vbt

6. 12. 2019

: Jarošovský pivovar

G 
Léta tam 
D 
stál, 
C 
stojí tam 
G 
dál

pivovar u D 
cesty 
C 
každý ho znal
D 
 

G 
Léta tam s
D 
tál 
C 
stát bude dál
G 
 

ten kdo zná D 
Jarošov 
C 
zná pi
D 
vovar
G 
 


®: C 
Bíla pě
D 
na 
G 
láhev orosená
Emi 
 

C 
chmelo
D 
vý nektar já znám
G 
 

C 
jen jsem to 
D 
zkusil a 
G 
jednou se napil
Emi 
 

C 
od těch dob 
D 
žízeň mám
G 
 


Bída a hladkolem šel strach
když bylo piva dost mohlo se smát
třista let stálstát bude dál
ten kdo zná Jarošovzná pivovar

®: 

Jarošovský pivovar
1

: Franky Dlouhán

1. C 
Kolik je smutného, když 
F 
mraky černé 
C 
jdou

lidem nad G7 
hlavou 
F 
smutnou dálavou
C 
.

Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
za čas odletěl, každý zapomněl.

R: C 
Měl kapsu 
G7 
prázdnou Franky Dlouhán,

po státech F 
toulal se jen 
C 
sám a že

byl F 
veselej, tak 
C 
každej měl ho 
G 
rád.

Tam ruce k F 
dílu mlčky přiloží a 
C 
zase jede 
Ami 
dál.

F 
každej kdo s ním 
G 
chvilku byl,

tak F 
dlouho 
G7 
se pak 
C 
smál.


2. Tam kde byl plač tam Franky hezkou píseň měl
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj
Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál …

R: Měl kapsu prázdnou …

3. Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíraček zněl … 

R: Měl kapsu prázdnou …
2

: František

Intro: G C G C 

1. G 
Na hladinu rybníka svítí sluníčko
C 
 

Emi 
A kolem stojí v hustém kruhu 
G 
topoly

Ami 
Které tam zasadil jeden hodný 
Hmi 
člověk

Ami 
Jmenoval se František 
D 
Dobrota


2. František Dobrota, rodák z blízké vesnice
Měl hodně dětí a jednu starou babičku
Která když umírala tak mu řekla: „Františku,
teď dobře poslouchej, co máš všechno udělat!"

R: 3 x [: C 
Balabambam, balabambam
C D C 
 :]

Ami 
kolem rybníka nahusto nasázej 
D 
topoly 


3. František udělal všechno co mu řekla
A po snídani poslal děti do školy
Žebřiňák s nářadím dotáhl od chalupy k rybníku
Vykopal díry a zasadil topoly

4. Od té doby vítr na hladinu nefouká
Takže je klidná jako velké zrcadlo
Sluníčko tam svítí vždycky rádo
protože tam vidí Františkovu babičku

R: 
3

: Nad stádem koní

1. D 
Nad stádem 
A4 
koní
A Em 
 
podkovy G 
zvoní, zvoní,

D 
černý vůz vle
A4 
čou
A Em 
 
a slzy G 
tečou. A já volám:

D 
„Tak neplač, m
A4 
ůj 
A 
kamaráde,
Em 
 
 náhoda je G 
blbec, když krade.”

D 
Je tuhý jak 
A4 
veka a 
A 
 
řeka ho splaví.Em 
 
 Máme ho G 
rádi. No tak 
C 
co, tak 
G 
co, tak 
A4 
co?


2. D 
Vždycky si př
A4 
ál, 
A 
až bude popel,
Em 
 
 i s kytaG 
rou

D 
vodou ať pla
A4 
vou, j
A 
en žádný hot
Em 
el, s křížkem nad hla
G 
vou.

D 
Až najdeš mís
A4 
to, 
A 
kde je ten pramen
Em 
 
 a kámen, co prasG 
ká,

D 
budeš mít jis
A4 
to, 
A 
patří sem pope
Em 
l a každá 
G 
láska. No tak 
C 
co, tak 
G 
co, tak 
A4 
co?


3. D 
Nad stádem 
A4 
koní
A 
  
Em 
 podkovy 
G 
zvoní, zvoní,

D 
černý vůz vle
A4 
čou
A 
  
Em 
 a slzy te
G 
čou. A já šeptám:

D 
Vysyp ten pope
A4 
l, 
A 
kamaráde,
Em 
 do bílé 
G 
vody, vody,

D 
vyhasnul kote
A4 
l a 
A 
náhoda je 
Em 
štěstí od podko
G 
vy.


G 
Vysyp ten 
D 
popel, 
A 
kamaráde
G 
, do bílé 
D 
vody, 
A 
do vody,

G 
vyhasnul 
D 
kotel a 
A 
náhoda je
Em 
 štěstí od podko
G 
vy.

Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, do vody,
vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.  
Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, do vody,
vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.  
4

: Touha

1. F 
Je to jak nic, to totiž naváží víc 

je to C 
něco jak dech, jak přání na křídlech 

je to Dmi 
nemožnej cíl, kterej si 
A 
vymyslil. 


2. Je to jak sen, co ráno rozpustil den 
nic není dost velkej cíl, aby ses nepokusil 
volej k nebi přání a všechno bude k mání. 

Ref: 
F 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
C 
 

Dmi 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
A 
 


3. Je to jak žár, pořádně velikej dar, 
je to jak letící drak, naprosto přesnej prak 
je to hukot moře, je to pramen v hoře. 

4. Touha je žít, zůstat a neodejít 
touha je padnout a vstát a rány nevnímat. 
Je to tlukot srdce, je to poklad v ruce. 

5. Je to jak třpyt, jako sluneční svit 
úžasná měsíční zář, je to jak boží tvář. 
Je to skrytá síla, je to zlatá žíla. 

6. Touha je zázrak, takže přej si co chceš, 
probouzej sílu, s ní už neklopýtneš, 
touha jsou čáry, v hloubi duše je máš 
touha je zázrak, kámo, zázrak, 
vždyť už to znáš. 

7. Touha je krám, kde mají všachno a hned, 
vlak je tam k mání i ten pitomej svět. 
Touha je brána, ke všemu o čem si snil. 
Touha je cesta i cíl. 

Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
Touha je zázrak, kámo, zázrak.
5

: Jaro

1. Ami 
My čekali 
C 
jaro, a 
G 
zatím přišel 
Ami 
mráz,

tak strašlivou C 
zimu ne
G 
zažil nikdo z 
Ami 
nás,

z těžkých černých C 
mraků se 
G 
stále sypal 
Ami 
sníh

a vánice C 
sílí v po
G 
ryvech ledo
Ami 
vých.

C 
chýší dřevo mizí a 
G 
mouky ubývá,

Dmi 
do sýpek se raději už 
G 
nikdo nedívá,

C 
zvěř z okolních lesů nám 
G 
stála u dveří

Dmi 
a hladoví ptáci při
G 
létli za zvěří, a stále 
Ami 
blíž.


2. Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
když vystrašenej soused na okno zaklepal:
„Můj synek doma leží, v horečkách vyvádí,
já do města bych zašel, doktor snad poradí.”
Půjčil jsem mu koně, a když sedlo zapínal,
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:
„Nejezdi naší zkratkou, je tam příkrej sráz
a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj!"

3. Na to strašný ráno dnes nerad vzpomínám,
na tu strašnou chvíli, když kůň se vrátil sám,
trvalo to dlouho, než se vítr utišil,
na sněhové pláně si každý pospíšil.
Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám,
kterým bych v té bouři nejel ani sám,
a pak ho někdo spatřil, jak tam leží pod srázem,
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.

Ami 
Někdy ten, kdo 
C 
spěchá, se 
G 
domů nevrací
Ami 
 …
6

: Lojza a Líza

Rec: „Lojzo, hej, Lojzo!"
„Ano, Lízinko?"
„Dojdeš pro vodu?"
„Už běžím.”
„No proto.”

1. Vědro G 
má ve dně 
C 
díru, milá Lízo, milá Lízo,

vědro G 
má ve dně 
C 
díru, milá 
D 
Lízo, jak 
G 
hrom.


2. Tak ji ucpi, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji ucpi, milý Lojzo, milý Lojzo, ucpi ji.

3. A čím ji mám ucpat, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám ucpat, milá Lízo, řekni čím.

4. Kouskem slámy, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
kouskem slámy, milý Lojzo, milý Lojzo, kouskem slámy.

5. Jenže sláma je dlouhá, milá Lízo, milá Lízo,
jenže sláma je dlouhá, milá Lízo, dlouhá.

6. Tak ji utni, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji utni, milý Lojzo, milý Lojzo, utni ji, hihihihi.

7. A čím ji mám utnout, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám utnout, milá Lízo, řekni čím.

8. Sekerou, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
sekerou, milý Lojzo, milý Lojzo, sekerou, no jó.

9. Jenže sekera je moc tupá, milá Lízo, milá Lízo,
jenže sekera je moc tupá, milá Lízo, tupá.

10. Tak ji nabruš, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji nabruš, milý Lojzo, milý Lojzo, nabruš ji. Hik!

11. A čím ji mám zbrousit, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám zbrousit, milá Lízo, řekni čím.

12. Vem si brousek, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
vem si brousek, milý Lojzo, milý Lojzo, brousek.

13. Jenže brousek je suchý, milá Lízo, milá Lízo,
jenže brousek je suchý, milá Lízo, suchý.

14. Tak jej namoč, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak jej namoč, milý Lojzo, milý Lojzo, smoč ho.

15. A čím ho mám smáčet, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ho mám smáčet, milá Lízo, řekni čím.

16. Zkus vodu, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
zkus vodu, milý Lojzo, milý Lojzo, zkus vodu.

17. A v čem ji mám přinést, milá Lízo, milá Lízo,
a v čem ji mám přinést, milá Lízo, řekni v čem.

18. No vem si vědro, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
no vem si vědro, milý Lojzo, milý Lojzo, vědro.

19. Vědro má ve dně díru, milá Lízo, milá Lízo,
vědro má ve dně díru, milá Lízo, jak hrom.
7

: Kočovní herci

orig kapo 2 

G 
Laciné šminky, přilepený nos

budka s Ami 
nápovědou

C 
to pro ty co zapomněli

D 
jak svou roli mají 
G 
správně hrát
G7 
 


R.: C 
Kočovní herci tu 
D 
jsou, máky kvetou

C 
principál je 
G 
pán

C 
kočovní herci tu 
D 
jsou, s nimi léto 
C 
přijelo 
G 
k nám


A když lidi nejdou - prázdný mají sál
tak zas popojedou
stejně musí na neděli
paní principálka prádlo prát  
R.: 

Všichni jsme herci-jenom někdo víc
nebo míň umí hrát
naše trapné komedie
nikdo nechce ale vážně brát  
R.: 

Kočovní herci tu jsou, s nimi léto
přijelo k nám
8

: Rodné údolí

1. Cesta D 
má přede mnou v dáli 
G 
mizí, 

každý D 
krok v srdci mém zabo
A 
lí, 

zakrátD 
ko bude 
D7 
mi všechno 
G 
cizí, 

nespatD 
řím své 
A 
rodné údo
D 
lí. 


Ref: Ja volám D 
nashledanou, 
G 
nashledanou, 

D 
nashledanou, 
A 
rodné údo
D 
lí, 

Ja volám D 
nashledanou, 
G 
nashledanou, 

D 
při vzpomínce 
A 
srdce zabo
D 
lí. 


2. Oči mé nevidí, jak se stmívá, 
nevidí, co jsem měl tolik rád, 
jediné, co mi teď ještě zbývá: 
rodnému údolí sbohem dát. 

Ref: Ja volám D 
nashledanou… 


3. Proč se den za každou nocí vrací, 
proč se čas na chvíli nezastaví, 
nemusel bych ti své sbohem dáti, 
kdyby dnešní den navěky byl. 

Ref: Ja volám D 
nashledanou… 
9

: Skládanka

1. Tak od dneška A 
vím, jak zavíráš 
Hmi 
oči, když pusu ti 
A 
dávám, 

jak otáčíš hlavu, všechno už Hmi 
víš, to, co bych 
A 
chtěl, 

snad se mi E 
zdáš, nebo nechápu nic, 

snad jsem jen F#mi 
blázen, co chtěl bych 
D 
víc, 

ty můj A 
vánku, skládanko 
Hmi 
hezká z kouzelnejch 
E 
chvil. 


2. Do závěsů nutí se den a my máme půlnoc, 
cítím tvůj dech a trochu se bráním hladit tě víc, 
poprvé blízko, blízko tě mám 
a tvoje tvář je plná stop mých, 
začnu se bát, jestli to moje rád ti neublíží. 

3. A už se mi stýská, pitomej čas, už musíš jít, 
uklidím okurky, polštáře, naposledy pusu ti dám, 
ruce si chvíli nebudu mýt, 
pel z tvojí kůže nechci si vzít, 
tak zase zítra, ty můj vánku milovaný. 

4.=1. + milovaA 
ná … 
10

: Jesse James


1. Jesse G 
James chlapík byl, hodně 
C 
lidí odp
G 
ravil  

vlaky přepadával D7 
rád  

G 
boháčům uměl brát, 
C 
chudákům dával 
G 
zas  

přál bych vám, aby D7 
jste ho mohli 
G 
znát


Ref.: Jó, C 
Jesse ženu svou t
G 
ady nechal ubohou  

a tři děcka, říkám D7 
vám

ale G 
tenhle přítel hadí, 
C 
ten vám Je
G 
sse zradí  

já vím, tenkrát vD7 
 noci prásk ho 
G 
sám


2. Jednou vám byla noc, měsíc tenkrát svítil moc
když tu vláček zůstal stát
kdekdo ví, že ten vlak přepad James kabrňák
Jesse sám, se svým bráchou akorát

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..

3. Jedenkrát Jesse James sedí doma za stolem
a svým dětem vypráví
Robert Ford v nočních tmách připlíží se jako vrah
a on vám Jesse Jamese odpraví

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..
11

: Svařák

C H G Ami C G 
G 
Když jsem sám doma,

Ami 
poslouchám Vavra,

C 
starýho vola,

D 
pořád dokola.

G 
Chce to mít nápad,

Ami 
a né pořád chrápat,

C 
já dostal jsem nápad,

D 
udělat mejdan.
C H 
 


Ref: G 
Mám ráád svařené 
Ami 
víno červené, 

já mám C 
rád, rád sva
G 
řák.

G 
Mám ráád svařené 
Ami 
víno červené, 

já mám C 
rád, rád sva
G 
řák.

G Ami C G 

G 
Se známou partou,

Ami 
domluva krátká,

C 
zejtra v 6 hodin,

D 
vstup jedna lampa.

G 
Začíná mejdan,

Ami 
na 200%,

C 
my plníme plány,

D 
rostou nám blány.
C H 
 


Ref: 
12

: Tři kříže

1. Dmi 
Dávám sbohem 
C 
břehům prokla
Ami 
tejm, který 
Dmi 
v drápech má 
C 
ďábel 
Dmi 
sám,

bílou přídí C 
šalupy My 
Ami 
Gray míří 
Dmi 
k útesům 
C 
který 
Dmi 
znám.


R. Jen tři F 
kříže z bí
C 
lýho kame
Ami 
ní někdo 
Dmi 
do písku 
C 
posklá
Dmi 
dal,

slzy F 
v očích měl a 
C 
v ruce znave
Ami 
ný lodní 
Dmi 
deník co 
C 
sám do něj 
Dmi 
psal.


2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen,
třeskot nožů při kterým přejde smích, v srdci kámen a jméno Stan.

R. 

3. Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál

R. 

4. Třetí kříž snad vyvolá jen stesk, bejt Jimm Rodgers těm dvoum život vzal,
svědomí měl vedle nich si klek.

Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský,
snad mně tedy bůh odpustí.

R. Jen tři F 
kříže z bí
C 
lýho kame
Ami 
ní jsem jen 
Dmi 
do písku 
C 
posklá
Dmi 
dal,

slzy F 
v očích měl a v 
C 
ruce znave
Ami 
ný lodní 
Dmi 
deník a v 
C 
něm co jsem 
Dmi 
psal.
13

: Dobrák od kosti

D A G G 
D 
Má milá 
A 
 jak ti je tak 
G 
 jak ti je? 
G 
 

D 
Jsem ten, kdo 
A 
 jednou tvý 
G 
 tělo zakryje 
C 
 

D 
Jsem ten, 
A 
 kdo tě jednou 
G 
 oddělá 
C 
 

D 
Potkalas 
A 
 zkrátka 
G 
 kohos neměla 
C 
 


D A G G 
 


Jsi budoucí krev v mojí posteli  
Jsem ten, kdo tě jednou jisto jistě zastřelí  
Jsem ten, kdo ty tvoje krásný oči jednou zatlačí  
Jsi moje všech no a mě to nestačí  

Ref. D 
Je to vážně silná káva 
A 
 pláč a nebo vztek 

G7 
nic už s tím nenaděláš 

D 
nech mě jenom hádat 
A 
 jak jsi hebká na dotek 

G7 
krásná a nedospělá 


Víš všechno má aspoň malý kaz 
jsem ten, kdo ti jednou zlomí vaz 
Má milá vždyť mě znáš jsem dobrák od kosti 
a ty jsi ta co mi to jednou všechno odpustí 

2x. D 
Sejde z očí sejde z mysli jen 
A 
 blázen věří na nesmysly 

G 
láska je čaroděj a ticho prý léčí ale zákon hovoří jasnou řečí 


2x. Ref. 

Má milá jak ti je tak jak ti je 
jsem ten kdo jednou tvý tělo zakryC 
je
14

: Drobná paralela

1. Ta C 
stará dobrá
G 
 hra je 
D 
okoukaná.

C 
Nediv se brácho
G 
, kdekdo ji 
D 
zná.

PřeC 
staň se ptát
G 
, bylo nebylo 
D 
líp.

VčeC 
ra je včera
G 
, bohužel bohu
D 
dík.


R: C 
Nic není jako 
G 
dřív, 
D 
nic není jak 
Emi 
bejvávalo.

Nic není jako dřív, to se nám to mívávalo.
Nic není jako dřív, ačkoliv máš všechno, co si vždycky chtěla
Nic není jako dřív, ačkoliv drobná paralela by tu byla.

2. Snad nevěří na tajný znamení.
Všechno to harampádí - balábile - mámení.
Vážení platící, jak všeobecně ví se,
včera i dneska, stále ta samá píseň.

R: Nic není jako dřív…

*: PrC 
omlouvám k vám 
G 
ústy múzy,

vzD 
ývám tón a 
D/E 
lehkou chůzi,

vzC 
ývám zítřek 
G 
nenadálý,

odD 
plouvám a 
D/E 
mizím…


R: Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo.
Nic není jako dřív, jó, to se nám to dlouze kouřívalo.
Bohužel bohudík je s námi, ta nenahmatatelná intimita těla.
Nic není jako dřív, jen fámy, bla-bla-bla-bla etc…

Outro: Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo,
bohužel bohudík, co myslíš ségra, je to hodně nebo málo?
15

: První signální

1. Emi 
Až si 
G 
zejtra ráno 
C 
řeknu zase 
Emi 
jednou provždy dost,

G 
právem se mi 
C 
budeš tiše 
Emi 
smát.

jak G 
omluvit si 
C 
svoji slabost, 
Em 
nenávist a zlost,

když G 
za všechno si 
C 
můžu vlastně 
Emi 
sám.


R. Za Ami 
spoustu dní možná  
C 
spoustu let,

až se mi G 
rozední budu ti 
D 
vyprávět,

na první Ami 
signální jak jsem 
C 
obletěl svět,

jak tě to G 
omámí a 
D 
nepustí zpět.

Jaký si to F 
uděláš - 
Bb 
takový to 
Dmi 
máš,

jaký si to F 
uděláš - 
Bb 
takový to 
Dmi 
máš .


2. Až se dneska večer budu tvářit zas jak Karel Gott,
budu zpívat uampamtydapam.
Všechna sláva polní tráva ale peníz přijde vhod,
jak jsem si to udělal tak to mám.

R. 
16

: Jednou mi fotr povídá

1. A 
Jednou mi fotr 
A7 
povídá 

D 
zůstali jsme už 
D7 
sami dva, 

že E 
si chce začít taky trochu žít.
A 
 

Nech si to projít palicí 
a nevracej se s vopicí 
snaž se mě hochu trochu pochopit. 

R: Já E 
šel, šel dál baby, 
A 
kam mě pán bůh zval 

já E 
šel, šel dál baby a 
D7 
furt jen tancoval. 

Na A 
každý divný hranici, 
D 
na policejní stanici, 

E 
hrál jsem jenom Rock´n Roll for You.
A 
 


2. Přiletěl se mnou černej čáp, 
zobákem dělal rockin´klap 
a nad kolípkou Elvis Presley stál. 
Obrovskej bourák v ulici, 
po boku krásnou slepici 
a lidi šeptaj přijel nějakej král. 

R: Já šel…

3. Pořád tak nějak nemohu, 
chtit štěstí za nohu 
a nemůžu si najít klidnej kout. 
Blázniví ptáci začnou řvát 
a nový ráno šacovat 
a do mě vždycky pustí silnej proud. 

R: Tak jsi šel, šel dál baby…
17

: Šenkýřka

Ref. 

Dneska to C 
rozjedem na plný 
F 
pecky, 

zpívat a G 
tancovat, prošoupem 
C 
kecky. 

Skoč na stůl C 
šenkýřko, svlíkni se 
F 
do naha, 

ať se nám G 
vokáže tvá kyprá 
C 
postava. 


1. 
C 
Stoupá mi to, stoupá, 

konto na F 
lístku

, huso hloupá, 
natoč G 
pivo, navrch pěnu, 

za tvý F 
tělo zvedám 
G 
cenu. 


Ref. 

M. 
AuaC 
ú aua
F 
ú 

AuaG 
ú aua
C 
ú 


AuaC 
ú aua
F 
ú 

AuaG 
ú aua
C 
ú 


2. 
Přiraž, tak mi přiraž 
za to pivo, za ten guláš, 
zase dráždíš moje chutě, 
rozlej prcky, lásko zvu tě. 

Ref. 
M. 
Ref. 
18

: Divoké koně

1. /: JAmi 
á viděl d
Dmi 
ivoké k
Ami 
oně, b
C 
ěželi s
Dmi 
oumrak
Ami 
em, :/

vzdDmi 
uch t
Ami 
ěžký b
Dmi 
yl a divně v
Ami 
oněl t
Fdim 
abáke
F 
m,

vzdDmi 
uch t
Ami 
ěžký b
Dmi 
yl a divně v
Ami 
oněl t
E7 
abák
Ami 
em.

2. /: Běželi, běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a hor, :/
/: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor? :/
3. /: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost, :/
/: naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :/
4. /: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera, :/
/: milování je divoká píseň večera. :/
5. /: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, :/
/: král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků. :/
6. /: Chtěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet na návrat, :/
/: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :/
Já viděl divoké koně …
19

: Dokud se zpívá

1. C 
Těšína 
Emi 
vyjíždí 
Dmi7 
vlaky co 
F 
čtvrthodi
C 
nu,
Emi Dmi7 G 
 

C 
včera jsem 
Emi 
nespal a 
Dmi7 
ani dnes 
F 
nespoči
C 
nu,
Emi Dmi7 G 
 

F 
svatý Med
G 
ard, můj patr
C 
on, ťuká si na čelo,
G 
 

ale F 
dokud se 
G 
zpívá, 
F 
ještě se 
G 
neumře
C 
lo, hóh
Emi 
ó.
Dmi7 G 
 


2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: „Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
20

: Hlídač krav

1. KdC 
yž jsem byl malý, říkali mi naši:

„Dobře se uč a jez chytrou kaši,
F 
až jednou vyrosteš, b
G 
udeš doktorem pr
C 
áv.

Takový doktor sedí pěkně v suchu,
bere velký peníze a škrábe se v uchu,”
jF 
á jim ale na to řek': „Chc
G 
i být hlídačem kr
C 
av.”


R: Já chci mC 
ít čapku s bambulí nahoře,

jíst kaštany a mýt se v lavoře,
F 
od rána po celý d
G 
en zpívat si j
C 
en,

zpívat si: pam pam pamF G C 


2. K vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.
Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,
každý na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …

3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.
S nohama křížem a s rukama za hlavou
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
21

: Kozel

1. Byl jeden pG 
án, ten kozla m
C 
ěl,

velice sD 
i s ním rozum
G 
ěl,

měl ho moc rád, opravdu mC 
oc,

hladil mu fD 
ous na dobrou n
G 
oc.

2. Jednoho dne se kozel splet',
rudé tričko pánovi sněd',
jak to pán zřel, zařval „jéjé",
svázal kozla na koleje.
3. Zahoukal vlak, kozel se lek':
„to je má smrt”, mečel „mek, mek”,
jak tak mečel, vykašlal pak
rudé tričko, čímž stopnul vlak.
22

: Pijte vodu

R: /: PC 
ijte vodu, pijte pitnou vodu, pijte vodu a n
G 
epijte r
C 
um ! :/

1. JC 
eden smutný ajznboňák

pil na pátém nástupišti G 
Air-koň
C 
ak.

HC 
uba se mu slepila

a diesellokomotiva ho zG 
abil
C 
a.

R: .2.
V rodině u Becherů
pijou becherovku přímo ze džberů.
Proto všichni Becheři
mají trable s játrama a páteří.
R: .3.
Pil som vodku značky Gorbačov
a potom povedal som všeličo a voľačo.
Vyfásol som za to tri roky,
teraz pijem chlórované patoky.
R: .4.
My stežny chlopci z Warszawy,
chodime podrugim za robotou do Ostravy.
Štery litry vodky i mnužstvo piv,
bardzo fajny kolektiv.
R: .5.
Jedna paní v Americe
ztrapnila se převelice.
Vypila na ex rum,
poblila jim Bílý dům.
R: 
23

: Tři čuníci

1. V řC 
adě za sebou tři čuníci jdou,

ťápají si v blátě cestou-necestAmi 
ou,

kDmi 
ufry nemají, cestu neznaj
G 
í,

vDmi 
yšli prostě do světa a v
G 
esele si zpívají: uí uí uí …

2. Auta jezdí tam, náklaďáky sem,
tři čuníci jdou, jdou rovnou za nosem,
ušima bimbají, žito křoupají,
vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí …
3. Levá, pravá - teď!, přední, zadní - už!,
tři čuníci jdou, jdou jako jeden muž,
lidé zírají, důvod neznají,
proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají: uí uí uí …
4. Když kopýtka pálí, když jim dojde dech,
sednou ke studánce na vysoký břeh,
ušima bimbají, kopýtka máchají,
chvilinku si odpočinou, a pak dál se vydají: uí uí uí …
5. Když se spustí déšť, roztrhne se mrak,
k sobě přitisknou se čumák na čumák,
blesky bleskají, kapky pleskají,
oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají: uí uí uí …
6. Za tu spoustu let, co je světem svět,
přešli zeměkouli třikrát tam a zpět
v řadě za sebou, hele, támhle jdou,
pojďme s nima zazpívat si jejich píseň veselou: uí uí uí …
24

: Zítra ráno v pět

1. Až mě zEmi 
ítra ráno v pět k
G 
e zdi postaví,

ještC 
ě si naposl
D7 
ed dám v
G 
odku na zdrav
E7 
í,

z očí pAmi 
ásku strhnu s
D7 
i, to abych v
G 
iděl n
G/F# 
a neb
Emi 
e,

a pAmi 
ak vzpomenu s
H7 
i, l
Emi 
ásko, na teb
E7 
e,
Ami 
 
D7 
 
G 
 
G/F# 
 
Emi 
 

a pAmi 
ak vzpomenu s
H7 
i na teb
Emi 
e.


2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:„Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
na mě nezapomeň a žij …

G/F#
25

: Šípková Růženka

1. Ještě Ami 
spí a spí a spí zámek š
G 
ípkový,

Ami 
žádný princ tam v lesích 
Emi 
ptáky neloví,

ještě Ami 
spí a spí a spí dívka z
G 
akletá,

Ami 
u lůžka jí planá r
Emi 
ůže rozkvétá.

R. F 
To se s
G 
chválně dětem 
Ami 
říká,

aby F 
s důvěr
G 
ou šli s
C 
pát, k
E 
lidně spát,

že se Ami 
dům probou
G 
zí a ta 
C 
kráska proci
F 
tá,

zatím Dmi 
spí tam 
Emi 
dál, spí tam v
Ami 
 růžích.

2. Kdo ji ústa k ústům dá, kdo ji zachrání,
kdo si dívku pobledlou, vezme za paní,
vyjdi zítra za ní a nevěř pohádkám,
žádný princ už není, musíš tam jít sám.
R. +  Ami 
Musíš vyjít s
G 
ám, nesmíš v
C 
ěřit pohádk
F 
ám,

čekáDmi 
 dívka 
Emi 
dál, spí tam v
Ami 
 růžích,

čF 
eká dívka 
Emi 
dál, spí tam 
A4sus 
 v růžíc
A 
h.
26

: Řekni kde ty kytky jsou

1. G 
Řekni, kde ty 
Emi 
kytky jsou, 
C 
co se s nima mo
D7 
hlo stát,

G 
řekni, kde ty 
Emi 
kytky jsou, 
C 
kde mohou 
D7 
být?

G 
Dívky je tu 
Emi 
během dne 
C 
otrhaly 
D7 
do jedné,

C 
kdo to kdy 
G 
pochopí, 
C 
kdo to kdy 
D7 
pocho
G 
pí.


2. Řekni, kde ty dívky jsou …
Muži si je vyhlédli, s sebou domů odvedli …

3. Řekni, kde ti muži jsou …
Muži v plné polní jdou, do války je zase zvou …

4. A kde jsou ti vojáci, lidi, co se …
Řady hrobů v zákrytu, meluzína kvílí tu …

5. Řekni, kde ty hroby jsou …
Co tu kytek rozkvétá od jara až do léta …

1. Řekni, kde ty kytky jsou …
Dívky je tu během dne otrhaly do jedné …
27

: Balada o špinavejch fuseklích

1. A 
Ráno se 
Hmi 
otevřou mo
D 
je oči voteklý
A 
 

kopnu jen Hmi 
pod postel 
D 
pár špinavejch fu
E 
seklí

A 
tělo mý je bo
Hmi 
lavý a vedle 
D 
od sousedů hudba 
A 
zní

A 
nejde mi do 
Hmi 
hlavy kdo 
D 
je ta holka co tu spí

ta E 
holka co tu se mnou spí - je smu
A 
tná


2. Jen divná nálada zůstane tu já jdu dál
a tak mi připadá jako bych jí něco vzal
Ještě se otočím a vrány v letu spočítám
vidím jí na očích , že letěj asi někam tak
to letěj asi někam tam

R: Tak to G 
vždycky začíná a každá 
D 
holka nevinná

právo C 
první noci měl jsem jenom 
G 
D 
 

možná nezG 
bylo jí nic jen ty 
D 
slzy slaný víc

jak jí C 
padaj večer do klína mě 
D 
proklíná já vim


3. Je ráno musím jít a její oči vlhký sou
mý pravdě nevěří protože jí všichni lžou
lehám si pod obraz a někdy se tak cejtim sám
jsou na něm havrani co letěj asi někam tam
co letěj asi někam tam

R: 
28

: Bruce Willis

1. D 
Nejsem 
Hm 
žádnej 
A 
Bruce Willis a neum
E 
ím

skG 
ákat hlavou dolů

hD 
olka s
Hm 
e mnou jde
A 
 jen když ji přemlu
E 
vím

a nG 
epiju moc kolu.


2. Neumím se chovat na večírku tvojich rodičů
pozvracím sako tvýho táty
ráno přijdu nadranej a to ti potom někdy lžu
a budím tě v půl pátý.

Ref: NeA 
chci víc mě stačí jen že

Hm 
m co je d
E 
obrý

Hm 
m co je š
G 
patný

neHm 
vím jak to 
E 
vím

ale víG 
m to málo p
A 
latný.


3. Někdy dlouho spím ráno se nezvedám
to když mě záda berou
jako druhý smysl života nehledám
jó tyhle řeči mě fakt žerou.

4. Nejsem tolik chytrej jak všichni poslední dobou jsou
někdy si to zkusím
nemám zlatý řetězy a svaly na mě nehrajou
a po ránu se dusím.

Ref: Nechci víc mě stačí jen že…

5.Nejdu s dobou nudím tě a nevím sám
jestli mi ještě věříš
hlavu v dlaních tyhle stavy dobře znám
když na posteli sedíš.

6. Neumím ty slova který holky taky slyšet chtěj
jak jsou někdy smutný
nosím starý boty a můj fotr není bohatej
nepřijde mi to nutný.

Ref: Nechci víc mě stačí jen že…
29

: Colorado

G 
Táta vždycky říkal hochu žádný 
C 
strachy

seš kovboj G 
v Coloradu můžeš krávy 
D 
pást

já radši G 
utratil jsem psa a všechny 
C 
prachy

do srdce G 
Evropy já 
D 
v klidu odjel 
G 
krást


Narvaný kapsy prsteny řetězy zlatý
tam kolem krku místní indiáni maj
a ti co nemakaj tak sou nejvíc bohatý
musím si pohnout dokavaď tam rozdávaj

Z Billa na G 
Nováka změním si svý 
C 
jméno

a až tu G 
malou zemi celou 
D 
rozkradem. Rozkradem

tak se G 
vrátím ve svý rodný Colo
Emi 
ra
C 
do

a o tý G 
zlatý žíle 
D 
řeknu doma 
G 
všem


Tam kradou všichni co okolo bydlej
šerif se na ně jenom hezky usmívá
kdyby se nesmál tak ho okamžitě zmydlej
házej mu kosti za to že se nedívá

Místo krav tam nelžu vám prej pasou holky
a když jim nezaplatíš vyrazej ti dech
ale s IQ to tam nebude tak horký
místo na koních tam jezděj v medvědech

Z Billa na Nováka změním si svý jméno
a až tu malou zemi celou rozkradem, rozkradem
tak se vrátím ve svý rodný Colorado
a o tý zlatý žíle řeknu doma všem

Z Billa na Nováka změním si svý jméno
a až tu malou zemi celou rozkradem, rozkradem
tak se vrátím ve svý rodný Colorado
a o tý zlatý žíle řeknu doma všem 
30

: Když se snáší déšť

Když se snáší E 
déšť 

S tmou se A 
kříží 

Když se snáší E 
déšť 

S tmou se A 
kříží 


Když se snáší H 
déšť 

Můžem A 
jít 

Nacházet své H 
stíny 

Sedlou krev těch A 
dní 


Když se snáší déšť 
(v tajemných snech dvorů) 
S tmou se kříží 
(a s leskem střech) 
Když se snáší déšť 
(do mlčení stromů) 
S tmou se kříží 
(smrt v ulicích) 

Když se snáší déšť 
(dál můžem kráčet) 
Můžem jít 
(smrt v útěcích) 
Nacházet své dávno 
(své dávno míjet) 
Sedlou krev těch dní 
(sedlou krev těch dní) 

Když se snáší déšť 
Proč vnímat dál, co není 
Soupis loňských vražd 
Víc už není 
Když se snáší déšť 
Víc už není 
Když se snáší déšť 
Říjen spí 

Řekni odkud jdem 
Dál a deštěm 
Řekni odkud jdem 
S tmou se zkřížit 
Když se snáší déšť / Na beton a louky 
Sám jen navždy / Na nárožích 
Jak pláč a píseň / Dál říjen spí 

Když se snáší déšť 
S tmou se kříží 
Když se snáší déšť 
S tmou se kříží 

Když se snáší déšť 
můžem jít… 

Můžem jít…. 
31

: Země vzdálená

A E Hmi D F#mi E H H 
 
A 
Smutnej déšť a město v 
E 
kouři, 


Hmi 
ticho prázdnejch rán.
D 
 


F#mi 
Noční můry pijou 
E 
silnej čaj.
H 
 


Smutnej déšť, oči mhouříš, 
už v nich nejsem sám, 
ještě málo žijou, když se ptaj. 
A 
Znám tě mnohem víc, země 
E 
vzdálená,
Hmi D 
 


F#mi 
spát s tajemnou 
E 
záv
H 
ratí.
H 
 


Roky ztratí sílu, 
když ti dál šeptám: 
While my guitar gently weeps. 

Pod správnou hvězdou 
v malým ráji chtěl jsem říct: 
Still my guitar gently weeps. 
G 
Den chová stín v zác
D 
lonách, 


A 
toulavej pár ko
E 
ček, strach, 


G 
sen ti skrývá na 
D 
víčkách, že jsi mou.
A 
 


Bláznům se jen může smát, 
když nám ráno dává mat. 

G 
chtěl jsem dál jen poslou
D 
chat, že jsi mou, že jsi mou.
E F# 
 


H 
Znám tě mnohem víc, země 
F# 
vzdálená,
C#mi E 
 

Asmi 
spát s tajem
F# 
nou závratí.
C# 
 
32

: Léta prázdnin

1. Buď sbohem, C 
brácho z dětských let, 

byl's lepší v počtech a já Dmi 
zas lépe čet'

to všechno dávno pokryl C 
sníh , 

pil jsem z dlaní tvých, ty z mDmi 
 ých,

jeden praG7 
men, jeden s
C 
mích.


2. Tak sbohem brácho, musím jít , 
vždyť malí můžeme jen chvíli být 
a pak už končí léta her , končí všem a to je fér , 
tak to chápej, tak to ber . 

R. Svět byl C 
fajn, svět byl náš, léta prá
Dmi 
zdnin, slunce, pláž , 

pryč je sG 
mích školních tř
G7 
íd, teď už musím něčím b
C 
 ýt.


3. Buď sbohem táto, ty ses dřel ,
abych já bezstarostný spánek měl 
a byl to se mnou leckdy kříž , 
já jsem do větru byl spíš , 
rodičům jen na obtíž . 

4. Tak sbohem táto, musím jít, 
vždyť malí můžeme jen chvíli být 
a pak už dětství je to tam , 
už se musím starat sám , 
kudy v nouzi, kudy kam . 

R. Svět byl fajn…

5. Buď sbohem lásko, tak se měj, 
měl jsem tě ze všech děvčat nejraděj 
a teď odcházím jak hráč , 
nechám tě tu ronit pláč , 
no aspoň vidíš , co jsem zač . 

6. Tak sbohem lásko, musím jít, 
vždyť malí můžeme jen chvíli být 
a zrání má svůj rub a líc , 
nebuď smutná, dej si říct , 
vždyť kluků k světu, těch je víc . 

R. Svět byl fajn, …

R. 2× [: D 
Svět byl fajn, svět byl náš, léta prá
Emi 
zdnin, slunce, pláž , 

pryč je smíA 
ch školních tř
A7 
íd, teď už musím něčím b
D 
ýt :]

33

: Král a klaun

Intro: G C G C G C 

1. KrD 
ál d
C 
o boje 
G 
táh
C 
', 
G 
do ve
C 
liké dá
G 
lky,
CG 
 

a s nC 
ím do té v
G 
álky j
D7 
el na mezku kl
G 
aun,

nD 
ež hl
C 
edí si s
G 
táh
C 
', 
G 
tak z vý
C 
razu tvá
G 
ře
CG 
 

bC 
ys nepoznal lh
G 
áře, c
D7 
o zakrývá str
G 
ach.

TD7 
iše šeptal při té hrůze: "
G 
Inter arma silent musae,”

mA 
ísto zvonku cinkal brněn
D7 
ím,
C#7D7 
 

král dC 
o boje 
G 
táh
C 
', 
G 
do ve
C 
liké dá
G 
lky,
CG 
 

C 
a s ním do té v
G 
álky j
D7 
el na mezku kl
G 
aun
H 
.
CGA7 
 


2. Král do boje táh', a sotva se vzdálil,
tak vesnice pálil a dobýval měst,
klaun v očích měl hněv, když sledoval žháře,
jak smývali v páře prach z rukou a krev.
Tiše šeptal při té hrůze:„Inter arma silent musae,”
místo loutny držel v ruce meč,
král do boje táh', a sotva se vzdálil,
tak vesnice pálil a dobýval měst.

3. Král do boje táh', s tou vraždící lůzou
klaun třásl se hrůzou a odvetu kul,
když v noci byl klid, tak oklamal stráže
a, nemaje páže, sám burcoval lid.
Všude křičel do té hrůzy, ve válce že mlčí Múzy,
muži by však mlčet neměli,
král do boje táh', s tou vraždící lůzou
klaun třásl se hrůzou a odvetu kul.

4. Král do boje táh', a v červáncích vlídných
zřel, na čele bídných jak vstříc jde mu klaun,
když západ pak vzplál, tok potoků temněl,
klaun tušení neměl jak zahynul král:
kdekdo křičel při té hrůze: „Inter arma silent musae,”
krále z toho strachu trefil šlak,
klaun tiše se smál a zem žila dále
a neměla krále, klaun na loutnu hrál,
klD7 
aun na loutnu hr
G 
ál, kl
D7 
aun na loutnu hr
G 
ál …
34

: Veličenstvo Kat

1. Dmi 
ponurém osvětlení 
C 
gotického 
Dmi 
sálu

F 
kupčíci vyděšení 
Gmi 
hledí do mi
A 
sálů
Dmi 
 

a houfec Bb 
mordýřů si 
C 
žádá požeh
F 
C 
Gmi 
,

Gmi 
vždyť první z 
Dmi 
rytířů je 
A7 
Veličenstvo 
Dmi 
Kat.
C 
 

Gmi 
vždyť první z 
Dmi 
rytířů je 
A7 
Veličenstvo 
Dmi 
Kat.


2. Kněz-ďábel, co mši slouží, z oprátky má štolu,
pod fialovou komží láhev vitriolu,
pach síry z hmoždířů se valí k rudé kápi
[: prvního z rytířů, hle: Veličenstvo Kat. :]

R: NF 
a korouhvi st
C 
átu j
Bb 
e emblém s g
C 
ilotinou,

F 
ostnatýho dr
C 
átu p
Bb 
áchne to shn
C 
ilotinou,

v krGmi 
aji hnízdí hejno krkavč
Dmi 
í, l
Gmi 
idu vládne mistr popravč
A 
í.


3. Král klečí před Satanem na žezlo se těší
a lůza pod platanem radu moudrých věší
a zástup kacířů se raduje a jásá,
[: vždyť prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

4. Na rohu ulice vrah o morálce káže,
před vraty věznice se procházejí stráže,
z vojenských pancířů vstříc černý nápis hlásá,
[: že prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

R: Nad palácem vlády ční prapor s gilotinou,
děti mají rády kornouty se zmrzlinou,
soudcové se na ně zlobili, zmrzlináře dětem zabili.

5. Byl hrozný tento stát, když musel jsi se dívat,
jak zakázali psát a zakázali zpívat,
a bylo jim to málo, poručili dětem
[: modlit se jak si přálo Veličenstvo Kat. :]

6. S úšklebkem Ďábel viděl pro každého podíl,
syn otce nenáviděl, bratr bratru škodil,
jen motýl smrtihlav se nad tou zemí vznáší,
[: kde v kruhu tupých hlav dlí Veličenstvo Kat. :]
35

: Alenka v říši divů

1. G 
Telegram s adresou svět,

C 
píšu v něm pět vlídných vět - 
D 
jedné 
G 
dívce.
D7 
 

G 
Kdopak ví kam jej zítra pošta doručí

C 
a kolik náhod mu poručí

D 
chtěl bych jen vidět zář očí, které 
G 
budou je číst.
D7 
 

R. 
G 
Šel bych cestou prašnou co nikdo nezměří,

C 
sám jedenkrát bych s plnou brašnou cinknul u dveří,

bude D 
v očích mít úžas jak Alenka v říši
G 
 divů.
D7 
 

G 
I když dá mi košem až řádky bude číst,

já C 
chtěl bych být tím listonošem, neboť jsem si jist,

bude D 
v očích mít úžas jak Alenka v říši
G 
 divů.
D7 
 

2. G 
Já nechal všechna okna dokořán

C 
a díval se na svět ze všech stran, 
D 
jak se 
G 
koulí.
D7 
 

G 
A celý den přemítám o dívce neznámé,

C 
proč už se dávno neznáme
D 
,Snad adresu najde toto 
G 
poselství m
D7 
é.

R. 
3. G 
Odmítli můj telegram

C 
a řekli poslat jej není kam - 
D 
adresa 
G 
schází
D7 
.

G 
A celý den přemítám o dívce neznámé,

C 
proč už se dávno neznáme
D 
,Snad adresu najde toto 
G 
poselství m
D7 
é.

R. 
... 
[: bude D 
v očích mít úžas jak Alenka v říši
G 
 divů.
D7 
 :]

36

: Cesta

Intro: C G Ami F G 

1. Tou C 
cestou  

Tím směrem prý bych se Gsus4 
dávno měl 
G 
dát 

Když Dmi 
sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají 

Kus F 
něhy ti za nehty 
G 
slíbí a dají


2. Víc síly 
se prát, na dně víc dávat než brát.
A i když se vleče a je schůdná jen v kleče
Donutí přestat se zbytečně ptát

R: Jestli se C 
blížím k cíli  

Kolik G 
zbývá víry, kam 
Ami 
zvou  

Svodidla, co po tmě mi F 
lžou?
G 
  

Zda couvám zpátky
A plýtvám řádky, co řvou
Že už mi doma neotevřou  

3. Nebo jít s proudem
Na lusknutí prstu se začít hned smát, 
Mít svůj chodník slávy a před sebou davy 
A přes zkroucená záda být součástí stáda

4. Ale zpívat 
A hrát, kotníky líbat, a stát
Na křídlech všech slavíků, a vlastně už ze zvyku
Přestat se zbytečně ptát 
37

: Ty a já


1. Znám C 
milion blyštivých měst v nich milion 
F 
dveří  

za G 
nimi labyrinty cest co mě lákají 
C 
dál  

C 
nad tím vším ještě víc hvězd chceš ať mě 
F 
střeží 

G 
abych se neztratil abych se nenachy
C 
tal 
Emi 
 


R: ProtožeF 
 ty a já jsme 
G 
jedno jen ze dvou částí  

protože F 
ty a já jsme 
G 
dvě křídla nad propastí 

a tak C 
doufám, že to co mě i tebe tak 
F 
mrazí 

G 
nejsou jen tři tečky na konci 
C 
frá-zí 
Emi 
 

a tak C 
doufám, že to co mě i tebe tak 
F 
mrazí 

G 
nejsou jen tři tečky na konci 
C 
 frá-
Emi 
zí 


2. Znám sto tisíc scénářů v nich sto tisíc rolí 
a uprostřed všech ta jediná co bych chtěl hrát 
je to ta co jsi vepsala do snářů a co nás pojí 
co s ní každý den vstávám a večer jdu spát 

R: 

trumpeta: Am Fmaj7 Em F FG Am Fmaj7 Em F G 

a tak doufám, že to co mě i tebe tak mrazí 
nejsou jen tři tečky na konci frází 
a tak doufám, že to co mě i tebe tak mrazí 
nejsou jen tři tečky na konci frází
38

: A já tě nechci

1. E 
Běží voda běží, po kameni 
H7 
šustí,

řekla mě má milá, že mě už opuE7 
stí

teče voda teče, po kameni H7 
skáče

když tě milá nechá, ať si jiný E 
pláče.


R: [: E 
A já tě nechci a já tě nemiluju a já tě 
H7 
nemám rád :]

[: ProH7 
tože už ráno, protože už ráno, má si tě jinej 
E 
brát. :]


2. U našeho dvora, teče voda dvojí,
tak si jen nemysli, že ty budeš mojí
za horou vysokou, zapadá slunečko,
já tebe nechci, falešná dcerečko.

R: 

3. Když už jsi věděla, to co vím až dneska
mohla sis ušetřit svoje slova hezká
hezká slova hezká, málo lásky ke mně
jak jsem teď bož rád, že tě nemám v domě.

R: 

4. Taková falešná, jak ta by tam žila,
iba jejich trápení a taková jsi byla
budeš-li taková, někomu jen zbývá
že když tě dostane, ať tě taky hlídá.

R: 
39

: Co jste hasiči

1. A 
Co jste hasiči, co jste děla
E 
li,

E7 
[: že jste nám ten pívo, pívo pívovárek shořet necha
A 
li. :]


2. Shořet nechali, i tu hospodu,
[: my starý mazáci, starý ulejváci, máme pít vodu. :]

3. Vodu nepijem, my pijeme rum,
[: vodu pijou žáby, pívo starý báby, my pijeme rum. :]

4. Za dva za čtyři, už tu nebudem,
[: už vás milí páni, páni lampasáci, zdravit nebudem. :]
40

: Kdyby tady byla taková panenka

1. G 
Kdyby tady byla taková panenka,

D7 
která by mě chtě
G 
la.

C 
Která by mě chtěla 
G 
syna vychovala,

D7 
přitom pannou 
G 
byla.


2. Kdybych já ti měla syna vychovati,
přitom pannou býti.
Ty by jsi mě musel kolébku dělati,
do dřeva netíti.

3. Kdybych já ti musel kolébku dělati,
do dřeva netíti.
Ty bys mi musela košiličku šíti,
bez jahel a nití.

4. Kdybych já ti měla košiličku šíti,
bez jahel a nití.
Ty by si mě musel žebřík udělati,
až k nebeské výši.

5. Kdybych já ti musel žebřík udělati,
až k nebeské výši.
Lezli bysme spolu, spadli bysme dolů,
byl by konec všemu.
41

: Ku Praze uhání vlak

1. E 
Ku Praze uhání vlak, v něm krásná dívenka 
A 
tak,

[: H7 
jede do města aby uži
B7 
la, co na venkově chudák ztrati
E 
la. :]

H7 
jede do města aby uži
B7 
la, co na venkově chudák ztrati
E 
la.


R: E 
Pepíčku těš se, Mařenko 
A 
nač pak,

až půjdem H7 
z hospody, budem se 
E 
mačkat.

E 
Pepíčku těš se, Mařenko 
A 
nač pak,

až pudem H7 
z hospody budem se 
E 
mít.


2. U nádraží hlavního zavolala si na kočího,
[: Hej, pane kočí - vy tam, zavezte mě, však vy víte kam, :]

R: 

3. Zavezte mě do Grandhotelu, tam, co holky šmrdlaj citeru,
[: za kačku je piva sklenice, nelejvaj tam čupr číšnice. :]

R: 
42

: Na Pankráci

1. G 
Na Pankráci na malém 
C 
vršíčku

G 
stojí pěkné stromořa
D 

měl jsem holku, C 
namluve
G 
nou,

ale jiný mi D 
za ní cho
G 


2. Vy mládenci, kteří jste jako já,
nemilujte doopravdy
pomilujte, pošpásujte,
ale lásku jí neslibujte

3. Zdálo se mě ze čtvrtka na pátek
že jsem se svou Andulkou spal
probudím se, obrátím se,
ale jak mě ten sen oklamal
43

: Okolo Hradce

1. [:D 
Okolo Hradce v malé zahrádce 
E 
rostou tam tři rů
A7 
že.:]

[: D 
Jedna je 
G 
červe
A 
ná, 
D 
druhá je bílá
A7 
D 
třetí kvete modře.:]


R: D 
Vojáci jdou, vojáci jdou, bože jaká je to 
A7 
krása,

vojáci jdou, vojáci jdou, pěkně v řadách za D 
sebou,

vojáci jdou, vojáci jdou, každé dívčí D7 
srdce 
G 
jásá, 

vojáci D 
jdou, vojáci jdou, pěkně
A7 
 v řadách za sebou
D 
.


2. [:Kobylka malá, kovat se nedá, kováři nechce stát,:]
[:tak jako má milá, když se na mě hněvá, hubičku nechce dát.:]

R: 

3. [:Kobylka malá, kovat se dala, kováři postála.:]
[:tak jako má milá, když se udobřila, hubičku mi dala.:]

R: 
44

: Ta slepička kropenatá

1. C 
Ta slepička kropenatá 
G 
drobného pe
C 
ří, 

C 
vzkázala mně moje milá, 
G 
že mně nevě
C 
ří, 

/: G 
když nevěří, ať nechá, a já půjdu do svě
C 
ta
G 

C 
tam si budu namlouvati 
G 
hezká děvča
C 
ta. :/ 


2. Namluvil jsem si já holku slouží na faře, 
já tam za ní nesmím chodit skrze faráře, 
/: já tam za ní chodívám, boty v ruce nosívám, 
pomaloučku, polehoučku dveře otvírám. :/ 

3. Náš pan farář hodnej člověk, on to dovolí, 
abych se moch´ se svou milou vyspat v posteli, 
/: do půlnoci jsem tam já, od půlnoci pan farář, 
potom přijdou ministranti a pak zase já. :/ 
45

: Chci zas v tobě spát

D D7maj G D D7 Hmi G A 
 

1. D 
Mlčíš a svět je „fany” 
F#mi 
záhadou 

Hmi 
stává se pro mě „hany” když 
G 
dračí drápy tnou 

D 
temnice tmavá vříská 
F#mi 
bleskne tmou 

Hmi 
mý vlasy loučí víská 
G 
letí nad vodou 


R: A 
A hrubý síly vzývám 
G 
snídám bezprá
D 
ví 

A 
tvý voči v hlavě vídám a 
Emi 
je to všechno jedna velká síla 

Hmi 
jestli se vážně hodíš 
G 
nevím nejdu spát 

A 
na kolej kluky vodíš a 
G 
ráno se chceš brát 

Hmi 
jestli se ke mně hodíš 
G 
snad jdu k tobě spát 

A 
s láskou se vůní brodíme 
G 
postelový království 

A 
za koně nechce se mi 
G 
dát jsem na tom 

A 
stejně mám tě 
Hmi 
rád 

G 
jablkem 
A 
jablkem nejsi 
Emi 
kousnu hloubš a zlíbám tě celou 

G 
mercy jó mercy tak opustit zoufalců 
A 
ráj chci zas v tobě 
Hmi 
spát 


G Emi G A 
 


2. Říkáš že svět je krásnej svět je zlej 
až naše hvězda zhasne haudy haudy hej 
štěstím se lůza brodí neříkám 
hledá pravdu rodí neví nesvlíká 
se lásko 

R: 

R: Hmi 
Sami se k břehům kloníme 
G 
sami jak bezvládnej proud 

Emi 
sami se proti vlnám stavíme 
G 
sami se chcem zbavit těch pout 

Hmi 
sami se k břehům kloníme 
G 
sami jak bezvládnej proud 

Emi 
sami se proti vlnám stavíme 
G A 
 

G 
jsem na tom 
A 
stejně mám tě 
Hmi 
rád 

G 
jsem na tom 
A 
stejně mám tě 
Hmi 
rád 

G 
jablkem 
A 
jablkem nejsi 
Emi 
kousnu hloubš a zlíbám tě celou 

G 
mersi jó mersi tak opustit zoufalců 
A 
ráj chci zas v tobě 
Hmi 
spát 
46

: Sen

1. Stíny D 
dnů a snů se k obratníku 
G 
stáčí

Ruce D 
snů černejch se snaží zakrýt 
G 
oči

Světlo Em 
tvý prozradí proč já 
D 
vím

S novým Em 
dnem že se 
G 
zas navrátí
A 
 


2. Mraky se plazí, vítr je láme 
Stíny tvý duše rozplynou se v šeru 
Ve vlnách opouští po hodinách mizí 
A měsíc nový stíny vyplaší

Ref: Proud D 
motýlů unáší strach

Na listy G 
sedá hvěznej prach

Proletí Hm 
ohněm a mizí stále 
A 
dál

Neslyšný D 
kroky stepujou

V nebeským G 
rytmu swingujou

Že se Hm 
ráno, že se ráno vytratí
A 
 


3. Stíny dnů vyrostou a zmizí 
Nebeský znamení, rosvěcujou hvězdy 
Všechno ví z povzdálí vedou naše kroky 
A měsíc nový stíny vyplaší.

Ref: Proud motýlů…
47

: Dobrodružství s Bohem Panem

1. Ami 
Je půlnoc nádherná, 
G 
spí i lucerna,

F 
tys' mě opustil 
E 
ospalou,

tu v Ami 
hloubi zahrady 
G 
cítím úklady,

F 
píšťalou 
E 
někdo sem krá
Ami 
čí,

hráC 
 náramně 
G 
krásně a na mě

F 
tíha podivná 
E 
doléhá,

C 
hrá náramně, 
G 
zná mě, nezná mě,

F 
něha a 
E 
hudba až k plá
Ami 
či.


2. Pak náhle pomalu skládá píšťalu,
krok, a slušně se uklání,
jsem rázem ztracená, co to znamená,
odháním strach, a on praví:
Pan jméno mé, mám už renomé,
Pan se jmenuju a jsem bůh,
Pan, bůh všech stád, vás má, slečno, rád,
jen Pan je pro vás ten pravý.

3. Ráno, raníčko, ach, má písničko,
Pan mi zmizel i s píšťalou,
od Pana, propána, o vše obrána,
ospalou najde mě máti,
hrál a ve tmě krásně podved' mě,
kam jsem to dala oči, kam,
Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh
počítám „dal” a „má dáti”.
48

: Zdivočelá Země

1. Proč jen mou C 
zem 

D 
tak zkouší 
G 
Bůh

Emi 
dobrým vše 
Ami 
vzal

D 
a zlým přál 
G 
sluch


2. Dal právo lžím
a pravdě půst
a nám všem strach
a zámek úst

R: Moudrým jen C 
stín

D 
odvážným 
G 
drát

Emi 
a moc a 
Ami 
zář

D 
těm druhým
3. Nám zůstal vzdor 
s jistotou v nás
že půjdou pryč
jak sníh a mráz

R: Je přátel pár
co s vámi jdou
a v nouzi vám 
dál věrni jsou

4. I láska vám
díl slunce dá
a chvíle zlý
ty přejdou

5. Kam půjdeš ty
kam půjdu já
ty země má
zdivočelá
49

: Chci ti říct

@100bpm
intro. Gmi 
 
C7 
 
Gmi 
 
C7 
 

1. Gmi 
Chladná 
C7 
 rána jsou 
Gmi 
tomu, kdo 
C7 
strádá

Láskou bolestnou neopětovanou
Pokud víš, jak rád tě mám a ty mě máš ráda
Chuť a vůni tvou nejde zapomenout

R: Chystá Dmi 
se prej konec 
C 
světa, tramta
Gmi 

Dmi 
mě jen jedna 
C 
věta napa
B 
dá …pojď s tim ven!


F 
Chci ti říct, že 
C 
mám tě rád, že 
Gmi 
miluju tě jako blázen

Chci si nechat tetovat jen jméno tvé, chci vypít bazén
vody, kterou plavala jsi, zasadit si tvoje vlasy,
rozfoukat je do ulic chci ti říct, že rád tě mám víc
B7 
{2 takty}

2. Dýcháš na mou tvář, já na tvou dýchám
Chvěješ se myšlenkou, že se rozední
Děláš jako že nespěcháš, já že nepospíchám
Nechce se z objetí, když je poslední
R: Chystá se prej konec světa, tramtadá…
Chci ti říct, že mám tě rád…
(var. solo)
F 
 
C 
 
Gmi 
 

{kytara jen položí první akord}
2x: B7 
Mít tak promyšlenej plán, předem fakt moc se omlouvám

ale ode dneška od půl jedný musíme bejt zodpovědný 
B7 
Mít tak promyšlenej plán, ale nemám ho, nemám ho, nemám … a tak


R: Chci ti říct, že mám tě rád…
(var. solo)
F 
 
C 
 
Gmi 
 


C7
50

: O bláznech

1. E 
Nevěř lidem, když jsou jak 
H 
psi, v 
A 
boudách, 
E 
tloustnou

E 
pro ně je víra míň než 
H 
kost, 
A 
pro níž 
E 
kousnou


Ref:. E 
Blázen by jsi 
A 
byl, kdybys pro ně 
E 
žil, 
F#mi 
kdybys krásný řeči 
E 
uvěřil

E 
Jen blázni stavěj 
A 
most, jinejm pro ra
E 
dost, 
G#mi 
nejsměšnější 
A 
bejvá upřím
H 
nost.


2. Ty blázne s láskou bys jen byl, k pláči, k smíchu
Jak nemocnou krev jí vypusť z žil, dítě, hříchu.

Ref:. Blázen by jsi byl, kdybys pro ně žil …

solo. 
E 
 
H 
 
A 
 
E 
 
E 
 
H 
 
A 
 
E 
 
H 
 

F# 
Teď mu
C# 
síme 
H 
vstát, s
F# 
lyšíš už jdou, sčítaj, blázny

F# 
Tebe nezastavěj máš víru 
C# 
[svou, 
H 
blázne, 
F# 
blázne

[: F# 
na ná na ná na na 
C# 
na, 
H 
na na, 
F# 
na na :]
51

: Abych tu žil

1. Kapsy C 
mám, - 
F 
abych v nich měl 
C 
díru, 

boty mám - a na nich letní G 
prach. 

Pod šiE 
rou oblo
E7 
hou jsem se 
Ami 
sám usa
F 
dil, 

že C 
mám chuť v hlavě si 
Dmi 
srovnat, 

G7 
pro co jsem 
C 
žil. 


2. Píseň mám, abych měl co zpívat, 
oheň mám, aby mě tu hřál. 
Pár snů mám, abych dál za nocí je tu snil, 
že mám jeden lidskej úděl ten, 
abych tu žil. 

3. Louky mám, abych se moh' toulat, 
lesy mám, abych měl kam jít. 
Dlouhý proud řeky mám, abych shýbnul se a pil, 
že mám to výsadní právo, 
abych tu žil. 

modulace do D dur 

4. Slunce D 
mám, - 
G 
na cestu mi 
D 
svítí, 

štíty hor - a jejich úboA 
čí. 

Lásky F# 
mám nesčet
F#7 
né, abych se 
Hmi 
sám přesvěd
G 
čil, 

že D 
mám to, co mi 
Emi 
stačí, 

A7 
abych tu 
D 
žil. 


zpět do C dur

5. Kapsy mám, - abych v nich měl díru, 
boty mám - a na nich letní prach. 
Pod širou oblohou jsem se sám usadil, 
že mám chuť v hlavě si srovnat, 
pro co jsem žil.
52

: Buráky

1. G 
Když Sever válčí s Jihem a 
C 
zem jde do vál
G 
ky 

a v polích místo bavlny, teď A 
rostou bodlá
D 
ky. 

G 
A ve stínu u silnice vidíš 
C 
z Jihu vojá
G 
ky, 

jak se tu válej' v trávě a D 
louskaj' burá
G 
ky. 


Ref: 
G 
Hej hou, hej hou, nač 
C 
chodit do vál
G 
ky, 

je lepší doma sedět a A 
louskat burá
D 
ky. 

G 
Hej hou, hej hou, 
C 
nač chodit do vál
G 
ky, 

je lepší doma sedět a D 
louskat burá
G 
ky. 


2. Plukovník sedí v sedle, volá: „Yankeeové jdou!" 
Ale mužstvo v trávě leží, prej už dál nemohou. 
Pan plukovník se otočí a koukne do dálky, 
a vidí tu slavnou armádu, jak louská buráky. 

Ref: G 
Hej hou, hej hou… 


3. Až tahle válka skončí a jestli budem žít, 
své milenky a ženy pak půjdem políbit. 
Když zeptají se: „Hrdino, cos' dělal za války?" 
„Jo, flákal jsem se s kvérem a louskal buráky.” 

Ref: G 
Hej hou, hej hou…
53

: Pověste ho Vejš

Na dnešek jsem měl divnej sen. Slunce pálilo a před salonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed šibenice z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy odsouzenci kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením, ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek: 

R1: Pověste ho Ami 
vejš, ať se houpá, pověste ho 
C 
vejš, ať má 
G 
dost.

Pověste ho Dmi 
vejš, ať se 
Ami 
houpá, že tu 
G 
byl nezvanej 
Ami 
host.


1. Pověste ho, že byl jinej, že tu s námi dejchal stejnej vzduch.
Pověste ho, ze byl línej a tak trochu dobrodruh.

2. Pověste ho za El Passo, za snídani v trávě a lodní zvon.
Za to že neoplýval krásou, že měl F 
country rád, že se 
E 
uměl smát i 
Ami 
vám.


R2: Nad hlaC 
vou mi slunce 
G 
pálí konec 
Dmi 
můj nic neod
C 
G 
lí,

do svých C 
snů se dívám z 
G 
dáli.

A do Dmi 
uší mi stále zní tahle 
E 
moje píseň poslední


3. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad.
Za to že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

R2: Nad hlavou mi slunce …

R1: Pověste ho vejš …

4. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib.
že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb.

5. Pověste ho, ze se koukal, ze hodně jed a hodně pil.
ze dal přednost jarním loukám a pak se usadil a pak se oženil a žil.

R1: Pověste ho vejš …

54

: Tam u nebeských bran

D A D B 
 


1. G 
Měl jsem 
D 
rád pár písní v nich jsem 
A 
žil

cesty toulavý ty o kterých jsem D 
snil

s vlídnou G 
tmou když v letě kráj šel 
D 
spát

G 
poznal 
D 
jsem že 
A 
tenhle svět mám 
D 
rád


2. Bez řečí jsem každou práci vzal
A měl problémy že málem jsem to vzdal
Po každé jsem vstal a zkoušel jít
Pro tu čest že směl jsem vámi žít

®: G 
Měl jsem 
A 
rád

Stín stroG 
mů, říčný 
D 
proud

G 
Štíty 
A 
hor co nej
G 
dou překle
D 
nout

KrásnějG 
ší svět vůbec nehle
D 
dám

G 
To řeknu 
D 
vám

Tam A 
u nebeských 
D 
bran 
G D A D G D 
 


3. Dětský smích A vlání konský hřív
Něco moudrých vět Co měl jsem znát už dřív
Slunce zář Když hřála do mých zad
Poznal jsem Že tenhle svět mám rád

®: 
®: 

To řeknu vám
Tam u nebeských bran
55

: Stánky

1. D 
U stánků na 
G 
levnou krásu

D 
postávaj a 
Gm 
smějou se času

D 
cigaretou a 
A 
holkou co nemá kam 
D 
jít.


2. Skleniček pár, pár tahů z trávy
uteče den jak večerní zprávy
neuměj žít, bouřej se a neposlouchaj.

R: G 
Jen zahlídli svět maj na 
A 
duši vrásky

tak máD 
lo jen, tak málo 
Gm 
je lásky

D 
ztracená víra 
A 
hrozny z vinic neposbí
D 
rá.


3. D 
U stánků na 
G 
levnou krásu 
D 
postávaj

a ze Gmi 
slov a hlasů 
D 
poznávám

jak A 
málo jsme jim stačili 
D 
dát.


R: 
R: 
56

: My jsme sbor


1. C 
My jsme sbor, my jsme sbor dobrovolných hasi
G 
čů  

My jsme sbor, my jsme sbor dobrovolných hasiC 
čů  

My jsme sbor, my jsme sbor dobrovolných hasiF 
čů 

My jsme sbor, my jsme sbC 
or dobrov
G 
olných hasi
C 
čů


1. Anča drž… Anča drž… Anča držka plechová, 
Anča drž… Anča drž… Anča držka plechová, 
Anča drž… Anča drž… Anča držka plechová, 
Anča drž… Anča drž… Anča držka plechová. 

2. 
: A kurva… a ku rva… a ku rvačce nedošlo. : 
3. 
: Vymrdal… Wimr dal… Wimmer dal překrásnej gól. : 
4. 
: Su piča… supy ča… supy často létají. : 
5. 
: Mě stojí… město jí… a vesnice hladoví. : 
6. 
: Čůráku… čůrá ku… čůrá kuřák ve vlaku. : 
7. 
: Čůráci… čůrá ci… čůrá cikán na práci. : 
8. 
: Liž koule… liškou le… liškou lemovaný plášť. : 
9. 
: Vyjebu… vyje bu… vyje buldok na měsíc. : 
10. 
: Našukat… našu Kat… našu Katku přejel vlak. : 
11. 
: Poštěvak… poště vak… poště vaky ukradli. : 
12. 
: Když seru… když se rů… když se růže červená. : 
13. 
: Když serem… když se Rem… když se Remek narodil. : 
14. 
: Já mám pij… já mám pij… já mám pionýrskej kroj. : 
15. 
: Souloží… sou loži… sou ložiska na skladě. : 
16. 
: Ty píčo… týpí čo… típí čouhá ze křoví. : 
17. 
: Už hovna… už ho v ná… už ho v náručí nesou. : 
57

: What Shall We Do With a Drunken Sailor

1. Ami 
What shall we do with a drunken sailor

whG 
at shall we do with a drunken sailor

whAmi 
at shall we do with a drunken sailor

early Emi 
in the m
Ami 
orning?


Ref: HAmi 
ooray and up she rises h
G 
ooray and up she rises

hAmi 
ooray and up she rises early 
Emi 
in the m
Ami 
orning.


2. Put him in the longboat 'till he's sober…

3. Shave his belly with a rusty razor…

4. Put him in bed with captain's daughter…
58

: Bon Soir Mademoiselle Paris

1. Emi 
Mám v 
H7 
kapse jeden 
Emi 
frank, 

jsem D7 
nejbohatší z 
G 
bank nad Sei
H7 
nou, 

mám víc než krupiér, 
stíny Sacre Coeur nade mnou. 

R: C 
Láska je 
D 
úděl 
G 
tvůj, 

Ami 
pánbůh tě 
H7 
opat
Emi 
ruj, 

: bon soC 
ir, ma
D 
demoiselle, Pa
Emi 
ris. : 
3. Znám bulvár Sant Michel, 
tam jsem včera šel s Marie Claire, 
vím, jak zní z úst krásných žen, 
ta slůvka: Car je ťaime, oh ma cher. 

R: Láska je úděl tvůj, … 

59

: Jasná zpráva

Sólo: 

1. SG 
končili jsme, jasná zpráva,

Emi 
proč o tebe z
C 
akopávám d
D 
ál,

Ami 
projít bytem 
C 
já abych se b
G 
ál.


2. Dík tobě se vidím zvenčí,
připadám si starší menší sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

R: Emi 
Pěnu s vůní j
Hmi 
ablečnou, v
Emi 
yvanulý s
Hmi 
prej,

Emi 
telefon, cos u
G 
střihla mu šň
D 
ůru,

Emi 
knížku krásně z
Hmi 
bytečnou, 
Emi 
co má lživý 
Hmi 
děj,

Emi 
píše se v ní, j
G 
ak se lítá v
D 
zhůru,

lítá vAmi 
zhůru, ve dvou vz
D 
hůru.


2. Odešla's mi před úsvitem,
mám snad bloudit vlastním bytem sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

Sólo: 

R: Pěnu s vůní jablečnou…

3. Skončili jsme jasná zpráva,
není komu z okna mávat víc,
jasná zpráva, rub, co nemá líc.

Sólo: 
60

: Je to Tvá vina

G 
Je to tvá vina, ty jsi příčina 
F 
svýho smutnění 

G 
Chápej má milá, ty jsi svítila, 
F 
já měl zatmění 


Ami 
To se někdy tak 
G 
stává vítězkám 

F 
Zvyklejm na stupních 
G 
stát 

Ami 
Že se začnou těch 
G 
co ji netleskaj 
F 
bát 

Ami 
To se někdy tak 
G 
stává ješitám 

F 
Co jsou zvyklý jen 
G 
brát 

Ami 
Já z klidu tě 
G 
krásně rozkmital 
F 
rád, 
G 
rád 


C 
Říkáš jak jsem tě 
G 
skoupal 

a žes byla Dmi 
hloupá a nemáš chuť 
F 
žít 

C 
Že ti po srdci 
G 
čmárám, že je po mně 
Dmi 
spára 

C 
Že jen jsem tě 
G 
houpal a tep že ti 
Dmi 
stoupá 

Tím jak mě chceš F 
mít 

C 
Však pod tím vším 
G 
pýcha 

Už chystá se Dmi 
dýchat a 
G 
znít 


Je to tvá vina, ty jsi příčina svýho smutnění 
Chápej má milá, ty jsi svítila, já měl zatmění 

To co stalo se, nejde odestát 
Nejspíš to bude tím 
Že já sejmul tvůj vzácnej majestát, vím, vím
61

: Jsem tak línej

G 
I když ráno nechci 
C 
spát, 
G 
nechce se mi vůbec 
C 
vstát 

D 
Přemejšlím, proč 
C 
jsem tak 
G 
línej 
C G 
 

G 
Vlastně mě nic nenu
C 
tí, 
G 
ležet téměř bez hnu
C 
tí 

D 
Po ránu nejsem 
C 
příliš 
G 
vlídnej 


Peřina mě objímá, jak ta láska nevinná 
Polední čas se zvolna blíží 
Mozek ten už pracuje, tělo silně vzdoruje 
A oči se mi zas už klíží 

Emi 
Právě teď zase začal 
C 
zvonit telefón 

Já G 
ležím klidně dál, rád 
Ami 
nemám tenhle tón 
G C 
 

C 
Ať volá kdo chce co chce 
G 
mě to nevzru
Emi 
ší 

Má Ami 
poloha je skvělá, mám 
D 
polštář v náručí 
C G 
 


Je tu někdo kdo to ví, že mám všechno hotový 
Co bude dál je trochu matný 
Nemám žadný migrény, či sociální problémy 
Jenom s láskou je to nějak špatný
62

: Olympic - MIX

ŽELVA
G 
Ne moc 
C 
snadno se 
G 
želva 
C 
po dně ho
G 
C G C 
 

G 
velmi 
C 
radno je p
G 
lavat 
C 
na dno za 
G 
C G C 
 

potom D 
počkej, až se zeptá na to, 
Emi 
co tě v mozku lechtá,

G 
nic se 
C 
neboj a 
G 
vem si 
C 
něco od 
G 
C G C 
 


KRÁSNÁ NEZNÁMÁ
G 
Když se ti dív
C 
ám do 
A 
D 
í

G 
všechno se
C 
 ve mně ot
A 
D 
í
C 
 

musím se tomu začít D 
smát

G 
to jsem z
C 
vědav, 
G 
jak mi 
D 
dneska 
G 
bud
C 
eš 
G 
lhát
D 
.


DEJ MI VÍC SVÉ LÁSKY
Emi 
vymyslel jsem spoustu nápadů, 
G 
aů,

co Emi 
podporujou hloupou nála
D 
du, a
H7 
ů,
Emi 
 

hodit klíče do kanálu,
A 
sjet po zadku 
Ami 
holou skálu,

Emi 
v noci chodit 
H7 
strašit do 
Emi 
hradu.


OKNO MÉ LÁSKY
G 
Kdo tě líbá, když ne 
C 
já, 
G 
kdo tě hlídá když ne 
C 
já,

G 
okno v přízemí je 
F 
zavřené i 
C 
dnes, lásko 
G 
má.


OSMÝ DEN
G 
Z kraje týdne málo jsem 
C 
ti 
G 
vhod,
C 
 

G 
ve středu pak ztrácíš ke mně 
C 
kód,

Ami 
sedmý den jsem s tebou i když 
D 
sám,

osmý den G 
schází nám.
C G C 
 


JAKO ZA MLADA
Emi 
Jsem to já jak zamlada, 
A7 
i když jinak teď v
D 
ypadám,

Emi 
stále mám stisk buldočí, 
A7 
k tomu pár vrásek u
D 
 očí,

nC 
ázory jsem 
Ami 
málo změnil, m
D 
uziku mám r
G 
ád,

Ami 
co jsem cenil, cením dál už z
C 
řejmě napoř
D 
ád.


DĚDEČKŮV DUCH
G 
Nad 
C 
Vlta
G 
vou je 
C 
cosi, 
G 
plou
C 
ží se 
G 
to v rá
C 
kosí,

G 
k mé 
C 
hrůze 
G 
je to 
C 
cosi - 
G 
děd
C 
ečkův d
G 
uch,

ó, nech mě F 
být
C 
,  
F 
já 
C 
už víck
D 
rát nebudu p
G 
ít.
C G 
 


JASNÁ ZPRÁVA
G 
Skončili jsme, jasná zpráva,
Emi 
 

proč o tebe C 
zakopávám 
D 
dál,
Ami 
 

projít bytemC 
 já abych se 
G 
bál.

G 
Dík tobě se vidím zvenčí,
Emi 
 

připadám si C 
starší menší 
D 
sám,
Ami 
 

kam se kouknu, C 
kousek tebe 
G 
mám.
63

: Osmý den

1. G 
Z kraje týdne málo jsem 
C 
ti 
G 
vhod
C 
 

G 
ve středu pak ztrácíš ke mně 
C 
kód

Ami 
sedmý den jsem s tebou i když 
D 
sám

osmý den G 
schází nám
C G C 
 


2. V pondělí máš důvod k mlčení
ve středu mě pláčem odměníš
v neděli už nevím že tě mám
osmý den schází nám

R: D 
Tužku nemít 
C 
nic mi nepov
G 
íš

D 
řekni prosím 
C 
aspoň přísl
G 
oví

D 
osmý den je 
C 
nutný já to 
Ami 
vím

C 
sedm nocí 
Ami 
spíš jen 
G 
spíš vždyť víš


3. Někdo to rád horké jiný ne
mlčky naše láska zahyne
pak si řeknem v duchu každý sám
osmý den scházel nám

R: Tužku nemít …
64

: Otázky

1. KC 
olik mám ještě dní, n
F 
ež přijde poslední,

jG 
ak dlouho budu ještě zpívat a hr
C 
át,

kolik je na zemi cest, ktF 
erou mám dát se vést,

nG 
ebo už myslet mám na návr
C 
at?

R: Posečkej, lásko mC7 
á, okamži
F 
k, vž
D 
dyť svět je veliký otaz
G 
ník,

pC 
ořád se jenom ptáš 
F 
a odpovědi, 
G 
tý se nedoč
C 
káš.

*: JE 
á jen vím: v zimě strom n
Ami 
ekvete,

v lAmi/G 
étě sníh n
F 
epadá, v n
E 
oci je tm
Ami 
a,

rád tě mAmi/G 
ám, jen nept
F 
ej se, pr
C 
oč - nevím s
G 
ám.

2. Kde je tvůj dětský smích a proč je láska hřích,
kolik jen váží bolest člověčí,
proč je zlato drahý kov a proč je tolik prázdných slov,
proč chce každý být největší?
R: 
*: Já jen vím: řeky proud musi dál,
v žilách krev pěnivá, kdo ji tam dal,
rád tě mám, jen neptej se, proč - nevím sám.
3. Kolik je slunci let: milion nebo pět,
myslíš, že zítra ráno vyjde zas,
kolik je ulic, měst, proč umí kytky kvést,
proč nikdo neslyší můj hlas?
65

: Želva

1. ND 
e moc sn
G 
adno se ž
D 
elva p
G 
o dně hon
D 
í,
GDG 
 

vD 
elmi r
G 
adno je pl
D 
avat n
G 
a dno za n
D 
í,
GD 
 

potom pA 
očkej, až se zeptá na to, c
Hmi 
o tě v mozku lechtá,

nD 
ic se n
G 
eboj a v
D 
em si n
G 
ěco od n
D 
í.
GDG 
 

2. Abych zabil dvě mouchy jednou ranou,
želví nervy od želvy schovám stranou,
jednu káď tam dám pro sebe a pak aspoň pět pro tebe,
víš, má drahá, a zbytek je pod vanou.
R: KdD 
yž si n
A 
ěkdo p
G 
ozor ned
D 
á, jak se vl
A 
astně ž
G 
elva hled
D 
á,

G 
ona ho na něco nachyt
A 
á, 
G 
i když si to později vyčít
A 
á.

3. Ne moc lehce se želva po dně honí,
ten, kdo nechce, tak brzy slzy roní,
jeho úsměv se vytratí, a to se mu nevyplatí,
má se nebát želev a spousty vodní.
R: 
66

: Veď mě dál cesto má

1. C 
Někde v dálce 
Ami 
cesty končí, 

G 
každá prý však 
F 
cíl svůj 
C 
skrývá

Někde v dálce Ami 
každá má svůj cíl 

G 
ať je pár chvil dlouhá 
F 
nebo tisic 
C 
mil


R: Veď mě C 
dál, cesto 
G 
má, 

veď mě Ami 
dál, vždyť i 
F 

Tam kde C 
končíš, chtěl bych 
G 
dojít

Veď mě F 
dál, cesto 
C 


2. Chodím dlouho po všech cestách, 
všechny znám je, jen ta má mi zbývá
Je jak dívky co jsem měl tak rád
Plná žáru bývá, hned zas samý chlad

*: Ami 
Pak na 
G 
patník 
C 
poslední 

napíšu křídou F 
jméno své

A pod C 
něj, že jsem 
G 
žil 
C 
hrozně 
G 
rád

Ami 
Písně své, co mi 
B 
v kapsách zbydou

F 
Dám si bandou 
C 
cvrčků hrát

G 
půjdu spát, půjdu 
G7 
spát.


7 B/H
67

: Bláznova ukolébavka

G 
Máš, má o večko, 
D 
dávno spát i 
C 
píseň ptáků 
G 
končí, 

G 
kvůli nám přestal 
D 
vítr vát, jen 
C 
můra zírá 
G 
zvenčí, 

já D 
 znám její zášť, tak 
C 
vyhledej skrýš, 

zas D 
má bílej plášť a v 
C 
okně je 
G 
mříž. 


Ref: 
G 
Máš, má o večko, 
D 
dávno spát, 

C 
 můžeš hřát, ty mě 
A 
můžeš hřát, 

vždyť G 
přijdou se 
C 
ptát, 

C 
zítra zas 
G 
přijdou se 
C 
ptát, 

C 
jestli ty v 
G 
mých předsta
C 
vách už 
G 
mizíš. 


Ref: G 
Máš, má ovečko… 


G 
Máš, má ovečko, 
D 
dávno spát, dnes 
C 
máme půlnoc 
G 
temnou, 

G 
ráno budou nám 
D 
bláznům lát, že 
C 
ráda snídáš se 
G 
mnou, 

proč D 
měl bych jim lhát, že 
C 
jsem tady sám, 

když D 
tebe mám rád, když 
C 
tebe tu 
D 
mám. 


Ref: G 
Máš, má o večko… 
68

: Povídej

@220bpm
1. C 
Povídej jestli té má 
G 
hodně rád víc než 
C 

C 
Jestli když večer jdeš 
G 
spát ti polibek 
C 

tak jako Emi 
já ,to už je 
F 
dávno, tak poví
C 
dej, 
G 
jen poví
C 
dej


2. Povídej nechal té být, vždyť měl té tak rád
Nebos ho nechala jít, když šel k jiný spát
tak jako mne, to už je dávno,tak povídej,jen povídej

R: Emi 
Povídej, 
C 
jestli se ti po mě 
Dmi 
stýská

F 
když jdeš večer 
C 
spát

C 
Jestli když večer se b
Dmi 
lízká

F 
nepřestala ses 
C 
bát


3. Povídej ne já se nevrátím ,bez domů spát
Svou lásku ti vyplatím,víc nemůžu dat
jak jsem dál dřív,to už je dávno tak povídej,jen povídej

R: Povídej, jestli se ti po mě stýská …

4.=3. 
69

: Montgomery

1. D 
Déšť ti holka smáčel
G 
 vlasy 
Emi 
 

A 
Z tvých očí zbyl prázdnej
D 
 kruh 
A 
 

D 
Kde je zbytek tvojí
G 
 krásy 
Emi 
 

A 
To ví dneska snad jen
D 
 bůh 
A 
 


R: Z celé jižní eskadrG 
ony 
Emi 
 

A 
Nezbyl ani jeden
D 
 muž 
A 
 

D 
V Montgomery bijou
G 
 zvony 
Emi 
 

A 
Déšť ti smejvá ze rtů
D 
 růž 
A 
 


2. Tam na kopci v prachu cesty
Leží i tvůj generál
V ruce šátek od nevěsty
Ale ruka leží dál

R: Z celé jižní eskadrony …

3. Tvář má zšedivělou strachem
Zbylo v ní pár těžkejch chvil
Proužek krve stéká prachem
Déšť jí slepil vlasy jak jíl

R: Z celé jižní eskadrony …
70

: Zlatovlásko

1. Dmi 
Vez mě loďko 
C 
ke břehu, 
F 
ná ná 
C 
nana ná 
Dmi 
ná 

Dmi 
jedu jedu 
C 
pro něhu, 
F 
ná ná 
C 
nana ná 
Dmi 
ná 

jedu jedu pro krásu, ná ná nana ná ná 
pro dívku s vlasy do pasu, ná … 

R: ZlatoF 
vlás
C 
ko, 
F 
krás
C 
ko, 
Dmi 
kdo ví, co bude 
A 
dál, 

ZlatoF 
vlás
C 
ko, 
F 
krás
C 
ko, 
Dmi 
chce tě 
C 
bohatý 
Dmi 
král. 


2. Jedu jedu pro pannu, ná ná nana ná ná 
jakpak se k ní dostanu, ná ná nana ná ná 
když ji najdu vyhraji, ná ná nana ná ná 
náš pan král pak získá ji, ná ná nana ná ná. 

R: Zlatovlásko, krásko, ….. 

3. Jiříku, co v očích máš, ná ná nana ná ná 
že se tak smutně usmíváš ná ná nana ná ná 
já s tebou tak šťasná jsem ná ná nana ná ná 
už se těším na tvou zem ná ná nana ná ná. 
71

: Princezna ze mlejna

1. D 
Vím jedno návrší zámek 
A7 
nádher
D 
nej 

z nejhezčích pohádek ho zG 
nám. 

[: Stavěnej z křišťálu sahá D 
k nebi pomálu 

povětří přijde k A7 
duhu princez
D 
nám :]


2. Bílé je lilium bílej krásnej sen 
bílé je pravé hedvábí. 
[:Jdu cestou necestou za svou bílou nevěstou 
jiná mě na tom světě nevábí :] 

3. Šípková růžičko z dávnejch příběhů 
odkvítáš tiše v ústraní. 
[: Odpusť mi svatej Ján, že tvou krásu nehledám 
na jinou myslím večer před spaním :] 

4. Stříbrná tůňka se zhlíží ve hvězdách 
Velký vůz ztratil zákolník 
[: Rozsypal nad náma celou fůru s hvězdama 
jenom já nemám štěstí za troník :] 

5. Já vím, že v tej noci plnej zázraků 
vykvet' můj kvítek z poupěte. 
[: Pomoz mi svatej Ján ať tu chvíli nezmeškám 
než planě nazdařbůh odkvete :] 

6. Vím jeden bílej mlejn, zámek stříbrnej, 
v údolí znám to návrší. 
[: V tom pěkným stavění je moje potěšení, 
že na něj myslím, zatím netuší :] 
7. Bílý je pápěří bílej dobrej den, 
bílej je ubrus sváteční. 
[: Ten kterýho já chci, nosí bílou čepici, 
ostatní ženiši jsou zbyteční :] 

8. Vím jedno oudolí, vím já pěknej mlejn, 
už všechny kořeny v něm znám. 
[: Bydlí tam panenka, voči má jak pomněnka, 
jinou už na tom světě nehledám :] 

9. Vím jedno oudolí, vím já pěknej mlejn, 
míří sem cesta s přívozem. 
[: Jde cesta - necesta, tady je má nevěsta, 
nerovná se jí žádná z princezen :] 

10. Vím jedno údolí, vím ja pěknej mlejn, 
vedle něj rybník s rákosím. 
[: Ta dívčí, co já znám, je má bílá princezna, 
tu si já vod pantáty vyprosím :] 
72

: Loď John B

Už G 
vyplouvá loď John B., už vyplouvá loď John B., 

okamžik malý, jen než popluje v D 
dál, 

nechte mě G 
plout
G7 
, nechte mě 
C 
plo-o-
Cmi 
out, 

G 
sil už málo mám, tak 
D7 
nechte mě 
G 
plout. 


Nejdřív jsem se napil, na zdraví všem připil, 
vím, že cesta má konec už má, 
nechte mě plout, nechte mě plout, 
sil už málo mám, tak nechte mě plout. 

Sklenici svou dopil, zakrátko u mne byl, 
okovy na mne dal a pistole vzal, 
šerif John Stone, šerif John Stone, 
moji svobodu vzal šerif John Stone. 

Už vyplouvá loď John B., už vyplouvá loď John B., 
okamžik malý, jen než popluje v dál, 
nechte mě plout, nechte mě plout, 
sil už málo mám, tak nechte mě plout.
73

: Tisíc mil

1. V nohách G 
mám už tisíc 
Emi 
mil,

stopy Ami 
déšť a vítr s
C 
myl

a můj Ami 
kůň i já jsme 
D7 
cestou znave
G 
ni.
D7 
 


2. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

3. Je tam stráň a příkrej sráz,
modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, kteří věřej' dětskejm snům.

4. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

5. V nohách mám už tisíc mil,
teď mi zbejvá jen pár chvil,
cestu znám, a ta se k nám dál nemění.

6. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

7. Kousek dál, a já to vím,
uvidím už stoupat dým,
šikmej štít střechy čnít k nebesům.

8. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.
[:Emi 
 jeden 
Ami 
cíl, ten starej 
D7 
známej bílej 
G 
dům … :]
74

: Dělání

1. D 
Když máš srdce zjihlé, 
G 
když máš potíže, 
D 
tak dej cihlu k cihle, 

G 
těsto do díže, 
Emi 
 upeč 
A 
třeba chleba,
D 
 postav 
Hmi 
třeba zeď, 

G 
žal se 
A 
krásně vstřebá, 
D 
začni
Hmi 
 s tím hned teď, 
G 
začni
A 
 s tím 

hnedD 
 teď. 


Ref.: G 
Dělání, 
A 
dělání, 
D 
všechny smutky
Hmi 
 zahání,

G 
dělání, 
A 
dělání je
D 
 lék. 

G 
Dělání, 
A 
dělání, 
D 
to nám úsměv 
Hmi 
zachrání,

G 
dělání, 
A 
dělání je
D 
 lék. 


2. Když máš srdce zjihlé,když máš potíže,
tak dej cihlu k cihle, těsto do díže,
upeč třeba chleba,postav třeba zeď, 
žal se krásně vstřebá,
začni s tím hned teď,
začni s tím hned teď. 

2× Ref.
75

: Chválím tě země má

/ / značí nejdřív recitaci a potom zpěv

/D 
Chválím Tě 
G 
země má/ 

/D 
Tvůj žár 
A 
i mráz/

/D 
Tvá tráva 
G 
zelená/

/Dál A 
vábí 
D 
nás/


Máš závoj z oblaků
Bílý jak sníh
Hvězdo má, bárko zázraků
Na nebesích….

®: D 
Ať před 
G 
tvou plane
D 
tou

Hvězdný G 
prach zame
A 
tou

D 
Dej vláhu 
G 
roslinám

D 
Dej ptákům 
A 
pít

A 
Prosím 
D 
svou přízeň 
G 
dej i nám

D 
Dej 
A 
mír a 
D 
klid


/ / znamená - recitace po zpěvu

Dej vláhu rostlinám /Chválím tě země má/ 
Dej ptákům pít / /Tvůj žár i mráz/
Svou přízeň dej i nám /Tvá tráva zelená/
Dej mír a klid /Dál vábí nás/

Máš závoj z oblaků
Bílý jak sníh
Má bárko zázraků
Na nebesích

®: Ať před tvou planetou
Hvězdný prach zametou……

D 
Dej vláhu 
G 
roslinám 

D 
Dej vláhu 
G 
roslinám 

D 
Dej ptákům 
A 
pít

D 
Dej ptákům 
A 
pít

A 
Prosím 
D 
svou přízeň 
G 
dej i nám

A 
Prosím 
D 
svou přízeň 
G 
dej i nám

D 
Dej 
A 
mír a 
D 
klid

D 
Dej 
A 
mír a 
D 
klid
76

: Kdyby se v komnatách

1. D 
K životu na zámku 
Ami 
mám jednu poznámku 

G 
Je tu neveselo, je tu 
D 
truchlivo

V ostatních královstvích Ami 
nezní tak málo smích

G 
Není neveselo, není 
D 
truchlivo


R. D7 
Kdyby se v 
G 
komnatách běhoun jak 
D 
hrom natáh

A na něm Emi 
akrobati 
A 
začali 
D 
kejklovati

D7 
Kdyby nám 
G 
v paláci pištěli 
D 
dudáci 

To by se Emi 
krásně žilo, 
A 
to by byl 
D 
ráj


2. Kde není muzika, tam srdce utichá
Tam je neveselo, tam je truchlivo
Chtěla bych dvůr pestrý, kde znějí orchestry
Kde není neveselo, žádné truchlivo

R. Kdyby se v komnatách …  
77

: Mravenčí ukolébavka

1. C 
Slunce šlo 
G 
spát 

F 
za hromádku 
G 
klád 

C 
na nebi 
Ami 
hvězdy klí
G 
čí. 

C 
Už nepra
G 
cuj, 
F 
mravenečku 
G 
můj, 

C 
schovej se 
G 
do jehli
C 
čí. 


2. Slunce šlo spát 
za hromádku klád 
na nebi hvězdy klíčí. 
Už nepracuj, mravenečku můj, 
schovej se do jehličí. 

R. C 
Máš 
F 
nožičky 
C 
uběha
G 
né, 

C 
den 
F 
byl tak tě
G 
žký. 

C 
Pojď, 
F 
lůžko máš 
C 
odestla
G 
né 

C 
v chládku 
F 
od maceš
C 
ky. 


3. Spinká a sní 
mravenec lesní 
v hromádce u kapradí. 
Nespinká sám, 
s maminkou je tam, 
tykadlama ho hladí. 

R. 
3. 
78

: Severní vítr

1. Jdu s C 
děravou patou, mám 
Ami 
horečku zlatou

Jsem F 
chudý, jsem sláb a 
C 
nemocen

Hlava mě pálí a v Ami 
modravé dáli

Se F 
leskne a 
G 
třpytí můj 
C 
sen


2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí
Tam zbytečně budeš mi psát
Sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě
Já nechám si tisíc krát zdát

R: C 
Severní 
C7 
vítr je 
F 
krutý, 

počítejC 
 lásko má s 
G7 
tím

C 
k nohám ti 
C7 
dám zlaté 
F 
pruty

nebo se C 
vůbec 
G 
nevrátím
C 
 


3. Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem
Už slyším je výt blíž a blíž
už mají mou stopu, už větří že kopu
svůj hrob a že stloukám si kříž

4. Zde leží ten blázen, chtěl vilu, chtěl bazén
A opustil tvou krásnou tvář
Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek
Nad hrobem polární zář
79

: Ta naše hospoda

C 
Ta naše hospoda 

F 
odshora, odspoda, 

C 
to je pěkné zaříze
G 
ní. 

C 
Polívka hřeje se, 

F 
hostinský směje se, 

C 
že mu pivo 
G 
dobře pěCní. 


Ta naše hospoda 
odshora, odspoda, 
to je pěkné zařízení. 
Polívka hřeje se, 
hostinský směje se, 
že mu pivo dobře pění. 

G 
Ve sklepě jsou čtyři 
F 
sudy, 

G 
dva jsou lichý a dva 
F 
sudý. 

C 
Pivo stoupá 
F 
naho
C 
ru, 

F 
do na
C 
šeho 
G 
bacho
C 
ru. 

C 
Pivo stoupá 
F 
naho
C 
ru, 

F 
do na
C 
šeho 
G 
bacho
C 
ru. 


Ve sklepě jsou čtyři sudy, 
dva jsou lichý a dva sudý. 
Pivo stoupá nahoru, 
do našeho bachoru. 

Ach táto, tatíčku, 
máš doma matičku 
vlas jak sláma, oči jak len. 
Máš doma dětičky 
rovné jak pětníčky, 
vyjdi táto z hospody ven. 

Ach táto, tatíčku, 
máš doma matičku 
vlas jak sláma, oči jak len. 
Máš doma dětičky 
rovné jak pětníčky, 
vyjdi táto z hospody ven. 

Na peci jsou čtyři děti, 
mohl bys jim vyprávěti 
třeba o mládí a o vojně, 
po tom usnou pokojně. 
O mládí a o vojně, 
po tom usnou pokojně. 

Ta naše hospoda 
odshora, odspoda, 
to je pěkné zařízení. 
Polívka hřeje se, 
hostinský směje se, 
že mu pivo dobře pění. 

Ta naše hospoda 
odshora, odspoda, 
to je pěkné zařízení. 
Polívka hřeje se, 
hostinský směje se, 
že mu pivo dobře pění. 

Náš táta tu dneska není, 
to je pane překvapení. 
Proč je doma, já to vím, 
zásobil se lahvovým. 
Proč je doma, já to vím, 
zásobil se lahvovým. 
80

: Zavolejte stráže

R. C 
Zavolejte stráže, 

zbláznilo se páže, 
zG 
bláznilo se páže, 

pF 
rý chce dobýt h
C 
rad. 


1. Skutálí si páže 
kouli velké ráže, 
kouli velké ráže, 
můžete se smát. 

2. Vám se asi zdá, že 
páže nedokáže 
páže nedokáže 
ztéci pevný hrad. 

3. To neznáte páže, 
s koulí velké ráže, 
s koulí velké ráže, 
může se to stát. 

Mezi. F 
C 
že
G 
ní 
F 
dos
C 
G 
lí, 

F 
rač
C 
te vs
G 
tát z 
F 
poste
G 
lí. 


R. Zavolejte stráže, 
zbláznilo se páže, 
zbláznilo se páže, 
prý chce dobýt hrad. 

4. To neznáte páže, 
s koulí velké ráže, 
s koulí velké ráže, 
může se to stát. 
81

: Kdo vchází do tvých snů

1. Tvůj C 
krok je lehký jako 
Emi 
dech, 

kudy Dmi 
jdeš, tam začíná 
G 
bál, 

šaty C 
tvé, ty šila tvá
Emi 
 máma, 

nemáš Dmi 
prsten, kdo by ti jej 
G 
dal, nevím 
G7 
sám. 
G6 G 
 


2. Tvým bytem je studentská kolej, 
jedna postel, gramofon, 
Ringo Starr se z obrázku dívá, 
já bych snad, co vidí jen on, viděl rád. 

R1: Kdo vchází do tvých snů, má lásko, 
když nemůžeš v noci spát, 
komu patří ty kroky, co slýcháš, 
a myšlenky tvé chtěl bych znát jedenkrát. 

3. Co znám, to jsou známky z tvých zkoušek, 
a vím, že máš ráda beat 
a líbí se ti Salvátor Dalí, 
jen pro lásku chtěla bys žít, milovat. 

4. Pojedeš na prázdniny k moři, 
až tam, kde slunce má chrám, 
jeho paprskům dáš svoje tělo 
a dál se jen věnuješ hrám milostným, a ty já znám. 

5. Když pak napadne sníh, pojedeš do hor 
se svou partou ze školních let, 
přátel máš víc, než bývá zvykem, 
ale žádný z nich nezná tvůj svět, netuší. 

R1: Kdo vchází do tvých snů, má lásko…
6. Tvůj stín, to je stín něžných písní, 
tvá dlaň je tajemství víl, 
kdo slýchá tvůj hlas, ten je ztracen, 
ten se navždy polapil, úsměv tvůj, to je ta past. 

7. Ten pán, co prý si tě vezme, 
musí být multimilionář, 
říkáš to všem tak vážně, že ti věří, 
jen já stále pročítám snář a hledám v něm. 

R1: Kdo vchází do tvých snů, má lásko…

8. Já tu čekám, až vrátíš se z toulek, 
ty dálky nevedou dál, 
ať chceš nebo nechceš, tak končí, 
a vítr nikdo nespoutal, ani já. 

9. Pojď jednou ke mně blíž, jedenkrát, 
a já ti povím, kdo vlastně jsem, 
vypni gramofon, nech té hry, zanech přátel, 
slétni z oblak na pevnou zem, tiše stůj a poslouchej. 

R2: To já vcházím do tvých snů, má lásko, 
když nemůžeš v noci spát, 
a mé jsou ty kroky, co slýcháš, 
jen myšlenky tvé chtěl bych znát … 
82

: Slunečný hrob

E 
Usínám a 
F#mi 
chtěl bych se vrátit

o něG#mi 
jakej ten rok zpát
F#mi 
ky

E 
být zase malým 
F#mi 
klukem

který si G#mi 
rád hraje a který je 
F#mi 
s tebou
E 
 


E 
Zdá se 
F#mi 
mi 
G#mi 
je to moc let

E 
já byl 
F#mi 
kluk, 
G#mi 
kterej 
F#mi 
chtěl

E 
Zná
F#mi 
ti svět, 
G#mi 
s tebou 
F#mi 
jsem si hr
E 
ál


E 
Vrátím 
F#mi 
se a chtěl 
G#mi 
bych rád
E 
 

být s F#mi 
tebou 
G#mi 
zavzpo
F#mi 
mínat

E 
mám 
F#mi 
teď 
G#mi 
ale 
F#mi 
zprávu zl
E 
ou  
E7 
 


C#mi 
Suchá 
A 
hlína 
G#mi 
ta
F#mi 
dy

C#mi 
Nevz
D#mi 
klí
Ami 
čí bez 
G#mi 
vo
F#mi 
dy

G#mi 
Já zatím 
F#mi 
poklekám 
G#mi 
vzpomínkou poc
H 
ta se vzdává


E 
Loučím 
F#mi 
se a ně
G#mi 
co však tam 
E 
zůstalo

F#mi 
z těch
G#mi 
našich
F#mi 
dnů

E 
já 
F#mi 
teď vím 
G#mi 
že tu 
F#mi 
zůstanu
EE7 
 


Nemohu spát a probouzím se
a zase se nemohu ubránit myšlence
vrátit se o nějakej ten rok zpátky
být zase malým klukem,
který si rád hraje,který je s tebou.
83

: Husličky

1. /: E 
Čí že ste, husličky, 
A 
či
E 
e, 
F#mi 
kdo vás tu 
C#mi 
zanech
H 
al :/

/: F#mi7 
na trávě pová
E 
lané
A 
, :/ 

F#mi 
u paty 
C#mi 
oře
H 
cha?
F#mi C#mi H 
 


2. /: A kdože tu trávu tak zválal, aj modré fialy, :/
/: že ste, husličky, samé :/
na světě zostaly?

3. /: A který tu muzikant usnul a co sa mu přišlo zdát, :/
/: co sa mu enem zdálo, bože(-), :/
že už vjec nechtěl hrát?

4. /: Zahrajte, husličky, samy, zahrajte zvesela, :/
/: až sa tá bude trápit, :/
která ho nechtěla.
84

: Bedna od Whisky

1. Ami 
Dneska už mě f
C 
óry n
Ami 
ějak nejdou přes p
E 
ysky

Ami 
Stojím s dlou
C 
hou k
Ami 
ravatou na bedně 
E 
od wh
Ami 
isky.

Stojím s dlouhým obojkem jak stájovej pinč.
Tu kravatu co nosím mi navlík soudce Linč.

R: A 
Tak kopni do tý b
D 
edny ať pa
E 
nctvo n
A 
ečeká

jsou dlouhý schody D 
do nebe a c
E 
esta da
A 
leká.

Do nebezskýho báD 
ru já sucho v
E 
 krku 
A 
mám.

Tak kopni do tý bD 
edny ať n
E 
a cestu 
A 
se dá
Ami 
m.


2. Mít tak všechny brdny od whisky vypitý.
Postavil bych malej dům na louce ukrytý.
Postavil bych malej dům a z okna koukal ven
a chlastal bych tam s Billem a chlastal bych tam Ben.

R: Tak kopni do tý bedny …

3. Kdyby si se hochu jen pořád nechtěl rvát.
Nemusel jsi dneska na týhle bedně stát.
Moch si někde v suchu tu svoji whisky pít.
Nemusel si dneska na krku laso mít.

R: Tak kopni do tý bedny …

4. Až kopneš do tý bedny jak se to dělává
v krku ti yůstane jenom dírka mrňavá.
Jenom dírka mrňavá a k smrti janom krok.
Má to smutnej konec a whisky ani lok.

R: …. tak kopni do tý bedny. Fine 
 
85

: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi 
lala… 
Ami E Ami Dmi Ami E Ami 
 


1. Ami 
Nebe je modrý a 
E 
zlatý, bílá sluneční 
Ami 
záře,

Ami 
horko a sváteční 
E 
šaty, vřava a zpocený 
Ami 
tváře,

Ami 
dobře vím, co se bude 
E 
dít, býk už se v ohradě 
Ami 
vzpíná,

Ami 
kdo chce, ten může 
E 
jít, já si dám sklenici 
Ami 
vína.


R2: Dmi 
Žízeň je veliká, 
Ami 
život mi utíká,

E 
nechte mě příjemně 
Ami 
snít,

Dmi 
ve stínu pod fíky 
Ami 
poslouchat slavíky,

E 
zpívat si s nima a 
Ami 
pít.


2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká… 2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká…

R1: Lalala… 3×
86

: Vítr to Ví

1. C 
Míle a 
F 
míle jsou 
C 
cest které 
Ami 
 znám,

jdou C 
trávou a 
F 
ůbočím 
G 
skal,

jsou cesty zpátky a jsou cesty tam
já na všech chci s vámi stát.
Proč ale blátem nás kázali vést
a špínou nám třísnili šat…

R: To F 
ví snad jen 
G 
déšť a 
C 
vítr kolem 
Ami 
nás,

ten F 
vítr co 
G 
právě začal 
C 
vát.


2. Míle a míle se táhnou těch cest
a dál po nich zástupy jdou.
Kříže jsou bílé a lampičky hvězd
jen váhavě svítí tmou.
Bůh ví, co růží jež dál mohli kvést
spí v hlíně těch práchnivých blat…

R: To ví snad…

3. Dejte mi stéblo a já budu rád
i stéblo je záchranný pás.
Dejte mi flétnu a já budu hrát
a zpívat a ptát se vás:
proč jen se účel tak rád mění v bič
a proč že se má člověk bát ?

R: To ví snad …
87

: Sbírka zvadlejch růží

1. A 
Netvař se tak na mě že jsi 
E 
úplně zlá 

A 
jsou rána 
E 
kdy to nekončí

A 
na stole zbylo trochu 
E 
v láhvi vína, 
H 
sklenici dolejvám.


Neříkej mi podvacátý, že už to znáš,
tvý slzy a slaný hnědý voči
čaroděj týhle noci, jeho vina.

H 
Už svítá, noc končí, 
A 
moc kouzel 
E 
neodloučíš,

H 
jsi bílá sny kroužíš 
A 
snad ráno 
E 
nezabloudíš

A 
mělas plamen v očích, co 
E 
utajený touhy 
H 
zná

A 
zaklínám ten zločin 
E 
netvař se tak, že jsi 
H 
zlá.


2. Říkáš dítě nejsem ten co tu včera stál,
slíbil ti nablejskaný mince.
Já nejsem princ, jsem zlodějů koní král

Už tě nikdy neuvidím, zůstanu sám,
oči se střetly a tak na věčný časy
z tvý lásky mi zbyla v hlavě kocovina.

A ďábel se vkrádá svý tělo neovládá,
tvůj anděl co padá už nevíš co bys ráda.
Do tvých vlasů vplétá vůni ohně sám,
zbejvá spousta času já ho tisíce let mám.

*: D 
Prach ze rtů 
E 
spláchni lásko bude 
H 
fajn, 

D 
ve dne mi 
E 
pláchni malá budu 
F# 
sám, jé jé


R: Vlasy od G 
vína kouzlo 
E 
zhasíná ve 
H 
sbírce zvadlejch 
A 
růží

bože G 
zastav čas ráno 
F 
začíná se mi 
D 
smát,

marně G 
vzpomínáš, chtělas 
E 
na pár chvil vzít 
H 
do nebe a 
A 
dál

v růžích G 
usínáš jsem 
F 
noční duch ne 
D 
král.


3. A 
Netvař se tak na mě, že jsi,

A 
netvař se tak na mě, že jsi 
E 
úplně zlá

A 
jsou rána 
E 
kdy to nekončí 

A 
na stole zbylo trochu v láhvi vína, 
H 
sklenici dolejvám.


H 
A ďábel se vkrádá 
A 
svý tělo 
E 
neovládáš, 

A 
do tvých vlasů 
E 
vplétá vůni ohně 
H 
sám ou jé

A teď mi pláchneš malá budu sám jé jé jé

R: Vlasy od vína kouzlo zhasíná ve sbírce zvadlejch růží
bože zastav čas ráno začíná se mi smát,
marně vzpomínáš, chtělas na pár chvil vzít do nebe a dál

v růžích G 
usínáš jsem 
F 
noční duch, vlasy od 
G 
vína

kouzlo E 
umírá ve 
H 
sbírce zvadlejch 
A 
růží

bože G 
zastav čas ráno 
F 
začíná, marně 
G 
vzpomínáš

chtělas E 
na pár chvil vzít 
H 
do nebe a 
A 
dál

v růžích G 
usínáš jsem 
F 
noční duch ne 
D 
král, 

jsem F 
noční duch ne 
D 
král,

jsem C 
noční duch a 
G 
netopýr ne 
D 
král la la la la.
88