ŠÁN 2019

25. 4. 2024

: Ach bože z nebe

1. Dmi 
Ach bože z nebe já prosím tebe
Starého muže mám
[: Rač mě ho vzáti G 
mladého C 
dáti
Dmi 
Ať hříchu A 
nepáDmi 
chám :]

2. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já mu zahrát dám
[: Na staré hrnce hotové zvonce
Tak já mu zvonit dám :]

3. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já ho pochovám
[: Na starém došku zapřáhnu kočku
Tak já ho pochovám :]

4. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já plakat budu
[: Na jeho hrobě vyskočím sobě
Co je mi po tobě :]
1

: Touha

1. F 
Je to jak nic, to totiž naváží víc 
je to C 
něco jak dech, jak přání na křídlech 
je to Dmi 
nemožnej cíl, kterej si A 
vymyslil. 

2. Je to jak sen, co ráno rozpustil den 
nic není dost velkej cíl, aby ses nepokusil 
volej k nebi přání a všechno bude k mání. 

Ref: 
F 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. C 
 
Dmi 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. A 
 

3. Je to jak žár, pořádně velikej dar, 
je to jak letící drak, naprosto přesnej prak 
je to hukot moře, je to pramen v hoře. 

4. Touha je žít, zůstat a neodejít 
touha je padnout a vstát a rány nevnímat. 
Je to tlukot srdce, je to poklad v ruce. 

5. Je to jak třpyt, jako sluneční svit 
úžasná měsíční zář, je to jak boží tvář. 
Je to skrytá síla, je to zlatá žíla. 

6. Touha je zázrak, takže přej si co chceš, 
probouzej sílu, s ní už neklopýtneš, 
touha jsou čáry, v hloubi duše je máš 
touha je zázrak, kámo, zázrak, 
vždyť už to znáš. 

7. Touha je krám, kde mají všachno a hned, 
vlak je tam k mání i ten pitomej svět. 
Touha je brána, ke všemu o čem si snil. 
Touha je cesta i cíl. 

Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
Touha je zázrak, kámo, zázrak.
2

: Rozárka

1. Ami 
Nikdy neF 
řikej, že víš jak mi Emi 
je
s prázdnym Ami 
žaludkem, v žilách
víc Dmi 
vína než Emi 
krve. Ami 
Píšu tvůj F 
osud,
G 
propustku Ami 
do pekel, pálim ti Dmi 
cejch
a v rukou mám Emi 
kosu,
rozárAmi 
ko!

2. Řikej že víš jak mi je…
Ami 
 Emi 
 Ami 
 Emi 
 

3. Ami 
Tisíckrát F 
v noci budí ze Emi 
spaní
zlej Ami 
pocit že sklání se Dmi 
někdo nad Emi 
tebou.
Ami 
Pijem na zdraF 
vý G 
i na ty Ami 
bolavý
z nás, Dmi 
dostal je čas, maj to Emi 
za sebou,
rozárAmi 
ko! 

4. V noci, budí ze spaní zlej pocit…

Outro: [: Ami 
pijem na zdraF 
vý G 
i na ty Ami 
bolavý
z Emi 
nás, rozárAmi 
ko!… :]
3

: Chrousti

1. Ami 
V hospodě sedím u stolu, když přijde ke mně E 
chlap, 
řekne; Ami 
já jsem Jíra z Maršova, a podá jednu z E 
tlap. 
Jak Dmi 
se tak na G7 
něj C 
kouAmi 
kám, 
zdá Dmi 
se mi, žeG7 
 ho E 
znám, 
ale Ami 
že si nejsem jistej, tak hned E 
zvědavě se Ami 
ptám: 

R: C 
Hele, Dmi 
vy prej G 
u vás C 
žerete Ami 
chrousty 
s Dmi 
krovkamG 
a a C 
syrovýC7 
, 
k Dmi 
obědu G 
že jich C 
zbodnete Ami 
spousty, 
v E 
okolí každej Ami 
ví. 

2. Dodneška marně vzpomínám, co říct mi na to měl, 
po tý ráně židlí jsem to všechno nějak zapomněl. 
Jen ještě dneska cejtím, jak na břiše mi stál, 
když hospodou se jeho něžnej hlásek rozléhal: 

R: Já ti dám, že u nás žereme chrousty 
s krovkama a syrový, 
k obědu že jich zbodneme spousty, 
velký kulový! 

3. Od krve z mýho nosu když si ruce ušpinil, 
viděl, že má dost, a zbaběle mi pole vyklidil. 
A zatímco si kosti a zuby počítám, 
doma u stolu ho žena právě mile přivítá: 

R: Sláva, konečně táto že domů jdeš, 
chrousti už jsou studený, 
dneska si na nich pošmakuješ, 
jsou vypasený. 

R: Z toho kouká tvrdý poučení, 
Že kdo chroustá chrousty rád, 
kamarádství neocení, 
chtěl by se jenom prát. 
4

: Jasný jak facka

1. Tak už to Emi 
vře a chlapi D 
vostrý jsou jak C 
meče
a že maj G 
vztek, tak pijou, D 
co jen trochu G 
teče,
na lodi D 
jak by měla Ami 
přijít velká H7 
bouře,
to, co se Emi 
děje, skoro D 
podobá se vzpouC 
ře.

2. Začal si kapitán, co hrozný tvrdil věci,
za který držet by ho měli v pevný kleci,
říkal, že svět je vlastně velikánská koule,
a nikdo nevěřil mu ani na půl coule.

R: Emi 
Jasný jak fG 
acka, země je plD 
acka
a kolem dokAmi 
ola jen oceáG 
n,
do tisíc láEmi 
ter, tvrdil to páA 
ter,
a to je víC 
c než kapitF 
án,D 
 
ten když si G 
nahne, hned ho to D 
táhne
pořád na záAmi 
pad do IndieG 
,
po zlatě praEmi 
hne, skončí na ráA 
hně
a dýl než teC 
jden nepřežijeG 
.

3. Bylo by snadnější než jeho tvrdou hlavu
přesvědčit vorvaně anebo mořskou krávu,
že kdo se jednou vydal do neznámejch proudů,
dostal se zaručeně k poslednímu soudu.
R: 
5

: Vodácká odborná

[: MeziC 
 proudy :], [: naše dlouhý lodi bloudí :], 
v loubí poutník G7 
roubí C 
vor, 
[: v poutech touhy oči poulí :], [: jak ty dlouhý lodi bloudí :], 
poslouchá nášG7 
 rozhoC 
vor: 

1. LC 
oďák, zabalák, vracák, hák, Ami 
bevarex, bagáž, líh, 
C 
zavírák, votvírák, táborák, D7 
epoxyd, laminát, klG 
íh, 
Ami 
kontra, Emi 
porcelán, Ami 
traverz, bort, C 
ve šlajsně G 
nesraz C 
vaz, 
spáchá zabalák mokrej mord na tom, kdo neG 
zabral C 
včasG7 
. 

2. Koňadra, kolejda, komínky, špricky, kanystr, flastr, šprajc, 
sekera, pilka, sirky, třísky, na břehu kouká zajc, 
citera, niněra, bendžo, bum, basa a kytary hlas, 
kofola, rokola, budvar, rum, západ a zrzavej vlas. 

3. Peřeje, kurděje, leje, zle je, koleje, voleje, les, 
singl, debl, triangl, bágl, mělčina, svačina, jez, 
zátoky, potoky, slapy, chlapi, léto se nevrací, 
oheň, povodeň, mraky, prachy, "vemte mě, vodáci!" 

D 
Kdo tu píseň nedovede, G 
tomu to holt nepojede, 
E 
ať se stydí v hospodě a A 
zdálky mává na lodě, 
F# 
kdo se vyzná v tomto hitu, H7 
ten bude mít autoritu, 
C 
tomu věnec Dmi 
budiž G 
dán, C 
ten je G 
vody C 
pán! 
6

: Grónská píseň

1. DD 
aleko nEmi 
a severu jA7 
e Grónská zD 
em,
žD 
ije tam Emi 
Eskymačka s A7 
EskymákD 
em,
/: my bychom Emi 
umrzli, jim nG 
ení zimD 
a,
snídají nEmi 
anuky A7 
a eskimD 
a. :/
2. Mají se bezvadně, vyspí se moc,
půl roku trvá tam polární noc,
/: na jaře vzbudí se a vyběhnou ven,
půl roku trvá tam polární den. :/
3. Když sněhu napadne nad kotníky,
hrávají s medvědy na četníky,
/: medvědi těžko jsou k poražení,
neboť medvědy ve sněhu vidět není. :/
4. Pokaždé ve středu, přesně ve dvě
zaklepe na na íglů hlavní medvěd:
/: "Dobrý den, mohu dál na vteřinu?
Nesu vám trochu ryb na svačinu." :/
5. V kotlíku bublá çaj, kamna hřejí,
psi venku hlídají před zloději,
/: smíchem se otřásá celé íglů,
neboť medvěd jim předvádí spoustu fíglů. :/
6. Tak žijou vesele na severu,
srandu si dělají z teploměrů,
/: my bychom umrzli, jim není zima,
neboť jsou doma a mezi svýma. :/
7

: Těšínská

1. Ami 
Kdybych se narodil Dmi 
před sto lety F 
 E 
v tomhle Ami 
městě, Dmi F E Ami 
 
u Larischů na zahradě Dmi 
trhal bych květy F 
 E 
své neAmi 
věstě, Dmi F E Ami 
 
C 
moje nevěsta by byla Dmi 
dcera ševcova
F 
z domu Kamiňskich C 
odněkud ze Lvova,
kochałbym ją i Dmi 
pieścił, F 
chyE 
ba lat Ami 
dwieście Dmi F E Ami 
 

2. Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,
nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,
mluvila by polsky a trochu česky,
pár slov německy, a smála by se hezky,
jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

3. Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih,
u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych,
měl bych krásnou ženu a tři děti,
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,
celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století.

4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,
u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě,
tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd.

5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka,
vidím to jako dnes: šťastného sebe,
ženu a děti a těšínské nebe,
ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká Dmi F E Ami Dmi F E Ami 
na na na…
8

: Méďové

1. Ami 
Co to leze zG 
e křoC 
ví? No tak honem, G 
kdo to C 
ví?
Kdo jsou, lidi zlatý, G 
tři koule chlupatý,
Ami 
kdopak aspoň G 
napovíC 
?

Možná, že to dovedu, čenich mají od medu,
kožich, děsný tlapy, prach a kule, chlapi,
to je parta medvědů.

R: C 
Brum, brum, G 
brum, C 
o čem se zdá G 
medvědC 
ům?
C 
Hlavu, zadek, G 
nohu schovej do brlohu.
Ami 
Brum, brum, G 
brum.

Brum, brum, brum, zazpíváme medvědům,
dobrou noc vy šelmy, nechrápejte velmi,
Ami 
nebo si zbG 
oříte C 
dům.

2. Lidi ani netuší, jak jim kožich nesluší.
Ať mrzne či leje, ví, že hezky hřeje,
když mráz kouše do uší.

Pak si v teple posedí, a tak ani nevědí,
že než kožich, čepice, že daleko více
hřeje láska medvědí.

R: 

3. Vojta, Kuba s Matějem, usnou než se nadějem.
Celý den si hráli, jak by pracovali,
tak copak jim popřejem?

R: 
9

: Obluda po Šánovsku

Gmi Cmi F D Dsus 
1. Jó, dvGmi 
ěstě nás tam bylo na Cmi 
brize do Číny 
a fF 
urt se jenom pilo, až D 
tuhly ledviDsus 
ny, 
a kdGmi 
yž už bylo k ránu a všCmi 
ichni pod vobraz, 
křik plF 
avčík na stožáru, a hlD 
ásek se mu Dsus 
třás:D 
 Dsus 
 

R: JG 
á tady nC 
ebudu, jG 
á vidím vC 
obludu, 
jG 
á vocaď prC 
yč pudu, jD 
ímá mě strach, Dsus 
jéé
chG 
yťte tu vC 
obludu, sG 
ežere pC 
alubu, 
tG 
ohle je vC 
o hubu, D 
ach, ich, ou, Gmi 
ach. 

2. Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar 
a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár 
a rozčileně mrká svým vokem jediným, 
a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým. 
R: Já tady nebudu …

3. Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu, 
zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu, 
když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš, 
poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž. 
R: Já tady nebudu …

4. Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha, 
zalehl u zábradlí a házel flaškama, 
když na vobludě bouchl kanystr vod ginu, 
tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu. 
R: Já tady nebudu …

5. Tři stěžně rozlámala na naší kocábce, 
však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce, 
pak démon alkoholu ji srazil v oceán, 
my slezli zase dolů a chlastali jsme dál. 
R: Já tady nebudu … + D 
ach, ich, ooou, aGmi 
ch … 
10

: Pohoda

Intro: D A E Hmi D A E Hmi D A Hmi 

1. F#mi 
Vezmu tě má milá C#mi 
rovnou k nám F#mi 
kolem louky, lesy, C#mi 
hejna vran
F#mi 
Všude samá E 
kráva, samej H* 
vůl

2. Máme kino máme hospodu v obci všeobecnou pohodu
Máme hujer, žito, chléb i sůl

Ref: D 
Když se u nás chlapi A 
poperou, tak jenom E 
nožem anebo Hmi 
sekerou
V zimě tam D 
dlouhý noci A 
jsou a tuhej Hmi 
mráz
D 
Jak jsou naše cesty A 
zavátý, tak vezmem E 
vidle a nebo Hmi 
lopaty
když něco D 
nejde, co na tom A 
sejde my máme Hmi 
čas

3. Chlapi někdy trochu prudký jsou holky s motykama tancujou
S ranní rosou táhnou do polí

4. Nikdo se tam nikam nežene máme traktory a ne že ne
Až to spatříš, ledy povolí

Ref: Když se u nás chlapi poperou…

5. Hoří les a hoří rodnej dům hoří velkostatek sousedům
To je smůla, drahá podívej

6. Hasiči to stejně přejedou hlavně si moc dobře nevedou
Schovej sirky, ať je neviděj

Ref: Když se u nás chlapi poperou…

Pozn.: V místě H* se hraje nějaký riff, který jde podle mě nejlépe nahradit H2sus.
11

: Omnia vincit Amor

1. Dmi 
Šel pocestný kol C 
hospodských Dmi 
zdí,
F 
přisedl k nám a C 
lokálem F 
zní
Gmi 
pozdrav jak svaté Dmi 
přikázáC 
ní:
Dmi 
omnia C 
vincit Dmi 
Amor.

2. Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své vzal
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák F 
pálí, C 
nesleví Dmi 
nic,
štěstí v F 
lásce C 
znamená F 
víc,
všechny Gmi 
pány F 
ať vezme C 
ďas!A7 
 
Dmi 
Omnia C 
vincit Dmi 
Amor.

3. Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč,
omnia vincit Amor.

4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli plášť,
vtom kdosi krví napsal ten vzkaz:
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák pálí…
5. Já prošel každou z nejdelších cest,
všude se ptal, co značí ta zvěst,
až řekl moudrý: Pochopíš sám
omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.

R: Zlaťák pálí…

6. Teď s novou vírou obcházím svět,
má hlava zšedla pod tíhou let,
každého zdravím větou všech vět:
omnia vincit Amor, omnia vincit Amor …
12

: Pohár a kalich

1. Emi 
Zvedněte poháry D 
pánové už jen G 
poslední D 
přípitek Emi 
zbývá
Emi 
pohleďte nad polem D 
špitálským G 
vrcholek D 
roubení G 
skrývá
[: za chvíli D 
zbyde tam popel a Emi 
tráva nás čeká D 
vítězství bohatství Emi 
sláva :]

2. Emi 
Ryšavý panovník D 
jen se smál G 
sruby prý D 
dobře se Emi 
boří
Emi 
palcem k zemi D 
ukázal G 
ať další D 
hranice G 
hoří
ta malá D 
země už nemá co Emi 
získat teď bude D 
tancovat jak budu Emi 
pískat
ta malá D 
země už nemá co Emi 
získat teď budem D 
tancovat jak budem Emi 
pískat

Ref.: Ami 
Náhle se pozvedl D 
vítr a mocně G 
vál Ami 
od někud přinesl D 
nápěv sám si ho H7 
hrál

3. Zvedněte poháry pánové večer z kalichu budeme pít …
nad sruby korouhev zavlála to však neznačí že je tam sláva
všem věrným pokaždé nesmírnou sílu a jednotu dává
ve znaku kalich v kalichu víra jen pravda vítězí v pravdě je síla

4. Modli se pracuj a poslouchej kázali po celá léta
mistr Jan cestu ukázal proti všem úkladům světa
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména

5. Do ticha zazněla přísaha ani krok z tohoto místa
ze zbraní každý vyčkává dobře ví co se chystá
nad nimi stojí muž přes oko páska slyšet je dunění a dřevo praská

Ref.: Náhle se pozvedl vítr a mocně vál od někud přinesl nápěv sám si ho hrál

Ami 
Kdož jsú boží G 
bojovníEmi 
ci a C 
zákona H7 
jeEmi 
ho
Emi 
prostež od boC 
ha pomoci a D 
úfajte v něG 
ho
13

: Třináctka

1. Zve Emi 
válčit mě pan D 
maršál sám,
v C 
mládí je má H7 
síla, milá,
Emi 
víš, jak rád tě D 
mám, a až se vrátím,
C 
třináct růží H7 
na polštář ti Emi 
dám.

R: [: Už mi to i G 
táta říkal: D 
koukej žít,
v Emi 
neštěstí i Hmi 
štěstí mít,
C 
chlap, a neznej G 
klid,
a tarokovou Ami 
třináctku,
tu H7 
musíš v kapse Emi 
mít. :]

2. Já dávno o své slávě sním,
vínem vlast mě křtila, milá,
Turka porazím, a až se vrátím,
zlatek třináct na stůl vysázím.

R: Už mi to i táta říkal…

3. Už v šenku jsem se prával rád,
však jsi při tom byla, milá,
nechtěj osud znát, když nevrátím se,
dej mi z věže zvonit třináctkrát.

R: Už mi to i táta říkal…
14

: Zakázané uvolnění

@125bpm

1. D 
 Někdy je to F# 
tak a nezmůžeš s tím Hmi 
nic,
můžeš se jen G 
smát ze svých A 
plných D 
plic.
Chceš to přivolat a chceš to čím dál víc,
stačí poslouchat, co se snažím říct.
Můžeš tady stát, všemu vzdorovat,
udělat to pak,tak jak to máš rád.
Nebudem se prát, nemusíš mít strach,
chce to akoG 
rát reaA 
lizoHmi 
vat.

Mez: Na A 
chvíli G 
zavřít Emi 
oči, Hmi 
vesA 
mír se G 
pooEmi 
točí,
Hmi 
taky A 
můžeš G 
míEmi 
t, F# 
co si budeš přát a co budeš D 
chtít!

R: Nad hlaF# 
vou je můj Hmi 
svět, prosím G 
vás, odpusťte D 
mi.
Teď zůstat ležet na zádech, dejchat vzduch pod hvězdami.
Moje aura a můj bůh ve mně hoří, zdá se mi.
Je to pravda, bludnej kruh, zakázané uvolnění.

Sólo: D F# Hmi G 

2. Někdy je to tak a nezmůžeš s tím nic,
můžeš se jen smát ze svých plných plic.
Chceš to přivolat a chceš to čím dál víc,
stačí poslouchat, co se snažím říct.

Mez: Na chvíli zavřít oči, vesmír se pootočí…

R: Nad hlaF# 
vou je můj Hmi 
svět … (2×)
15

: Pověste ho Vejš

Na dnešek jsem měl divnej sen. Slunce pálilo a před salonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed šibenice z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy odsouzenci kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením, ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek: 

R1: Pověste ho Ami 
vejš, ať se houpá, pověste ho C 
vejš, ať má G 
dost.
Pověste ho Dmi 
vejš, ať se Ami 
houpá, že tu G 
byl nezvanej Ami 
host.

1. Pověste ho, že byl jinej, že tu s námi dejchal stejnej vzduch.
Pověste ho, ze byl línej a tak trochu dobrodruh.

2. Pověste ho za El Passo, za snídani v trávě a lodní zvon.
Za to že neoplýval krásou, že měl F 
country rád, že se E 
uměl smát i Ami 
vám.

R2: Nad hlaC 
vou mi slunce G 
pálí konec Dmi 
můj nic neodC 
dáG 
lí,
do svých C 
snů se dívám z G 
dáli.
A do Dmi 
uší mi stále zní tahle E 
moje píseň poslední

3. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad.
Za to že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

R2: Nad hlavou mi slunce …

R1: Pověste ho vejš …

4. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib.
že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb.

5. Pověste ho, ze se koukal, ze hodně jed a hodně pil.
ze dal přednost jarním loukám a pak se usadil a pak se oženil a žil.

R1: Pověste ho vejš …

16

: Prodavač

G 
Pojďte všichni dovnitř, pozvěte si všechny známé,
my vám dobrou radu dáme, neboť právě otvíráme,
prodáváme, vyděláváme, co kdo chcete, tak to máme,
co nemáme objednáme, všechno známe, všechno víme,
poradíme, posloužíme.

1. G 
Stál krámek v naší ulici, v něm C 
párky, buřty s hořčicí
a D7 
bonbóny a sýr a sladký G 
mák.
Tam chodíval jsem potají, tak jak to kluci dělají
a ochutnával od okurek lák
a C 
pro mou duši nevinnou pan G 
vedoucí byl
hrdinou, když A7 
po obědě začal proD7 
dávat
G 
Měl jazyk mrštný jako bič a C 
já byl z něho celý pryč
a touD7 
žil jsem se prodavačem G 
stát.

R: G 
Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka,
C 
kilo chleba, kilo cukru, jeden rohlík, jedna veka,
D7 
všechno máme, co kdo chcete, obchod kvete, jen si račte G 
říct.
Čtyři kila, deset kilo, dvacet kilo, třicet kilo,
navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo,
prosím pěkně, mohu nechat o jedenáct deka víc.

2. Já nezapomněl na svůj cíl a záhy jsem se vyučil
a moh být ze mě prodavačů král.
Jenomže, jak běžel čas, náhle zaslechl jsem hudby hlas
a znenadání na jevišti stál.
I když nejsem králem zpěváků, teď zpívám s partou Fešáků
a nikdo vlastně neví, co jsem zač
Mě potlesk hřeje do uší a mnohý divák netuší,
že mu vlastně zpívá prodavač.

R: Pět deka, deset deka,…

Vím, že se život rozletí a sním o konci století,
kdy nikdo neví, co je chvat a shon 
a dětem líčí babička, jak vypadala elpíčka
a co byl vlastně starý gramofon.
I kdyby v roce dva tisíce byla veta po muzice,
obchod je věc stále kvetoucí.
Už se vidím, je to krása, ve výloze nápis hlásá:
Michal Tučný : odpovědný vedoucí.

R: Pět deka, deset deka,…
17

: Nagasaki Hirošima

Capo 1 (tzn reálně od D#): 

1. D 
Tramvají A 
dvojkou G 
jezdíval jsem A 
do ŽideD 
nicA G A 
 
z D 
tak velký A 
lásky G 
většinou A 
nezbyde Hmi 
nic 
z G 
takový D 
lásky G 
jsou kruhy D 
pod očiA 
ma 
a D 
dvě spálený A 
srdce - G 
Nagasaki A 
HirošiD 
maA G A 
 

2. Jsou jistý věci co bych tesal do kamene 
tam kde je láska tam je všechno dovolené 
a tam kde není tam mě to nezajímá 
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 

3. Já nejsem svatej ani ty nejsi svatá 
ale jablka z ráje bejvala jedovatá 
jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima 
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 

4. Tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic 
z tak velký lásky většinou nezbyde nic 
z takový lásky jsou kruhy pod očima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima

D A G Hmi
18

: V lese

1. F 
dneska všichni C 
 říkají a G 
 všude píše Ami 
 se 
že prej je moderní a zdravý jen tak chodit po lese 
a já bych řek že na tom kruci asi něco musí bejt 
když o tom zpívá na svým albu už i justin timberlake

já do přírody od přírody vůbec nechodím
mám však spoustu přátel hipsterů ti mi jistě napoví
aha tak omlouvám se prý že tam též nikdy nebyli
však na cestu mi daj raw guláš a z flanelu košili
a tak F 
 šel jsem tam však byl jsem zpátky hned
G 
páč tam maj fakt marnej internet

R: [:dneska F 
 jsem v lese C 
 byl
a už G 
 tam nepu Ami 
 du
nikde jsem nezažil takhle ukrutnou nudu :]

2. vážně nevím co s tím lesem pořád všichni maj
jen jsem tam vlez hned jsem si zasvinil svý boty značky nike
žádnej signál žádná wifi žádný data zde nemám
teda data jsou tu ečko a to fakt nepočítám

světlo pro selfíčka je zde ultra zoufalý
řek bych že kdyby to tu vykáceli líp by uďáli
ať postaví tu pro mě za mě třeba další obchoďák
tam moh bych shopovat a právě by mě nepotřísnil pták
samá F 
 houba čerstvej Ami 
 vzduch a samej hmyz
do G 
 přírody fakt chodit neměl bys

R: dneska jsem v lese byl…
3. oo F 
 oo C 
 ooo jak se do lesa G 
 volá tak se z něj ozý Ami 
 vá
oooooo tak poslouchej mě lese já mám radši obývák
oooooo proč vyrážet na místa lidstvem netknutý
ooooooo když tam nejsou žádný zásuvky a žádný bubble tea

dneska jsem v lese byl
bylo to naposled
abych maily vyřídil
musel jsem vylízt na posed

R: dneska jsem v lese byl…
19

: Princezna ze mlejna

1. D 
Vím jedno návrší zámek A7 
nádherD 
nej 
z nejhezčích pohádek ho zG 
nám. 
[: Stavěnej z křišťálu sahá D 
k nebi pomálu 
povětří přijde k A7 
duhu princezD 
nám :]

2. Bílé je lilium bílej krásnej sen 
bílé je pravé hedvábí. 
[:Jdu cestou necestou za svou bílou nevěstou 
jiná mě na tom světě nevábí :] 

3. Šípková růžičko z dávnejch příběhů 
odkvítáš tiše v ústraní. 
[: Odpusť mi svatej Ján, že tvou krásu nehledám 
na jinou myslím večer před spaním :] 

4. Stříbrná tůňka se zhlíží ve hvězdách 
Velký vůz ztratil zákolník 
[: Rozsypal nad náma celou fůru s hvězdama 
jenom já nemám štěstí za troník :] 

5. Já vím, že v tej noci plnej zázraků 
vykvet' můj kvítek z poupěte. 
[: Pomoz mi svatej Ján ať tu chvíli nezmeškám 
než planě nazdařbůh odkvete :] 

6. Vím jeden bílej mlejn, zámek stříbrnej, 
v údolí znám to návrší. 
[: V tom pěkným stavění je moje potěšení, 
že na něj myslím, zatím netuší :] 
7. Bílý je pápěří bílej dobrej den, 
bílej je ubrus sváteční. 
[: Ten kterýho já chci, nosí bílou čepici, 
ostatní ženiši jsou zbyteční :] 

8. Vím jedno oudolí, vím já pěknej mlejn, 
už všechny kořeny v něm znám. 
[: Bydlí tam panenka, voči má jak pomněnka, 
jinou už na tom světě nehledám :] 

9. Vím jedno oudolí, vím já pěknej mlejn, 
míří sem cesta s přívozem. 
[: Jde cesta - necesta, tady je má nevěsta, 
nerovná se jí žádná z princezen :] 

10. Vím jedno údolí, vím ja pěknej mlejn, 
vedle něj rybník s rákosím. 
[: Ta dívčí, co já znám, je má bílá princezna, 
tu si já vod pantáty vyprosím :] 
20

: Lepší než almužna

R. C 
Lepší než almužna, F 
lepší než C 
lup,
je pila dvojmužná, Dmi 
ostrý má G 
zub,
C 
jdi na to s fortelem, F 
nedři se C 
moc,
[: F 
ať se s tím C 
poperem G 
než bude C 
noc. :]

1. C 
Řízni,  F 
řízni,  G 
řízni,  C 
ať to Dmi 
krásně G 
vyzní,
Ami 
řízni,  Dmi 
řízni,  C 
řízni, ať Dmi 
to  C 
má-áDmi 
-á-áG 
-á-á-á … C 
ten švuňk. F (Dmi) 
 C 
 

2. Žížni, žízni, žízni, klidně si nás trýzni,
s hostinským jsme v přízni, nachystá-á-á-á-á-á… nám truňk.

R. 
21

: Pocity

1. G 
Z posledních pociD 
tů  Emi 
poskládám ještě jednu C 
úžasnou chvíli. 
G 
Je to tím, že jsi D 
tu. Emi 
Možná i tím, že C 
kdysi jsme byli, 
ty a G 
já, my dva, dvě D 
nahý těla, tak Emi 
neříkej, že C 
jinak jsi to chtěla. 
Tak G 
neříkej, D 
neříkej, Emi 
neříkej mi C 
nic.

2. Stala ses do noci. Z ničeho nic, moje platonická láska. 
Unaven bezmocí, usínám vedle tebe, něco ve mně praská.

A ranní probuzení a slova o štěstí, neboj se, to nic není. 
Pohled a okouzlení a prázdné náměstí na znamení. 

R: Jenže ty G 
neslyšíš,D 
 jenže ty Emi 
neposloucháš.C 
 
Snad ani G 
nevidíš,D 
 nebo spíš Emi 
nechceš vidět.C 
 

A druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody. 
Zkus změnu uvidíš, pak vítej do svobody.

3. Jsi anděl, netušíš. Anděl, co ze strachu mu utrhali křídla. 
A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla. 
Říkej si o mě co chceš. Já jsem byl odjakživa blázen. 
Nevím, co nechápeš, ale vrať se na zem. 

R: Jenže ty neslyšíš…
22