
H7 
zpívá,

Emi 
vína 
D 
plnej džbán, dnes 
Emi 
do rána 
H7 
budeme 
Emi 
pít.

Emi 
Víno 
D 
nalej nám, 
Emi 
po boji jen 
C 
žízeň 
H7 
zbývá,

Em 
zítra 
C 
někdo z nás 
Emi 
třeba už 
H7 
nebude 
Emi D Emi H7 Emi 
žít. 


1. Emi 
Než přijde 
D 
den, každý 
C 
má 
H7 
času 
Emi 
dost,

zbývá jen D 
zapít žal, 
G 
klít 
D 
a mít z
G 
lost,

že zas je nás D 
čím dál míň, 
Emi 
víra je tu jen 
H7 
host,

Emi 
proč se 
D 
máme bít 
C 
druhejm 
H7 
pro ra
Emi 
dost.


R: Víno teď nalej nám …

2. Krátí se noc, v krčmě všem slábne hlas,
ráno zavelí a kdekdo zláme vaz,
[: už zní rozkaz, dál bít se můžem, třeba i krást,
ten, kdo přežije, tomu zbyde chlast. :]

R: Víno teď nalej nám …

R: F#mi 
Víno teď 
E 
nalej nám, 
F#mi 
ať si každej, 
D 
co chce, 
C#7 
zpívá,

F#mi 
vína 
E 
plnej džbán, dnes 
F#mi 
do rána 
C#7 
budeme 
F#mi 
pít.


R: A 
Zpívej až 
E 
do rána, 
F#mi 
není každá bitva 
D 
prohra
C#7 
ná,

F#mi 
dojde i 
E 
na pána, 
F#mi 
a pak si 
C#7 
budeme 
F#mi 
žít.


Na na na …

72

: Krysař a Osud

KRYSAŘ: Am 
Kam se 
G 
řítí 

Am 
tahle 
G 
situa
C 
ce? 

Kdo ji G 
chytí? 

Legrace bez F 
legrace. 

Kvůli mně se Am 
země třese. 

C 
Já si 
F 
neur
Em 
čil 
Dm 
 

C 
vlast
Em 
ně 
Am 
cíl. 


OSUD: On se diví, 
snad měl lidi rád… 
Zešediví, 
jestli se tak bude ptát. 
Kvůli mně se 
země třese. 
Já jsem jeho díl 
předurčil! 

KRYSAŘ: Do propasti 
stáhnu všechny sebou. 

OSUD: Kosti chrastí. 
Pak ho ruce zazebou! 

KRYSAŘ: Lítost žádná, 
pomsta chladná. 
Žádá si svou zteč! 

OSUD: Moje řeč! 
KRYSAŘ: Dm 
Pro jejich pýchu svrbí mě ruce! 

Am 
Tak jako kámen já teď mám srdce. 

G 
Lidi jsou zlý a život je v sázce 

Am 
pro ty co nepřejou, nepřejou lásce! 

Dm 
Možná neví, že jsem lidská bytost. 

Am 
Škoda. Je pozdě. Už neznám lítost. 

G 
Pohnou se skály, bude to brzy… 

Am 
Budu se smát, až potečou slzy!!! 


OSUD: On si brečí, 
je to egoista. 
Vždyť mi vděčí 
za to, co jsem přichystal. 
Díky žádné… 
Srdce zrádné. 
Vždyť, až bude klid, 
můžeš jít. 

SBOR: Pro lidskou pýchu svrbí ho ruce. 
Tak jako kámen ztvrdlo mu srdce. 
Lidi jsou lidi a život je v sázce. 
Nepřeje štěstí, nepřeje lásce. 
A už se neví, kdo je lidská bytost. 
Z určitých důvodů trápí nás lítost. 
Pohnou se skály, bude to brzy. 
Bude to k smíchu, až potečou slzy? 
Bude to k smíchu, až potečou slzy?

Pozn.: Narychlo jsem napsal mezihru:
https://ulozto.cz/!cRpZUyl7GMmT/krysar-a-osud-mezihra-pdf
73

: Bílá velryba

Intro: G D# 
1. G 
Za spálenými mosty

D# 
plynové lampy zhasínám

G 
stojím na konci cesty

D# 
jsem rybář z Agastýru sám


F 
Pomalu rozum ztrácím

D# 
do snů se k tobě vracím


Cmi 
Jsi stejná jako 
G# 
já… 
D# 
 


2. Dotýkám se hvězdy
svá křídla znovu rozpínám
opilý krásou zvěsti
na dosah ruky kde tě mám

Zadržím svůj dech
když si to budeš přát

Jsi stejná jako já…
R: F 
Má bílá velryba u
D# 
hání, je 
Gmi 
pořád krásná

F 
míří do hlubin 
D# 
Laptěvů

F 
má bílá velryba u
D# 
hání, je 
Gmi 
pořád krásná

F 
a míří do hlubin 
D# 
Laptěvů, tak jako 
F 


G D# 

3. Za spálenými mosty
v hladině odráží se svatozář
jsem otrok posedlosti
můj plamen dohořívá

Vzpomínáš pomalu rozum ztrácím
do snů se k tobě vracím

Jsi stejná jako já

R: Má bílá velryba… 2×

3 D#
74

: Pověste ho Vejš

Na dnešek jsem měl divnej sen. Slunce pálilo a před salonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed šibenice z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy odsouzenci kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením, ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek: 

R1: Pověste ho Ami 
vejš, ať se houpá, pověste ho 
C 
vejš, ať má 
G 
dost.

Pověste ho Dmi 
vejš, ať se 
Ami 
houpá, že tu 
G 
byl nezvanej 
Ami 
host.


1. Pověste ho, že byl jinej, že tu s námi dejchal stejnej vzduch.
Pověste ho, ze byl línej a tak trochu dobrodruh.

2. Pověste ho za El Passo, za snídani v trávě a lodní zvon.
Za to že neoplýval krásou, že měl F 
country rád, že se 
E 
uměl smát i 
Ami 
vám.


R2: Nad hlaC 
vou mi slunce 
G 
pálí konec 
Dmi 
můj nic neod
C 
G 
lí,

do svých C 
snů se dívám z 
G 
dáli.

A do Dmi 
uší mi stále zní tahle 
E 
moje píseň poslední


3. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad.
Za to že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

R2: Nad hlavou mi slunce …

R1: Pověste ho vejš …

4. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib.
že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb.

5. Pověste ho, ze se koukal, ze hodně jed a hodně pil.
ze dal přednost jarním loukám a pak se usadil a pak se oženil a žil.

R1: Pověste ho vejš …

75

: Chtít chytit vítr

CAPO III
capo: III

1. Emi 
Už dlouho 
C 
se mi 
G 
zdá, že 
Dsus2 
ztrácím cenu
Emi C G 
 

Emi 
africkejm 
C 
dětem 
G 
hlad 
Dsus2 
nezaženu
Emi C G 
 


2. zabloudil jsem lhostejností, nevím jak najít cestu zpět
jmenuju se po tátovi, je mi třicet let (2×)

3. o mě se v dětství báli celou neděli
můj táta s mámou možná veděli

4. Emi 
že jako 
C 
malé 
G 
pimpr
Dsus2 
le

Emi 
do svojí 
C 
velké 
G 
škatu
Dsus2 
le

Emi 
aspoň na 
C 
chvíli 
G 
budu chtít 
Dsus2 
chytit vítr
Emi 
 
C 
 
G 
 


mezihra: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C 

5. hledal jsem věc za kterou se dá bojovat
myslel jsem že má cenu na muže si hrát

6. pak během jednoho dne jsem poznal, že asi né,
že je to horší než chtít chytit vítr

7. nebudu mít dost sil, zmizím do ticha
v poslední chvíli možná chytím vítr

8. a vítr chytí mě odletíme společně
a těm které tu necháme zbude vítr (2×)

solo: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C 

ad.libitum: 
Emi C G Dsus2 

Emi C G Dsus2
76

: Měsíc

1. Emi 
Děkuju ti za to, 
D 
žes mi 
G 
ještě zavo
C 
lala, 
G 
 
D 
 

Emi 
moje duše černá 
D 
už to 
G 
ani neče
C 
kala, 
G 
 
D 
 

Emi 
jenže, moje drahá, 
D 
je to 
G 
všechno trochu 
C 
na nic, 
G 
 
D 
 

Emi 
já už jsem se rozhod, 
D 
zítra 
G 
budu znovu 
C 
panic. 
G 
 
D 
 


2. Děkuju ti za to, žes to rovnou nepoložil,
že jsi nezapomněl, co jsi se mnou všechno prožil.
Teď, když svítí měsíc pro každýho zvlášť, je mi to líto,
jenže už je konec, však víš to. Vím to!

R: Emi 
Měsíc, 
D 
 
G 
 svítí 
C 
měsíc. 
G 
 
D 
 

Emi 
Měsíc, 
D 
 
G 
 svítí 
C 
měsíc. 
G 
 
D 
 

Emi 
Měsíc, 
D 
 
G 
 svítí 
C 
měsíc. 
G 
 
D 
 

Emi 
Měsíc.
77

: Nagasaki Hirošima

Capo 1 (tzn reálně od D#): 

1. D 
Tramvají 
A 
dvojkou 
G 
jezdíval jsem 
A 
do Žide
D 
nic
A G A 
 

D 
tak velký 
A 
lásky 
G 
většinou 
A 
nezbyde 
Hmi 
nic 

G 
takový 
D 
lásky 
G 
jsou kruhy 
D 
pod oči
A 
ma 

D 
dvě spálený 
A 
srdce - 
G 
Nagasaki 
A 
Hiroši
D 
ma
A G A 
 


2. Jsou jistý věci co bych tesal do kamene 
tam kde je láska tam je všechno dovolené 
a tam kde není tam mě to nezajímá 
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 

3. Já nejsem svatej ani ty nejsi svatá 
ale jablka z ráje bejvala jedovatá 
jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima 
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 

4. Tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic 
z tak velký lásky většinou nezbyde nic 
z takový lásky jsou kruhy pod očima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima

D A G Hmi
78

: Něgdy

Intro: E:|----13--10--------------------
H:|-10--------13--10h13p10--8h10-

sloka: E:|------------------------------------------------------------------
H:|------------------------------------------------------------------
G:|--------------------------------2---------2-----6--6---6--6---6---
D:|-7---------7-----3------3--3------3--3--3------------7------7---7-
A:|---5--5--5---5-----1--1------1------------------------------------
E:|------------------------------------------------------------------
1. Ami 
něgdy nejdu 
F 
spát

Ami 
a motám se měs
E 
tem

a myslím na to co jsem
a hlavně na to co nejsem
spěchat není kam a proč
mně nejede žádný vlak
a kdyby přece náhodou
raději odvrátím zrak

R: Ami 
podle ko
F 
lejí se v
C 
racím do
G 

brečím jak ženská směju se tomu
vylejzá slunko nad panelák
bysem rád jednou vylez - taky tak
je neděle ráno a zvony zvoní
nevěřím ničemu ale TEĎ hlavu skloním
vylejzá slunko nad panelák
jak bysem rád jednou vylez - taky tak

2. všechny cesty prý
odněkud někam vedou
mě ale teďka spíš
ruce v kapsách zebou
a nenapadá mě nic
žádný věty žádný slova
co se dá dělat lepšího
než každý ráno zkoušet to znova a znova ?

R: podle kolejí …
79

: Nejlíp jim bylo

CAPO III

1. Nejlíp jim C 
bylo
Fmaj7 
 

C 
když 
Fmaj7 
nevěděli co 
C 
dělají
Fmaj7 C Fmaj7 
 

jenom se G 
potkali

F 
a neznělo to 
C 
špatně
Fmaj7 
 


2. Tak se snažili
a opravdu si užívali
jenom existovali
a čas běžel skvěle

R: F 
Nechám si projít 
C 
hlavou

G 
kam všechny věci 
Ami 
plavou

F 
jestli je všechno jen 
C 
dech

G 
tak jako kdysi v noci

Ami 
spolu potmě na schodech
C Fmaj7 
 


3. Pak se ztratili
a chvílema se neviděli
jenom si telefonovali
a byli na tom bledě

4. A když se vrátili
už dávno nehořeli
jenom dál usínali
chvíli spolu - chvíli vedle sebe

R: Nechám si projít hlavou…

R: Nechej si projít hlavou…
80

: Udržuj svou ledničku plnou

1. Esus2 
 
Hsus2 
Máš to rád když 
F# 
den 
A 
posype tě popelem

Esus2 
Jó, mám to 
Hsus2 
rád když mi
F# 
 
A 
popeláři končej den

Esus2 
 
Hsus2 
Tím rachotem
F# 
 
A 
jo, tím rachotem

Esus2 
 
Hsus2 
Máš to rád když 
F# 
den 
A 
posype tě popelem


A duše na talíři rozprostřená je jak lágr
Sebe si nesu svůj otrok sebenegr
A duše na talíři rozprostřená je jak lágr
Sebe si nesu svůj otrok sebenegr

R: E 
 
H 
A co seš shrbe
F# 
nej 
A 
co to taháš

E 
 
H 
A co seš shrbenej
F# 
 
A 
 

E 
Každej si hledá 
H 
svý kam sebe vrazit, 
F# 
každej si hledá 
A 
svý

E 
Každej si hledá 
H 
svý kam sebe vrazit, 
F# 
každej si hledá 
A 
svý


2. Nejsem temný, jsem jemný v hezkým svetru, jsem sekáč všech svejch rodin
Udržuju svou ledničku plnou
Se sousedy nekomunikuju kontempluju
Udržuju svou ledničku plnou

R: A co seš…

sloka:  7 Esus2 Hsus2 F# 5 A
refrén:  E 7 H F# 5 A
81

: Bubu hašiš

1. E 
Děťátko 
G 
pláče, 
A 
maminka 
H 
heká

přitom mu kolenem na hlavičku kleká

R: Bubu hašiš trpaslíci jdou
Bubu hašiš pěkně za sebou

2. Tatínek umřel, není to dávno
Otrava hašišem, stačilo málo

R: Bubu hašiš trpaslíci jdou
Bubu hašiš už ho nesou

3. Nejhorší na tom je asi nejvíce,
že na to v Rusku umíraj tisíce.

R: Bubu hašiš trpaslíci jdou
Bubu hašiš už ho vezou
82

: Bodláky ve vlasech

1. Do vlaG 
sů bláznivej 
Emi 
kluk mi 
Ami 
bodláky 
D7 
dával,

Emi 
za tuhle 
C 
kytku pak 
F 
všechno chtěl 
D 
mít,

svatebG 
ní menu
D 
et mi 
Ami 
na stýblo 
H7 
hrával,

C 
že prej se 
D 
musíme 
G 
vzít. 
D 
 


2. Zelený, voňavý, dva prstýnky z trávy,
copak si holka víc může tak přát,
doznívá menuet, čím dál míň mě baví
C 
na tichou 
D 
poštu si 
G 
hrát.


R: Emi 
Bez bolesti divný 
D 
trápení, 
Emi 
suchej pramen těžko 
D 
pít,

G 
zbytečně 
C 
slova do 
Edim 
kamení 
H7 
sít,

G7 
na košili našich 
C 
zvyků 
F7 
vlajou nitě od kno
Bb 
flíků,

D# 
jeden je 
C 
Muset a 
D# 
druhej je 
G 
Chtít.
G7 
 


3. Do vlaC 
sů bláznivej 
Ami 
kluk ti 
Dmi 
bodláky 
G 
dával,

Ami 
za tuhle 
F 
kytku pak 
B 
všechno chtěl 
G 
mít,

svatebC 
ní menu
G 
et ti 
Dmi 
na stýblo 
E 
hrával:

F 
my dva se 
G 
musíme 
C 
vzít. 
G 
 


4. Zelený voňavý dva prstýnky z trávy
nejsem si jistej, že víc umím dát,
vracím se zkroušenej, ale dobrý mám zprávy
F 
o tom že 
G 
dál tě mám 
C 
rád. 
D 
 
5. ZeleG 
ný, voňa
Emi 
vý, dva 
Ami 
prstýnky z 
D7 
trávy,

Emi 
copak si 
C 
my dva víc 
F 
můžeme 
D 
přát,

dál nám G 
zní men
D 
uet a 
Ami 
tím míň nás 
H7 
baví

C 
na tichou 
D 
poštu si 
G 
hrát.
D 
 


*: ZeleG 
ný, voňa
Emi 
vý…
Ami D7 
 

PrsG 
týnky voňa
Emi 
vý …
Ami D 
 

G 
trávy zele
Emi 
ný…
Ami D7 G Emi Ami D 
 
83

: Konvička

1. E 
Kdo si to tu 
F#m 
tak po 
G#m 
ránu 
E 
píská, 
F#m G#m 
 

zase jenom konvička na čaj,
nemá ponětí, jak se mi stýská,
neví, po kom, po čem a tak dál.

R1: Hm 
To se ti to 
A 
píská, jsi pod pá
E 
rou, 
G#m Gm F#m 
 

náladu máš H7 
stálou, ne jako 
E 
já. 
F#m G#m 
 


R2: Dej si pozor ať tě nevypískám,
začnu třeba to svý Summertime.

2. Kdo se to tu tak po ránu kouká
zase jenom brouci z vitríny
takovej brouk nemá v hlavě brouka
šlápne-li vedle tak jen do hlíny

R3: Počkej brouku já tam pustím Beatles
budeš klopit krovky, to si piš.

*:E E7 
 
A 
Někdy 
H7 
je mi 
E 
shůry 
E7 
dáno a 
A 
někdy: 
H7 
babo, 
E 
raď, 
E7 
 

A 
říkám 
H7 
si: no 
E 
neví
E7 
dáno, 
A 
lásko, jsi pryč, hm-
C#7 
mm, tak tedy 
F#7 
ať,

H7 
no tak 
E 
ať.


3. Kdo si to tu tak po ránu píská,
zase jenom konvička na čaj,
až si najdu cestu ke svejm štístkám,
rozdám si to s tebou, na to mám.

R1: + ne jako já, ne jako já, ne jako já …
84

: Ráno bylo stejný

1. G 
Stál na zastávce s vypůj
Hmi 
čenou kytarou

Ami 
v druhé ruce holku, to 
D 
zavazadlo 
G 
svý.

Emi 
A tý holce v sáčku řek 
D 
dobrýtro miláčku

C 
podívej se 
G 
do dáli, 
E7 
uvidíš dvě smutný kole
Ami 
je

D7 
na silni
G 
ci…


R: D 
Ráno bylo stejný, 
C 
nesváteč
G 
C G C G 
 

D 
na tvářích počasí 
C 
proměnlivý
G C G 
 

D 
rádio hlásilo 
C 
na blatech 
G 
svítá

E7 
každý byl tak trochu 
Ami7 
sám, 
D 
hm.
G 
..


2. Ráno bylo stejný, stejný pivo, stejný blues
ospalý a nudný byly po flámu
kouřili partyzánku dým foukali do vánku
dívali se do dáli, viděli dvě smutný koleje
na silnici…

R: Ráno bylo stejný…

3. Holka zvedej kotvy, nikdo nás už nebere
pojedeme po svejch do podnájmu žít
koupíme na splátky, jízdenku tam a zpátky
až omrzí nás dálky
budem jak dvě smutný koleje, na silnici…
85

: Hej kočí

CAPO 5

1. Hej Ami 
kočí, jedem 
F 
dál, láska má boty toulavý,

Dmi 
častokrát se unaví ještě 
Emi 
dřív než 
Em7 
najde 
Ami 
cíl.

Hej kočí, jedem F 
dál, vždyť cestu znáš už nazpaměť,

Dmi 
na ní se skrývá jenom šeď a 
Emi 
někdy pár hezkejch 
Ami 
chvil.


R: Ty jsi F 
moje malá vzpomínka 
G 
před spaním, no a 
C 
já jsem tvůj 
Ami 
stín.

Ty jsi F 
jiná nežli všechny lásky 
G 
včerejší, to 
C 
já dávno 
Ami 
vím,

s tebou F 
mám tisíc na
G 
dějí, že ne
C 
zůstanu nikdy 
Ami 
sám,

láska F 
jsou koně 
G 
splašený, když se řítí 
Ami 
k nám.


2. Hej kočí, jedem dál, i když náš kočár dostal smyk
a láska spadla na chodník, koně dál musíš vést.
Hej kočí, jedem dál, jak rád bys trhnul opratí,
však minulost nám navrátí jen splín z nedávných cest.

R: Ty jsi moje malá vzpomínka před spaním …

3. Hej kočí, jedem dál, dopředu pořád musíš jet,
zastavit nelze a vzít zpět těch pár dlouhejch mil.
Hej kočí, jedem dál, zas budou lásky toulavý,
na tom nikdo nic nespraví, přece dál se točí svět.
86

: Zlatovlásko

1. Dmi 
Vez mě loďko 
C 
ke břehu, 
F 
ná ná 
C 
nana ná 
Dmi 
ná 

Dmi 
jedu jedu 
C 
pro něhu, 
F 
ná ná 
C 
nana ná 
Dmi 
ná 

jedu jedu pro krásu, ná ná nana ná ná 
pro dívku s vlasy do pasu, ná … 

R: ZlatoF 
vlás
C 
ko, 
F 
krás
C 
ko, 
Dmi 
kdo ví, co bude 
A 
dál, 

ZlatoF 
vlás
C 
ko, 
F 
krás
C 
ko, 
Dmi 
chce tě 
C 
bohatý 
Dmi 
král. 


2. Jedu jedu pro pannu, ná ná nana ná ná 
jakpak se k ní dostanu, ná ná nana ná ná 
když ji najdu vyhraji, ná ná nana ná ná 
náš pan král pak získá ji, ná ná nana ná ná. 

R: Zlatovlásko, krásko, ….. 

3. Jiříku, co v očích máš, ná ná nana ná ná 
že se tak smutně usmíváš ná ná nana ná ná 
já s tebou tak šťasná jsem ná ná nana ná ná 
už se těším na tvou zem ná ná nana ná ná. 
87

: Princezna ze mlejna

1. D 
Vím jedno návrší zámek 
A7 
nádher
D 
nej 

z nejhezčích pohádek ho zG 
nám. 

[: Stavěnej z křišťálu sahá D 
k nebi pomálu 

povětří přijde k A7 
duhu princez
D 
nám :]


2. Bílé je lilium bílej krásnej sen 
bílé je pravé hedvábí. 
[:Jdu cestou necestou za svou bílou nevěstou 
jiná mě na tom světě nevábí :] 

3. Šípková růžičko z dávnejch příběhů 
odkvítáš tiše v ústraní. 
[: Odpusť mi svatej Ján, že tvou krásu nehledám 
na jinou myslím večer před spaním :] 

4. Stříbrná tůňka se zhlíží ve hvězdách 
Velký vůz ztratil zákolník 
[: Rozsypal nad náma celou fůru s hvězdama 
jenom já nemám štěstí za troník :] 

5. Já vím, že v tej noci plnej zázraků 
vykvet' můj kvítek z poupěte. 
[: Pomoz mi svatej Ján ať tu chvíli nezmeškám 
než planě nazdařbůh odkvete :] 

6. Vím jeden bílej mlejn, zámek stříbrnej, 
v údolí znám to návrší. 
[: V tom pěkným stavění je moje potěšení, 
že na něj myslím, zatím netuší :] 
7. Bílý je pápěří bílej dobrej den, 
bílej je ubrus sváteční. 
[: Ten kterýho já chci, nosí bílou čepici, 
ostatní ženiši jsou zbyteční :] 

8. Vím jedno oudolí, vím já pěknej mlejn, 
už všechny kořeny v něm znám. 
[: Bydlí tam panenka, voči má jak pomněnka, 
jinou už na tom světě nehledám :] 

9. Vím jedno oudolí, vím já pěknej mlejn, 
míří sem cesta s přívozem. 
[: Jde cesta - necesta, tady je má nevěsta, 
nerovná se jí žádná z princezen :] 

10. Vím jedno údolí, vím ja pěknej mlejn, 
vedle něj rybník s rákosím. 
[: Ta dívčí, co já znám, je má bílá princezna, 
tu si já vod pantáty vyprosím :] 
88

: Studený Nohy

1. Ami 
Pr
Emi 
ší, 
Dmi 
choulím se 
Emi 
do svrchníku,

Ami 
než se 
Emi 
otočím 
F 
na pod
G 
patku 

zalesknou se světla na chodníku,
jak pětka na věčnou oplátku. 

2. Slyším kroky zakletejch panen, 
to je vínem, to je ten pozdní sběr, 
každá kosa najde svůj kámen,
to je vínem, ber mě, ber. 

R: Studený F 
nohy 
E 
schovám doma 
Ami 
pod peřinou

a ráno F 
kafe dám si 
E 
hustý jako 
Ami 
tér,

přežiju F 
tuhle nedě
E 
li tak jako 
Ami 
každou jinou,

na koho F 
slovo padne, 
E 
ten je soli
D 
tér. 
Ami 
 


3. Broukám si píseň o klokočí, 
prší a dlažba leskne se, 
je chladno a hlava, ta se točí,
jak světla na plese. 

R: Studený nohy… 

4. Tak mám a nebo nemám kliku,
zakletá panna směje se
a moje oči, lesknou se na chodníku,
jak světla na plese. 

R: Studený nohy…
89

: Batalion

e:|-0-0-0-0---------0-0-0---------|
B:|-----1-1-3-3-1-1-1-1-1-3-1-0-1-|
G:|-2-2-----0-0-2-2-------0-2---2-|

*: Ami 
Víno 
C 
máš a 
G 
marky
Ami 
tánku dlouhá noc 
G 
se 
Ami 
pro
Emi 
Ami 
ří.

Ami 
Víno 
C 
máš a 
G 
chvilku 
Ami 
spánku díky, dí
G 
ky 
Ami 
ver
Emi 
Ami 
ři.


1. Ami 
Dříve než se rozední

kapitán C 
k osedlání 
G 
rozkaz 
Ami 
dává
Emi 
.

Ami 
Ostruhami do slabin ko
G 
Ami 
 po
Emi 
Ami 
ní.


Tam na straně polední
čekají ženy, zlaťáky a sláva.
Do výstřelů z karabin zvon už vyzvání.

R: Ami 
Víno na 
C 
kuráž a 
G 
pomilovat marky
Ami 
tánku.

Ami 
Zítra na Bur
C 
gund bata
G 
lion 
Ami 
za
Emi 
Ami 
ří.

Ami 
Víno na 
C 
kuráž a k 
G 
ránu dvě hodiny 
Ami 
spán
Emi 
ku.

Ami 
Díky, díky 
C 
vám králo
G 
vští 
Ami 
ver
Emi 
Ami 
ři.


2. Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí.
Na polštáři z kopretin budou věčně spát.

Neplač sladká Marion
verbíři nové chlapce přivedou ti.
Za královský hermelín padne každý rád.

R: Víno na kuráž a …
90

: Černošské ghetto

1. Jako C 
tenkrát svý mámy slyším 
Emi 
tichej hlas,

jak F 
pohádku mi 
G 
šeptá zas tam v 
C 
ghettu,

jako tenkrát, zase slyším slanej Emi 
vítr vát

F 
na rezavý 
G 
ploty hrát tam v 
C 
ghettu.


R: Jestli se tam G 
vrátíš, jestli se tam 
F 
vrátíš, tak 
C 
dej

F 
na svou šťastnou 
G 
hvězdu ten náš 
C 
kříž,

slabost víru G 
zmáhá, ale to se 
F 
stává lidem 
C 
zlejm,

F 
nedívej se 
Emi 
za sebe a z 
Dmi 
ruky nehá
G 
dej, tak to 
C 
bejvá.


2. Jen nechutná ti chleba jíst
a umírá se na závist tam v ghettu,
zdi čas smejvá, tak marný je chtít na ně psát,
když není dům, co směl by stát tam v ghettu.

R: G 
Každý žije ve svým ghettu 
F 
se svou pravdou 
C 
sám,

jen F 
hudba zní, když 
Emi 
poslední čas na 
Dmi 
prach se promě
G 
ní,

jak už tolikC 
rát.


3. Zase slyším slanej vítr vát
a na rezavý ploty hrát tam v ghettu,
jako tenkrát svý mámy slyším tichej hlas,
jak pohádku mi šeptá zas tam v ghettu,
tam v ghettu, tam v ghettu …
91

: Pískající cikán

1. G 
Dívka 
Ami 
loudá se 
G 
vini
Ami 
cí, 
G 
tam, kde 
Ami 
zídka je 
Hmi 
níz
Ami 
ká,

G 
tam, kde 
Ami 
stráň končí 
Hmi 
voní
C 
cí, si 
G 
písnič
C 
ku někdo 
G 
C D 
ská.


2. Ohlédne se a "propána!", v stínu, kde stojí líska,
švárného vidí cikána, jak leží, písničku píská.

3. Chvíli tam stojí potichu, písnička si jí získá,
domů jdou spolu ve smíchu, je slyšet cikán, jak píská.

4. Jenže tatík, jak vidí cikána, pěstí do stolu tříská,
"ať táhne pryč, vesta odraná, groš nemá, něco ti spíská."

5. Teď smutnou dceru má u vrátek, jen Bůh ví, jak se jí stýská,
"kéž vrátí se mi zas nazpátek ten, který v dálce si píská."

6. Pár šidel honí se po louce, v trávě rosa se blýská,
cikán, rozmarýn v klobouce, jde dál a písničku píská.

7. Na závěr zbývá už jenom říct, v čem je ten kousek štístka:
peníze často nejsou nic, má víc, kdo po svém si píská …
92

: Ryl, jen celej den ryl

1. Já Ami 
každý ráno v sedm hodin vstal 

E7 
krumpáč s lopatou vyfasoval, 

pak s Ami 
partou, která makat dovede,

jsem E 
došel tam, co tunel povede. 


R: E7 
 
Ami 
ryl jen, 
E7 
celej den 
Ami 
ryl,

já ryl jen, G 
celej den 
Ami 
ryl,

abych dřív, než do svý C 
boudy pudu s
E7 
pát, 

Ami 
čaj v kan
Ami/G 
týně  
Ami/F 
moh' si 
E7 
dát, 

já Ami 
ryl jen, 
E7 
celej den 
Ami 
ryl, celej den, 

E7 
jak 
Ami 
krtek celej den 
E7 
jen 
Ami 
ryl. 


2. Kdo netrhal skálu, těžko pochopí, 
co sám dynamit někdy natropí, 
když jednou náhle došlo k výbuchu, 
Jim Goff vyletěl majli do vzduchu. 

R: A ryl jen, celej den ryl…

3. A když z tý vejšky zas na zem si kec', 
předák McCane ho popad' za límec: 
"Tak se mi zdá, že línej jsi jak veš, 
mně ve vzduchu se flákat nebudeš!" 

R: A ryl jen, celej den ryl…

4. Teď po létech, když večer sedím sám, 
na starý dobrý časy vzpomínám, 
zas slyším tmou, jak rány duněly, 
když ve skalách jsem lámal tunely. 

R: A ryl jen, celej den ryl…
93

: Soudný den

(originál: CAPO VII)
1. Ami 
Zdál se mi sen, že se nebe hroutí

G 
zdál se mi sen o poslední pouti

Ami 
zdál se mi sen, že všechno seberou ti

Ami 
v ten 
Emi 
soudný 
Ami 
den.


2. Kam běžet mám - slunce rychle chladne
Kam běžet mám - měsíc na zem spadne
Kam běžet mám - moře už je na dně 
v ten soudný den.

3. Stůj, nechoď dál, času už je málo
Stůj, nechoď dál, míň než by se zdálo,
Stůj, nechoď dál, otevři se skálo, 
v ten soudný den.

4. Pán tě zavolá, má pro každého místo,
Pán tě zavolá, jen kdo má duši čistou
Pán tě zavolá, sám nedokázal bys to -
v ten soudný den

R: Ami 
Soudí, soudí pány, slouhy

G 
soudí, soudí hříšné touhy

Ami 
soudí, soudí výčet pou
H 
hý… 
E 
ááááá


V tom se Ami 
probudíš, to byl jen sen,

F 
v tom se probudíš, to byl jen sen,

H 
v tom se probudíš to byl jen sen

Ami 
jen 
E 
pouhý sen
Ami 
.

5. Zdál se mi sen o poslední pousti,
zdál se mi sen, že se nebe hroutí
zdál se mi sen, že všechno seberou ti,
v ten soudný den.
6. Ami 
Zdál se mi sen, já stojím na svém místě

G 
zdál se mi sen, mé svědomí je čisté

Ami 
zdál se mi sen, jen jedno 
F 
vím jistě

Ami 
Je 
E 
soudný 
Ami 
den !
94

: Spinkej

1. Už se G 
končí den, už 
C 
je čas k spánku,

G 
zdi se barví 
C 
od červánků,

G 
hleď, už lampář 
Emi 
světla rozsvě
D 
cí,

tak si G 
dočti stránku, 
C 
zavři knížku,

G 
honem hupky 
C 
do pelíšku,

G 
koťata dávno 
Emi 
vrní za pe
D 
cí.


R: Tak G 
spinkej, ať 
C 
ve tvých snech

G 
růže kvetou, 
C 
voní mech,

G 
princeznu si 
Emi 
Honza bude 
D 
brát

G 
než půlnoc 
C 
prostře sítě,

G 
na vlásky 
C 
políbím tě,

G 
vždyť i tvá 
Hmi 
máma musí 
D 
spát.


2. Západ rudou barvu ztrácí,
od řeky se táta vrací,
musím jít, je jistě hladový,
až se usměje, tak na chvilenku
očí si mu všimni, synku,
snad jednou budeš taky takový.

R: Tak spinkej, ať ve tvých snech…
95

: Tisíc mil

1. V nohách G 
mám už tisíc 
Emi 
mil,

stopy Ami 
déšť a vítr s
C 
myl

a můj Ami 
kůň i já jsme 
D7 
cestou znave
G 
ni.
D7 
 


2. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

3. Je tam stráň a příkrej sráz,
modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, kteří věřej' dětskejm snům.

4. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

5. V nohách mám už tisíc mil,
teď mi zbejvá jen pár chvil,
cestu znám, a ta se k nám dál nemění.

6. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

7. Kousek dál, a já to vím,
uvidím už stoupat dým,
šikmej štít střechy čnít k nebesům.

8. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.
[:Emi 
 jeden 
Ami 
cíl, ten starej 
D7 
známej bílej 
G 
dům … :]
96

: Válka růží

Intro: Dmi Gmi A7 Dmi Bb A7 

1. Už Dmi 
rozplynul se 
G 
hustý dým, d
Dmi 
erry down, hej d
A 
own-a-down,

nad Dmi 
ztichlým polem 
G 
válečným, derry 
Dmi 
down,
A 
 

jen F 
ticho stojí 
C 
kolko
A 
lem a 
Dmi 
vítěz 
Dmi7 
plení 
Bb 
vlastní z
A 
em,

je válka Dmi 
růží, 
Gmi 
derry derry 
A 
derry down, hej 
Dmi 
down.


2. Nečekej soucit od rváče, derry down, hej down-a-down,
kdo zabíjí ten nepláče, derry down.
Na těle mrtví krajiny se mečem píšou dějiny,
je válka růží, derry derry derry down, down.

3. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
dva rody žijí, jeden hněv, derry down.
Kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lankastrům?
je válka růží, derry derry derry down, down.

4. Dva rody, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
však hlína pije jednu krev, derry down.
Ať ten či onen přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie,
je válka růží, derry derry derry down, down.
97

: Za svou pravdou stát

1. MášHmi 
 všechny trumfy 
A 
mládí a 
Hmi 
ruce čistý máš,

jen Emi 
na tobě teď
Hmi 
 záleží, 
F#7 
na jakou hru
Hmi 
 se dáš.


R: /: MuHmi 
síš za svou 
F#7 
pravdou stát, musíš za 
Hmi 
svou pravdou stát. :/


2. Už víš, kolik co stojí, už víš, co bys' rád měl,
už ocenil jsi kompromis a párkrát zapomněl.

R: /: /: Že máš za svou pravdou stát. :/ :/

3. Už nejsi žádný elév, co prvně do hry vpad',
už víš, jak s králem ustoupit a jak s ním dávat mat.

R: /: /: Takhle za svou pravdou stát. :/ :/

4. Teď přichází tvá chvíle, teď nahrává ti čas,
tvůj sok poslušně neuhnul - a ty mu zlámeš vaz!

R: /: /: Neměl za svou pravdou stát. :/ :/

5. Tvůj potomek ctí tátu, ty vštěpuješ mu rád
to heslo, které dobře znáš z dob, kdy jsi býval mlád.

6.=1. 

R: /: /: Musís za svou pravdou stát. :/ :/ 
98

:

1. Ami 
Až rozpustím 
D 
dým a k tomu

G 
Skončí další 
C 
den tak půjdem 

Ami 
Oba 
D 
domů. Za tím 
G 
svým 
C 
 štěstím.


Ami 
Jsem kolem
D 
jdoucí z davu.

G 
Součást osu
C 
du a budu.

Ami 
Tebou 
D 
znovu osl
G 
něn.


2. Až rozpustíš si vlasy
zítřek bude tmou, asi
Jednou je budu česat já. Jsou plný krásy.

Otevřu okno aby
všechno bylo blíž, tady.
- Vždyť víš…

R: Emi 
Zatím mi nikdo nevě
Ami 
ří. Mý vzdušný zámky.

U dveF 
ří. Jen Ty jsi na oko 
C 
smutná.

Emi 
A co mám dělat. Když jsme 
Ami 
tři.

Ty jsi ta co s láskou nešeF 
tří.

Ty jsi ta na oko C 
smutná.
3. Láhev vína dohasíná
A Ty jsi zas tak jiná.
Jsi moje, vím to jenom já.

Jsi srdcevrah mých snění.
Na stěnách fotky mění.
- Slzy v hrách.

4. Jsme dva různý světy, dvě
míjející se planety.
Jsme dvě kosmický lodě.

Starý fráze v křoví.
Poví Ti je on - Tvůj přítel.
Plyšový seladón.

R: Zatím mi nikdo nevěří…
99

: Marie

1. Je F 
den. Tak 
A 
pojď Marie ven.

Budeme B 
žít. A házet 
C 
šutry do oken.

Je dva. Necháme doma trucovat.
Když nechtějí - nemusí. Nebudem se vnucovat. 
Jémine! Všechno zlý jednou pomine.
Tak Marie. Co ti je?

2. Všemocné. Jsou loutkařovy prsty.
Ať jsou tenký nebo tlustý. Občas přetrhají nit.
A to pak jít. A nemít nad sebou svý jistý.
Pořád s tváří optimisty. Listy v žití obracet.

3. Je to jed. Mazat si kolem huby med.
A neslyšet. Jak se ti bortí svět.
Marie! Kdo přežívá nežije.
Tak ádijé.

4. Marie. Už zase máš (k)tulení sklony.
Jako loni. Slyším kostelní zvony znít.
A to mě zabije. A to mě zabije.
A to mě zabije. Jistojistě.

R: Já F 
mám Marie 
A 
rád, když má 
B 
moje bytí 
C 
spád.

Býti F 
věčně na ces
A 
tách. A kránu 
B 
spícím plícím.

C 
Život vdechovat. 
F 
Nechtěj mě milovat.

A 
Nechtěj mě milovat. 
B 
Nechtěj mě milovat.
C 
 


Já mám Marie rád…

5. Copak nemůže být. Mezi ženou a mužem.
Přátelství - kde není nikdo nic dlužen. Prostě.
Jen prosté. Spříznění duší.
Aniž by kdokoli. Cokoli tušil.
Na na na ná…

R: Já mám Marie rád…
100

: Panenka

1. Emi 
Stanu se 
C 
myšlen
G 
kou a budu v 
D 
Tobě

Emi 
Budeš mou 
C 
milen
G 
kou výhle
D 
dově

Emi 
Budeš můj 
C 
druhej 
G 
hlas pro tuhle 
D 
píseň

Jsi Emi 
krásná
C G 
 
D 
Bože, jsi 
Emi 
krásná 
C G D 
 


2. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se kdoví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: G 
Jako by nebylo nic
D 
Emi 
mám pocit že jsi se 
C 
bála

G 
Svůj život bez hranic
D 
Emi 
jsi hrála
C 
 

G 
Panenku klidně si nech
D 
Emi 
stejně vim, v noci Tě 
C 
hřála

G 
dvě světla na vok
D 
nech, 
Emi 
vzplála
C G D 
 


3. Tak trochu sobecká, dost možná nebezpečná
Svět jako groteska, néééé-vděčná
Nevěříš na pocity, to jsi ty!
Tak krásná 
Bože, jsi krásná  

4. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se bůhví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: Jako by nebylo nic, mám pocit že jsi se bála
Svůj život bez hranic, jsi hrála
Panenku klidně si nech, stejně vim, v noci Tě hřála
dvě světla na voknech, vzplála
101

: Pocity

1. G 
Z posledních poci
D 
tů  
Emi 
poskládám ještě jednu 
C 
úžasnou chvíli. 

G 
Je to tím, že jsi 
D 
tu. 
Emi 
Možná i tím, že 
C 
kdysi jsme byli, 

ty a G 
já, my dva, dvě 
D 
nahý těla, tak 
Emi 
neříkej, že 
C 
jinak jsi to chtěla. 

Tak G 
neříkej, 
D 
neříkej, 
Emi 
neříkej mi 
C 
nic.


2. Stala ses do noci. Z ničeho nic, moje platonická láska. 
Unaven bezmocí, usínám vedle tebe, něco ve mně praská.

A ranní probuzení a slova o štěstí, neboj se, to nic není. 
Pohled a okouzlení a prázdné náměstí na znamení. 

R: Jenže ty G 
neslyšíš,
D 
 jenže ty 
Emi 
neposloucháš.
C 
 

Snad ani G 
nevidíš,
D 
 nebo spíš 
Emi 
nechceš vidět.
C 
 


A druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody. 
Zkus změnu uvidíš, pak vítej do svobody.

3. Jsi anděl, netušíš. Anděl, co ze strachu mu utrhali křídla. 
A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla. 
Říkej si o mě co chceš. Já jsem byl odjakživa blázen. 
Nevím, co nechápeš, ale vrať se na zem. 

R: Jenže ty neslyšíš…
102

: Černobílý svět

1. Dmi 
jsme loutky bez nití

já i všech patnáct druhů mých
bez smrti bez žití
bloumáme tupě po polDmi 
ích


R: Dmi 
černá a 
B 
bílá je

C 
osm kroků tam a osm 
Dmi 
sem

frontová B 
linie

C 
na věky proti sobě 
Dmi 
jdem


2. Dmi 
stojí tu 
F 
opodál

B 
náš domněl
C 
ý to 
F 
nep
E 
řít
Dmi 
el

i když jsem černý král
nejsem svých figur velitel
vždy první na tahu
jsem ten kdo bitvu rozpoutá
ač nemá odvahu
bílý a nešťastný jsem král

R: Černá a bílá je…

3. přestal jsem počítat
kolikrát jsem padnul a zas vstal
kolikrát dostal mat
útočil nebo utíkal
jsme jenom figury
ať král či pěšák beze jména
a hraní na vojáky
je vaše lidská doména

R: Černá a bílá je…
103

: Pohádka o bídě

R: Ram pa di o e o
ram pa di o re

1. Já E 
kupec byl co
A 
 měl svůj dům a 
C#mi 
obchod na ná
H 
městí

než E 
stala se ta 
A 
pohroma než 
H 
přišlo to ne
E 
štěstí

dům shořel krám mi vykradli jó smůla úspěch střídá
a tak jsem se stal bídákem a přišla ke mně bída

R: 

Já z města co by žebrák prch jak myš před potopou 
a o almužnu prosím s jednou jistou osobou 
co spí se mnou i večeří a objedvá i snídá 
je přítulná a neodbytná je to moje bída 

R: 

3. Od božích muk k vesnici a od městečka k městu
chodím s ní jak kuplíř který prodává svou sestru
a když mě strčej do šatlavy kde žalářník hlídá
já v samotce nesedím sám vždyť je tu se mnou bída

R: 

4. Tak jde se mnou tam kam já teď sem a potom tam
možná že jdeme od vás a dost možná že k vám
však těšte se neb až k tomu pravýmu jednou přijdu
dům zapálím krám vykradu a nechám tam svou bídu
104

: Černej pasažér

1. Mám Dmi 
kufr plnej přebytečnejch 
A 
krámů 

a mapu zabalenou do plátDmi 
na 

Můj vlak však jede na opačnou A 
stranu 

a moje jízdenka je dávno neplaDmi 
tná 


*: F Dmi F Dmi 

2. Někde ve vzpomínkách stojí dům 
Ještě vidím, jak se kouří z komína 
V tom domě prostřený stůl 
Tam já a moje rodina 

3. Moje minulost se na mě šklebí 
a srdce bolí, když si vzpomenu 
že stromy, který měly dorůst k nebi 
teď leží vyvrácený z kořenů 
R: Jsem černej B 
pasažér 

C 
Nemám 
F 
cíl ani směr 

Vezu se B 
načerno 
C 
životem a 
F 
nevím 

Jsem černej B 
pasažér 

C 
Nemám 
F 
cíl ani směr 

Vezu se B 
odnikud 
C 
nikam a 
A7 
nevím, kde skončím 


4. Mám to všechno na barevný fotce 
někdy z minulýho století 
Tu jedinou a pocit bezdomovce 
si nesu s sebou jako prokletí 

R: Jsem černej pasažér…

5. Mám kufr plnej přebytečnejch krámů 
a mapu zabalenou do plátna 
Můj vlak však jede na opačnou stranu 
a moje jízdenka je dávno neplatná 

*: F Dmi F Dmi 
105

: Krasojezdkyně

1. F#mi 
Přijel jsem 
D 
na chvíli 
E 
pozdravit 
C#7 
přátele

F#mi 
Po hospodách 
D 
vést silácké 
E 
řeči 
C#7 
 

F#mi 
Představení 
D 
skončilo, 
E 
zítra je 
C#7 
neděle

F#mi 
Odplouvám 
C#7 
do bezpe
F#mi 
čí


2. Bolestí jednoho je druhého štěstí
Co nelze vyslovit, to voní po neřesti

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů
Lotova dcero oděná do šarlatu
Kdo smí se dotknout lemu od tvých šatů?
Jsem na cestě a toužím po návratu

3. Čas je šarlatán a věci sotva změní
Tahleta zastávka byla jen na znamení
Naše cesty už se asi těžko skříží
Hledám tě v Babylóně, a ty jsi v Paříži

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…
106

: Lano, co k nebi nás poutá

1. F 
Já sedával v přístavu, 
Gmi 
popíjel kořalu, 
F 
s holkama laško
C7 
val 

F 
bylo mi fuk, co je, 
Gmi 
hlavně když fajfka mi 
F 
doutná 
C7 
 

Co F 
bylo už není, 
Gmi 
všechno mý jmění jsem 
A7 
dávno rozfofro
Dmi 
val 

Jsme F 
silný jak silný je 
Gmi 
lano, co k nebi nás 
F 
po
C7 
u
F 
tá 


2. Ale najednou zmatek, když vešel ten chlápek, na mou duši! 
Objedná si drink a sedne si vedle do kouta 
Pak se nakloní ke mně a povídá jemně: Matouši! 
Jsme silný jak silný je lano, co k nebi nás poutá 

3. Já povídám: Pane, odkud se známe? Esli se nemýlíte? 
A co je vám do mě, starýho mrchožrouta? 
On na to: Pojď, dej se na moji loď, má jméno Eternité 
Jsme silný jak silný je lano, co k nebi nás poutá 

Dmi D7 

4. G 
Ty jeho slova se 
Ami 
zařízly do mě 
G 
jako bys břitvou 
D7 
šmik 

G 
Jako když po ránu 
Ami 
vzbudí tě křik ko
G 
hou
D7 
ta 

Tak G 
povídám: Jdem! A 
Ami 
ještě ten den stal se 
H7 
ze mě námoř
Emi 
ník 

Jsme G 
silný jak silný je 
Ami 
lano, co k nebi nás 
G 
pou
D7 
tá  
G 
 


5. Tak zvedněme kotvy a napněme plachty, vítr začíná vát! 
Černý myšlenky vymeťme někam do kouta 
Hudba ať hraje o dobytí ráje, teď není čeho se bát 
Jsme silný jak silný je lano, co k nebi nás poutá 
Jsme silný jak silný je lano, co k nebi nás poutá 
107

: Marie

1. C 
Marie! Já nespím, jsem na cestě celou 
Emi 
noc 

C 
Já nejsem z těch, co prosí, ani ten, kdo žebrá o po
Emi 
moc 

Hmi 
Pluji k tobě se stěžněm vztyče
Ami 
ným  
C 
 

G 
Mečem svým 
F 
jdu si tě 
Emi 
dobýt 


2. Věže kostelů se bortí a vlaky mění směr 
Na zem se snesla hejna ptáků bez křídel 
Moje loď se v bouři kymácí 
Do bot mi teče a nad hlavou hoří 

3. Posílám ti v láhvi pár nenapsanejch vět 
Nezdráhej se přijmout, jen to, a je to naposled 
Až vyjedou čtyři jezdci na koních 
Bude pozdě chtít se schovat 

4. Ledovce tají a moře zaplavuje zem 
Den je jak noc a noc je jako den 
Z nebe padá nekonečnej déšť 
Vichřice zuří a potopa trvá 

5. Tak oblékni si svoje šaty sváteční 
A dojdi až k té hoře, co do nebe ční 
A zbyde-li ti čas, tak volej do mraků 
Marie! Že nejsi poslední, žes byla prvá 
108

: O malém rytíři

R: Hmi 
Jede jede rytíř, 
D 
jede do kraje 

A 
Nové dobrodružství 
Hmi 
v dálce hledaje 

Neví co je bázeň, neví co je strach 
Má jen velké srdce a na botách prach 

1. G 
Jednou takhle v neděli, 
F# 
slunce pěkně hřálo 

Bylo kolem poledne, když tu se to stalo 
G 
Panáček uhodí 
A 
pěstičkou do stolu: 

Dosti bylo pohodlí a plnejch kastrólů! 
Hmi 
Ještě dneska stůjcostůj 
A 
musím na cestu se dát 

G 
Tak zavolejte sloužící a 
F#7 
dejte koně osedlat! 


R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

2. Ale milostpane! spráskne ruce starý čeledín 
Ale pán už sedí v sedle a volá s nadšením: 
Má povinnost mi velí pomáhat potřebným 
Ochraňovat chudé, slabé, léčit rány nemocným 
Marně za ním volá stará hospodyně: 
Vraťte se pane, lidi sou svině! 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …
3. Ale sotva dojel kousek za městskou bránu 
Z lesa na něj vyskočila banda trhanů 
Všichni ti chudí, slabí, potřební - no chátra špinavá 
Vrhli se na něj a bili ho hlava nehlava 
Než se stačil vzpamatovat, bylo málem po něm 
Ukradli mu co kde měl a sežrali mu koně 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

4. Vzhůru srdce! zvolá rytíř, nekončí má pouť 
Svou čest a slávu dobudu, jen z cesty neuhnout! 
Hle, můj meč! (a zvedl ze země kus drátu) 
A zde můj štít a přílbice! (plechovka od špenátu) 
Pak osedlal si pavouka, sed na něj, řekl Hyjé! 
Jedem vysvobodit princeznu z letargie 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

5. A šíleně smutná princezna sotva ho viděla 
Vyprskla smíchy a plácla se do čela 
Začala se chechtat až jí z očí tekly slzy 
To je neskutečný, volala, jak jsou dneska lidi drzý! 
O mou ruku se chce ucházet tahle figůra 
Hej, zbrojnoši, ukažte mu rychle cestu ze dvora! 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

6. Tak jede malý rytíř svojí cestou dál 
Hlavu hrdě vzhůru - on svou bitvu neprohrál 
I když král ho nechal vypráskat a drak mu sežral boty 
A děvka z ulice mu plivla na kalhoty 
Ve světě kde jsou lidi na lidi jak vlci 
Zůstává rytířem - ve svém srdci 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …
109

: Přijíždí posel

1. Ami 
Z ranního šera 
G 
kdesi 
E7 
nad obzorem 

Ami 
vynořil se jezdec 
G 
s bíl
E7 
ým praporem 

Ami 
Přijíždí posel 
G 
a rozhlí
E7 
ží se v davu 

Ami 
Přijíždí posel 
G 
a nese 
E7 
dobrou zprávu 

[: Dmi 
Jenomže 
G 
zapomněl :] (3×)

[: Ami 
komu ji má 
G 
dát
E7 
 
 :] (3×)
E7 
Komu má zprávu předat?
Ami 
 


Ami G E7 (3x) 
Ami 

2. Od města k městu putuje celou zemí 
Zdálky už mává a volá: Otevřte mi! 
Tluče na bránu města a brána otevře se 
Přijíždí posel a lidem zprávu nese 
Jenomže zapomněl 
co měl vlastně říct 
Co tu měl vyřídit? 

3. Krajinou stínů jezdec bloudí světem 
Ve sněhu zbydou stopy - a stopy vítr smete 
Cesta je nekonečná, odnikud nikam vede 
Přijíždí posel a nikdy nedojede 
protože zapomněl 
kdo ho posílá 
Kdo ho posílá? 
110

: Sáro!

{95bpm
}
F
3 G

Intro: Ami Emi F C F C F G 

R: Ami 
Sáro, 
Emi 
Sáro, 
F 
v noci se mi 
C 
zdálo 

že F 
tři andělé 
C 
Boží k nám 
F 
přišli na o
G 
běd 


Sáro, Sáro, jak moc a nebo málo 
mi chybí abych tvojí duši mohl rozumět?

1. Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu 
a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích 
A z prohraných válek se vojska domů vrací 
Však zbraně stále burácí a bitva zuří v nich 

R: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

2. Vévoda v zámku čeká na balkóně 
až přivedou mu koně a pak mává na pozdrav 
A srdcová dáma má v každé ruce růže 
Tak snadno poplést může sto urozených hlav 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

3. Královnin šašek s pusou od povidel 
sbírá zbytky jídel a myslí na útěk 
A v podzemí skrytí slepí alchymisté 
už objevili jistě proti povinnosti lék 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo… 

4. Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit 
o tajemstvích noci ve tvých zahradách 
A já - potulný kejklíř, co svázali mu ruce 
teď hraju o tvé srdce a chci mít tě nadosah 

R3: Sáro, Sáro, pomalu a líně 
s hlavou na tvém klíně chci se probouzet 

Sáro, Sáro, Sáro, Sáro rosa padá ráno 
a v poledne už možná bude jiný svět 

Sáro, Sáro, vstávej, milá Sáro! 
F 
Andělé k nám 
Dmi 
přišli na o
C 
běd 
111

: Vlaštovky

Dmi 
Každé jaro 
Ami 
z velké dáli 

B 
vlaštovky k nám 
F 
přilétaly, 

Dmi 
někdy až 
C 
dovnitř do stave
Ami 

Pod střechou se uhnízdily 
a lidé, kteří uvnitř žili, 
rozuměli jejich švitoření 

O dalekých krajích, hlubokých mořích, divokých řekách, 
o vysokých horách, které je nutné přelétnout, 
o nebeských stezkách, zářících hvězdách, o cestách domů, 
o korunách stromů, kde je možné odpočinout 

Jsme z míst, která jsme zabydlili, 
z hnízd, která jsme opustili, 
z cest, které končí na břehu 
Jsme z lidí i všech bytostí, 
jsme z krve, z masa, z kostí, 
jsme ze vzpomínek, snů a příběhů 

Jsme jako ti ptáci, z papíru draci, létáme v mracích 
a pak se vracíme zpátky tam, kde připoutaní jsme 
Jsme lidské bytosti z masa a kostí, jsme jenom hosti 
na tomhle světě - přicházíme, odcházíme 

A chceme mít jisto, že někde místo, že někde je hnízdo, 
odkud jsme přišli a kam zas potom půjdeme spát, 
že někde je domov, že někde je hnízdo, útulno čisto, 
že někde je někdo, kdo čeká na nás, na návrat 

Tam v dalekých krajích, v hlubokých mořích, v divokých řekách, 
ve vysokých horách, které je nutné přelétnout 
Tam v nebeských stezkách, v zářících hvězdách, na cestách domů, 
v korunách stromů, kde je možné odpočinout 
112

: Modlitba pro partu

1. A 
Modlitba stoupá 
C#mi 
na oblacích pěny 
F#mi 
není tak hloupá 
H 
pro ty zasvěcený 

E 
Velekněz láhví 
D 
dlaně rozevírá 
H 
andělé dáví 
D 
a shůry padá síra 


2. Na nebe vstoupí tahle prosbička krátká a že nejsou skoupí tak jí nezabouchnou vrátka 
Splněná přání brzy se vrátí a to čekání kolo fernetů zkrátí 

R: A 
Voňavý holky, karty, 
C#mi 
placatý káry, hory, 
F#mi 
motorku, řízek a 
H 
lakovaný máry 

Prastarý vína, stříbro, humry, slávky Abelovi od kokaina sociální dávky 
Vránovi pádlo a rum pro Korkorána v Třebíči na recepci překvapení zrána 
Moře do Písku, sobě malý pole ropy a aby tu Tři sestry dlouho zanechaly stopy 

E|------------|-------------------|----------------|----------------|
B|--12~-------|------12-------12~-|-----12-----12~-|-----12-----12~-|
G|--------9~--|-9-11----11-9~-----|-9-11--11-9~----|-9-11--11-9~----|
D|------------|-------------------|----------------|----------------|
A|------------|-------------------|----------------|----------------|
E|------------|-------------------|----------------|----------------|

E|------------|-------------------|----------------|----------------|
B|-12-12-10-9-|--9---9---10---9---|---------9--10--|----------------|
G|------------|-------------------|--11--11--------|--4s7---7--7--7-|
D|------------|-------------------|----------------|--4s7---7--7--7-|
A|------------|-------------------|----------------|--2s5---5--5--5-|
E|------------|-------------------|----------------|----------------|

3. Štěkotu psímu odpovíme sborem nečuchat k vínu a před půlnocí sbohem 
Srpnový kůže a minimální šaty riskujou úžeh a tak vytáhli paty 

4. My už to víme nic neni podle plánu tak tu sedíme nakloněni flámu 
Ve stavu nouze koupeme se v řece čekáme dlouze kdyby jednou přece… 

R: Voňavý holky…

E|-10-12-14--15~-15~-|-15-14-12--10~-10~-|-10-12-14--15~-15~-|-15-14-15-17-|
B|-------------------|-----------|-------|-------------------|-------------|
G|-------------------|-----------|-------|-------------------|-------------|
D|-------------------|-----------|-------|-------------------|-------------|
A|-------------------|-----------|-------|-------------------|-------------|
E|-------------------|-----------|-------|-------------------|-------------| 2x
113

: Hvězdář

1. Ztrácíš se D 
před očima, rosteš jen 
A 
ve vlastním stínu. 

Každá Emi 
další vina, odkrývá 
Cmaj7 
mojí vinu. 

Ztrácíš se před očima, rosteš jen ve vlastním stínu. 
Každá další vina odkrývá mojí vinu. 

Ve vínu dávno nic nehledám, (dávno nic) nehledám. 
Ve vínu dávno nic nehledám, (dávno nic) nehledám. 

Ref: Jak luna mizí s nocí v bělostných šatech pro nemocné, 
prosit je zvláštní pocit, jen ať je den noc ne. 
Jak luna mizí s nocí v milostných šatech pro nemocné, 
prosit je zvláštní pocit, jen ať je den noc ne. 

Od proseb dávno nic nečekám (dávno nic) nečekám. 
Od proseb dávno nic nečekám (dávno nic) nečekám. 

Mezihra: 

2. Na chodbách v bludných kruzích zářivka vyhasíná, 
já ti do infuzí chci přilít trochu vína. 
Na nebi jiných sluncí, jak se tam asi cítíš, 
s nebeskou interpunkcí, jiným tulákům svítíš. 

Ve vínu dávno nic nehledám (dávno nic) nehledám. 
Ve vínu dávno nic nehledám (dávno nic) nehledám. 

Ref: Obzor než klesne níž, je ráno a ty spíš. 
Od vlků odraná hvězdáře Giordána 
Obzor ne klesne níž, je ráno a ty spíš. 
Od vlků odraná hvězdáře Giordána. 
Obzor ne klesne níž, je ráno a ty spíš. 
Od vlků odraná hvězdáře Giordána.
114

: Kurtizána

1. Emi 
Jsi jenom člověk, co se 
C 
narodí 

v těle, kde tG 
ělo duši 
D 
ruší. 

Něco si vezme, něco zahodí 
jen tak jak jeho srdce buší. 

R1: Emi 
Nemám tě 
C 
znát, nemám mít 
D 
rád,

nehledat v kapce vína. 
Emi 
Nemám tě 
C 
znát, nemám mít 
D 
rád

barbína, balerína. 

2. Emi 
Za oknem prší, běží 
C 
Magion, 

oči jsou D 
pusté kurty z rána. 

Emi 
Lampa je nejkrásnější 
C 
lampion 

a ty jsi D 
bílá, černá vrána. 


R2: Říkaj, že neni žádná Marion, 
že není ctnostná kurtizána, 
že jsou jen stíny, ona a on, 
že jsou jen noci a rána. 

3. Jsem jenom člověk, co se narodí 
v těle kde tělo duši ruší. 
A každá rána ta se zahojí 
a každé ráno ti to sluší 

R1: Nemám tě znát nemám mít rád, 
až město pozhasíná. 
Nemám tě znát, nemám mít rád 
sejdem se u kasína. 

R2: Říkaj, že neni žádná Marion…

R: Nemám tě znát…
115

: Reggae ráj

1. F#m 
Letí reggae letí reggae 
Hm 
do světa tak jak
C#m 
o raketa

U dětí zase letí reggae osvěta už po léta
A letí, letí, letí, letí, letí, smetí nese do kouta
A tebe vodpoutá, reggae ráj

2. Předčí mě ráno další divnej sen, už se zase volí novej prezident
Není to disident já ho vodněkaď znám, čumim na bednu a v ní rastaman
A byl to Ras-ta-man, dobrej týpek já ho vodněkad znám
Je to rastaman, na dveřích jeho fotku mám

Začal
R: Reggae ráj, reggae ráj, reggae reggae ráj, every body dohromady rastafarhai
Reggae ráj, reggae ráj, reggae reggae ráj, všichni tam tancujou muziko hraj
Rastafarhai všichni tam tancujou muziko hraj
Rastafarhai

3. Pod vlivem týdle reggae nákazy, všechno tušil a tak zrušil zákazy
A všechny zákazy byly zakázaný, to sou věci který sou předem daný

Že začal
R: Reggae ráj reggae ráj, everybody dohromady rastafari
Reggae ráj reggae ráj, všichni tam volali rastafarhai
Rastafarhai, všichni tam tancujou muziko hraj
Rastafarhai, aspoň pro ty co tu reggae znaj

4. Jo my teď everybody dohromady co sme tady mužem se mít, jak budem chtít
My teď everybody dohromady co sme tady mužem se mít, krásně žít

*: Zákazy budou zakázaný
To sou věci který sou předem daný
Budou tam všichni tvojí známý
Tancovat pařit a smát se s námi

R: Reggae ráj reggae ráj, everybody dohromady rastafari
116

: Slunečný hrob

E 
Usínám a 
F#mi 
chtěl bych se vrátit

o něG#mi 
jakej ten rok zpát
F#mi 
ky

E 
být zase malým 
F#mi 
klukem

který si G#mi 
rád hraje a který je 
F#mi 
s tebou
E 
 


E 
Zdá se 
F#mi 
mi 
G#mi 
je to moc let

E 
já byl 
F#mi 
kluk, 
G#mi 
kterej 
F#mi 
chtěl

E 
Zná
F#mi 
ti svět, 
G#mi 
s tebou 
F#mi 
jsem si hr
E 
ál


E 
Vrátím 
F#mi 
se a chtěl 
G#mi 
bych rád
E 
 

být s F#mi 
tebou 
G#mi 
zavzpo
F#mi 
mínat

E 
mám 
F#mi 
teď 
G#mi 
ale 
F#mi 
zprávu zl
E 
ou  
E7 
 


C#mi 
Suchá 
A 
hlína 
G#mi 
ta
F#mi 
dy

C#mi 
Nevz
D#mi 
klí
Ami 
čí bez 
G#mi 
vo
F#mi 
dy

G#mi 
Já zatím 
F#mi 
poklekám 
G#mi 
vzpomínkou poc
H 
ta se vzdává


E 
Loučím 
F#mi 
se a ně
G#mi 
co však tam 
E 
zůstalo

F#mi 
z těch
G#mi 
našich
F#mi 
dnů

E 
já 
F#mi 
teď vím 
G#mi 
že tu 
F#mi 
zůstanu
EE7 
 


Nemohu spát a probouzím se
a zase se nemohu ubránit myšlence
vrátit se o nějakej ten rok zpátky
být zase malým klukem,
který si rád hraje,který je s tebou.
117

: Variace na renesanční téma

1. Ami 
Láska je jako 
F 
večernice 
G 
plující noční 
Ami 
oblohou,

zavřete dveře F 
na petlice, 
G 
zhasněte v domě všechny 
Ami 
svíce

a opevněte svoje F 
těla, 
G 
vy, kterým srdce 
Ami 
zkameněla.
C G/H Ami C/G D F E Ami 
 


2. Láska je jako krásná loď, která ztratila kapitána,
námořníkům se třesou ruce a bojí se, co bude zrána,
láska je jako bolest z probuzení a horké ruce hvězd,
[:které ti oknem do vězení květiny sypou ze svatebních cest:].

3. Láska je jako večernice plující noční oblohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou …
118

: Husličky

1. /: E 
Čí že ste, husličky, 
A 
či
E 
e, 
F#mi 
kdo vás tu 
C#mi 
zanech
H 
al :/

/: F#mi7 
na trávě pová
E 
lané
A 
, :/ 

F#mi 
u paty 
C#mi 
oře
H 
cha?
F#mi C#mi H 
 


2. /: A kdože tu trávu tak zválal, aj modré fialy, :/
/: že ste, husličky, samé :/
na světě zostaly?

3. /: A který tu muzikant usnul a co sa mu přišlo zdát, :/
/: co sa mu enem zdálo, bože(-), :/
že už vjec nechtěl hrát?

4. /: Zahrajte, husličky, samy, zahrajte zvesela, :/
/: až sa tá bude trápit, :/
která ho nechtěla.
119

: Toulavej

1. Někdo Ami 
z vás, kdo chutnal 
G 
dálku, jeden 
Ami 
z těch, co rozu
E 
měj',

ať vám Ami 
poví, proč mi 
G 
říkaj', proč mi 
F 
říkaj' Toula
Ami 
vej.


2. Kdo mě zná a v sále sedí, kdo si myslí: je mu hej,
tomu zpívá pro všední den, tomu zpívá Toulavej.

R: F 
Sobotní ráno 
G 
mě neuvidí u 
G7 
cesty s klukama 
C 
stát

F 
na půdě celta se 
G 
prachem stydí 
F 
a starý songy jsem 
G 
zapomněl hrát,

zapomněl Ami 
hrát.


3. Někdy v noci je mi smutno,často bejvám doma zlej,
malá daň za vaše "umí",kterou splácí Toulavej.

4. Každej měsíc jiná štace,čekáš, kam tě uložej',
je to fajn, vždyť přece zpívá,třeba smutně, Toulavej.

R: 

5. Vím, že jednou někdo přijde,tiše pískne: no tak jdem,
známí kluci ruku stisknou,řeknou: vítej, Toulavej.

6. Budou hvězdy jako tenkrát,až tě v očích zabolej',
celou noc jim bude zpívat jeden blázen - Toulavej.

R: Sobotní ráno nám poletí vstříc,budeme u cesty stát,
vypráším celtu a můžu vám říct,že na starý songy si vzpomenu rád,
vzpomenu rád.

Někdo Ami 
z vás, kdo chutnal 
G 
dálku, jeden 
Ami 
z těch, co rozu
E 
měj',

ať vám Ami 
poví, proč mi 
G 
říkaj', proč mi 
F 
říkaj' 
E 
Toula
Ami 
vej.
120

: Co bude s náma

Intro: D:|--------------------------0-3-2-|-------------------------------3-3-3-5-2-
A:|-0-3-5-3-5-3-5-3--0-3-5-3-------|-0-3-5-3-5-3-5-3--0-3-5-3--0-3-----------

1. Dmi 
Jinej 
B 
vesmír, 
F 
jiná 
C 
noc 

jaká příjde budoucnost. 
Prašná cesta, v okně žár 
u stolu samá, němá tvář. 

Ref: Co bude Dmi 
s náma, jo 
B 
s náma - 
F 
vůbec nemám 
C 
zdání

Co bude s náma, jo s náma - už si zuby cením
Co bude s náma, jo s náma - vůbec nemám zdání
Co bude s náma, jo s náma - už si zuby cením

2. Jinej vesmír, jiná noc 
jaká příjde budoucnost. 
Co bude s náma nemám zdání
Klidný rána, tebe zlomí.

Ref: Co bude s náma, jo s náma…

Solo: D:|--------------------------0-3-2-|-------------------------------3-3-3-5-2-
A:|-0-3-5-3-5-3-5-3--0-3-5-3-------|-0-3-5-3-5-3-5-3--0-3-5-3--0-3-----------

3. Jinej vesmír, jiná noc 
jaká příjde budoucnost. 
Co bude s náma nemám zdání
Klidný rána, tebe zlomí.

Ref: Co bude s náma, jo s náma…
121

: Persefona

1. Emi 
Chodí muž po tom 
D 
světě,

C 
kámen a voda 
D 
dravá.

Emi 
Nemá rád to, co 
D 
kvete,

C 
hostie neroz
D 
dává.


2. Chodí a budí ptáky
a za ním kráčí ona,
o krok, či o dva zpátky,
krásná jak Persefona.

R: [: C 
Užívej mládí 
G 
chlapče,

Emi 
pak přijdou totiž 
D 
on a ona

C 
stařec, co v duchu 
G 
pláče

Emi 
a krásná smutná 
D 
Persefona. :]


3. Muž v prostřed davu stojí
a ona vybírá si,
kdo přijat pod obojí
bude na věčné časy.

4. Za ním jdeš bez váhání,
král padá na kolena,
proč nemá slitování,
krutá jak Persefona.

Ref: Užívej mládí chlapče…

5. Jen se svým pentagramem
na hlavu postaveným,
neříká nikdy amen
všem možným umučeným.

6. Už zapomněla plakat
a tančí vždycky sama,
bude tě věčně čekat
- smutná jak Persefona.

Ref: Užívej mládí chlapče…
Sólo: 
E|---------------------7--------12_12_
H|----------------------10-8-10-------
G|-------4-4-----5-4-5----------------
D|----------7--5----------------------
A|-7--5-7-----------------------------
E|------------------------------------

E|12_12_10--7--------------------------
H|-----------10-7-10-10-7--------------
G|-----------------------9-7-9-7-------
D|------------------------------9-7----
A|-------------------------------------
E|-------------------------------------

E|-------------------7-------12_12_12_
H|------------8-8-7-8-10-8-10---------
G|-------7-9-7------------------------
D|-9--7-9-----------------------------
A|------------------------------------
E|------------------------------------

E|12-10--12_12_12_12-------------------
H|-------12_12_12_12-15-12-------------
G|-------------------------14-12-------
D|-------------------------------------
A|-------------------------------------
E|-------------------------------------
122

: Hudsonský šífy

1. Ten, kdo Ami 
nezná hukot vody lopat
C 
kama vířený

jako G 
já, jó, jako 
Ami 
já,

kdo hudsonský slapy nezná sírou G 
pekla sířený,

ať se Ami 
na hudsonský 
G 
šífy najmout
Ami 
 dá, 
G 
joh
G# 
oho
Ami 
.


2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel,
málo zná, málo zná,
ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: F 
Ahoj, páru tam 
Ami 
hoď,

ať G 
do pekla se dříve dohra
Ami 
bem,

G 
jo
G# 
ho
Ami 
ho, 
G 
jo
G# 
ho
Ami 
ho.


3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků
jako já, jó, jako já,
ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil,
málo zná, málo zná,
kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: 

5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad
jako já, jó, jako já,
kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk,
kdo je sám, jó, jako já,
kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: + johoho …
123

: Píseň, co mě učil listopad

(originál od A dur)

1. C 
Málo jím a 
F 
málo spím a 
C 
málokdy tě 
F 
vídám, 

C 
málokdy si 
Emi 
nechám něco 
Dmi 
zdát
G 
 

F 
Doma nemám 
C 
stání, už od 
Ami 
jarního 
F 
tání 

Bb 
cítím, že se blíži listo
C 
pad, hm, hm, hm 


Ref: ListopadovýBb 
 písně 
F 
od léta už 
C 
slýchám 

vítr Dmi 
ledový 
F 
přinesl je k 
C 
nám 

Tak mě nečekej, dneska nikam nepospíchám 
listopadový písni naslouchám 

2. Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí, 
k zemi padá zlatý vodopád 
Pod nohama cinká to postrácané listí 
vím, že právě zpívá listopad. 

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…

3. Dál a dál tou záplavou co pod nohou se blýská 
co mě nutí do zpěvu se dát 
tak si chvíli zpívám a potom radši pískám 
píseň co mě učil listopad.

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…
124

: Pořekadla

1. G 
Rád bych se zeptal 
H7 
těch, kteří vědí

Emi 
proč místo zlatem 
C 
platíme mědí, 

G 
proč nejsme bílí a 
D 
proč jsme jen šedí,

C 
ti, co chytrou 
D 
kaši 
G 
jed
Emi 
í, 

C 
určitě mi 
D 
odpově
G 
dí:
C 
 
G 
 


R: Že z C 
nouze si žijem a 
Hmi 
milujem z nouze, 

H7 
zpíváme málo a 
Emi 
kecáme 
C 
dlouze 

G 
tváře si myjem v 
D 
blátivý strouze, 

C 
když se čistá 
D 
neseže
G 
ne
Emi 
 

C 
ani v lese 
D 
u prame
G 
ne.
C 
 
G 
 


2. Tak dlouho se džbánem, až ucho upadne, 
jablko od stromu daleko nepadne, 
než holub na střeše, líp vrabec v hrsti - 
- tohle mi jde proti srsti, 
zatraceně proti srsti. 

R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
nesežene, a ne že ne. 

3. Řekni mi, holka, čí je to vinou, 
že ty chceš jiného, on zase jinou, 
čím je to daný, že ti praví se minou, 
ti nepraví že se berou, 
potom se div nesežerou. 
R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
je to pravda, a ne že ne, 
že C 
cesty už jsou 
D 
vychoze
G 
Emi 
 

a uzené je vyuzené 
a pivo dobře vychlazené, 
žádná nouze vlastně není, 
tak načpak tohle pozdvižG 
ení?
C 
 
G 
 
125

: Rosa na Kolejích

1. C 
Tak jako jazyk 
F6 
stále na
F#6 
G6 
ží na vylomenej 
C 
zub,

tak se vracím k F6 
svýmu ná
F#6 
dra
G6 
ží abych šel zas 
C 
dál

Přede mnou F6 
stíny se 
G6 
dlouží a 
Ami 
nad krajinou 
Cdim 
krouží

podivnej F6 
pták, 
F#6 
 
G6 
 pták nebo 
C 
mrak.


R: C 
Tak do toho 
F6 
šlápni ať 
G6 
vidíš kou
F6 
sek 
C 
světa,

vzít do dlaně F6 
dálku 
G6 
zase jed
F6 
nou 
C 
zkus.

Telegrafní F6 
dráty 
G6 
hrajou ti 
F6 
už 
C 
léta,

nekonečne F6 
dlou
F#6 
hý, mo
G6 
no
F#6 
tón
F6 
ní blu
C 
es.


*: C 
Je ráno, je ráno.

Nohama F6 
stí
F#6 
ráš ro
G6 
su na 
F6 
ko
F#6 
lejích
C 
.


2. Pajda dobře hlídá pocestný co se v noci toulaj,
co si raděi počkaj až se stmí a pak šlapou dál.
Po kojelích táhnou bosí a na špagátku nosí
celej svůj dům, deku a rum.

R: Tak do toho šlápni… 2X
126

: Bedna od Whisky

1. Ami 
Dneska už mě 
C 
fóry nějak 
Ami 
nejdou přes 
E 
pysky

Ami 
Stojím s dlouhou 
C 
kravatou na 
Ami 
bedně 
E 
od whi
Ami 
sky.

Stojím s dlouhým obojkem jak stájovej pinč.
Tu kravatu, co nosím, mi navlík soudce Linč.

R: A 
Tak kopni do tý 
D 
bedny ať 
E 
panstvo neče
A 

jsou dlouhý schody D 
do nebe a 
E 
cesta dale
A 
ká.

Do nebeskýho D 
báru já 
E 
sucho v krku 
A 
mám.

Tak kopni do tý D 
bedny ať 
E 
na ces
A 
tu se 
Ami 
dám.


2. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý.
Postavil bych malej dům na louce ukrytý.
Postavil bych malej dům a z okna koukal ven
a chlastal bych tam s Billem a chlastal bych tam Ben.

R: Tak kopni do tý bedny …

3. Kdyby si se hochu jen pořád nechtěl rvát.
Nemusel jsi dneska na týhle bedně stát.
Moch si někde v suchu tu svoji whisky pít.
Nemusel si dneska na krku laso mít.

R: Tak kopni do tý bedny …

4. Až kopneš do tý bedny jak se to dělává
v krku ti yůstane jenom dírka mrňavá.
Jenom dírka mrňavá a k smrti janom krok.
Má to smutnej konec a whisky ani lok.

R: …. tak kopni do tý bedny. Fine 
 
127

: Tak už mi má holka mává

1. Emi 
Posledních 
D 
pár minut 
C 
zbejvá 
Emi 
jen, 

máš teplou D 
dlaň, už se 
A 
stmí
Emi 
vá, 

těžký je D 
říct, že se 
C 
končí 
Emi 
den, 

vlak posleD 
dní vagón 
A 
C 
E 
vá. 


R: G 
Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy 
F 
páli
D 
vý, 

Emi 
život jde dál, to se 
C 
stává, 
A7 
já to 
D7 
vím, 

G 
tak už mi má holka mává, výpravčí zelenou 
F 
D 
vá, 

tak Emi 
jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď, 

tak jeď, jeď, jeď, tak jeď. 

2. Koleje jsou cejchem loučení, 
holkám se ve vočích střádá, 
smutek je šátek osamění, 
co mužskejm na cestu mává. 

R: Tak už mi … 

3. Za zády zůstal mi pláč a smích 
do tmy se můj vlak teď řítí 
zmizela holka jak loňskej sníh 
a světla měst v dálce svítí. 

R: Tak už mi … 
128

: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi 
lala… 
Ami E Ami Dmi Ami E Ami 
 


1. Ami 
Nebe je modrý a 
E 
zlatý, bílá sluneční 
Ami 
záře,

Ami 
horko a sváteční 
E 
šaty, vřava a zpocený 
Ami 
tváře,

Ami 
dobře vím, co se bude 
E 
dít, býk už se v ohradě 
Ami 
vzpíná,

Ami 
kdo chce, ten může 
E 
jít, já si dám sklenici 
Ami 
vína.


R2: Dmi 
Žízeň je veliká, 
Ami 
život mi utíká,

E 
nechte mě příjemně 
Ami 
snít,

Dmi 
ve stínu pod fíky 
Ami 
poslouchat slavíky,

E 
zpívat si s nima a 
Ami 
pít.


2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká… 2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká…

R1: Lalala… 3×
129

: Babička Mary

1. Ami 
Štěchovická laguna když dřímá v zadumaném stínu Kordylér,

Dmi 
pirát zkrva
Ami 
venou šerpu ždímá, 
H7 
kapitán pucuje revol
E 
ver.

Ami 
Pikovická rýžoviště zlata čeří se v příboji Sázavy,

Dmi 
ale za to 
Ami 
krčmářova chata k
Dmi 
řepčí rykem ch
E7 
lapské zába
Ami 
vy.

G7 
Když tu náhle, co se 
C 
děje, 
G7 
divný šelest houštím 
C 
spěje,

G7 
plch, skunk, 
C 
vše utíká 
F 
po stráni 
F#dim 
od Mední
E 
ka.

Ami 
Krčmář zhasne, kovbojové ztichnou, pirát zděšen tvář si zakryje,

Dmi 
rudé squaw se ch
Ami 
vějí a pak vzdychnou: 
H7 
Blíží se k nám postrach prér
E 
ie.
G7 
 


R: C 
Mary, babička 
D7 
Mary, dva kolťá
G7 
ky za pasem, nad hlavou 
C 
točí lasem.

Stoletá Mary, babička D7 
Mary, ta zkrotí 
G7 
křepce hřebce, ať chce, či nech
C 
ce.
E7 
 


2. Žádné zuby, z jelenice sukně, ale za to tvrdé bicepsy,
Mary má vždy slivovici v putně, Toma Mixe strčí do kapsy.
Klika cvakla, v krčmě dveře letí a babička vchází do dveří:
Pintu ginu, lumpové prokletí! bezzubou dásní zaláteří.
Vypiju to jen ve stoje, jdu do volebního boje,
zřím zas město drahý, jedu volit do Prahy.
Dopila a aby se neřeklo, putykáře změní v mrtvolu,
za zády má štěchovické peklo s šlajsnou svatojánských atolů.

R: Mary, babička Mary, pádluje bez námahy po proudu až do Prahy.
Stoletá Mary, babička Mary, jde do volebního boje za kovboje.

3. Ledva v Praze kotvu vyhodila, pro babičku nastal hrozný čas,
neboť hned každá strana tvrdila, že jí náleží babiččin hlas.
Malá stejně jako velká strana psala, že bude mít o hlas víc,
že ta druhá strana je nahraná, oni že maj hlas ze Štechovic.
Stoletý věk prý nevadí, na předáka je to mládí,
ze všech nejvíce, volala ji polnice.
Tak babičku, pro kterou vždy byla válka s lidojedy legrace,
tu babičku za pár dni zabila, volební agitace.

R: Mary, bojovná Mary, už nesedává v sedle, ve volbách byla vedle.
Stoletou Mary, babičku Mary, volbama zabitou vzal k sobě Manitou.
130

: Bastila

1. Emi 
Láska je nemoc 
C 
a pravda přítěž,

D 
ideje maska 
Hm 
za kterou leccos zmizí.

Slova jsou náboje pro ústa velký ráže,
peníze, náboženství - jak cesta, tak i cíl.

2. Srdce z olova, ruce od špíny,
hovna ze zlata zaplatí všechny viny,
na cestě po žebříku vedoucím do nebe
dobré je dolů kopat a smát se nad sebe.

Ref: Emi 
Bastila 
C 
padá 
D 
s ní hlavy 
Hm 
králů

C 
z chaosu 
D 
vzejde nový 
Hm 
řád,

Emi 
lůza se 
C 
baví 
D 
a nevě
Hm 
domky

C 
začíná 
D 
stavět nový 
Emi 
kriminál.


C D Hm 

3. Bůh zemřel mlčky první den války,
zbyli jen šamani a dobře ví jak na to,
nejvyšší umění – stvoření krávy z davu
a ta se krmí gesty a dojí moc a slávu.

4. "Všichni jsme bratři – ať žije svoboda"
jen jedna otázka: Co komu kolik za to?
"Všichni jsme bratři, ať žije svoboda"
Občane okamžik, co ty mně, co já tobě?

Ref: Bastila padá…

5. Zrozeni v kleci, v kleci i umřem
a klec všech klecí nosíme ve svý hlavě
nejvyšší spravedlnost – smutný pán na orloji
všichni jsme vzešli z prachu, tam si budem zas rovni…

Ref: Bastila padá… 
131

: Čerti

1. Čerti H 
jdou čerti 
G#mi 
jdou

kecky E 
maj obu
F# 

čerti jdou čerti jdou
kabáty zapnutý
knoflíky stříbrný
popelem vyleštěný 
čerti jdou čerti jdou
co tu asi dělají?

R: /: HledaH 
jí hleda
G#mi 
jí hleda
E 
jí hleda
F# 
jí :/ 4X


2. Ctihodní křesťané
bezbožní i pohané
nový rok zas je tu 
anděl zvednul trumpetu
jaképak divení
je tu doba sklízení 
čerti jdou čerti jdou
co tu asi dělají?

R: Hledají hledají hledají hledají …

3. Čerti jdou čerti jdou
nůše maj proutěný
dušema nabitý 
skoro se tam nevejdou
tak ahoj za rok zas
až se vrátí sklizně čas
čerti jdou čerti jdou
spokojeně brumlají

R: Brumlají brumlají brumlají brumlají
Brum, brum, brum, brum
132

: Převrat v banánové republice

1. G 
Generál 
D 
Sancho 
C 
Grácia se 
D 
zmocnil 
G 
vlá
D C D 
dy

v Banánový republice někde uprostřed pralesa. 
Hlásili to po ránu ve zprávách a psali v novinách.
Banánová republika, kde není nic jinýho než banány (a armáda!)

R: Emi 
A já vám 
C 
říkám, že 
D 
z toho zase nekouká 
G 
nic do
D 
brýho. 

Emi 
A já vám 
C 
říkám, že 
D 
banány teď budou [: 
G 
zas o něco 
D 
dražší :] (3×)


2. Generál Sancho Grácia stojí na balkóně 
a hází po lidech slibama, že bude líp. 
A lidi vyskakují a lidi jsou rádi, 
ale byli by radši, kdyby po nich házel koláče (a řízky!)

R: A já vám říkám… 

3. V Banánový republice je dneska hrozně veselo, 
generála Sancho Gráciu hodili lidi z balkónu 
a ním jeho poskoky a patolízaly 
a armáda složila zbraně, no to je veselo (veselo, veselo)

R: A já vám říkám… 

4. "Dámy a pánové, ta svržená vláda sedí momentálně v hostinci U exilu 
a nalejvá si hlavy banánovým vínem a přemýšlí,
přemýšlí jak se dostat zpátky k moci. No, když bude dost dlouho přemejšlet, 
tak určitě na něco přijde, co třeba takhle vojensko-politický převrat." 

R: A já vám říkám…
133

: Zlatý hřebík noci

1. Emi 
Na zámek se 
C 
sjeli 
G 
hosté 
D 
vzácní, 
Emi 
nádvoří je 
C 
plný 
G 
kočá
D 
rů,

ihned, jak se setmí, fanfáry zazní a panstvo se chopí pohárů,
panáček v livreji na spinet hraje, pod tíhou jídel praskají stoly,
tisíce svíček na bráně do ráje, sloužící nesou pečený voly.

R: G 
Voly, 
C 
nesou pečený 
D 
voly

D 
Na zámku se dneska 
G 
tančí

C 
a pod kopcem v hospodě 
D 
bodaj nože do stolu,

na zámku se dneska G 
tančí

C 
a pod lesem v chalupách se 
D 
asi něco chystá.

Co asi, co asi, G 
co asi, 
D 
co asi, co asi, 
G 
co asi,

D 
co asi, co asi, 
G 
co asi, no, 
C 
co to asi 
D 
bude.


2. Hosté přijeli zblízka i z dáli, slavnost už nabírá správný spád,
z bezedných sklepů sudy se valí, je krásné žít, je krásné se smát.
Vzduchem poletujou bílé paruky, o zbytky pod stoly čoklové se perou,
nejen lahve putují z ruky do ruky, v seně páni laškují s kuchařovou dcerou.

R: Dcerou, s kuchařovou dcerou…

3. Poslední až k bráně potáhnou hosté, bude jim chybět pozvání,
nahradí je totiž, je to tak prosté, sbírka vidlí, cepů a pochodní.
Zámek se rozsvítí jako lampion, velký zlatý hřebík nocí bude zářit,
nebem si zatančí jisker milion a nezvaní zvané lesem budou honit.

R: Honit, lesem budou honit…
134

: Jdem Zpátky do Lesů

1. Ami7 
Sedím na kolejích 
D7 
které nikam nevedou
G C G 
 

Ami7 
koukám na kopřetinu jak 
D7 
miluje se s lebedou
G C G 
 

Ami7 
Mraky vzaly slunce 
D7 
zase pod svou ochranu
G Emi 
 

JenAmi7 
 ty nejdeš holka zlatá 
D7 
kdypak já tě dostanu
G D7 
 


R: G 
Z ráje my vyhnaní 
Emi 
z ráje, kde není 

už Ami7 
místa 
C7 
prej něco se 
G 
chystá
D 
 

G 
Z ráje nablýskaných 
Em 
plesů jdem zpátky 

do Ami7 
lesů 
C7 
Za nějakej 
G 
čas 
D 
 


2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe
málo jsi se snažil málo šel jsi do sebe
Šel jsi vlastní cestou to se dneska nenosí
i pes kterej chce přízeň napřed svýho pána poprosí

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …

3. Už tě vidím z dálky jak mávaš na mě korunou
jestli nám to bude stačit zatleskáme na druhou
Zabalíme všechny co si dávaj rande za branou
v ráji není místa možná v pekle se nás zastanou

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …
135

: Rána v Trávě

CAPO III

R: Ami 
Každý ráno boty 
G 
zouval 
Ami 
Orosil si nohy v 
G 
trávě

Ami 
Že se lidi mají radi 
G 
doufal 
Ami 
A pro
Emi 
citli 
Ami 
právě

Každý ráno dlouze G 
zíval 
Ami 
Utřel čelo do ru
G 
kávu

Ami 
A při chůzi tělem semtam 
G 
kýval 
Ami 
Před se
Emi 
bou sta 
Ami 
sáhů


1. C 
Poznal 
G 
Mora
F 
věnku 
C 
krásnou

Ami 
a ví
G 
nečko 
C 
ze zlata

V Čechách G 
slávu 
F 
muzi
C 
kantů

Ami 
Uma
Emi 
zanou 
Ami 
od bláta.


R: Každý ráno boty zouval …

2. Toužil najít studánečku
A do ní se podívat
By mu řekla proč holečku
Musíš světem chodívat

3. Studánečka promluvila
To ses musel nachodit
Abych já ti pravdu řekla
měl ses jindy narodit. R:

R: Každý ráno boty zouval …
136