Šánovský zpěvník

3. 12. 2024

: Čarodejnice z Amesbury

1. Zuzana Dmi 
byla dívka, C 
která žila v Dmi 
Amesbury, 
s jasnýma F 
očima a C 
řečmi pánům Dmi 
navzdory, 
souseF 
dé o ní C 
říkali, že Dmi 
temná kouzla Ami 
zná 
a Bb 
že se lidem Ami 
vyhýbá a s Bb 
ďáblem C 
pletky Dmi(G) 
má. 

2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil 
a pověrčivý lid se na pastora obrátil, 
že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí, 
a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví. 

3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali, 
a když ji vedli městem, všichni kolem volali: 
"Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš, 
teď na své cestě poslední do pekla poletíš!" 

4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění, 
ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění 
a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou, 
sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou. 

5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná, 
v noci se v černou kočku mění dívka líbezná, 
je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění, 
a všichni křičeli jako posedlí:"Na šibenici s ní!" 

6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy, 
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený: 
"Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít 
a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!" 

7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou 
a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou: 
"Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam, 
pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!" 

8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici 
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící, 
a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou, 
zemřela tiše samotná pod letní oblohou … 
1

: Ďáblovy námluvy

1. Svou Dmi 
krásnou C 
píšťalu ti Dmi 
dám, 
hraje Bb 
devět tónů na C 
devět stran, 
když Gmi 
půjdeš se mnou, Dmi 
lásko má 
a Bb 
když mě budeš C 
chtít. 

2. Jen nech si tu píšťaličku sám, 
hraj devět tónů na devět stran, 
já nejdu s tebou, lásko má, 
já Dmi 
nechci s C 
tebou Dmi 
jít. 

3. Já dám ti stuhy to vlasů, 
mají devět barev pro krásu, 
když půjdeš se mnou, lásko má, 
a když mě budeš chtít. 

4. Já nechci stuhy do vlasů, 
mají devět barev pro krásu, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

5. Dám krásné šaty z hedvábí, 
které devět krajek ozdobí, 
když půjdeš se mnou, lásko má 
a když mě budeš chtít. 

6. Já nechci šaty z hedvábí, 
které devět krajek ozdobí, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

7. Chceš devět černých perel mít 
a na svatbu se vystrojit? 
To všechno dám ti, lásko má, 
jen když mě budeš chtít. 
8. Já černé perly nechci mít, 
a na svatbu se vystrojit, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

9. Já truhlu plnou zlata mám, 
tu do vínku ti celou dám, 
když půjdeš se mnou, lásko má, 
a když mě budeš chtít. 

10. Tvá slova příjemně mi zní, 
tak připrav kočár svatební, 
já půjdu s tebou, lásko má, 
až kam jen budeš chtít. 

11. Tak ušli spolu devět mil, 
když nohu v kopyto proměnil 
a bledá dívka naříká, 
už nechci s tebou jít. 

12. Má milá, už tě nepustím, 
zpět duši tvou ti nevrátím, 
za trochu zlata, lásko má, 
teď navždy budeš má. 

13. A jak tmou klopýtali dál, 
vítr její smutnou píseň vál. 
Co Gmi 
dělat mám, já Dmi 
nešťastná 
ach Bb 
co jen dělat C 
mám? 
Co Gmi 
dělat mám, já Dmi 
nešťastná 
ach co jen C 
dělat Dmi 
mám? 
2

: Dva havrani

1. Když jsem se z Dmi 
pole vC 
raceDmi 
la, 
dva havrany jsem slC 
yšelDmi 
a, 
jak jeden drF 
uhého se ptC 
á: 
[: kdDmi 
o dneska večeřC 
i nám dDmi 
á? :] 

2. Ten první k druhému se otočil 
a černým křídlem cestu naznačil, 
krhavým zrakem k lesu hleděl 
[: a takto jemu odpověděl: :] 

3. "Za starým náspem, v trávě schoulený 
tam leží rytíř v boji raněný, 
a nikdo neví, že umírá, 
[: jen jeho kůň a jeho milá." :] 

4. "Jeho kůň dávno po lesích běhá 
a jeho milá už jiného má, 
už pro nás bude dosti místa, 
[: hostina naše už se chystá." :] 

5. "Na jeho bílé tváře usednem 
a jeho modré oči vyklovem, 
a až se masa nasytíme, 
[: z vlasů si hnízdo postavíme." :] 

B||---------------------------------------------------|
G||---------------------------------------------------|
D||--0----0----2----3----0----0----0---------------0--| --> 2X
A||-------------------------------------3-----3-------|

|-------------------------------1-------------------|
|----------------0----2----2---------2----2----0----|
|----3----3-----------------------------------------|
|---------------------------------------------------|

|----------------------------------------------------|
|---------------------------0------------------------|
|--0----0----2----3----3---------2----3----2----0----|
|----------------------------------------------------|

|-----------------------------------------------||
|---------------------------0-------------------||
|--0----0----2----3----3---------2----0----0----||
|-----------------------------------------------||
3

: Tesař

(orig. Hmi + kapo II) 

1. Ami 
Má jediG 
ná lásko, Ami 
už tak dlouhý čas 
ve svém srdci stG 
ále tě mAmi 
ám. 
Já pochoval jsem C 
otce i mG 
atku svEmi 
ou 
a nAmi 
a světě jen tG 
ebe už mAmi 
ám. 

2. Víš, kdybych mohla tenkrát se tvojí ženou stát, 
šťastně spolu mohli jsme žít, 
teď mužem mým je tesař, ach lásko má, 
a jemu navždy věrná chci být. 

3. Věř mi můj milý, je pozdě, ty víš, 
moje srdce nesmíš už chtít. 
Děťátko krásné v mé kolébce spí, 
musíš zpátky sám odejít. 

4. Zanech svého muže, ach lásko má, 
snad nechceš zůstat navždy chudobná. 
Pojď, odpluj se mnou přes moře na sever, 
on nemůže ti dát to co já. 

5. A co bys můj milý, co moh' bys mi dát, 
kdybych s tebou chtěla odejít? 
Snad dal bys mi šaty a nádherný dům, 
co s tesařem bych nemohla mít. 

6. Šest krásných lodí já na moři mám, 
sedmá v přístavu vyčkává 
a sto patnáct mužů na jejich palubách 
tvé rozkazy očekává. 

7. Pojď, oblékni roucho zlatem protkané 
a přes boky dej stříbrný pás 
a dítě své se svým mužem zanechej, 
vždyť svět má pro nás tisíce krás. 
8. Tu pozvedla z kolébky děťátko své 
hořké slzy jí smáčely tvář:  
Buď sbohem mé dítě, Bůh tě opatruj 
já vícekrát už nespatřím vás. 

9. Už nádherná loď plachty své napíná, 
zářivé plachty z hedvábí má 
a na moře široké směr nabírá 
a na ní láska má a já. 

10. Však nepřešel měsíc a nepřešel den, 
vím nemohlo to déle být, 
když dívka tak hořce začla naříkat 
a nemohlo jí nic utišit. 

11. Proč jenom pláčeš, ach lásko má, 
vždyť máš tu vše co můžeš si přát. 
Pro tesaře snad pláčeš, či pro dítě své, 
co nechala jsi v kolébce spát? 

12. Já nepláču pro svého tesaře, 
nepláču ani pro dítě své. 
Já nad sebou teď pláču, ach lásko má, 
že zlákalo mě bohatství tvé. 

13. Však nepřešel týden a nepřešel den, 
vím nemohlo to déle být, 
když obloha tmavne jako nejtmavší noc 
a před bouří se není kam skrýt. 

14. Už běsnící bouře lodí kymácí, 
rve vítr cáry plachet bělostných 
a nad černým obzorem hrom burácí, 
hlas moře zní jak démonů smích. 

15. Pak poslední vlna loď na bok pokládá 
a stěžeň jako stéblo ohýbá 
a do temných hlubin se loď propadá 
a s ní i láska má a já. 

16. Ach pohlédni vzhůru na tu nádhernou zář 
a co ta zlatá brána znamená? 
To je brána nebes, ach lásko má, 
však pro nás navěky zavřená. 

17. A co je to tam v dálce, mám strach lásko má, 
co tak temné a tak hrozné může být? 
To je brána pekel, ach lásko má, 
tam oba dva teď musíme jít. 
4

: Zabili, zabili

1. C 
Zabili, F 
zabili, Dmi 
chlapa z koloF 
čavyC 
,
C 
řekněte F 
hrobaři, Dmi 
kde je pochoF 
vaný?C 
 

R: C 
Bylo tu není tu, F 
havrani na plotu 
C 
Bylo víno v sudě F 
teď tam voda bude
C 
není, F 
není tuC 
 

2. Špatně ho zabili, špatně pochovali
vlci ho pojedli, ptáci rozklovali

R: Bylo tu není tu…

3. Vítr ho roznesl po dalekém kraji
havrani pro něho po poli krákají

R: Bylo tu není tu…

4. Kráká starý hravran, krákat nepřestane
dokud v Koločavě živý chlap zůstane

sloka:  3 C F 5 Dmi F C
refren: C F
5

: Trampská

1. Dmi 
Mlhavým ránem bose jdou, kanady vržou na nohou
a dálka tolik vzdáleG 
ná je Dmi 
blízká,
město jsi nechal za zády, zajíci dělaj' rošády
a v křoví někdo tiše G 
Vlajku Dmi 
píská,
G 
najednou připadáš si ňák príma, svobodnej, a tak,
tak Dmi 
ňák, tak G 
ňák, ňák Dmi 
tak.

R: Pojď F 
dál, s náma se nenudíš, pojď dál, ráno se probudíš,
a vedle sebe máš o šišku Dmi 
víc,
pojď F 
dál, pod sebou pevnou zem, pojď dál, a číro s melounem,
a meky, miky, vrt, a dál už G 
nic, dál už Dmi 
nic.

2. Mlhavý ráno za tratí, u cesty roste kapratí,
sbalíš si deku, spacák, celtu, pytel,
a kdyby ňákej úředník začal ti říkat, co a jak,
sbalíš si deku, spacák, celtu, pytel,
důležitý je to, co jseš, odkud jsi přišel a kam jdeš,
co jseš, kam jdeš, co jseš.

R: 
6

: Ach bože z nebe

1. Dmi 
Ach bože z nebe já prosím tebe
Starého muže mám
[: Rač mě ho vzáti G 
mladého C 
dáti
Dmi 
Ať hříchu A 
nepáDmi 
chám :]

2. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já mu zahrát dám
[: Na staré hrnce hotové zvonce
Tak já mu zvonit dám :]

3. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já ho pochovám
[: Na starém došku zapřáhnu kočku
Tak já ho pochovám :]

4. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já plakat budu
[: Na jeho hrobě vyskočím sobě
Co je mi po tobě :]
7

: Górale

®: D 
Za lasami G 
za górami A 
za dolinaD 
mi
D 
pobili sie G 
dwaj górale A 
ciupagaD 
mi

1. D 
Ej góraG 
le A 
nie bijta D 
sie
ma góralka G 
dwa warkocze
A 
podzielita D 
sie

®: Za lasami za górami za dolinami
pobili sie dwaj górale ciupagami

2. Ej górale nie bijta sie
ma góralka dwoje oczu
podzielita sie

®: …

3. Ej górale nie bijta sie
ma góralka wielke serce
podzielita sie

®: …

4. Ej górale nie bijta sie
ma góralka z przodu z tylu
podzielita sie
8

: Hop hé

|: [D]Hop hé, hop hé, hop h[A]é,[D] hop hé         :|[D]Já bych se nejra[A]dši ve vsi [D]neviděl[A] [D]ať přídu, kam[A] přídu, abych se[D] styděl[AD] [D]Anča mě nechala v kolečku stát že prej se nebude se mnou mot[A]at[D] |: Hop hé, hop hé, hop hé, hop hé :| Počkej ty Andulo, ty budeš koukat jak budeš po mě jen vočima loupat učím se tancovat Maděráka stoupnu si bez tebe před dudáka |: Hop hé, hop hé, hop hé, hop hé :| Já bych se voženil, žádná mě nechce šel bych na námluvy jde mi to těžce panenky i vdovy, každá se bojí že bych je tloukával D 
Hop hé, hop hé, hop hA 
é,D 
 hop hé :|
D 
Já bych se nejraA 
dši ve vsi D 
nevidělA 
 
D 
ať přídu, kamA 
 přídu, abych seD 
 stydělAD 
 
D 
Anča mě nechala v kolečku stát
že prej se nebude se mnou motA 
atD 
 
|: Hop hé, hop hé, hop hé, hop hé :|
Počkej ty Andulo, ty budeš koukat
jak budeš po mě jen vočima loupat
učím se tancovat Maděráka
stoupnu si bez tebe před dudáka
|: Hop hé, hop hé, hop hé, hop hé :|
Já bych se voženil, žádná mě nechce
šel bych na námluvy jde mi to těžce
panenky i vdovy, každá se bojí
že bych je tloukával dubovou holí
|: Hop hé, hop hé, hop hé, hop hé :|
9

: Hruška

1. D 
Stojí hruška v A 
širém poD 
li 
vršek se jí G 
zeleA 
ná 
[: D 
Pod ní se G 
pase A 
kůň D 
vraný 
pase ho A 
má D 
milá :]

2. Proč má milá dnes pasete 
z večera do rána 
[: Kam můj milý pojedete 
já pojedu s váma :]

G D G C D G C D G D G G C D G D G 
 

3. O já pojedu daleko 
přes vody hluboké 
/: Kéž bych byl nikdy nepoznal 
panny černooké :/ 
10

: Mezi horami

1. [: Gmi 
Mezi horami lipka zelená :]
[: B 
Zabili Janka, F 
Janíčka, Gmi 
Janka miesto Gmi/F 
jeleGmi 
ňa :]

2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]
11

: Včelín

1. [: Ami 
Sousedovic Věra G 
má Ami 
jako žádná jiG 
ná
Ami 
Viděl jsem ji včera G 
máchat Ami 
dole u Emi 
včeAmi 
lína :]

®: [: Ami 
Dole dole dole dole C 
dole dole dole,
G 
Hej dole dole dole, dole u včeAmi 
lína :]

2. [: Líčka jako růže máš, já tě musím dostat
Nic nepomůže spát, skočím třeba do sna :]

®: Dole dole dole dole …

3. [: Líčka jako růže máš řeknu panu králi
Ať přikázat vašim dá aby mi tě dali :]

®: Dole dole dole dole …

4. Když v poledne radost má slunko hezky hřeje
Když se na mě podívá dám jí co si přeje

®: Dole dole dole dole …
12

: Jméno ve skále

Je sychravý konec léta, rok 9 po Kristu. 
Početný římský vojenský sbor se přibližuje k místu zvanému Teutoburský les. 
Unavení legionáři se ukládají ke spánku a ač jsou vyčerpaní a prokřehlí, není důvod k obavám. 
Trestná výprava do srdce Germánie bude do určité míry jen rutinní záležitostí. 
Není na světě armády, která by zkušené a dokonale vycvičené legie dokázala porazit… 

C G Ami G C B Ami F G Ami 
 

C 
Ptáci G 
po nebi Ami 
táhnou. 
Slunce se G 
k obzoru C 
sklání. 
[: B 
Sedím a tesám Ami 
do kamene. 
F 
Posílám G 
bohům svýAmi 
 přání. :]
Dmi 
Kéž je ze mne centurion, 
A4 
kéž přijde řada na můj A3 
štít. 
F 
V lesích plných barbarA 
ů, jenž si Dmi 
nezaslouží žít. 

Ref: Ami 
Soumrak pomaEmi 
lu padá 
naFmaj7 
 šedivou GermáC 
nii,  
Fmaj7 
nepřátelskou C 
a zlou. 
Nevíš, G 
co bude zítra, 
nevíš, B 
co bylo dnes. 

V mlhách je cítit zrada 
a močál čeká na legii. 
Tak nevlídně nás vítá 
G 
Teutoburský les. C 
 

C G Ami G C B Ami F G Ami 
 

Dmi 
Z nápisu ve skále se budoucí dozví, A4 
kdo před věky tu A3 
stál. 
F 
Kdo tu navždy svoje A 
jméno vyteDmi 
sal. 
Pak jednou tiše vysloví, ten kdo zabloudí až sem, 
kostrbatá písmena psaná Římanem. 

Ref: 

V září roku 9 našeho letopočtu došlo v bažinách Teutoburského lesa (na území dnešního Německa) 
ke střetu tří elitních římských legií v počtu mezi 30 až 40 000 muži s germánskyým kmenem Cherusků, 
vedených náčelníkem Arminiem (Hermannem). 
Když se legionáři roztažení do nekonečného zástupu jen s velikými obtížemi prokousávali 
rozmoklým terénem a bažinami, z hloubi Teutoburského lesa na ně zaútočili 
germánští válečníci ze všech stran. 
Po třídenním masakru utrpěl neporazitelný Řím jednu z nejkatastrofálnějších porážek 
v historii a z početného kontingentu se podařilo zachránit jen pár šťastlivcům. 
13

: Padám hloub

1. Dmi 
Napsal jsem C 
krví román Gmi 
pro ženy B 
 
Dmi 
jedná se C 
o jediný Gmi 
list B 
 A 
 
Ještě měj chvíli oči zavřený 
už brzo přijdou Ti ho číst. 

Jenom jedna desetina nekonečný vteřiny 
dělí moje myšlenky od zatajený hlubiny 
jeden malej okamžik a do prčic Ty spíš 
chtěl jsem toho tolik říct a Ty mě neslyšíš 
a Ty mě neslyšíš 

Ref: 
Dmi 
Já padám hloub, hvězda B 
na cestu mi A 
svíti 
Dmi 
doslova jako blesk se B 
do temnoty A 
řítí 
Gmi 
zatím co Ty spíš mi C 
postavili A 
kříž 
Dmi 
já padám hloub B 
doslova jako A 
blesk 
a Ty mě Dmi 
neslyšíš C 
 Gmi 
 B 
 
a Ty mě Dmi 
neslyšíš C 
 Gmi 
 B 
 A 
 

2. Vedle můj kámoš ten ještě netuší 
A já mu nestačím nic říct 
Huláká rozpis s klidem na duši 
Tak doufám neucítí nic 

Myšlenka má, zřejmě ta poslední 
Zamává křídly a proletí tmou 
Ještě se stavím, dřív, než se rozední 
přišeptat do snu: nashledanou 

Ref: 
14

: Pozdrav z fronty

1. Am 
Je nádherG 
nej večer, C 
tak začínEm 
ám psát 
a vF 
íno mi dG 
odalo sG# 
il,E 
 
Bůh mi byl svědkem, když měl jsem tě rád, 
to tenkrát snad ještě byl. 

2. Tvý dopisy všechny jsem tisíckrát čet, 
v nich stálo, jak v tvým klínu spím, 
však s posledním volnem se roztříštil svět, 
v něF 
mž nikdy G 
tě neoF 
pusG 
tím. 

Ref: PDm 
ak u vlakG 
u ty, cizAm 
í žena, 
prDm 
omiň mi, žG 
e jsem ti lhC 
al,C7 
 
jDm 
eště teď slG 
yším tě tAm 
oužebně stF 
énat, 
tAm 
u tvoji fotku jsemEm 
 roztrhAm 
al. 

3. Už nepřijdu nikdy tou pěšinou k vám, 
víš, já jsem teď tady, ty tam, 
u díry v blátě se sám sebe ptám 
a sám si i odpovídám. 

*: PrDm 
oč u vlaku jste stályG 
, na mě jste se smály 
tC 
y a moje máma, stC7 
arší cizí dáma, 
dDm 
ětskej pokoj k smíchu, pG 
ovečeřím v tichu, 
rC 
ozhovory váznou, vždC7 
yť mám duši prázdnou, 
vzpDm 
omínky jen bolí, G 
ať už na cokoli, 
ztrAm 
acenej je klíč, F 
už abych byl pryč, 

zpAm 
átky se chci vrátit, ne se tady ztratit, 
frEm 
onta zpátky láka, dAm 
omov pro vojáka. 

4. Když země je rozrytá polibky děl 
a hvízdání protíná vzduch, 
píše ti kacíř, co do pekla chtěl, 
pro mámení barevnejch stuh. 

5. Pro tenhle okamžik nemůžu lhát 
a utíkat jak malej kluk, 
ať jinej zabuší u vašich vrat, 
mě uhranul polnice zvuk. 

*: Když zatroubí nám k boji, tak to za to stojí, 
nenávist i láska, kolem země praská, 
plameny se mají, když si s náma hrají, 
pak nastane klid a my snad můžem jít, 
každej do svý díry, bez Boha a víry, 
z ušlápnutejch branců zbyla banda kanců, 
tak se teda měj a něco si přej, 
než se nebe zřítí a tak skončí žití. 

Ref: A taFm 
k posíláBb 
m Ti pozdrav zCm 
 fronty, 
Fm 
oheň už přBb 
estává hřEb 
át,Eb7 
 
vFm 
íno je sBb 
ilný a tCm 
eploučký střG# 
ílny 
přCm 
ijmou mě s láskou až Gm 
odejdu spCm 
át. 
15

: Přízraky

1. CAmi 
hodníkemG 
 vajglamaC 
 pokrytýmEmi7 
 kráčejíF 
 dva páryG 
 pevnejchAmi 
 bot
kalhoty dole zkrácený v hlavách věci který bych neuhod
někam jdou tyhlety figury a slunce zapadá
dvě stejný znamení na zádech a mě tak napadá že:

Ref: Ami 
Jsou jako dva Ami 
přízraky co Ami 
vodněkud sem Ami 
zabloudily
Bb 
pocit jistoty Bb 
ve mně Ami 
sílíAmi 
 

2. Harleyů Harleyů davídci na ně čekaj opodál
a divnou melodii která z dálky zněla jako bych dlouho znal
zapálil sem si cigáro a čekal co bude dál
jeden se na mě zašklebil asi se smál

Ref: Jsou jako dva přízraky…

3. Pak odběhli dál než my dokážem svět kolem mě ztich
hlava se zatočila a den delší se zdál to asi bylo z nich
s pocitem naplnění jsem se otočil a chtělo se mi žít
stejně jako ti dva co přišli napovědět že není špatný snít totiž:

Ref: Ty dva divný přízraky co vodněkud sem zabloudily
novou naději ve mně zapálily
16

: Tajemství

1. Emi 
Čekám Emi/D 
na tebEmi 
e. 
Emi/D 
Tolik Emi 
let Emi/D 
už tě G 
znám. 
Schody do nebe kloužou jak led. 
Ruku ti dám. 

Ref: 
Ami 
Tolik, tolikEmi 
 hvězd mAmi 
áš nadC 
 sebou. 
(A je) Ami 
tolik, tolik Emi 
cest, co tě k Hmi 
nim doEmi 
vedou. 

2. Jméno mé už znáš. 
Jsem tvůj stín i tvůj strach. 
Dál mě potkáváš, 
vyrůstám na slzách. 

Ref: 

3. Čekám za mlhou. 
Netušíš, co ti chci říct. 
Co se skrývá zatou tmou? 
Možná nic. A možná víc… 

Ref: 

Znáš svůj úděl. 
Máš jen chvíli. 
Záře sílí. 
17

: Touha

1. F 
Je to jak nic, to totiž naváží víc 
je to C 
něco jak dech, jak přání na křídlech 
je to Dmi 
nemožnej cíl, kterej si A 
vymyslil. 

2. Je to jak sen, co ráno rozpustil den 
nic není dost velkej cíl, aby ses nepokusil 
volej k nebi přání a všechno bude k mání. 

Ref: 
F 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. C 
 
Dmi 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. A 
 

3. Je to jak žár, pořádně velikej dar, 
je to jak letící drak, naprosto přesnej prak 
je to hukot moře, je to pramen v hoře. 

4. Touha je žít, zůstat a neodejít 
touha je padnout a vstát a rány nevnímat. 
Je to tlukot srdce, je to poklad v ruce. 

5. Je to jak třpyt, jako sluneční svit 
úžasná měsíční zář, je to jak boží tvář. 
Je to skrytá síla, je to zlatá žíla. 

6. Touha je zázrak, takže přej si co chceš, 
probouzej sílu, s ní už neklopýtneš, 
touha jsou čáry, v hloubi duše je máš 
touha je zázrak, kámo, zázrak, 
vždyť už to znáš. 

7. Touha je krám, kde mají všachno a hned, 
vlak je tam k mání i ten pitomej svět. 
Touha je brána, ke všemu o čem si snil. 
Touha je cesta i cíl. 

Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
Touha je zázrak, kámo, zázrak.
18

: Vltava

Ami 
Ve vratký bárce mě unáší proud. 
Sám A2 
sebe se ptám, kam sem vlastně chtěl plout. 
Dmi 
Zvolna se Ami 
stmívá. 

-A- 
Hluboká voda mi odpověď nedá, 
pořád se ztrácím a pořád hledám. 
Měl bych se líp dívat. 

-B- 
E 
Proud už sílí, peřej se blíží. 
Nechci snít, i když oči se mi klíží. 
Dmi 
Všechno chci vidět tak jasně, jako by byl F 
den. 
Když se Dmi 
otočím, jsem úplně v šoku. 
Z vlastní Ami 
hlavy plný vzteku a lacinýho moku. 
E4 
Vizionářem a sám sobě lhářem jsem E3 
utopil svůj Ami 
sen. 

-A- 
Smutný pohled do davu na břehu. 
Naše čest se v bizardním příběhu 
zoufale zmítá. 

-A- 
Šašci se ve vilách opíjí mocí. 
A já se ptám, jestli po týhle noci 
může ještě svítat? 
-B- 
Růže do uší, hluší lidé netuší, 
že dávno hmota zvítězila nad duší. 
Příští stanice je peklo, i když slíbený byl ráj. 
Prachy jsou pravda, obsah je forma 
a drzá lež je propříště norma. 
Do mozku vrtá skutečnost krutá, že padl stín na můj kraj. 

-C- 
Ami 
Zavři oči a Dmi 
poslouchej. C 
Na chvíli tu budu G 
s tebou. 

-A- 
Peníze, peníze hýbou světem. 
Přidej se a pak kulometem 
smíš určovat právo. 

-A- 
Musíš si vybrat tu správnou stranu. 
Souhlasit a jít, nebo dostaneš ránu. 
Nechtěj myslet hlavou. 

-B- 
Můžeme si dopřát výdobytky doby 
a do půllitru syčíme slova plná zloby. 
Jedovatý plivanec se stává důkazem. 
Ten má tohle a ten má ještě víc! 
A já to chci taky! se řve z plných plic. 
Co nás čeká? Kam nás donese řeka? 
Kam kráčí naše zem? 

-C- 
Neboj se, už tě nechci trápit. Možná to tak bude lepší. 
19

: Lásko


Ami 
Lásko tvý tělo chutC 
ná G 
jak červený víno kyseAmi 
lý
Vem k sobě spát vojáka a co když ho ráno vodstřelí
Ve hvězdách psáno
Byla bys smutná sama v posteli
Se pak těžko polyká …
20

: Malování

@105bpm

intro kytaraDmi 

intro housle

1. Dmi 
Nesnaž se, znáš se, B 
řekni mi C 
co je jiDmi 
ný, 
jak v kleci máš se B C 
 pro nevinný 
Dmi 
noci dlouhý B 
jsou plný C 
touhy a Dmi 
lásky nás dvouB 
 

2. C 
Všechno hezký Dmi 
za sebou mám, 
B 
můžu si C 
za to Dmi 
sám, 
B 
v hlavě C 
hlavolam, 
Dmi 
jen táta a máma B 
jsou s C 
náma, 
Dmi 
napořád s náma 
R: B 
To C 
je to tvoje Dmi 
malování B 
vzdušnejch C 
zámků,
Dmi 
malování po B 
zdech holejma C 
rukama tě Dmi 
nezachrání, 
už B 
máš na kaC 
hánku, Dmi 
nezachrání, už jseš B 
na záC 
dech, 
je to Dmi 
za náma, ty čteš B 
poslední C 
stránku, 
Dmi 
za náma, B 
na C 
zádech, 
Dmi 
za náma, už B 
máš na kaC 
hánku, 
MeziDmi 
 náma, B 
mi taky Gmi 
došel Ami 
dech.

mezihra housle

R: 

3. Dmi 
Znáš se, B 
řekni mi C 
co je jiDmi 
ný, 
jak v kleci máš se, B C 
 pro nevinDmi 
ný 
noci dlouhý B 
jsou plný C 
touhy a Dmi 
lásky nás tří.
21

: Rozárka

1. Ami 
Nikdy neF 
řikej, že víš jak mi Emi 
je
s prázdnym Ami 
žaludkem, v žilách
víc Dmi 
vína než Emi 
krve. Ami 
Píšu tvůj F 
osud,
G 
propustku Ami 
do pekel, pálim ti Dmi 
cejch
a v rukou mám Emi 
kosu,
rozárAmi 
ko!

2. Řikej že víš jak mi je…
Ami 
 Emi 
 Ami 
 Emi 
 

3. Ami 
Tisíckrát F 
v noci budí ze Emi 
spaní
zlej Ami 
pocit že sklání se Dmi 
někdo nad Emi 
tebou.
Ami 
Pijem na zdraF 
vý G 
i na ty Ami 
bolavý
z nás, Dmi 
dostal je čas, maj to Emi 
za sebou,
rozárAmi 
ko! 

4. V noci, budí ze spaní zlej pocit…

Outro: [: Ami 
pijem na zdraF 
vý G 
i na ty Ami 
bolavý
z Emi 
nás, rozárAmi 
ko!… :]
22

: Ještě jedno kafe

1. Máš Emi 
sladkej dech a oči, kterým D 
patří svatozář,
a C 
vlasy máš jak hedvábí, když je H7 
vhodíš na polštář,
ale Emi 
já se o tvou lásku ani D 
vděčnost neprosím,
ty C 
děkuješ jen hvězdám a jseš H7 
věrná jenom jim.

R: C 
Ještě jedno kafe bych si H7 
dal,
C 
ještě jedno kafe, kruciH7 
nál, než pojedu Emi 
dál. D 
 C 
 H7 
 

2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,
a taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,
a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,
jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…
23

: Zafúkané

1. Ami 
Větr sněh Asus2 
zanésl Ami 
z hor do poAsus2 
lí, 
Ami 
já idu C 
přes kopce, G 
přes údoAmi 
lí, 
C 
idu k tvej G 
dědině zatúlaC 
nej, 
F 
cestičky C 
sněhem sú E 
zafúkaAmi 
né.

Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: Ami 
ZafúkaC 
né, G 
zafúkaC 
né, 
F 
kolem mňa C 
všecko je Dmi 
zafúkaE 
né.
Ami 
ZafúkaC 
né, G 
zafúkaC 
né,
F 
kolem mňa Dmi 
všecko je E 
zafúkaAmi 
né. 

Emi D G H7 Emi D G Emi 

2. Už vašu chalupu z dálky vidím, 
srdce sa ozvalo, bit ho slyším, 
snáď enom pár kroků mi zostává, 
a budu u tvého okénka stát. 

Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: [: Ale zafúkané, zafúkané, 
okénko k tobě je zafúkané. :] 

Emi D G H7 Emi D G Emi 

3. Od tvého okna sa smutný vracám, 
v závějoch zpátky dom cestu hledám, 
spadl sněh na srdce zatúlané, 
aj na mé stopy - sú zafúkané. 

Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: [: Zafúkané, zafúkané, 
mé stopy k tobě sú zafúkané. :] 

Emi D G H7 Emi D G Emi 
24

: Lodníkův lament

1. Emi 
Já snad G 
hned, když jsem se D 
narodil, na G 
bludnej D 
kámen G 
šláp',
a do školy moc D 
nechodil, i Emi 
tak je D 
ze mě Emi 
chlap,
velký G 
dusno, který D 
nad hlavou mi G 
doma D 
viseG 
lo,
drsnýmu chlapu D 
nesvědčí, já Emi 
ťuk' si D 
na čeEmi 
lo.D G D G C G 
 

R: MáG 
ma mě doma držela a D 
táta na mě dřel,
já moh' jsem jít hned študovat, kdyG 
bych jen trochu chtěl,
voženit se, vzít si ňákou D 
trajdu copatou
a za její lásku platit G 
celou vejplatou, hó Emi 
hou.

2. Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást,
že na lodích je veselo a fasujou tam chlast,
a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp,
kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb.

R: 

3. Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach
a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach,
všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas'
a první byl hned kapitán, kdo měl korkovej pás.

R: 

4. Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví,
moc nikomu se nechtělo do vody ledový,
k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl,
všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl.

R: 

5. Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv
a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv',
na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít,
teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh' mít.
25

: Sotva se narodíš

1. /: SD 
otva se nA7 
arodíš, D 
už ti koně kA7 
ovou, :/
/: šG 
avli ti chD 
ystají A 
ocelovD 
ou, :/
A 
ocelovHmi 
ou, bEmi 
ez pEmi7 
arádyE7 
,A7 
 
/: cG 
o kmáni dD 
ostávaj' A7 
u armádD 
y. :/
2. /: Sotva se narodíš, už si verbíř píše, :/
/: že nejsi ze zámku, ale z chýše, :/
ale z chýše pod horama,
/: těžko se vyplácet šesťákama. :/
3. /: Sotva se narodíš, už ti kulku lijou, :/
/: kdo střelí dřív, toho nezabijou, :/
nezabijou, a pak možná,
/: jakej maj' mrzáci život, pozná. :/
4. /: Sotva se narodíš, už ti šijou kabát, :/
/: kterej si voblíkneš jednou-dvakrát, :/
jednou-dvakrát, naposledy,
/: zelený sukno je zkrvavený. :/
5. /: KdE 
ejakej gH7 
enerál, kdE 
ejakej kH7 
aprál :/
/: s flA 
intama lE 
idi by dH 
o pole hnE 
al, :/
dH 
o pole hnC#mi 
al prF#mi 
oti sF#mi7 
obě,F#7H7 
 
/: kA 
omu jsou mE 
etály plH7 
atný v hrobE(C#mi) 
ě? :/
26

: Divoký srdce

1. Ami 
Bylo by to šťastný, Emi 
bylo by to krásný, 
Ami 
bylo by to zlatý, Emi 
bylo by to jasný. 
Ami 
Bylo by to C 
bylo, Emi 
kdyby se to stalo, Ami 
bylo by to C 
bylo, Emi 
kdyby se to stalo. 

2. Bylo by to čerstvý (bylo), bylo by to žhavý (bylo) 
bylo by to velký (bylo), bylo by to pravý (bylo). 

Bylo by to bylo, kdyby se to stalo, bylo by to bylo, kdyby se to stalo  

Ref: Divoký Emi 
srdceD 
, divoký Emi 
srdceD 
 

Ref: Emi 
Divoký G 
srdce a D 
nic C 
víc, Emi 
divoký G 
srdce a D 
nic C 
víc, Emi 
divoký G 
srdce a D 
nic C 
víc…To je co Emi 
říct! 

3. Bylo by to čistý, bylo by to bylo, bylo by to jistý, kdyby se to stalo 
Bylo by to bylo, kdyby se to stalo, bylo by to bylo, kdyby se to stalo. 

Ref: Emi 
Divoký srdce D 
(jasně svítí), C 
divoký srdce Emi 
(jasně cítí), 
Emi 
divoký srdce D 
(rychle žije), C 
divoký srdce Emi 
(rychle bije). 

Ref: Divoký Emi 
srdce (a nic D 
víc), divoký Emi 
srdce (a nic D 
víc). 
Divoký srdce a nic víc, divoký srdce a nic víc, divoký srdce a nic víc. 

Ref: Emi 
Snad je tu F#mi 
snad je tu Ami 
naděG 
je, Emi 
i když se F#mi 
pořád nic Ami 
neděG 
je 
Emi 
Snad je tu F#mi 
snad je tu Ami 
naděG 
je , Emi 
ale kde F#mi 
ale kde Ami 
je jeG 
-je. 

Ref: Divoký srdce (jasně svítí), divoký srdce (jasně cítí), 
divoký srdce (rychle žije), divoký srdce (rychle bije). 

Divoký srdce (a nic víc), sepnutý ruce (a nic víc). 
Divoký srdce a nic víc, sepnutý ruce a nic víc, divoký srdce a nic víc. 
To je co Emi 
říct! 
27

: Máma a táta

1. Jako Dmi 
koule v kulečníku tak se C 
často kutálím 
nevím B 
kdy do mě kdo vraC 
zí nevím Dmi 
 koho napálím 
vždycky mě ta srážka bolí jizvy sotva počítám 
je to prostě stálej pohyb vodnikud a do nikam 

Dmi 
U-úú U C 
úú U B 
búú C 
U Dmi 
úú 

2. Černý můry sebou vláčím černejch děr se dotýkám 
nahej v trní a v bodláčí s bolestí se potýkám 
nasadím si černý brejle ať mě nikdo nevidí 
za nima si odpočinu vod světa a vod lidí 

Ref: [: Moje Dmi 
máma moje máma tráva, B 
různej alkohol 
a můj C 
táta a můj táta hodně Dmi 
vostrej rock'n'roll:]
3. Cejtit zase všechny vůně na chvíli se dotknout hvězd 
milovat až tělo stůně aspoň že když mi je šest 
nakreslit se do pohádky a bejt jako malej kluk 
nemuset už nikdy zpátky schovat se ani muk 
U-úú … 

4. Jenže voči přes ty brejle toho už dost viděly 
jedno vidí je to v hazlu druhý je to v prdeli 
ještě že je tady máma a s ní táta taky je 
oni držej pořád s náma celej svět zas tancuje 

R: Moje máma …

5. Až bude dost různejch smyček až bude dost různejch kol 
pak bude čas bez vytáček na poslední rock'n'roll 
voko vidí ucho slyší někde v dálce zvonit zvon 
já jsem jenom bludnej kámen just like a rolling stone 

R: Moje máma …
28

: Srdcerváč

Horko i chlad Uvolnit se
přichází snad otevřít se
a v zádech mráz a lehce jen
stoupá mráz už vchází sem

Jemně volně Vchází kouzelník
sladkobolně srdcerváč
lehounce jen a věci po čase
už vchází sem a věci po čase
a věci po čase
Vchází kouzelník splývaj'
srdcerváč a oči se jinak
a věci po čase a oči se jinak
a věci po čase a oči se jinak
a věci po čase dívaj'
splývaj' kouzelník
a oči se jinak vchází kouzelník
a oči se jinak srdcerváč
a oči se jinak
dívaj'
kouzelník
vchází kouzelník
srdcerváč 

Noc nebo den
přináší sem
a taky klid
stačí jen chtít
29

: Drobná paralela

1. Ta C 
stará dobráG 
 hra je D 
okoukaná.
C 
Nediv se bráchoG 
, kdekdo ji D 
zná.
PřeC 
staň se ptátG 
, bylo nebylo D 
líp.
VčeC 
ra je včeraG 
, bohužel bohuD 
dík.

R: C 
Nic není jako G 
dřív, D 
nic není jak Emi 
bejvávalo.
Nic není jako dřív, to se nám to mívávalo.
Nic není jako dřív, ačkoliv máš všechno, co si vždycky chtěla
Nic není jako dřív, ačkoliv drobná paralela by tu byla.

2. Snad nevěří na tajný znamení.
Všechno to harampádí - balábile - mámení.
Vážení platící, jak všeobecně ví se,
včera i dneska, stále ta samá píseň.

R: Nic není jako dřív…

*: PrC 
omlouvám k vám G 
ústy múzy,
vzD 
ývám tón a D/E 
lehkou chůzi,
vzC 
ývám zítřek G 
nenadálý,
odD 
plouvám a D/E 
mizím…

R: Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo.
Nic není jako dřív, jó, to se nám to dlouze kouřívalo.
Bohužel bohudík je s námi, ta nenahmatatelná intimita těla.
Nic není jako dřív, jen fámy, bla-bla-bla-bla etc…

Outro: Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo,
bohužel bohudík, co myslíš ségra, je to hodně nebo málo?
30

: Kutil

1. Jsem E 
kutil,
mám malou F#mi 
dílnu víc A 
mě nezajímE 
á
mý E 
hobby je moje práce,
šťastnej F#mi 
člověk kažA 
dej kdo to tak mE 
á.

2. Mám E 
ženu,
je mladá F#mi 
krásná chytrá A 
přívětiE 
vá
má jednu malinkatou E 
chybu,
že si F#mi 
se mnou vůbec A 
nepovíE 
dá.

R: A tak F#mi 
hledám holku sdílnou,
co by chtěla kluka s dílnou
A 
abych nebyl H 
sám.H7 
 

Sólo: E F#mi A E E C#mi A G D E 
3. Jsem kutil
mám malou dílnu víc mě nezajímá
má práce je moje hobby
šťastnej člověk každej kdo to tak má.

4. Mám ženu
je mladá krásná chytrá přívětivá
má jednu malinkatou chybu
že si se mnou vůbec nepovídá.

R: A tak hledám holku sdílnou…
31

: Aranka umí hula hop

1. Hmi 
Barevnej šátek do vlaG 
sů a F# 
jedem
Hmi 
na křídlech černejch PegaG 
sů se F# 
svezem
Hmi 
tohle je vůbec dobrej G 
kraj
kde ti všechno Hmi 
daj a nejjemější z A 
vín tu Hmi 
znaj

2. Ulicí proběh žlutej pes a volá
rej čarodějnic ještě dnes hej hola
na hlavu černej klobouk dej
v tom stavu nejsi zlej a oči kryje stín

R: D 
Aranka umí "hula G 
hop" D 
ty dy ty ty
až pánbůh tiše úpí G 
stop D 
ty dy ty ty
občas se ve tmě blejskne C 
nůž
i ty ho pilně Hmi 
bruš a srdce otvíA 
rej co s Hmi 
tím

3. Potáhnem na španělskou zem - kde leží?
tam všechno víno vypijem - jsme svěží
prej je tam vůbec dobrej kraj
kde ti všechno daj a ženský divoký

R: Aranka umí "hula hop" ty dy ty ty
až pánbůh tiše úpí stop ty dy ty ty
Aranka zpívá svoje blues ty dy ty ty
a nutí cizí koně v klus ty dy ty ty
občas se ve tmě blejskne nůž
i ty ho pilně bruš a dobře vybírej kam s ním, A 
hej kam s D 
ním
32

: Bláznivá Markéta

1. BlAmi 
áznivá MarkétE 
a v pE7 
odchodu těšínskAmi 
ého nádraží
zpDmi 
ívá,Ami 
  zpDdim 
ívá, Ami 
  zpE7 
íváAmi 
 a zE7 
ametAmi 
á,
je to princezna zakletE 
á, s E7 
erární metlou jAmi 
en tak pod paží,
když zpDmi 
ívá,Ami 
  zpDdim 
ívá, Ami 
  zpE7 
íváAmi 
 a zE7 
ametAmi 
á.

R: Vajglové blAmi 
ues, rumový song, jízdenková sE7 
ymfonietta,
pach piva z Ami 
úst a oči plonk, to zpívá ME7 
arkéta,
blC 
áznivá ME7 
arkétAmi 
a, nDmi 
a naAmi 
  nDdim 
a na Ami 
na nDdim 
a na Ami 
na nE7 
a nAmi 
a.

2. Famózní subreta na scéně válečného šantánu
byla, byla, byla krásná k zbláznění,
Líza i Rosetta, lechtivé snění zdejších plebánů,
byla, byla, byla, a není.

R: 

3. V nádražním podchodu jak v chrámu katedrály v Remeši
ticho, ticho, Markéta housku jí,
pak v jednom záchodu své oranžové blůzy rozvěší
a já ji, a já ji, a já ji miluji …
33

: Cukrářská bossa-nova

1. Můj C 
přítel Edim 
snídá sedm Dmi 
kremrolíG 
 
a když je C 
spořádá, dá si Edim 
repete,
hruškové Dmi 
cukrlátkG 
o.
On totiž C 
říká: "Edim 
Dobré lidi zuby Dmi 
nebolíG 
 
a je to C 
paráda, chodit Edim 
po světě
a Dmi 
mít, G 
mít v ústech C 
sladko."Edim G 
 

R: C 
Sláva, Edim 
cukr a Dmi 
káva a půl litru G 
becherovky,
C 
hurá, hurá, Edim 
hurá, půjč mi Dmi 
bůra, útrata dnes G 
dělá čtyři stovky.
Všechny C 
cukrářky z celé Edim 
republiky
na něho Dmi 
dělají slaďounké G 
cukrbliky
a on jim Emi 
za odměnu zpíEdim 
vá zas a znovu
F 
tuhletu G 
cukrářskou bossa-noC 
vu.Edim Dmi G 
 
2. Můj přítel Karel pije šťávu z bezinek,
říká, že nad ni není,
že je famózní, glukózní, monstrózní, ať si taky dám.
Koukej, jak mu roste oblost budoucích maminek
a já mám podezření,
že se zakulatí jako míč
a až ho někdo kopne, odkutálí se mi pryč
a já zůstanu sám, úplně sám.

R: Sláva, cukr a káva …

3. Můj přítel Karel Plíhal už na špičky si nevidí,
postava fortelná se mu zvětšuje,
výměra tři ary.
On ale říká:"Glycidy jsou pro lidi,"
je prý v něm kotelna, ta cukry spaluje,
někdo se zkáruje, někdo se zfetuje
a on jí bonpari, bon, bon, bon, bonpari.

R: Sláva, cukr a káva …
34

: Darmoděj

1. ŠAmi 
el včera městem mEmi 
už a šel po hlavní třAmi 
ídě,Emi 
 
šAmi 
el včera městem mEmi 
už a já ho z okna vAmi 
idělEmi 
,
nC 
a flétnu chorál hrG 
ál, znělo to jako zvAmi 
on
a byl v tom všechen žEmi 
al, ten krásný dlouhý tF 
ón
a já jsem náhle vF#dim 
ěděl: ano, to je E7 
on, to je Ami 
on.

2. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili,
v odpadcích z popelnic krysy se honily
a v teplých postelích lásky i nelásky
tiše se vrtěly rodinné obrázky
a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky.

R: NAmi 
a na naEmi 
 ..CGAmiFF#dimE7 - 2x 
 
3. Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát,
měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad
a on se otočil, a oči plné vran,
a jizvy u očí, celý byl pobodán
a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán.

4. Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel,
a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche,
stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě,
jak moje svědomí, když zvrací v záchodě,
a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj.

R: Můj Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem,
když prodává po domech jehly se slovníkem.¨

5. Šel včera městem muž, podomní obchodník,
šel, ale nejde už, krev skápla na chodník,
já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon
a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón
a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on.

R: Váš Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
váš Darmoděj, krásné zlo, jed mám pod jazykem,
když prodávám po domech jehly se slovníkem.
35

: Děvenka Štěstí a mládenec Žal

1. DAmi 
ěvenka Štěstí a mlDmi 
ádenec Žal
spE 
í v jedné posteli, kterAmi 
ou jim vítr stlal.
V plátěných hazuchách se tDmi 
ulí ve spánku,
z jE 
ednoho talíře snídAmi 
ají pohanku.
Ona má bDmi 
ílý šlojG 
íř, on chodí v čC 
erné kutnAmi 
ě,
milenci pDmi 
od obojG 
í, jak veselC 
e, tak smutně.
V dřAmi 
evěné kořence sDmi 
emínka po bodláčAmi 
í,
děvenka s mlDmi 
ádencem, dvE 
a věční rAmi 
ozsévači.
2. Dostal jsem včera poštou obálku,
v ní Čínská modlitba štěstí.
Někdo mi tímto přeje na dálku
suché a velmi rovné cesty.
Mám to jen opsat desetkrát a poslat smutným lidem,
řetěz se nesmí zpřetrhat a štěstí samo příjde.
Vložil jsem do stroje papíry s kopíráky,
že komu smutno je, ať pozná radost taky.
3. Děvenka Štěstí a mládenec Žal
stáli mi za zády a četli, co jsem psal.
Smáli se: hlupáček, svatá prostota,
jako by ještě neznal cesty života.
Potom se líbali, bylo to vážně k vzteku,
ohledy nebrali, vlezli pod jednu deku.
A ona vzdychala, on šeptal polohlasem,
páska mi dopsala a pak přetrhla se.
4. Děvenka Štěstí a mládenec Žal
spí v jedné posteli, kterou jim vítr stlal.
V plátěných hazuchách se tulí ve spánku,
z jednoho talíře snídají pohanku.
Ženich a nevěsta, my jejich svatebčané
na cestách necestách, čekáme, co se stane.
Pod síní svatební tančíme dole v sále,
ze sině hudební zní dlouhé pastorále.
#
36

: Dívky v šatech z krepdešínu

1. DCmi 
ívky chodí v šatech z krG7 
epdešínu
Cmi 
a já se z těch dívek dG 
iv nepominu,
Fmi 
oči navrch hlavG7 
y, já nechci do OpavCmi 
y.G7(-) 
 
2. Co má být ukryto, ať je, kruci, skryto,
kdopak má vydržet tohleto neurčito,
tyhlety siluety devatenáctiletý.
R: SEb 
unday, MBb 
onday, klCmi 
apky na oči si, chlapče, nG7 
andej,
zatracený krepdešFmi 
ín, život G7 
už mě netěšCmi 
í.
3. Představa, co by bylo, kdyby bylo,
no vážně, koho by to nezabilo,
a tak teď sebou hážu a usnout nedokážu.
4. Jen jsem prošel městem, a jsem groggy,
zavolejte, prosím, psychology,
trpí moje ego, krucinál himlhergot.
R: Sunday, Monday, klapky na oči si, chlapče, nandej,
zatracenej psycholog, copak já jsem ňákej cvok?
5. Na vině je moje fantazie,
nedá mi pokoje, furt do mě ryje,
kreslí černou tuší, co jenom matně tuším.
6. A já, abych řek' pravdu, toho tuším hodně,
fantazie kreslí věrohodně,
troufne si na cokoli, má totiž na to školy.
R: Sunday, Monday, klapky na oči si, chlapče, nandej,
zatracená fantazie, člověk klidně nepožije.
7. Slunce koncem léta bývá rozžhavené
a holky v krepdešínu jsou jako pod rentgenem,
lepší je doma seděti, máš-li ženu a dvě dětC 
i.
37

: Krajina po bitvě

1. MDmi 
íříme na sebe, míříme já a ty,
ticho je kolem, jen pes štěká za vratF 
y,
nAmi 
a louce leží mrtví mDmi 
otýli,
pBb 
adá déšť dC 
o esšA7 
álků,
jsmGmi 
e poslední dva, kteří přDmi 
ežili
tA7 
uhletu dlouhou vDmi 
álku, hAmi7 
m.DmiAmi 
 
2. Míříme na sebe, míříme já a ty,
v uších nám ještě zní vybuchlé granáty
a smrtka s kosou dělá resumé,
prochází se v bílé róbě,
no a my dva teď tady ležíme
v zákopech proti sobě, ho hó hó.
3. Míříme na sebe, míříme já a ty,
oba jsme utekli hrobníkům z lopaty,
ve stovkách velikánských útoků
štěstí nám oběma přálo,
a teď nás dělí jenom sto kroků
a je to moc, či málo?
4. Myslíme na sebe, myslíme já a ty,
co včera platilo, dneska už neplatí,
však ještě hrůza visí nad krajem,
těžké je mít se rádi,
když jsme si postříleli navzájem
své nejlepší kamarády, ho hó hó.
5. Nevíme o sobě, nevíme vůbec nic,
vzdych krví prosycen dýcháme z plných plic,
pach smrti pod kůží je zarytý,
končí se dějství prvé,
ještě nám tady zbývá k prolití
dvakrát šest litrů krve, ho hó hó.
6. Míříme na sebe, míříme já a ty,
ospalí, žízniví, hladoví, vousatí,
nebe se šeří, už se blíží noc,
oči jsou těžké jako kámen,
ach, koho žádat o radu a o pomoc,
když oba usínáme, hm.
7. A tak míříme na sebe, míříme já a ty,
padají hvězdy, obzor je hvězdnatý,
pod jedním nebem oba ležíme,
hřejivá je náruč matky Země,
/: a jak tak spíme, oba ve snu kráčíme:
já k tobě, a ty ke mně … :/
38

: Mikymauz

1. RAmi 
áno mě probouzí tmG 
a, sahám si nC 
a zápěstF 
í,
zda-li to jE 
eště tluče, zdF 
a-li mám jE 
eště štěstí,
nebo je po mně a já mám voskované boty,
ráno co ráno stejné probuzení do nicoty.
2. Není co, není jak, není proč, není kam,
není s kým, není o čem, každý je v době sám,
vyzáblý Don Quijote sedlá svou Rosinantu
a Bůh je slepý řidič sedící u volantu.
R: ZE 
apínám tF 
elefon - zDmi 
áznamník cE 
izích citů,
špatné zprávy chF 
odí jako pDmi 
olicie zE 
a úsvitu,
jsDmi 
em napůl bdělý a nG 
apůl ještě v noční pauze,
mC 
ěl bych se smát, ale mE 
ám úsměv Mikymauze,
rAmi 
ána G 
bych zrF 
ušE 
il.
3. Dobrý muž v rádiu pouští Čikoreu,
opravdu veselo je, asi jako v mauzoleu,
ve frontě na mumii mám kruhy pod očima,
růžový rozbřesk fakt už mě nedojímá.
4. Povídáš něco o tom, co bychom dělat měli,
pomalu vychládají naše důlky na posteli,
všechno se halí v šeru, čí to bylo vinou,
že dřevorubec máchl mezi nás širočinou.
R: Postele rozdělené na dva suverénní státy,
ozdoby na tapetách jsou jak pohraniční dráty,
ve spánku nepřijde to, spánek je sladká mdloba,
že byla ve mně láska, je jenom pustá zloba,
dráty bych zrušil.
5. Prokletá hodina, ta minuta, ta krátká chvíle,
kdy věci nejsou černé, ale nejsou ani bílé,
kdy není tma, ale ještě ani vidno není,
bdění je bolest bez slastného umrtvení.
6. Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle,
usnout a nevzbudit se, nemuset na nic myslet,
opřený o kolena poslouchám tvoje slzy,
na život je už pozdě a na smrt ještě brzy.
R: Co bylo kdysi včera, je, jako nebylo by,
káva je vypita a není žádná do zásoby,
věci, co nechceš, ať se stanou, ty se stejně stanou,
a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou,
máslo bych zrušil.
7. Povídáš o naději a slova se ti pletou,
jak špionážní družice letící nad planetou,
svlíknout se z pyžama, to by šlo ještě lehce,
dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce.
8. Z plakátu na záchodě prasátko vypasené
kyne mi, zatímco se kolem voda dolů žene,
všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku,
jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků.
R: Sahám si na zápěstí a venku už je zítra,
hodiny odbíjejí signály Dobrého jitra,
jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze,
měl bych se smát, ale mám úsměv Mikymauze,
lásku bych zrušil.
9. /: Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí,
zda-li to ještě tluče, zda-li mám ještě štěstí :/ 3X
39

: Mladičká básnířka

1. G 
Mladičká básnířka s Hmi 
korálky nad kotEm 
níkyD 
 
G 
bouchala na dvířka Hmi 
paláce poeEm 
tiky.D 
 
S někým se G 
vyspala, nikomu Hmi 
nedala, láska jako Em 
hobby,
Cm 
pak o tom napsala D 
blues na čtyři G 
doby, ho ho Hmi 
hó.Em D 
 

2. Své srdce skloňovala podle vzoru Ferlinghetti,
ve vzduchu nechávala viset vždy jen půlku věty.
Plná tragiky, plná mystiky, plná spleenu,
pak jí to otiskli v jednom magazínu, ho ho hó.

3. Bývala viděna v malém baru u rozhlasu,
od sebe kolena a cizí ruka kolem pasu.
Trochu se napila, trochu se opil na účet redaktora
a týden nato byla hvězdou Mikrofóra, ho ho hó.

4. Pod paží nosila rozepsané rukopisy,
ráno se budila vedle záchodové mísy.
Životem potřísněná, můzou políbená, plná zázraků
a pak ji vyhodili z gymplu a hned nato i z baráku, ho ho hó.

5. Ve třetím měsíci dostala chuť na jahody,
ale básníci-tatíci nepomýšlej' na rozvody.
Cítila u srdce, jak po ní přešla železná bota,
tak o tom napsala sonet, a ten byl ze života.

Outro: G 
Ach, mladé básnířky …Hmi Em D 
 
Vy mladé básnířky …
Jó, mladé básnířky …
40

: Osmá barva duhy

1. ChlAmi 
adná jsou dDmi 
ubnová rAmi 
ána,Dmi 
 
zAmi 
e slunce je vDmi 
idět jenom kC 
ousE7 
ek,
vAmi 
e flašce Dmi 
od CinzAmi 
anaDmi 
 
Ami 
úhoři, G 
úhoři třAmi 
ou se.
R: VšDmi 
ichni moji znAmi 
ámí teď spF 
í, spDmi 
í, spE7 
í doma s manželkami,
zDmi 
ůstali jsme sAmi 
ami - jE7 
á a jAmi 
á.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
čDmi 
erná je barva, kterou mE7 
ám teď nejradAmi 
ěji,
jó, je to bída, je to bída, hledal jsem ostrov jménem Atlantida
Dmi 
a našel vody, vody, vE7 
ody, vody, vody habadAmi 
ěj.
2. Kdyby měl někdo z vás zájem,
uděláme velikánský mejdan,
projdeme tam a zpět rájem
a svatý Petr bude náš strejda.
R: .3.
Pod okny řve někdo: kémo,
každý správný folkáč nosí vousy,
já umím jen písničky v E moll
a prsty jsem si až do masa zbrousil, protože:
R: Všichni moji známí teď spí, spí, spí doma s manželkami,
zůstali jsme sami - já a vy.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
černá je barva, kterou mám teď nejraději,
jó, je to bída, je to bída, hledáme ostrov jménem Atlantida
a nacházíme vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody habaděj.
41

: Petěrburg

1. KdAmi 
yž se snáší noc na střechy Petěrburgu, pF 
adá nE 
a mě žAmi 
al,
zatoulaný pes nevzal si ani kůrku chlF 
eba, kterou jsE 
em mu dAmi 
al.
R: /: LC 
ásku moji knDmi 
íže IgE 
or si bere,
nF 
ad sklenkou vD#dim 
odky hrH7 
aju si s rE 
evolverem,
hAmi 
avran usedá na střechy Petěrburgu, čF 
ert abE 
y to sprAmi 
al.
2. Nad obzorem letí ptáci slepí v záři červánků,
moje duše, široširá stepi, máš na kahánku.
R: /: Mému žalu na světě není rovno,
vy jste tím vinna, Naděždo Ivanovno,
vy jste tím vinna, až mě zítra najdou s dírou ve spánku. :/
42

: Pro malou Lenku

1. JAmi 
ak mi tak docházejí sD7 
íly, já pG 
od jazykem cG/F# 
ítím sEmi 
íru,
vAmi 
íru, ztrácím vD7 
íru, a to mě mG 
íchá,
mAmi 
inomety reflektorů střD7 
ílí, jsem malýmG 
 terčG/F# 
em na biEmi 
tevním poli,
kdekdo mě skAmi 
olí, a to mě bD7 
olí, u srdce pG 
íchá.

R: RAmi 
ána jsou smutnější než vD7 
ečer, z rozbitého nG 
osu krG/F# 
ev mi tEmi 
eče,
na čísle Ami 
56 10D7 
9 nikdo to nG 
ebere,
rAmi 
ána jsou smutnější než vD7 
ečer, na hrachu klG 
ečet, klG/F# 
ečet, klEmi 
ečet,
Ami 
opustil mě můj děd VšD7 
evěd a zas je G 
úterek.
JAmi 
ak se ti vD7 
ede? No nG 
ěkdy fajn a nG/F# 
ěkdy je to v hEmi 
áji,
dva pAmi 
ozounisti z vesnické kD7 
utálky pod okny mi hrG 
ají: Tú tú tú …

2. Jak říká kamarád Pepa: co po mně chcete, slečno z první řady,
vaše vnady mě nebaví a trošku baví,
sudička moje byla slepá, když mi řekla to, co mi řekla,
píšou mi z pekla, že prý mě zdraví, že prý mě zdraví.

R: Rána jsou smutnější než večer…

3. Má malá Lenko, co teď děláš, chápej, že čtyři roky, to jsou čtyři roky
a čas pádí a já jsem tady a ty zase jinde,
až umřem, říkej, žes' nás měla, to pro tebe skládáme tyhle sloky,
na hrachu klečíme a hloupě brečíme a světu dáváme kvinde.

R: Rána jsou smutnější než večer, z rozbitého nosu krev nám teče,
na čísle 56 109 nikdo to nebere,
rána jsou smutnější než večer, na hrachu klečet, klečet, klečet,
opustil nás náš děd Vševěd a zas je úterek.
Jak se vám vede? No někdy fajn a někdy je to v háji,
dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny nám hrají: Tú tú tú…
43

: Proutníci kluci

1. PrGmi 
outníci kluci jdou nCmi 
a věc D7 
úplnł jGmi 
inakCmi 
,D7 
 
v hlGmi 
avě pod kapucí jim tCmi 
iká čD7 
asovaná mGmi 
ina,Cmi 
 D7 
 
nejprve řeknou něco ze života,
pak citát z Voltaira či Diderota,
kdEb 
yž tohle holce hlavu nBb 
ezamotá -
- její vGmi 
ina.Cmi 
 D7 
 
2. Proutníci kluci zásadně nepijou pivo,
ctí evoluci a vědí, že všechno chce svůj vývoj,
tak žádně hopem-skokem do náruče,
nejdřív si poslechnem, jak srdce tluče,
vám teda tluče, že by člověk skučel,
slečno Ivo.
R: Gmi 
Iva, Iveta, MCmi 
arie, D7 
Alžběta, DGmi 
áša,Cmi 
 D7 
 
Gmi 
Ája, Alice, Cmi 
Alena, BlD7 
ažena, MGmi 
áša,Cmi 
 D7 
 
Gmi 
Ida, Irena, LCmi 
ysistratD7 
a, RenatGmi 
a.Cmi 
 D7 
 
3. Proutníci kluci vědí, kdy a co se říci má,
trucy truc trucy, proč jste ke mně taková zlá,
to by mě teda vážně moc mrzelo,
kdybyste si myslela, že jde mi jen o tělo,
jsem hrozně sám a je mi neveselo,
buďte má,
4. Proutníci kluci mluví hlasem o oktávu níž,
nezlobte se, kruci, ale já si s dovolením sednu blíž,
do mého srdce zabodla se dýka,
co kdybychom si teda začli tykat,
mám doma super desku od Mišíka,
já jsem Jura.
R: 
44

: Rakety

1. Hodláš-li, A 
lásko, přijít za mnou až E 
zítra,třeba bude už Hmi 
pozdě,
jsem jen D 
hromádka kostí a shluk A 
bílkovin a Hmi7 
naježené rakety mi D 
míří rovnou do slabin
a také na mou A 
hlavu,a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se E 
jitra,
a o sebe se se mnou Hmi 
rozděl,než D 
přiletí nějaký mimozemšťan A 
od novin
a Hmi7 
začne spočítávat kapky krve D 
jako plody jeřabin a podá o tom A 
zprávu.

Rf. A pak A 
na titulní F#mi 
stránce E 
Vesmírného A 
kurýra
vyjdou reporF#mi 
táže o E 
tom, jak Zem A 
umírá,
generálské Dmaj7 
prýmky, velvyslancův Cmi 
žaket,
E 
exkluzivní D 
snímky nablýskaných E 
raket s různými A 
emblémy,
Hmi 
 E 
jó, to bude Hmi 
príma A 
článek,Hmi 
 E 
 
Hmi 
Země srovnaná se A 
zemí,Hmi 
 E 
 Hmi 
plus přiložený A 
plánek. Hmi 
 E 
 
2. Byl jsem vhozen do života bez toho, že by se mě ptali,
a bez toho, že by se mě někdo zeptal, budu zase vyhozen,
a tak prosím jenom o jedinou malou úsluhu:
netvrďte mi do očí, že jednáte z mé vůle, že tohleto všechno je i moje přání,
svět je brouk hovnivál, který svou kuličku válí jako v hypnóze
a pěkně dokolečka dokola a pěkně po kruhu, až se mu hlava zatoří,
tak vyhrabe si v zemi důlek,že tam přežije to bombardování.

Rf. A pak na titulní stránce…
3. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou už zítra, může být už pozdě, nikdo nás neposlouchá,
poslouchejme sebe, jak se naše srdce hlásí: ještě chvíli, ještě moment, ještě vteřinu,
ach, tady na zemi,a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra
a o sebe se se mnou rozděl,cítím, že nebudu mít strach,
když budu ležet vedle tebe a tak najdou nás za milión roků asi návštěvníci z vesmíru a přikryjí nás kamením.

Rf. + mohyly, mohyly kamenů všechno mlčky přikryjí,i miliardu Romeů, i miliardu Julií …
45

: Sarajevo

1. PřEmi 
es haličské pláně vAmi/F# 
ane vítr zlý,
to mH7 
álo, co jsme měli, nám vEmi 
ody sebraly,
jako tažní ptáci, jAmi/F# 
ako rorýsi
lH7 
etíme nad zemí, dva mEmi 
odré dopisy.

R: JEmi 
eště hoří oheň a prAmi 
aská dřevo,
D7 
aleF# 
 už je čas jít spG 
átH7 
,
tEmi 
amhle za kopcem je SAmi 
arajevo,
tam bH7 
udeme se zítra ráno brEmi 
át.

2. Farář v kostele nás sváže navěky,
věnec tamaryšku pak hodí do řeky,
voda popluje zpátky do moře,
my dva tady dole a nebe nahoře.

R: Ještě hoří oheň …

3. Postavím ti dům z bílého kamení,
dubovými prkny on bude roubený,
aby každý věděl, že jsem tě měl rád,
postavím ho pevný, navěky bude stát.

R: Ještě hoří oheň a praská dřevo,
ale už je čas jít spát,
tamhle za kopcem je Sarajevo,
tam zítra budeme se, lásko, brát …
46

: Svatava

1. PoslC 
yšte baladG 
u, je o jC 
ednom případG 
u,
bude to smC 
utné velicG 
e.CG 
 
Je o dC 
ívce SvatavG 
ě, žijící v mC 
ěstě OstravG 
ě,
GottwaldC 
ova ulicG 
e.CG 
 
R1: Ami 
Otec SvatavD7 
y pracujG 
e u dopravEmi 
y
a mAmi 
atka SvatavD7 
y vedoucG 
í je PotravEmi 
in,
a jAmi 
ejich dcera SvD7 
atava jak lG 
ilieEmi 
,
zAmi 
amilovanD7 
á do poG 
ezie.
2. Příběh začíná ve večerních hodinách
v pátek třetího října.
Venku zima je, televize nehraje,
ale hřeje peřina.
R2: Otec Svatavy má špičku u dopravy
a matka Svatavy inventůru Potravin,
a jejich dcera Svatava jak lilie,
zamilovaná do poezie.
3. Slávek Slováček, v lásce žádný nováček,
už se blíží podle stěn.
Nutno ještě věděti, že má doma dvě děti
a třetí je na cestě.
Zjistil, že:
R2: 
4. Svatava si myslela, že to zvoní Adéla
a nese jí Nezvala.
Když svůj omyl zjistila, velice se zlobila:
Pane, já vás nezvala!
R3: Slávek byl však muž činu, uchopil tu dívčinu
a pak do ucha jí píp': Svatavo, vy jste můj typ
a teď bez dlouhých veršíků a citátů
zahrajem si na mámu a na tátu.
5. Když ji vzal do náruče, mlátila ho Bezručem
a dusila Baudelairem.
Dvě modřiny pod nosem schytal Janisem Rycossem
a jednu Jacquesem Prevertem.
R4: V bitvě předem prohrané tloukla ho S.K.Neumannem,
ale ani Rudé zpěvy neuchránily pel té děvy
a tak, když k ránu spokojeně usnula,
k hrudi tiskla Valeria Catulla.
6. Jak nás učí dějiny, pouze čin je účinný,
básně nemají tu moc.
I když je to ku pláči, verše jaksi nestačí
dívčinám na celou noc.
R5: Začas se otec Svatavy tloukl pěstí do hlavy
a matka Svatavy, ta se chtěla otrávit,
že jejich vnučka Svatava jak lilie
žvatlá první veršíky poezie,
žvatlá Dvakrát sedm pohádek Františka Hrubína.
#
47

: Těšínská

1. Ami 
Kdybych se narodil Dmi 
před sto lety F 
 E 
v tomhle Ami 
městě, Dmi F E Ami 
 
u Larischů na zahradě Dmi 
trhal bych květy F 
 E 
své neAmi 
věstě, Dmi F E Ami 
 
C 
moje nevěsta by byla Dmi 
dcera ševcova
F 
z domu Kamiňskich C 
odněkud ze Lvova,
kochałbym ją i Dmi 
pieścił, F 
chyE 
ba lat Ami 
dwieście Dmi F E Ami 
 

2. Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,
nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,
mluvila by polsky a trochu česky,
pár slov německy, a smála by se hezky,
jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

3. Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih,
u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych,
měl bych krásnou ženu a tři děti,
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,
celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století.

4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,
u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě,
tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd.

5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka,
vidím to jako dnes: šťastného sebe,
ženu a děti a těšínské nebe,
ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká Dmi F E Ami Dmi F E Ami 
na na na…
48

: Zatanči

1. Emi 
ZatanG 
či, má milá, D 
zatanči Emi 
pro mé oči,
zatanG 
či a vetkni D 
nůž do mých Emi 
zad,
ať tvůj G 
šat, má milá,D 
 ať tvůj šat Emi 
na zemi skončí,
ať tvůj G 
šat, má milá, D 
rázem je Emi 
sňat.

R: Emi 
ZatanG 
či, jako seD 
 okoloEmi 
 ohně tančí,
zatanG 
či jako D 
na vodě Emi 
loď,
zatanG 
či jako to sD 
lunce mezi Emi 
pomeranči,
zatanG 
či, a D 
pak ke mně Emi 
pojď.

2. Polož dlaň, má milá, polož dlaň na má prsa,
polož dlaň nestoudně na moji hruď,
obejmi, má milá, obejmi moje bedra,
obejmi je pevně a mojí buď.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…

3. Nový den než začne, má milá, nežli začne,
nový den než začne, nasyť můj hlad,
zatanči, má milá, pro moje oči lačné,
zatanči a já budu ti hrát.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…
49

: Laciný víno

1. PC 
o noci krC/H 
átké a pAmi 
o milovAmi7/G 
ání
zbAmi7/F# 
ylo mi málo, jen hlava v dlaních,
co bC 
olí, tG7 
o je to laciný vC 
ínoG 
,G7 
 
pC 
o noci pC/H 
lné cAmi 
igaret kAmi7/G 
ouře,
bAmi7/F# 
yls' jako tajfun, já jako bouře,
to bC 
olí, tG 
o je to laciný vC 
íno.
TE 
eď jenom matně v hlE7 
avě mi svítá,
Ami7 
útržky večera vytanou,
tE 
ak jako stébla se tE7 
onoucí chytá,
hlDmi 
edám tvou Dmimaj7 
adresu nDmi7 
apsanG7 
ou,
nC 
apsals' ji sC/H 
irkou vAmi 
ypálAmi7/G 
enou
na krAmi7/F# 
abičku cigaret zpola plnou,
k rC 
ánu pG7 
ilo se laciný vC 
ínoG 
.G7 
 
R: VC 
ečery fEmi7 
ajnovAmi7 
ý,  Ami7/F# 
u láhve litrovG 
ýG7 
 
se mC 
ilují nEmi7 
amátkAmi7 
ou hAmi7/F# 
olky, co málo vG 
í,
kdE 
yž hlava pE7 
otom bAmi7 
olí ráno
a spDmi7 
át se chce, je nG7 
edospáno,
vC 
ečery fEmi7 
ajnovAmi 
ý tak kAmi/G 
ončívaAmi7/F# 
j',
tG 
o je to laciný vC 
íno.

2. Po noci krátké a po milování
zbylo mi málo, jen hlava v dlaních,
co bolí, to je to laciný víno.
Teď jenom matně v hlavě mi svítá,
útržky večera vytanou,
tak jako stébla se tonoucí chytá,
hledám tvou adresu napsanou,
adresu někdo vynesl s košem,
tak vidíš, holka, rázem je po všem,
to bolí, to je to laciný víno.
R: 
50

: Pohoda

1. U nás v C 
ulici bydlel pan Emi7 
Svoboda,
že se Ami 
pořád smál, měl přezdívku C 
Pohoda,
když jsem Dmi7 
se ho ptal, jakpak G7 
dneska je,
říkával "C 
pohoda",

2. měl malej byt, ženu a dvě děti,
v pět vstával do práce, domů šel v půl třetí,
noviny pod paží, cukroví pro děti,
zkrátka pohoda.

R: Dmi7 
Po domě se G7 
povídalo: C 
ten má C/H 
asi Ami 
příAmi/G 
jem,
Dmi7 
zatímco my G7 
nadáváme, C 
veseC/H 
le si Ami 
žije,Ami/G 
 
a Dmi7 
hlavně paní G7 
Šulcová ze C 
sousedC/H 
ního Ami 
bytuAmi/G 
 
D7 
poslouchala za dveřmi a F 
záviděla v G7 
skrytu.

3. Paní Šulcová psala dopisy,
co jsou zvláštní tím, že nemaj' podpisy,
no a ty, úřade, no a ty počti si,
kdo, kde a kolik,
4. dík paní Šulcový, jejímu dopisu
rychle pan Svoboda dostal se do spisu,
ač není podpisu, je třeba přešetřit,
autor se bojí.

R: Na Svobodu začali se ptát neznámí páni,
jak u nás ve vchodu, tak u něj v zaměstnání,
a i když se nic nenašlo a Svoboda je čistej,
lepší na něj dávat pozor, kdo si má být jistej.

5. Včera se stěhoval od nás pan Svoboda
na nějakou samotu někde u Náchoda
a já vím určitě, není to náhoda,
a tak trochu se bojím,

6. že brzo i my budem hledat samoty,
bydlení na stálo, nejen o soboty,
kvůli pár Šulcovejm, no a vím na tuty:
o to nestojím.

R: Usměvavej Svoboda mi totiž hrozně chybí,
zjišťuji to ponenáhlu a málo se mi líbí,
že Šulcová je na koni, a proto není náhoda,
že lDmi7 
idi zdravím úsměvem a G7 
odpovídám:
[: C C/H Ami Ami/G 
pohoda :]…
51

: Už to nenapravím

capo2: 

R: Ami D F E Ami E 2x 
Vap tap tap …

1. V Ami 
devět hodin dvacet pět D 
mě opustilo štěstí,
ten F 
vlak, co jsem jím měl jet, na koleji E 
dávno E7 
nestál,
v Ami 
devět hodin dvacet pět jaD 
ko bych dostal pěstí,
já F 
za hodinu na náměstí měl jsem E 
stát, ale v E7 
jiným městě.

*: Tvá A7 
zpráva zněla prostě a byla tak krátká,
že Dmi 
stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka
G 
zadní otevřená, E 
zadní otevřená,

*: já A7 
naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,
to jsi Dmi 
tenkrát řekla, že se nechceš vracet,
G 
že jsi unavená, E 
ze mě unavená.

R: Vap tap tap …

2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že člověk často sleví,
já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím.

*: Pak jedenáctá byla a už to bylo passé,
já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,
láska nerezaví, láska nerezaví,

*: ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,
byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím, už to nenapravím.

R: Vap tap tap …
52

: Vandrovní

1. G 
Svět byl krásnej, umytej,  
jak pěkná holka, co má Ami 
dvacet, 
a já sám celtou přikryC 
tej 
D7 
chystal se dál,pročpak se vraG 
cet.C 
 G 
 

2. Petr nás máchal celou noc 
a co my jsme mu dali jmen, 
uhasil oheň, zlej byl moc 
daleko dřív, než přišel den. 

R: Emi 
Bylo to Hmi 
po stý a jako C 
prvně G 
znovu, 
Emi 
znám chvíle Hmi 
prostý, v C 
noci slýchám G 
sovu, 
Emi 
spali jsme Hmi 
pod stromy v E7 
čekárnách podél Ami 
dráhy, 
A7 
promrzlí doufali, že rozední se D7 
záhy. 

3. Les kouřil jako ranní čaj 
a slunci nechtělo se vstávat, 
počasí, jak by nebyl máj, 
trpěl jsem jednou ze svých nálad. 

4. Pak píseň napsal na papír, 
kritik by šílel, dejme tomu, 
nebyl v ní pýr či netopýr, 
jen smutek, že už musím domů. 

R: Bylo to po stý a jako prvně znovu…
(CAPO 3)
53

: Kdykoliv kdekoliv

1. To Ami 
dávno všeoG 
becně známý Ami 
je,G 
 
že Ami 
někdo žije a G 
jinej nežiAmi 
je  G 
 
A Ami 
ten kdo žije G 
tomu známo Ami 
jest,G 
 
že E 
životE7 
 má dlaň, ale taky Ami 
pěstE 
.

2. A tou dlaní nás občas pohladí,
a jindy pěstí ránu zasadí.
Život je někdy klenot, jindy šmejd,
aE 
 my už E7 
víme, že to tak má Ami 
bejt.

Ref: Dmi 
Kdykoliv, Ami 
kdekoliv,
Dmi 
když slunce Ami 
zajde,
G 
a vyjde E 
zas tak E7 
je to Dmi 
div Ami 
 

Kdykoliv, kdekoliv,
vždy si mě najde,
to potěšení, že jsem živ … že jsem živ

3. Život je tunel, kterým se řítí vlak,
a neví se kam a proč a nač a jak,
pan průvodčí nám změří krevní tlak,
a předepíše cestu do oblak.
4. Zatím však ještě jedeme po Zemi,
šedej tunel si zdobíme růžemi,
co zmůže růže to dobře znám,
voní i bodá, jako život sám.

Ref: Kdykoliv, kdekoliv…
54

: Bratříčku zavírej vrátka

1. Ami 
Bratříčku,nevzlykej, to nejsou C 
bubáci,
G 
vždyť už jsi velikej, to jsou jen E7 
vojáci,
F 
přijeli v hranatých železných maringoE 
tkách.

2. Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.

R: Ami 
PršíEmi 
 a  Ami 
venku Emi 
se  Ami 
setměEmi 
lo,Ami Emi 
 
Ami 
tato Emi 
noc Ami 
nebuEmi 
de Ami 
krátká,Emi Ami Emi 
 
Ami 
beránEmi 
ka  F 
vlku se Ami 
zachtělo,
F 
bratříčAmi 
ku, zavřel jsi E 
vrátka?

3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.

4. Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.

R: Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
F 
bratříAmi 
čku, F 
zavírej Ami 
vrátka! F Ami 
   F 
Zavírej Ami 
vrátka!
55

: Děkuji

1. Ami 
Stvořil Bůh, stvořil Bůh G 
ratolest,
bych mohl věnce Ami 
vázat,
děkuji, děkuji G 
za bolest,
jež učí mne se C 
tázat,
děkuji, děkuji G 
za nezdar:
Ami 
ten naučí mne E 
píli,
Ami 
bych mohl, bych mohl pG 
řinést dar,
Ami 
byť nezbývalo F 
síE 
ly,
děkuAmi 
ji, děkuF 
ji, děkuAmi 
ji.E 
 

2. Děkuji, děkuji za slabost,
jež pokoře mne učí,
pokoře, pokoře pro radost,
pokoře bez područí,
za slzy, za slzy děkuji:
ty naučí mne citu,
k živým, jež, k živým, jež žalují
a křičí po soucitu,
děkuji, děkuji, děkuji.

3. Pro touhu, pro touhu po kráse
děkuji za ošklivost,
děkuji za to, že utká se
láska a nevraživost,
pro sladkost, pro sladkost usnutí
děkuji za únavu,
děkuji za ohně vzplanutí
i za šumění splavu,
děkuji, děkuji, děkuji,
4. Děkuji, děkuji za žízeň,
jež slabost prozradila,
děkuji, děkuji za trýzeň,
jež zdokonalí díla,
za to, že, za to, že miluji,
byť strach mi srdce svíral,
beránku, dF 
ěkuji,
Ami 
marně jsi G 
neuE 
míral,
děkuAmi 
ji, děkuF 
ji, děkuAmi 
ji, děkuG 
jiE 
, děkuAmi 
ji…
56

: Habet

1. DvEmi 
ě hvězdy v Malém voze svD 
ítí ještě zrEmi 
ána,
vG 
idí, jak po obloze přD 
eletěla vrG 
ána,
rD 
ybáři vstávají a rEmi 
ozhazují sHmi 
ítě
Emi 
a hvězdy zpD 
ívají, když nEmi 
arodD 
í se dEmi(H7) 
ítě.
R: Emi 
Ave pG 
adalo z nD 
ebe jako mana,
Ave, znělo to trEmi 
ochu jako hrH7 
ana,
Emi 
Ave, tG 
o značí: vD 
ítejte, vy mlH7 
adí,
Emi 
a ruce hladí, Hmi 
a ruce hlEmi 
adí.
R: Ave, la la la …,
Ave, la la la …,
Ave, to značí: vítejte, vy mladí,
a ruce hladí, a ruce hladí.
2. Mladí už nekřičí, vždyť ústa lze jim ucpat,
i tlukot slavičí lze stiskem ruky uspat
a jásat s Herodesem, tleskat v dešti díků,
než někdo za závěsem zvedne v pěsti dýku.
R: Habet, znělo to stejně jako prve,
Habet, jen trochu víc tam bylo krve,
Habet, to značí palec směrem k hlíně
za ruce v klíně, za ruce v klíně.
R: Habet znít bude stejně jako prve,
Habet, jen hodně víc tam bude krve,
Habet, to značí palec směrem k hlíně
za ruce v klíně, za ruce v klíně.
57

: Lásko! (Pár zbytků pro krysy)

1. Ami 
Pár zbytků pro krysy na misce od guláše,
E 
milostný dopisy s partiíDmi 
 E 
mariáše,
Dmi 
před cestou dalekou zpocený boty zujem
C 
a potom pod dekou E 
sníme, když onanujem.

R: Ami 
Lásko, G 
zavři se do pokoje,
Ami 
lásko, G 
válka je holka moje,
s C 
ní se G 
miluAmi 
ji, když G 
noci si Ami 
krátíE 
m,
Ami 
lásko, G 
slunce máš na vějíři,
Ami 
lásko, G 
dvě třešně na talíři,
C 
ty ti G 
daruAmi 
ji, až G 
jednou se Ami 
vrátíE 
m.

2. Dvacet let necelých, odznáček na baretu,
s úsměvem dospělých vytáhnem cigaretu,
v opasku u boku nabitou parabelu,
zpíváme do kroku pár metrů od bordelu.

R: Lásko…

3. Pár zbytků pro krysy a taška na patrony,
latrína s nápisy, jež nejsou pro matróny,
není čas na spaní, smrtka nám drtí palce,
nežli se zchlastaní svalíme na kavalce.

R: Lásko…
Rec: LE 
evá, dva!
R: Lásko…
58

: Marat ve vaně

Rec: Ami 
Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat.

1. PAmi 
ohled se odvrátí, KC 
operník v sutaně,
sAmi 
mrtka si oG 
brátí MAmi 
arata vF 
e vanAmi 
ě,
strG 
ánka se otáčí, Koniáš zatleská,
GAmi 
ogh leží v bodláčí, smF 
rt bývá nehezká,
GAmi 
ogh leží v bodláčí, smG 
rt bývá nehezká,
smAmi 
rt bývá nF 
ehezkAmi 
á.

R: LG 
askavé šero vám přikryje tvář s grAmi 
imasou hrůzy,
rC 
uka, jež před chvílí hlG 
adila ramena, zkAmi 
ameněla,
nG 
a nic je pero a k ničemu snář, zAmi 
emřely Múzy,
tG 
o, že se nestřílí, smrt jenom znamená prAmi 
o anděla.
2. Písnička dozněla, bytem je šatlava,
před vraty kostela uvidíš Václava,
drží se klepadla, hrobař si ruce mne,
odhoďte zrcadla, není to dojemné,
odhoďte zrcadla, není to dojemné,
není to dojemné.

3. Cromwell má namále, Hus čeká na kata,
Smrtka má korále, korále ze zlata,
kříž staví Kristovi, Spartakus bez meče,
ranami nachoví, dívej se, člověče,
dívej se, člověče, dívej se, člověče!

R: 

4. Johanku stříhají, ruka je zemdlená,
pacholci říhají, ocel je kalená,
pan Lincoln v divadle dívá se na scénu,
Smrt sedí v propadle oděna v saténu,
Smrt sedí v propadle oděna v saténu,
oděna v saténu.

5. Jesenin opilý chystá si oprátku,
Puškin si zastřílí, Tyl píše pohádku,
vidíš Fra Filippa, krev plivá do barvy,
Gerarda Phillipa Smrtka si obarví,
Gerarda Phillipa Smrtka si obarví,
Smrtka si obarví.

R: 

6. Kennedy ve voze proklíná raracha,
pohřebním na voze uvidíš Palacha …
59

: Maškary


E:|--7-5-2---0-|
B:|--------3---|

D Emi D Emi D 

1. Ven z šEmi 
edivých baráků vD 
ylezly mEmi 
aškary
v lD 
edovém jitru, v den pEmi 
o soudné noci,
pět slaměných širáků, pět lahví Campari
a nenávist v nitru co odznaky moci.
Jdou cvičení slD 
oni a cvEmi 
ičení pD 
ávi,
pár cvEmi 
ičených kD 
oní a cvEmi 
ičené krD 
ávy,
jdou cvEmi 
ičení švD 
ábi a cvEmi 
ičené žD 
áby,
jdou cvEmi 
ičení mrD 
oži, a zG 
a nimi s nAmi 
oži
jdH7 
ou cvičení lEmi 
idé.
Emi D Dsus4 D Emi D Dsus4 D 

2. Mráz dohnal je k poklusu, plameny šlehají
modře a zlatě jak žíravé růže,
a na půlce globusu maškary čekají
v přepestrém šatě a s bičíky z kůže.
A cvičené krysy a volavčí pera
a tak jako kdysi a tak jako včera,
i dnešní den znova vždy bojí se slova
a s dětskými vlčky zas točí se mlčky
i cvičení lidé.
Emi D Dsus4 D Emi D Dsus4 D 

3. A maškary kynou vstříc divnému sněmu,
zní do ticha hlasy, jež slyšet je všude,
až soudné dny minou, že konec je všemu,
jen na věčné časy že masopust bude.
Jdou cvičení sloni a cvičení pávi,
pár cvičených koní a cvičené krávy,
jdou cvičení švábi a cvičené žáby,
jdou cvičení mroži, a za nimi s noži
H 
dH7 
ál Emi 
 D 
 Dsus4 
 D 
jdou cvičení Emi 
lidé …
60

: Morituri te salutant

Intro: 
E:|-7-5-7-5--5-3-5--5-3-3-3-2-3-2---0--|
B:|-------------------------------3----|
G:|------------------------------------|

1. Cesta je prEmi 
ach a štD 
ěrk a Ami 
udusaná hlEmi 
ína
a šedé šmAmi 
ouhy krD 
eslí do vlasG 
ů
[: a z hvězdných drAmi 
ah má špD 
erk, co kG 
amením se spH7 
íná,
Emi 
a pírka tD 
ouhy z křídel PegasEmi 
ů. :]D Emi D 
 

2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R: Seržante, pD 
ísek je bílý jak paže Daniely,
pEmi 
očkejte chvíli! Mé oči uviděly
tD 
u strašně dávnou vteřinu zapomnění,
sEmi 
eržante! Mávnou, D 
a budem zasvěceni!
MEmi 
orituri te salutant, morituri te salutD 
antEmi 
!D Emi H7 
 

3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]

R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely…

Outro: 
E:|-2-3-5-3-2-0--|
B:|-----------0--|
G:|-----------0--|
D:|-----------2--|
A:|-----------2--|
E:|--------------|        
61

: Nechej ho spát

1. D 
Usnul tu na zemi Hmi 
pokryté sazemi, 
G 
hlavu má opřenu A 
obočím o stěnu, 
D 
nechce se mstít, A7 
nechce se D 
mstítA7 
, 
D 
bezvládnou pravici Hmi 
složenou v břidlici, 
G 
sní, že jí přinese A 
korunu Ramsese, 
D 
když bude chtít, A7 
když bude D 
chtít. 

Ref: Nechej ho F# 
spát, ať neví Hmi 
o ničem, 
nechej ho F# 
spát, na prsou s Hmi 
čedičem, 
dlouho byl D 
nezvěstný neznámý A7 
pocestný, 
nechej ho D 
spát, A7 
nechej ho D 
spát. A7 
 

2. V rozkvetlém konopí lehce ji uchopí, 
na počest shledání stařenám zabrání 
držeti půst, držeti půst, 
v levici pod hlavou obálku špinavou, 
na konci dopisu namísto podpisu 
otisky úst, otisky úst. 

Ref: Nechej ho spát…

3. Na konci ulice spálené vesnice 
z cihel a ze zdiva tiše se ozývá 
pískot myší, pískot myší, 
usnul tu na zemi pokryté sazemi, 
s otvorem ve spánku volání skřivánků 
neuslyší, neuslyší. 

Ref: Nechej ho spát…
+ nA7 
echej ho spD 
át … 
62

: Nevidomá dívka

Intro: D Emi D Emi 

1. D 
V záhradě Emi 
za cihlovou D 
zídkouEmi 
 
D 
popsanou v Emi 
slavných D 
výročíchEmi 
 
D 
Sedáva na Emi 
podzim F# 
na trávě před Hmi 
besídkou
G 
Děvčátko s A 
páskou na F# 
očích

2. Pohádku o mluvícím ptáku
Nechá si přečíst z notesu
Pak pošle polibek po chmýří na bodláku
Na vymyšlenou adresu

R: Prosím Vás Hmi 
nechte ji, ach Emi 
nechte ji,
Hmi 
tu nevidomou A7 
dívku
Emi 
prosím Vás A 
nechte ji si F# 
hrát,
Emi 
vždyť možná hraje si, Hmi 
na slunce s nebesy,
G 
jež nikdy neuvidí A 
ač ji bude F# 
hřát.D Emi F# F# 
 

3. Pohádku o mluvícím ptáku,
o třech zlatých jabloních,
a taky o lásce již v černých květech máku,
přivezou jezdci na koních.
4. Pohádku o kouzelném slůvku
jež vzbudí všechny zakleté,
pohádku o duze jež spává na ostrůvku,
na kterém poklad najdete.

R: 

5. V záhradě za cihlovou zídkou
popsanou v slavných výročích
Sedáva na podzim na trávě před besídkou
Děvčátko s páskou na očích

6. Rukama dotýká se květů,
a neruší ji motýli,
jen trochu hraje si s řetízkem amuletu,
jen na chvíli, jen na chvíli.

R: 
63

: Píseň Neznámého vojína

Rec: Zpráva z tisku:
"Obě delegace položily pak věnce na hrob Neznámého vojína."
A co na to Neznámý vojín?

1. V Ami 
čele klaka, pak ctnostné rodiny a náruč chryzanE7 
tém,
černá saka a žena hrdiny pod paží s amanAmi 
tem,E7 
 
Ami 
kytky v dlaních a pásky smuteční civí tu před braE7 
nou,
ulpěl na nich pach síně taneční s bolestí sehraAmi 
nou.
Co tady F 
čumíte? Vlezte mi G 
někam!
Copak si Ami 
myslíte, že na to G 
čekám?
Co tady Ami 
civíte? Táhněte G7 
domů!
Ami 
Pomníky stavíte, F 
prosím vás, E7 
komu?Ami E 
 

2. Jednou za čas se páni ustrnou a přijdou poklečet,
je to trapas, když s pózou mistrnou zkoušejí zabrečet,
pak se zvednou a hraje muzika písničku mizernou,
ještě jednou se trapně polyká nad hrobem s lucernou.
Co tady civíte? Zkoušíte vzdechnout,
copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?
Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?
Kašlu vám na fangle! Já jsem chtěl kněze!

3. Nejlíp je mi, když kočky na hrobě v noci se mrouskají,
ježto s těmi, co střílej' po sobě vůbec nic nemají,
mňoukaj' tence a nikdy neprosí, neslouží hrdinům,
žádné věnce pak na hrob nenosí Neznámým vojínům.
Kolik vám platějí za tenhle nápad?
Táhněte raději s děvkama chrápat!
Co mi to řAmi 
íkáte? Že šel bych zG 
as? RG7 
ád?
Ami 
Odpověď čekáte? NF 
asrat, jo, nE 
asrat!Ami Ami6 
 
64

: Pták noh

1. PtáDmi 
k Noh naGmi 
 sponA 
ě do vDmi 
lasů 
rval pGmi 
oloshnA 
ilou slDmi 
ámu zC 
e stohA 
ů, 
pár sDmi 
och a střGmi 
elky kA 
ompasDmi 
ů, 
jež Gmi 
ukazA 
ují k chrDmi 
ámu bC 
ez bohA 
ů, 
barevné Gmi 
uniformy mDmi 
užů a nGmi 
a chodníku dDmi 
av 
a stejné tváře stejných sGmi 
érioA 
vých hlDmi 
av. Gmi 
   A 
  Dmi 
   Gmi 
   A 
 

2. Ten sen měl pachuť hororů 
a šíleného chóru zbabělých 
a den byl plný praporů 
a šedivého flóru zemřelých, 
tři stovky šupinatých schodů a nebe z provazů, 
setnuté hlavy v galerii obrazů. 

Ref: 
NamDmi 
ísto býčích zápasů jGmi 
en zabíjení vDmi 
olů, 
sto pikadorů bez pasů Gmi 
a matadoři z dDmi 
olů, 
když dF 
áma růži odhodí, tak prDmi 
omění se v můru, 
je černé moře bGmi 
ez lodí a vDmi 
lci vyjí vzhA 
ůru 
na čtyři mDmi 
ěsíce.

3. Pár hnízd pod sítí z pavučin 
a utopení ptáci na řece 
a hvizd, jenž zdusí v kovu čin, 
než lev se dopotácí do klece, 
sad keřů se zlatými pruty, hra rtuti v potocích, 
železné ryby s prašivinou na bocích. 

4. Pět bran ze slupek ořechů 
a pod branami kvádry ukryté, 
zvuk hran už vsákl do mechu 
a všude stopy sádry rozlité, 
krkavci nad věžemi hradů a šelmy v podhradí 
řvou "mene tekel" na krvavém pozadí. 

Ref: 
Ta země ve snu spatřená se podobala ghettu, 
a hrůza s Ďáblem sbratřená bubnuje na roletu 
v tom snu, v němž mlčky křičíme, že nula pojde z nuly, 
je nDmi 
ejhorší, že nevíme, je nGmi 
ejhorší, že nDmi 
evíme, 
je nejhorší, že nA 
evíme, že jsme již prDmi 
ocitnuli … 
65

: Pušky a děla

1. Ami 
Pušky E 
a děla, vždyAmi 
ť to je E 
docela 
a vAmi 
ýhradně chlE 
apská přAmi 
íležitost, 
žC 
enský maj' strachy, že prDmi 
ochlastám prachy, 
vždyť dE 
ěcka jsou babská záležitost. 

Ref: 
FDmi 
eldflašku vodky a vAmi 
lněný spodky 
a zG 
elený mundúry s fAmi 
rčkama k tomu, 
v Dmi 
ešusu žrádlo, a kdAmi 
yby se padlo, 
tak nE 
apište starý, že nepřijdu dAmi 
omů. 

2. Koukat se svrchu na zubatou mrchu, 
co hnátama šahá po vojákách, 
vylejzá z kvérů a děsně to žeru, 
když pálí ji žáha po bodákách. 

Ref: 

3. Možná, že v lednu už konečně zhebnu 
a zhebnou i kluci, co dneska tu jsou, 
se suchým žvancem a na hřbetě s rancem 
já nadávám "krucifix himllaudón!" 

Ref: 
+ [: žE 
e nepřijdu dAmi 
omů … :] 
66

: Salome

1. Ami 
Něžná i proradná, C 
krutá i bezradná,
G 
plamen i červánek, ďábel i beránek,
E 
cukr i sůl,
Ami 
u vůně hřebíčku, C 
u rytmu střevíčků
G 
císař dnes myslí byl, za tanec přislíbil E 
království půl.

R: Ami 
SaloE 
me, Ami 
noc už je na sklonku,
C 
Salome, podobnas' úponku,
G 
podobna kytaře pro svého vladaře,
E 
Salome, tančíš.

R: Salome, sťali už Křtitele,
Salome, usměj se vesele,
točíš se ve víru, ústa jak upíru
krví ti planou, Salome, la la laAmi C F E Ami C E 
…

2. Noci už ubývá, císař se usmívá,
pokojně mohu žít, všeho lze použít
pro dobrý stát,
možná ho napadlo prastaré říkadlo:
dějiny když tvoří se, pro hlavy na míse
nemá se štkát.
R: Salome, netanči, nechceš-li,
Salome, hosté už odešli,
jenom roj komárů dopíjí z pohárů
krůpěje vína.

R: Salome, trochu jsi pobledla,
Salome, v koutku jsi usedla,
víčka máš šedivá, nikdo se nedívá,
Salome! Pláčeš …? Ami 
La la E 
laAmi C G E Ami 
…
67

: Srdce a kříž

1. Cmi 
Kotvu mi dala G7 
a srdce a Cmi 
kříž, 
Bb7 
že prý mě ochrání, Fmi 
až budu v G7 
poli, 
Cmi 
pak se mi Bb7 
vzdala a Fmi 
noc byla G7 
skrýš, 
Cmi 
polštářem Bb7 
svítání, Fmi 
peřinou G7 
stvoly. 

R: Cmi 
Nad horizontem dva paprsky slunce až Bb7 
zaplanou, 
Fmi 
na krku srdce a nad sebou kříž budu G7 
mít, 
potom Cmi 
neplač, KamiBb7 
lo, potom Cmi 
neplač, KamiFmi 
lo, 
Cmi 
najdi si někoho, G7 
kdo tě snad nežli já Cmi 
víc G7 
bude Cmi 
chtít.Fmi Cmi G7 
  

2. Viděl jsem rybáře, nad člunem stál 
za bouře na moři, kotva šla ke dnu, 
z řetízku zpod tváře kotvu jsem sňal, 
svět se snad nezboří, vždyť měl jen jednu. 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

3. Výložky zlatil jen zvířený prach, 
písek byl cínový, než jsme ho přešli, 
křížek jsem ztratil a s ním i svůj strach, 
nedal bych za nový zlámanou grešli. 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

4. Zvedl jsem zraky a tiše se smál, 
záblesk vtom zasvítil, v prsou mě píchlo, 
tam, kde jsou mraky, můj anděl mě zval, 
bolest jsem necítil, pak všechno ztichlo … 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou… 
68

: Veličenstvo Kat

1. V Dmi 
ponurém osvětlení C 
gotického Dmi 
sálu
F 
kupčíci vyděšení Gmi 
hledí do miA 
sálůDmi 
 
a houfec Bb 
mordýřů si C 
žádá požehDmi 
náC 
ní,
Gmi 
vždyť první z Dmi 
rytířů je A7 
Veličenstvo Dmi 
Kat.
Gmi 
vždyť první z Dmi 
rytířů je A7 
Veličenstvo Dmi 
Kat.

2. Kněz-ďábel, co mši slouží, z oprátky má štolu,
pod fialovou komží láhev vitriolu,
pach síry z hmoždířů se valí k rudé kápi
[: prvního z rytířů, hle: Veličenstvo Kat. :]

R: NF 
a korouhvi stC 
átu jBb 
e emblém s gC 
ilotinou,
z F 
ostnatýho drC 
átu pBb 
áchne to shnC7 
ilotinou,
v krGmi 
aji hnízdí hejno krkavDmi 
čí, Gmi 
lidu vládne mistr popravčA7 
í.

3. Král klečí před Satanem na žezlo se těší
a lůza pod platanem radu moudrých věší
a zástup kacířů se raduje a jásá,
[: vždyť prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

4. Na rohu ulice vrah o morálce káže,
před vraty věznice se procházejí stráže,
z vojenských pancířů vstříc černý nápis hlásá,
[: že prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

R: Nad palácem vlády ční prapor s gilotinou,
děti mají rády kornouty se zmrzlinou,
soudcové se na ně zlobili, zmrzlináře dětem zabili.

5. Byl hrozný tento stát, když musel jsi se dívat,
jak zakázali psát a zakázali zpívat,
a bylo jim to málo, poručili dětem
[: modlit se jak si přálo Veličenstvo Kat. :]

6. S úšklebkem Ďábel viděl pro každého podíl,
syn otce nenáviděl, bratr bratru škodil,
jen motýl smrtihlav se nad tou zemí vznáší,
[: kde v kruhu tupých hlav dlí Veličenstvo Kat. :]
69

: Zapření Petrovo

1. Ami 
Země je rudá od krve G 
a mlčí stromy v Ami 
Nazaretu, 
dnes naposled i poprvé - G 
jak v neskutečném Ami 
kabaretu, 
C 
jsme příliš slábi ve víře, Ami 
byť třeba G 
Krista F 
na kříž E 
vlekou, 
C 
vždyť zabijí-li pastýře, Ami 
pak se i G 
ovce Ami 
rozutekou. 

2. Kříže se tyčí k měsíci a trny zdraví Mesiáše, 
v zahradě pějí slavíci, je noc, jež čeká na Jidáše, 
měsíc se třpytí perletí, a třeba věrnost přísaháme, 
teď podruhé i potřetí Krista i sebe zapíráme. 

Rec: Zapřeme poprvé - ruce se dosud chvějí, 
zapřeme podruhé, chválíce beznaději, 
potřetí zapíráme už jen tak, ze zvyku, 
a slzy polykáme, pláč místo výkřiku. 

3. Země je rudá od krve, kokrhá kohout v Galileji, 
vždy znovu a vždy poprvé prosíme s Petrem o naději, 
jsme příliš slábi ve víře a svatou pravdu na kříž vlekou, 
Ami 
vždyť zabijí-li pastýře, G 
jsme ovce, jež se Ami 
rozutekou … 
70

: Akordy

1. NE 
ejkrásnější akord bude Amaj7 
A-maj,
E 
prstíky se při něm nepolC 
ámaj.
A 
Pomohl mi H7 
k pěkné holce  G#mi 
s absolutním slC#mi 
uchem,
A 
každý večer C 
naplníme bE 
alón horkým vzdAmaj7 
uchem.
2. V stratosféře hrajeme si A-maj,
i když se nám naši známí chlámaj.
Potom, když jsme samým štěstím opilí až namol,
stačí místo A-maj jenom zahrát třeba A-moll.
3. A-moll všechny city rázem schladí,
dopadneme na zem na pozadí.
Sedneme si do trávy a budem koukat vzhůru,
dokud nás čas nenaladí aspoň do A-duru.
R: A 
Od A-dur je jenom kousek Amaj7 
k A-maj,
F#mi 
proto všem těm, co se v lásce sklamaj:
A 
vyždímejte H7 
kapesníky G#mi 
a nebuďte smC#mi 
utní,
A 
každá holka C 
pro někoho mE 
á sluch absolAmaj7 
utní.
4. V každém akord zní, aniž to tuší,
zkusme tedy nebýt k sobě hluší.
Celej svět je jeden velkej koncert lidských duší,
jenže jako A-maj nic tak srdce nerozbuší.

.
E 
Pro ty, co to A-maj v lásce nAmaj 
emaj,
E 
moh bych zkusit zahrát třeba Cmaj 
C-maj.
71

: Černá díra

1. G 
Mívali jsme D 
dědečka, C 
starého už G 
pána,
stalo se to v D 
červenci C 
jednou časně D 
zráG 
na,
Emi 
šel do sklepa C 
pro vidle, A 
aby seno D 
sklízel,
G 
už se ale D 
nevrátil, C 
prostě někam D 
zmiG 
zel.

2. Máme doma ve sklepě malou černou díru,
na co přijde, sežere, v ničem nezná míru,
nechoď, babi, pro uhlí, sežere i tebe,
už tě nikdy nenajdou příslušníci VB.

3. Přišli vědci zdaleka, přišli vědci zblízka,
babička je nervózní a nás, děti, tříská,
sama musí poklízet, běhat kolem plotny,
a děda je ve sklepě nekonečně hmotný.

4. Hele, babi, nezoufej, moje žena vaří
a jídlo se jí většinou nikdy nepodaří,
půjdu díru nakrmit zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhne, i našeho děda.

5. Tak jsem díru nakrmil zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhla, i našeho děda,
potom jsem ji rozkrájel motorovou pilou,
opět člověk zvítězil nad neznámou silou.

6. A 
Dědeček se E 
raduje, D 
že je zase v A 
penzi,
teď je naše E 
písnička D 
zralá pro reE 
cenA 
zi.
72

: Kluziště

1. C 
StrejčeEmi7/H 
k kovářAmi7 
 chytilC/G 
 kleštFmaj7 
ě, uštíp' C 
z nočFmaj7 
ní oblG 
ohy 
jC 
ednu mEmi7/H 
alou kaAmi7 
pku dC/G 
eště, tFmaj7 
a mu spC 
adla pFmaj7 
od nohG 
y, 
nC 
ejdřív Emi7/H 
ale chyAmi7 
til slC/G 
inu, tFmaj7 
ak šáh' kC 
amsi prFmaj7 
o pivoG 
, 
pC 
ak přitEmi7/H 
áhl kovAmi7 
adlinC/G 
u a Fmaj7 
obrovsC 
ký kladFmaj7 
ivo.  G 
 

Ref: Zatím C 
tři bílé Emi7/H 
vrány Ami7 
pěkně za seC/G 
bou 
kolem Fmaj7 
jdou, někam C 
jdou, do rytD7 
mu se kývaG 
jí, 
tyhle C 
tři bílé Emi7/H 
vrány Ami7 
pěkně za seC/G 
bou 
kolemFmaj7 
 jdou, někamC 
 jdou, nedFmaj7 
ojdou, nedoC 
jdou. 

2. Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerem, 
pak tu kapku všude rozstřík' jedním mocným úderem, 
celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi 
na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami. 

Ref: Zatím tři bílé vrány pěkně za sebou…

3. Zpod víček mi vytrysk' pramen na zmačkané polštáře, 
kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře, 
Kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází, 
do kalhot si čistí ruce umazané od sazí. 

Outro: Zatím tři bílé vrány…
73

: Ráda se miluje

capo2. 
R: RAmi 
áda se miluje, rG 
áda jC 
í, rF 
áda si jEmi 
enom tak zpAmi 
ívá,
vrabci se na plotě hG 
ádajC 
í, kF 
olik že čEmi 
asu jí zbAmi 
ývá.

1. NF 
ež vítr dostrká k C 
útesu tF 
u její legrační bC 
árkE 
u
a PAmi 
ámbu si ve svým nG 
otesC 
u F 
udělá jEmi 
en další čAmi 
árku.

R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …
74

: Čtyři malý plyšáci

1. Ami 
Čtyři malý E 
plyšáci u Ami 
báru seE 
 bratří, 
C 
pijí, pijí G 
na účet Ami 
dětí, kterým E 
patří.  

Ref: 
[: LiAmi 
monádu, ciE 
tronádu, coAmi 
lu, fantu, čoE 
koládu, 
C 
minerálku, pG 
ívečko, kAmi 
ávičku a vE 
ínečko :]  
Jen si dejte co chcete, ještě jednAmi 
ou rE 
epAmi 
ete. 

2. Dmi 
Čtyři malý A 
plyšáci uDmi 
 baru se A 
bratří, 
F 
pijí, pijí C 
na účet, Dmi 
dětí kterým A 
patří.  

Ref: 
Ref: 
75

: Omnia vincit Amor

1. Dmi 
Šel pocestný kol C 
hospodských Dmi 
zdí,
F 
přisedl k nám a C 
lokálem F 
zní
Gmi 
pozdrav jak svaté Dmi 
přikázáC 
ní:
Dmi 
omnia C 
vincit Dmi 
Amor.

2. Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své vzal
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák F 
pálí, C 
nesleví Dmi 
nic,
štěstí v F 
lásce C 
znamená F 
víc,
všechny Gmi 
pány F 
ať vezme C 
ďas!A7 
 
Dmi 
Omnia C 
vincit Dmi 
Amor.

3. Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč,
omnia vincit Amor.

4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli plášť,
vtom kdosi krví napsal ten vzkaz:
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák pálí…
5. Já prošel každou z nejdelších cest,
všude se ptal, co značí ta zvěst,
až řekl moudrý: Pochopíš sám
omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.

R: Zlaťák pálí…

6. Teď s novou vírou obcházím svět,
má hlava zšedla pod tíhou let,
každého zdravím větou všech vět:
omnia vincit Amor, omnia vincit Amor …
76

: Pohár a kalich

1. Emi 
Zvedněte poháry D 
pánové už jen G 
poslední D 
přípitek Emi 
zbývá
Emi 
pohleďte nad polem D 
špitálským G 
vrcholek D 
roubení G 
skrývá
[: za chvíli D 
zbyde tam popel a Emi 
tráva nás čeká D 
vítězství bohatství Emi 
sláva :]

2. Emi 
Ryšavý panovník D 
jen se smál G 
sruby prý D 
dobře se Emi 
boří
Emi 
palcem k zemi D 
ukázal G 
ať další D 
hranice G 
hoří
ta malá D 
země už nemá co Emi 
získat teď bude D 
tancovat jak budu Emi 
pískat
ta malá D 
země už nemá co Emi 
získat teď budem D 
tancovat jak budem Emi 
pískat

Ref.: Ami 
Náhle se pozvedl D 
vítr a mocně G 
vál Ami 
od někud přinesl D 
nápěv sám si ho H7 
hrál

3. Zvedněte poháry pánové večer z kalichu budeme pít …
nad sruby korouhev zavlála to však neznačí že je tam sláva
všem věrným pokaždé nesmírnou sílu a jednotu dává
ve znaku kalich v kalichu víra jen pravda vítězí v pravdě je síla

4. Modli se pracuj a poslouchej kázali po celá léta
mistr Jan cestu ukázal proti všem úkladům světa
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména

5. Do ticha zazněla přísaha ani krok z tohoto místa
ze zbraní každý vyčkává dobře ví co se chystá
nad nimi stojí muž přes oko páska slyšet je dunění a dřevo praská

Ref.: Náhle se pozvedl vítr a mocně vál od někud přinesl nápěv sám si ho hrál

Ami 
Kdož jsú boží G 
bojovníEmi 
ci a C 
zákona H7 
jeEmi 
ho
Emi 
prostež od boC 
ha pomoci a D 
úfajte v něG 
ho
77

: Štěstí z pekla

(CAPO III)
1. Ami 
Zaplaťte si štěstí tamC 
 u pekelný bAmi 
rány  
a nE 
a špinavej pAmi 
apír svou kDmi 
rví dejte cE 
ejch 
a Dmi 
užívejte, blAmi 
ázni, než zG 
azvoní vám hrE 
any, 
tak mDmi 
álo času zbAmi 
ejvá, jsou kDmi 
arty rozehrE 
ány 
a ďC 
ábel vám už zG 
a košili dAmi 
ejch'. 

2. Zaplaťte si lásku, co jinýho vám zbejvá, 
a na znamení díků všem namíchejte jed, 
kam pospícháte, blázni, svět po vašem se kejvá, 
a ten, kdo v prachu stojí a potem dřinu smejvá, 
ten musí přijít vždycky naposled. 
R: SlC 
yším hudbu znG 
ít, slE 
yším slova prAmi 
osebníků, 
slC 
yším lidi klG 
ít, kDmi 
am se poděl řE 
ád, 
slDmi 
yším dětskej plAmi 
áč, řG 
ekněte mi, nE 
ač, 
nač zC 
a život mám plG 
atit, když chci žAmi 
ít. 

3. Zaplaťte si všechno, než zbyde prach a špína 
a nenajde se člověk, co vykope vám hrob, 
pak zasmějte se, blázni, že netlačí vás hlína, 
kdo upsal život ďáblu, ten snadno zapomíná, 
že každý peklo kamenný má strop. 

4.=1. C 
+ [: a ďábelG 
 vám už zaAmi 
 košili dejch'. :] 
78

: Tržiště

CAPO IV
1. Kupci prEmi 
odali pD 
oslední zbEmi 
oží, 
zamkli krG 
ámy a D 
odešli prG 
yč, 
dav nAmi 
aslouchal kázání z lEmi 
óží 
o tom, jC 
ak chutná cukr a bH7(D) 
ič. 

2. Každý stál a tiše se díval 
na ten vyprodej hanby a lží, 
někdo nadával a jiný zíval, 
kdekdo za rohem myslel si svý.

3. Stačí písknout, a poslušně skáčem, 
jenom čekáme, co bude dál, 
když nám nadrobí, radostí pláčem, 
žijem život jak maškarní bál. 

4. Stále umíme ohýbat záda, 
klečet před těmi, co všechno smí, 
člověk s člověkem o trůn se hádá, 
láska s pravdou jen pod mostem spí. 

5. Kupci prodali poslední zboží 
v tomhle tržišti slibů a lží, 
pak vstali a odešli z lóží, 
z tváří lH7 
idí se vytratil smEmi 
ích. 
79

: Třináctka

1. Zve Emi 
válčit mě pan D 
maršál sám,
v C 
mládí je má H7 
síla, milá,
Emi 
víš, jak rád tě D 
mám, a až se vrátím,
C 
třináct růží H7 
na polštář ti Emi 
dám.

R: [: Už mi to i G 
táta říkal: D 
koukej žít,
v Emi 
neštěstí i Hmi 
štěstí mít,
C 
chlap, a neznej G 
klid,
a tarokovou Ami 
třináctku,
tu H7 
musíš v kapse Emi 
mít. :]

2. Já dávno o své slávě sním,
vínem vlast mě křtila, milá,
Turka porazím, a až se vrátím,
zlatek třináct na stůl vysázím.

R: Už mi to i táta říkal…

3. Už v šenku jsem se prával rád,
však jsi při tom byla, milá,
nechtěj osud znát, když nevrátím se,
dej mi z věže zvonit třináctkrát.

R: Už mi to i táta říkal…
80

: Ztracená země

1. Bárka bEmi 
ílá se zD 
a obzorem ztrEmi 
ácí 
a já vD 
ím, že se jednou vrátí k nEmi 
ám, 
míří tD 
am, kam odlétají ptC 
áci, 
hledat prD 
avdu a vHmi 
ěřit legendEmi 
ám. 

2. Pověstí stále víc ta země dává, 
sláva, mír, a lidé jsou si blíž, 
zmizel stát a oheň spálil práva, 
moře ví, kde hrdý člověk stál. 

R: ŽeEmi 
 marně hledáš, to se stáD 
vá, 
život je bC 
oj, ty chtěj ho žEmi 
ít, 
kde vítr stopy zanechD 
ává, 
určí ti smC 
ěr, za kterým jD 
ít, 
tak hledej dEmi 
ál ten koutD 
, hledej dEmi 
ál ten koutD 
, 
kde zůstal čC 
as navěky spEmi 
át. 
R: Nečekej dávné pousmání, 
mrtvý je stín, dnes slunce plá, 
zoufalé lidské naříkání 
v hlubině spí, země je zlá, 
tak hledej dál ten kout, hledej dál ten kout, 
kde zůstal čas navěky spát. 

R: Až se ti zjeví ten kraj mýtů, 
pochopíš sám: je konec her, 
smích místo krve zazvoní tu, 
štěstí, co máš, dávej a ber, 
tak hledej dál ten kout, hledej dál ten kout, 
kde zůstal čas navěky spát.
81

: Dotknu se ohně

1. Em 
Já chci bejt sám, Am 
snad se ztratíš 
D 
Nebudem se bavit o divadle, Em 
zchudlým a rozpadlým 
Chci zůstat utajen, vzpomínky lonskejch doteků 
Viděl jsem čistý nebe nad stromy, svítilo slunce bylo po dešti 
Dotknu se ohně 

Ref: C 
Hledej, hledej, D 
hledej mně mezi kousky Em 
popela 
C 
Hledej, hledej, D 
vím že si to takhle vůbec Em 
nechtěla 
C 
Hledej, hledej, D 
možná uhodíš se dEm 
o čela 
C 
Hledej, hledej, D 
mně mezi kousky Em 
popela 

2. Po ránu a k večeru, probouzíš se a jdeš spát 
Po ránu a k večeru, se rodí opuštění 
Zapadáš se sluncem, ne nejsem s tebou 
A to je všechno, už chci bejt sám 
Dotknu se ohně 

Ref: Hledej, hledej, hledej mně mezi kousky popela 
Hledej, hledej, vím že si to takhle vůbec nechtěla 
Hledej, hledej, možná uhodíš se do čela 
Hledej, hledej, mně mě mezi kousky popela 

C 
Město usíná D 
 a je to Em 
zvláštní 
C 
Za tmy mne vítr zvedá s D 
prachu odkud jsem Em 
přiletěl 
C 
Divný divný, D 
byl jsem mezi kousky Em 
popela 
C 
Dotýkal se ohně, D 
i když ne Em 
docela 

Kolem tebe projdu se zavřenýma očima 
Jsou šedý, šedý a vlhký je je je je je 

Ref: Město usíná a je to zvláštní… 
82

: Chtít chytit vítr

CAPO III
capo: III

1. Emi 
Už dlouho C 
se mi G 
zdá, že Dsus2 
ztrácím cenuEmi C G 
 
Emi 
africkejm C 
dětem G 
hlad Dsus2 
nezaženuEmi C G 
 

2. zabloudil jsem lhostejností, nevím jak najít cestu zpět
jmenuju se po tátovi, je mi třicet let (2×)

3. o mě se v dětství báli celou neděli
můj táta s mámou možná veděli

4. Emi 
že jako C 
malé G 
pimprDsus2 
le
Emi 
do svojí C 
velké G 
škatuDsus2 
le
Emi 
aspoň na C 
chvíli G 
budu chtít Dsus2 
chytit vítrEmi 
 C 
 G 
 

mezihra: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C 

5. hledal jsem věc za kterou se dá bojovat
myslel jsem že má cenu na muže si hrát

6. pak během jednoho dne jsem poznal, že asi né,
že je to horší než chtít chytit vítr

7. nebudu mít dost sil, zmizím do ticha
v poslední chvíli možná chytím vítr

8. a vítr chytí mě odletíme společně
a těm které tu necháme zbude vítr (2×)

solo: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C 

ad.libitum: 
Emi C G Dsus2 

Emi C G Dsus2
83

: Měsíc

1. Emi 
Děkuju ti za to, D 
žes mi G 
ještě zavoC 
lala, G 
 D 
 
Emi 
moje duše černá D 
už to G 
ani nečeC 
kala, G 
 D 
 
Emi 
jenže, moje drahá, D 
je to G 
všechno trochu C 
na nic, G 
 D 
 
Emi 
já už jsem se rozhod, D 
zítra G 
budu znovu C 
panic. G 
 D 
 

2. Děkuju ti za to, žes to rovnou nepoložil,
že jsi nezapomněl, co jsi se mnou všechno prožil.
Teď, když svítí měsíc pro každýho zvlášť, je mi to líto,
jenže už je konec, však víš to. Vím to!

R: Emi 
Měsíc, D 
 G 
 svítí C 
měsíc. G 
 D 
 
Emi 
Měsíc, D 
 G 
 svítí C 
měsíc. G 
 D 
 
Emi 
Měsíc, D 
 G 
 svítí C 
měsíc. G 
 D 
 
Emi 
Měsíc.
84

: Nejlíp jim bylo

CAPO III

1. Nejlíp jim C 
byloFmaj7 
 
C 
když Fmaj7 
nevěděli co C 
dělajíFmaj7 C Fmaj7 
 
jenom se G 
potkali
F 
a neznělo to C 
špatněFmaj7 
 

2. Tak se snažili
a opravdu si užívali
jenom existovali
a čas běžel skvěle

R: F 
Nechám si projít C 
hlavou
G 
kam všechny věci Ami 
plavou
F 
jestli je všechno jen C 
dech
G 
tak jako kdysi v noci
Ami 
spolu potmě na schodechC Fmaj7 
 

3. Pak se ztratili
a chvílema se neviděli
jenom si telefonovali
a byli na tom bledě

4. A když se vrátili
už dávno nehořeli
jenom dál usínali
chvíli spolu - chvíli vedle sebe

R: Nechám si projít hlavou…

R: Nechej si projít hlavou…
85

: Nie alebo áno

1. Emi 
Povedz mi prosím G 
dokedy mám čakať 
kým povieš mi svoje A 
áno 
Emi 
Ako zlodej G 
zakrádam sa v noci 
Mrznem pod tvojou A 
bránou 

G 
A verím v silu A 
telepatie 
G 
A viem že počúvaš A 
moju spoveď 
Emi 
Tak otvor bránu C 
lebo ju rozbijem 
H 
Ja nechcem nič len tvoju odpoveď 

2. Poznáš ten pocit,
keď muž podchladený 
Čaká kvôli žene do rána 
Jasné že nie, to ste vy ženy 
ste chladné a pevnejšie ako tá brána 

A verím v silu telepatie 
A viem že počúvaš moju spoveď 
Tak otvor bránu lebo ju rozbijem 
Ja nechcem nič len tvoju odpoveď 

R: Raz príde C 
čas, kedy budeš ma Emi 
ľúbiť 
ja viem že sa C 
dočkám a ty povieš G 
áno 
spravím ťa H 
šťastnou to ti viem Emi 
sľúbiť 
ak dnes večer C 
nie, ja prídem zas G 
ráno 
tak odpovedz D 
prosím: buď nie, alebo Emi 
áno. 

3. Tak si to predstav, že vyleziem hore 
a naše telá splynú v jedno 
Čo ma je po tom, že sú vaši doma 
Mne je už teraz všetko jedno. 

A verím v silu telepatie 
A viem že počúvaš moju spoveď 
Tak otvor bránu lebo ju rozbijem 
Ja nechcem nič len tvoju odpoveď 

R: 3×
86

: Bonsoir mademoiselle Paris

1. Emi 
Mám v H7 
kapse jeden Emi 
frank, jsem D7 
nejbohatší z G 
bank nad SeiH7 
nou,
Emi 
mám H7 
víc než krupiEmi 
ér a D7 
stíny Sacre-G 
Coeur nade H7 
mnou.

R: C 
Láska je D 
úděl G 
tvůj, Ami 
pánbuh tě H7 
opaEmi 
truj,
bonsoC 
ir, mademoiD 
selle PaEmi 
ris, bonsoC 
ir, mademoiD 
selle PaEmi 
ris.

2. Znám bulvár Saint Michelle, tam jsem veera šel s Marie-Claire,
vím, jak zní z úst krásnejch žen sluvka "car je t'aime, oh, mon cher".

R: 
87

: Jasná zpráva

Sólo: 2×

1. SG 
končili jsme, jasná zpráva,
Emi 
proč o tebe zC 
akopávám dD 
ál,
Ami 
projít bytem C 
já abych se bG 
ál.

2. Dík tobě se vidím zvenčí,
připadám si starší menší sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

Ref: Emi 
Pěnu s vůní jHmi 
ablečnou, vEmi 
yvanulý sHmi 
prej,
Emi 
telefon, cos uG 
střihla mu šňD 
ůru,
Emi 
knížku krásně zHmi 
bytečnou, Emi 
co má lživý Hmi 
děj,
Emi 
píše se v ní, jG 
ak se lítá vD 
zhůru,
lítá vAmi 
zhůru, ve dvou vzD 
hůru.

2. Odešla's mi před úsvitem,
mám snad bloudit vlastním bytem sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

Sólo: 2×

Ref: Pěnu s vůní jablečnou…

3. Skončili jsme jasná zpráva,
není komu z okna mávat víc,
jasná zpráva, rub, co nemá líc.

Sólo: 2× 4/4

E:|-7---------|-----------7--7-------|----7-8-10-12--12-10-8-|-7--------
B:|---8-------|---7-8-10--------10-8-|-10--------------------|---8------
G:|-----7~~~~-|-9--------------------|-----------------------|-----8~~~-
D:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
A:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
E:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
88

: Hej kočí

CAPO 5

1. Hej Ami 
kočí, jedem F 
dál, láska má boty toulavý,
Dmi 
častokrát se unaví ještě Emi 
dřív než Em7 
najde Ami 
cíl.
Hej kočí, jedem F 
dál, vždyť cestu znáš už nazpaměť,
Dmi 
na ní se skrývá jenom šeď a Emi 
někdy pár hezkejch Ami 
chvil.

R: Ty jsi F 
moje malá vzpomínka G 
před spaním, no a C 
já jsem tvůj Ami 
stín.
Ty jsi F 
jiná nežli všechny lásky G 
včerejší, to C 
já dávno Ami 
vím,
s tebou F 
mám tisíc naG 
dějí, že neC 
zůstanu nikdy Ami 
sám,
láska F 
jsou koně G 
splašený, když se řítí Ami 
k nám.

2. Hej kočí, jedem dál, i když náš kočár dostal smyk
a láska spadla na chodník, koně dál musíš vést.
Hej kočí, jedem dál, jak rád bys trhnul opratí,
však minulost nám navrátí jen splín z nedávných cest.

R: Ty jsi moje malá vzpomínka před spaním …

3. Hej kočí, jedem dál, dopředu pořád musíš jet,
zastavit nelze a vzít zpět těch pár dlouhejch mil.
Hej kočí, jedem dál, zas budou lásky toulavý,
na tom nikdo nic nespraví, přece dál se točí svět.
89

: Medvídkova pedikůra

1. Dmi 
Měl jsem rádF 
 dívku 
C 
měla být mou G 
chotí 
vadilo jí, ze se 
mi v botách nohy potí. 

Dmi 
Ona tvrdilaF 
, ze žít by C 
se mnouG 
 nešlo 
a Dmi 
proto asiF 
 z naší G 
svatby A 
sešlo. 

Ref: 
Dmi 
ProAmi7 
sím, Dmi 
medvídku C 
mývale Dmi 
 
jen Ami7 
vyřiď Dmi 
mojí C 
bývalé 
Dmi 
že Ami7 
už mi Dmi 
nohy C 
nesmrdí 
Dmi 
a kdokoli toG 
 A 
potvrdí.

2. Chodím světem bosky 
v kufříku dvě dlahy 
pleskají mi plosky 
o kočičí hlavy. 

Nemám přátelé, co bych před vámi skrýval 
mým společníkem je medvídek mýval. 

Ref: 
Prosím, medvídku mývale 
netvař se takhle zoufale 
za dva umyté platfusy 
já dám ti cukr do pusy.
90

: Morče za volantem

1. Ami 
Poslouchejte C 
drazí F 
přáteG 
lé,
dneska vám povím tuhle historku,
stalo se je to tak tři neděle,
že morče montovalo auto na dvorku.

Montovalo morče Moskviče,
zpocený potom si sedlo k volantu,
v zatáčce narvalo to do tyče,
když zbrkle předjíždělo bobra v trabantu.

R: Sanitka bliká, vzlyká sestřička,
morčeti natrhla se na tlapičce kůžička,
sanitka bliká, vzlyká sestřička,
nejlepší na to bude asi ňáká mastička.

2. Montovalo morče Moskviče,
zpocený potom si sedlo k volantu,
v zatáčce narvalo to do tyče,
když zbrkle předjíždělo bobra v trabantu.

Jede Tomáš smrček k nehodě,
davy se kupí a stoupá napětí,
morče však zdá se býti v pohodě,
jen málo očí ubrání se dojetí.

R: 2×
91

: To vadí

1. NejG 
líp se máš, dokud ležíš v kočárD 
ku, 
to se život nejvíc usmíG 
vá, 
později holka s mašlí sní ti poC 
lárku 
G 
a začneš chápat, jak to D 
v světě chodíG 
vá. 

Ref: 
G 
To vadí, to vadí, 
Hmi 
že ta Emi 
láska G 
ráda nohy D 
podrážíG 
, 
to vadí, to vadí, 
Hmi 
že ta lásEmi 
ka tíG 
ží víc než D 
závaží.G 
 

2. V parku ti pak bere věci na hraní, 
všichni se tý holky zastanou, 
když ji zbiješ, musíš dělat pokání, 
a začneš chápat věčnou pravdu nepsanou. 

Ref: 

*: C 
Ty marně čekáš G 
potají svůj den, 
C 
čeká tě osud lokaG 
jí, ta věčná D 
služba jedný z žen. 

3. Pak ta holka jednou mašli vymění 
za paruku v barvě havraní 
a ty z toho jako socha zkameníš 
a začneš chápat, že to láskou zavání. 

Ref: 

4. Začneš toužit po svým modrým kočárku, 
když ti holka s jiným uniká, 
zkusíš hledat štěstí v plném pohárku 
a začneš chápat, že se marně neříká. 

Ref: 
92

: Chip a dale

Gmi 
Správny zásah 
Cmi 
v tu pravou F 
chvíli má 
Když Gmi 
přízrak Eb 
temný Cmi 
svým rejdům F 
šanci dá 
Tahle B 
príma dvojka slídilů tá F 
řeší problém D 
tvůj 

R: Chip, Chip, ChipC 
 a Dale - zákGmi 
on hájí 
Chip, Chip, Chip a C 
Dale - v tomto kraji 

V pravdě si najdou směr a hrají fér 
Ve znaku B 
mají dvakrát eR 

R: Chip, Chip… 

Po stopě vždycky jdou 
Až naleznou 
Kdo skrývá tajně vinu svou 

R: Chip, Chip… 
… Chip, Chip, Chip a Dale 
93

: Zlatovlásko

1. Dmi 
Vez mě loďko C 
ke břehu, F 
ná ná C 
nana ná Dmi 
ná 
Dmi 
jedu jedu C 
pro něhu, F 
ná ná C 
nana ná Dmi 
ná 
jedu jedu pro krásu, ná ná nana ná ná 
pro dívku s vlasy do pasu, ná … 

R: ZlatoF 
vlásC 
ko, F 
krásC 
ko, Dmi 
kdo ví, co bude A 
dál, 
ZlatoF 
vlásC 
ko, F 
krásC 
ko, Dmi 
chce tě C 
bohatý Dmi 
král. 

2. Jedu jedu pro pannu, ná ná nana ná ná 
jakpak se k ní dostanu, ná ná nana ná ná 
když ji najdu vyhraji, ná ná nana ná ná 
náš pan král pak získá ji, ná ná nana ná ná. 

R: Zlatovlásko, krásko, ….. 

3. Jiříku, co v očích máš, ná ná nana ná ná 
že se tak smutně usmíváš ná ná nana ná ná 
já s tebou tak šťasná jsem ná ná nana ná ná 
už se těším na tvou zem ná ná nana ná ná. 
94

: Komplikovaná

1. B 
Brilantne C 
distingvovaF 
ná 
z inertných sfér 
B 
Termicky C 
vystresovaF 
ná si kaskadér 
B 
Kauzálne C 
symetrická 
F 
Bázicky kubistická 
B 
SenziC 
tívne hyperF 
aktivovaná 

Ref: 
Dmi 
Kto sa v tých B 
slovách vyznať F 
má ? 
Prečo je C 
komplikovaDmi 
ná ? 
Chceš ju B 
celú prečíF 
tať 
Na pomoc C 
slovník musíš Dmi 
brať .. 
Kto sa v tých slovách vyznať má ? 
Prečo je komplikovaná ? 
Chceš ju celú prečítať 
Na pomoc slovník musíš brať .. 

2. Metodicky fiktívna, impulzívna 
goniometricky implikovaná 
Geniálne empirická 
Staticky kinetická 
Hermeticky hospitalizovaná 

Ref: 

3. Prognóza dizonancie 
Je formálna 
Habilituj sa – budeš saturovaná 
Viem že si ciachovaná 
Intenzifikovaná 
Enviromentálne asimilovaná 

Ref: 
95

: Zejtra mám

@145bpm

1. Zejtra G 
mám zejtra Hmi 
mám svůj Emi 
den  D 
 
zejtra se mi C 
splní moje tajný Emi 
přání můj Ami 
sen D 
 
dlouho tě znám dlouho tě znám mám tě rád 
uvidím tě zas uslyším tvůj hlas možná 

2. Zejtra mám zejtra mám svůj den 
asi to tak bude je to cejtit všude je to cejtit všude 
všude tam kam se podívám něco z tebe mám 
tak se mi C 
zdá tak se mi Emi 
zdá že už asi A 
zejtra nebudu D 
sám 

R: Nebudu C 
sám, nebudu H 
sám, zejtra tě Emi 
máááááG 
ám, 
Emi 
máááááA 
ám, Emi 
máááááA 
ám, ou H 
jéé 

3. Zejtra mám zejtra mám svůj den 
zejtra se mi splní moje tajný přání můj sen 
všude tam kam se podívám něco z tebe mám 
poslední den jednou vyspím se jen a pak už nikdy nebudu sám 

R: Nebudu sám, nebudu sám…

Solo: A C#mi F#mi E D F#mi Hmi E 
2×

R: Nebudu sám, nebudu sám…
96

: Válka růží

Intro: Dmi Gmi A7 Dmi Bb A7 

1. Už Dmi 
rozplynul se G 
hustý dým, dDmi 
erry down, hej dA 
own-a-down,
nad Dmi 
ztichlým polem G 
válečným, derry Dmi 
down,A 
 
jen F 
ticho stojí C 
kolkoA 
lem a Dmi 
vítěz Dmi7 
plení Bb 
vlastní zA 
em,
je válka Dmi 
růží, Gmi 
derry derry A 
derry down, hej Dmi 
down.

2. Nečekej soucit od rváče, derry down, hej down-a-down,
kdo zabíjí ten nepláče, derry down.
Na těle mrtví krajiny se mečem píšou dějiny,
je válka růží, derry derry derry down, down.

3. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
dva rody žijí, jeden hněv, derry down.
Kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lankastrům?
je válka růží, derry derry derry down, down.

4. Dva rody, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
však hlína pije jednu krev, derry down.
Ať ten či onen přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie,
je válka růží, derry derry derry down, down.
97

: Brutalita na Václavském náměstí

C5 
Občané rozejděte G5 
se 
D5 
tato manifestace není A5 
povolena 
C5 
a na žádost národního G5 
výboru 
D5 
dojde k hrubýmu A5 
zásahu. 

A5 G5 F5 Emi 2x 
 

1. A5 
Vodní děla, G5 
rozbušky, F5 
slznej plyn a Emi 
vobušky 
A5 
Vodní děla, G5 
rozbušky, F5 
slznej plyn a Emi 
vobušky 
A5 
Brutální zásah G5 
policejních jednotek 
F5 
Nohy máš rychlý, Emi 
stejněs jim neutek 
A5 
Teď už tě vodvážej G5 
ve žlutobílym taxíku 
F5 
Život je pes Emi 
a na krku máš podmínku 

Ref: C5 
Svatý Václave,G5 
 ty všechno vidíš 
D5 
Svatý Václave, A5 
ty nás zahráníš 
C5 
Ty českej národe,G5 
 nenech se bít 
D5 
Ty českej národe,A5 
 ty musíš žít 

2. Lidi se bouří, chtějí se mít 
Chtějí jen svobodu a v blahu žít 
Svoboda vyznání, svoboda shromažďování 
Na všechno musíš mít 
Jen a jen povolení 

Ref: 
98

: Ředitel autobusu

1. Můj novej C#mi 
vozejk je rychlej jako vítr 
a silnej jako A 
bejk 
svět s ním H 
chutná zas' jako E 
propečenej G# 
stejk 
život má C#mi 
spád připadám si jako bych měl aspoň metr šedeA 
sát 
a všechno H/G# 
je tak jak má C#mi 
bejt 

2. To není vozejk, mladej, 
tohle to je ňákej fejk 
to je kolo a s tím nesmíš do autobusu 
jó ten kdo má kolo tak musí jít z kola ven 
tak s pánembohem, pac a pusu 

R: Jsem G# 
řiditel tohohle autobusu 
A 
mám svý pravidla a svý G# 
knowhow 
Jsi G# 
řiditel tohohle autobusu 
F#mi 
a je to autobus G# 
do stanice ouha, A 
ouG# 
ha 

3. S kolem svým sem nesmíš 
máš to tady černý na bílým 
nechtěj abych tu řval na celý kolo 
prostě si piš že když s tím kolem ihned nezmizíš tak něco uvidíš 
nestrpím tady žádný svoloč 

4. Mám malý boty ale práva mám 
úplně stejně velký jako ty 
tak na to taky myslet začni 
co máš černý na bílým není až tak černobílý pro tebe je to kolo 
pro mě pomůcka kompenzační 

R: Jsi řiditel tohohle autobusu 
svět ale nejsou jízdní pruhy 
Jsem řiditel tohohle autobusu 
a ty mi se svým kolem neruš moje kruhy 

R2: A 
Kolo je H 
kolo a E 
kolem zůstane 
F#mi/A 
tak to bylo a je a nic se G# 
na tom nezmění 
A 
Blbec je H 
blbec a E 
blbcem zůstane 
F#mi 
někdo má krátký nohy někdo H 
dlouhý vedení 

Kolo je kolo a kolem zůstane 
z těch tvejch argumentů zůstává rozum stát 
Blbec je blbec a blbcem zůstane 
když máváš předpisy tak měl by jsi je znát 

Rec: Smluvní přepravní podmínky článek 6 odstavec 15: 
"Jiné pojízdné kompenzační pomůcky se považují za 
vozíky pro invalidy, pokud jsou svými rozměry 
a vahou s nimi srovnatelné." 

5. Nechci jednat kách a nijak zvlášť 
netoužím po hádkách 
chci jen to na co mám nárok na to vem jed 
lidi jako já nežijou jenom v pohádkách 
jedem v tom všichni spolu tak nás nechte jet 

6. Pustím tě sem s kolem a má autorita 
bude rázem skolená 
jak to uděláš jednou každej to pak chce 
pravidla jsou pravidla a to uzná i každej vidlák 
jestli chceš výjimku vrať se ke Sněhurce 

R: Jsem řiditel tohohle autobusu 
odvolávej se třeba k bohu 
Jsi řiditel tohohle autobusu 
příště mi vezmeš bílou hůl nebo dřevěnou nohu 

R2: Kolo je kolo a kolem zůstane…
99

: Panenka

1. Emi 
Stanu se C 
myšlenG 
kou a budu v D 
Tobě
Emi 
Budeš mou C 
milenG 
kou výhleD 
dově
Emi 
Budeš můj C 
druhej G 
hlas pro tuhle D 
píseň
Jsi Emi 
krásnáC G 
 D 
Bože, jsi Emi 
krásná C G D 
 

2. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se kdoví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: G 
Jako by nebylo nicD 
, Emi 
mám pocit že jsi se C 
bála
G 
Svůj život bez hranicD 
, Emi 
jsi hrálaC 
 
G 
Panenku klidně si nechD 
, Emi 
stejně vim, v noci Tě C 
hřála
G 
dvě světla na vokD 
nech, Emi 
vzplálaC G D 
 

3. Tak trochu sobecká, dost možná nebezpečná
Svět jako groteska, néééé-vděčná
Nevěříš na pocity, to jsi ty!
Tak krásná 
Bože, jsi krásná  

4. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se bůhví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: Jako by nebylo nic, mám pocit že jsi se bála
Svůj život bez hranic, jsi hrála
Panenku klidně si nech, stejně vim, v noci Tě hřála
dvě světla na voknech, vzplála
100

: Černobílý svět

1. Dmi 
jsme loutky bez nití
já i všech patnáct druhů mých
bez smrti bez žití
bloumáme tupě po polDmi 
ích

R: Dmi 
černá a B 
bílá je
C 
osm kroků tam a osm Dmi 
sem
frontová B 
linie
C 
na věky proti sobě Dmi 
jdem

2. Dmi 
stojí tu F 
opodál
B 
náš domnělC 
ý to F 
nepE 
řítDmi 
el
i když jsem černý král
nejsem svých figur velitel
vždy první na tahu
jsem ten kdo bitvu rozpoutá
ač nemá odvahu
bílý a nešťastný jsem král

R: Černá a bílá je…

3. přestal jsem počítat
kolikrát jsem padnul a zas vstal
kolikrát dostal mat
útočil nebo utíkal
jsme jenom figury
ať král či pěšák beze jména
a hraní na vojáky
je vaše lidská doména

R: Černá a bílá je…
101

: Černej pasažér

1. Mám Dmi 
kufr plnej přebytečnejch A 
krámů 
a mapu zabalenou do plátDmi 
na 
Můj vlak však jede na opačnou A 
stranu 
a moje jízdenka je dávno neplaDmi 
tná 

*: F Dmi F Dmi 

2. Někde ve vzpomínkách stojí dům 
Ještě vidím, jak se kouří z komína 
V tom domě prostřený stůl 
Tam já a moje rodina 

3. Moje minulost se na mě šklebí 
a srdce bolí, když si vzpomenu 
že stromy, který měly dorůst k nebi 
teď leží vyvrácený z kořenů 
R: Jsem černej B 
pasažér 
C 
Nemám F 
cíl ani směr 
Vezu se B 
načerno C 
životem a F 
nevím 
Jsem černej B 
pasažér 
C 
Nemám F 
cíl ani směr 
Vezu se B 
odnikud C 
nikam a A7 
nevím, kde skončím 

4. Mám to všechno na barevný fotce 
někdy z minulýho století 
Tu jedinou a pocit bezdomovce 
si nesu s sebou jako prokletí 

R: Jsem černej pasažér…

5. Mám kufr plnej přebytečnejch krámů 
a mapu zabalenou do plátna 
Můj vlak však jede na opačnou stranu 
a moje jízdenka je dávno neplatná 

*: F Dmi F Dmi 
102

: Krasojezdkyně

1. F#mi 
Přijel jsem D 
na chvíli E 
pozdravit C#7 
přátele
F#mi 
Po hospodách D 
vést silácké E 
řeči C#7 
 
F#mi 
Představení D 
skončilo, E 
zítra je C#7 
neděle
F#mi 
Odplouvám C#7 
do bezpeF#mi 
čí

2. Bolestí jednoho je druhého štěstí
Co nelze vyslovit, to voní po neřesti

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů
Lotova dcero oděná do šarlatu
Kdo smí se dotknout lemu od tvých šatů?
Jsem na cestě a toužím po návratu

3. Čas je šarlatán a věci sotva změní
Tahleta zastávka byla jen na znamení
Naše cesty už se asi těžko skříží
Hledám tě v Babylóně, a ty jsi v Paříži

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…
103

: Lovci lebek

Ref: Emi 
Pouští a pralesem, D 
savanou i buší 
C 
Jdou lovci lebek, za H7 
nimi lovci duší 
S kulometem, bajonetem, kanónem i kuší 
Jdou lovci lebek, za nimi lovci duší 
Oči na stopkách, nastražené uši 
Jdou lovci lebek, za nimi lovci duší 
To ticho ruší jen bzukot muší 
Jdou lovci lebek, za nimi lovci duší 

1. C 
Lid se chvěje úzkostíG 
 a oheň H7 
dohořívá 
Tak málo času zbývá, tak málo času zbývá 
Král uprchl do hor, v noci když všichni spali 
Proroci věštili, proroci varovali 

Ref: Pouští a pralesem, savanou i buší…
... 
Hlas se chvěje, srdce v krku buší 
Jdou lovci lebek, za nimi lovci duší 

1. Šaman čte z popela jen samé špatné zprávy 
Ženy vzaly šperky své a do země je zakopaly 
Muži stáda pobili a naházeli do jezera 
Jak dlouhá bude chvíle od rána do večera? 

Ref: Pouští a pralesem, savanou i buší…
... 
Hlas se chvěje, srdce v krku buší 
Jdou lovci lebek, za nimi lovci duší 
104

: Marie

1. C 
Marie! Já nespím, jsem na cestě celou Emi 
noc 
C 
Já nejsem z těch, co prosí, ani ten, kdo žebrá o poEmi 
moc 
Hmi 
Pluji k tobě se stěžněm vztyčeAmi 
ným  C 
 
G 
Mečem svým F 
jdu si tě Emi 
dobýt 

2. Věže kostelů se bortí a vlaky mění směr 
Na zem se snesla hejna ptáků bez křídel 
Moje loď se v bouři kymácí 
Do bot mi teče a nad hlavou hoří 

3. Posílám ti v láhvi pár nenapsanejch vět 
Nezdráhej se přijmout, jen to, a je to naposled 
Až vyjedou čtyři jezdci na koních 
Bude pozdě chtít se schovat 

4. Ledovce tají a moře zaplavuje zem 
Den je jak noc a noc je jako den 
Z nebe padá nekonečnej déšť 
Vichřice zuří a potopa trvá 

5. Tak oblékni si svoje šaty sváteční 
A dojdi až k té hoře, co do nebe ční 
A zbyde-li ti čas, tak volej do mraků 
Marie! Že nejsi poslední, žes byla prvá 
105

: O malém rytíři

R: Hmi 
Jede jede rytíř, D 
jede do kraje 
A 
Nové dobrodružství Hmi 
v dálce hledaje 
Neví co je bázeň, neví co je strach 
Má jen velké srdce a na botách prach 

1. G 
Jednou takhle v neděli, F# 
slunce pěkně hřálo 
Bylo kolem poledne, když tu se to stalo 
G 
Panáček uhodí A 
pěstičkou do stolu: 
Dosti bylo pohodlí a plnejch kastrólů! 
Hmi 
Ještě dneska stůjcostůj A 
musím na cestu se dát 
G 
Tak zavolejte sloužící a F#7 
dejte koně osedlat! 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

2. Ale milostpane! spráskne ruce starý čeledín 
Ale pán už sedí v sedle a volá s nadšením: 
Má povinnost mi velí pomáhat potřebným 
Ochraňovat chudé, slabé, léčit rány nemocným 
Marně za ním volá stará hospodyně: 
Vraťte se pane, lidi sou svině! 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …
3. Ale sotva dojel kousek za městskou bránu 
Z lesa na něj vyskočila banda trhanů 
Všichni ti chudí, slabí, potřební - no chátra špinavá 
Vrhli se na něj a bili ho hlava nehlava 
Než se stačil vzpamatovat, bylo málem po něm 
Ukradli mu co kde měl a sežrali mu koně 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

4. Vzhůru srdce! zvolá rytíř, nekončí má pouť 
Svou čest a slávu dobudu, jen z cesty neuhnout! 
Hle, můj meč! (a zvedl ze země kus drátu) 
A zde můj štít a přílbice! (plechovka od špenátu) 
Pak osedlal si pavouka, sed na něj, řekl Hyjé! 
Jedem vysvobodit princeznu z letargie 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

5. A šíleně smutná princezna sotva ho viděla 
Vyprskla smíchy a plácla se do čela 
Začala se chechtat až jí z očí tekly slzy 
To je neskutečný, volala, jak jsou dneska lidi drzý! 
O mou ruku se chce ucházet tahle figůra 
Hej, zbrojnoši, ukažte mu rychle cestu ze dvora! 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

6. Tak jede malý rytíř svojí cestou dál 
Hlavu hrdě vzhůru - on svou bitvu neprohrál 
I když král ho nechal vypráskat a drak mu sežral boty 
A děvka z ulice mu plivla na kalhoty 
Ve světě kde jsou lidi na lidi jak vlci 
Zůstává rytířem - ve svém srdci 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …
106

: Přijíždí posel

1. Ami 
Z ranního šera G 
kdesi E7 
nad obzorem 
Ami 
vynořil se jezdec G 
s bílE7 
ým praporem 
Ami 
Přijíždí posel G 
a rozhlíE7 
ží se v davu 
Ami 
Přijíždí posel G 
a nese E7 
dobrou zprávu 
[: Dmi 
Jenomže G 
zapomněl :] (3×)
[: Ami 
komu ji má G 
dátE7 
  :] (3×)
E7 
Komu má zprávu předat?Ami 
 

Ami G E7 (3x) 
Ami 

2. Od města k městu putuje celou zemí 
Zdálky už mává a volá: Otevřte mi! 
Tluče na bránu města a brána otevře se 
Přijíždí posel a lidem zprávu nese 
Jenomže zapomněl 
co měl vlastně říct 
Co tu měl vyřídit? 

3. Krajinou stínů jezdec bloudí světem 
Ve sněhu zbydou stopy - a stopy vítr smete 
Cesta je nekonečná, odnikud nikam vede 
Přijíždí posel a nikdy nedojede 
protože zapomněl 
kdo ho posílá 
Kdo ho posílá? 
107

: Vlaštovky

Dmi 
Každé jaro Ami 
z velké dáli 
B 
vlaštovky k nám F 
přilétaly, 
Dmi 
někdy až C 
dovnitř do staveAmi 
ní
Pod střechou se uhnízdily 
a lidé, kteří uvnitř žili, 
rozuměli jejich švitoření 

O dalekých krajích, hlubokých mořích, divokých řekách, 
o vysokých horách, které je nutné přelétnout, 
o nebeských stezkách, zářících hvězdách, o cestách domů, 
o korunách stromů, kde je možné odpočinout 

Jsme z míst, která jsme zabydlili, 
z hnízd, která jsme opustili, 
z cest, které končí na břehu 
Jsme z lidí i všech bytostí, 
jsme z krve, z masa, z kostí, 
jsme ze vzpomínek, snů a příběhů 

Jsme jako ti ptáci, z papíru draci, létáme v mracích 
a pak se vracíme zpátky tam, kde připoutaní jsme 
Jsme lidské bytosti z masa a kostí, jsme jenom hosti 
na tomhle světě - přicházíme, odcházíme 

A chceme mít jisto, že někde místo, že někde je hnízdo, 
odkud jsme přišli a kam zas potom půjdeme spát, 
že někde je domov, že někde je hnízdo, útulno čisto, 
že někde je někdo, kdo čeká na nás, na návrat 

Tam v dalekých krajích, v hlubokých mořích, v divokých řekách, 
ve vysokých horách, které je nutné přelétnout 
Tam v nebeských stezkách, v zářících hvězdách, na cestách domů, 
v korunách stromů, kde je možné odpočinout 
108

: 8.duben ´63

INTRO: 
E:|------------------10-9-12----14-15-14-12-10----------------------|
B:|-10-12-10------12---------12----------------12-10-10-12-10-------|
G:|----------12-9---------------------------------------------12-9--|
D:|-----------------------------------------------------------------|
A:|-----------------------------------------------------------------|
E:|-----------------------------------------------------------------|
Rec.: Je osmý duben třiašedesát…

1. Emi 
Zástupy sejdou k elektriHmi 
kám před šestou
Ami 
do továren blízko řeky, Emi 
na druhej břeh za prací
Emi 
Jen pán se sajdkárou Hmi 
jede cestou necestou
Ami 
a pak na dvůr nemocničEmi 
ní svoji čízu obrací

R: G 
Sníh padal D 
sníh a je to C 
dávno 
G 
smích ve tváD 
řích roC 
dičů
Ami 
nikdo tenkrát neG 
tušil, Emi 
co jsi vlastně C 
zač

2. Dlouhá chodba končí pokojem kde paní spí
vyčerpaná malým chlapcem co se právě narodil
pán nese růže a těší se jak půjde pít
daj mu zítra v práci áčko, snad jako že jen marodil

R: 

3. Dítě který kouká ještě šikmo ze dvou plín
naděje jen zřídka splní plán rodičů naivních
matku vraha Mrázka možná taky přepad splín
došlo jí že rodič dětí častokrát se mýlí v nich

R: 
109

: Básník

Intro: G G G Hmi 

1. G 
Chodím po Tatrách a dole roste hrách
a Hmi 
spacák jen mám, toulám se D 
sám
G 
V noci když je mráz luna bourá hráz
těch Hmi 
astrálních vět, jsem doktor všech věd
VčeG 
ra jsem ještě pil, teď slyším zvuky pil
a v Hmi 
dáli zvon bije, už nejsem zombie

R: Ami 
Vím, já to D 
vím, jsem G 
básník, já jsem básník
Ami 
Vím, já to D 
vím, jsem G 
básník, já jsem básník

2. Quo Vadis v ruksaku a blízkost hvězdokup
mě ladí do mol, dnes nejsem namol
až sejdu do dolin tak tvář si oholim
a pak zeptám se tě, vaši chtěj mít zetě
poruším celibát, nemusím se cely bát
to je víc než jistý, před Bohem jsem čistý

R: Vím, já to vím…
110

: Sovy v mazutu

Rec: G 
Tak jsme byli včeraD 
 na PortěC 
,D 
 
a když jsme se vraceli cestou domů,
tak jsme viděli dřevorubce,
jak porážej strom a ten strom plakal…

1. Proč medvěd pláče v dutině stromu,
veverky v depresi v hloží sedí,
květiny vadnou i tremp ztratil žracák,
trenýrky, sekyru, prezervativy, spacák.

Ref: Protože hů a hů a hů,
sovy v mazutu houkaj,
hů a hů a hů, úplně blbě koukaj.
2. Hajný jde sklesle lesní tišinou
a cestou sbírá umrlé zmije,
včera byl na Bábě a neví čí jsou,
jestli jsou to zmije nebo schizofrénie.

Ref: Protože hů a hů a hů, sovy v mazutu houkaj,
hů a hů a hů, úplně blbě koukaj.
111

: Kurtizána

1. Emi 
Jsi jenom člověk, co se C 
narodí 
v těle, kde tG 
ělo duši D 
ruší. 
Něco si vezme, něco zahodí 
jen tak jak jeho srdce buší. 

R1: Emi 
Nemám tě C 
znát, nemám mít D 
rád,
nehledat v kapce vína. 
Emi 
Nemám tě C 
znát, nemám mít D 
rád
barbína, balerína. 

2. Emi 
Za oknem prší, běží C 
Magion, 
oči jsou D 
pusté kurty z rána. 
Emi 
Lampa je nejkrásnější C 
lampion 
a ty jsi D 
bílá, černá vrána. 

R2: Říkaj, že neni žádná Marion, 
že není ctnostná kurtizána, 
že jsou jen stíny, ona a on, 
že jsou jen noci a rána. 

3. Jsem jenom člověk, co se narodí 
v těle kde tělo duši ruší. 
A každá rána ta se zahojí 
a každé ráno ti to sluší 

R1: Nemám tě znát nemám mít rád, 
až město pozhasíná. 
Nemám tě znát, nemám mít rád 
sejdem se u kasína. 

R2: Říkaj, že neni žádná Marion…

R: Nemám tě znát…
112

: Variace na renesanční téma

1. Ami 
Láska je jako F 
večernice G 
plující noční Ami 
oblohou,
zavřete dveře F 
na petlice, G 
zhasněte v domě všechny Ami 
svíce
a opevněte svoje F 
těla, G 
vy, kterým srdce Ami 
zkameněla.C G/H Ami C/G D F E Ami 
 

2. Láska je jako krásná loď, která ztratila kapitána,
námořníkům se třesou ruce a bojí se, co bude zrána,
láska je jako bolest z probuzení a horké ruce hvězd,
[:které ti oknem do vězení květiny sypou ze svatebních cest:].

3. Láska je jako večernice plující noční oblohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou …
113

: Hudsonský šífy

1. Ten, kdo Ami 
nezná hukot vody lopatC 
kama vířený
jako G 
já, jó, jako Ami 
já,
kdo hudsonský slapy nezná sírou G 
pekla sířený,
ať se Ami 
na hudsonský G 
šífy najmoutAmi 
 dá, G 
johG# 
ohoAmi 
.

2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel,
málo zná, málo zná,
ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: F 
Ahoj, páru tam Ami 
hoď,
ať G 
do pekla se dříve dohraAmi 
bem,
G 
joG# 
hoAmi 
ho, G 
joG# 
hoAmi 
ho.

3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků
jako já, jó, jako já,
ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil,
málo zná, málo zná,
kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: 

5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad
jako já, jó, jako já,
kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk,
kdo je sám, jó, jako já,
kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: + johoho …
114

: Píseň, co mě učil listopad

(originál od A dur)

1. C 
Málo jím a F 
málo spím a C 
málokdy tě F 
vídám, 
C 
málokdy si Emi 
nechám něco Dmi 
zdátG 
 
F 
Doma nemám C 
stání, už od Ami 
jarního F 
tání 
Bb 
cítím, že se blíži listoC 
pad, hm, hm, hm 

Ref: ListopadovýBb 
 písně F 
od léta už C 
slýchám 
vítr Dmi 
ledový F 
přinesl je k C 
nám 
Tak mě nečekej, dneska nikam nepospíchám 
listopadový písni naslouchám 

2. Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí, 
k zemi padá zlatý vodopád 
Pod nohama cinká to postrácané listí 
vím, že právě zpívá listopad. 

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…

3. Dál a dál tou záplavou co pod nohou se blýská 
co mě nutí do zpěvu se dát 
tak si chvíli zpívám a potom radši pískám 
píseň co mě učil listopad.

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…
115

: Pořekadla

1. G 
Rád bych se zeptal H7 
těch, kteří vědí
Emi 
proč místo zlatem C 
platíme mědí, 
G 
proč nejsme bílí a D 
proč jsme jen šedí,
C 
ti, co chytrou D 
kaši G 
jedEmi 
í, 
C 
určitě mi D 
odpověG 
dí:C 
 G 
 

R: Že z C 
nouze si žijem a Hmi 
milujem z nouze, 
H7 
zpíváme málo a Emi 
kecáme C 
dlouze 
a G 
tváře si myjem v D 
blátivý strouze, 
C 
když se čistá D 
nesežeG 
neEmi 
 
C 
ani v lese D 
u prameG 
ne.C 
 G 
 

2. Tak dlouho se džbánem, až ucho upadne, 
jablko od stromu daleko nepadne, 
než holub na střeše, líp vrabec v hrsti - 
- tohle mi jde proti srsti, 
zatraceně proti srsti. 

R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
nesežene, a ne že ne. 

3. Řekni mi, holka, čí je to vinou, 
že ty chceš jiného, on zase jinou, 
čím je to daný, že ti praví se minou, 
ti nepraví že se berou, 
potom se div nesežerou. 
R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
je to pravda, a ne že ne, 
že C 
cesty už jsou D 
vychozeG 
néEmi 
 
a uzené je vyuzené 
a pivo dobře vychlazené, 
žádná nouze vlastně není, 
tak načpak tohle pozdvižG 
ení?C 
 G 
 
116

: Plešatí pánové

1. E 
Plešatí Es 
pánové E 
na hrázi C#mi 
postáli 
F# 
říkaj si H 
že nemaj 
A 
na nohou E 
sandáli 
E 
Dámy a Es 
pánové 
E 
na břehu C#mi 
v povzdálí 
F# 
říkaj si: 
H 
Nás jejich A 
problémy E 
nepálí 

C#mi 
Zívají na břehu C6 
rybníka 
C6 
zívají C#mi 
na břehu C6 
v létě
C#mi 
zírají do vody 
C6 
do vody na mníka 
C#mi 
na břehu rybníka 
C6 
já tě 
E-Es-E 
znám 

2. Plešatí pánové neví co roupama 
házejí prasátka 
holejma hlavama 
Dámy a pánové ti ví co roupama 
házejí prasátka 
skleslejma bradama 
Zívají... 

Ref: 
E 
NÁŠ JE A 
HRAD, E 
MĚSTO A C#mi 
VES, 
F# 
KRÁLÚV JE F#7 
MOČÁL, H 
LOUKA A H7 
LES, 
H7 
JAK E 
BLÁHO E7 
VOU TO A 
VLÁDU F# 
MÁME, 
F#7 
VÍNO V RYBNÍKU H 
MÁÁÁÁ, 
E 
AŽ PŘÍDE A 
VÁLKA, TAK E 
BUDEM SI C#mi 
HRÁT, 
F# 
NA HOLOU F#7 
ROTU, CO HCHCE SE JÍ H7 
SPÁT, 
E 
A V ČELE JÁ E7 
BUDU A A 
BUDU SE F# 
SMáááT- 
ánébó 
E 
AŽ PŘÍDE A 
ARABE E 
LA… 

1. Plešatí pánové koupací čepice 
smeknou a pozdraví 
slušní jsou velice 
Dámy a pánové můry i jepice 
heknou a vo sebe 
ťuknou si sklenice 
Zívají…já tě zná á á m..

Ref: 
117

: Zpěvák na inzerát

Intro:F#m E Bm D F#m E Bm Db 
 

1. F#mi 
Moje jméno je Michal MareE 
da, 
Hmi 
četl jsem váš inzerátDb 
, 
F#mi 
přijíždím ryE 
chlíkem z ParduHmi 
bic (ze San Db 
Piega). 

2. Já nejsem žádnej dareba, 
nemusíte se mě bát, 
z vašeho zpívání je mi na nic, mi na nic, mi na nic. 

3. Moje jméno je Vašek Bláha,
umím číst a umím psát,
zatím, ale po Úvalech uklízím.

4. Jsem super těžká váha.
a měřím metr devadesát, 
tím pádem velkej rozhled nabízím, nabízím. 

- MEZIHRA - 

5. Moje jméno je Tomáš Hájíček,
doposud mě živil stát,
rád brouzdám v hájích pod Ještědem.

6. Mám z vousů hustej hájíček,
vypadám na stopadesát.
Krucipysk jak já bych zpíval každej den, každej den.

R: Hledá se F#mi 
zpěvák na inzerát, 
do naší nudný party, 
není to žádnej med, 
tak kdo z vás to zkusí. 
Ať je velkej tak akorát, 
ať je vtipnej a hraje karty, 
za to zpívat vůbec umět nemusí. 

Sólo: Doremifasolasido…

R: Hledá se zpěvák na inzerát, 
do naší nudný party, 
není to žádnej med, 
tak kdo z vás to zkusí. 

Ať je velkej tak akorát, 
ať je vtipnej a hraje karty, 
za to zpívat vůbec umět nemusí.

R2: Garantujem itinerář, 
plnej konzertů za honorář, 
taky svěží stravu stanic čerpacích, 
nabízíme i ubytování, 
v ceně je holka na koketování, 
a tisíce jinejch atrakcí.

R3: Hledá se zpěvák na inzerát, 
do naší nudný party, 
není to žádnej med, 
tak kdo z vás to zkusí. 

Je jasný, že bude rád,
za to nekonečný párty,
kdo z vás se první přihlásí.
118

: Pažitka

Intro: Asus2 C#mi Cmi F#mi D 

1. Krajina Asus2 
svádí k podzimním C#mi 
výletůmCm 
 
Tripům do F#mi 
mládí a častým Dsus2 
úletůmD (Dm7/add9) 
 

Barevný listí je rázem pestřejší
Hlavu ti čistí no a ty jsi bystřejší

Ref.: [: A 
Pašuješ zážitky
E                                (E/F#) 
Pašuješ všechno co se dá
F#mi 
Sáčky suchý pažitky
Dsus2 
Tomu se říká dobrá D 
nálada :] 

2. Hladina tůní pomalu vychladá
Je konec vůní a léto uvadá

Na stehna fenek dopadl dlouhý stín
Skončil čas trenek ale já zas něco vymyslím

Ref.: Pašuješ zážitky…

3. Kochám se chcaje překvapen výdrží
Té co mi ho saje a co mi podrží

Malinký flíček na kalhotách vydržím
Kalhot dost maje tyto poté vydražím

Ref.: Pašuješ zážitky…
5 Asus2 6 Dm7/add9
119

: Bastila

1. Emi 
Láska je nemoc C 
a pravda přítěž,
D 
ideje maska Hm 
za kterou leccos zmizí.
Slova jsou náboje pro ústa velký ráže,
peníze, náboženství - jak cesta, tak i cíl.

2. Srdce z olova, ruce od špíny,
hovna ze zlata zaplatí všechny viny,
na cestě po žebříku vedoucím do nebe
dobré je dolů kopat a smát se nad sebe.

Ref: Emi 
Bastila C 
padá D 
s ní hlavy Hm 
králů
C 
z chaosu D 
vzejde nový Hm 
řád,
Emi 
lůza se C 
baví D 
a nevěHm 
domky
C 
začíná D 
stavět nový Emi 
kriminál.

C D Hm 

3. Bůh zemřel mlčky první den války,
zbyli jen šamani a dobře ví jak na to,
nejvyšší umění – stvoření krávy z davu
a ta se krmí gesty a dojí moc a slávu.

4. "Všichni jsme bratři – ať žije svoboda"
jen jedna otázka: Co komu kolik za to?
"Všichni jsme bratři, ať žije svoboda"
Občane okamžik, co ty mně, co já tobě?

Ref: Bastila padá…

5. Zrozeni v kleci, v kleci i umřem
a klec všech klecí nosíme ve svý hlavě
nejvyšší spravedlnost – smutný pán na orloji
všichni jsme vzešli z prachu, tam si budem zas rovni…

Ref: Bastila padá… 
120

: Dobré časy

(capo 4)
1. Am 
Tak jako v době sucha G 
přichází F 
déšť
Am 
Po době špatné se G 
dobrá naF 
vrátí
Am 
Tráva se zazelená na G 
písku F 
pouští
Am 
Roztáhne duha G 
nad údoF 
lím
G 
A zase půjdou F 
karavany Am 
mraků
G 
Nesoucí náklad F 
vůní oriG 
entu 

2. Klikaté cesty jsou potulných pěvců
Přichází odtamtud, odejdou tam
Slova navléknou na nitky plamenů
Zbyde jen neklid, oharků pár
Až Slunce půjde z východu na západ
A nebe zahalí v purpuru E 
šál 

R: Am 
V době nedobě, G 
za časů F 
nečasů
Am 
Za věci prosté, G 
kdo tiše F 
zpívá
Am 
V době nedobě, G 
za časů F 
nečasů
Am 
Za lásku, za krásu, G 
za štěstí

Solo: píšťala
3. Do noci v zemi mlhy a stínů
Slova zní o vášni tisíce tváří
Tak jako voda, co na kámen padá
Tak jako bzučení divokých včel
Když nohy vítězů historii píšou
Trubadúr navléká otrhaný háv

R: V době nedobě, za časů nečasů…

4. A ze snů rostou mohutné stromy
S korunou plnou podivných písní
O době dobré, která se vrátí
Do místa nikdy v království nikde
Pod rouchem červánků a sametu noci
Rodí se legendy budoucích časů

R: V době nedobě, za časů nečasů…

R: V době nedobě, za časů nečasů
Za věci prosté, potichu zpívám
V době nedobě, za časů nečasů
Za lásku, za krásu, za štěstí …pro všechny
121

: Převrat v banánové republice

1. G 
Generál D 
Sancho C 
Grácia se D 
zmocnil G 
vláD C D 
dy
v Banánový republice někde uprostřed pralesa. 
Hlásili to po ránu ve zprávách a psali v novinách.
Banánová republika, kde není nic jinýho než banány (a armáda!)

R: Emi 
A já vám C 
říkám, že D 
z toho zase nekouká G 
nic doD 
brýho. 
Emi 
A já vám C 
říkám, že D 
banány teď budou [: G 
zas o něco D 
dražší :] (3×)

2. Generál Sancho Grácia stojí na balkóně 
a hází po lidech slibama, že bude líp. 
A lidi vyskakují a lidi jsou rádi, 
ale byli by radši, kdyby po nich házel koláče (a řízky!)

R: A já vám říkám… 

3. V Banánový republice je dneska hrozně veselo, 
generála Sancho Gráciu hodili lidi z balkónu 
a ním jeho poskoky a patolízaly 
a armáda složila zbraně, no to je veselo (veselo, veselo)

R: A já vám říkám… 

4. "Dámy a pánové, ta svržená vláda sedí momentálně v hostinci U exilu 
a nalejvá si hlavy banánovým vínem a přemýšlí,
přemýšlí jak se dostat zpátky k moci. No, když bude dost dlouho přemejšlet, 
tak určitě na něco přijde, co třeba takhle vojensko-politický převrat." 

R: A já vám říkám…
122

: A deus

1. Emi 
Zachraň mě, zachraň mě v poutech, ne v bolesti, 
H 
zachraň mě, zachraň mě v Bohu, ne v neřesti, 
Ami 
miluj mě, miluj mě, ať je mi do pláče, 
H 
miluj mě, miluj mě rychlostí tryskáče. 
Emi 
Rezavý kamínka, Ami 
horký jak vzpomínka, 
D 
hřejou si pro sebe H 
a já chci do nebe. 

Ref: Emi 
Lé le lo leu, voce me pertenAmi 
ceu, 
algum H 
día voce me querí a nos olhos teG 
us me diz a H 
deus 

2. Po horách, po vodách, ach, ty mé blouznění, 
oheň a vichřice, na prach se proměním, 
klopýtej, pospíchej, mraků se dotýkej, 
v míru, ne v souboji, kde letí sokoli. 
Jen stará písnička sedá mi na víčka 
a v rytmu valčíku berem už za kliku. 

Ref: Lé le lo leu…

3. Zachraň mě, zachraň mě, na prach se proměním, 
miluj mě, miluj mě, slíbím ti cokoliv, 
v míru, ne v souboji, ať je mi do pláče, 
kde letí sokoli rychlostí tryskáče. 
Rezavý kamínka… nebe. 

Ref: Lé le lo leu…

4. Slyšíš mé modlení – miluj mě, miluj mě, 
na prach se proměním, zachraň mě, zachraň mě, 
v míru, ne v souboji, ať je mi do pláče, 
to letí sokoli rychlostí tryskáče. 
Jak stará písnička sedaj mi na víčka 
dnes samí andělé, to že je neděle. 

Ref: Lé le lo leu…
123