Silmaril

26. 4. 2024

: John Brown

1. G 
Černý muž pod bičem otrokáře žil,
C 
černý muž pod bičem G 
otrokáře žil,
černý muž pod bičem H7 
otrokáře Emi 
žil,
kapAmi 
itán John BD7 
rown to zG 
řel.

Ref: G 
Glory, glory, haleluja, gC 
lory, glory, halelG 
uja,
glory, glory, H7 
halelEmi 
uja, kapitAmi 
án John BD7 
rown to zG 
řel.

2. [: Sebral z Virginie černých přátel šik, :]
sebral z Virginie černých přátel šik,
prapor svobody pak zdvih'.

3. [: V čele věrných město Harper's Ferry jal, :]
v čele věrných město Harper's Ferry jal,
právo vítězí a čest.

4. [: Hrstka statečných však udolána jest, :]
hrstka statečných však udolána jest,
kapitán John Brown je jat.

5. [: Zvony Charlestonu z dáli temně zní, :]
zvony Charlestonu z dáli temně zní,
Johnův den to poslední.

6. [: John Brown mrtev jest a jeho tělo tlí, :]
John Brown mrtev jest a jeho tělo tlí,
jeho duch však kráčí dál.

7. [: Kráčí dál a v košili se třepotá, :]
kráčí dál a v košili se třepotá,
je mu zima veliká.

8. [: Jeho kosti byste marně hledali, :]
jeho kosti byste marně hledali, černoši je sežrali.
1

: Čarodejnice z Amesbury

1. Zuzana Dmi 
byla dívka, C 
která žila v Dmi 
Amesbury, 
s jasnýma F 
očima a C 
řečmi pánům Dmi 
navzdory, 
souseF 
dé o ní C 
říkali, že Dmi 
temná kouzla Ami 
zná 
a Bb 
že se lidem Ami 
vyhýbá a s Bb 
ďáblem C 
pletky Dmi(G) 
má. 

2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil 
a pověrčivý lid se na pastora obrátil, 
že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí, 
a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví. 

3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali, 
a když ji vedli městem, všichni kolem volali: 
"Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš, 
teď na své cestě poslední do pekla poletíš!" 

4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění, 
ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění 
a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou, 
sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou. 

5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná, 
v noci se v černou kočku mění dívka líbezná, 
je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění, 
a všichni křičeli jako posedlí:"Na šibenici s ní!" 

6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy, 
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený: 
"Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít 
a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!" 

7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou 
a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou: 
"Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam, 
pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!" 

8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici 
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící, 
a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou, 
zemřela tiše samotná pod letní oblohou … 
2

: Dva havrani

1. Když jsem se z Dmi 
pole vC 
raceDmi 
la, 
dva havrany jsem slC 
yšelDmi 
a, 
jak jeden drF 
uhého se ptC 
á: 
[: kdDmi 
o dneska večeřC 
i nám dDmi 
á? :] 

2. Ten první k druhému se otočil 
a černým křídlem cestu naznačil, 
krhavým zrakem k lesu hleděl 
[: a takto jemu odpověděl: :] 

3. "Za starým náspem, v trávě schoulený 
tam leží rytíř v boji raněný, 
a nikdo neví, že umírá, 
[: jen jeho kůň a jeho milá." :] 

4. "Jeho kůň dávno po lesích běhá 
a jeho milá už jiného má, 
už pro nás bude dosti místa, 
[: hostina naše už se chystá." :] 

5. "Na jeho bílé tváře usednem 
a jeho modré oči vyklovem, 
a až se masa nasytíme, 
[: z vlasů si hnízdo postavíme." :] 

B||---------------------------------------------------|
G||---------------------------------------------------|
D||--0----0----2----3----0----0----0---------------0--| --> 2X
A||-------------------------------------3-----3-------|

|-------------------------------1-------------------|
|----------------0----2----2---------2----2----0----|
|----3----3-----------------------------------------|
|---------------------------------------------------|

|----------------------------------------------------|
|---------------------------0------------------------|
|--0----0----2----3----3---------2----3----2----0----|
|----------------------------------------------------|

|-----------------------------------------------||
|---------------------------0-------------------||
|--0----0----2----3----3---------2----0----0----||
|-----------------------------------------------||
3

: Zabili, zabili

1. C 
Zabili, F 
zabili, Dmi 
chlapa z koloF 
čavyC 
,
C 
řekněte F 
hrobaři, Dmi 
kde je pochoF 
vaný?C 
 

R: C 
Bylo tu není tu, F 
havrani na plotu 
C 
Bylo víno v sudě F 
teď tam voda bude
C 
není, F 
není tuC 
 

2. Špatně ho zabili, špatně pochovali
vlci ho pojedli, ptáci rozklovali

R: Bylo tu není tu…

3. Vítr ho roznesl po dalekém kraji
havrani pro něho po poli krákají

R: Bylo tu není tu…

4. Kráká starý hravran, krákat nepřestane
dokud v Koločavě živý chlap zůstane

sloka:  3 C F 5 Dmi F C
refren: C F
4

: Tereza (Osamělý město)


1. Ten C 
den, co vítr D 
listí z města G 
svál,  
můj C 
džíp se vracel, D 
jako by se Emi 
bál, 
že C 
asfaltový D 
moře odliv G 
má 
a C 
stáj že svýho D 
koně nepoE 
zná. 

R: Řekni, G 
kolik je na světě, kolik je takovejch D 
měst, 
řekni, Ami 
kdo by se vracel, všude je tisíce Emi 
cest, 
tenkrát, G 
když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě D 
máš, 
tenkrát Ami 
ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků Emi 
dáš 
napoD 
sled, napoG 
sled. 

2. Já z dálky viděl město v slunci stát 
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát, 
proč vítr mlátí spoustou okenic, 
proč jsou v ulici auta, jinak nic? 

R: Řekni… 

3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut 
zaznívá odněkud něžný tón flaut 
a v závěji starýho papíru 
válej' se černý klapky z klavíru. 

R: Řekni… 

4. Tak loudám se tím hrozným městem sám 
a vím, že Terezu už nepotkám, 
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí 
a vosamělý město mlčící. 

R: Řekni… 
5

: Franky Dlouhán

1. C 
Kolik je smutného, když F 
mraky černé C 
jdou
lidem nad G7 
hlavou F 
smutnou dálavouC 
.
Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
za čas odletěl, každý zapomněl.

R: C 
Měl kapsu G7 
prázdnou Franky Dlouhán,
po státech F 
toulal se jen C 
sám a že
byl F 
veselej, tak C 
každej měl ho G 
rád.
Tam ruce k F 
dílu mlčky přiloží a C 
zase jede Ami 
dál.
A F 
každej kdo s ním G 
chvilku byl,
tak F 
dlouho G7 
se pak C 
smál.

2. Tam kde byl plač tam Franky hezkou píseň měl
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj
Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál …

R: Měl kapsu prázdnou …

3. Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíraček zněl … 

R: Měl kapsu prázdnou …
6

: Zombie

1. Em 
Anot-her C 
head hangs lowly, G 
child is slowly, takD/F# 
en
Em 
And the violence, C 
caused such silence, G 
who are we miD/F# 
staken 

But you Em 
see, it's not me, it's not C 
my family 
In your G 
head, in your head they are fighD/F# 
ting 
With their Em 
tanks and their bombs and their C 
bombs and their guns 
In your G 
head, in your head they are cryD/F# 
ing 

Ref: [: In your Em 
head, in your C 
heead 
ZomG 
bie, Zombie, ZomD/F# 
bie-ie-ie-ie :]

*: Oh, Du du du du…

2. Another mother's breaking, heart's taking over 
When the violence, causes silence, we must be mistaken 

It's the same old thing since 1916
in your head, in your head, they'r still fighting.  
With their tanks and their bombs and their bombs and their guns 
In your head, in your head, they are dy-ing. 

Ref: In your head…

pozn: výše uvedené je velmi zjednodušené, ve skutečnosti se tam hrajou variace pro použité akordy

Cmaj7 G6 D6sus D/F#
7

: Proměny

1. ♀ Ami 
Darmo sa ty trápíš G 
můj milý syC 
nečku nenosím ja tebe E7 
nenosím v srAmi 
déčku
A já tvoG 
ja C 
neG 
buC 
du Dmi 
ani jednu E7 
hodiAmi 
nu

2. ♂ Copak sobě myslíš má milá panenko vždyť ty si to moje rozmilé srdénko
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

3. ♀ A já sa udělám malú veverečků a uskočím tobě z dubu na jedličku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

4. ♂ A já chovám doma takú sekérečku ona mi podetne dúbek i jedličku
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

5. ♀ A já sa udělám tú malú rybičkú a já ti uplynu preč po Dunajíčku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

6. ♂ A já chovám doma takovú udičku co na ni ulovím kdejakú rybičku
A ty přece budeš má lebo mi tě Pán Bůh dá

Ami F C F C G 

7. ♀ A já sa udělám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

8. ♂ A já chovám doma starodávnú kušu co ona vystřelí všeckým vranám dušu
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

9. ♀ A já sa udělám hvezdičkú na nebi a já budu lidem svítiti na nebi
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

10. ♂ A sú u nás doma takoví hvězdáři co vypočítajú hvězdičky na nebi
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá
8

: Malování

@105bpm

intro kytaraDmi 

intro housle

1. Dmi 
Nesnaž se, znáš se, B 
řekni mi C 
co je jiDmi 
ný, 
jak v kleci máš se B C 
 pro nevinný 
Dmi 
noci dlouhý B 
jsou plný C 
touhy a Dmi 
lásky nás dvouB 
 

2. C 
Všechno hezký Dmi 
za sebou mám, 
B 
můžu si C 
za to Dmi 
sám, 
B 
v hlavě C 
hlavolam, 
Dmi 
jen táta a máma B 
jsou s C 
náma, 
Dmi 
napořád s náma 
R: B 
To C 
je to tvoje Dmi 
malování B 
vzdušnejch C 
zámků,
Dmi 
malování po B 
zdech holejma C 
rukama tě Dmi 
nezachrání, 
už B 
máš na kaC 
hánku, Dmi 
nezachrání, už jseš B 
na záC 
dech, 
je to Dmi 
za náma, ty čteš B 
poslední C 
stránku, 
Dmi 
za náma, B 
na C 
zádech, 
Dmi 
za náma, už B 
máš na kaC 
hánku, 
MeziDmi 
 náma, B 
mi taky Gmi 
došel Ami 
dech.

mezihra housle

R: 

3. Dmi 
Znáš se, B 
řekni mi C 
co je jiDmi 
ný, 
jak v kleci máš se, B C 
 pro nevinDmi 
ný 
noci dlouhý B 
jsou plný C 
touhy a Dmi 
lásky nás tří.
9

: Ještě jedno kafe

1. Máš Emi 
sladkej dech a oči, kterým D 
patří svatozář,
a C 
vlasy máš jak hedvábí, když je H7 
vhodíš na polštář,
ale Emi 
já se o tvou lásku ani D 
vděčnost neprosím,
ty C 
děkuješ jen hvězdám a jseš H7 
věrná jenom jim.

R: C 
Ještě jedno kafe bych si H7 
dal,
C 
ještě jedno kafe, kruciH7 
nál, než pojedu Emi 
dál. D 
 C 
 H7 
 

2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,
a taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,
a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,
jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…
10

: Tři kříže

Dmi 
Dávám sbohem C 
břehům proklaAmi 
tejm, který Dmi 
v drápech má C 
ďábel Dmi 
sám,
bílou přídí C 
šalupy My Ami 
Gray míří Dmi 
k útesům C 
který Dmi 
znám.

R: Jen tři F 
kříže z bíC 
lýho kameAmi 
ní někdo Dmi 
do písku C 
poskláDmi 
dal,
slzy F 
v očích měl a C 
v ruce znaveAmi 
ný lodní Dmi 
deník co C 
sám do něj Dmi 
psal.

2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen,
třeskot nožů při kterým přejde smích, v srdci kámen a jméno Stan.

R: 

3. Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál

R: 

4. Třetí kříž snad vyvolá jen stesk, bejt Jimm Rodgers těm dvoum život vzal,
svědomí měl vedle nich si klek.

Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský,
snad mně tedy bůh odpustí.

R: Jen tři F 
kříže z bíC 
lýho kameAmi 
ní jsem jen Dmi 
do písku C 
poskláDmi 
dal,
slzy F 
v očích měl a v C 
ruce znaveAmi 
ný lodní Dmi 
deník a v C 
něm co jsem Dmi 
psal.
11

: Dokud se zpívá

1. Z C 
Těšína Emi 
vyjíždí Dmi7 
vlaky co F 
čtvrthodiC 
nu,Emi Dmi7 G7 
 
C 
včera jsem Emi 
nespal a Dmi7 
ani dnes F 
nespočiC 
nu,Emi Dmi7 G 
 
F 
svatý MedG 
ard, můj patrC 
on, ťuká si naAmi 
 čelo,G 
 
ale F 
dokud se G 
zpívá, F 
ještě se G 
neumřeC 
lo, hóhEmi 
ó.Dmi7 G7 
 

2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
12

: Hlídač krav

1. KdC 
yž jsem byl malý, říkali mi naši:
"Dobře se uč a jez chytrou kaši,
F 
až jednou vyrosteš, bG7 
udeš doktorem prC 
áv.
Takový doktor sedí pěkně v suchu,
bere velký peníze a škrábe se v uchu,"
jF 
á jim ale na to řek': "ChcG7 
i být hlídačem krC 
av."

R: Já chci mC 
ít čapku s bambulí nahoře,
jíst kaštany a mýt se v lavoře,
F 
od rána po celý dG7 
en zpívat si jC 
en,
G7 
zpívat si: C 
pam pam pamF G7 C 
…

2. K vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.
Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,
každý na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.
R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.
S nohama křížem a s rukama za hlavou
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
13

: Když mě brali za vojáka

1. Ami 
Když mě brali za voC 
jáka, G 
stříhali mě dohoC 
la,
Dmi 
vypadal jsem jako Ami 
blbec,
E7 
jak ti všichni dokoF 
la, G 
la, C 
la, G 
la,
Ami 
jak ti všichni E7 
dokoAmi 
la.

2. Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti,
jak mám správný voják býti
a svou zemi chrániti, ti, ti, ti,
a svou zemi chrániti.

3. Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil,
vzpomněl jsem si na svou milou,
krásně jsem si zabulil, lil, lil, lil,
krásně jsem si zabulil.

4. Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic,
po chodbě furt někdo chodil,
tak nebylo z toho nic, nic, nic, nic,
tak nebylo z toho nic.

5. Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla,
protože mladá holka lásku potřebuje
a tak si k lásce pomohla, la, la, la,
a tak si k lásce pomohla.

6. Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala,
řek jí, že má zrovna volný kvartýr,
tak se sbalit nechala, la, la, la,
tak se sbalit nechala.

7. Co je komu do vojáka, když ho holka zradila,
nashledanou pane Fráňo Šrámku,
písnička už skončila, la, la, la,
jakpak se vám líbila, la, la, la,
nic moc extra nebyla.
14

: Lachtani

R: /: LC 
ach, lachF 
, C Ami 
 lach, lachG 
. C 
:/

1. JC 
edna lachtaní rF 
odinC 
a
rAmi 
ozhodla se, že si vyjde dG 
o kinC 
a,
jeli vlakem, metrem, lodí a pak trF 
amvajC 
í
a teď Ami 
u kina Vesmír lG 
achtajC 
í.
LG 
achtaní úspory dC 
ali dohromady,
kG 
oupili si lístky dC 
o první řG 
ady,
tC 
áta lachtan řekl:"Nebudem třF 
ít bídC 
u"
a prAmi 
o každého koupil pytlík G 
arašidC 
ů.

R: /: LC 
ach, lachF 
, hmm hmm C Ami 
 lach, lachG 
. hmm C 
hmm:/
2. Na jižním pólu je nehezky
a tak lachtani si vyjeli na grotesky,
těšili se, jak bude veselo,
když zazněl gong a v sále se setmělo.
Co to ale vidí jejich lachtaní zraky:
sníh a mráz a sněhové mraky,
pro veliký úspěch změna programu,
dnes dáváme film ze života lachtanů.

R: /: LC 
ach, lachF 
, jéé é C Ami 
 lach, lachG 
. jéé C 
é:/

3. Tátu lachtan vyskočil ze sedadla
nevídaná zlost ho popadla:
"Proto jsem se netrmácel přes celý svět,
abych tady v kině mrznul jako turecký med.
Tady zima, doma zima, všude jen chlad,
kde má chudák lachtan relaxovat?"
Nedivte se té lachtaní rodině,
že pak rozšlapala arašidy po kině, jé.

R: 

TC 
ahle lachtaní rF 
odinC 
a
Ami 
od té doby nechodí už dG 
o kinC 
a.

Lach lach.
15

: Píseň o kometě

1. Ami 
Spatřil jsem kometu, oblohou letěla,
chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela,
Dmi 
zmizela jako laň G7 
u lesa v remízku,
v C 
očích mi zbylo jen E7 
pár žlutých penízků.

2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem,
až příště přiletí, my už tu nebudem,
my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá,
spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat.

R: Ami 
O vodě, o trávě, Dmi 
o lese,
G7 
o smrti, se kterou smířit C 
nejde se,
Ami 
o lásce, o zradě, Dmi 
o světěE7 
 
E 
a o všech lidech, co E7 
kdy žili na téhle Ami 
planetě.

3. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny,
pan Kepler rozepsal nebeské zákony,
hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech
tajemství, která teď neseme na bedrech.

4. Velká a odvěká tajemství přírody,
že jenom z člověka člověk se narodí,
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
a krev našich nadějí vesmírem putuje.

R: Na na na …
5. Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf
zpod rukou umělce, který už nežije,
šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat,
marnost mne vysvlékla celého donaha.

6. Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru,
až příště přiletí, ach, pýcho marnivá,
já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá.

R: O vodě, o trávě, o lese,
o smrti, se kterou smířit nejde se,
o lásce, o zradě, o světě,
bude to písnička o nás a kometě …
16

: Píseň zhrzeného trampa

1. PC 
oněvadž nemám kG 
anady a nF 
eznám písně z pC 
amp,
hF 
óhóhC 
ó, a nG7 
eznám písně z pC 
ampG7 
,
vylC 
oučili mě z G 
osady, že prF 
ý jsem houby trC 
amp,
hF 
óhóhC 
ó, že prG7 
ý jsem houby trC 
amp.
2. Napsali si do cancáků, jen ať to každej ví,
hóhóhó, jen ať to každej ví,
vyloučený z řad čundráků ten frajer libový,
hóhóhó, ten frajer libový.
R: JC 
á jsem G 
ostuda trAmi 
aperů, jF 
á mám rád C 
operu,
jG 
á mám rád jC 
azz (folk), rG7 
ock,
chC 
odím pG 
o světě bAmi 
ez nože, tF 
o prý se nC 
emože,
tG 
o prý jsem cvC 
ok.
JF 
á jsem nikdy neplul nC 
a šífu, a všem šD7 
erifům
jsem říkal:"BG 
ane, pane,"G7 
 
jC 
á jsem E7 
ostuda trAmi 
ampů, jF 
á když chlC 
empu,
tak v G7 
autokempC 
u.
3. A povídal mi frajer Joe:"Jen žádný legrácky,
hóhóhó, jen žádný legrácky,
jinak chytneš na bendžo, čestný čundrácký,
hóhóhó, čestný čundrácký."
4. Že prý se můžu vrátit zpět, až dám se do cajku,
hóhóhó, až dám se do cajku
a vodříkám jim nazpaměť akordy na Vlajku,
hóhóhó, akordy na Vlajku.
R: 
5. A tak teď chodím po světě a mám zaracha,
hóhóhó, a mám zaracha,
na vandr jezdím k Markétě a dávám si bacha,
hóhóhó, a dávám si bacha.
6. Dokud se trampské úřady nepoučí z chyb,
hóhóhó, nepoučí z chyb,
zpívám si to svý "nevadí a zase bude líp,"
hóhóhó,"a zase bude líp."
R: + v tG7 
empC 
u.
17

: Zítra ráno v pět

1. Až mě zEmi 
ítra ráno v pět kG 
e zdi postaví,
ještC 
ě si naposlD7 
ed dám vG 
odku na zdravE7 
í,
z očí pAmi 
ásku strhnu sD7 
i, to abych vG 
iděl nG/F# 
a nebEmi 
e,
a pAmi 
ak vzpomenu sH7 
i, lEmi 
ásko, na tebE7 
e,Ami 
 D7 
 G 
 G/F# 
 Emi 
 
a pAmi 
ak vzpomenu sH7 
i na tebEmi 
e.

2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
na mě nezapomeň a žij …

G/F#
18

: Co bylo dál

1. Někdy si Am 
říkám, jestli ještě znáš mý Dm 
jméno,
a jak G 
často na mě myslíš, když jdeš C 
spát.
Na zítřek v Am 
televizi hlásí zataDm 
ženo,
a v mý G 
hlavě už tak bude napoAm 
řád.
2. Život jde dál, lásko, musíme si Dmi 
zvykat,
a není G 
dobrý na tý cestě zůstat C 
sám,
pro jeden Ami 
smutek nemá cenu stokrát vDmi 
zlykat,
když má G 
svět otevřenou náruč dokAmi 
ořán.

R: C 
A co bylo dál, jenom Am 
vítr,
Dm 
po nebi se G 
mraky honiC 
ly.
C 
A co bylo dál, jenom Am 
vítr,
Dm 
a stromy se až k G 
zemi skloniAm 
ly.

3 V uších mi pořád zněly tvoje něžný věty,
a do vlasů ti sedal bílej sníh,
z oblohy černý jak díra mezi světy,
se na mě snášel a studil na dlaních.

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

4. V tom baru nevěděli, že je venku krize,
z rádia zpíval Cohen "Lásko, jsem tvůj muž",
tys vešla dovnitř jak zhmotnění mý vize,
jako když do srdce mi někdo vrazí nůž…

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

2. Život jde dál, lásko, musíme si Dmi 
zvykat,
a není G 
dobrý na tý cestě zůstat C 
sám,
pro jeden Ami 
smutek nemá cenu stokrát vDmi 
zlykat,
když má G 
svět otevřenou náruč dokAmi 
ořán.

R: C 
A co bylo dál, jenom Am 
vítr,
Dm 
po nebi se G 
mraky honiC 
ly.
C 
A co bylo dál, jenom Am 
vítr,
Dm 
a stromy se až k G 
zemi skloniAm 
ly.

3 V uších mi pořád zněly tvoje něžný věty,
a do vlasů ti sedal bílej sníh,
z oblohy černý jak díra mezi světy,
se na mě snášel a studil na dlaních.

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

4. V tom baru nevěděli, že je venku krize,
z rádia zpíval Cohen "Lásko, jsem tvůj muž",
tys vešla dovnitř jak zhmotnění mý vize,
jako když do srdce mi někdo vrazí nůž…

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

19

: Řekni kde ty kytky jsou

1. G 
Řekni, kde ty Emi 
kytky jsou, C 
co se s nima moD7 
hlo stát,
G 
řekni, kde ty Emi 
kytky jsou, C 
kde mohou D7 
být?
G 
Dívky je tu Emi 
během dne C 
otrhaly D7 
do jedné,
C 
kdo to kdy G 
pochopí, C 
kdo to kdy D7 
pochoG 
pí.

2. Řekni, kde ty dívky jsou …
Muži si je vyhlédli, s sebou domů odvedli …

3. Řekni, kde ti muži jsou …
Muži v plné polní jdou, do války je zase zvou …

4. A kde jsou ti vojáci, lidi, co se …
Řady hrobů v zákrytu, meluzína kvílí tu …

5. Řekni, kde ty hroby jsou …
Co tu kytek rozkvétá od jara až do léta …

1. Řekni, kde ty kytky jsou …
Dívky je tu během dne otrhaly do jedné …
20

: Žádám

1. C 
Já žádám, abych Ami 
směl mít vDmi 
 oknech svýho G7 
domu 
C 
namísto mříží rezaAmi 
vejch jen sDmi 
tín a větve G7 
stromů 
C 
a déšť ve dveAmi 
řích a mísDmi 
to stropu neG7 
be 
a C 
slyšet hromů hlaAmi 
s namísto zvoD7 
nů kostelG7 
ních 

2. Žádám pro svůj klid jen obyčejnou trávu 
kterou se nevzplatí sít a která chladí hlavu 
a síť volnejch cest a vesla ke svý lodi 
a kamarády mít, co všechny kytky nechaj kvést. 

3. Žádám, pokud smím, tz, kteří všechno smějí 
aby mě, pokud zabloudím, nechali jít kam větry vějí 
bez stínů slavobrán a bez zbytečnejch řečí 
a nebejt při tom sám a víc už nežádám. 
21

: Anděl

1. Z C 
rozmláceAmi 
nýho kostela v C 
krabici s G7 
kusem mýdla
C 
přinesl Ami 
jsem si anděla, C 
polámaG7 
li mu křídC 
la,
díval se Ami 
na mě oddaně, C 
já měl jsem G7 
trochu trému,
C 
tak vtiskl Ami 
jsem mu do dlaně C 
lahvičku G7 
od parféC 
mu.

R: C 
A proto, pAmi 
rosím, věř mi, C 
chtěl jsem ho G7 
žádat,
C 
aby mi Ami 
mezi dveřmi C 
pomohl G7 
hádat,
C 
co mě čeká Ami G7 
 a nemiC 
ne, co mě čekáAmi G7 
 a nemiC 
ne.

2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
22

: Král a klaun

Intro: G C G C G C 

1. KrD 
ál dC 
o boje G 
táhC 
', G 
do veC 
liké dáG 
lky,CG 
 
a s nC 
ím do té vG 
álky jD7 
el na mezku klG 
aun,
nD 
ež hlC 
edí si sG 
táhC 
', G 
tak z výC 
razu tváG 
řeCG 
 
bC 
ys nepoznal lhG 
áře, cD7 
o zakrývá strG 
ach.
TD7 
iše šeptal při té hrůze: "G 
Inter arma silent musae,"
mA 
ísto zvonku cinkal brněnD7 
ím,C#7D7 
 
král dC 
o boje G 
táhC 
', G 
do veC 
liké dáG 
lky,CG 
 
C 
a s ním do té vG 
álky jD7 
el na mezku klG 
aunH 
.CGA7 
 

2. Král do boje táh', a sotva se vzdálil,
tak vesnice pálil a dobýval měst,
klaun v očích měl hněv, když sledoval žháře,
jak smývali v páře prach z rukou a krev.
Tiše šeptal při té hrůze:"Inter arma silent musae,"
místo loutny držel v ruce meč,
král do boje táh', a sotva se vzdálil,
tak vesnice pálil a dobýval měst.

3. Král do boje táh', s tou vraždící lůzou
klaun třásl se hrůzou a odvetu kul,
když v noci byl klid, tak oklamal stráže
a, nemaje páže, sám burcoval lid.
Všude křičel do té hrůzy, ve válce že mlčí Múzy,
muži by však mlčet neměli,
král do boje táh', s tou vraždící lůzou
klaun třásl se hrůzou a odvetu kul.

4. Král do boje táh', a v červáncích vlídných
zřel, na čele bídných jak vstříc jde mu klaun,
když západ pak vzplál, tok potoků temněl,
klaun tušení neměl jak zahynul král:
kdekdo křičel při té hrůze: "Inter arma silent musae,"
krále z toho strachu trefil šlak,
klaun tiše se smál a zem žila dále
a neměla krále, klaun na loutnu hrál,
klD7 
aun na loutnu hrG 
ál, klD7 
aun na loutnu hrG 
ál …
23

: Morituri te salutant

Intro: 
E:|-7-5-7-5--5-3-5--5-3-3-3-2-3-2---0--|
B:|-------------------------------3----|
G:|------------------------------------|

1. Cesta je prEmi 
ach a štD 
ěrk a Ami 
udusaná hlEmi 
ína
a šedé šmAmi 
ouhy krD 
eslí do vlasG 
ů
[: a z hvězdných drAmi 
ah má špD 
erk, co kG 
amením se spH7 
íná,
Emi 
a pírka tD 
ouhy z křídel PegasEmi 
ů. :]D Emi D 
 

2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R: Seržante, pD 
ísek je bílý jak paže Daniely,
pEmi 
očkejte chvíli! Mé oči uviděly
tD 
u strašně dávnou vteřinu zapomnění,
sEmi 
eržante! Mávnou, D 
a budem zasvěceni!
MEmi 
orituri te salutant, morituri te salutD 
antEmi 
!D Emi H7 
 

3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]

R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely…

Outro: 
E:|-2-3-5-3-2-0--|
B:|-----------0--|
G:|-----------0--|
D:|-----------2--|
A:|-----------2--|
E:|--------------|        
24

: Černá díra

1. G 
Mívali jsme D 
dědečka, C 
starého už G 
pána,
stalo se to v D 
červenci C 
jednou časně D 
zráG 
na,
Emi 
šel do sklepa C 
pro vidle, A 
aby seno D 
sklízel,
G 
už se ale D 
nevrátil, C 
prostě někam D 
zmiG 
zel.

2. Máme doma ve sklepě malou černou díru,
na co přijde, sežere, v ničem nezná míru,
nechoď, babi, pro uhlí, sežere i tebe,
už tě nikdy nenajdou příslušníci VB.

3. Přišli vědci zdaleka, přišli vědci zblízka,
babička je nervózní a nás, děti, tříská,
sama musí poklízet, běhat kolem plotny,
a děda je ve sklepě nekonečně hmotný.

4. Hele, babi, nezoufej, moje žena vaří
a jídlo se jí většinou nikdy nepodaří,
půjdu díru nakrmit zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhne, i našeho děda.

5. Tak jsem díru nakrmil zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhla, i našeho děda,
potom jsem ji rozkrájel motorovou pilou,
opět člověk zvítězil nad neznámou silou.

6. A 
Dědeček se E 
raduje, D 
že je zase v A 
penzi,
teď je naše E 
písnička D 
zralá pro reE 
cenA 
zi.
25

: Kluziště

1. C 
StrejčeEmi7/H 
k kovářAmi7 
 chytilC/G 
 kleštFmaj7 
ě, uštíp' C 
z nočFmaj7 
ní oblG 
ohy 
jC 
ednu mEmi7/H 
alou kaAmi7 
pku dC/G 
eště, tFmaj7 
a mu spC 
adla pFmaj7 
od nohG 
y, 
nC 
ejdřív Emi7/H 
ale chyAmi7 
til slC/G 
inu, tFmaj7 
ak šáh' kC 
amsi prFmaj7 
o pivoG 
, 
pC 
ak přitEmi7/H 
áhl kovAmi7 
adlinC/G 
u a Fmaj7 
obrovsC 
ký kladFmaj7 
ivo.  G 
 

Ref: Zatím C 
tři bílé Emi7/H 
vrány Ami7 
pěkně za seC/G 
bou 
kolem Fmaj7 
jdou, někam C 
jdou, do rytD7 
mu se kývaG 
jí, 
tyhle C 
tři bílé Emi7/H 
vrány Ami7 
pěkně za seC/G 
bou 
kolemFmaj7 
 jdou, někamC 
 jdou, nedFmaj7 
ojdou, nedoC 
jdou. 

2. Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerem, 
pak tu kapku všude rozstřík' jedním mocným úderem, 
celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi 
na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami. 

Ref: Zatím tři bílé vrány pěkně za sebou…

3. Zpod víček mi vytrysk' pramen na zmačkané polštáře, 
kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře, 
Kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází, 
do kalhot si čistí ruce umazané od sazí. 

Outro: Zatím tři bílé vrány…
26

: Ráda se miluje

capo2. 
R: RAmi 
áda se miluje, rG 
áda jC 
í, rF 
áda si jEmi 
enom tak zpAmi 
ívá,
vrabci se na plotě hG 
ádajC 
í, kF 
olik že čEmi 
asu jí zbAmi 
ývá.

1. NF 
ež vítr dostrká k C 
útesu tF 
u její legrační bC 
árkE 
u
a PAmi 
ámbu si ve svým nG 
otesC 
u F 
udělá jEmi 
en další čAmi 
árku.

R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …
27

: Kdyby tady byla taková panenka

1. G 
Kdyby tady byla taková panenka,
D7 
která by mě chtěG 
la.
C 
Která by mě chtěla G 
syna vychovala,
D7 
přitom pannou G 
byla.

2. Kdybych já ti měla syna vychovati,
přitom pannou býti.
Ty by jsi mě musel kolébku dělati,
do dřeva netíti.

3. Kdybych já ti musel kolébku dělati,
do dřeva netíti.
Ty bys mi musela košiličku šíti,
bez jahel a nití.

4. Kdybych já ti měla košiličku šíti,
bez jahel a nití.
Ty by si mě musel žebřík udělati,
až k nebeské výši.

5. Kdybych já ti musel žebřík udělati,
až k nebeské výši.
Lezli bysme spolu, spadli bysme dolů,
byl by konec všemu.
28

: Ríša

1. G 
Umřel, bylo mu Emi 
16 let,
co to C 
pomůže, když zranil D 
lásky květ.
Řidič dostal pět blbejch let,
co to pomůže, když zranil lásky květ.

Ref: A já tam přesto stála
a bála jsem se lidi bála,
bála jsem se říct:
Ríšo, ty budeš žít,

ty budeš žít, budeš se smát,
budeš lásku mít, budeš mít ji rád.
Lidi, já mám ten největší hřích,
já řekla Ríšo, ty budeš žít, ty budeš žít.

2. Na pohřbu všichni plakali,
jenom já držela talisman,
talisman, který on mi dal,
a krásně se přitom usmíval.

Ref: A já tam přesto stála…
29

: Trabant

1. MAmi 
y čekali jC 
aro, a zG 
atím přišel mrAmi 
áz, 
tak strašlivou zC 
imu nepG 
oznal nikdo z nAmi 
ás, 
dva dny a dvě nC 
oci stG 
ále padal snAmi 
íh, 
náročný to bC 
ylo v těch dG 
obách ledovAmi 
ých. 
ČtC 
yři stupně pod nulou snad bG 
yly, vážení, 
a vlDmi 
aky hned pár hodin nabrG 
aly zpoždění, 
kC 
aždou chvíli bez proudu a plG 
yn jen skomíral, 
Dmi 
a na jízdní řád se radši nG 
ikdo nedíval, byl hroznej mrAmi 
áz. 

2. Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal, 
když vystrašený soused na okno zaklepal: 
'Můj čuník v chlívku leží, v horečkách vyvádí, 
já do města bych zajel, snad doktor poradí.' 
Půjčil jsem mu trabant, a když dveře zavíral, 
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval: 
'Jeď, brachu, pěkně zvolna, je hrozný náledí, 
jsou ojetý gumy, auťák moc nesedí, tak neriskuj!'

3. Soused jen máv' rukou a prudce rozjel vůz, 
nevšim' si, že do dveří mi přivřel hubertus, 
v kotrmelcích striptýz ještě nikdo neviděl, 
když přivedli mě k vědomí, tak jsem se zastyděl. 
Moje spodní prádlo nebylo akorát, 
od léta už nespatřilo zblízka saponát, 
navíc právě vzadu v něm velký otvor zel, 
vznikl asi, mrška, jak spad' jsem na … kostrč, já smůlu měl.

4. Ve chvíli, kdy známí stavěli mě na nohy, 
přistál soused na návsi uprostřed výlohy, 
skončil tam i s trabantem na gumách ojetých, 
je to prý má vina, řekli mi na DI. 
Teď soused je můj nepřítel a z auta zbyl jen vrak, 
navíc musím šetřit na novej huberťák, 
pokuta za gumy mě vyšla na pět set 
a zbrusu novou sámošku stavím v akci 'Z', a čuník zdech'. 

*: NAmi 
ěkdy dobrá vC 
ůle zkrG 
átka nestačAmi 
í … 
30

: Strom

1. PAmi 
olní cestou kráčeli šumG 
aři do vísky hrát,
sAmi 
vatby, pohřby tahle cesta pozG 
nala mnohokrát,
po F 
jedné svatbě se cG 
hudým lidem Ami 
synek narodil
a F 
táta mu u pG 
rašný cesty E 
života strom zasadil.

R: A on tam stA 
ál,a koukal doF#mi 
 polí,
byl jak kD 
rál, sám v celém oE 
kolí,
korunu A 
měl, korunu F#mi 
měl, i když ne D 
ze zlata, Dmi 
 
a jeho A 
pokladem byla tE 
ráva střapaA 
tá.
2. Léta běží a na ten příběh si už nikdo nevzpomněl
jen košatý strom se u cesty ve větru tiše chvěl,
a z vísky bylo město a to město začlo chtít
asfaltový koberec až na náměstí mít.

R: A on tam stál,a koukal do polí…

3. Že strom v cestě plánované, to malý problém byl,
ostrou pilou se ten problém snadno vyřešil,
tak naposled se do nebe náš strom pak podíval
a tupou ránu do větvoví už snad ani nevnímal.

R: A on tam stál,a koukal do polí…

4. Při stavbě se objevilo, že silnice bude dál,
a tak kousek od nové cesty smutný pařez stál,
dětem a výletníkům z výšky nikdo nemával
a jen přítel vítr si o něm píseň na strništích z nouze hrál.

R: Jak tam stál, a koukal do polí,
a byl jak král, sám v celém okolí,
korunu měl, korunu měl, i když ne ze zlata,
a jeho pA 
okladem byla tE 
ráva střapaA 
tá, D 
 
a jeho pA 
okladem byla tE 
ráva střapaA 
tá
31

: Pět ježibab

1. Dmi 
Pět ježibab A 
s jedním oDmi 
kem letí, letí A 
nad potoDmi 
kem,
F 
letí jako C 
hejno ptáF 
ků, Dmi 
pět ježibab A 
na smetáDmi 
ku.

2. Pět ježibab s jedním uchem jako hejno letí vzduchem,
letí, letí v letu svačí pět ježibab na tryskáči.

3. Pět ježibab s jedním nosem volá na mě: "Kluku, pojď sem!"
A když nejdu,tak se štětí, pět ježibab na koštěti.

1. Pět ježibab s jedním okem…

2. Pět ježibab s jedním uchem…

3. Pět ježibab s jedním nosem…
32

: Zahrada ticha

Je tam brána zdobeD 
ná, cestu otevíEmi 
rá,
zahradu zeleC 
nou G 
všechno připomíD 
ná.

Jako dým závojů mlhou opředených,
vstupuješ do ticha cestou vyvolených.

Je to březový háj, je to borový les,
je to anglický park, je to hluboký vřes.

Je to samota dnů, kdy jsi pomalu zrál,
v zahradě zelený, kde sis za dětství hrál.

Kolik chceš, tolik máš očí otevřených,
tam venku za branou leží studený sníh.

Zpočátku uslyšíš vítr a ptačí hlas,
v zahradě zelený přijdou do ticha zas 

Světlo připomíná rána slunečných dnů
v zahradě zelený v zahradě beze snů. 

Uprostřed závratí sluncem prosvícených,
vstupuješ do ticha cestou vyvolených.
33

: Toulavá

Chorus: On toužil,G 
 kroužil, bylo C 
 to tak
Tu Em 
 holubici pouštím do D 
 oblak
Přes matný stěny já vidím dál
Maluju to jako by jsme byli pár.

1. A Ty víš, že sníš
Po kousku mojí duše
jako šíp vystřelím z kuše

Pre: Když mám nad hlavou píseň toulavou
Křídla jako pták, nevěříš mi, je to tak
Vezmu tě až tam, kde jsme jenom ty a já
To ti přísahám, budem tam jen sami dva.

Chorus: On toužil, kroužil, bylo to tak
Tu holubici pouštím do oblak
Přes matný stěny já vidím dál
Maluju to jako by jsme byli pár.
Ch2: On toužil, kroužil, bylo to tak
Tu holubici pouštím do oblak
Přes matný stěny já vidím dál

2. Ale nemůžeš mě zachytit a jen se bát
přece samotnou tě tady nikdy nenechám
Je to bezprostřední vášeň, chci tě mít

Pre: Když mám nad hlavou píseň toulavou…

Chorus: On toužil, kroužil, bylo to tak…

Instrumental: G C Em D 

Bridge: On toužil, kroužil, bylo to tak
Tu holubici pouštím do oblak
Přes matný stěny já vidím dál
Maluju to jako by jsme byli pár.

Chorus: 2×
34

: Hymny

<h3>Česká hymna</h3>
Kde domov můj,
kde domov můj?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj!
<h3>Junácká hymna</h3>
Junáci vzhůru volá den,
luh květem kývá orosen.
Sluníčko blankytem pílí,
před námi pouť vede k cíli.
Junáci vzhůru, volá, den, junáci vzhůru, volá den,
Junáci vzhůru, volá, den, junáci vzhůru, volá den!
<h3>Vlajce zdar</h3>
Drahá vlajko, milá vlajko,
tmí se, děti tvé jdou spát.
Přicházejí tobě říci,
jak Tě každý z nich má rád.
Loučíme se, když se skláníš,
hvězdy tlumí barev žár.
Vlajce zdar! Vlajce zdar!
Vlajce zdar!
<h3>Večerka</h3>
Zapad den, slunce svit, vymizel z údolí,
z temen hor.
Odpočiň každý, kdos
Boží tvor.
V lesa klín, padl stín, hasne již vatry zář,
Svatý mír,
kráčí z hor, usíná Boží tvor.
35

: Severní Vietnam

1. Jdu s C 
děravou hlavou,
mám Ami 
bouchačku prázdnou,
jsem F 
chudý, jsem sláb, usmrC 
cen.

Hlava mě pálí
a v džungli v té dáli
je hromada agentů jen.

2. Kraj komárů bzučí,
tam stopy jsou něčí,
tam zbytečně budeš mi psát.

Sám v malé jednotce
sen o A10 (á-desítce)
nechám si tisíckrát zdát.

Ref: C 
Severní C7 
Vietnam je F 
krutý, C 
počítej seržante s G7 
tím.
C 
V letadle C7 
dělám výF 
kruty a už se C 
nikdy G7 
nevráC 
tím.

3. Tak zarůstám bambusem
A Vietnamci jdou sem,
už slyším je jít blíž a blíž.

Už mají mou stopu
a vědí, že kopu
jim hrob, a že stloukám jim kříž.

4. Zde leží ten voják,
co v srdci má bodák,
co opustil tvou krásnou tvář.

Má plechovej štítek
a z těla jen zbytek
a nad hrobem napalmu zář.

Ref: Severní Vietnam je krutý…
36

: Da Coconut Song

1. The cC 
oconut nut is a gF 
iant nut
If you eG 
at too much, you'll get vC 
ery fat (very fat)
Now, the cC 
oconut nut is a bF 
ig, big nut
But this delG 
icious nut is nF 
ot a nC 
ut

Ref: It's the cG 
oco fruit (it's the cC 
oco fruit)
Of the cG 
oco tree (of the cC 
oco tree)
From the cG 
oco palm fF 
amilC 
y (yayayayaya)

2. There are so many uses of the coconut tree
You can build a bigger house for the family
All you need is to find a coconut man
If he cuts the tree, he gets the fruits free

Ref: It's the coco fruit…

3. The coconut bark for the kitchen floor
If you save some of it, you can build a door
Now, the coconut trunk, do not throw this junk
If you save some of it, you'll have a second floor

4. The coconut wood is very good
It can stand 20 years if you pray it wood
Now, the coconut root, to tell you the truth
You can throw it or use it as firewood

5. The coconut leaves good shade it gives
For the roof, for the walls up against the eaves
Now, the coconut fruit, say my relatives
Make good cannonballs up against the thieves

Ref: It's the coco fruit…

1. The coconut nut is a giant nut…

1. The coconut nut is a giant nut…

Ref: It's the coco fruit…
37

: Batalion

e:|-0-0-0-0---------0-0-0---------|
B:|-----1-1-3-3-1-1-1-1-1-3-1-0-1-|
G:|-2-2-----0-0-2-2-------0-2---2-|

*: Ami 
Víno C 
máš a G 
markyAmi 
tánku dlouhá noc G 
se Ami 
proEmi 
hýAmi 
ří.
Ami 
Víno C 
máš a G 
chvilku Ami 
spánku díky, díG 
ky Ami 
verEmi 
bíAmi 
ři.

1. Ami 
Dříve než se rozední
kapitán C 
k osedlání G 
rozkaz Ami 
dáváEmi 
.
Ami 
Ostruhami do slabin koG 
něAmi 
 poEmi 
háAmi 
ní.

Tam na straně polední
čekají ženy, zlaťáky a sláva.
Do výstřelů z karabin zvon už vyzvání.

R: Ami 
Víno na C 
kuráž a G 
pomilovat markyAmi 
tánku.
Ami 
Zítra na BurC 
gund bataG 
lion Ami 
zaEmi 
míAmi 
ří.
Ami 
Víno na C 
kuráž a k G 
ránu dvě hodiny Ami 
spánEmi 
ku.
Ami 
Díky, díky C 
vám králoG 
vští Ami 
verEmi 
bíAmi 
ři.

2. Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí.
Na polštáři z kopretin budou věčně spát.

Neplač sladká Marion
verbíři nové chlapce přivedou ti.
Za královský hermelín padne každý rád.

R: Víno na kuráž a …
38

: Krutá Válka

1. Tmou znC 
í zvony z dAmi 
álky, o čDmi 
em to, milý, snE 
íš, 
hoří dF 
ál plamen vDmi 
álky a rC 
ánF6 
o je blG7 
íž, 
chcC 
i být stále s tAmi 
ebou, až trDmi 
ubka začne znE 
ít, 
lásko mF 
á, vem mě s sDmi 
ebou! NC 
e, to nF 
esmí bC 
ýt! 

2. Můj šál skryje proud vlasů, na pás pak připnu nůž, 
poznáš jen podle hlasu, že já nejsem muž, 
tvůj kapitán tě čeká, pojď, musíme už jít, 
noc už svůj kabát svléká … Ne, to nesmí být! 

3. Až dým vítr stočí, tvář změní pot a prach, 
do mých dívej se očí, tam není strach, 
když výstřel tě raní, kdo dával by ti pít, 
hlavu vzal do svých dlaní … Ne, to nesmí být! 

4. Ach, má lásko sladká, jak mám ti to jen říct, 
každá chvíle je krátká a já nemám víc, 
já mám jenom tebe, můj dech jenom tvůj zná, 
nech mě jít vedle sebe … Pojď, lásko má!  
39

: Spinkej

1. Už se G 
končí den, už C 
je čas k spánku,
G 
zdi se barví C 
od červánků,
G 
hleď, už lampář Emi 
světla rozsvěD 
cí,
tak si G 
dočti stránku, C 
zavři knížku,
G 
honem hupky C 
do pelíšku,
G 
koťata dávno Emi 
vrní za peD 
cí.

R: Tak G 
spinkej, ať C 
ve tvých snech
G 
růže kvetou, C 
voní mech,
G 
princeznu si Emi 
Honza bude D 
brát
G 
než půlnoc C 
prostře sítě,
G 
na vlásky C 
políbím tě,
G 
vždyť i tvá Hmi 
máma musí D 
spát.

2. Západ rudou barvu ztrácí,
od řeky se táta vrací,
musím jít, je jistě hladový,
až se usměje, tak na chvilenku
očí si mu všimni, synku,
snad jednou budeš taky takový.

R: Tak spinkej, ať ve tvých snech…
40

: Válka růží

Intro: Dmi Gmi A7 Dmi Bb A7 

1. Už Dmi 
rozplynul se G 
hustý dým, dDmi 
erry down, hej dA 
own-a-down,
nad Dmi 
ztichlým polem G 
válečným, derry Dmi 
down,A 
 
jen F 
ticho stojí C 
kolkoA 
lem a Dmi 
vítěz Dmi7 
plení Bb 
vlastní zA 
em,
je válka Dmi 
růží, Gmi 
derry derry A 
derry down, hej Dmi 
down.

2. Nečekej soucit od rváče, derry down, hej down-a-down,
kdo zabíjí ten nepláče, derry down.
Na těle mrtví krajiny se mečem píšou dějiny,
je válka růží, derry derry derry down, down.

3. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
dva rody žijí, jeden hněv, derry down.
Kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lankastrům?
je válka růží, derry derry derry down, down.

4. Dva rody, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
však hlína pije jednu krev, derry down.
Ať ten či onen přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie,
je válka růží, derry derry derry down, down.
41

: Lilie skautská

1. Na létaD 
 klukovský si A 
často vzpomG 
í nám,
na první D 
skautskej slib, naA 
 jeho krásA7 
ný slova,
a v dD 
uchu s bráchou zasA 
 pod staneG 
m usínám,
sD 
končil den v táboře, aA 
 do tmy hoD 
uká sova.

Novej rok přines' mráz, Únor, a v srdcích led,
zlej vítr zafoukal ze stepi od východu,
sebral nám naději, ne, nebude to hned,
stát za svým názorem, a nejít do průvodu.

R: LilieD 
 skautská,A 
 ohněmG 
 kalená, mD 
áme ji v sobě, v nás nikdyA 
 nezvadneA7 
,
dG 
ej Bůh, ať hvězda krví zbaD 
rvená už A 
jednou provždD 
y zapadne.

2. Poslední prázdniny bratr řek' akorát 
skautskýmu slibu, že zůstanem věrní
a tak nám na podzim přišili na kabát 
vojenský výložky, jak saze černý.

Když jsme pak po vojně svobodní chtěli být,
zbylo nám jediný, na západ přejít čáru,
novýho bobříka odvahy ulovit, 
usínat pod stanem a hrávat na kytaru.

R: Lilie skautská…

3. Vidím tu krutou noc, vidím vše jako dnes,
plazím se po břiše, kolem nás ostnatej drát,
zableskly výstřely a po krku skočil pes,
tys bratře odešel do věčnejch lovišť spát.

To už mi nebylo, bráško můj, do tance, 
ani jsem nemoh' ti naposled zamávat,
na rukách pouta a k tomu kopance, 
před sebou uran na osm let dolovat.

R: Lilie skautská…

Lilie skautská, v ohni kalená, máme ji v srdcích, tam nikdy nezvadne,
dej Bůh, ať hvězda krví zbrocená, do bláta už navždy zapadne.

R: Lilie skautská…
42

: Protestsong (Malý kluk s černou hřívou)

1. Malý C 
kluk s černou hřívou v písku Ami 
hrál si
Zrnek C 
pár jen třpytivých nasyAmi 
pal si
Do keF 
cek aniž G 
řek, to mi C 
vadí vadí Ami 
vadí,
aniž F 
řek, vadí vadí vaG 
dí

2. V halvě plánů tisíce klukovských
Na dobytí měsíce znal jen smích
Rád se smál, neříkal to mi vadí vadí vadí
Vadí vadí vadí

3. Jenom pár mil odtud chlápek v bílém plášti
V betonovém krytu s počítačem v zášti
Zaslech smích, knoflík stisk, to mi vadí vadí vadí
vadí vadí vadí

Mezihra: Ami 
 C 
 D 
 E 
 

Ref: Písek Ami 
zvířený, maso zvC 
ířeny
vzduchem D 
letí E 
 
Ůsta stařeny, křečí staženy
o prokletí svědectví dávají tak už dost

vlna tlaková, už je taková
že vše ničí je je je jeeee
vše co bylo tvé, teď už je mrtvé,
není ničí ani žena ani nůše ani kost

děcký tobogán, smetl uragán,
v hrozným řevu je je je jeeee
padl snad každý strom a jenom pentagon
hrozny hněvu natrhal a chce dál dávat rány.

všechny národy, ano školy školy závody
náhle mlčí proč jen mlčí proč jen mlčí proč jen proč
socha svobody, padá do vody
mlhu vlčí náhle má zbavená slavné fámy

4. Dnes ještě může si, malý kluk s černou hřívou
namalovat zlaté slunko rudou křídou
já se ptám, prosím vás komu vadí vadí vadí
43

: Sáro!

{95bpm
}
F
3 G

Intro: Ami Emi F C F C F G 

R: Ami 
Sáro, Emi 
Sáro, F 
v noci se mi C 
zdálo 
že F 
tři andělé C 
Boží k nám F 
přišli na oG 
běd 

Sáro, Sáro, jak moc a nebo málo 
mi chybí abych tvojí duši mohl rozumět?

1. Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu 
a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích 
A z prohraných válek se vojska domů vrací 
Však zbraně stále burácí a bitva zuří v nich 

R: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

2. Vévoda v zámku čeká na balkóně 
až přivedou mu koně a pak mává na pozdrav 
A srdcová dáma má v každé ruce růže 
Tak snadno poplést může sto urozených hlav 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

3. Královnin šašek s pusou od povidel 
sbírá zbytky jídel a myslí na útěk 
A v podzemí skrytí slepí alchymisté 
už objevili jistě proti povinnosti lék 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo… 

4. Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit 
o tajemstvích noci ve tvých zahradách 
A já - potulný kejklíř, co svázali mu ruce 
teď hraju o tvé srdce a chci mít tě nadosah 

R3: Sáro, Sáro, pomalu a líně 
s hlavou na tvém klíně chci se probouzet 

Sáro, Sáro, Sáro, Sáro rosa padá ráno 
a v poledne už možná bude jiný svět 

Sáro, Sáro, vstávej, milá Sáro! 
F 
Andělé k nám Dmi 
přišli na oC 
běd 
44

: Hvězdář

1. Ztrácíš se D 
před očima, rosteš jen A6 
ve vlastním stínu. 
Každá Emi 
další vina, odkrývá Cmaj7 
mojí vinu. 
Ztrácíš se před očima, rosteš jen ve vlastním stínu. 
Každá další vina odkrývá mojí vinu. 

[: Ve vínu dávno nic nehledám, (dávno nic) nehledám. :]

Ref: 
Jak luna mizíš s nocí v bělostných šatech pro nemocné, 
prosit je zvláštní pocit, jen ať je den noc ne. 
Jak luna mizíš s nocí v bělostných šatech pro nemocné, 
prosit je zvláštní pocit, jen ať je den noc ne. 

[: Od proseb dávno nic nečekám (dávno nic) nečekám. :]

Mezihra: 
D (Dsus4) 
 A6 (A7) 
   Emi 
 Cmaj7 
 

2. Na chodbách v bludných kruzích zářivka vyhasíná, 
já ti do infuzí chci přilít trochu vína. 
Na nebi jiných sluncí, jak se tam asi cítíš, 
s nebeskou interpunkcí, jiným tulákům svítíš. 

[: Ve vínu dávno nic nehledám (dávno nic) nehledám. :]

Ref: Jak luna mizíš s nocí…

Outro: 
[: Obzor neklesne níž, je ráno a ty spíš. 
Od vlků odraná hvězdáře Giordána… :]

Obzor neklesne níž, je ráno a ty spíš. 
Od vlků odraná hvězdáře Giordána… …opouštíš.
A6
A7
45

: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi 
lala… Ami E Ami Dmi Ami E Ami 
 

1. Ami 
Nebe je modrý a E 
zlatý, bílá sluneční Ami 
záře,
Ami 
horko a sváteční E 
šaty, vřava a zpocený Ami 
tváře,
Ami 
dobře vím, co se bude E 
dít, býk už se v ohradě Ami 
vzpíná,
Ami 
kdo chce, ten může E 
jít, já si dám sklenici Ami 
vína.

R2: Dmi 
Žízeň je veliká, Ami 
život mi utíká,
E 
nechte mě příjemně Ami 
snít,
Dmi 
ve stínu pod fíky Ami 
poslouchat slavíky,
E 
zpívat si s nima a Ami 
pít.

2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká… 2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká…

R1: Lalala… 3×
46

: Vítr to Ví

1. C 
Míle a F 
míle jsou C 
cest které Ami 
 znám,
jdou C 
trávou a F 
ůbočím G 
skal,
jsou cesty zpátky a jsou cesty tam
já na všech chci s vámi stát.
Proč ale blátem nás kázali vést
a špínou nám třísnili šat…

R: To F 
ví snad jen G 
déšť a C 
vítr kolem Ami 
nás,
ten F 
vítr co G 
právě začal C 
vát.

2. Míle a míle se táhnou těch cest
a dál po nich zástupy jdou.
Kříže jsou bílé a lampičky hvězd
jen váhavě svítí tmou.
Bůh ví, co růží jež dál mohli kvést
spí v hlíně těch práchnivých blat…

R: To ví snad…

3. Dejte mi stéblo a já budu rád
i stéblo je záchranný pás.
Dejte mi flétnu a já budu hrát
a zpívat a ptát se vás:
proč jen se účel tak rád mění v bič
a proč že se má člověk bát ?

R: To ví snad …
47