vbt

Argema: Jarošovský pivovar

1. G
Léta tam D
stál, C
stojí tam G
dál
G
pivovar u D
cesty C
každý ho znalD

G
Léta tam sD
tál C
stát bude dálG

G
ten kdo zná D
Jarošov C
zná piD
vovarG

R: C
Bíla pěD
na G
láhev orosenáEmi

C
chmeloD
vý nektar já známG

C
jen jsem to D
zkusil a G
jednou se napilEmi

C
od těch dob D
žízeň mámG

2. Bída a hlad kolem šel strach
když bylo piva dost mohlo se smát
třista let stál stát bude dál
ten kdo zná Jarošovzná pivovar

®:

Jarošovský pivovar

Brontosauři: Franky Dlouhán

1. C
Kolik je smutného, když F
mraky černé C
jdou
lidem nad G7
hlavou F
smutnou dálavouC
.
Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
za čas odletěl, každý zapomněl.

R: C
Měl kapsu G7
prázdnou Franky Dlouhán,
po státech F
toulal se jen C
sám a že
byl F
veselej, tak C
každej měl ho G
rád.
Tam ruce k F
dílu mlčky přiloží a C
zase jede Ami
dál.
A F
každej kdo s ním G
chvilku byl,
tak F
dlouho G7
se pak C
smál.

2. Tam kde byl plač tam Franky hezkou píseň měl
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj
Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál …

R: Měl kapsu prázdnou …

3. Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíraček zněl …

R: Měl kapsu prázdnou …

Buty: František

{145bpm
}

Intro: G C G C

1. G
Na hladinu rybníka svítí sluníčkoC

Emi
A kolem stojí v hustém kruhu G
topoly
Ami
Které tam zasadil jeden hodný Hmi
člověk
Ami
Jmenoval se František D
Dobrota

2. František Dobrota, rodák z blízké vesnice
Měl hodně dětí a jednu starou babičku
Která když umírala tak mu řekla: "Františku,
teď dobře poslouchej, co máš všechno udělat!"

R: 3 x [: C
Balabambam, balabambamC D C
:]
a Ami
kolem rybníka nahusto nasázej D
topoly

3. František udělal všechno co mu řekla
A po snídani poslal děti do školy
Žebřiňák s nářadím dotáhl od chalupy k rybníku
Vykopal díry a zasadil topoly

4. Od té doby vítr na hladinu nefouká
Takže je klidná jako velké zrcadlo
Sluníčko tam svítí vždycky rádo
protože tam vidí Františkovu babičku

Buty: Nad stádem koní

@155bpm

1. D
Nad stádem A4
koníA Em
podkovy G
zvoní, zvoní,
D
černý vůz vleA4
čouA Em
a slzy G
tečou. A já volám:
D
"Tak neplač, mA4
ůj A
kamaráde,Em
náhoda je G
blbec, když krade."
D
Je tuhý jak A4
veka a A
řeka ho splaví.Em
Máme ho G
rádi. No tak C
co, tak G
co, tak A4
co?

2. D
Vždycky si přA4
ál, A
až bude popel,Em
i s kytaG
rou
D
vodou ať plaA4
vou, jA
en žádný hotEm
el, s křížkem nad hlaG
vou.
D
Až najdeš mísA4
to, A
kde je ten pramenEm
a kámen, co prasG
ká,
D
budeš mít jisA4
to, A
patří sem popeEm
l a každá G
láska. No tak C
co, tak G
co, tak A4
co?

3. D
Nad stádem A4
koníA
Em
podkovy G
zvoní, zvoní,
D
černý vůz vleA4
čouA
Em
a slzy teG
čou. A já šeptám:
D
Vysyp ten popeA4
l, A
kamaráde,Em
do bílé G
vody, vody,
D
vyhasnul koteA4
l a A
náhoda je Em
štěstí od podkoG
vy. D G D G

Vysyp ten D
popel, A
kamaráG
de, do bílé D
vody, A
do voG
dy,
vyhasnul D
kotel a A
náhoda jeEm
štěstí od podkoG
vy.
Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, do vody,
vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.
Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, do vody,
vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.

sloka:

bridge:

outro:

phrasing: 1 D, 2 Dsus2, 3 Asus4, 4 Asus2, 5-6 Emi, 7-8 G

Daniel Landa: Touha

1. F
Je to jak nic, to totiž naváží víc
je to C
něco jak dech, jak přání na křídlech
je to Dmi
nemožnej cíl, kterej si A
vymyslil.

2. Je to jak sen, co ráno rozpustil den
nic není dost velkej cíl, aby ses nepokusil
volej k nebi přání a všechno bude k mání.

Ref:
F
Touha je zázrak, kámo, zázrak. C

Dmi
Touha je zázrak, kámo, zázrak. A

3. Je to jak žár, pořádně velikej dar,
je to jak letící drak, naprosto přesnej prak
je to hukot moře, je to pramen v hoře.

4. Touha je žít, zůstat a neodejít
touha je padnout a vstát a rány nevnímat.
Je to tlukot srdce, je to poklad v ruce.

5. Je to jak třpyt, jako sluneční svit
úžasná měsíční zář, je to jak boží tvář.
Je to skrytá síla, je to zlatá žíla.

6. Touha je zázrak, takže přej si co chceš,
probouzej sílu, s ní už neklopýtneš,
touha jsou čáry, v hloubi duše je máš
touha je zázrak, kámo, zázrak,
vždyť už to znáš.

7. Touha je krám, kde mají všachno a hned,
vlak je tam k mání i ten pitomej svět.
Touha je brána, ke všemu o čem si snil.
Touha je cesta i cíl.

Touha je zázrak, kámo, zázrak.
Touha je zázrak, kámo, zázrak.
Touha je zázrak, kámo, zázrak.

Fešáci: Jaro

1. Ami
My čekali C
jaro, a G
zatím přišel Ami
mráz,
tak strašlivou C
zimu neG
zažil nikdo z Ami
nás,
z těžkých černých C
mraků se G
stále sypal Ami
sníh
a vánice C
sílí v poG
ryvech ledoAmi
vých.
Z C
chýší dřevo mizí a G
mouky ubývá,
Dmi
do sýpek se raději už G7
nikdo nedívá,
C
zvěř z okolních lesů nám G
stála u dveří
Dmi
a hladoví ptáci přiG
létli za zvěří, a stále Ami
blíž.

2. Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
když vystrašenej soused na okno zaklepal:
"Můj synek doma leží, v horečkách vyvádí,
já do města bych zašel, doktor snad poradí."
Půjčil jsem mu koně, a když sedlo zapínal,
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:
"Nejezdi naší zkratkou, je tam příkrej sráz
a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj!"

3. Na to strašný ráno dnes nerad vzpomínám,
na tu strašnou chvíli, když kůň se vrátil sám,
trvalo to dlouho, než se vítr utišil,
na sněhové pláně si každý pospíšil.
Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám,
kterým bych v té bouři nejel ani sám,
a pak ho někdo spatřil, jak tam leží pod srázem,
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.

Ami
Někdy ten, kdo C
spěchá, se G
domů nevracíAmi
…

Fešáci: Lojza a Líza

Rec: "Lojzo, hej, Lojzo!"
"Ano, Lízinko?"
"Dojdeš pro vodu?"
"Už běžím."
"No proto."

1. Vědro G
má ve dně C
díru, milá Lízo, milá Lízo,
vědro G
má ve dně C
díru, milá D
Lízo, jak G
hrom.

2. Tak ji ucpi, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji ucpi, milý Lojzo, milý Lojzo, ucpi ji.

3. A čím ji mám ucpat, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám ucpat, milá Lízo, řekni čím.

4. Kouskem slámy, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
kouskem slámy, milý Lojzo, milý Lojzo, kouskem slámy.

5. Jenže sláma je dlouhá, milá Lízo, milá Lízo,
jenže sláma je dlouhá, milá Lízo, dlouhá.

6. Tak ji utni, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji utni, milý Lojzo, milý Lojzo, utni ji, hihihihi.

7. A čím ji mám utnout, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám utnout, milá Lízo, řekni čím.

8. Sekerou, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
sekerou, milý Lojzo, milý Lojzo, sekerou, no jó.

9. Jenže sekera je moc tupá, milá Lízo, milá Lízo,
jenže sekera je moc tupá, milá Lízo, tupá.

10. Tak ji nabruš, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji nabruš, milý Lojzo, milý Lojzo, nabruš ji. Hik!

11. A čím ji mám zbrousit, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám zbrousit, milá Lízo, řekni čím.

12. Vem si brousek, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
vem si brousek, milý Lojzo, milý Lojzo, brousek.

13. Jenže brousek je suchý, milá Lízo, milá Lízo,
jenže brousek je suchý, milá Lízo, suchý.

14. Tak jej namoč, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak jej namoč, milý Lojzo, milý Lojzo, smoč ho.

15. A čím ho mám smáčet, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ho mám smáčet, milá Lízo, řekni čím.

16. Zkus vodu, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
zkus vodu, milý Lojzo, milý Lojzo, zkus vodu.

17. A v čem ji mám přinést, milá Lízo, milá Lízo,
a v čem ji mám přinést, milá Lízo, řekni v čem.

18. No vem si vědro, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
no vem si vědro, milý Lojzo, milý Lojzo, vědro.

19. Vědro má ve dně díru, milá Lízo, milá Lízo,
vědro má ve dně díru, milá Lízo, jak hrom.

Greenhorns: Jesse James

1. Jesse G
James chlapík byl, hodně C
lidí odpG
ravil
vlaky přepadával D7
rád
G
boháčům uměl brát, C
chudákům dával G
zas
přál bych vám, aby D7
jste ho mohli G
znát

Ref.: Jó, C
Jesse ženu svou tG
ady nechal ubohou
a tři děcka, říkám D7
vám
ale G
tenhle přítel hadí, C
ten vám JeG
sse zradí
já vím, tenkrát vD7
noci prásk ho G
sám

2. Jednou vám byla noc, měsíc tenkrát svítil moc
když tu vláček zůstal stát
kdekdo ví, že ten vlak přepad James kabrňák
Jesse sám, se svým bráchou akorát

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..

3. Jedenkrát Jesse James sedí doma za stolem
a svým dětem vypráví
Robert Ford v nočních tmách připlíží se jako vrah
a on vám Jesse Jamese odpraví

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..

Harlej: Svařák

C H G Ami C G
G
Když jsem sám doma,
Ami
poslouchám Vavra,
C
starýho vola,
D
pořád dokola.
G
Chce to mít nápad,
Ami
a né pořád chrápat,
C
já dostal jsem nápad,
D
udělat mejdan.C H

Ref: G
Mám ráád svařené Ami
víno červené,
já mám C
rád, rád svaG
řák.
G
Mám ráád svařené Ami
víno červené,
já mám C
rád, rád svaG
řák.
G Ami C G

G
Se známou partou,
Ami
domluva krátká,
C
zejtra v 6 hodin,
D
vstup jedna lampa.
G
Začíná mejdan,
Ami
na 200%,
C
my plníme plány,
D
rostou nám blány.C H

Ref:

Hop trop: Tři kříže

Dmi
Dávám sbohem C
břehům proklaAmi
tejm, který Dmi
v drápech má C
ďábel Dmi
sám,
bílou přídí C
šalupy My Ami
Gray míří Dmi
k útesům C
který Dmi
znám.

R: Jen tři F
kříže z bíC
lýho kameAmi
ní někdo Dmi
do písku C
poskláDmi
dal,
slzy F
v očích měl a C
v ruce znaveAmi
ný lodní Dmi
deník co C
sám do něj Dmi
psal.

2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen,
třeskot nožů při kterým přejde smích, v srdci kámen a jméno Stan.

3. Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál

4. Třetí kříž snad vyvolá jen stesk, bejt Jimm Rodgers těm dvoum život vzal,
svědomí měl vedle nich si klek.

Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský,
snad mně tedy bůh odpustí.

R: Jen tři F
kříže z bíC
lýho kameAmi
ní jsem jen Dmi
do písku C
poskláDmi
dal,
slzy F
v očích měl a v C
ruce znaveAmi
ný lodní Dmi
deník a v C
něm co jsem Dmi
psal.

Chinaski: Dobrák od kosti

D A G G
D
Má milá A
jak ti je tak G
jak ti je? G

D
Jsem ten, kdo A
jednou tvý G
tělo zakryje C

D
Jsem ten, A
kdo tě jednou G
oddělá C

D
Potkalas A
zkrátka G
kohos neměla C

D A G G

Jsi budoucí krev v mojí posteli
Jsem ten, kdo tě jednou jisto jistě zastřelí
Jsem ten, kdo ty tvoje krásný oči jednou zatlačí
Jsi moje všech no a mě to nestačí

Ref. D
Je to vážně silná káva A
pláč a nebo vztek
G7
nic už s tím nenaděláš
D
nech mě jenom hádat A
jak jsi hebká na dotek
G7
krásná a nedospělá

Víš všechno má aspoň malý kaz
jsem ten, kdo ti jednou zlomí vaz
Má milá vždyť mě znáš jsem dobrák od kosti
a ty jsi ta co mi to jednou všechno odpustí

2x. D
Sejde z očí sejde z mysli jen A
blázen věří na nesmysly
G
láska je čaroděj a ticho prý léčí ale zákon hovoří jasnou řečí

2x. Ref.

Má milá jak ti je tak jak ti je
jsem ten kdo jednou tvý tělo zakryC
je

Chinaski: Drobná paralela

1. Ta C
stará dobráG
hra je D
okoukaná.
C
Nediv se bráchoG
, kdekdo ji D
zná.
PřeC
staň se ptátG
, bylo nebylo D
líp.
VčeC
ra je včeraG
, bohužel bohuD
dík.

R: C
Nic není jako G
dřív, D
nic není jak Emi
bejvávalo.
Nic není jako dřív, to se nám to mívávalo.
Nic není jako dřív, ačkoliv máš všechno, co si vždycky chtěla
Nic není jako dřív, ačkoliv drobná paralela by tu byla.

2. Snad nevěří na tajný znamení.
Všechno to harampádí - balábile - mámení.
Vážení platící, jak všeobecně ví se,
včera i dneska, stále ta samá píseň.

R: Nic není jako dřív…

*: PrC
omlouvám k vám G
ústy múzy,
vzD
ývám tón a D/E
lehkou chůzi,
vzC
ývám zítřek G
nenadálý,
odD
plouvám a D/E
mizím…

R: Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo.
Nic není jako dřív, jó, to se nám to dlouze kouřívalo.
Bohužel bohudík je s námi, ta nenahmatatelná intimita těla.
Nic není jako dřív, jen fámy, bla-bla-bla-bla etc…

Outro: Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo,
bohužel bohudík, co myslíš ségra, je to hodně nebo málo?

Chinaski: První signální

Capo I

1. Emi
Až si G
zejtra ráno C
řeknu zase Emi
jednou provždy dost,
G
právem se mi C
budeš tiše Emi
smát.
jak G
omluvit si C
svoji slabost, Em
nenávist a zlost,
když G
za všechno si C
můžu vlastně Emi
sám.

R. Za Ami
spoustu dní možná C
spoustu let,
až se mi G
rozední budu ti D
vyprávět,
na první Ami
signální jak jsem C
obletěl svět,
jak tě to G
omámí a D
nepustí zpět.
Jaký si to F
uděláš - Bb
takový to Dmi
máš,
jaký si to F
uděláš - Bb
takový to Dmi
máš .

2. Až se dneska večer budu tvářit zas jak Karel Gott,
budu zpívat uampamtydapam.
Všechna sláva polní tráva ale peníz přijde vhod,
jak jsem si to udělal tak to mám.

Ivan Hlas: Jednou mi fotr povídá

1. A
Jednou mi fotr A7
povídá
D
zůstali jsme už D7
sami dva,
že E
si chce začít taky trochu žít.A

Nech si to projít palicí
a nevracej se s vopicí
snaž se mě hochu trochu pochopit.

R: Já E
šel, šel dál baby, A
kam mě pán bůh zval
já E
šel, šel dál baby a D7
furt jen tancoval.
Na A
každý divný hranici, D
na policejní stanici,
E
hrál jsem jenom Rock´n Roll for You.A

2. Přiletěl se mnou černej čáp,
zobákem dělal rockin´klap
a nad kolípkou Elvis Presley stál.
Obrovskej bourák v ulici,
po boku krásnou slepici
a lidi šeptaj přijel nějakej král.

R: Já šel…

3. Pořád tak nějak nemohu,
chtit štěstí za nohu
a nemůžu si najít klidnej kout.
Blázniví ptáci začnou řvát
a nový ráno šacovat
a do mě vždycky pustí silnej proud.

R: Tak jsi šel, šel dál baby…

Jarda Hypochondr: Šenkýřka

Ref.

Dneska to C
rozjedem na plný F
pecky,
zpívat a G
tancovat, prošoupem C
kecky.
Skoč na stůl C
šenkýřko, svlíkni se F
do naha,
ať se nám G
vokáže tvá kyprá C
postava.

1.
C
Stoupá mi to, stoupá,
konto na F
lístku
, huso hloupá,
natoč G
pivo, navrch pěnu,
za tvý F
tělo zvedám G
cenu.

Ref. …

M.
AuaC
ú auaF
ú
AuaG
ú auaC
ú

AuaC
ú auaF
ú
AuaG
ú auaC
ú

2.
Přiraž, tak mi přiraž
za to pivo, za ten guláš,
zase dráždíš moje chutě,
rozlej prcky, lásko zvu tě.

Ref.

Jarek Nohavica: Divoké koně

1. [: Ami
Já viděl Dmi
divoké Ami
koně, C
běželi Dmi
soumraAmi
kem, :]
vzDmi
duch Ami
těžký Dmi
byl a divně Ami
voněl Fdim
tabákF
em,
vzDmi
duch Ami
těžký Dmi
byl a divně Ami
voněl E7
tabáAmi
kem.

2. /: Běželi, běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a hor, :/
/: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor? :/

3. /: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost, :/
/: naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :/

4. /: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera, :/
/: milování je divoká píseň večera. :/

5. /: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, :/
/: král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků. :/

6. /: Chtěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet na návrat, :/
/: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :/

Já viděl divoké koně …

Jarek Nohavica: Dokud se zpívá

1. Z C
Těšína Emi
vyjíždí Dmi7
vlaky co F
čtvrthodiC
nu,Emi Dmi7 G7

C
včera jsem Emi
nespal a Dmi7
ani dnes F
nespočiC
nu,Emi Dmi7 G

F
svatý MedG
ard, můj patrC
on, ťuká si naAmi
čelo,G

ale F
dokud se G
zpívá, F
ještě se G
neumřeC
lo, hóhEmi
ó.Dmi7 G7

2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]

Jarek Nohavica: Hlídač krav

1. KdC
yž jsem byl malý, říkali mi naši:
"Dobře se uč a jez chytrou kaši,
F
až jednou vyrosteš, bG7
udeš doktorem prC
áv.
Takový doktor sedí pěkně v suchu,
bere velký peníze a škrábe se v uchu,"
jF
á jim ale na to řek': "ChcG7
i být hlídačem krC
av."

R: Já chci mC
ít čapku s bambulí nahoře,
jíst kaštany a mýt se v lavoře,
F
od rána po celý dG7
en zpívat si jC
en,
G7
zpívat si: C
pam pam pamF G7 C
…

2. K vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.
Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,
každý na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …

3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.
S nohama křížem a s rukama za hlavou
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …

Jarek Nohavica: Kozel

1. Byl jeden pG
án, ten kozla mC
ěl,
velice sD
i s ním rozumG
ěl,
měl ho moc rád, opravdu mC
oc,
hladil mu fD
ous na dobrou nG
oc.

2. Jednoho dne se kozel splet',
rudé tričko pánovi sněd',
jak to pán zřel, zařval "jéjé",
svázal kozla na koleje.

3. Zahoukal vlak, kozel se lek':
"to je má smrt", mečel "mek, mek",
jak tak mečel, vykašlal pak
rudé tričko, čímž stopnul vlak.

Jarek Nohavica: Pijte vodu

R: /: PC
ijte vodu, pijte pitnou vodu, pijte vodu a nG
epijte rC
um ! :/

1. JC
eden smutný ajznboňák
pil na pátém nástupišti G
Air-koňC
ak.
HC
uba se mu slepila
a diesellokomotiva ho zG
abilC
a.

R: .2.
V rodině u Becherů
pijou becherovku přímo ze džberů.
Proto všichni Becheři
mají trable s játrama a páteří.

R: .3.
Pil som vodku značky Gorbačov
a potom povedal som všeličo a voľačo.
Vyfásol som za to tri roky,
teraz pijem chlórované patoky.

R: .4.
My stežny chlopci z Warszawy,
chodime podrugim za robotou do Ostravy.
Štery litry vodky i mnužstvo piv,
bardzo fajny kolektiv.

R: .5.
Jedna paní v Americe
ztrapnila se převelice.
Vypila na ex rum,
poblila jim Bílý dům.

Jarek Nohavica: Tři čuníci

1. V řC
adě za sebou tři čuníci jdou,
ťápají si v blátě cestou-necestAmi
ou,
kDmi
ufry nemají, cestu neznajG7
í,
vDmi
yšli prostě do světa a vG7
esele si zpívají: uí uí uí …

2. Auta jezdí tam, náklaďáky sem,
tři čuníci jdou, jdou rovnou za nosem,
ušima bimbají, žito křoupají,
vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí …

3. Levá, pravá - teď!, přední, zadní - už!,
tři čuníci jdou, jdou jako jeden muž,
lidé zírají, důvod neznají,
proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají: uí uí uí …

4. Když kopýtka pálí, když jim dojde dech,
sednou ke studánce na vysoký břeh,
ušima bimbají, kopýtka máchají,
chvilinku si odpočinou, a pak dál se vydají: uí uí uí …

5. Když se spustí déšť, roztrhne se mrak,
k sobě přitisknou se čumák na čumák,
blesky bleskají, kapky pleskají,
oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají: uí uí uí …

6. Za tu spoustu let, co je světem svět,
přešli zeměkouli třikrát tam a zpět
v řadě za sebou, hele, támhle jdou,
pojďme s nima zazpívat si jejich píseň veselou: uí uí uí …

Jarek Nohavica: Zítra ráno v pět

1. Až mě zEmi
ítra ráno v pět kG
e zdi postaví,
ještC
ě si naposlD7
ed dám vG
odku na zdravE7
í,
z očí pAmi
ásku strhnu sD7
i, to abych vG
iděl nG/F#
a nebEmi
e,
a pAmi
ak vzpomenu sH7
i, lEmi
ásko, na tebE7
e,Ami
D7
G
G/F#
Emi

a pAmi
ak vzpomenu sH7
i na tebEmi
e.

2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
na mě nezapomeň a žij …

Jiří Schellinger: Šípková Růženka

1. Ještě Ami
spí a spí a spí zámek šG
ípkový,
Ami
žádný princ tam v lesích Emi
ptáky neloví,
ještě Ami
spí a spí a spí dívka zG
akletá,
Ami
u lůžka jí planá rEmi
ůže rozkvétá.

R. F
To se sG
chválně dětem Ami
říká,
aby F
s důvěrG
ou šli sC
pát, kE
lidně spát,
že se Ami
dům probouG
zí a ta C
kráska prociF
tá,
zatím Dmi
spí tam Emi
dál, spí tam vAmi
růžích.

2. Kdo ji ústa k ústům dá, kdo ji zachrání,
kdo si dívku pobledlou, vezme za paní,
vyjdi zítra za ní a nevěř pohádkám,
žádný princ už není, musíš tam jít sám.

R. + Ami
Musíš vyjít sG
ám, nesmíš vC
ěřit pohádkF
ám,
čekáDmi
dívka Emi
dál, spí tam vAmi
růžích,
čF
eká dívka Emi
dál, spí tam A4sus
v růžícA
h.

Judita Čeřovská: Řekni kde ty kytky jsou

1. G
Řekni, kde ty Emi
kytky jsou, C
co se s nima moD7
hlo stát,
G
řekni, kde ty Emi
kytky jsou, C
kde mohou D7
být?
G
Dívky je tu Emi
během dne C
otrhaly D7
do jedné,
C
kdo to kdy G
pochopí, C
kdo to kdy D7
pochoG
pí.

2. Řekni, kde ty dívky jsou …
Muži si je vyhlédli, s sebou domů odvedli …

3. Řekni, kde ti muži jsou …
Muži v plné polní jdou, do války je zase zvou …

4. A kde jsou ti vojáci, lidi, co se …
Řady hrobů v zákrytu, meluzína kvílí tu …

5. Řekni, kde ty hroby jsou …
Co tu kytek rozkvétá od jara až do léta …

1. Řekni, kde ty kytky jsou …
Dívky je tu během dne otrhaly do jedné …

Kabát: Balada o špinavejch fuseklích

1. A
Ráno se Hmi
otevřou moD
je oči voteklýA

kopnu jen Hmi
pod postel D
pár špinavejch fuE
seklí
A
tělo mý je boHmi
lavý a vedle D
od sousedů hudba A
zní
A
nejde mi do Hmi
hlavy kdo D
je ta holka co tu spí
ta E
holka co tu se mnou spí - je smuA
tná

2. Jen divná nálada zůstane tu já jdu dál
a tak mi připadá jako bych jí něco vzal
Ještě se otočím a vrány v letu spočítám
vidím jí na očích , že letěj asi někam tak
to letěj asi někam tam

R: Tak to G
vždycky začíná a každá D
holka nevinná
právo C
první noci měl jsem jenom G
jáD

možná nezG
bylo jí nic jen ty D
slzy slaný víc
jak jí C
padaj večer do klína mě D
proklíná já vim

3. Je ráno musím jít a její oči vlhký sou
mý pravdě nevěří protože jí všichni lžou
lehám si pod obraz a někdy se tak cejtim sám
jsou na něm havrani co letěj asi někam tam
co letěj asi někam tam

Kabát: Bruce Willis

1. D
Nejsem Hm
žádnej A
Bruce Willis a neumE
ím
skG
ákat hlavou dolů
hD
olka sHm
e mnou jdeA
jen když ji přemluE
vím
a nG
epiju moc kolu.

2. Neumím se chovat na večírku tvojich rodičů
pozvracím sako tvýho táty
ráno přijdu nadranej a to ti potom někdy lžu
a budím tě v půl pátý.

Ref: NeA
chci víc mě stačí jen že
víHm
m co je dE
obrý
víHm
m co je šG
patný
neHm
vím jak to E
vím
ale víG
m to málo pA
latný.

3. Někdy dlouho spím ráno se nezvedám
to když mě záda berou
jako druhý smysl života nehledám
jó tyhle řeči mě fakt žerou.

4. Nejsem tolik chytrej jak všichni poslední dobou jsou
někdy si to zkusím
nemám zlatý řetězy a svaly na mě nehrajou
a po ránu se dusím.

Ref: Nechci víc mě stačí jen že…

5.Nejdu s dobou nudím tě a nevím sám
jestli mi ještě věříš
hlavu v dlaních tyhle stavy dobře znám
když na posteli sedíš.

6. Neumím ty slova který holky taky slyšet chtěj
jak jsou někdy smutný
nosím starý boty a můj fotr není bohatej
nepřijde mi to nutný.

Ref: Nechci víc mě stačí jen že…

Kabát: Colorado

G
Táta vždycky říkal hochu žádný C
strachy
seš kovboj G
v Coloradu můžeš krávy D
pást
já radši G
utratil jsem psa a všechny C
prachy
do srdce G
Evropy já D
v klidu odjel G
krást

Narvaný kapsy prsteny řetězy zlatý
tam kolem krku místní indiáni maj
a ti co nemakaj tak sou nejvíc bohatý
musím si pohnout dokavaď tam rozdávaj

Z Billa na G
Nováka změním si svý C
jméno
a až tu G
malou zemi celou D
rozkradem. Rozkradem
tak se G
vrátím ve svý rodný ColoEmi
raC
do
a o tý G
zlatý žíle D
řeknu doma G
všem

Tam kradou všichni co okolo bydlej
šerif se na ně jenom hezky usmívá
kdyby se nesmál tak ho okamžitě zmydlej
házej mu kosti za to že se nedívá

Místo krav tam nelžu vám prej pasou holky
a když jim nezaplatíš vyrazej ti dech
ale s IQ to tam nebude tak horký
místo na koních tam jezděj v medvědech

Z Billa na Nováka změním si svý jméno
a až tu malou zemi celou rozkradem, rozkradem
tak se vrátím ve svý rodný Colorado
a o tý zlatý žíle řeknu doma všem

Z Billa na Nováka změním si svý jméno
a až tu malou zemi celou rozkradem, rozkradem
tak se vrátím ve svý rodný Colorado
a o tý zlatý žíle řeknu doma všem

Kamil Střihavka: Když se snáší déšť

Když se snáší E
déšť
S tmou se A
kříží
Když se snáší E
déšť
S tmou se A
kříží

Když se snáší H
déšť
Můžem A
jít
Nacházet své H
stíny
Sedlou krev těch A
dní

Když se snáší déšť
(v tajemných snech dvorů)
S tmou se kříží
(a s leskem střech)
Když se snáší déšť
(do mlčení stromů)
S tmou se kříží
(smrt v ulicích)

Když se snáší déšť
(dál můžem kráčet)
Můžem jít
(smrt v útěcích)
Nacházet své dávno
(své dávno míjet)
Sedlou krev těch dní
(sedlou krev těch dní)

Když se snáší déšť
Proč vnímat dál, co není
Soupis loňských vražd
Víc už není
Když se snáší déšť
Víc už není
Když se snáší déšť
Říjen spí

Řekni odkud jdem
Dál a deštěm
Řekni odkud jdem
S tmou se zkřížit
Když se snáší déšť / Na beton a louky
Sám jen navždy / Na nárožích
Jak pláč a píseň / Dál říjen spí

Když se snáší déšť
S tmou se kříží
Když se snáší déšť
S tmou se kříží

Když se snáší déšť
můžem jít…

Můžem jít….

Kamil Střihavka: Země vzdálená

A E Hmi D F#mi E H H

A
Smutnej déšť a město v E
kouři,

Hmi
ticho prázdnejch rán.D

F#mi
Noční můry pijou E
silnej čaj.H

Smutnej déšť, oči mhouříš,
už v nich nejsem sám,
ještě málo žijou, když se ptaj.

A
Znám tě mnohem víc, země E
vzdálená,Hmi D

F#mi
spát s tajemnou E
závH
ratí.H

Roky ztratí sílu,
když ti dál šeptám:
While my guitar gently weeps.

Pod správnou hvězdou
v malým ráji chtěl jsem říct:
Still my guitar gently weeps.

G
Den chová stín v zácD
lonách,

A
toulavej pár koE
ček, strach,

G
sen ti skrývá na D
víčkách, že jsi mou.A

Bláznům se jen může smát,
když nám ráno dává mat.

G
chtěl jsem dál jen poslouD
chat, že jsi mou, že jsi mou.E F#

H
Znám tě mnohem víc, země F#
vzdálená,C#mi E

G#mi
spát s tajemF#
nou závratí.C#

Karel Gott: Léta prázdnin

1. Buď sbohem, C
brácho z dětských let,
byl's lepší v počtech a já Dmi
zas lépe čet'
to všechno dávno pokryl C
sníh ,
pil jsem z dlaní tvých, ty z mDmi
ých,
jeden praG7
men, jeden sC
mích.

2. Tak sbohem brácho, musím jít ,
vždyť malí můžeme jen chvíli být
a pak už končí léta her , končí všem a to je fér ,
tak to chápej, tak to ber .

R. Svět byl C
fajn, svět byl náš, léta práDmi
zdnin, slunce, pláž ,
pryč je sG
mích školních třG7
íd, teď už musím něčím bC
ýt.

3. Buď sbohem táto, ty ses dřel ,
abych já bezstarostný spánek měl
a byl to se mnou leckdy kříž ,
já jsem do větru byl spíš ,
rodičům jen na obtíž .

4. Tak sbohem táto, musím jít,
vždyť malí můžeme jen chvíli být
a pak už dětství je to tam ,
už se musím starat sám ,
kudy v nouzi, kudy kam .

R. Svět byl fajn…

5. Buď sbohem lásko, tak se měj,
měl jsem tě ze všech děvčat nejraděj
a teď odcházím jak hráč ,
nechám tě tu ronit pláč ,
no aspoň vidíš , co jsem zač .

6. Tak sbohem lásko, musím jít,
vždyť malí můžeme jen chvíli být
a zrání má svůj rub a líc ,
nebuď smutná, dej si říct ,
vždyť kluků k světu, těch je víc .

R. Svět byl fajn, …

R. 2× [: D
Svět byl fajn, svět byl náš, léta práEmi
zdnin, slunce, pláž ,
pryč je smíA
ch školních třA7
íd, teď už musím něčím bD
ýt :]

Karel Kryl: Král a klaun

Intro: G C G C G C

1. KrD
ál dC
o boje G
táhC
', G
do veC
liké dáG
lky,CG

a s nC
ím do té vG
álky jD7
el na mezku klG
aun,
nD
ež hlC
edí si sG
táhC
', G
tak z výC
razu tváG
řeCG

bC
ys nepoznal lhG
áře, cD7
o zakrývá strG
ach.
TD7
iše šeptal při té hrůze: "G
Inter arma silent musae,"
mA
ísto zvonku cinkal brněnD7
ím,C#7D7

král dC
o boje G
táhC
', G
do veC
liké dáG
lky,CG

C
a s ním do té vG
álky jD7
el na mezku klG
aunH
.CGA7

2. Král do boje táh', a sotva se vzdálil,
tak vesnice pálil a dobýval měst,
klaun v očích měl hněv, když sledoval žháře,
jak smývali v páře prach z rukou a krev.
Tiše šeptal při té hrůze:"Inter arma silent musae,"
místo loutny držel v ruce meč,
král do boje táh', a sotva se vzdálil,
tak vesnice pálil a dobýval měst.

3. Král do boje táh', s tou vraždící lůzou
klaun třásl se hrůzou a odvetu kul,
když v noci byl klid, tak oklamal stráže
a, nemaje páže, sám burcoval lid.
Všude křičel do té hrůzy, ve válce že mlčí Múzy,
muži by však mlčet neměli,
král do boje táh', s tou vraždící lůzou
klaun třásl se hrůzou a odvetu kul.

4. Král do boje táh', a v červáncích vlídných
zřel, na čele bídných jak vstříc jde mu klaun,
když západ pak vzplál, tok potoků temněl,
klaun tušení neměl jak zahynul král:
kdekdo křičel při té hrůze: "Inter arma silent musae,"
krále z toho strachu trefil šlak,
klaun tiše se smál a zem žila dále
a neměla krále, klaun na loutnu hrál,
klD7
aun na loutnu hrG
ál, klD7
aun na loutnu hrG
ál …

Karel Kryl: Veličenstvo Kat

1. V Dmi
ponurém osvětlení C
gotického Dmi
sálu
F
kupčíci vyděšení Gmi
hledí do miA
sálůDmi

a houfec Bb
mordýřů si C
žádá požehDmi
náC
ní,
Gmi
vždyť první z Dmi
rytířů je A7
Veličenstvo Dmi
Kat.
Gmi
vždyť první z Dmi
rytířů je A7
Veličenstvo Dmi
Kat.

2. Kněz-ďábel, co mši slouží, z oprátky má štolu,
pod fialovou komží láhev vitriolu,
pach síry z hmoždířů se valí k rudé kápi
[: prvního z rytířů, hle: Veličenstvo Kat. :]

R: NF
a korouhvi stC
átu jBb
e emblém s gC
ilotinou,
z F
ostnatýho drC
átu pBb
áchne to shnC7
ilotinou,
v krGmi
aji hnízdí hejno krkavDmi
čí, Gmi
lidu vládne mistr popravčA7
í.

3. Král klečí před Satanem na žezlo se těší
a lůza pod platanem radu moudrých věší
a zástup kacířů se raduje a jásá,
[: vždyť prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

4. Na rohu ulice vrah o morálce káže,
před vraty věznice se procházejí stráže,
z vojenských pancířů vstříc černý nápis hlásá,
[: že prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

R: Nad palácem vlády ční prapor s gilotinou,
děti mají rády kornouty se zmrzlinou,
soudcové se na ně zlobili, zmrzlináře dětem zabili.

5. Byl hrozný tento stát, když musel jsi se dívat,
jak zakázali psát a zakázali zpívat,
a bylo jim to málo, poručili dětem
[: modlit se jak si přálo Veličenstvo Kat. :]

6. S úšklebkem Ďábel viděl pro každého podíl,
syn otce nenáviděl, bratr bratru škodil,
jen motýl smrtihlav se nad tou zemí vznáší,
[: kde v kruhu tupých hlav dlí Veličenstvo Kat. :]

Karel Zich: Alenka v říši divů

1. G
Telegram s adresou svět,
C
píšu v něm pět vlídných vět - D
jedné G
dívce.D7

G
Kdopak ví kam jej zítra pošta doručí
C
a kolik náhod mu poručí
D
chtěl bych jen vidět zář očí, které G
budou je číst.D7

R.
G
Šel bych cestou prašnou co nikdo nezměří,
C
sám jedenkrát bych s plnou brašnou cinknul u dveří,
bude D
v očích mít úžas jak Alenka v říšiG
divů.D7

G
I když dá mi košem až řádky bude číst,
já C
chtěl bych být tím listonošem, neboť jsem si jist,
bude D
v očích mít úžas jak C
Alenka v říši divů.D7

2. G
Já nechal všechna okna dokořán
C
a díval se na svět ze všech stran, D
jak se G
koulí.D7

G
A celý den přemítám o dívce neznámé,
C
proč už se dávno neznámeD
,Snad adresu najde toto G
poselství mD7
é.

3. G
Odmítli můj telegram
C
a řekli poslat jej není kam - D
adresa G
scházíD7
.
G
A celý den přemítám o dívce neznámé,
C
proč už se dávno neznámeD
,Snad adresu najde toto G
poselství mD7
é.

...
[: bude D
v očích mít úžas jak C
Alenka v říši divů.D7
:]

Kryštof: Cesta

Intro: C G Ami F G

1. Tou C
cestou
Tím směrem prý bych se Gsus4
dávno měl G
dát
Když Dmi
sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají
Kus F
něhy ti za nehty G
slíbí a dají

2. Víc síly
se prát, na dně víc dávat než brát.
A i když se vleče a je schůdná jen v kleče
Donutí přestat se zbytečně ptát

R: Jestli se C
blížím k cíli
Kolik G
zbývá víry, kam Ami
zvou
Svodidla, co po tmě mi F
lžou?G

Zda couvám zpátky
A plýtvám řádky, co řvou
Že už mi doma neotevřou

3. Nebo jít s proudem
Na lusknutí prstu se začít hned smát,
Mít svůj chodník slávy a před sebou davy
A přes zkroucená záda být součástí stáda

4. Ale zpívat
A hrát, kotníky líbat, a stát
Na křídlech všech slavíků, a vlastně už ze zvyku
Přestat se zbytečně ptát

Kryštof: Ty a já

1. Znám C
milion blyštivých měst v nich milion F
dveří
za G
nimi labyrinty cest co mě lákají C
dál
a C
nad tím vším ještě víc hvězd chceš ať mě F
střeží
G
abych se neztratil abych se nenachyC
tal Emi7

R: ProtožeF
ty a já jsme G
jedno jen ze dvou částí
protože F
ty a já jsme G
dvě křídla nad propastí
a tak C
doufám, že to co mě i tebe tak F
mrazí
G
nejsou jen tři tečky na konci C
frá-zí Emi
Emi7

a tak C
doufám, že to co mě i tebe tak F
mrazí
G
nejsou jen tři tečky na konci C
frá-Emi
zí

2. Znám sto tisíc scénářů v nich sto tisíc rolí
a uprostřed všech ta jediná co bych chtěl hrát
je to ta co jsi vepsala do snářů a co nás pojí
co s ní každý den vstávám a večer jdu spát

trumpeta: Am Fmaj7 Em F FG Am Fmaj7 Em F G

a tak doufám, že to co mě i tebe tak mrazí
nejsou jen tři tečky na konci frází
a tak doufám, že to co mě i tebe tak mrazí
nejsou jen tři tečky na konci frází

Lidové: A já tě nechci

1. E
Běží voda běží, po kameni H7
šustí,
řekla mě má milá, že mě už opuE7
stí
teče voda teče, po kameni H7
skáče
když tě milá nechá, ať si jiný E
pláče.

R: [: E
A já tě nechci a já tě nemiluju a já tě H7
nemám rád :]
[: ProH7
tože už ráno, protože už ráno, má si tě jinej E
brát. :]

2. U našeho dvora, teče voda dvojí,
tak si jen nemysli, že ty budeš mojí
za horou vysokou, zapadá slunečko,
já tebe nechci, falešná dcerečko.

3. Když už jsi věděla, to co vím až dneska
mohla sis ušetřit svoje slova hezká
hezká slova hezká, málo lásky ke mně
jak jsem teď bož rád, že tě nemám v domě.

4. Taková falešná, jak ta by tam žila,
iba jejich trápení a taková jsi byla
budeš-li taková, někomu jen zbývá
že když tě dostane, ať tě taky hlídá.

Lidové: Co jste hasiči

1. A
Co jste hasiči, co jste dělaE
li,
E7
[: že jste nám ten pívo, pívo pívovárek shořet nechaA
li. :]

2. Shořet nechali, i tu hospodu,
[: my starý mazáci, starý ulejváci, máme pít vodu. :]

3. Vodu nepijem, my pijeme rum,
[: vodu pijou žáby, pívo starý báby, my pijeme rum. :]

4. Za dva za čtyři, už tu nebudem,
[: už vás milí páni, páni lampasáci, zdravit nebudem. :]

Lidové: Kdyby tady byla taková panenka

1. G
Kdyby tady byla taková panenka,
D7
která by mě chtěG
la.
C
Která by mě chtěla G
syna vychovala,
D7
přitom pannou G
byla.

2. Kdybych já ti měla syna vychovati,
přitom pannou býti.
Ty by jsi mě musel kolébku dělati,
do dřeva netíti.

3. Kdybych já ti musel kolébku dělati,
do dřeva netíti.
Ty bys mi musela košiličku šíti,
bez jahel a nití.

4. Kdybych já ti měla košiličku šíti,
bez jahel a nití.
Ty by si mě musel žebřík udělati,
až k nebeské výši.

5. Kdybych já ti musel žebřík udělati,
až k nebeské výši.
Lezli bysme spolu, spadli bysme dolů,
byl by konec všemu.

Lidové: Ku Praze uhání vlak

1. E
Ku Praze uhání vlak, v něm krásná dívenka A
tak,
[: H7
jede do města aby užiB7
la, co na venkově chudák ztratiE
la. :]
H7
jede do města aby užiB7
la, co na venkově chudák ztratiE
la.

R: E
Pepíčku těš se, Mařenko A
nač pak,
až půjdem H7
z hospody, budem se E
mačkat.
E
Pepíčku těš se, Mařenko A
nač pak,
až pudem H7
z hospody budem se E
mít.

2. U nádraží hlavního zavolala si na kočího,
[: Hej, pane kočí - vy tam, zavezte mě, však vy víte kam, :]

3. Zavezte mě do Grandhotelu, tam, co holky šmrdlaj citeru,
[: za kačku je piva sklenice, nelejvaj tam čupr číšnice. :]

R: 2×

Lidové: Na Pankráci

1. G
Na Pankráci na malém C
vršíčku
G
stojí pěkné stromořaD
dí
měl jsem holku, C
namluveG
nou,
ale jiný mi D
za ní choG
dí

2. Vy mládenci, kteří jste jako já,
nemilujte doopravdy
pomilujte, pošpásujte,
ale lásku jí neslibujte

3. Zdálo se mě ze čtvrtka na pátek
že jsem se svou Andulkou spal
probudím se, obrátím se,
ale jak mě ten sen oklamal

Lidové: Okolo Hradce

1. [:D
Okolo Hradce v malé zahrádce E
rostou tam tři růA7
že.:]
[: D
Jedna je G
červeA
ná, D
druhá je bíláA7
, D
třetí kvete modře.:]

R: D
Vojáci jdou, vojáci jdou, bože jaká je to A7
krása,
vojáci jdou, vojáci jdou, pěkně v řadách za D
sebou,
vojáci jdou, vojáci jdou, každé dívčí D7
srdce G
jásá,
vojáci D
jdou, vojáci jdou, pěkněA7
v řadách za sebouD
.

2. [:Kobylka malá, kovat se nedá, kováři nechce stát,:]
[:tak jako má milá, když se na mě hněvá, hubičku nechce dát.:]

3. [:Kobylka malá, kovat se dala, kováři postála.:]
[:tak jako má milá, když se udobřila, hubičku mi dala.:]

Lidové: Ta slepička kropenatá

1. C
Ta slepička kropenatá G
drobného peC
ří,
C
vzkázala mně moje milá, G
že mně nevěC
ří,
/: G
když nevěří, ať nechá, a já půjdu do svěC
taG
,
C
tam si budu namlouvati G
hezká děvčaC
ta. :/

2. Namluvil jsem si já holku slouží na faře,
já tam za ní nesmím chodit skrze faráře,
/: já tam za ní chodívám, boty v ruce nosívám,
pomaloučku, polehoučku dveře otvírám. :/

3. Náš pan farář hodnej člověk, on to dovolí,
abych se moch´ se svou milou vyspat v posteli,
/: do půlnoci jsem tam já, od půlnoci pan farář,
potom přijdou ministranti a pak zase já. :/

Lucie: Chci zas v tobě spát

Capo II

Intro: E Emaj7 C#m A (2x)

1. E
Mlčíš a svět je "fany" B
záhadou
C#m
stává se pro mě "hany" když A
dračí drápy tnou
E
temnice tmavá vříská B
bleskne tmou
C#m
mý vlasy loučí víská A
letí nad vodou

Ch: B
A hrubý síly vzývám A
snídám bezpráE
ví
B
tvý voči v hlavě vídám a F#m
je to všechno jedna velká síla
C#m
jestli se vážně hodíš A
nevím nejdu spát
B
na kolej kluky vodíš a A
ráno se chceš brát
C#m
jestli se ke mně hodíš A
snad jdu k tobě spát
B
s láskou se vůní brodíme A
postelový království
B
za koně nechce se mi A
dát jsem na tom
B
stejně mám tě C#m
rád
A
jablkem B
jablkem nejsi F#m
kousnu hloubš a zlíbám tě celou
A
mercy jó mercy tak opustit zoufalců B
ráj chci zas v tobě C#m
spát

C#m A F#m A B

2. E
Říkáš že svět je krásnej svět je zlej
až naše hvězda zhasne haudy haudy hej
štěstím se lůza brodí neříkám
hledá pravdu rodí neví nesvlíká
se lásko

Ch:

C#m A F#m A

Ch: C#m
Sami se k břehům kloníme A
sami jak bezvládnej proud
F#m
sami se proti vlnám stavíme A
sami se chcem zbavit těch pout
C#m
sami se k břehům kloníme A
sami jak bezvládnej proud
F#m
sami se proti vlnám stavíme A B

A
jsem na tom B
stejně mám tě C#m
rád
A
jsem na tom B
stejně mám tě C#m
rád
A
jablkem B
jablkem nejsi F#m
kousnu hloubš a zlíbám tě celou
A
mersi jó mersi tak opustit zoufalců B
ráj chci zas v tobě C#m

Lucie: Sen

Capo IV

1. Stíny C
dnů a snů se k obratníkům F
stáčí
Ruce C
snů černejch se snaží zakrýt F
oči
Světlo Dmi
tvý prozradí proč jáC
vím
S novým Dmi
dnem, že sF
e zas navG
rátí

2. Mraky C
se plazí, vítr je F
láme
Stíny tvý C
duše rozplynou se v F
šeru
Ve vDmi
lnách opouští, po hodináchC
mizí
A měDmi
síc nový stF
íny vyplaG
ší

R: Proud motýC
lů unáší strach
Na listy F
sedá hvězdnej prach
Proletí Ami
ohněm a mizí stále dG
ál
Neslyšný C
kroky stepujou
V nebeským F
rytmu swingujou
Že se Ami
ráno, že se ráno vytrG
atí

3. C
Stíny dnů vyrostou a F
zmizí
NC
ebeský znamení, rosvěcujou hF
vězdy
VšechnoDmi
ví z povzdálí vedou naše C
kroky
A měDmi
síc nový stF
íny vyplG
aší

R: …

R: Proud motýC
lů unáší strach
Na listy F
sedá hvězdnej prach
A nový sAmi
tíny, a nový stínyG
vyplaší

Marta Kubišová: Dobrodružství s Bohem Panem

1. Ami
Je půlnoc nádherná, G
spí i lucerna,
F
tys' mě opustil E
ospalou,
tu v Ami
hloubi zahrady G
cítím úklady,
s F
píšťalou E
někdo sem kráAmi
čí,
hráC
náramně G
krásně a na mě
F
tíha podivná E
doléhá,
C
hrá náramně, G
zná mě, nezná mě,
F
něha a E
hudba až k pláAmi
či.

2. Pak náhle pomalu skládá píšťalu,
krok, a slušně se uklání,
jsem rázem ztracená, co to znamená,
odháním strach, a on praví:
Pan jméno mé, mám už renomé,
Pan se jmenuju a jsem bůh,
Pan, bůh všech stád, vás má, slečno, rád,
jen Pan je pro vás ten pravý.

3. Ráno, raníčko, ach, má písničko,
Pan mi zmizel i s píšťalou,
od Pana, propána, o vše obrána,
ospalou najde mě máti,
hrál a ve tmě krásně podved' mě,
kam jsem to dala oči, kam,
Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh
počítám "dal" a "má dáti".

Marta Kubišová: Zdivočelá Země

1. Proč jen mou C
zem
D
tak zkouší G
Bůh
Emi
dobrým vše Ami
vzal
D
a zlým přál G
sluch

2. Dal právo lžím
a pravdě půst
a nám všem strach
a zámek úst

R: Moudrým jen C
stín
D
odvážným G
drát
Emi
a moc a Ami
zář
D
těm druhým

3. Nám zůstal vzdor
s jistotou v nás
že půjdou pryč
jak sníh a mráz

R: Je přátel pár
co s vámi jdou
a v nouzi vám
dál věrni jsou

4. I láska vám
díl slunce dá
a chvíle zlý
ty přejdou

5. Kam půjdeš ty
kam půjdu já
ty země má
zdivočelá

Mig 21: Chci ti říct

@||__'↓_'↓_'__||_↓'_↓'__'__||
@100bpm

Intro: Gmi7 C7 Gmi7 C7 ×2

1. Gmi7
Chladná C7
rána jsou Gmi7
tomu, kdo C7
strádá
Láskou bolestnou neopětovanou
Pokud víš, jak rád tě mám a ty mě máš ráda
Chuť a vůni tvou nejde zapomenout

R: Chystá Dmi
se prej konec C
světa, tramtaGmi
dá
Dmi
mě jen jedna C
věta napaB
dá …pojď s tim ven!

F
Chci ti říct, že C
mám tě rád, že Gmi
miluju tě jako blázen
Chci si nechat tetovat jen jméno tvé, chci vypít bazén
vody, kterou plavala jsi, zasadit si tvoje vlasy,
rozfoukat je do ulic chci ti říct, že rád tě mám víc

B7 2 takty

2. Dýcháš na mou tvář, já na tvou dýchám
Chvěješ se myšlenkou, že se rozední
Děláš jako že nespěcháš, já že nepospíchám
Nechce se z objetí, když je poslední

R: Chystá se prej konec světa, tramtadá…
Chci ti říct, že mám tě rád…

(var. solo)
F
C
Gmi

kytara jen položí první akord

Rec: [: B7
Mít tak promyšlenej plán,
předem fakt moc se omlouvám
ale ode dneška od půl jedný
musíme bejt zodpovědný :] 2×

B7
Mít tak promyšlenej plán,
ale nemám ho, nemám ho, nemám … a tak

R: Chci ti říct, že mám tě rád…

(var. solo)
F
C
Gmi

Michal Penk: O bláznech

1. E
Nevěř lidem, když jsou jak H
psi, v A
boudách, E
tloustnou
E
pro ně je víra míň než H
kost, A
pro níž E
kousnou

Ref:. E
Blázen by jsi A
byl, kdybys pro ně E
žil, F#mi
kdybys krásný řeči E
uvěřil
E
Jen blázni stavěj A
most, jinejm pro raE
dost, G#mi
nejsměšnější A
bejvá upřímH
nost.

2. Ty blázne s láskou bys jen byl, k pláči, k smíchu
Jak nemocnou krev jí vypusť z žil, dítě, hříchu.

Ref:. Blázen by jsi byl, kdybys pro ně žil …

solo.
E
H
A
E
E
H
A
E
H

F#
Teď muC#
síme H
vstát, sF#
lyšíš už jdou, sčítaj, blázny
F#
Tebe nezastavěj máš víru C#
svou [H
blázne, F#
blázne
[: F#
na ná na ná na na C#
na, H
na na, F#
na na :]

Michal Tučný: Abych tu žil

1. Kapsy C
mám, - F
abych v nich měl C
díru,
boty mám - a na nich letní G
prach.
Pod šiE
rou obloE7
hou jsem se Ami
sám usaF
dil,
že C
mám chuť v hlavě si Dmi
srovnat,
G7
pro co jsem C
žil.

2. Píseň mám, abych měl co zpívat,
oheň mám, aby mě tu hřál.
Pár snů mám, abych dál za nocí je tu snil,
že mám jeden lidskej úděl ten,
abych tu žil.

3. Louky mám, abych se moh' toulat,
lesy mám, abych měl kam jít.
Dlouhý proud řeky mám, abych shýbnul se a pil,
že mám to výsadní právo,
abych tu žil.

modulace do D dur

4. Slunce D
mám, - G
na cestu mi D
svítí,
štíty hor - a jejich úboA
čí.
Lásky F#
mám nesčetF#7
né, abych se Hmi
sám přesvědG
čil,
že D
mám to, co mi Emi
stačí,
A7
abych tu D
žil.

zpět do C dur

5. Kapsy mám, - abych v nich měl díru,
boty mám - a na nich letní prach.
Pod širou oblohou jsem se sám usadil,
že mám chuť v hlavě si srovnat,
pro co jsem žil.

Michal Tučný: Buráky

1. G
Když Sever válčí s Jihem a C
zem jde do válG
ky
a v polích místo bavlny, teď A
rostou bodláD
ky.
G
A ve stínu u silnice vidíš C
z Jihu vojáG
ky,
jak se tu válej' v trávě a D
louskaj' buráG
ky.

Ref: G
Hej hou, hej hou, nač C
chodit do válG
ky,
je lepší doma sedět a A
louskat buráD
ky.
G
Hej hou, hej hou, C
nač chodit do válG
ky,
je lepší doma sedět a D
louskat buráG
ky.

2. Plukovník sedí v sedle, volá: "Yankeeové jdou!"
Ale mužstvo v trávě leží, prej už dál nemohou.
Pan plukovník se otočí a koukne do dálky,
a vidí tu slavnou armádu, jak louská buráky.

Ref: Hej hou, hej hou…

3. Až tahle válka skončí a jestli budem žít,
své milenky a ženy pak půjdem políbit.
Když zeptají se: "Hrdino, cos' dělal za války?"
"Jo, flákal jsem se s kvérem a louskal buráky."

Ref: Hej hou, hej hou…

Michal Tučný: Pověste ho Vejš

Na dnešek jsem měl divnej sen. Slunce pálilo a před salonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed šibenice z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy odsouzenci kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením, ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek:

R1: Pověste ho Ami
vejš, ať se houpá, pověste ho C
vejš, ať má G
dost.
Pověste ho Dmi
vejš, ať se Ami
houpá, že tu G
byl nezvanej Ami
host.

1. Pověste ho, že byl jinej, že tu s námi dejchal stejnej vzduch.
Pověste ho, ze byl línej a tak trochu dobrodruh.

2. Pověste ho za El Passo, za snídani v trávě a lodní zvon.
Za to že neoplýval krásou, že měl F
country rád, že se E
uměl smát i Ami
vám.

R2: Nad hlaC
vou mi slunce G
pálí konec Dmi
můj nic neodC
dáG
lí,
do svých C
snů se dívám z G
dáli.
A do Dmi
uší mi stále zní tahle E
moje píseň poslední

3. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad.
Za to že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

R2: Nad hlavou mi slunce …

R1: Pověste ho vejš …

4. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib.
že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb.

5. Pověste ho, ze se koukal, ze hodně jed a hodně pil.
ze dal přednost jarním loukám a pak se usadil a pak se oženil a žil.

R1: Pověste ho vejš …

Michal Tučný: Tam u nebeských bran

D A D B

1. G
Měl jsem D
rád pár písní v nich jsem A
žil
cesty toulavý ty o kterých jsem D
snil
s vlídnou G
tmou když v letě kráj šel D
spát
G
poznal D
jsem že A
tenhle svět mám D
rád

2. Bez řečí jsem každou práci vzal
A měl problémy že málem jsem to vzdal
Po každé jsem vstal a zkoušel jít
Pro tu čest že směl jsem vámi žít

®: G
Měl jsem A
rád
Stín stroG
mů, říčný D
proud
G
Štíty A
hor co nejG
dou překleD
nout
KrásnějG
ší svět vůbec nehleD
dám
G
To řeknu D
vám
Tam A
u nebeských D
bran G D A D G D

3. Dětský smích A vlání konský hřív
Něco moudrých vět Co měl jsem znát už dřív
Slunce zář Když hřála do mých zad
Poznal jsem Že tenhle svět mám rád

®:

®:

To řeknu vám
Tam u nebeských bran

Národní obroditel Jenda Vašek ze Studnic: My jsme sbor

1. C
My jsme sbor, my jsme sbor dobrovolných hasiG
čů
My jsme sbor, my jsme sbor dobrovolných hasiC
čů
My jsme sbor, my jsme sbor dobrovolných hasiF
čů
My jsme sbor, my jsme sbC
or dobrovG
olných hasiC
čů

1. Anča drž… Anča drž… Anča držka plechová,
Anča drž… Anča drž… Anča držka plechová,
Anča drž… Anča drž… Anča držka plechová,
Anča drž… Anča drž… Anča držka plechová.

2.
: A kurva… a ku rva… a ku rvačce nedošlo. :

3.
: Vymrdal… Wimr dal… Wimmer dal překrásnej gól. :

4.
: Su piča… supy ča… supy často létají. :

5.
: Mě stojí… město jí… a vesnice hladoví. :

6.
: Čůráku… čůrá ku… čůrá kuřák ve vlaku. :

7.
: Čůráci… čůrá ci… čůrá cikán na práci. :

8.
: Liž koule… liškou le… liškou lemovaný plášť. :

9.
: Vyjebu… vyje bu… vyje buldok na měsíc. :

10.
: Našukat… našu Kat… našu Katku přejel vlak. :

11.
: Poštěvak… poště vak… poště vaky ukradli. :

12.
: Když seru… když se rů… když se růže červená. :

13.
: Když serem… když se Rem… když se Remek narodil. :

14.
: Já mám pij… já mám pij… já mám pionýrskej kroj. :

15.
: Souloží… sou loži… sou ložiska na skladě. :

16.
: Ty píčo… týpí čo… típí čouhá ze křoví. :

17.
: Už hovna… už ho v ná… už ho v náručí nesou. :

Nedvědi: Kočovní herci

orig kapo 2

G
Laciné šminky, přilepený nos
budka s Ami
nápovědou
C
to pro ty co zapomněli
D
jak svou roli mají G
správně hrátG7

R.: C
Kočovní herci tu D
jsou, máky kvetou
C
principál je G
pán
C
kočovní herci tu D
jsou, s nimi léto C
přijelo G
k nám

A když lidi nejdou - prázdný mají sál
tak zas popojedou
stejně musí na neděli
paní principálka prádlo prát

R.:

Všichni jsme herci-jenom někdo víc
nebo míň umí hrát
naše trapné komedie
nikdo nechce ale vážně brát

R.:

Kočovní herci tu jsou, s nimi léto
přijelo k nám

Nedvědi: Rodné údolí

1. Cesta D
má přede mnou v dáli G
mizí,
každý D
krok v srdci mém zaboA
lí,
zakrátD
ko bude D7
mi všechno G
cizí,
nespatD
řím své A
rodné údoD
lí.

Ref: Ja volám D
nashledanou, G
nashledanou,
D
nashledanou, A
rodné údoD
lí,
Ja volám D
nashledanou, G
nashledanou,
D
při vzpomínce A
srdce zaboD
lí.

2. Oči mé nevidí, jak se stmívá,
nevidí, co jsem měl tolik rád,
jediné, co mi teď ještě zbývá:
rodnému údolí sbohem dát.

Ref: Ja volám D
nashledanou…

3. Proč se den za každou nocí vrací,
proč se čas na chvíli nezastaví,
nemusel bych ti své sbohem dáti,
kdyby dnešní den navěky byl.

Ref: Ja volám D
nashledanou…

Nedvědi: Skládanka

1. Tak od dneška A
vím, jak zavíráš Hmi
oči, když pusu ti A
dávám,
jak otáčíš hlavu, všechno už Hmi
víš, to, co bych A
chtěl,
snad se mi E
zdáš, nebo nechápu nic,
snad jsem jen F#mi
blázen, co chtěl bych D
víc,
ty můj A
vánku, skládanko Hmi
hezká z kouzelnejch E
chvil.

2. Do závěsů nutí se den a my máme půlnoc,
cítím tvůj dech a trochu se bráním hladit tě víc,
poprvé blízko, blízko tě mám
a tvoje tvář je plná stop mých,
začnu se bát, jestli to moje rád ti neublíží.

3. A už se mi stýská, pitomej čas, už musíš jít,
uklidím okurky, polštáře, naposledy pusu ti dám,
ruce si chvíli nebudu mýt,
pel z tvojí kůže nechci si vzít,
tak zase zítra, ty můj vánku milovaný.

4.=1. + milovaA
ná …

Nedvědi: Stánky

1. D
U stánků na G
levnou krásu
D
postávaj a Em
smějou se času
s D
cigaretou a A
holkou co nemá kam D
jít.

2. Skleniček pár, pár tahů z trávy
uteče den jak večerní zprávy
neuměj žít, bouřej se a neposlouchaj.

R: G
Jen zahlídli svět maj na A
duši vrásky
tak máD
lo jen, tak málo Em
je lásky
D
ztracená víra A
hrozny z vinic neposbíD
rá.

3. D
U stánků na G
levnou krásu D
postávaj
a ze Gmi
slov a hlasů D
poznávám
jak A
málo jsme jim stačili D
dát.

Neznámý interpret: What Shall We Do With a Drunken Sailor

1. Ami
What shall we do with a drunken sailor
whG
at shall we do with a drunken sailor
whAmi
at shall we do with a drunken sailor
early Emi
in the mAmi
orning?

Ref: HAmi
ooray and up she rises hG
ooray and up she rises
hAmi
ooray and up she rises early Emi
in the mAmi
orning.

2. Put him in the longboat 'till he's sober…

3. Shave his belly with a rusty razor…

4. Put him in bed with captain's daughter…

Olympic: Bon Soir Mademoiselle Paris

1. Emi
Mám v H7
kapse jeden Emi
frank,
jsem D7
nejbohatší z G
bank nad SeiH7
nou,
mám víc než krupiér,
stíny Sacre Coeur nade mnou.

R: C
Láska je D
úděl G
tvůj,
Ami
pánbůh tě H7
opatEmi
ruj,
[: bon soC
ir, maD
demoiselle, PaEmi
ris. :]

3. Znám bulvár Sant Michel,
tam jsem včera šel s Marie Claire,
vím, jak zní z úst krásných žen,
ta slůvka: Car je ťaime, oh ma cher.

R: Láska je úděl tvůj, …

Olympic: Jasná zpráva

Sólo: 2×

1. SG
končili jsme, jasná zpráva,
Emi
proč o tebe zC
akopávám dD
ál,
Ami
projít bytem C
já abych se bG
ál.

2. Dík tobě se vidím zvenčí,
připadám si starší menší sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

Ref: Emi
Pěnu s vůní jHmi
ablečnou, vEmi
yvanulý sHmi
prej,
Emi
telefon, cos uG
střihla mu šňD
ůru,
Emi
knížku krásně zHmi
bytečnou, Emi
co má lživý Hmi
děj,
Emi
píše se v ní, jG
ak se lítá vD
zhůru,
lítá vAmi
zhůru, ve dvou vzD
hůru.

2. Odešla's mi před úsvitem,
mám snad bloudit vlastním bytem sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

Sólo: 2×

Ref: Pěnu s vůní jablečnou…

3. Skončili jsme jasná zpráva,
není komu z okna mávat víc,
jasná zpráva, rub, co nemá líc.

Sólo: 2× 4/4

E:|-7---------|-----------7--7-------|----7-8-10-12--12-10-8-|-7--------
B:|---8-------|---7-8-10--------10-8-|-10--------------------|---8------
G:|-----7~~~~-|-9--------------------|-----------------------|-----8~~~-
D:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
A:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
E:|-----------|----------------------|-----------------------|----------

Olympic: Je to Tvá vina

G
Je to tvá vina, ty jsi příčina F
svýho smutnění
G
Chápej má milá, ty jsi svítila, F
já měl zatmění

Ami
To se někdy tak G
stává vítězkám
F
Zvyklejm na stupních G
stát
Ami
Že se začnou těch G
co ji netleskaj F
bát
Ami
To se někdy tak G
stává ješitám
F
Co jsou zvyklý jen G
brát
Ami
Já z klidu tě G
krásně rozkmital F
rád, G
rád

C
Říkáš jak jsem tě G
skoupal
a žes byla Dmi
hloupá a nemáš chuť F
žít
C
Že ti po srdci G
čmárám, že je po mně Dmi
spára
C
Že jen jsem tě G
houpal a tep že ti Dmi
stoupá
Tím jak mě chceš F
mít
C
Však pod tím vším G
pýcha
Už chystá se Dmi
dýchat a G
znít

Je to tvá vina, ty jsi příčina svýho smutnění
Chápej má milá, ty jsi svítila, já měl zatmění

To co stalo se, nejde odestát
Nejspíš to bude tím
Že já sejmul tvůj vzácnej majestát, vím, vím

Olympic: Jsem tak línej

G
I když ráno nechci C
spát, G
nechce se mi vůbec C
vstát
D
Přemejšlím, proč C
jsem tak G
línej C G

G
Vlastně mě nic nenuC
tí, G
ležet téměř bez hnuC
tí
D
Po ránu nejsem C
příliš G
vlídnej

Peřina mě objímá, jak ta láska nevinná
Polední čas se zvolna blíží
Mozek ten už pracuje, tělo silně vzdoruje
A oči se mi zas už klíží

Emi
Právě teď zase začal C
zvonit telefón
Já G
ležím klidně dál, rád Ami
nemám tenhle tón G C

C
Ať volá kdo chce co chce G
mě to nevzruEmi
ší
Má Ami
poloha je skvělá, mám D
polštář v náručí C G

Je tu někdo kdo to ví, že mám všechno hotový
Co bude dál je trochu matný
Nemám žadný migrény, či sociální problémy
Jenom s láskou je to nějak špatný

Olympic: Olympic - MIX

ŽELVA
G
Ne moc C
snadno se G
želva C
po dně hoG
níC G C

G
velmi C
radno je pG
lavat C
na dno za G
níC G C

potom D
počkej, až se zeptá na to, Emi
co tě v mozku lechtá,
G
nic se C
neboj a G
vem si C
něco od G
níC G C

KRÁSNÁ NEZNÁMÁ
G
Když se ti dívC
ám do A
očD
í
G
všechno seC
ve mně otA
očD
íC

musím se tomu začít D
smát
G
to jsem zC
vědav, G
jak mi D
dneska G
budC
eš G
lhátD
.

DEJ MI VÍC SVÉ LÁSKY
A Emi
vymyslel jsem spoustu nápadů, G
aů,
co Emi
podporujou hloupou nálaD
du, aH7
ů,Emi

hodit klíče do kanálu,
A
sjet po zadku Ami
holou skálu,
Emi
v noci chodit H7
strašit do Emi
hradu.

OKNO MÉ LÁSKY
G
Kdo tě líbá, když ne C
já, G
kdo tě hlídá když ne C
já,
G
okno v přízemí je F
zavřené i C
dnes, lásko G
má.

OSMÝ DEN
G
Z kraje týdne málo jsem C
ti G
vhod,C

G
ve středu pak ztrácíš ke mně C
kód,
Ami
sedmý den jsem s tebou i když D
sám,
osmý den G
schází nám.C G C

JAKO ZA MLADA
Emi
Jsem to já jak zamlada, A7
i když jinak teď vD
ypadám,
Emi
stále mám stisk buldočí, A7
k tomu pár vrásek uD
očí,
nC
ázory jsem Ami
málo změnil, mD
uziku mám rG
ád,
Ami
co jsem cenil, cením dál už zC
řejmě napořD
ád.

DĚDEČKŮV DUCH
G
Nad C
VltaG
vou je C
cosi, G
plouC
ží se G
to v ráC
kosí,
G
k mé C
hrůze G
je to C
cosi - G
dědC
ečkův dG
uch,
ó, nech mě F
býtC
, F
já C
už víckD
rát nebudu pG
ít.C G

JASNÁ ZPRÁVA
G
Skončili jsme, jasná zpráva,Emi

proč o tebe C
zakopávám D
dál,Ami

projít bytemC
já abych se G
bál.
G
Dík tobě se vidím zvenčí,Emi

připadám si C
starší menší D
sám,Ami

kam se kouknu, C
kousek tebe G
mám.

Olympic: Osmý den

1. G
Z kraje týdne málo jsem C
ti G
vhodC

G
ve středu pak ztrácíš ke mně C
kód
Ami
sedmý den jsem s tebou i když D
sám
osmý den G
schází námC G C

2. V pondělí máš důvod k mlčení
ve středu mě pláčem odměníš
v neděli už nevím že tě mám
osmý den schází nám

R: D
Tužku nemít C
nic mi nepovG
íš
D
řekni prosím C
aspoň příslG
oví
D
osmý den je C
nutný já to Ami
vím
C
sedm nocí Ami
spíš jen G
spíš vždyť víš

3. Někdo to rád horké jiný ne
mlčky naše láska zahyne
pak si řeknem v duchu každý sám
osmý den scházel nám

R: Tužku nemít …

Olympic: Otázky

1. KC
olik mám ještě dní, nF
ež přijde poslední,
jG
ak dlouho budu ještě zpívat a hrC
át,
kolik je na zemi cest, ktF
erou mám dát se vést,
nG
ebo už myslet mám na návrC
at?

R: Posečkej, lásko mC7
á, okamžiF
k, vžD
dyť svět je veliký otazG
ník,
pC
ořád se jenom ptáš F
a odpovědi, G
tý se nedočC
káš.

*: JE
á jen vím: v zimě strom nAmi
ekvete,
v lAmi/G
étě sníh nF
epadá, v nE
oci je tmAmi
a,
rád tě mAmi/G
ám, jen neptF
ej se, prC
oč - nevím sG
ám.

2. Kde je tvůj dětský smích a proč je láska hřích,
kolik jen váží bolest člověčí,
proč je zlato drahý kov a proč je tolik prázdných slov,
proč chce každý být největší?

*: Já jen vím: řeky proud musi dál,
v žilách krev pěnivá, kdo ji tam dal,
rád tě mám, jen neptej se, proč - nevím sám.

3. Kolik je slunci let: milion nebo pět,
myslíš, že zítra ráno vyjde zas,
kolik je ulic, měst, proč umí kytky kvést,
proč nikdo neslyší můj hlas?

Olympic: Želva

1. ND
e moc snG
adno se žD
elva pG
o dně honD
í,GDG

vD
elmi rG
adno je plD
avat nG
a dno za nD
í,GD

potom pA
očkej, až se zeptá na to, cHmi
o tě v mozku lechtá,
nD
ic se nG
eboj a vD
em si nG
ěco od nD
í.GDG

2. Abych zabil dvě mouchy jednou ranou,
želví nervy od želvy schovám stranou,
jednu káď tam dám pro sebe a pak aspoň pět pro tebe,
víš, má drahá, a zbytek je pod vanou.

R: KdD
yž si nA
ěkdo pG
ozor nedD
á, jak se vlA
astně žG
elva hledD
á,
G
ona ho na něco nachytA
á, G
i když si to později vyčítA
á.

3. Ne moc lehce se želva po dně honí,
ten, kdo nechce, tak brzy slzy roní,
jeho úsměv se vytratí, a to se mu nevyplatí,
má se nebát želev a spousty vodní.

Pavel Bobek: Veď mě dál cesto má

1. G
Někde v dálce Emi
cesty končí,
D
každá prý však C
cíl svůj G
skrývá
Někde v dálce Emi
každá má svůj cíl
D
ať je pár chvil dlouhá C
nebo tisíc G
mil

R: Veď mě G
dál, cesto D
má,
veď mě Emi
dál, vždyť i C
já
Tam kde G
končíš, chtěl bych D
dojít
Veď mě C
dál, cesto G
má

2. Chodím dlouho po všech cestách,
všechny znám je, jen ta má mi zbývá
Je jak dívky co jsem měl tak rád
Plná žáru bývá, hned zas samý chlad

*: Emi
Pak na D
patník G
poslední
napíšu křídou C
jméno své
A pod G
něj, že jsem D
žil hrozně rád
Emi
Písně své, co mi F
v kapsách zbydou
C
Dám si bandou G
cvrčků hrát
A D
půjdu spát, půjdu D7
spát.

Petr Novák: Bláznova ukolébavka

G
Máš, má ovečko, D
dávno spát i C
píseň ptáků G
končí,
G
kvůli nám přestal D
vítr vát, jen C
můra zírá G
zvenčí,
já D
znám její zášť, tak C
vyhledej skrýš,
zas A
má bílej plášť a v C
okně je D
mříž.

Ref:
G
Máš, má ovečko, D
dávno spát,
a C
můžeš hřát, ty mě A
můžeš hřát,
vždyť G
přijdou se C
ptát,
C
zítra zas G
přijdou se C
ptát,
C
jestli ty v G
mých předstaC
vách už G
mizíš.

Ref: G
Máš, má ovečko…

G
Máš, má ovečko, D
dávno spát, dnes C
máme půlnoc G
temnou,
G
ráno budou nám D
bláznům lát, že C
ráda snídáš se G
mnou,
proč D
měl bych jim lhát, že C
jsem tady sám,
když A
tebe mám rád, když C
tebe tu D
mám.

Ref: G
Máš, má o večko…

Petr Novák: Povídej

@220bpm

1. C
Povídej jestli té má G
hodně rád víc než C
já
C
Jestli když večer jdeš G
spát ti polibek C
dá
tak jako Emi
já ,to už je F
dávno, tak povíC
dej, G
jen povíC
dej

2. Povídej nechal té být, vždyť měl té tak rád
Nebos ho nechala jít, když šel k jiný spát
tak jako mne, to už je dávno,tak povídej,jen povídej, povíEm
dej

R: 2× C D F C
Áááá…

R: C
jestli se ti po mě D
stýská
F
když jdeš večer C
spát
C
Jestli když večer se bD
lízká
F
nepřestala ses C
bát

3. Povídej ne já se nevrátím ,bez domů spát
Svou lásku ti vyplatím,víc nemůžu dat
jak jsem dál dřív,to už je dávno tak povídej,jen povídej, povíEm
dej F C

R: Povídej, jestli se ti po mě stýská …

4.=3.

Petr Spálený: Montgomery

1. D
Déšť ti holka smáčelG
vlasy Emi

A7
Z tvých očí zbyl prázdnejD
kruh A7

D
Kde je zbytek tvojíG
krásy Emi

A7
To ví dneska snad jenD
bůh. A7

R: D
Z celé jižní eskadrG
ony Emi

A7
Nezbyl ani jedenD
muž A7

D
V Montgomery bijouG
zvony Emi

A7
Déšť ti smejvá ze rtůD
růž. A7

2. Tam na kopci v prachu cesty
Leží i tvůj generál
V ruce šátek od nevěsty
Ale ruka leží dál.

R: Z celé jižní eskadrony …

3. Tvář má zšedivělou strachem
Zbylo v ní pár těžkejch chvil
Proužek krve stéká prachem
Déšť jí slepil vlasy jak jíl.

R: Z celé jižní eskadrony …

4. Déšť ti šeptá jeho jméno,
šeptá ho i listoví.
Lásku měl rád víc než život,
to ti nikdy nepoví.

Pohádky: Zlatovlásko

1. Dmi
Vez mě loďko C
ke břehu, F
ná ná C
nana ná Dmi
ná
Dmi
jedu jedu C
pro něhu, F
ná ná C
nana ná Dmi
ná
jedu jedu pro krásu, ná ná nana ná ná
pro dívku s vlasy do pasu, ná …

R: ZlatoF
vlásC
ko, F
krásC
ko, Dmi
kdo ví, co bude A
dál,
ZlatoF
vlásC
ko, F
krásC
ko, Dmi
chce tě C
bohatý Dmi
král.

2. Jedu jedu pro pannu, ná ná nana ná ná
jakpak se k ní dostanu, ná ná nana ná ná
když ji najdu vyhraji, ná ná nana ná ná
náš pan král pak získá ji, ná ná nana ná ná.

R: Zlatovlásko, krásko, …..

3. Jiříku, co v očích máš, ná ná nana ná ná
že se tak smutně usmíváš ná ná nana ná ná
já s tebou tak šťasná jsem ná ná nana ná ná
už se těším na tvou zem ná ná nana ná ná.

Princezna ze mlejna: Princezna ze mlejna

1. D
Vím jedno návrší zámek A7
nádherD
nej
z nejhezčích pohádek ho zG
nám.
[: Stavěnej z křišťálu sahá D
k nebi pomálu
povětří přijde k A7
duhu princezD
nám :]

2. Bílé je lilium bílej krásnej sen
bílé je pravé hedvábí.
[:Jdu cestou necestou za svou bílou nevěstou
jiná mě na tom světě nevábí :]

3. Šípková růžičko z dávnejch příběhů
odkvítáš tiše v ústraní.
[: Odpusť mi svatej Ján, že tvou krásu nehledám
na jinou myslím večer před spaním :]

4. Stříbrná tůňka se zhlíží ve hvězdách
Velký vůz ztratil zákolník
[: Rozsypal nad náma celou fůru s hvězdama
jenom já nemám štěstí za troník :]

5. Já vím, že v tej noci plnej zázraků
vykvet' můj kvítek z poupěte.
[: Pomoz mi svatej Ján ať tu chvíli nezmeškám
než planě nazdařbůh odkvete :]

6. Vím jeden bílej mlejn, zámek stříbrnej,
v údolí znám to návrší.
[: V tom pěkným stavění je moje potěšení,
že na něj myslím, zatím netuší :]

7. Bílý je pápěří bílej dobrej den,
bílej je ubrus sváteční.
[: Ten kterýho já chci, nosí bílou čepici,
ostatní ženiši jsou zbyteční :]

8. Vím jedno oudolí, vím já pěknej mlejn,
už všechny kořeny v něm znám.
[: Bydlí tam panenka, voči má jak pomněnka,
jinou už na tom světě nehledám :]

9. Vím jedno oudolí, vím já pěknej mlejn,
míří sem cesta s přívozem.
[: Jde cesta - necesta, tady je má nevěsta,
nerovná se jí žádná z princezen :]

10. Vím jedno údolí, vím ja pěknej mlejn,
vedle něj rybník s rákosím.
[: Ta dívčí, co já znám, je má bílá princezna,
tu si já vod pantáty vyprosím :]

Rangers: Loď John B

Už G
vyplouvá loď John B., už vyplouvá loď John B.,
okamžik malý, jen než popluje v D
dál,
nechte mě G
ploutG7
, nechte mě C
plo-o-Cmi
out,
G
sil už málo mám, tak D7
nechte mě G
plout.

Nejdřív jsem se napil, na zdraví všem připil,
vím, že cesta má konec už má,
nechte mě plout, nechte mě plout,
sil už málo mám, tak nechte mě plout.

Sklenici svou dopil, zakrátko u mne byl,
okovy na mne dal a pistole vzal,
šerif John Stone, šerif John Stone,
moji svobodu vzal šerif John Stone.

Už vyplouvá loď John B., už vyplouvá loď John B.,
okamžik malý, jen než popluje v dál,
nechte mě plout, nechte mě plout,
sil už málo mám, tak nechte mě plout.

Spirituál kvintet: Tisíc mil

1. V nohách G
mám už tisíc Emi
mil,
stopy Ami
déšť a vítr sC
myl
a můj Ami
kůň i já jsme D7
cestou znaveG
ni.D7

2. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

3. Je tam stráň a příkrej sráz,
modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, kteří věřej' dětskejm snům.

4. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

5. V nohách mám už tisíc mil,
teď mi zbejvá jen pár chvil,
cestu znám, a ta se k nám dál nemění.

6. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

7. Kousek dál, a já to vím,
uvidím už stoupat dým,
šikmej štít střechy čnít k nebesům.

8. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.
[:Emi
jeden Ami
cíl, ten starej D7
známej bílej G
dům … :]

Svěrák & Uhlíř: Dělání

1. D
Když máš srdce zjihlé, G
když máš potíže, D
tak dej cihlu k cihle,
G
těsto do díže, Emi
upeč A
třeba chleba,D
postav Hmi
třeba zeď,
G
žal se A
krásně vstřebá, D
začniHmi
s tím hned teď, G
začniA
s tím
hnedD
teď.

Ref.: G
Dělání, A
dělání, D
všechny smutkyHmi
zahání,
G
dělání, A
dělání jeD
lék.
G
Dělání, A
dělání, D
to nám úsměv Hmi
zachrání,
G
dělání, A
dělání jeD
lék.

2. Když máš srdce zjihlé,když máš potíže,
tak dej cihlu k cihle, těsto do díže,
upeč třeba chleba,postav třeba zeď,
žal se krásně vstřebá,
začni s tím hned teď,
začni s tím hned teď.

2× Ref.

Svěrák & Uhlíř: Chválím tě země má

/ / značí nejdřív recitaci a potom zpěv

/D
Chválím Tě G
země má/
/D
Tvůj žár A
i mráz/
/D
Tvá tráva G
zelená/
/Dál A
vábí D
nás/

Máš závoj z oblaků
Bílý jak sníh
Hvězdo má, bárko zázraků
Na nebesích….

®: D
Ať před G
tvou planeD
tou
Hvězdný G
prach zameA
tou
D
Dej vláhu G
roslinám
D
Dej ptákům A
pít
A
Prosím D
svou přízeň G
dej i nám
D
Dej A
mír a D
klid

/ / znamená - recitace po zpěvu

Dej vláhu rostlinám /Chválím tě země má/
Dej ptákům pít / /Tvůj žár i mráz/
Svou přízeň dej i nám /Tvá tráva zelená/
Dej mír a klid /Dál vábí nás/

Máš závoj z oblaků
Bílý jak sníh
Má bárko zázraků
Na nebesích

®: Ať před tvou planetou
Hvězdný prach zametou……

D
Dej vláhu G
roslinám
D
Dej vláhu G
roslinám
D
Dej ptákům A
pít
D
Dej ptákům A
pít
A
Prosím D
svou přízeň G
dej i nám
A
Prosím D
svou přízeň G
dej i nám
D
Dej A
mír a D
klid
D
Dej A
mír a D
klid

Svěrák & Uhlíř: Kdyby se v komnatách

1. D
K životu na zámku Ami
mám jednu poznámku
G
Je tu neveselo, je tu D
truchlivo
V ostatních královstvích Ami
nezní tak málo smích
G
Není neveselo, není D
truchlivo

R. D7
Kdyby se v G
komnatách běhoun jak D
hrom natáh
A na něm Emi
akrobati A
začali D
kejklovati
D7
Kdyby nám G
v paláci pištěli D
dudáci
To by se Emi
krásně žilo, A
to by byl D
ráj

2. Kde není muzika, tam srdce utichá
Tam je neveselo, tam je truchlivo
Chtěla bych dvůr pestrý, kde znějí orchestry
Kde není neveselo, žádné truchlivo

R. Kdyby se v komnatách …

Svěrák & Uhlíř: Mravenčí ukolébavka

1. C
Slunce šlo G
spát
F
za hromádku G
klád
C
na nebi Ami
hvězdy klíG
čí.
C
Už nepraG
cuj, F
mravenečku G
můj,
C
schovej se G
do jehliC
čí.

2. Slunce šlo spát
za hromádku klád
na nebi hvězdy klíčí.
Už nepracuj, mravenečku můj,
schovej se do jehličí.

R. C
Máš F
nožičky C
uběhaG
né,
C
den F
byl tak těG
žký.
C
Pojď, F
lůžko máš C
odestlaG
né
C
v chládku F
od macešC
ky.

3. Spinká a sní
mravenec lesní
v hromádce u kapradí.
Nespinká sám,
s maminkou je tam,
tykadlama ho hladí.

Svěrák & Uhlíř: Severní vítr

1. Jdu s C
děravou patou, mám Ami
horečku zlatou
Jsem F
chudý, jsem sláb a C
nemocen
Hlava mě pálí a v Ami
modravé dáli
Se F
leskne a G
třpytí můj C
sen

2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí
Tam zbytečně budeš mi psát
Sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě
Já nechám si tisíc krát zdát

R: C
Severní C7
vítr je F
krutý,
počítejC
lásko má s G7
tím
C
k nohám ti C7
dám zlaté F
pruty
nebo se C
vůbec G
nevrátímC

3. Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem
Už slyším je výt blíž a blíž
už mají mou stopu, už větří že kopu
svůj hrob a že stloukám si kříž

4. Zde leží ten blázen, chtěl vilu, chtěl bazén
A opustil tvou krásnou tvář
Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek
Nad hrobem polární zář

Svěrák & Uhlíř: Ta naše hospoda

1. C
Ta naše hospoda F
odshora, odspoda,
C
to je pěkné zařízeG
ní.
C
Polívka hřeje se, F
hostinskej směje se,
C
že mu pivo G
dobře pěC
ní.

G
Ve sklepě jsou čtyři F
sudy, G
dva jsou lichý a dva F
sudý.
[: C
Pivo stoupá F
nahoC
ru, F
do naC
šeho G
bachoC
ru. :]

2. Ach táto, tatíčku, máš doma matičku
vlas jak sláma, oči jak len.
Máš doma dětičky rovné jak pětníčky,
vyjdi táto z hospody ven.

Na peci jsou čtyři děti, mohl bys jim vyprávěti
[: třeba o mládí a o vojně, po tom usnou pokojně. :]

3. Ta naše hospoda odshora, odspoda,
to je pěkné zařízení.
Polívka hřeje se, hostinský směje se,
že mu pivo dobře pění.

Náš táta tu dneska není, to je pane překvapení.
[: Proč je doma, já to vím, zásobil se lahvovým. :]

Svěrák & Uhlíř: Zavolejte stráže

R. C
Zavolejte stráže,
zbláznilo se páže,
zG
bláznilo se páže,
pF
rý chce dobýt hC
rad.

1. Skutálí si páže
kouli velké ráže,
kouli velké ráže,
můžete se smát.

2. Vám se asi zdá, že
páže nedokáže
páže nedokáže
ztéci pevný hrad.

3. To neznáte páže,
s koulí velké ráže,
s koulí velké ráže,
může se to stát.

Mezi. F
VáC
žeG
ní F
dosC
pěG
lí,
F
račC
te vsG
tát z F
posteG
lí.

R. Zavolejte stráže,
zbláznilo se páže,
zbláznilo se páže,
prý chce dobýt hrad.

4. To neznáte páže,
s koulí velké ráže,
s koulí velké ráže,
může se to stát.

Václav Neckář: Kdo vchází do tvých snů

1. Tvůj C
krok je lehký jako Emi
dech,
kudy Dmi
jdeš, tam začíná G
bál,
šaty C
tvé, ty šila tváEmi
máma,
nemáš Dmi
prsten, kdo by ti jej G
dal, nevím G7
sám. G6 G

2. Tvým bytem je studentská kolej,
jedna postel, gramofon,
Ringo Starr se z obrázku dívá,
já bych snad, co vidí jen on, viděl rád.

R1: Kdo vchází do tvých snů, má lásko,
když nemůžeš v noci spát,
komu patří ty kroky, co slýcháš,
a myšlenky tvé chtěl bych znát jedenkrát.

3. Co znám, to jsou známky z tvých zkoušek,
a vím, že máš ráda beat
a líbí se ti Salvátor Dalí,
jen pro lásku chtěla bys žít, milovat.

4. Pojedeš na prázdniny k moři,
až tam, kde slunce má chrám,
jeho paprskům dáš svoje tělo
a dál se jen věnuješ hrám milostným, a ty já znám.

5. Když pak napadne sníh, pojedeš do hor
se svou partou ze školních let,
přátel máš víc, než bývá zvykem,
ale žádný z nich nezná tvůj svět, netuší.

R1: Kdo vchází do tvých snů, má lásko…

6. Tvůj stín, to je stín něžných písní,
tvá dlaň je tajemství víl,
kdo slýchá tvůj hlas, ten je ztracen,
ten se navždy polapil, úsměv tvůj, to je ta past.

7. Ten pán, co prý si tě vezme,
musí být multimilionář,
říkáš to všem tak vážně, že ti věří,
jen já stále pročítám snář a hledám v něm.

R1: Kdo vchází do tvých snů, má lásko…

8. Já tu čekám, až vrátíš se z toulek,
ty dálky nevedou dál,
ať chceš nebo nechceš, tak končí,
a vítr nikdo nespoutal, ani já.

9. Pojď jednou ke mně blíž, jedenkrát,
a já ti povím, kdo vlastně jsem,
vypni gramofon, nech té hry, zanech přátel,
slétni z oblak na pevnou zem, tiše stůj a poslouchej.

R2: To já vcházím do tvých snů, má lásko,
když nemůžeš v noci spát,
a mé jsou ty kroky, co slýcháš,
jen myšlenky tvé chtěl bych znát …

Vladimír Mišík: Slunečný hrob

E
Usínám a F#mi
chtěl bych se vrátit
o něG#mi
jakej ten rok zpátF#mi
ky
E
být zase malým F#mi
klukem
který si G#mi
rád hraje a který je F#mi
s tebouE

E
Zdá se F#mi
mi G#mi
je to moc let
E
já byl F#mi
kluk, G#mi
kterej F#mi
chtěl
E
ZnáF#mi
ti svět, G#mi
s tebou F#mi
jsem si hrE
ál

E
Vrátím F#mi
se a chtěl G#mi
bych rádE

být s F#mi
tebou G#mi
zavzpoF#mi
mínat
E
mám F#mi
teď G#mi
ale F#mi
zprávu zlE
ou E7

C#mi
Suchá A
hlína G#mi
taF#mi
dy
C#mi
NevzD#mi
klíAmi
čí bez G#mi
voF#mi
dy
G#mi
Já zatím F#mi
poklekám G#mi
vzpomínkou pocH
ta se vzdává

E
Loučím F#mi
se a něG#mi
co však tam E
zůstalo
F#mi
z těchG#mi
našichF#mi
dnů
E
já F#mi
teď vím G#mi
že tu F#mi
zůstanuEE7

Nemohu spát a probouzím se
a zase se nemohu ubránit myšlence
vrátit se o nějakej ten rok zpátky
být zase malým klukem,
který si rád hraje,který je s tebou.

Vlasta Redl: Husličky

1. /: E
Čí že ste, husličky, A
čiE
e, F#mi
kdo vás tu C#mi
zanechH
al :/
/: F#mi7
na trávě pováE
lanéA
, :/
F#mi
u paty C#mi
ořeH
cha?F#mi C#mi H

2. /: A kdože tu trávu tak zválal, aj modré fialy, :/
/: že ste, husličky, samé :/
na světě zostaly?

3. /: A který tu muzikant usnul a co sa mu přišlo zdát, :/
/: co sa mu enem zdálo, bože(-), :/
že už vjec nechtěl hrát?

4. /: Zahrajte, husličky, samy, zahrajte zvesela, :/
/: až sa tá bude trápit, :/
která ho nechtěla.

Wabi Ryvola: Bedna od Whisky

1. Ami
Dneska už mě C
fóry nějak Ami
nejdou přes E
pysky
Ami
Stojím s dlouhou C
kravatou na Ami
bedně E
od whiAmi
sky.
Stojím s dlouhým obojkem jak stájovej pinč.
Tu kravatu, co nosím, mi navlík soudce Linč.

R: A
Tak kopni do tý D
bedny ať E
panstvo nečeA
ká
jsou dlouhý schody D
do nebe a E
cesta daleA
ká.
Do nebeskýho D
báru já E
sucho v krku A
mám.
Tak kopni do tý D
bedny ať E
na cesA
tu se Ami
dám.

2. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý.
Postavil bych malej dům na louce ukrytý.
Postavil bych malej dům a z okna koukal ven
a chlastal bych tam s Billem a chlastal bych tam Ben.

R: Tak kopni do tý bedny …

3. Kdyby si se hochu jen pořád nechtěl rvát.
Nemusel jsi dneska na týhle bedně stát.
Moch si někde v suchu tu svoji whisky pít.
Nemusel si dneska na krku laso mít.

R: Tak kopni do tý bedny …

4. Až kopneš do tý bedny jak se to dělává
v krku ti yůstane jenom dírka mrňavá.
Jenom dírka mrňavá a k smrti janom krok.
Má to smutnej konec a whisky ani lok.

R: …. tak kopni do tý bedny. Fine

Waldemar Matuška: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi
lala… Ami E Ami Dmi Ami E Ami

1. Ami
Nebe je modrý a E
zlatý, bílá sluneční Ami
záře,
Ami
horko a sváteční E
šaty, vřava a zpocený Ami
tváře,
Ami
dobře vím, co se bude E
dít, býk už se v ohradě Ami
vzpíná,
Ami
kdo chce, ten může E
jít, já si dám sklenici Ami
vína.

R2: Dmi
Žízeň je veliká, Ami
život mi utíká,
E
nechte mě příjemně Ami
snít,
Dmi
ve stínu pod fíky Ami
poslouchat slavíky,
E
zpívat si s nima a Ami
pít.

2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká… 2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká…

R1: Lalala… 3×

Waldemar Matuška: Vítr to Ví

1. C
Míle a F
míle jsou C
cest které Ami
znám,
jdou C
trávou a F
ůbočím G
skal,
jsou cesty zpátky a jsou cesty tam
já na všech chci s vámi stát.
Proč ale blátem nás kázali vést
a špínou nám třísnili šat…

R: To F
ví snad jen G
déšť a C
vítr kolem Ami
nás,
ten F
vítr co G
právě začal C
vát.

2. Míle a míle se táhnou těch cest
a dál po nich zástupy jdou.
Kříže jsou bílé a lampičky hvězd
jen váhavě svítí tmou.
Bůh ví, co růží jež dál mohli kvést
spí v hlíně těch práchnivých blat…

R: To ví snad…

3. Dejte mi stéblo a já budu rád
i stéblo je záchranný pás.
Dejte mi flétnu a já budu hrát
a zpívat a ptát se vás:
proč jen se účel tak rád mění v bič
a proč že se má člověk bát ?

R: To ví snad …

Wanastowi Vjecy: Sbírka zvadlejch růží

1. A
Netvař se tak na mě že jsi E
úplně zlá
A
jsou rána E
kdy to nekončí
A
na stole zbylo trochu E
v láhvi vína, H
sklenici dolejvám.

Neříkej mi podvacátý, že už to znáš,
tvý slzy a slaný hnědý voči
čaroděj týhle noci, jeho vina.

H
Už svítá, noc končí, A
moc kouzel E
neodloučíš,
H
jsi bílá sny kroužíš A
snad ráno E
nezabloudíš
A
mělas plamen v očích, co E
utajený touhy H
zná
A
zaklínám ten zločin E
netvař se tak, že jsi H
zlá.

2. Říkáš dítě nejsem ten co tu včera stál,
slíbil ti nablejskaný mince.
Já nejsem princ, jsem zlodějů koní král

Už tě nikdy neuvidím, zůstanu sám,
oči se střetly a tak na věčný časy
z tvý lásky mi zbyla v hlavě kocovina.

A ďábel se vkrádá svý tělo neovládá,
tvůj anděl co padá už nevíš co bys ráda.
Do tvých vlasů vplétá vůni ohně sám,
zbejvá spousta času já ho tisíce let mám.

*: D
Prach ze rtů E
spláchni lásko bude H
fajn,
D
ve dne mi E
pláchni malá budu F#
sám, jé jé

R: Vlasy od G
vína kouzlo E
zhasíná ve H
sbírce zvadlejch A
růží
bože G
zastav čas ráno F
začíná se mi D
smát,
marně G
vzpomínáš, chtělas E
na pár chvil vzít H
do nebe a A
dál
v růžích G
usínáš jsem F
noční duch ne D
král.

3. A
Netvař se tak na mě, že jsi,
A
netvař se tak na mě, že jsi E
úplně zlá
A
jsou rána E
kdy to nekončí
A
na stole zbylo trochu v E
láhvi vína, H
sklenici dolejvám.

H
A ďábel se vkrádá A
svý tělo E
neovládáš,
A
do tvých vlasů E
vplétá vůni ohně H
sám ou jé
D
A teď mi E
pláchneš malá budu F#
sám jé jé jé

R: Vlasy od vína kouzlo zhasíná ve sbírce zvadlejch růží
bože zastav čas ráno začíná se mi smát,
marně vzpomínáš, chtělas na pár chvil vzít do nebe a dál

v růžích G
usínáš jsem F
noční duch, vlasy od G
vína
kouzlo E
umírá ve H
sbírce zvadlejch A
růží
bože G
zastav čas ráno F
začíná, marně G
vzpomínáš
chtělas E
na pár chvil vzít H
do nebe a A
dál
v růžích G
usínáš jsem F
noční duch ne D
král,
jsem F
noční duch ne D
král,
jsem C
noční duch a G
netopýr ne D
král la la la la.