Šán19 - 2. turnus

21. 11. 2024

: Tereza (Osamělý město)


1. Ten C 
den, co vítr D 
listí z města G 
svál,  
můj C 
džíp se vracel, D 
jako by se Emi 
bál, 
že C 
asfaltový D 
moře odliv G 
má 
a C 
stáj že svýho D 
koně nepoE 
zná. 

R: Řekni, G 
kolik je na světě, kolik je takovejch D 
měst, 
řekni, Ami 
kdo by se vracel, všude je tisíce Emi 
cest, 
tenkrát, G 
když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě D 
máš, 
tenkrát Ami 
ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků Emi 
dáš 
napoD 
sled, napoG 
sled. 

2. Já z dálky viděl město v slunci stát 
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát, 
proč vítr mlátí spoustou okenic, 
proč jsou v ulici auta, jinak nic? 

R: Řekni… 

3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut 
zaznívá odněkud něžný tón flaut 
a v závěji starýho papíru 
válej' se černý klapky z klavíru. 

R: Řekni… 

4. Tak loudám se tím hrozným městem sám 
a vím, že Terezu už nepotkám, 
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí 
a vosamělý město mlčící. 

R: Řekni… 
1

: Jarní tání

1. Když první Ami 
tání Dmi 
cestu sněhu C 
zkříží
a F 
nad leDmi 
dem se E7 
 voda objeAmi 
ví.
Voňavá zem se sněhem tiše plíží
tak nějak líp si balím, proč bůhví.

R: Přišel čas F 
slunce, G 
zrození a C 
tratí
na kterejch F 
potkáš G 
kluky ze všech C 
stranE7 
 
/:Hubenej Ami 
Joe, Čára, Ušoun se ti Dmi 
vrátí
oživne F 
kemp, E7 
 jaro vítej k Ami 
nám. :/

2. Kdo ví jak voní země, když se budí
pocit má vždy jak zrodil by se sám.
Jaro je lék na řeči, co nás nudí
na lidi, co chtěj zkazit život nám.

R: Přišel čas slunce …

3. Zmrznout by měla, kéž by se tak stalo
srdce těch pánů, co je jim vše fuk.
Pak bych měl naději, že i příští jaro
bude má země zdravá jako buk. 

R: Přišel čas slunce …
2

: Rozárka

1. Ami 
Nikdy neF 
řikej, že víš jak mi Emi 
je
s prázdnym Ami 
žaludkem, v žilách
víc Dmi 
vína než Emi 
krve. Ami 
Píšu tvůj F 
osud,
G 
propustku Ami 
do pekel, pálim ti Dmi 
cejch
a v rukou mám Emi 
kosu,
rozárAmi 
ko!

2. Řikej že víš jak mi je…
Ami 
 Emi 
 Ami 
 Emi 
 

3. Ami 
Tisíckrát F 
v noci budí ze Emi 
spaní
zlej Ami 
pocit že sklání se Dmi 
někdo nad Emi 
tebou.
Ami 
Pijem na zdraF 
vý G 
i na ty Ami 
bolavý
z nás, Dmi 
dostal je čas, maj to Emi 
za sebou,
rozárAmi 
ko! 

4. V noci, budí ze spaní zlej pocit…

Outro: [: Ami 
pijem na zdraF 
vý G 
i na ty Ami 
bolavý
z Emi 
nás, rozárAmi 
ko!… :]
3

: Ještě jedno kafe

1. Máš Emi 
sladkej dech a oči, kterým D 
patří svatozář,
a C 
vlasy máš jak hedvábí, když je H7 
vhodíš na polštář,
ale Emi 
já se o tvou lásku ani D 
vděčnost neprosím,
ty C 
děkuješ jen hvězdám a jseš H7 
věrná jenom jim.

R: C 
Ještě jedno kafe bych si H7 
dal,
C 
ještě jedno kafe, kruciH7 
nál, než pojedu Emi 
dál. D 
 C 
 H7 
 

2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,
a taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,
a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,
jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…
4

: Zatanči

1. Emi 
ZatanG 
či, má milá, D 
zatanči Emi 
pro mé oči,
zatanG 
či a vetkni D 
nůž do mých Emi 
zad,
ať tvůj G 
šat, má milá,D 
 ať tvůj šat Emi 
na zemi skončí,
ať tvůj G 
šat, má milá, D 
rázem je Emi 
sňat.

R: Emi 
ZatanG 
či, jako seD 
 okoloEmi 
 ohně tančí,
zatanG 
či jako D 
na vodě Emi 
loď,
zatanG 
či jako to sD 
lunce mezi Emi 
pomeranči,
zatanG 
či, a D 
pak ke mně Emi 
pojď.

2. Polož dlaň, má milá, polož dlaň na má prsa,
polož dlaň nestoudně na moji hruď,
obejmi, má milá, obejmi moje bedra,
obejmi je pevně a mojí buď.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…

3. Nový den než začne, má milá, nežli začne,
nový den než začne, nasyť můj hlad,
zatanči, má milá, pro moje oči lačné,
zatanči a já budu ti hrát.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…
5

: Lilie

capo3. 
1. Ami 
Než zavřel bránu, oděl se do oceli E 
a zhasil svíAmi 
ci,E 
 
Ami 
bylo už k ránu, políbil na posteli E 
svou ženu spíAmi 
cí, 
/:spaC 
la jak víla, G 
jen vlasy halily ji, 
Ami 
jak zlatá žíla, F7 
jak jitra v E 
Kastilii, 
něAmi 
žná a bílá jak rosa na lilii, F 
jakE 
 luna bdíAmi 
cí. :/ 

2. Jen mraky šedé a ohně na pahorcích - svědkové němí, 
lilie bledé svítily na praporcích, když táhli zemí, 
/:polnice břeskné vojácká melodie, 
Potoky teskné - to koně zkalili je, 
a krev se leskne, když padla na lilie kapkami třemi. :/ 

3. Dozrály trnky, zvon zvoní na neděli a čas se vleče, 
rezavé skvrnky zůstaly na čepeli u jílce meče, 
/:s rukama v týle jdou vdovy alejemi, 
za dlouhé chvíle zdobí se liliemi, 
lilie bílé s rudými krůpějemi trhají vkleče. :/  
6

: Kluziště

1. C 
StrejčeEmi7/H 
k kovářAmi7 
 chytilC/G 
 kleštFmaj7 
ě, uštíp' C 
z nočFmaj7 
ní oblG 
ohy 
jC 
ednu mEmi7/H 
alou kaAmi7 
pku dC/G 
eště, tFmaj7 
a mu spC 
adla pFmaj7 
od nohG 
y, 
nC 
ejdřív Emi7/H 
ale chyAmi7 
til slC/G 
inu, tFmaj7 
ak šáh' kC 
amsi prFmaj7 
o pivoG 
, 
pC 
ak přitEmi7/H 
áhl kovAmi7 
adlinC/G 
u a Fmaj7 
obrovsC 
ký kladFmaj7 
ivo.  G 
 

Ref: Zatím C 
tři bílé Emi7/H 
vrány Ami7 
pěkně za seC/G 
bou 
kolem Fmaj7 
jdou, někam C 
jdou, do rytD7 
mu se kývaG 
jí, 
tyhle C 
tři bílé Emi7/H 
vrány Ami7 
pěkně za seC/G 
bou 
kolemFmaj7 
 jdou, někamC 
 jdou, nedFmaj7 
ojdou, nedoC 
jdou. 

2. Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerem, 
pak tu kapku všude rozstřík' jedním mocným úderem, 
celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi 
na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami. 

Ref: Zatím tři bílé vrány pěkně za sebou…

3. Zpod víček mi vytrysk' pramen na zmačkané polštáře, 
kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře, 
Kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází, 
do kalhot si čistí ruce umazané od sazí. 

Outro: Zatím tři bílé vrány…
7

: Ráda se miluje

capo2. 
R: RAmi 
áda se miluje, rG 
áda jC 
í, rF 
áda si jEmi 
enom tak zpAmi 
ívá,
vrabci se na plotě hG 
ádajC 
í, kF 
olik že čEmi 
asu jí zbAmi 
ývá.

1. NF 
ež vítr dostrká k C 
útesu tF 
u její legrační bC 
árkE 
u
a PAmi 
ámbu si ve svým nG 
otesC 
u F 
udělá jEmi 
en další čAmi 
árku.

R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …
8

: Čtyři malý plyšáci

1. Ami 
Čtyři malý E 
plyšáci u Ami 
báru seE 
 bratří, 
C 
pijí, pijí G 
na účet Ami 
dětí, kterým E 
patří.  

Ref: 
[: LiAmi 
monádu, ciE 
tronádu, coAmi 
lu, fantu, čoE 
koládu, 
C 
minerálku, pG 
ívečko, kAmi 
ávičku a vE 
ínečko :]  
Jen si dejte co chcete, ještě jednAmi 
ou rE 
epAmi 
ete. 

2. Dmi 
Čtyři malý A 
plyšáci uDmi 
 baru se A 
bratří, 
F 
pijí, pijí C 
na účet, Dmi 
dětí kterým A 
patří.  

Ref: 
Ref: 
9

: Omnia vincit Amor

1. Dmi 
Šel pocestný kol C 
hospodských Dmi 
zdí,
F 
přisedl k nám a C 
lokálem F 
zní
Gmi 
pozdrav jak svaté Dmi 
přikázáC 
ní:
Dmi 
omnia C 
vincit Dmi 
Amor.

2. Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své vzal
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák F 
pálí, C 
nesleví Dmi 
nic,
štěstí v F 
lásce C 
znamená F 
víc,
všechny Gmi 
pány F 
ať vezme C 
ďas!A7 
 
Dmi 
Omnia C 
vincit Dmi 
Amor.

3. Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč,
omnia vincit Amor.

4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli plášť,
vtom kdosi krví napsal ten vzkaz:
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák pálí…
5. Já prošel každou z nejdelších cest,
všude se ptal, co značí ta zvěst,
až řekl moudrý: Pochopíš sám
omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.

R: Zlaťák pálí…

6. Teď s novou vírou obcházím svět,
má hlava zšedla pod tíhou let,
každého zdravím větou všech vět:
omnia vincit Amor, omnia vincit Amor …
10

: Třináctka

1. Zve Emi 
válčit mě pan D 
maršál sám,
v C 
mládí je má H7 
síla, milá,
Emi 
víš, jak rád tě D 
mám, a až se vrátím,
C 
třináct růží H7 
na polštář ti Emi 
dám.

R: [: Už mi to i G 
táta říkal: D 
koukej žít,
v Emi 
neštěstí i Hmi 
štěstí mít,
C 
chlap, a neznej G 
klid,
a tarokovou Ami 
třináctku,
tu H7 
musíš v kapse Emi 
mít. :]

2. Já dávno o své slávě sním,
vínem vlast mě křtila, milá,
Turka porazím, a až se vrátím,
zlatek třináct na stůl vysázím.

R: Už mi to i táta říkal…

3. Už v šenku jsem se prával rád,
však jsi při tom byla, milá,
nechtěj osud znát, když nevrátím se,
dej mi z věže zvonit třináctkrát.

R: Už mi to i táta říkal…
11

: Chtít chytit vítr

CAPO III
capo: III

1. Emi 
Už dlouho C 
se mi G 
zdá, že Dsus2 
ztrácím cenuEmi C G 
 
Emi 
africkejm C 
dětem G 
hlad Dsus2 
nezaženuEmi C G 
 

2. zabloudil jsem lhostejností, nevím jak najít cestu zpět
jmenuju se po tátovi, je mi třicet let (2×)

3. o mě se v dětství báli celou neděli
můj táta s mámou možná veděli

4. Emi 
že jako C 
malé G 
pimprDsus2 
le
Emi 
do svojí C 
velké G 
škatuDsus2 
le
Emi 
aspoň na C 
chvíli G 
budu chtít Dsus2 
chytit vítrEmi 
 C 
 G 
 

mezihra: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C 

5. hledal jsem věc za kterou se dá bojovat
myslel jsem že má cenu na muže si hrát

6. pak během jednoho dne jsem poznal, že asi né,
že je to horší než chtít chytit vítr

7. nebudu mít dost sil, zmizím do ticha
v poslední chvíli možná chytím vítr

8. a vítr chytí mě odletíme společně
a těm které tu necháme zbude vítr (2×)

solo: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C 

ad.libitum: 
Emi C G Dsus2 

Emi C G Dsus2
12

: Nagasaki Hirošima

Capo 1 (tzn reálně od D#): 

1. D 
Tramvají A 
dvojkou G 
jezdíval jsem A 
do ŽideD 
nicA G A 
 
z D 
tak velký A 
lásky G 
většinou A 
nezbyde Hmi 
nic 
z G 
takový D 
lásky G 
jsou kruhy D 
pod očiA 
ma 
a D 
dvě spálený A 
srdce - G 
Nagasaki A 
HirošiD 
maA G A 
 

2. Jsou jistý věci co bych tesal do kamene 
tam kde je láska tam je všechno dovolené 
a tam kde není tam mě to nezajímá 
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 

3. Já nejsem svatej ani ty nejsi svatá 
ale jablka z ráje bejvala jedovatá 
jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima 
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 

4. Tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic 
z tak velký lásky většinou nezbyde nic 
z takový lásky jsou kruhy pod očima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima

D A G Hmi
13

: Něgdy

Intro: E:|----13--10--------------------
H:|-10--------13--10h13p10--8h10-

sloka: E:|------------------------------------------------------------------
H:|------------------------------------------------------------------
G:|--------------------------------2---------2-----6--6---6--6---6---
D:|-7---------7-----3------3--3------3--3--3------------7------7---7-
A:|---5--5--5---5-----1--1------1------------------------------------
E:|------------------------------------------------------------------
1. Ami 
něgdy nejdu F 
spát
Ami 
a motám se měsE 
tem
a myslím na to co jsem
a hlavně na to co nejsem
spěchat není kam a proč
mně nejede žádný vlak
a kdyby přece náhodou
raději odvrátím zrak

R: Ami 
podle koF 
lejí se vC 
racím doG 
mů
brečím jak ženská směju se tomu
vylejzá slunko nad panelák
bysem rád jednou vylez - taky tak
je neděle ráno a zvony zvoní
nevěřím ničemu ale TEĎ hlavu skloním
vylejzá slunko nad panelák
jak bysem rád jednou vylez - taky tak

2. všechny cesty prý
odněkud někam vedou
mě ale teďka spíš
ruce v kapsách zebou
a nenapadá mě nic
žádný věty žádný slova
co se dá dělat lepšího
než každý ráno zkoušet to znova a znova ?

R: podle kolejí …
14

: Hvězda na vrbě

1. Kdo se Ami 
večer Emi 
hájem Ami 
vrací 
F 
Ten ať Emi 
klopí G7 
zraC 
ky Emi 
 
G 
Ať je Ami 
nikdy Emi 
neoAmi 
bracíDmi 
 
K G7 
vrbě Emi 
křivolaE 
ký A 
 C 
 Emi 
 

G 
Jinak Ami 
jeho Emi 
oči Ami 
zjistí 
F 
I když Emi 
se to G7 
neC 
zdáEmi 
 
G 
Že na Ami 
vrbě Emi 
kromě Ami 
listí 
Dmi 
Visí F 
malá hvězdaAmi 
 

R: ViděC 
li jsme jednou v F 
lukách 
Plakat C 
na tý vrbě F 
kluka 
Který Dmi 
pevně věřil B7 
tomu 
Že ji D7 
sundá z toho G7 
stromuEmi 
 

2. Kdo o hvězdy jeví zájem 
Zem když večer chladne 
Ať jde klidně přesto hájem 
Hvězda někdy spadne 

Ať se pro ní rosou brodí 
A pak vrbu najde si 
A pro ty co kolem chodí 
Na tu větev zavěsí
15

: Studený Nohy

1. Ami 
PrEmi 
ší, Dmi 
choulím se Emi 
do svrchníku,
Ami 
než se Emi 
otočím F 
na podG 
patku 
zalesknou se světla na chodníku,
jak pětka na věčnou oplátku. 

2. Slyším kroky zakletejch panen, 
to je vínem, to je ten pozdní sběr, 
každá kosa najde svůj kámen,
to je vínem, ber mě, ber. 

R: Studený F 
nohy E 
schovám doma Ami 
pod peřinou
a ráno F 
kafe dám si E 
hustý jako Ami 
tér,
přežiju F 
tuhle neděE 
li tak jako Ami 
každou jinou,
na koho F 
slovo padne, E 
ten je soliD 
tér. Ami 
 

3. Broukám si píseň o klokočí, 
prší a dlažba leskne se, 
je chladno a hlava, ta se točí,
jak světla na plese. 

R: Studený nohy… 

4. Tak mám a nebo nemám kliku,
zakletá panna směje se
a moje oči, lesknou se na chodníku,
jak světla na plese. 

R: Studený nohy…
16

: Panenka

1. Emi 
Stanu se C 
myšlenG 
kou a budu v D 
Tobě
Emi 
Budeš mou C 
milenG 
kou výhleD 
dově
Emi 
Budeš můj C 
druhej G 
hlas pro tuhle D 
píseň
Jsi Emi 
krásnáC G 
 D 
Bože, jsi Emi 
krásná C G D 
 

2. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se kdoví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: G 
Jako by nebylo nicD 
, Emi 
mám pocit že jsi se C 
bála
G 
Svůj život bez hranicD 
, Emi 
jsi hrálaC 
 
G 
Panenku klidně si nechD 
, Emi 
stejně vim, v noci Tě C 
hřála
G 
dvě světla na vokD 
nech, Emi 
vzplálaC G D 
 

3. Tak trochu sobecká, dost možná nebezpečná
Svět jako groteska, néééé-vděčná
Nevěříš na pocity, to jsi ty!
Tak krásná 
Bože, jsi krásná  

4. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se bůhví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: Jako by nebylo nic, mám pocit že jsi se bála
Svůj život bez hranic, jsi hrála
Panenku klidně si nech, stejně vim, v noci Tě hřála
dvě světla na voknech, vzplála
17

: Krasojezdkyně

1. F#mi 
Přijel jsem D 
na chvíli E 
pozdravit C#7 
přátele
F#mi 
Po hospodách D 
vést silácké E 
řeči C#7 
 
F#mi 
Představení D 
skončilo, E 
zítra je C#7 
neděle
F#mi 
Odplouvám C#7 
do bezpeF#mi 
čí

2. Bolestí jednoho je druhého štěstí
Co nelze vyslovit, to voní po neřesti

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů
Lotova dcero oděná do šarlatu
Kdo smí se dotknout lemu od tvých šatů?
Jsem na cestě a toužím po návratu

3. Čas je šarlatán a věci sotva změní
Tahleta zastávka byla jen na znamení
Naše cesty už se asi těžko skříží
Hledám tě v Babylóně, a ty jsi v Paříži

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…
18