Matějovec 2024

19. 5. 2024

: Sluneční hrob

@85bpm

E 
Usínám a 
F#mi 
chtěl bych se vrátit 

o něG#mi 
jakej ten rok zpát
F#mi 
ky

E 
bejt zase malým 
F#mi 
klukem 

kterej si G#mi 
rád hraje a který je 
F#mi 
s tebou
E 
 


{mezihra

E 
Zdá se 
F#mi 
mi 
G#mi 
je to 
F#mi 
moc let 

E 
já byl 
F#mi 
kluk, 
G#mi 
kterej 
F#mi 
chtěl 

E 
Zná
F#mi 
ti svět 
G#Mi 
s tebou 
F#mi 
jsem si hr
E 
ál …


E 
Vrátím 
F#mi 
se a chtěl 
G#mi 
bych 
F#mi 
rád

E 
být s 
F#mi 
tebou 
G#mi 
zavzpo
F#mi 
mínat 

E 
Mám 
F#mi 
teď 
G#mi 
ale 
F#mi 
zprávu zlou
E E7 
 


C#mi 
Su
D#mi 
chá 
A 
hlína 
G#mi 
ta
F#mi 
dy

C#mi 
Nevz
D#mi 
klí
Ami 
čí bez 
G#mi 
vo
F#mi 
dy

G#mi 
Já na ni 
F#mi 
poklekám 
G#mi 
vzpomínkou poc
H 
ta se vzdává
E 
Loučím 
F#mi 
se a ně
G#mi 
co 
F#mi 
však tam 
E 
zůstalo 

F#mi 
z těch 
G#mi 
našich 
F#mi 
dnů

E 
já 
F#mi 
teď vím, 
G#mi 
věrný 
F#mi 
zůstanu
E E7 
 


C#mi 
Su
D#mi 
chá 
A 
hlína 
G#mi 
ta
F#mi 
dy

C#mi 
Nevz
D#mi 
klí
Ami 
čí bez 
G#mi 
 vo
F#mi 
dy

G#mi 
Já na ni 
F#mi 
poklekám 
G#mi 
vzpomínkou poc
H 
ta se vzdává


E 
Loučím 
F#mi 
se a ně
G#mi 
co však tam 
E 
zůstalo 

F#mi 
z těch 
G#mi 
našich 
F#mi 
dnů

E 
já teď 
F#mi 
vím, 
G#mi 
věrný 
F#mi 
zůstanu
E 
 


mezihra

solo

C#mi 
Su
D#mi 
chá 
A 
hlína 
G#mi 
ta
F#mi 
dy

C#mi 
Nevz
D#mi 
klí
Ami 
čí bez 
G#mi 
 vo
F#mi 
dy

G#mi 
Já na ni 
F#mi 
poklekám 
G#mi 
vzpomínkou poc
H 
ta se vzdává


Nemohu spát a probouzím se
a zase se nemohu ubránit myšlence vrátit se o nějakej ten rok zpátky
bejt zase malým klukem, který si rád hraje, který je s tebou.

dohra
 
E7 
 
1

: Rychlé Šípy

1. Emi 
Můj život je hned plný nesnází, 

A 
na jaře když duben přichází, 

já C 
vracím se do poválečnejch let, 

kdy Emi 
vycházel náš starý dobrý Vpřed, 

já G 
žlutý kvítek za klopu si dám 

Ami 
píseň Vontů tiše zabroukám, 

do D 
Stínadel se šerem vypravím
Dsus4 
 
D 

snad Emi 
potkám cestou Losnu, co já 
H7 
vím. 


2. Dunivá Kateřina burácí 
a Široko má dávno po práci, 
jen já se vracím Myší pastí sám, 
nevím, co s ježkem v kleci dělat mám. 
Bohouš, Dlouhé Bidlo, Štětináč, 
pan Fišer pustil z okna květináč, 
Jan Tleskač, Jiří Rymáň a tak dál, 
pan Foglar tohle nikdy nenapsal. 

3. To Rychlé šípy sami byli v nás 
a žlutý kvítek symbolem byl krás, 
co nemůže nám nikdy nikdo vzít, 
kdo kopal studnu, aby druhej moh' pít. 
Snad jednou až se jaro navrátí, 
můj život píseň Vontů obrátí, 
já svobodný a čistý půjdu dál 
a směšný bude ten, kdo se mi smál. 

4. Tak Mirek Dušín s Červenáčkem jdou 
a Jindra Hojer s Jarkou Metelkou, 
za nima Rychlonožka s Bublinou, 
naší krásnou chlapeckou krajinou. 

G 
Duj, 
D 
duj, 
C 
duj, fujaro vítě
Emi 
zná. 


Dsus4
2

: Franky Dlouhán

1. C 
Kolik je smutného, když 
F 
mraky černé 
C 
jdou

lidem nad G7 
hlavou 
F 
smutnou dálavou
C 
.

Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
za čas odletěl, každý zapomněl.

R: C 
Měl kapsu 
G7 
prázdnou Franky Dlouhán,

po státech F 
toulal se jen 
C 
sám a že

byl F 
veselej, tak 
C 
každej měl ho 
G 
rád.

Tam ruce k F 
dílu mlčky přiloží a 
C 
zase jede 
Ami 
dál.

F 
každej kdo s ním 
G 
chvilku byl,

tak F 
dlouho 
G7 
se pak 
C 
smál.


2. Tam kde byl plač tam Franky hezkou píseň měl
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj
Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál …

R: Měl kapsu prázdnou …

3. Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíraček zněl … 

R: Měl kapsu prázdnou …
3

: Dlažební kostka

C 
Šel pes do lesa a potkal dlažební kostku

F 
Šel pes do lesa a potkal dlažební 
C 
kostku

G 
Dlažební kostko 
F 
kam jdeš

Já jdu C 
do lesa
G 
 


Dlažební kostko vždyť ty nemáš nohy
Dlažební kostko vždyť ty nemáš nohy
Já nemám nohy
Ale ty máš parohy

(celé pomalu zrychlovat do zblbnutí)
4

: František

{145bpm
}


Intro: G C G C 

1. G 
Na hladinu rybníka svítí sluníčko
C 
 

Emi 
A kolem stojí v hustém kruhu 
G 
topoly

Ami 
Které tam zasadil jeden hodný 
Hmi 
člověk

Ami 
Jmenoval se František 
D 
Dobrota


2. František Dobrota, rodák z blízké vesnice
Měl hodně dětí a jednu starou babičku
Která když umírala tak mu řekla: "Františku,
teď dobře poslouchej, co máš všechno udělat!"

R: 3 x [: C 
Balabambam, balabambam
C D C 
 
 :]
Ami 
kolem rybníka nahusto nasázej 
D 
topoly 


3. František udělal všechno co mu řekla
A po snídani poslal děti do školy
Žebřiňák s nářadím dotáhl od chalupy k rybníku
Vykopal díry a zasadil topoly

4. Od té doby vítr na hladinu nefouká
Takže je klidná jako velké zrcadlo
Sluníčko tam svítí vždycky rádo
protože tam vidí Františkovu babičku

R: 
5

: Jednou ráno

Dmi 
Jednou 
Gmi7 
ráno 
A7+ 
přišel 
Dmi7 
vítr,

G7 
vzal si 
B 
střechu 
A7+ 
i s pokrý
Dmi7 
vačem

G7 
i s klempí
Bmaj7 
řem 
A7+ 
i s komi
Dmi7 
níkem.

G7 
jenom 
Bmaj7 
dláždič 
A7+ 
zůstal do
Dmi 
le. 


Gmi7 
 
A7+ 
 
Dmi7 
 
G7 
 
Bmaj7 
 
A7+ 
 
Dmi 
 


Zůstal dole, chodník dláždil,
plival na zem a byl sprostý.
Kamarádi někam letí a on tady
A7+ 
musí 
Dmi7 
klečet 
G7 
a on 
Bmaj7 
tady 
A7+ 
musí 
Dmi7 
klečet.
6

: Nad stádem koní

@155bpm

1. D 
Nad stádem 
A4 
koní
A Em 
 
podkovy G 
zvoní, zvoní,

D 
černý vůz vle
A4 
čou
A Em 
 
a slzy G 
tečou. A já volám:

D 
"Tak neplač, m
A4 
ůj 
A 
kamaráde,
Em 
 
 náhoda je G 
blbec, když krade."

D 
Je tuhý jak 
A4 
veka a 
A 
 
řeka ho splaví.Em 
 
 Máme ho G 
rádi. No tak 
C 
co, tak 
G 
co, tak 
A4 
co?


2. D 
Vždycky si př
A4 
ál, 
A 
až bude popel,
Em 
 
 i s kytaG 
rou

D 
vodou ať pla
A4 
vou, j
A 
en žádný hot
Em 
el, s křížkem nad hla
G 
vou.

D 
Až najdeš mís
A4 
to, 
A 
kde je ten pramen
Em 
 
 a kámen, co prasG 
ká,

D 
budeš mít jis
A4 
to, 
A 
patří sem pope
Em 
l a každá 
G 
láska. No tak 
C 
co, tak 
G 
co, tak 
A4 
co?


3. D 
Nad stádem 
A4 
koní
A 
  
Em 
 podkovy 
G 
zvoní, zvoní,

D 
černý vůz vle
A4 
čou
A 
  
Em 
 a slzy te
G 
čou. A já šeptám:

D 
Vysyp ten pope
A4 
l, 
A 
kamaráde,
Em 
 do bílé 
G 
vody, vody,

D 
vyhasnul kote
A4 
l a 
A 
náhoda je 
Em 
štěstí od podko
G 
vy. 
D G D G 
 


Vysyp ten D 
popel, 
A 
kamará
G 
de, do bílé 
D 
vody, 
A 
do vo
G 
dy,

vyhasnul D 
kotel a 
A 
náhoda je
Em 
 štěstí od podko
G 
vy.

Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, do vody,
vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.  
Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, do vody,
vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.

sloka:  D Dsus2 Asus4 Asus2 Emi G
bridge:  C G A
outro:  D Asus4 G
D Asus4 Emi G
phrasing: 1 D, 2 Dsus2, 3 Asus4, 4 Asus2, 5-6 Emi, 7-8 G
7

: Racci

1. Emi 
Tak dlouho volal
Emi/F# 
 racek
G 
do prázdna

Hmi 
až z prázdna lásku přivo
A 
lal

Ten příboj doplul sem až z dna
dva racci tančí u mola.

2. Noc barví moře sametovou tuší
potom on vzlétne, ona netuší
zda už ji opustil
či pro ni hledá bezpečí.

3. A vše je jedno, vše je dobře
že moře nikdy nemlčí
Ránu co nechá jedna vlna
vždy další vlna vyléčí

R: Já a ty, vlna za vlnou
to moře mává křídly
Já a ty, vlna za vlnou
to moře mává křídly
Já a ty, vlna za vlnou
to moře mává křídly

4. Stařičký démon Poseidon
vidlice místo obočí
a v očích mořské propasti
hlídá ať láska, nikdy neotročí
Ať vlna za vlnou
nežene srdce do pastí

R: Já a ty, vlna za vlnou
to moře mává křídly
Já a ty, vlna za vlnou
to moře mává křídly
Já a ty, vlna za vlnou
to moře mává křídly
8

: Mezi horami

1. [: Gmi 
Mezi horami lipka zelená :]

[: B 
Zabili Janka, 
F 
Janíčka, 
Gmi 
Janka miesto 
Gmi/F 
jele
Gmi 
ňa :]


2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]
9

: Malování

@105bpm

intro kytaraDmi 

intro housle

1. Dmi 
Nesnaž se, znáš se, 
B 
řekni mi 
C 
co je ji
Dmi 
ný, 

jak v kleci máš se B C 
 
pro nevinný 
Dmi 
noci dlouhý 
B 
jsou plný 
C 
touhy a 
Dmi 
lásky nás dvou
B 
 


2. C 
Všechno hezký 
Dmi 
za sebou mám, 

B 
můžu si 
C 
za to 
Dmi 
sám, 

B 
v hlavě 
C 
hlavolam, 

Dmi 
jen táta a máma 
B 
jsou s 
C 
náma, 

Dmi 
napořád s náma 
R: B 
To 
C 
je to tvoje 
Dmi 
malování 
B 
vzdušnejch 
C 
zámků,

Dmi 
malování po 
B 
zdech holejma 
C 
rukama tě 
Dmi 
nezachrání, 

už B 
máš na ka
C 
hánku, 
Dmi 
nezachrání, už jseš 
B 
na zá
C 
dech, 

je to Dmi 
za náma, ty čteš 
B 
poslední 
C 
stránku, 

Dmi 
za náma, 
B 
na 
C 
zádech, 

Dmi 
za náma, už 
B 
máš na ka
C 
hánku, 

MeziDmi 
 náma, 
B 
mi taky 
Gmi 
došel 
Ami 
dech.


mezihra housle

R: 

3. Dmi 
Znáš se, 
B 
řekni mi 
C 
co je ji
Dmi 
ný, 

jak v kleci máš se, B C 
 
pro nevinDmi 
ný 

noci dlouhý B 
jsou plný 
C 
touhy a 
Dmi 
lásky nás tří.
10

: Ještě jedno kafe

1. Máš Emi 
sladkej dech a oči, kterým 
D 
patří svatozář,

C 
vlasy máš jak hedvábí, když je 
H7 
vhodíš na polštář,

ale Emi 
já se o tvou lásku ani 
D 
vděčnost neprosím,

ty C 
děkuješ jen hvězdám a jseš 
H7 
věrná jenom jim.


R: C 
Ještě jedno kafe bych si 
H7 
dal,

C 
ještě jedno kafe, kruci
H7 
nál, než pojedu 
Emi 
dál. 
D 
 
C 
 
H7 
 


2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,
a taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,
a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,
jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…
11

: Jesse James


1. Jesse G 
James chlapík byl, hodně 
C 
lidí odp
G 
ravil  

vlaky přepadával D7 
rád  

G 
boháčům uměl brát, 
C 
chudákům dával 
G 
zas  

přál bych vám, aby D7 
jste ho mohli 
G 
znát


Ref.: Jó, C 
Jesse ženu svou t
G 
ady nechal ubohou  

a tři děcka, říkám D7 
vám

ale G 
tenhle přítel hadí, 
C 
ten vám Je
G 
sse zradí  

já vím, tenkrát vD7 
 noci prásk ho 
G 
sám


2. Jednou vám byla noc, měsíc tenkrát svítil moc
když tu vláček zůstal stát
kdekdo ví, že ten vlak přepad James kabrňák
Jesse sám, se svým bráchou akorát

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..

3. Jedenkrát Jesse James sedí doma za stolem
a svým dětem vypráví
Robert Ford v nočních tmách připlíží se jako vrah
a on vám Jesse Jamese odpraví

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..
12

: Little Big Horn

1. Tam, kde lAmi 
eží Little Big Horn, je indiánská zem,

tam přijíždí generál Custer sDmi 
e svým praporem,

modAmi 
rý kabáty jezdců, stíny 
Dmi 
dlouhejch karabin,

a z Ami 
indiánskejch signálů po nebi letí d
A 
ým.


R: A 
Říkal to Jim Bridger já měl jsem v noci 
E 
sen,

pod sedmou kavalerií jak krví rudne A 
zem,

kmen Siouxů je statečný a A7 
dobře svůj kraj 
D 
zná,

proč CE 
uster neposlouchá ta 
A 
slova varov
Ami 
ná.


2. Tam blízko Little Big Hornu šedivou prérií
táhne generál Custer s sedmou kavalerií,
marně mu stopař Bridger radí "Zpátky povel dej!"
Jedinou možnost ještě máš, život si zachovej.

R: Říkal to Jim Bridger …

3. Tam blízko Little Big Hornu se vznáší smrti stín,
padají jezdci z koní, výstřely z karabin,
límce modrejch kabátů barví krev červená,
kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná.

R: Říkal to Jim Bridger …

4. Pak všechno ztichlo a jen tamtam duní nad krajem,
v oblacích prachu mizí Siouxů vítězný kmen,
cáry vlajky hvězdnatý po kopcích vítr vál,
tam uprostřed svých vojáků leží i generál.

R: Říkal to Jim Bridger … + neposlouchal ta slova varovná. 

13

: Opouštím svůj rodný kraj

1) OpouD 
štím svůj rodný 
D7 
kraj, ranče, 
G 
ohrady i 
D 
stáj,

A7 
opouštím svou rodnou sava
D 
nu.

CesD 
tu svojí dobře 
D7 
znám, vede 
G 
přímo ke hvě
D 
zdám,

A7 
kamarádům musím sbohem 
D 
dát.


Ref: ou D7 
Farewell
G 
, Farewell,oh Fare
D 
well,

koníčku můj milý, na cestu se dejA7 
, nemeškej !

Cesta D 
má je neznámá, pose
G 
tá je hvězda
D 
ma,

a v těch hvěA7 
zdách celý osud 
D 
můj.


2) Cesta má je zlatý důl, vzdálená života půl,
zlatou stezkou mě provází.
Lepší je kůň než žena, nepotřebuje věna,
stačí mu jen otýpka sena.

Ref: 

3) Když projíždím Texasem, nad hlavou točím lasem,
můj kolt visí, nízko pod pasem.
Když jsem kolty tasit měl, Černý Jack mě předešel,
a já s kulkou k zemi klesl jsem.

Ref: 

4) Děvče o kterém já sním, víc už nikdy nespatřím,
kamarádi, já už umírám.
Naposled zřím rodný kraj, ranče, ohradu i stáj,
naposled zřím rodnou savanu.
14

: Amazonka

1. Byly krásný naše G 
plány, byla jsi můj celej 
Hm Bm Am 
svět.

Čas je vzal a nechal G 
rány, 
Am 
starší jsme jen o pár 
D 
let.


2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká.
Už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká.

R: Nebe modrý zrcadG 
lí se 

E7 
v řece, která všechno 
Ami 
ví, 

stejnou barvu jako G 
měly 

Ami 
tvoje oči džíno
D 
vý. 


3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl,
"Amazonka" říkávali a já hrdě přisvědčil.

4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká
vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neříká.

R: Nebe modrý zrcadlí se…

5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela
vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla.

R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám,
já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám.
Pořád stejná, přísahám…
15

: Tři kříže

Dmi 
Dávám sbohem 
C 
břehům prokla
Ami 
tejm, který 
Dmi 
v drápech má 
C 
ďábel 
Dmi 
sám,

bílou přídí C 
šalupy My 
Ami 
Gray míří 
Dmi 
k útesům 
C 
který 
Dmi 
znám.


R: Jen tři F 
kříže z bí
C 
lýho kame
Ami 
ní někdo 
Dmi 
do písku 
C 
posklá
Dmi 
dal,

slzy F 
v očích měl a 
C 
v ruce znave
Ami 
ný lodní 
Dmi 
deník co 
C 
sám do něj 
Dmi 
psal.


2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen,
třeskot nožů při kterým přejde smích, v srdci kámen a jméno Stan.

R: 

3. Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál

R: 

4. Třetí kříž snad vyvolá jen stesk, bejt Jimm Rodgers těm dvoum život vzal,
svědomí měl vedle nich si klek.

Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský,
snad mně tedy bůh odpustí.

R: Jen tři F 
kříže z bí
C 
lýho kame
Ami 
ní jsem jen 
Dmi 
do písku 
C 
posklá
Dmi 
dal,

slzy F 
v očích měl a v 
C 
ruce znave
Ami 
ný lodní 
Dmi 
deník a v 
C 
něm co jsem 
Dmi 
psal.
16

: Vodácká holka

1. Když vD 
lny se v
Emi 
alí a p
G 
eřeje řv
A 
ou

a šD 
utry z nich c
Emi 
iví jak s
G 
ův
A 
y,

loď prD 
aská a 
Emi 
umrlčí zv
G 
on bije tm
A 
ou,

tak řD 
ekni, kdo p
Emi 
omoct ti 
A 
um
D 
í.

*: Kdo pHmi 
ádlem jen km
F#mi 
itne a př
G 
evrátí l
D 
oď,

pak jHmi 
ečí jak st
F#mi 
aženej z k
A 
ůž
D 
e,

že tHmi 
y jseš ta 
F#mi 
atrapa, t
G 
y jseš ten cv
D 
ok,

co zE 
a každý cvaknutí můž
A 
e.

2. Je pěkná jak ráno a voní jak les,
když na dřevo u ohně hrává,
je zrádná jak kočka a věrná jak pes,
ta holka, co při tobě spává.
R: Tu vG 
odáckou h
Hmi 
olku si n
A 
avěky n
D 
ech,

nG 
etop ji, n
Hmi 
ezah
A 
án
D 
ěj,

svou vEmi 
íru, svou s
Hmi 
ílu, svý št
F#mi 
ěstí i p
Hmi 
ech,

svý strEmi 
achy, svý pr
D 
achy, svůj p
E 
oslední d
A 
ech

jí pD 
octivě 
Emi 
odevzdáv
A 
ej

D 
a lásku z
Emi 
a lásku d
G 
áv
A 
ej
D 
.

3. Kdo připálí rejži a přesolí čaj,
kdo sůl nechá v posledním kempu,
kdo ráj změní v peklo a peklo zas v ráj,
kdo zná všechny písničky trempů.
*: Kdo přeje ti štěstí a kope ti hrob,
kdo sladce hned šeptá, hned vříská,
a koho bys roztrh' a praštil a kop'
a po kom se celej den stýská.
4. Až vlasy nám odbarví nebeskej král
a vrásky nám počmáraj' kůži,
svý holce dej pusu a řekni "jdem dál"
a na pádlo polož jí růži.
R: 
17

: Krátký popis léta

Požáry ze čtyř stran hoří léto

R: [: E 
 Požáry ze čtyř
A 
 stran
H 
 hoří
E 
 léto

omamně kvetou akátové háje
zelená duše vína doutná na vinicích
G 
krvácí vlčí 
D 
máky v obi
E 
lí :]


A 
Přichází tma a po 
G 
stříbrném 
D 
mostě kráčí 
A 
luna

G 
svět je jak 
D 
chleba vytažený z 
A 
pece,

G 
noc 
D 
ujídá, a 
G 
noc 
D 
ujídá


R: 

Ref+D.H.: Vlaštovky hbité rovnou nití
studánky k nebi, k nebi přišívají
rovný je den a slunce svítí
na rovné léto v rovném kraji

Požáry ze čtyř stran hoří léto
18

: Modlitba za vodu

Capo V

G 
Ubývá míst, kam cho
E 
dívala pro vodu

má staAmi 
rodávná milá, 
F 
starodávná mil
E 
á,

F 
kde laně tišily žízeň, kde žila rosnička

a pF 
outníci skláněli se nad hladinou, 
E 
aby se napili z dla
E7 
ní.


1. G 
Ubývá míst, kam cho
E 
dívala pro vodu,

Ami 
voda si na to vz
F 
pomíná, voda je kr
E 
ásná, voda má, voda má, voda 
E7 
má…


Ref.: Ami 
Voda má, voda má, 
G 
voda má (voda) rozpuštěné vlasy,

F 
voda má, voda má, voda 
E 
má, voda má (voda) rozpu
E7 
štěné vlasy.

Ami 
Voda má, voda má, v
G 
oda má (voda) rozpuštěné vlasy,

F 
voda má, voda má, vod
E 
a má,


F 
Chraňte tu vodu a ne
E 
dejte oslepnout pr
F 
astaré zrcadlo hvě
E 
zd.


2. A přiveďte k té vodě koníčka,
přiveďte koně vraného jak tma, voda je smutná, voda má, voda má…

Ref.: Voda má… rozcuchané vlasy

F 
A kdo se na samé dno pot
E 
opí, kdo poto
F 
pí se k hvězdám pro prs
E 
týnek.


3. Ubývá míst, kam chodívala pro vodu,
voda je zarmoucená vdova, voda má, voda má…

Ref.: Voda má popelem posypané vlasy, voda má popelem posypané vlasy,
Voda má popelem posypané vlasy, voda má, voda má,
F 
voda si na nás stý
E 
ská.


Ref.: Voda má rozpuštěné vlasy, voda má, voda má…
19

: Dobrák od kosti

D A G G 
D 
Má milá 
A 
 jak ti je tak 
G 
 jak ti je? 
G 
 

D 
Jsem ten, kdo 
A 
 jednou tvý 
G 
 tělo zakryje 
C 
 

D 
Jsem ten, 
A 
 kdo tě jednou 
G 
 oddělá 
C 
 

D 
Potkalas 
A 
 zkrátka 
G 
 kohos neměla 
C 
 


D A G G 
 


Jsi budoucí krev v mojí posteli  
Jsem ten, kdo tě jednou jisto jistě zastřelí  
Jsem ten, kdo ty tvoje krásný oči jednou zatlačí  
Jsi moje všech no a mě to nestačí  

Ref. D 
Je to vážně silná káva 
A 
 pláč a nebo vztek 

G7 
nic už s tím nenaděláš 

D 
nech mě jenom hádat 
A 
 jak jsi hebká na dotek 

G7 
krásná a nedospělá 


Víš všechno má aspoň malý kaz 
jsem ten, kdo ti jednou zlomí vaz 
Má milá vždyť mě znáš jsem dobrák od kosti 
a ty jsi ta co mi to jednou všechno odpustí 

2x. D 
Sejde z očí sejde z mysli jen 
A 
 blázen věří na nesmysly 

G 
láska je čaroděj a ticho prý léčí ale zákon hovoří jasnou řečí 


2x. Ref. 

Má milá jak ti je tak jak ti je 
jsem ten kdo jednou tvý tělo zakryC 
je
20

: Každý ráno

Capo I

1. G 
Každý ráno když si 
D 
vzpomenu 

F 
vzpomenu si 
C 
na to jak měl jsem tě 
G 
rád 

a nevzal si tě D 
za ženu 

F 
každý ráno 
C 
budu si vyčí
G 
tat 


2. jak to bylo zbabělé 
když jsem na svý cestě nezdvihl tvůj drahokam 
a od tý doby od čerta k ďáblu 
se po tý cestě potloukám 

Mez. Hmi 
lás
A 
ko jedi
G 
ná 

Hmi 
lás
A 
ko 
G 
 


R: D 
Každý ráno když si 
A 
vzpomenu 

C 
vzpomenu si 
G 
na to jak měl jsem tě 
D 
rád 

a nevzal si tě A 
za ženu 

C 
každý ráno 
G 
budu se proklí
D 
nat 

já vůl, A 
já blázen 

C 
kdo postaví 
G 
mé nohy na zem 

D 
kdo to 
A 
pro mě kromě 
C 
tebe udě
G 
lá… 
1. Jednou ráno až si vzpomeneš 
pošli mi prosím adresu 
ať mé noční můry zaženeš 
ať strachy o tebe se netřesu 

2. Slibuju v příštím životě 
podruhý stejnou chybu neudělám 
ať chceš nebo ne já najdu tě 
a zvednu a roztříštím tvůj drahokam 

Mez. lásko jediná 
lásko  

R: Každý ráno když si vzpomenu…

1. Všechna má rána jsou prázdná 
a v nedohlednu šťastný konec příběG 
hu 

příběhu starýho blázna 
co vyměnil pýchu za něhu 

Mez. lásko jediná 
lásko 

R: Slibuju v příštím životě 
podruhý stejnou chybu neudělám 
ať chceš nebo ne já najdu tě 
a zvednu a rozsvítím tvůj drahokam 

já vůl, já blázen 
kdo postaví mé nohy na zem 

kdo to pro mě kromě tebe udělá… 3×
21

: První signální

Capo I

1. Emi 
Až si 
G 
zejtra ráno 
C 
řeknu zase 
Emi 
jednou provždy dost,

G 
právem se mi 
C 
budeš tiše 
Emi 
smát.

jak G 
omluvit si 
C 
svoji slabost, 
Em 
nenávist a zlost,

když G 
za všechno si 
C 
můžu vlastně 
Emi 
sám.


R. Za Ami 
spoustu dní možná  
C 
spoustu let,

až se mi G 
rozední budu ti 
D 
vyprávět,

na první Ami 
signální jak jsem 
C 
obletěl svět,

jak tě to G 
omámí a 
D 
nepustí zpět.

Jaký si to F 
uděláš - 
Bb 
takový to 
Dmi 
máš,

jaký si to F 
uděláš - 
Bb 
takový to 
Dmi 
máš .


2. Až se dneska večer budu tvářit zas jak Karel Gott,
budu zpívat uampamtydapam.
Všechna sláva polní tráva ale peníz přijde vhod,
jak jsem si to udělal tak to mám.

R. 
22

: Jez

1. NA 
a vodu už j
E7 
ezdím jenom s V
A 
endou, s V
E7 
endou,

dA 
o kanoe n
E7 
evlezu už s B
A 
endou, s Bendou,

JHmi 
enda B
E7 
enda n
A 
emožný je z
F#7 
adák,

nH7 
emá vlohy a je l
E7 
aj-, laj-, lajdák,

von vA 
í, že šumí les, že kv
F#7 
ete bílý bez,

že v dH7 
áli hárá pes, že v
E7 
ysouší se mez

a že mA 
ostem cloumá rez, že ř
F#7 
íčka jde skrz ves,

ale nH7 
evšimne si, že se blíží j
F7 
ez, j
E7 
ez, j
A 
ez.

2. Jel jsem tuhle Ohři s Jendou Bendou, Bendou,
proč já, houska, nejel radši s Vendou, Vendou,
Jenda Benda sjel na vodu mělkou,
spáchal v lodi díru vel-, vel-, velkou,
já měl náladu zlou, von zničil keňu mou,
už nikdy, houpy hou, s ní nepopluji mhou,
tedy šetřím na novou, na laminátovou,
už ji chci mít v létě na dovolenou, -nou, -nou.
23

: Jožin z bažin

1. JAmi 
edu takhle tábořit Šk
E 
odou 100 na 
Ami 
Oravu,

spěchám proto, riskuji, prE 
ojíždím přes M
Ami 
oravu.

ŘG7 
ádí tam to str
C 
ašidlo, v
G7 
ystupuje z b
C 
E 
in,

žAmi 
ere hlavně Pražáky a jm
E 
enuje se 
Ami 
Joži
G7 
n.

R: JC 
ožin z bažin močálem se pl
G7 
íží,

Jožin z bažin k vesnici se blC 
íží,

Jožin z bažin už si zuby brG7 
ousí,

Jožin z bažin kouše, saje, rdC 
ousí.

NF 
a Jožina z b
C 
ažin, k
G 
oho by to napadl
C 
o,

plF 
atí jen a p
C 
ouze pr
G 
áškovací letadl
C 
o.
E 
 

2. Projížděl jsem Moravou směrem na Vizovice,
přivítal mě předseda, řek' mi u slivovice:
"Živého či mrtvého Jožina kdo přivede,
tomu já dám za ženu dceru a půl JZD!"
R: 
3. Říkám:"Dej mi, předsedo, letadlo a prášek,
Jožina ti přivedu, nevidím v tom háček."
Předseda mi vyhověl, ráno jsem se vznesl,
na Jožina z letadla prášek pěkně klesl.
R: Jožin z bažin už je celý bílý,
Jožin z bažin z močálu ven pílí,
Jožin z bažin dostal se na kámen,
Jožin z bažin - tady je s ním amen!
Jožina jsem dostal, už ho držím, johoho,
dobré každé lóve, prodám já ho do ZOO.
24

: Láďa jede lodí

C 
Láďa 
G7 
jede 
C 
lodí, 
G7 
tou 
C 
lodí 
G7 
výlet
C 
ní,
G7 
 

C 
k Lídě, 
G7 
co s ní 
C 
chodí,

Ami 
zkrátka 
Dmi 
Láďa 
G7 
jede 
C 
k ní.
G7 
 

C 
Jestli 
G7 
s sebou 
C 
hodí, 
G7 
ten 
C 
parník 
G7 
výlet
C 
ní,
G7 
 

C 
Lída 
G7 
bude 
C 
překva
Ami 
pena, 
Dmi 
že je 
G7 
Láďa 
C 
s ní.
G7 
 

(r): E7 
V podpalubí topič přiklá
Ami 
dá,

D7 
na lodi je skvělá nála
G7 
da.

G7 
A celý 
C 
kraj, 
G7 
kraj,

C 
kraj 
G7 
to 
C 
cítí, 
G7 
že je 
C 
máj, 
G7 
 

C 
Láďa 
G7 
Lídu 
C 
vyhle
Ami 
dá a 
Dmi 
pak si 
G7 
pusu 
C 
daj

G7 
A celý 
C 
kraj, 
G7 
kraj,

C 
kraj 
G7 
to 
C 
cítí, 
G7 
že je 
C 
máj 
G7 
 

C 
Láďa 
G7 
Lídu 
C 
vyhle
Ami 
dá a 
Dmi 
pak si 
G7 
pusu 
C 
daj

Lída jede lodí, tou lodí výletní,
k tomu, co s ní chodí, ale ten zas jede k ní.
A tak se vlastní vinou dvě srdce dychtivá
nešťastně se minou, zkrátka tak to chodívá.
(r): 
25

: Bude mi lehká zem

1. C 
Mám pěknou sirku v zubech, 
Gmi 
krempu do čela 

F 
bota zpuchřelá mi 
As 
vrásky nedělá 

C 
jen tou svou sirkou škrtni 
G 
ať se ohřejem 

Až C 
přikryje nás zem 
F 
tak už si neškrtnem 


R: C 
Má, lásko, 
Gmi 
jen ty smíš kázat mi 
F 
nad hrobem 
As 
 

C 
Má zem pak 
G 
bude lehká, bude mi 
C 
lehká zem 

Bude mi F 
lehká ze
C 
m, aá
Gmi 
á… 
Ami F Fmi 
 


2. Mám tu svá vysvědčení, pohlednici z Brém 
A proti pihám krém, co s nimi čert je vem 
Ten čert sám brzo zjistí že má v podpaží 
moc těžké závaží a někde v poli rozpaží 

R: Má, lásko, jen ty smíš kázat mi nad hrobem…

3. Tak dobré ráno milé myši v kostelích 
tak ať vam chutná klíh všech křídel andělských 
A dobrý večer sovo, která myši jíš 
ptáš se zdali mi vzali zavčas spali 
jářku, to si píš 

R: Má, lásko, jen ty smíš kázat mi nad hrobem…

Už nemám ani klobouk, pluje povětřím 
Jak zvony hledá Řím, či sebe sama, co já vím 
Jen to že co mám tebe už tíží necítím 
Áááá

R: Má, lásko, jen ty smíš kázat mi nad hrobem…
26

: Darmoděj

1. ŠAmi 
el včera městem m
Emi 
už a šel po hlavní tř
Ami 
ídě,
Emi 
 

šAmi 
el včera městem m
Emi 
už a já ho z okna v
Ami 
iděl
Emi 
,

nC 
a flétnu chorál hr
G 
ál, znělo to jako zv
Ami 
on

a byl v tom všechen žEmi 
al, ten krásný dlouhý t
F 
ón

a já jsem náhle vF#dim 
ěděl: ano, to je 
E7 
on, to je 
Ami 
on.


2. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili,
v odpadcích z popelnic krysy se honily
a v teplých postelích lásky i nelásky
tiše se vrtěly rodinné obrázky
a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky.

R: NAmi 
a na na
Emi 
 ..
CGAmiFF#dimE7 - 2x 
 

3. Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát,
měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad
a on se otočil, a oči plné vran,
a jizvy u očí, celý byl pobodán
a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán.

4. Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel,
a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche,
stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě,
jak moje svědomí, když zvrací v záchodě,
a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj.

R: Můj Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem,
když prodává po domech jehly se slovníkem.¨

5. Šel včera městem muž, podomní obchodník,
šel, ale nejde už, krev skápla na chodník,
já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon
a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón
a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on.

R: Váš Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
váš Darmoděj, krásné zlo, jed mám pod jazykem,
když prodávám po domech jehly se slovníkem.
27

: Dokud se zpívá

1. C 
Těšína 
Emi 
vyjíždí 
Dmi7 
vlaky co 
F 
čtvrthodi
C 
nu,
Emi Dmi7 G7 
 

C 
včera jsem 
Emi 
nespal a 
Dmi7 
ani dnes 
F 
nespoči
C 
nu,
Emi Dmi7 G 
 

F 
svatý Med
G 
ard, můj patr
C 
on, ťuká si na
Ami 
 čelo,
G 
 

ale F 
dokud se 
G 
zpívá, 
F 
ještě se 
G 
neumře
C 
lo, hóh
Emi 
ó.
Dmi7 G7 
 


2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
28

: Grónská píseň

1. DD 
aleko n
Emi 
a severu j
A7 
e Grónská z
D 
em,

žD 
ije tam 
Emi 
Eskymačka s 
A7 
Eskymák
D 
em,

/: my bychom Emi 
umrzli, jim n
G 
ení zim
D 
a,

snídají nEmi 
anuky 
A7 
a eskim
D 
a. :/

2. Mají se bezvadně, vyspí se moc,
půl roku trvá tam polární noc,
/: na jaře vzbudí se a vyběhnou ven,
půl roku trvá tam polární den. :/
3. Když sněhu napadne nad kotníky,
hrávají s medvědy na četníky,
/: medvědi těžko jsou k poražení,
neboť medvědy ve sněhu vidět není. :/
4. Pokaždé ve středu, přesně ve dvě
zaklepe na na íglů hlavní medvěd:
/: "Dobrý den, mohu dál na vteřinu?
Nesu vám trochu ryb na svačinu." :/
5. V kotlíku bublá çaj, kamna hřejí,
psi venku hlídají před zloději,
/: smíchem se otřásá celé íglů,
neboť medvěd jim předvádí spoustu fíglů. :/
6. Tak žijou vesele na severu,
srandu si dělají z teploměrů,
/: my bychom umrzli, jim není zima,
neboť jsou doma a mezi svýma. :/
29

: Hlídač krav

1. KdC 
yž jsem byl malý, říkali mi naši:

"Dobře se uč a jez chytrou kaši,
F 
až jednou vyrosteš, b
G7 
udeš doktorem pr
C 
áv.

Takový doktor sedí pěkně v suchu,
bere velký peníze a škrábe se v uchu,"
jF 
á jim ale na to řek': "Chc
G7 
i být hlídačem kr
C 
av."


R: Já chci mC 
ít čapku s bambulí nahoře,

jíst kaštany a mýt se v lavoře,
F 
od rána po celý d
G7 
en zpívat si j
C 
en,

G7 
zpívat si: 
C 
pam pam pam
F G7 C 


2. K vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.
Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,
každý na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.
R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.
S nohama křížem a s rukama za hlavou
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
30

: Jdou po mě jdou

1. Býval jsem cD 
hudý jak 
G 
kostelní m
D 
yš,

na půdě pF#mi 
ůdy jsem m
Hmi 
íval svou skr
A7 
ýš,

/: pG 
ak jednou v l
D 
étě ř
A7 
ek' jsem si: 
Hmi 
ať,

G 
svět facku
D 
je tě, a t
G 
ak mu to vr
D 
ať. :/

2. Když mi dát nechceš, já vezmu si sám,
zámek jde lehce a adresu znám,
/: zlato jak zlato, dolar či frank,
tak jsem šel na to do National Bank. :/
R: Jdou po mně, jdD 
ou, jd
G 
ou, jd
D 
ou,

na každém rohu majG 
í fotku m
A7 
ou,

kdyby mě chD 
ytli, j
A7 
ó, byl by r
Hmi 
ing,

G 
tma jako v 
D 
pytli je v c
C 
elách Sing-s
G 
ing. 
A7 
Jéé
D 
je!
D 
 

3. Ve státě Iowa byl od poldů klid,
chudičká vdova mi nabídla byt,
/: jó, byla to kráska, já měl peníze,
tak začla láska jak z televize. :/
4. Však půl roku nato řekla mi:"Dost,
tobě došlo zlato, mně trpělivost,
/: sbal svých pár švestek a běž si, kam chceš,"
tak jsem na cestě a chudý jak veš. :/
R: 
5. Klenotník Smith mi do očí lhal,
dvě facky slíz' a dal, vše mi dal,
/: a pak jsem vzal nohy na ramena,
ten, kdo nemá vlohy, nic neznamená. :/
6. Teď ve státě Utah žiju spokojen,
pípu jsem utáh' a straním se žen,
/: jó, kladou mi pasti a do pastí špek,
já na ně mastím, jen ať mají vztek. :/
R: Jdou po mně jdou, jdou, jdou,
na nočních stolcích mají fotku mou,
kdyby mě klofly, jó, byl by ring,
být pod pantoflí je hůř než v Sing-sing.
31

: Když mě brali za vojáka

1. Ami 
Když mě brali za vo
C 
jáka, 
G 
stříhali mě doho
C 
la,

Dmi 
vypadal jsem jako 
Ami 
blbec,

E7 
jak ti všichni doko
F 
la, 
G 
la, 
C 
la, 
G 
la,

Ami 
jak ti všichni 
E7 
doko
Ami 
la.


2. Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti,
jak mám správný voják býti
a svou zemi chrániti, ti, ti, ti,
a svou zemi chrániti.

3. Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil,
vzpomněl jsem si na svou milou,
krásně jsem si zabulil, lil, lil, lil,
krásně jsem si zabulil.

4. Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic,
po chodbě furt někdo chodil,
tak nebylo z toho nic, nic, nic, nic,
tak nebylo z toho nic.

5. Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla,
protože mladá holka lásku potřebuje
a tak si k lásce pomohla, la, la, la,
a tak si k lásce pomohla.

6. Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala,
řek jí, že má zrovna volný kvartýr,
tak se sbalit nechala, la, la, la,
tak se sbalit nechala.

7. Co je komu do vojáka, když ho holka zradila,
nashledanou pane Fráňo Šrámku,
písnička už skončila, la, la, la,
jakpak se vám líbila, la, la, la,
nic moc extra nebyla.
32

: Kozel

1. Byl jeden pG 
án, ten kozla m
C 
ěl,

velice sD 
i s ním rozum
G 
ěl,

měl ho moc rád, opravdu mC 
oc,

hladil mu fD 
ous na dobrou n
G 
oc.

2. Jednoho dne se kozel splet',
rudé tričko pánovi sněd',
jak to pán zřel, zařval "jéjé",
svázal kozla na koleje.
3. Zahoukal vlak, kozel se lek':
"to je má smrt", mečel "mek, mek",
jak tak mečel, vykašlal pak
rudé tričko, čímž stopnul vlak.
33

: Lachtani

R: /: LC 
ach, lach
F 
C Ami 
 lach, lach
G 
C 
:/


1. JC 
edna lachtaní r
F 
odin
C 
a

rAmi 
ozhodla se, že si vyjde d
G 
o kin
C 
a,

jeli vlakem, metrem, lodí a pak trF 
amvaj
C 
í

a teď Ami 
u kina Vesmír l
G 
achtaj
C 
í.

LG 
achtaní úspory d
C 
ali dohromady,

kG 
oupili si lístky d
C 
o první ř
G 
ady,

tC 
áta lachtan řekl:"Nebudem tř
F 
ít bíd
C 
u"

a prAmi 
o každého koupil pytlík 
G 
arašid
C 
ů.


R: /: LC 
ach, lach
F 
, hmm hmm 
C Ami 
 lach, lach
G 
. hmm 
C 
hmm:/
2. Na jižním pólu je nehezky
a tak lachtani si vyjeli na grotesky,
těšili se, jak bude veselo,
když zazněl gong a v sále se setmělo.
Co to ale vidí jejich lachtaní zraky:
sníh a mráz a sněhové mraky,
pro veliký úspěch změna programu,
dnes dáváme film ze života lachtanů.

R: /: LC 
ach, lach
F 
, jéé é 
C Ami 
 lach, lach
G 
. jéé 
C 
é:/


3. Tátu lachtan vyskočil ze sedadla
nevídaná zlost ho popadla:
"Proto jsem se netrmácel přes celý svět,
abych tady v kině mrznul jako turecký med.
Tady zima, doma zima, všude jen chlad,
kde má chudák lachtan relaxovat?"
Nedivte se té lachtaní rodině,
že pak rozšlapala arašidy po kině, jé.

R: 

TC 
ahle lachtaní r
F 
odin
C 
a

Ami 
od té doby nechodí už d
G 
o kin
C 
a.


Lach lach.
34

: Metro pro krtky

1. PG 
rvá, druhá, tř
C 
etí, čtv
D 
rtá,
G 
 
C 
 
D 
 

nG 
a zahradě k
C 
rtek v
D 
rtá
G 
,
C 
 
D 
 

drEmi 
ápy má jak v
C 
ývrtky, ohoh
G 
o,

vAmi 
rtá metro pr
C 
o krtk
D 
y, ohoh
G 
o.
C 
 
D 
 

2. Rrr …
3. Každý, kdo si zaplatí, ohoho,
smí se projet po trati, ohoho,
od okurek po macešky, jé,
dál už musí každý pěšky, jé.
4. =1.
C D G C D G C D G C D G C D G 
35

: Mladičká básnířka

1. G 
Mladičká básnířka s 
Hmi 
korálky nad kot
Em 
níky
D 
 

G 
bouchala na dvířka 
Hmi 
paláce poe
Em 
tiky.
D 
 

S někým se G 
vyspala, nikomu 
Hmi 
nedala, láska jako 
Em 
hobby,

Cm 
pak o tom napsala 
D 
blues na čtyři 
G 
doby, ho ho 
Hmi 
hó.
Em D 
 


2. Své srdce skloňovala podle vzoru Ferlinghetti,
ve vzduchu nechávala viset vždy jen půlku věty.
Plná tragiky, plná mystiky, plná spleenu,
pak jí to otiskli v jednom magazínu, ho ho hó.

3. Bývala viděna v malém baru u rozhlasu,
od sebe kolena a cizí ruka kolem pasu.
Trochu se napila, trochu se opil na účet redaktora
a týden nato byla hvězdou Mikrofóra, ho ho hó.

4. Pod paží nosila rozepsané rukopisy,
ráno se budila vedle záchodové mísy.
Životem potřísněná, můzou políbená, plná zázraků
a pak ji vyhodili z gymplu a hned nato i z baráku, ho ho hó.

5. Ve třetím měsíci dostala chuť na jahody,
ale básníci-tatíci nepomýšlej' na rozvody.
Cítila u srdce, jak po ní přešla železná bota,
tak o tom napsala sonet, a ten byl ze života.

Outro: G 
Ach, mladé básnířky …
Hmi Em D 
 

Vy mladé básnířky …
Jó, mladé básnířky …
36

: Pijte vodu

R: /: PC 
ijte vodu, pijte pitnou vodu, pijte vodu a n
G 
epijte r
C 
um ! :/

1. JC 
eden smutný ajznboňák

pil na pátém nástupišti G 
Air-koň
C 
ak.

HC 
uba se mu slepila

a diesellokomotiva ho zG 
abil
C 
a.

R: .2.
V rodině u Becherů
pijou becherovku přímo ze džberů.
Proto všichni Becheři
mají trable s játrama a páteří.
R: .3.
Pil som vodku značky Gorbačov
a potom povedal som všeličo a voľačo.
Vyfásol som za to tri roky,
teraz pijem chlórované patoky.
R: .4.
My stežny chlopci z Warszawy,
chodime podrugim za robotou do Ostravy.
Štery litry vodky i mnužstvo piv,
bardzo fajny kolektiv.
R: .5.
Jedna paní v Americe
ztrapnila se převelice.
Vypila na ex rum,
poblila jim Bílý dům.
R: 
37

: Píseň zhrzeného trampa

1. PC 
oněvadž nemám k
G 
anady a n
F 
eznám písně z p
C 
amp,

hF 
óhóh
C 
ó, a n
G7 
eznám písně z p
C 
amp
G7 
,

vylC 
oučili mě z 
G 
osady, že pr
F 
ý jsem houby tr
C 
amp,

hF 
óhóh
C 
ó, že pr
G7 
ý jsem houby tr
C 
amp.

2. Napsali si do cancáků, jen ať to každej ví,
hóhóhó, jen ať to každej ví,
vyloučený z řad čundráků ten frajer libový,
hóhóhó, ten frajer libový.
R: JC 
á jsem 
G 
ostuda tr
Ami 
aperů, j
F 
á mám rád 
C 
operu,

jG 
á mám rád j
C 
azz (folk), r
G7 
ock,

chC 
odím p
G 
o světě b
Ami 
ez nože, t
F 
o prý se n
C 
emože,

tG 
o prý jsem cv
C 
ok.

JF 
á jsem nikdy neplul n
C 
a šífu, a všem š
D7 
erifům

jsem říkal:"BG 
ane, pane,"
G7 
 

jC 
á jsem 
E7 
ostuda tr
Ami 
ampů, j
F 
á když chl
C 
empu,

tak v G7 
autokemp
C 
u.

3. A povídal mi frajer Joe:"Jen žádný legrácky,
hóhóhó, jen žádný legrácky,
jinak chytneš na bendžo, čestný čundrácký,
hóhóhó, čestný čundrácký."
4. Že prý se můžu vrátit zpět, až dám se do cajku,
hóhóhó, až dám se do cajku
a vodříkám jim nazpaměť akordy na Vlajku,
hóhóhó, akordy na Vlajku.
R: 
5. A tak teď chodím po světě a mám zaracha,
hóhóhó, a mám zaracha,
na vandr jezdím k Markétě a dávám si bacha,
hóhóhó, a dávám si bacha.
6. Dokud se trampské úřady nepoučí z chyb,
hóhóhó, nepoučí z chyb,
zpívám si to svý "nevadí a zase bude líp,"
hóhóhó,"a zase bude líp."
R: + v tG7 
emp
C 
u.
38

: Vlaštovko leť

1. VlC 
aštovko, leť př
Ami 
es Čínskou zeď,

F 
es písek pouště Gobi,
G 
 

oblC 
étni zem, v
Ami 
yleť až sem,

jF 
en ať se císař zlobí
G 
.

DnEmi 
es v noci zdál se mi s
Ami 
en,

žF 
e ti zrní nasypal L
G 
udwig van Beethoven,

vlC 
aštovko, leť, n
Ami 
ás, chudé, veď
F 
.
GC 
 

2. Zeptej se ryb, kde je jim líp,
zeptej se plameňáků,
kdo závidí, nic nevidí
z té krásy zpod oblaků.
Až spatříš nad sebou stín,
věz, že ti mává sám pan Jurij Gagarin,
vlaštovko, leť, nás, chudé, veď.
3. Vlaštovko, leť rychle a teď,
nesu tři zlaté groše,
první je můj, druhý je tvůj,
třetí pro světlonoše.
Až budeš unavená,
pírka ti pofouká Máří Magdaléna,
vlC 
aštovko, leť, n
Ami 
ás, chudé, veď
F 
,
GC 
 

vlaštovko, leť, nAmi 
ás, chudé, veď,

vlC 
aštovko, leť …
39

: Zítra ráno v pět

1. Až mě zEmi 
ítra ráno v pět k
G 
e zdi postaví,

ještC 
ě si naposl
D7 
ed dám v
G 
odku na zdrav
E7 
í,

z očí pAmi 
ásku strhnu s
D7 
i, to abych v
G 
iděl n
G/F# 
a neb
Emi 
e,

a pAmi 
ak vzpomenu s
H7 
i, l
Emi 
ásko, na teb
E7 
e,
Ami 
 
D7 
 
G 
 
G/F# 
 
Emi 
 

a pAmi 
ak vzpomenu s
H7 
i na teb
Emi 
e.


2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
na mě nezapomeň a žij …

G/F#
40

: Méďové

1. Ami 
Co to leze z
G 
e křo
C 
ví? No tak honem, 
G 
kdo to 
C 
ví?

Kdo jsou, lidi zlatý, G 
tři koule chlupatý,

Ami 
kdopak aspoň 
G 
napoví
C 
?


Možná, že to dovedu, čenich mají od medu,
kožich, děsný tlapy, prach a kule, chlapi,
to je parta medvědů.

R: C 
Brum, brum, 
G 
brum, 
C 
o čem se zdá 
G 
medvěd
C 
ům?

C 
Hlavu, zadek, 
G 
nohu schovej do brlohu.

Ami 
Brum, brum, 
G 
brum.


Brum, brum, brum, zazpíváme medvědům,
dobrou noc vy šelmy, nechrápejte velmi,
Ami 
nebo si zb
G 
oříte 
C 
dům.


2. Lidi ani netuší, jak jim kožich nesluší.
Ať mrzne či leje, ví, že hezky hřeje,
když mráz kouše do uší.

Pak si v teple posedí, a tak ani nevědí,
že než kožich, čepice, že daleko více
hřeje láska medvědí.

R: 

3. Vojta, Kuba s Matějem, usnou než se nadějem.
Celý den si hráli, jak by pracovali,
tak copak jim popřejem?

R: 
41

: Jahody mražený

1. PA 
oslala mě moje dívka p
D 
ro jahody červe
A 
ný,

bG 
ez nich se prý nemám v
E 
racet, t
A 
ak tu stojím ztrápe
A 
ný.

A 
Když se dívám co je sněhu, f
D 
ouká vítr, pálí m
A 
ráz,

mG 
ožná že si holka m
E 
yslí, 
A 
že se mě tak zbaví s
E 
náz.


R. /: ZG 
apoměla váže
D 
ní, 
A 
na jahody mraže
E 
ný,

G 
na jahody mraže
D 
ný, v 
A 
igelitu bale
E 
ný. :/


2. Pohádku to připomíná o dvanácti měsíčkách,
nechtěla mi říci sbohem, teď by chtěla abych plách.
Mohl bych se klidně vrátit, vím však že mě nečeká,
měla mi to říci sbohem, že jiného ráda má.
42

: René já a Rudolf

Nedělní odpoledne G 
stane se

A 
pro mnohé chvílí 
D 
volna,

někdo si běhá jen tak G 
po lese

A 
jiný zas chodí 
D 
zvolna
D7 
.


My však neznáme rozkoš G 
oddychu

A 
a sportujeme v 
D 
houfu,

nikde nejmenší známky G 
po břichu

A 
my propadli jsme 
D 
golfu
A 
.


D 
René, já a Rudolf chodíváme na golf,

G 
René, já a Rudolf chodíváme na golf,

D 
René, já a Rudolf chodíváme na golf,

G 
René, já a Rudolf chodíváme na golf.


Nedělní odpoledne stane se
pro mnohé chvílí nudy,
někdo to pomyšlení nesnese
a tak jde válet sudy.

Věřte, že nás už vůbec nevábí
ve tvářích dívek důlky,
můžou mít vlasy jako hedvábí
nám stačí řádné hůlky.

René, já a Rudolf chodíváme na golf,
René, já a Rudolf chodíváme na golf,
René, já a Rudolf chodíváme na golf,
René, já a Rudolf chodíváme na golf.
43

: Šípková Růženka

1. Ještě Ami 
spí a spí a spí zámek š
G 
ípkový,

Ami 
žádný princ tam v lesích 
Emi 
ptáky neloví,

ještě Ami 
spí a spí a spí dívka z
G 
akletá,

Ami 
u lůžka jí planá r
Emi 
ůže rozkvétá.

R. F 
To se s
G 
chválně dětem 
Ami 
říká,

aby F 
s důvěr
G 
ou šli s
C 
pát, k
E 
lidně spát,

že se Ami 
dům probou
G 
zí a ta 
C 
kráska proci
F 
tá,

zatím Dmi 
spí tam 
Emi 
dál, spí tam v
Ami 
 růžích.

2. Kdo ji ústa k ústům dá, kdo ji zachrání,
kdo si dívku pobledlou, vezme za paní,
vyjdi zítra za ní a nevěř pohádkám,
žádný princ už není, musíš tam jít sám.
R. +  Ami 
Musíš vyjít s
G 
ám, nesmíš v
C 
ěřit pohádk
F 
ám,

čekáDmi 
 dívka 
Emi 
dál, spí tam v
Ami 
 růžích,

čF 
eká dívka 
Emi 
dál, spí tam 
A4sus 
 v růžíc
A 
h.
44

: Anděl

1. C 
rozmláce
Ami 
nýho kostela v 
C 
krabici s 
G7 
kusem mýdla

C 
přinesl 
Ami 
jsem si anděla, 
C 
poláma
G7 
li mu kříd
C 
la,

díval se Ami 
na mě oddaně, 
C 
já měl jsem 
G7 
trochu trému,

C 
tak vtiskl 
Ami 
jsem mu do dlaně 
C 
lahvičku 
G7 
od parfé
C 
mu.


R: C 
A proto, p
Ami 
rosím, věř mi, 
C 
chtěl jsem ho 
G7 
žádat,

C 
aby mi 
Ami 
mezi dveřmi 
C 
pomohl 
G7 
hádat,

C 
co mě čeká 
Ami G7 
 
a nemiC 
ne, co mě čeká
Ami G7 
 
a nemiC 
ne.


2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
45

: Bratříčku zavírej vrátka

1. Ami 
Bratříčku,nevzlykej, to nejsou 
C 
bubáci,

G 
vždyť už jsi velikej, to jsou jen 
E7 
vojáci,

F 
přijeli v hranatých železných maringo
E 
tkách.


2. Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.

R: Ami 
Prší
Emi 
 a  
Ami 
venku 
Emi 
se  
Ami 
setmě
Emi 
lo,
Ami Emi 
 

Ami 
tato 
Emi 
noc 
Ami 
nebu
Emi 
de 
Ami 
krátká,
Emi Ami Emi 
 

Ami 
berán
Emi 
ka  
F 
vlku se 
Ami 
zachtělo,

F 
bratříč
Ami 
ku, zavřel jsi 
E 
vrátka?


3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.

4. Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.

R: Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
F 
bratří
Ami 
čku, 
F 
zavírej 
Ami 
vrátka! 
F Ami 
   
F 
Zavírej 
Ami 
vrátka!
46

: Karavana Mraků

1. D 
Slunce je zlatou skobou 
Hmi 
na vobloze přibitý,

G 
pod sluncem 
A 
sedlo kože
D 
ný, 
A7 
 

D 
pod sedlem kůň, pod koněm 
Hmi 
moje boty rozbitý

G 
a starý 
A 
ruce sedře
D 
ný.


R: D7 
Dopředu 
G 
jít s tou 
A 
karavanou 
Hmi 
mraků,

schovat svou G 
pleš pod 
A 
stetson děra
Hmi 
vý,

/: jen kousek Emi 
jít, jen 
A7 
chvíli, 
Hmi 
do soumra
Emi 
ku,

až tam, kde Hmi 
svítí město, 
F# 
město běla
Hmi 
vý.:/ 
A7 


2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví,
šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,
a lidi strachem nezdravý.

3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje,
provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.

R: V městě je řád a pro každého práce,
buď ještě rád, když huba voněmí,
/: může tě hřát, že nejsi na voprátce
nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :/

4. D 
Slunce je zlatou skobou 
Hmi 
na vobloze přibitý,

G 
pod sluncem 
A 
sedlo kože
D 
ný, 
A7 
 

D 
pod sedlem kůň, pod koněm 
Hmi 
moje nohy rozbitý

G 
a starý 
A 
ruce sedře
D 
ný.


R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,
kde tichej dům a pušky rezaví,
/: orat a sít od rána do soumraku
a nechat zapomenout srdce bolavý. :/
47

: Lásko! (Pár zbytků pro krysy)

1. Ami 
Pár zbytků pro krysy na misce od guláše,

E 
milostný dopisy s partií
Dmi 
 
E 
mariáše,

Dmi 
před cestou dalekou zpocený boty zujem

C 
a potom pod dekou 
E 
sníme, když onanujem.


R: Ami 
Lásko, 
G 
zavři se do pokoje,

Ami 
lásko, 
G 
válka je holka moje,

C 
ní se 
G 
milu
Ami 
ji, když 
G 
noci si 
Ami 
krátí
E 
m,

Ami 
lásko, 
G 
slunce máš na vějíři,

Ami 
lásko, 
G 
dvě třešně na talíři,

C 
ty ti 
G 
daru
Ami 
ji, až 
G 
jednou se 
Ami 
vrátí
E 
m.


2. Dvacet let necelých, odznáček na baretu,
s úsměvem dospělých vytáhnem cigaretu,
v opasku u boku nabitou parabelu,
zpíváme do kroku pár metrů od bordelu.

R: Lásko…

3. Pár zbytků pro krysy a taška na patrony,
latrína s nápisy, jež nejsou pro matróny,
není čas na spaní, smrtka nám drtí palce,
nežli se zchlastaní svalíme na kavalce.

R: Lásko…
Rec: LE 
evá, dva!

R: Lásko…
48

: Morituri te salutant

Intro: 
E:|-7-5-7-5--5-3-5--5-3-3-3-2-3-2---0--|
B:|-------------------------------3----|
G:|------------------------------------|

1. Cesta je prEmi 
ach a št
D 
ěrk a 
Ami 
udusaná hl
Emi 
ína

a šedé šmAmi 
ouhy kr
D 
eslí do vlas
G 
ů

[: a z hvězdných drAmi 
ah má šp
D 
erk, co k
G 
amením se sp
H7 
íná,

Emi 
a pírka t
D 
ouhy z křídel Pegas
Emi 
ů. :]
D Emi D 
 


2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R: Seržante, pD 
ísek je bílý jak paže Daniely,

pEmi 
očkejte chvíli! Mé oči uviděly

tD 
u strašně dávnou vteřinu zapomnění,

sEmi 
eržante! Mávnou, 
D 
a budem zasvěceni!

MEmi 
orituri te salutant, morituri te salut
D 
ant
Emi 
!
D Emi H7 
 


3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]

R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely…

Outro: 
E:|-2-3-5-3-2-0--|
B:|-----------0--|
G:|-----------0--|
D:|-----------2--|
A:|-----------2--|
E:|--------------|        
49

: Nosorožec

1. Ami 
ivedl jsem domů Božce n
Dmi 
ádhernýho n
Ami 
osorožce,

Dmi 
originál tl
Ami 
ustokožce, k
D#dim 
oupil jsem ho v h
E7 
ospodě.

ZAmi 
a dva rumy a dvě vodky př
Dmi 
ipadal mi v
Ami 
elmi krotký,

pDmi 
ošlapal mi p
Ami 
olobotky, 
E7 
ale jinak v p
Ami 
ohodě.

VznDmi 
ikly menší p
Ami 
otíže př
E7 
i nástupu d
Ami 
o zdviže,

Dmi 
i výstupu z
Ami 
e zdviže 
D#dim 
už nám to šlo l
E7 
ehce.

VznAmi 
ikly větší potíže, kd
Dmi 
yž Božena v n
Ami 
egližé,

kdDmi 
yž Božena v n
Ami 
egližé řv
D#dim(E7) 
ala, že ho n
E7(Ami) 
echce.


2. Marně jsem se snažil Božce vnutit toho tlustokožce,
originál nosorožce, co nevidíš v obchodech.
Řvala na mě, že jsem bohém, pak mi řekla: padej, sbohem,
zabouchla nám před nosorohem, tak tu sedím na schodech.
Co nevidím - souseda, jak táhne domů medvěda,
originál medvěda, tuším značky grizzly.
Už ho ženě vnucuje a už ho taky pucuje
a zamčela a trucuje, tak si to taky slízli.

3. TAmi 
ak tu sedím se sousedem, s n
Dmi 
osorožcem 
Ami 
a s medvědem,

nDmi 
adáváme j
Ami 
ako jeden n
E7 
a ty naše sl
Ami 
epice.
50

: Ráda se miluje

capo2. 
R: RAmi 
áda se miluje, r
G 
áda j
C 
í, r
F 
áda si j
Emi 
enom tak zp
Ami 
ívá,

vrabci se na plotě hG 
ádaj
C 
í, k
F 
olik že č
Emi 
asu jí zb
Ami 
ývá.


1. NF 
ež vítr dostrká k 
C 
útesu t
F 
u její legrační b
C 
árk
E 
u

a PAmi 
ámbu si ve svým n
G 
otes
C 
F 
udělá j
Emi 
en další č
Ami 
árku.


R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …
51

: Amerika

1. G 
Nandej mi 
D 
do hlavy tvý 
Ami 
brouky a bůh nám seber bezna
G 
děj

G 
v duši zbylo 
D 
světlo z jedný 
Ami 
holky, tak mi teď za to vyna
G 
dej

G 
Zima a 
D 
promarněný 
Ami 
touhy do vrásek stromů padá 
G 
déšt

G 
zbejvaj roky 
D 
asi né moc 
Ami 
dlouhý, do vlasů mi zabrou
C 
kej pá pa 
G 
pá pá


R: G 
Pá 
G/F# 
pá pá 
Em7 
páááá - pá pa pá 
G 
páááá

G 
Pá 
G/F# 
pá pá 
Em7 
páááá - pá pá pá 
G 
páááá


2. Tvoje voči jedou žhavý tóny, dotek slunce zapadá
Horkej vítr rozezní mý zvony, do vlasů ti zabrouká pá pa pá pá

R: Pá pá pá …

3. Na obloze křídla tažnejch ptáků, tak už na svý bráchy zavolej
Na tváře ti padaj slzy z mraků a bůh nám sebral beznaděj
A v duši zbylo světlo z jedný holky, do vrásek stromů padá déšť
Poslední dny, hodiny a roky, do vlasů ti zabrouká pá pa pá pá

akordy:  G D Ami C G/F# Em7

pozn: Pro zjednodušení lze hrát, a zní to skvěle, šak si to zkuste, refrén a ten přechod takhle:

... do vlasů mi zabrouC 
kej pá pa pá 
Emi 


R: Emi 
Pá pá pá 
G 
páááá - pá pa pá 
Emi 
páááá

Emi 
Pá pá pá 
G 
páááá - pá pa pá 
Emi 
páááá
52

: Sen

Capo IV

1. Stíny C 
dnů a snů se k obratníkům 
F 
stáčí

Ruce C 
snů černejch se snaží zakrýt 
F 
oči

Světlo Dmi 
tvý prozradí proč já
C 
 vím

S novým Dmi 
dnem, že s
F 
e zas nav
G 
rátí


2. Mraky C 
se plazí, vítr je 
F 
láme

Stíny tvý C 
duše rozplynou se v 
F 
šeru

Ve vDmi 
lnách opouští, po hodinách
C 
 mizí

A měDmi 
síc nový st
F 
íny vypla
G 
ší


R: Proud motýC 
lů unáší strach

Na listy F 
sedá hvězdnej prach

Proletí Ami 
ohněm a mizí stále d
G 
ál

Neslyšný C 
kroky stepujou

V nebeským F 
rytmu swingujou

Že se Ami 
ráno, že se ráno vytr
G 
atí


3. C 
Stíny dnů vyrostou a 
F 
zmizí

NC 
ebeský znamení, rosvěcujou h
F 
vězdy

VšechnoDmi 
 ví z povzdálí vedou naše 
C 
kroky

A měDmi 
síc nový st
F 
íny vypl
G 
aší


R: 

R: Proud motýC 
lů unáší strach

Na listy F 
sedá hvězdnej prach

A nový sAmi 
tíny, a nový stíny
G 
 vyplaší
53

: Dobrodružství s Bohem Panem

1. Ami 
Je půlnoc nádherná, 
G 
spí i lucerna,

F 
tys' mě opustil 
E 
ospalou,

tu v Ami 
hloubi zahrady 
G 
cítím úklady,

F 
píšťalou 
E 
někdo sem krá
Ami 
čí,

hráC 
 náramně 
G 
krásně a na mě

F 
tíha podivná 
E 
doléhá,

C 
hrá náramně, 
G 
zná mě, nezná mě,

F 
něha a 
E 
hudba až k plá
Ami 
či.


2. Pak náhle pomalu skládá píšťalu,
krok, a slušně se uklání,
jsem rázem ztracená, co to znamená,
odháním strach, a on praví:
Pan jméno mé, mám už renomé,
Pan se jmenuju a jsem bůh,
Pan, bůh všech stád, vás má, slečno, rád,
jen Pan je pro vás ten pravý.

3. Ráno, raníčko, ach, má písničko,
Pan mi zmizel i s píšťalou,
od Pana, propána, o vše obrána,
ospalou najde mě máti,
hrál a ve tmě krásně podved' mě,
kam jsem to dala oči, kam,
Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh
počítám "dal" a "má dáti".
54

: Malotraktorem

@100bpm
intro. trubka
1. [: D 
Cestou 
Dmaj7 
necestou 
D 
polem 
Dmaj7 
nepolem

Emi 
jedu 
Emi7 
za tebou 
G 
velkým 
Gmi 
malotrakto
D 
rem :]

Dmaj7 
kabrioletem. 
D Dmaj7 Emi Emi7 G7 
 


2. [: Pojď mi naproti lesem ne lesem
pojď si mě vyfotit jak tam na traktoru jsem :]
jak jsem roztřesen.

Mez: D 
Vrn vrn 
Dmaj7 
drn dr drn dr drn. 
D 
Drn drn.

Dmaj7 
Drn dr drn dr drn. 
Emi 
Drn drn.

Emi7 
Drn dr drn dr drn.

G7 
Drn drn drn drn drn drn drn drn.


Ref: D 
Jen kola zdolaj výmoly pálím to lesem po poli

G 
lán pole mizí pod koly 
Gmi 
z kopce to ale vosolím.
D 
Jen kola zdolaj výmoly pálí to lesem po poli

G 
lán pole mizí pod koly 
Gmi 
z kopce to ale vosolí.


3. [: Cestou necestou polem ne polem
jedu za tebou létem kabrioletem :]
malotraktorem…

Mez. Vrn vrn..

R: Jen kola zdolaj výmoly…

piano, šestnáctky bez rytmu
Outro: D 
doufám 
Dmaj7 
že mě pochopíš 
D 
 

Dmaj7 
že mě uslyšíš 
Emi 
 
Emi7 
že mě potěšíš

G7 
mít budeš ráda

D 
doufám 
Dmaj7 
že mě pochopíš 
D Dmaj7 
 

[: a budeš D Dmaj7 D Dmaj7 
mít
G 
ráda 
Gmi 
 :] 3×

G7 
Ráda, ráda, ráda, ráda.
D 
 
55

: Snadné je žít

6 E∆
5 A∆
F#mi
5 A
8 C

Intro: E∆ A∆ E∆ A∆ 
E∆ A∆ E∆ A∆ 

1. E∆ 
když ti 
A∆ 
vítr 
E∆ 
napne 
A∆ 
plachtu

E∆ 
když ti 
A∆ 
plachta 
F#mi 
popožene 
A 
jachtu

F#mi 
když ti 
A 
jachtou 
F#mi 
jízda dodá 
E∆ 
klid. 
A∆ E∆ A∆ 
 


Když ti květy kosa kosí
když ti květy dívka k nosu nosí
když ti rosy kapku dává E∆ 
pít 
A∆ 
 


C 
jak snadné je 
E∆ 
žít 
A∆ E∆ A∆ 
 

C 
snadné je 
E∆ 
žít. 
A∆ E∆ A∆ 
 
2. když ti vítr napne plachtu
když ti plachta popožene jachtu
když ti jachtou jízda dodá klid.
když ti země zrno dává
když ti země v zrnu obdělává
porobený zemědělný lid
jak snadné je žít
snadné je žít.

3. když ti vítr napne plachtu
když ti plachta popožene jachtu
když ti jachtou jízda dodá klid.
když se trubka plní vzduchem
když se vzduchem protroubí tvým uchem
když ti trubač trubky tříbí cit
jak snadné je žít
snadné je žít.

4. když ti osud tvé dny sčítá
když je sčítá a pak odečítá
když si tě Bůh k sobě nechce vzít
když ti osud tvé dny sčítá
když je sčítá a pak odečítá
když si tě Bůh k sobě nechce vzít
jak snadné je žít
snadné je žít.
56

: Buráky

1. G 
Když Sever válčí s Jihem a 
C 
zem jde do vál
G 
ky 

a v polích místo bavlny, teď A 
rostou bodlá
D 
ky. 

G 
A ve stínu u silnice vidíš 
C 
z Jihu vojá
G 
ky, 

jak se tu válej' v trávě a D 
louskaj' burá
G 
ky. 


Ref: G 
Hej hou, hej hou, nač 
C 
chodit do vál
G 
ky, 

je lepší doma sedět a A 
louskat burá
D 
ky. 

G 
Hej hou, hej hou, 
C 
nač chodit do vál
G 
ky, 

je lepší doma sedět a D 
louskat burá
G 
ky. 


2. Plukovník sedí v sedle, volá: "Yankeeové jdou!" 
Ale mužstvo v trávě leží, prej už dál nemohou. 
Pan plukovník se otočí a koukne do dálky, 
a vidí tu slavnou armádu, jak louská buráky. 

Ref: Hej hou, hej hou… 

3. Až tahle válka skončí a jestli budem žít, 
své milenky a ženy pak půjdem políbit. 
Když zeptají se: "Hrdino, cos' dělal za války?" 
"Jo, flákal jsem se s kvérem a louskal buráky." 

Ref: Hej hou, hej hou…
57

: I cesta může být cíl

F, C, B 
F 
Zrychlený vlak 
C 
náhle 
B 
stojí 

F 
asi 
C 
tak v půli 
B 
cesty 

zbývá vzdát čest padlému stroji 
a zbytek dojít pěšky 

a náhle už není kam spěchat 
vítací výbory nebudou čekat 
kufry a příbory tu můžeme nechat 
až déšť se vsákne tak vystoupí řeka 

®: F 
cesta 
C 
může být 
B 
cíl 

i cesta může být cíl 
i cesta může být cíl 
i cesta může být cíl 

jediný mrak nad hlavou stojí 
nehybně tak jako vážky 
jediný klas dozrává v poli 
jediným způsobem lásky 

a náhle už není kam spěchat 
vítací výbory nebudou čekat 
kufry a příbory tu můžeme nechat 
až déšť se vsákne tak vystoupí řeka 
®: 
58

: Nagasaki Hirošima

Capo 1 (tzn reálně od D#): 

1. D 
Tramvají 
A 
dvojkou 
G 
jezdíval jsem 
A 
do Žide
D 
nic
A G A 
 

D 
tak velký 
A 
lásky 
G 
většinou 
A 
nezbyde 
Hmi 
nic 

G 
takový 
D 
lásky 
G 
jsou kruhy 
D 
pod oči
A 
ma 

D 
dvě spálený 
A 
srdce - 
G 
Nagasaki 
A 
Hiroši
D 
ma
A G A 
 


2. Jsou jistý věci co bych tesal do kamene 
tam kde je láska tam je všechno dovolené 
a tam kde není tam mě to nezajímá 
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 

3. Já nejsem svatej ani ty nejsi svatá 
ale jablka z ráje bejvala jedovatá 
jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima 
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 

4. Tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic 
z tak velký lásky většinou nezbyde nic 
z takový lásky jsou kruhy pod očima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima

D A G Hmi
59

: Růže z papíru

1. Do tvých Dmi 
očí jsem se zbláznil a teď 
E7 
nemám, nemám 
Gmi 
klid,

Ami 
hlava třeští, asi tě mám 
Dmi 
rád,

stále někdo říká: vzbuď se, E7 
věčně trhá 
Gmi 
nit,

Ami 
studenou sprchu měl bych si 
Dmi 
dát.


R: D7 
Na pouti jsem vystřelil 
Gmi 
růži z papíru,

C7 
dala sis ji do vlasů, kde 
F 
hladívám tě 
A7 
rád,

Dmi 
tomhle smutným světě jsi má 
Gmi 
naděj na víru,

že Ami 
nebe modrý ještě smysl 
Dmi 
má.


2. Přines' jsem ti kytku, no co koukáš, to se má,
tak jsem asi jinej, teď to víš,
možná trochu zvláštní v dnešní době, no tak ať,
třeba z ní mou lásku vytušíš.

R: Na pouti jsem vystřelil…
R: Na pouti jsem vystřelil…
60

: Skládanka

1. Tak od dneška A 
vím, jak zavíráš 
Hmi 
oči, když pusu ti 
A 
dávám, 

jak otáčíš hlavu, všechno už Hmi 
víš, to, co bych 
A 
chtěl, 

snad se mi E 
zdáš, nebo nechápu nic, 

snad jsem jen F#mi 
blázen, co chtěl bych 
D 
víc, 

ty můj A 
vánku, skládanko 
Hmi 
hezká z kouzelnejch 
E 
chvil. 


2. Do závěsů nutí se den a my máme půlnoc, 
cítím tvůj dech a trochu se bráním hladit tě víc, 
poprvé blízko, blízko tě mám 
a tvoje tvář je plná stop mých, 
začnu se bát, jestli to moje rád ti neublíží. 

3. A už se mi stýská, pitomej čas, už musíš jít, 
uklidím okurky, polštáře, naposledy pusu ti dám, 
ruce si chvíli nebudu mýt, 
pel z tvojí kůže nechci si vzít, 
tak zase zítra, ty můj vánku milovaný. 

4.=1. + milovaA 
ná … 
61

: Stánky

1. D 
U stánků na 
G 
levnou krásu

D 
postávaj a 
Em 
smějou se času

D 
cigaretou a 
A 
holkou co nemá kam 
D 
jít.


2. Skleniček pár, pár tahů z trávy
uteče den jak večerní zprávy
neuměj žít, bouřej se a neposlouchaj.

R: G 
Jen zahlídli svět maj na 
A 
duši vrásky

tak máD 
lo jen, tak málo 
Em 
je lásky

D 
ztracená víra 
A 
hrozny z vinic neposbí
D 
rá.


3. D 
U stánků na 
G 
levnou krásu 
D 
postávaj

a ze Gmi 
slov a hlasů 
D 
poznávám

jak A 
málo jsme jim stačili 
D 
dát.


R: 
R: 
62

: Bodláky ve vlasech

1. Do vlaG 
sů bláznivej 
Emi 
kluk mi 
Ami 
bodláky 
D7 
dával,

Emi 
za tuhle 
C 
kytku pak 
F 
všechno chtěl 
D 
mít,

svatebG 
ní menu
D 
et mi 
Ami 
na stýblo 
H7 
hrával,

C 
že prej se 
D 
musíme 
G 
vzít. 
D 
 


2. Zelený, voňavý, dva prstýnky z trávy,
copak si holka víc může tak přát,
doznívá menuet, čím dál míň mě baví
C 
na tichou 
D 
poštu si 
G 
hrát.


R: Emi 
Bez bolesti divný 
D 
trápení, 
Emi 
suchej pramen těžko 
D 
pít,

G 
zbytečně 
C 
slova do 
Edim 
kamení 
H7 
sít,

G7 
na košili našich 
C 
zvyků 
F7 
vlajou nitě od kno
Bb 
flíků,

D# 
jeden je 
C 
Muset a 
D# 
druhej je 
G 
Chtít.
G7 
 


3. Do vlaC 
sů bláznivej 
Ami 
kluk ti 
Dmi 
bodláky 
G 
dával,

Ami 
za tuhle 
F 
kytku pak 
B 
všechno chtěl 
G 
mít,

svatebC 
ní menu
G 
et ti 
Dmi 
na stýblo 
E 
hrával:

F 
my dva se 
G 
musíme 
C 
vzít. 
G 
 


4. Zelený voňavý dva prstýnky z trávy
nejsem si jistej, že víc umím dát,
vracím se zkroušenej, ale dobrý mám zprávy
F 
o tom že 
G 
dál tě mám 
C 
rád. 
D 
 
5. ZeleG 
ný, voňa
Emi 
vý, dva 
Ami 
prstýnky z 
D7 
trávy,

Emi 
copak si 
C 
my dva víc 
F 
můžeme 
D 
přát,

dál nám G 
zní men
D 
uet a 
Ami 
tím míň nás 
H7 
baví

C 
na tichou 
D 
poštu si 
G 
hrát.
D 
 


*: ZeleG 
ný, voňa
Emi 
vý…
Ami D7 
 

PrsG 
týnky voňa
Emi 
vý …
Ami D 
 

G 
trávy zele
Emi 
ný…
Ami D7 G Emi Ami D 
 
63

: Dej mi víc své lásky

1. G#mi 
Vymyslel jsem spoustu nápadů, 
H 
aů,

co G#mi 
podporujou hloupou nála
F# 
du, a
D# 
ů,

G# 
hodit klíče do kanálu,

C# 
sjet po zadku 
C#mi 
holou skálu,

G#mi 
v noci chodit 
D# 
strašit do h
G#mi 
radu.


2. Dám si dvoje housle pod bradu, aů,
v bílé plachtě chodím pozadu, aů,
úplně melancholicky
s citem pro věc, jako vždycky,
vyrábím tu hradní záhadu.

Ref: H 
Má drahá, dej mi víc, 
D# 
má drahá, dej mi víc,

G#mi 
má drahá, 
E 
dej mi víc své 
H 
lásky, 
F# 
aů,

H 
já nechci skoro nic, 
D# 
já nechci skoro nic,

G#mi 
já chci jen 
E 
pohladit tvé 
H 
vlásky, 
D# 
aů.


3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů,
mi dokonale zvednul náladu, aů,
natrhám ti sedmikrásky,
tebe celou, s tvými vlásky,
zamknu si na sedm západů.

Mezihra: 

Ref: Má drahá, dej mi víc…

4. = 3.
+ aů, aů, aů, aů.
64

: Pět ježibab

1. Dmi 
Pět ježibab 
A 
s jedním o
Dmi 
kem letí, letí 
A 
nad poto
Dmi 
kem,

F 
letí jako 
C 
hejno ptá
F 
ků, 
Dmi 
pět ježibab 
A 
na smetá
Dmi 
ku.


2. Pět ježibab s jedním uchem jako hejno letí vzduchem,
letí, letí v letu svačí pět ježibab na tryskáči.

3. Pět ježibab s jedním nosem volá na mě: "Kluku, pojď sem!"
A když nejdu,tak se štětí, pět ježibab na koštěti.

1. Pět ježibab s jedním okem…

2. Pět ježibab s jedním uchem…

3. Pět ježibab s jedním nosem…
65

: Montgomery

1. D 
Déšť ti holka smáčel
G 
 vlasy 
Emi 
 

A7 
Z tvých očí zbyl prázdnej
D 
 kruh 
A7 
 

D 
Kde je zbytek tvojí
G 
 krásy 
Emi 
 

A7 
To ví dneska snad jen
D 
 bůh. 
A7 
 


R: D 
Z celé jižní eskadr
G 
ony 
Emi 
 

A7 
Nezbyl ani jeden
D 
 muž 
A7 
 

D 
V Montgomery bijou
G 
 zvony 
Emi 
 

A7 
Déšť ti smejvá ze rtů
D 
 růž. 
A7 
 


2. Tam na kopci v prachu cesty
Leží i tvůj generál
V ruce šátek od nevěsty
Ale ruka leží dál.

R: Z celé jižní eskadrony …

3. Tvář má zšedivělou strachem
Zbylo v ní pár těžkejch chvil
Proužek krve stéká prachem
Déšť jí slepil vlasy jak jíl.

R: Z celé jižní eskadrony …

4. Déšť ti šeptá jeho jméno,
šeptá ho i listoví.
Lásku měl rád víc než život,
to ti nikdy nepoví.
66

: Mám doma kočku

1. G 
Jednou mi drahá říká:
Emi 
 Miláčku, já chci kočku

C 
Já na to, že chci spíš psa, 
D 
a jeli jsme pro kočku


2. V útulku v Měcholupech, maj dobrej výběr, zdá se
Kočky jsou zcela zdarma, jen očkování za patnáct set

3. Po dlouhým vybírání. diskuzích a dvou hádkách
Jedno z koťátek jemně sevře můj prst ve svých drápkách

4. Tak volba byla jasná, má drahá slzy suší
Co si však vezem domů to ani jeden z nás netuší

R: Mám doma kočku, mám ji rád, je to skvělý kamarád
Jen od tý doby, co ji znám mám ruce nohy samej šrám
Dávno už se nemazlí, žít s ní je pro zdraví fakt zlý
Každý den projdu terorem, mám nejspíš kočku s errorem

5. Po pár dnech soužití vše vypadá nevinně
Koťátko v náručí spí a pak zkadí půlku kuchyně

6. Prostě nic, co nečekáš, když útulek zaručí
Že kočička se za pár týdnů na záchůdek naučí

7. Jenže pár měsíců je pryč, záchod zeje prázdnotou
Bytem čpí příšernej smrad, za kočkou lítám s lopatou

8. Když jí zkusím pomoct sám, na záchod ji přemístit
Zvládne mi dlaně rozdrásat a ještě potřísnit

R: 

9. Za noc nejmíň pětkrát, jí okno otevřít jdu
Pak v práci šéf se zeptá, proč vždy tak ospalý přijdu

10. Že občas hrdě nám, donese zakouslou myš
Poznáš až ráno když se s torzem myši v ústech vzbouzíš

11. Tak jsme si dobrovolně pořídili katastrofu
Stálo nás to patnáct stovek a jednu zbrusu novou sofu

12. Kouše, škrábe, drásá, no prostě je to krása
Tváří se tak roztomile, zvlášť, když se mi rejpe v žíle

R: 

B: Ráda Emi 
dlouze sedá v 
C 
okně, a 
D 
nebo ve 
Emi 
dveřích

Bůh ví, proč nejradši v zimě, když venku padá sníh

Když pak v bytě máme mínus dvacet, tak nás zahřívá
Aspoň pocit, že v tu chvíli našikrev neprolívá, OU!

R: 

MŇAU
67

: V lese

1. F 
dneska všichni 
C 
 říkají a 
G 
 všude píše 
Ami 
 se 

že prej je moderní a zdravý jen tak chodit po lese 
a já bych řek že na tom kruci asi něco musí bejt 
když o tom zpívá na svým albu už i justin timberlake

já do přírody od přírody vůbec nechodím
mám však spoustu přátel hipsterů ti mi jistě napoví
aha tak omlouvám se prý že tam též nikdy nebyli
však na cestu mi daj raw guláš a z flanelu košili
a tak F 
 šel jsem tam však byl jsem zpátky hned

G 
páč tam maj fakt marnej internet


R: [:dneska F 
 jsem v lese 
C 
 byl

a už G 
 tam nepu 
Ami 
 du

nikde jsem nezažil takhle ukrutnou nudu :]

2. vážně nevím co s tím lesem pořád všichni maj
jen jsem tam vlez hned jsem si zasvinil svý boty značky nike
žádnej signál žádná wifi žádný data zde nemám
teda data jsou tu ečko a to fakt nepočítám

světlo pro selfíčka je zde ultra zoufalý
řek bych že kdyby to tu vykáceli líp by uďáli
ať postaví tu pro mě za mě třeba další obchoďák
tam moh bych shopovat a právě by mě nepotřísnil pták
samá F 
 houba čerstvej 
Ami 
 vzduch a samej hmyz

do G 
 přírody fakt chodit neměl bys


R: dneska jsem v lese byl…
3. oo F 
 oo 
C 
 ooo jak se do lesa 
G 
 volá tak se z něj ozý 
Ami 
 vá

oooooo tak poslouchej mě lese já mám radši obývák
oooooo proč vyrážet na místa lidstvem netknutý
ooooooo když tam nejsou žádný zásuvky a žádný bubble tea

dneska jsem v lese byl
bylo to naposled
abych maily vyřídil
musel jsem vylízt na posed

R: dneska jsem v lese byl…
68

: De Nim

Ami 
 
Dmi 
 
G 
 
Emi 
 
Ami 
 


1. Ami 
Očima uhla 
Dmi 
jsem

G 
a nebylo to stu
Ami 
dem

peřina pohla Dmi 
se

G 
nějak už bu
Ami 
de

Lino je studeDmi 

poG 
nožky a pak tri
Ami 
ko

a kabát přes deDmi 
nim

G 
a nic a ti
Ami 
cho


R1: Cette chanson n’a Ami 
jamais été chantée

comme il Dmi 
faut, c’est ça

Mais si tu G 
veux, nous tous les 
Emi 
deux

pouvons le Ami 
faire, comme ça


La tranquillité, c’est ce qu’on cherche
on dit: »Puisse-t-elle venir!«
On dit que tout est dificile
mais, qu’ est-ce que ça veut dire

R2: Zouvám si pár těžkejch bot
si ve vesmíru můj pevnej bod
a sukně kasám, je blízko brod
a pryč je, co kdo zbod

2. Jen hlesnu od dveří
víš, nelhala jsem dosud
a jestli nevěříš
zkus špičku nosu
Okna jsou zamžený
nádobí škopek plnej
mám hrdlo stažený
hajej a nynej

R1: 
R2: 

3. Očima uhla jsem
a nebylo to studem
poznal si po hlase
jak mi teď bude
Lino je studený
pod kafem stůl se kejvá
un souvenir de Nîmes
tak už to bejvá

R1: 
69

: Jednou to pomine

1. Emi 
Jednou to pomine, dobrý, zlý, jen my 
D 
ne,

jednou to přebolí, Emi 
ať je to coko
H 
li.

Emi 
Jednou se vyhrabem z každýho trápe
D 
ní,

mezi zemí, nebem, Emi 
nic na věky 
H 
není.


R: Emi 
Nad 
D 
Emi 
nem, domů, 
D 
do Dej
G 
vic,

G 
nezapo
Emi 
meň, na věky 
G 
sám 
H 
nejsi 
Emi 
nic.


2. Jednou se zbavíme, všeho, co vlečeme,
nějak to přežijme, těžko a přece ne.
Jednou nás opustí, co jsme si nalhali,
křídlama zašustí kéž je to za námi.

R: Nad ránem…
70

: Studený Nohy

1. Ami 
Pr
Emi 
ší, 
Dmi 
choulím se 
Emi 
do svrchníku,

Ami 
než se 
Emi 
otočím 
F 
na pod
G 
patku 

zalesknou se světla na chodníku,
jak pětka na věčnou oplátku. 

2. Slyším kroky zakletejch panen, 
to je vínem, to je ten pozdní sběr, 
každá kosa najde svůj kámen,
to je vínem, ber mě, ber. 

R: Studený F 
nohy 
E 
schovám doma 
Ami 
pod peřinou

a ráno F 
kafe dám si 
E 
hustý jako 
Ami 
tér,

přežiju F 
tuhle nedě
E 
li tak jako 
Ami 
každou jinou,

na koho F 
slovo padne, 
E 
ten je soli
D 
tér. 
Ami 
 


3. Broukám si píseň o klokočí, 
prší a dlažba leskne se, 
je chladno a hlava, ta se točí,
jak světla na plese. 

R: Studený nohy… 

4. Tak mám a nebo nemám kliku,
zakletá panna směje se
a moje oči, lesknou se na chodníku,
jak světla na plese. 

R: Studený nohy…
71

: Otherside

Intro: Ami F C G 

1. Ami 
How long how long 
F 
will I slide
C 
 

SeparaG 
te my side I
Ami 
 do
F 
n’t
C 
 

I don’t G 
believe it’s bad
Ami F 
 

Slit my C 
throat, it’s all I 
G 
ever


2. Ami 
I heard your voice through a photog
Emi 
raph

Ami 
I thought it up it brought 
Emi 
up the past

Ami 
Once you know you can never 
Emi 
go back

I’ve got to take it G 
on the other
Ami 
side


3. Centuries are what it meant to me
A cemetery where I marry the sea
Stranger things could never change my mind
I’ve got to take it on the otherside

M: G 
Take it on the othersi
Ami 
de

Take it G 
on, take it
Ami 
 on


R: How long how long will I slide
Separate my side I don’t
I don’t believe it’s bad
Slit my throat, it’s all I ever
4. Pour my life into a paper cup
The ashtray’s full and I’m spilling my guts
She wants to know am I still a slut
I’ve got to take it on the otherside

5. Scarlet starlet and she’s in my bed
A candidate for my soul mate bled
Push the trigger and pull the thread
I’ve got to take it on the otherside

M: Take it on the otherside
Take it on, take it on

R: 

Solo: Emi C Emi C 

M: Emi 
Turn me on take me for a hard ride

C 
Burn me out leave me on the otherside

Emi 
I yell and tell it that it’s not my friend

I tear it down, I C 
tear it down and then it’s born again


R: Ami F C G 
How long how long will I slide
Separate my side I don’t
I don’t believe it’s bad
Slit my throat, it’s all I ever
How long, I don’t believe it’s bad
Slit my throat it’s all I ever
72

: Toulavá

Chorus: On toužil,G 
 kroužil, bylo 
C 
 to tak

Tu Em 
 holubici pouštím do 
D 
 oblak

Přes matný stěny já vidím dál
Maluju to jako by jsme byli pár.

1. A Ty víš, že sníš
Po kousku mojí duše
jako šíp vystřelím z kuše

Pre: Když mám nad hlavou píseň toulavou
Křídla jako pták, nevěříš mi, je to tak
Vezmu tě až tam, kde jsme jenom ty a já
To ti přísahám, budem tam jen sami dva.

Chorus: On toužil, kroužil, bylo to tak
Tu holubici pouštím do oblak
Přes matný stěny já vidím dál
Maluju to jako by jsme byli pár.
Ch2: On toužil, kroužil, bylo to tak
Tu holubici pouštím do oblak
Přes matný stěny já vidím dál

2. Ale nemůžeš mě zachytit a jen se bát
přece samotnou tě tady nikdy nenechám
Je to bezprostřední vášeň, chci tě mít

Pre: Když mám nad hlavou píseň toulavou…

Chorus: On toužil, kroužil, bylo to tak…

Instrumental: G C Em D 

Bridge: On toužil, kroužil, bylo to tak
Tu holubici pouštím do oblak
Přes matný stěny já vidím dál
Maluju to jako by jsme byli pár.

Chorus: 
73

: Batalion

e:|-0-0-0-0---------0-0-0---------|
B:|-----1-1-3-3-1-1-1-1-1-3-1-0-1-|
G:|-2-2-----0-0-2-2-------0-2---2-|

*: Ami 
Víno 
C 
máš a 
G 
marky
Ami 
tánku dlouhá noc 
G 
se 
Ami 
pro
Emi 
Ami 
ří.

Ami 
Víno 
C 
máš a 
G 
chvilku 
Ami 
spánku díky, dí
G 
ky 
Ami 
ver
Emi 
Ami 
ři.


1. Ami 
Dříve než se rozední

kapitán C 
k osedlání 
G 
rozkaz 
Ami 
dává
Emi 
.

Ami 
Ostruhami do slabin ko
G 
Ami 
 po
Emi 
Ami 
ní.


Tam na straně polední
čekají ženy, zlaťáky a sláva.
Do výstřelů z karabin zvon už vyzvání.

R: Ami 
Víno na 
C 
kuráž a 
G 
pomilovat marky
Ami 
tánku.

Ami 
Zítra na Bur
C 
gund bata
G 
lion 
Ami 
za
Emi 
Ami 
ří.

Ami 
Víno na 
C 
kuráž a k 
G 
ránu dvě hodiny 
Ami 
spán
Emi 
ku.

Ami 
Díky, díky 
C 
vám králo
G 
vští 
Ami 
ver
Emi 
Ami 
ři.


2. Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí.
Na polštáři z kopretin budou věčně spát.

Neplač sladká Marion
verbíři nové chlapce přivedou ti.
Za královský hermelín padne každý rád.

R: Víno na kuráž a …
74

: Tisíc mil

1. V nohách G 
mám už tisíc 
Emi 
mil,

stopy Ami 
déšť a vítr s
C 
myl

a můj Ami 
kůň i já jsme 
D7 
cestou znave
G 
ni.
D7 
 


2. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

3. Je tam stráň a příkrej sráz,
modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, kteří věřej' dětskejm snům.

4. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

5. V nohách mám už tisíc mil,
teď mi zbejvá jen pár chvil,
cestu znám, a ta se k nám dál nemění.

6. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

7. Kousek dál, a já to vím,
uvidím už stoupat dým,
šikmej štít střechy čnít k nebesům.

8. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.
[:Emi 
 jeden 
Ami 
cíl, ten starej 
D7 
známej bílej 
G 
dům … :]
75

: Za svou pravdou stát

1. MášHmi 
 všechny trumfy 
A 
mládí a 
Hmi 
ruce čistý máš,

jen Emi 
na tobě teď
Hmi 
 záleží, 
F#7 
na jakou hru
Hmi 
 se dáš.


R: /: MuHmi 
síš za svou 
F#7 
pravdou stát, musíš za 
Hmi 
svou pravdou stát. :/


2. Už víš, kolik co stojí, už víš, co bys' rád měl,
už ocenil jsi kompromis a párkrát zapomněl.

R: /: /: Že máš za svou pravdou stát. :/ :/

3. Už nejsi žádný elév, co prvně do hry vpad',
už víš, jak s králem ustoupit a jak s ním dávat mat.

R: /: /: Takhle za svou pravdou stát. :/ :/

4. Teď přichází tvá chvíle, teď nahrává ti čas,
tvůj sok poslušně neuhnul - a ty mu zlámeš vaz!

R: /: /: Neměl za svou pravdou stát. :/ :/

5. Tvůj potomek ctí tátu, ty vštěpuješ mu rád
to heslo, které dobře znáš z dob, kdy jsi býval mlád.

6.=1. 

R: /: /: Musís za svou pravdou stát. :/ :/ 
76

: Marnivá sestřenice

1. MC 
ěla vlasy samou loknu, jé-
G7 
je-jé,

ráno přistoupila k oknu, jé-jC 
e-jé,

vlasy samou lC7 
oknu měla
F 
 a na nic víc
Fmi 
 nemyslela,

C 
a na nic víc 
A7 
nemyslela, j
D7 
é-j
G7 
é-j
C 
é.


2. NC 
utno ještě podotknouti, jé
G7 
-je-jé,

že si vlasy kulmou kroutí, jé-C 
je-jé,

nesuší si vlaC7 
sy fénem,
F 
 nýbrž jen ta
Fmi 
k nad plamenem,

C 
nýbrž jen tak
A7 
 nad plamenem, 
D7 
jé-
G7 
jé-
C 
jé.


3. JeC 
dnou vlasy sežehla si, jé-
G7 
je-jé,

tím pádem je konec krásy, jé-jC 
e-jé,

když přistoupC7 
í ráno k 
F 
oknu, nemá vl
Fmi 
asy samou loknu,

C 
nemá vlasy sa
A7 
mou loknu, 
D7 
jé-
G7 
jé-
C 
jé.


4. OC 
 vlasy už nestará se, jé-j
G7 
e-jé,

a diví se světa kráse, jé-C 
je-jé,

vidí plno jinC7 
ejch věcí
F 
, a to za to 
Fmi 
stojí přeci,

C 
a to za to st
A7 
ojí přeci, 
D7 
jé-
G7 
jé-
C 
jé.
77

: Barbora píše z tábora

1. D 
Maminko, tatínku, 

posílám vám A 
vzpomínku 

z letního tábora. 
Jistě víte, že vám píše Vaše 
dcera D 
Barbora. 


2. Strava se nedá jíst, 
dneska byl jen zelný list, 
polívka studená, 
co v ní plavou místo nudlí 
číslice a písmena. 

3. Myslela jsem prostě,že 
budou různé soutěže, 
slibili bojovku, 
pak jsme hráli vybíjenou, 
na ovce a na schovku. 

4. Štefan,hlavní vedoucí, 
chodí s naší vedoucí, 
která je příšera. 
Scházejí se, líbají se u totemu 
za šera. 

R: Proč jsem se Em 
nenarodila
A7 
 

o pár let D 
dřív?
Hm 
 

Dneska bych Em 
krásně chodila
A7 
 

se Štefanem, co D 
řiká si Steve.
D7 
 


Proč jste mě Em 
prostě neměli
A7 
 

o pár let D 
dříve?
Hm 
 

Řekla bych: Em 
Nebuď nesmělý,
A7 
 

líbej mě D 
Steve 

5. Závěrem dopisu 
ještě trochu popisu: 
ta bréca vedoucí 
je tlustá jak dvě normální 
oddílové vedoucí. 

6. Když běží po lese, 
všechno na ní třese se. 
Užívá make-upu, 
co na ní ten Štefan vidí, to já 
prostě nechápu. 

R: Proč jsem se nenarodila…

PS je tady ještě 

7. Pošlete dvě tři sta, 
jsem bez peněz dočista. 
Pojedem do Písku, 
máme v plánu zastavit se v jitexovém středisku. 

8. Když jsme se koupali, 
všichni na mě koukali. 
Je to tím, že možná 
v jednodílných plávkách už jsem 
už jsem prostě nemožná. 

Proč jsem se Em 
nenarodila,
A7 
 

nenarodila D 
dřív?
78

: Lepší než almužna

R. C 
Lepší než almužna, 
F 
lepší než 
C 
lup,

je pila dvojmužná, Dmi 
ostrý má 
G 
zub,

C 
jdi na to s fortelem, 
F 
nedři se 
C 
moc,

[: F 
ať se s tím 
C 
poperem 
G 
než bude 
C 
noc. :]


1. C 
Řízni,  
F 
řízni,  
G 
řízni,  
C 
ať to 
Dmi 
krásně 
G 
vyzní,

Ami 
řízni,  
Dmi 
řízni,  
C 
řízni, ať 
Dmi 
to  
C 
má-á
Dmi 
-á-á
G 
-á-á-á … 
C 
ten švuňk. 
F (Dmi) 
 
C 
 


2. Žížni, žízni, žízni, klidně si nás trýzni,
s hostinským jsme v přízni, nachystá-á-á-á-á-á… nám truňk.

R. 
79

: Zavolejte stráže

R. C 
Zavolejte stráže, 

zbláznilo se páže, 
zG 
bláznilo se páže, 

pF 
rý chce dobýt h
C 
rad. 


1. Skutálí si páže 
kouli velké ráže, 
kouli velké ráže, 
můžete se smát. 

2. Vám se asi zdá, že 
páže nedokáže 
páže nedokáže 
ztéci pevný hrad. 

3. To neznáte páže, 
s koulí velké ráže, 
s koulí velké ráže, 
může se to stát. 

Mezi. F 
C 
že
G 
ní 
F 
dos
C 
G 
lí, 

F 
rač
C 
te vs
G 
tát z 
F 
poste
G 
lí. 


R. Zavolejte stráže, 
zbláznilo se páže, 
zbláznilo se páže, 
prý chce dobýt hrad. 

4. To neznáte páže, 
s koulí velké ráže, 
s koulí velké ráže, 
může se to stát. 
80

: Lilie skautská

1. Na létaD 
 klukovský si 
A 
často vzpom
G 
í nám,

na první D 
skautskej slib, na
A 
 jeho krás
A7 
ný slova,

a v dD 
uchu s bráchou zas
A 
 pod stane
G 
m usínám,

sD 
končil den v táboře, a
A 
 do tmy ho
D 
uká sova.


Novej rok přines' mráz, Únor, a v srdcích led,
zlej vítr zafoukal ze stepi od východu,
sebral nám naději, ne, nebude to hned,
stát za svým názorem, a nejít do průvodu.

R: LilieD 
 skautská,
A 
 ohněm
G 
 kalená, m
D 
áme ji v sobě, v nás nikdy
A 
 nezvadne
A7 
,

dG 
ej Bůh, ať hvězda krví zba
D 
rvená už 
A 
jednou provžd
D 
y zapadne.


2. Poslední prázdniny bratr řek' akorát 
skautskýmu slibu, že zůstanem věrní
a tak nám na podzim přišili na kabát 
vojenský výložky, jak saze černý.

Když jsme pak po vojně svobodní chtěli být,
zbylo nám jediný, na západ přejít čáru,
novýho bobříka odvahy ulovit, 
usínat pod stanem a hrávat na kytaru.

R: Lilie skautská…

3. Vidím tu krutou noc, vidím vše jako dnes,
plazím se po břiše, kolem nás ostnatej drát,
zableskly výstřely a po krku skočil pes,
tys bratře odešel do věčnejch lovišť spát.

To už mi nebylo, bráško můj, do tance, 
ani jsem nemoh' ti naposled zamávat,
na rukách pouta a k tomu kopance, 
před sebou uran na osm let dolovat.

R: Lilie skautská…

Lilie skautská, v ohni kalená, máme ji v srdcích, tam nikdy nezvadne,
dej Bůh, ať hvězda krví zbrocená, do bláta už navždy zapadne.

R: Lilie skautská…
81

: Ředitel autobusu

1. Můj novej C#mi 
vozejk je rychlej jako vítr 

a silnej jako A 
bejk 

svět s ním H 
chutná zas' jako 
E 
propečenej 
G# 
stejk 

život má C#mi 
spád připadám si jako bych měl aspoň metr šede
A 
sát 

a všechno H/G# 
je tak jak má 
C#mi 
bejt 


2. To není vozejk, mladej, 
tohle to je ňákej fejk 
to je kolo a s tím nesmíš do autobusu 
jó ten kdo má kolo tak musí jít z kola ven 
tak s pánembohem, pac a pusu 

R: Jsem G# 
řiditel tohohle autobusu 

A 
mám svý pravidla a svý 
G# 
knowhow 

Jsi G# 
řiditel tohohle autobusu 

F#mi 
a je to autobus 
G# 
do stanice ouha, 
A 
ou
G# 
ha 


3. S kolem svým sem nesmíš 
máš to tady černý na bílým 
nechtěj abych tu řval na celý kolo 
prostě si piš že když s tím kolem ihned nezmizíš tak něco uvidíš 
nestrpím tady žádný svoloč 

4. Mám malý boty ale práva mám 
úplně stejně velký jako ty 
tak na to taky myslet začni 
co máš černý na bílým není až tak černobílý pro tebe je to kolo 
pro mě pomůcka kompenzační 

R: Jsi řiditel tohohle autobusu 
svět ale nejsou jízdní pruhy 
Jsem řiditel tohohle autobusu 
a ty mi se svým kolem neruš moje kruhy 

R2: A 
Kolo je 
H 
kolo a 
E 
kolem zůstane 

F#mi/A 
tak to bylo a je a nic se 
G# 
na tom nezmění 

A 
Blbec je 
H 
blbec a 
E 
blbcem zůstane 

F#mi 
někdo má krátký nohy někdo 
H 
dlouhý vedení 


Kolo je kolo a kolem zůstane 
z těch tvejch argumentů zůstává rozum stát 
Blbec je blbec a blbcem zůstane 
když máváš předpisy tak měl by jsi je znát 

Rec: Smluvní přepravní podmínky článek 6 odstavec 15: 
"Jiné pojízdné kompenzační pomůcky se považují za 
vozíky pro invalidy, pokud jsou svými rozměry 
a vahou s nimi srovnatelné." 

5. Nechci jednat kách a nijak zvlášť 
netoužím po hádkách 
chci jen to na co mám nárok na to vem jed 
lidi jako já nežijou jenom v pohádkách 
jedem v tom všichni spolu tak nás nechte jet 

6. Pustím tě sem s kolem a má autorita 
bude rázem skolená 
jak to uděláš jednou každej to pak chce 
pravidla jsou pravidla a to uzná i každej vidlák 
jestli chceš výjimku vrať se ke Sněhurce 

R: Jsem řiditel tohohle autobusu 
odvolávej se třeba k bohu 
Jsi řiditel tohohle autobusu 
příště mi vezmeš bílou hůl nebo dřevěnou nohu 

R2: Kolo je kolo a kolem zůstane…
82

: Marie

1. Je F 
den. Tak 
A 
pojď Marie ven.

Budeme B 
žít. A házet 
C 
šutry do oken.

Je dva. Necháme doma trucovat.
Když nechtějí - nemusí. Nebudem se vnucovat. 
Jémine! Všechno zlý jednou pomine.
Tak Marie. Co ti je?

2. Všemocné. Jsou loutkařovy prsty.
Ať jsou tenký nebo tlustý. Občas přetrhají nit.
A to pak jít. A nemít nad sebou svý jistý.
Pořád s tváří optimisty. Listy v žití obracet.

3. Je to jed. Mazat si kolem huby med.
A neslyšet. Jak se ti bortí svět.
Marie! Kdo přežívá nežije.
Tak ádijé.

4. Marie. Už zase máš (k)tulení sklony.
Jako loni. Slyším kostelní zvony znít.
A to mě zabije. A to mě zabije.
A to mě zabije. Jistojistě.

R: Já F 
mám Marie 
A 
rád, když má 
B 
moje bytí 
C 
spád.

Býti F 
věčně na ces
A 
tách. A kránu 
B 
spícím plícím.

C 
Život vdechovat. 
F 
Nechtěj mě milovat.

A 
Nechtěj mě milovat. 
B 
Nechtěj mě milovat.
C 
 


Já mám Marie rád…

5. Copak nemůže být. Mezi ženou a mužem.
Přátelství - kde není nikdo nic dlužen. Prostě.
Jen prosté. Spříznění duší.
Aniž by kdokoli. Cokoli tušil.
Na na na ná…

R: Já mám Marie rád…
83

: Kazoo or Die!

1. Abys F 
byl v obra
C 
zu,

hraju G 
vám na ka
Ami 
zoo.

Neptej se, co jsem zač,
jsem druhej nejlepší hráč
na kazoo ve světě
a na celý planetě.
Mám totiž v průkazu,
že jsem hráč na kazoo.

Ref: Na kazoo F 
hraj najnananana
C 
naj,

kazoo G 
play, kazoo or 
Ami 
die!


2. A já vím, to co vím,
že se taky naučím
a pak vám na srazu
zahraju na kazoo.
Už z mýho výrazu
zabráním dotazu,
zda hraju na kazoo
čistě a bez kazu.

Ref: Na kazoo hraj najnananananaj…

3. Luxusní má vždy tón
tenhle můj membranofon.
Nekonečno důkazů,
proč tu hrát na kazoo.
A tak go kazoo go,
jak rána bazukou
s efektem odrazu
virtuóza na kazoo.

Ref: Na kazoo hraj najnananananaj…

Sólo: F B F C B F 

Ref: Na kazoo hraj najnananananaj…
84

: Černej pasažér

1. Mám Dmi 
kufr plnej přebytečnejch 
A 
krámů 

a mapu zabalenou do plátDmi 
na 

Můj vlak však jede na opačnou A 
stranu 

a moje jízdenka je dávno neplaDmi 
tná 


*: F Dmi F Dmi 

2. Někde ve vzpomínkách stojí dům 
Ještě vidím, jak se kouří z komína 
V tom domě prostřený stůl 
Tam já a moje rodina 

3. Moje minulost se na mě šklebí 
a srdce bolí, když si vzpomenu 
že stromy, který měly dorůst k nebi 
teď leží vyvrácený z kořenů 
R: Jsem černej B 
pasažér 

C 
Nemám 
F 
cíl ani směr 

Vezu se B 
načerno 
C 
životem a 
F 
nevím 

Jsem černej B 
pasažér 

C 
Nemám 
F 
cíl ani směr 

Vezu se B 
odnikud 
C 
nikam a 
A7 
nevím, kde skončím 


4. Mám to všechno na barevný fotce 
někdy z minulýho století 
Tu jedinou a pocit bezdomovce 
si nesu s sebou jako prokletí 

R: Jsem černej pasažér…

5. Mám kufr plnej přebytečnejch krámů 
a mapu zabalenou do plátna 
Můj vlak však jede na opačnou stranu 
a moje jízdenka je dávno neplatná 

*: F Dmi F Dmi 
85

: Lano, co k nebi nás poutá

1. F 
Já sedával v přístavu, 
Gmi 
popíjel kořalu, 
F 
s holkama laško
C7 
val 

F 
bylo mi fuk, co je, 
Gmi 
hlavně když fajfka mi 
F 
doutná 
C7 
 

Co F 
bylo už není, 
Gmi 
všechno mý jmění jsem 
A7 
dávno rozfofro
Dmi 
val 

Jsme F 
silný jak silný je 
Gmi 
lano, co k nebi nás 
F 
po
C7 
u
F 
tá 


2. Ale najednou zmatek, když vešel ten chlápek, na mou duši! 
Objedná si drink a sedne si vedle do kouta 
Pak se nakloní ke mně a povídá jemně: Matouši! 
Jsme silný jak silný je lano, co k nebi nás poutá 

3. Já povídám: Pane, odkud se známe? Esli se nemýlíte? 
A co je vám do mě, starýho mrchožrouta? 
On na to: Pojď, dej se na moji loď, má jméno Eternité 
Jsme silný jak silný je lano, co k nebi nás poutá 

Dmi D7 

4. G 
Ty jeho slova se 
Ami 
zařízly do mě 
G 
jako bys břitvou 
D7 
šmik 

G 
Jako když po ránu 
Ami 
vzbudí tě křik ko
G 
hou
D7 
ta 

Tak G 
povídám: Jdem! A 
Ami 
ještě ten den stal se 
H7 
ze mě námoř
Emi 
ník 

Jsme G 
silný jak silný je 
Ami 
lano, co k nebi nás 
G 
pou
D7 
tá  
G 
 


5. Tak zvedněme kotvy a napněme plachty, vítr začíná vát! 
Černý myšlenky vymeťme někam do kouta 
Hudba ať hraje o dobytí ráje, teď není čeho se bát 
Jsme silný jak silný je lano, co k nebi nás poutá 
Jsme silný jak silný je lano, co k nebi nás poutá 
86

: Přijíždí posel

1. Ami 
Z ranního šera 
G 
kdesi 
E7 
nad obzorem 

Ami 
vynořil se jezdec 
G 
s bíl
E7 
ým praporem 

Ami 
Přijíždí posel 
G 
a rozhlí
E7 
ží se v davu 

Ami 
Přijíždí posel 
G 
a nese 
E7 
dobrou zprávu 

[: Dmi 
Jenomže 
G 
zapomněl :] (3×)

[: Ami 
komu ji má 
G 
dát
E7 
 
 :] (3×)
E7 
Komu má zprávu předat?
Ami 
 


Ami G E7 (3x) 
Ami 

2. Od města k městu putuje celou zemí 
Zdálky už mává a volá: Otevřte mi! 
Tluče na bránu města a brána otevře se 
Přijíždí posel a lidem zprávu nese 
Jenomže zapomněl 
co měl vlastně říct 
Co tu měl vyřídit? 

3. Krajinou stínů jezdec bloudí světem 
Ve sněhu zbydou stopy - a stopy vítr smete 
Cesta je nekonečná, odnikud nikam vede 
Přijíždí posel a nikdy nedojede 
protože zapomněl 
kdo ho posílá 
Kdo ho posílá? 
87

: Sáro!

{95bpm
}
F
3 G

Intro: Ami Emi F C F C F G 

R: Ami 
Sáro, 
Emi 
Sáro, 
F 
v noci se mi 
C 
zdálo 

že F 
tři andělé 
C 
Boží k nám 
F 
přišli na o
G 
běd 


Sáro, Sáro, jak moc a nebo málo 
mi chybí abych tvojí duši mohl rozumět?

1. Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu 
a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích 
A z prohraných válek se vojska domů vrací 
Však zbraně stále burácí a bitva zuří v nich 

R: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

2. Vévoda v zámku čeká na balkóně 
až přivedou mu koně a pak mává na pozdrav 
A srdcová dáma má v každé ruce růže 
Tak snadno poplést může sto urozených hlav 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

3. Královnin šašek s pusou od povidel 
sbírá zbytky jídel a myslí na útěk 
A v podzemí skrytí slepí alchymisté 
už objevili jistě proti povinnosti lék 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo… 

4. Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit 
o tajemstvích noci ve tvých zahradách 
A já - potulný kejklíř, co svázali mu ruce 
teď hraju o tvé srdce a chci mít tě nadosah 

R3: Sáro, Sáro, pomalu a líně 
s hlavou na tvém klíně chci se probouzet 

Sáro, Sáro, Sáro, Sáro rosa padá ráno 
a v poledne už možná bude jiný svět 

Sáro, Sáro, vstávej, milá Sáro! 
F 
Andělé k nám 
Dmi 
přišli na o
C 
běd 
88

: Vlaštovky

Dmi 
Každé jaro 
Ami 
z velké dáli 

B 
vlaštovky k nám 
F 
přilétaly, 

Dmi 
někdy až 
C 
dovnitř do stave
Ami 

Pod střechou se uhnízdily 
a lidé, kteří uvnitř žili, 
rozuměli jejich švitoření 

O dalekých krajích, hlubokých mořích, divokých řekách, 
o vysokých horách, které je nutné přelétnout, 
o nebeských stezkách, zářících hvězdách, o cestách domů, 
o korunách stromů, kde je možné odpočinout 

Jsme z míst, která jsme zabydlili, 
z hnízd, která jsme opustili, 
z cest, které končí na břehu 
Jsme z lidí i všech bytostí, 
jsme z krve, z masa, z kostí, 
jsme ze vzpomínek, snů a příběhů 

Jsme jako ti ptáci, z papíru draci, létáme v mracích 
a pak se vracíme zpátky tam, kde připoutaní jsme 
Jsme lidské bytosti z masa a kostí, jsme jenom hosti 
na tomhle světě - přicházíme, odcházíme 

A chceme mít jisto, že někde místo, že někde je hnízdo, 
odkud jsme přišli a kam zas potom půjdeme spát, 
že někde je domov, že někde je hnízdo, útulno čisto, 
že někde je někdo, kdo čeká na nás, na návrat 

Tam v dalekých krajích, v hlubokých mořích, v divokých řekách, 
ve vysokých horách, které je nutné přelétnout 
Tam v nebeských stezkách, v zářících hvězdách, na cestách domů, 
v korunách stromů, kde je možné odpočinout 
89

: Hvězdář

1. Ztrácíš se D 
před očima, rosteš jen 
A 
ve vlastním stínu. 

Každá Emi 
další vina, odkrývá 
Cmaj7 
mojí vinu. 

Ztrácíš se před očima, rosteš jen ve vlastním stínu. 
Každá další vina odkrývá mojí vinu. 

Ve vínu dávno nic nehledám, (dávno nic) nehledám. 
Ve vínu dávno nic nehledám, (dávno nic) nehledám. 

Ref: Jak luna mizí s nocí v bělostných šatech pro nemocné, 
prosit je zvláštní pocit, jen ať je den noc ne. 
Jak luna mizí s nocí v milostných šatech pro nemocné, 
prosit je zvláštní pocit, jen ať je den noc ne. 

Od proseb dávno nic nečekám (dávno nic) nečekám. 
Od proseb dávno nic nečekám (dávno nic) nečekám. 

Mezihra: 

2. Na chodbách v bludných kruzích zářivka vyhasíná, 
já ti do infuzí chci přilít trochu vína. 
Na nebi jiných sluncí, jak se tam asi cítíš, 
s nebeskou interpunkcí, jiným tulákům svítíš. 

Ve vínu dávno nic nehledám (dávno nic) nehledám. 
Ve vínu dávno nic nehledám (dávno nic) nehledám. 

Ref: Obzor než klesne níž, je ráno a ty spíš. 
Od vlků odraná hvězdáře Giordána 
Obzor ne klesne níž, je ráno a ty spíš. 
Od vlků odraná hvězdáře Giordána. 
Obzor ne klesne níž, je ráno a ty spíš. 
Od vlků odraná hvězdáře Giordána.
90

: Traktor (správný text)

*: [: E 
Jede traktor je 
G 
to zetor

A 
Jede do hor vo
E 
rat brambor :]


1. E 
JZďáci brambor 
G 
zasejí 

A 
Potom pohnojí 

E 
pak zas vyrejí


2. JZďák si kapsu namastí 
Prachama zachrastí 
Na děvu povětrnou 

R: [: D 
Krimina
E 
lita 
D 
krimina
E 
lita

D 
Krimina
E 
lita 
G 
mlá
D 
de
E 
žé :]


3. JZďák a děvka spolu jdou 
Před novou hospodou 
Hrozně se radujou 

4. Napřed se tu hrozně vožere
Svou ženu zabije
a děti ubije

R: 

5. JZďák se hrozně vožere
Svou ženu zabije
a pak se poblije

6. za radu moc děvce děkuje
a pak ji prokleje
vidlema vod hnoje

R: 

*: [: Jede traktor je to zetor
Jede do hor vorat brambor :]

edit: akordy jsou špatně, jsou tam samozřejmě G5-A#5-C5, F5-G5..A#5-F5-G5, text je taky špatně, buď tam dej verzi z desky a nebo když už tam chceš dát verzi z nějakýho koncertu - viz video - tak to alespoň napiš správně …
91

: Slunečný hrob

E 
Usínám a 
F#mi 
chtěl bych se vrátit

o něG#mi 
jakej ten rok zpát
F#mi 
ky

E 
být zase malým 
F#mi 
klukem

který si G#mi 
rád hraje a který je 
F#mi 
s tebou
E 
 


E 
Zdá se 
F#mi 
mi 
G#mi 
je to moc let

E 
já byl 
F#mi 
kluk, 
G#mi 
kterej 
F#mi 
chtěl

E 
Zná
F#mi 
ti svět, 
G#mi 
s tebou 
F#mi 
jsem si hr
E 
ál


E 
Vrátím 
F#mi 
se a chtěl 
G#mi 
bych rád
E 
 

být s F#mi 
tebou 
G#mi 
zavzpo
F#mi 
mínat

E 
mám 
F#mi 
teď 
G#mi 
ale 
F#mi 
zprávu zl
E 
ou  
E7 
 


C#mi 
Suchá 
A 
hlína 
G#mi 
ta
F#mi 
dy

C#mi 
Nevz
D#mi 
klí
Ami 
čí bez 
G#mi 
vo
F#mi 
dy

G#mi 
Já zatím 
F#mi 
poklekám 
G#mi 
vzpomínkou poc
H 
ta se vzdává


E 
Loučím 
F#mi 
se a ně
G#mi 
co však tam 
E 
zůstalo

F#mi 
z těch
G#mi 
našich
F#mi 
dnů

E 
já 
F#mi 
teď vím 
G#mi 
že tu 
F#mi 
zůstanu
EE7 
 


Nemohu spát a probouzím se
a zase se nemohu ubránit myšlence
vrátit se o nějakej ten rok zpátky
být zase malým klukem,
který si rád hraje,který je s tebou.
92

: Variace na renesanční téma

1. Ami 
Láska je jako 
F 
večernice 
G 
plující noční 
Ami 
oblohou,

zavřete dveře F 
na petlice, 
G 
zhasněte v domě všechny 
Ami 
svíce

a opevněte svoje F 
těla, 
G 
vy, kterým srdce 
Ami 
zkameněla.
C G/H Ami C/G D F E Ami 
 


2. Láska je jako krásná loď, která ztratila kapitána,
námořníkům se třesou ruce a bojí se, co bude zrána,
láska je jako bolest z probuzení a horké ruce hvězd,
[:které ti oknem do vězení květiny sypou ze svatebních cest:].

3. Láska je jako večernice plující noční oblohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou …
93

: Bubetka

1. Ami 
Bubetka má 
C 
Gongona, který jí 
G 
uklidňuje 
D 
hlavu,

když je zmatená, nebo schoulená,když to nemá cenu.
Je to holka co má dost síly, ale sem tam po něm šáhne
na pár minut - na chvíli, když neví jestli zvládne
ten svět z paneláků a betonovejch bloků
Ami 
Žije tady s těma co tu 
C 
jsou a ne
G 
odejdou…


R: Ami 
Ráno náruč 
F 
otevírá, 
C 
noc byla jak 
G 
černá díra

Ráno náruč otevírá a křičí: Bubetko! Hea! Hea!
Ráno náruč otevírá, u postele je Baghíra.
Ráno náruč otevírá a křičí: Bubetko!
Vezmi nás s D 
sebou do 
F 
králičí nory a 
G 
klidně ještě 
Ami 
dál.

Tvý sF 
topy vedou, tam k
G 
de jsem byl i já,

tvůj Mauglí.

2. Bubetka má Gongona, který jí uklidňuje hlavu
Je to skřítek z kusu hadříku, má neskutečnou cenu.
Bubetka má dost síly na život, když je hrubý,
má v sobě odvahu i kus víly, umí vycenit zuby
na svět z paneláků a betonovejch bloků.
Žije tady teď - vedle těch, co už neodejdou…

R: Ráno náruč otevírá…
94

: Samurajský meče

1. Hmi 
Loď už pluje několik 
D 
dní

vlny G 
bičují přeplněný 
A 
paluby

děvočka Hmi 
46 kilo

16 D 
roků už jí bylo

nebo F# 
mohlo být


2. Hmi 
Nenapadalo ho 
D 
nic 

jenom ji G 
držel

a chtěl jí aspoň A 
něco říct

její Hmi 
dlouhý rusý vlasy

se D 
dotkly jeho řasy

tak se F# 
nadechl a neřekl nic


Ref: [: Ona se Hmi 
dívá a padá 
A 
tříšť

a z jejích G 
očí létají 
F# 
jiskřičky :] 3×

Hmi 
nemá cenu brečet

když D 
samurajský meče visí 
F# 
nad nimi

3. Loď už pluje několik dní
vybrakovaná země-ta je za nimi
děvočka 46 kilo
16 roků to je život
je jí zima
nejde se ubránit

4. Nenapadalo ho nic
jenom ji držel 
a chtěl jí aspoň něco říct
její dlouhý rusý vlasy
se dotkly jeho řasy
tak se nadechl a neřekl nic

Ref: Ona se dívá a padá tříšť…

Bridge: Hmi 
Vítr je odná
A 
ší do vlčích 
G 
máků

tam někde F# 
stejně skončím i já

Hmi 
kašlu ti na to a vím
A 
 a taky to 
G 
chápu

musím se F# 
vzpamatovat

Hmi 
vítr je odná
A 
ší do vlčích 
G 
máků

tam někde F# 
stejně skončím i já

ale Hmi 
nemá cenu brečet

když D 
samurajský meče

visí F# 
nad náma


Ref: Ona se dívá a padá tříšť…
95

: Hudsonský šífy

1. Ten, kdo Ami 
nezná hukot vody lopat
C 
kama vířený

jako G 
já, jó, jako 
Ami 
já,

kdo hudsonský slapy nezná sírou G 
pekla sířený,

ať se Ami 
na hudsonský 
G 
šífy najmout
Ami 
 dá, 
G 
joh
G# 
oho
Ami 
.


2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel,
málo zná, málo zná,
ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: F 
Ahoj, páru tam 
Ami 
hoď,

ať G 
do pekla se dříve dohra
Ami 
bem,

G 
jo
G# 
ho
Ami 
ho, 
G 
jo
G# 
ho
Ami 
ho.


3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků
jako já, jó, jako já,
ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil,
málo zná, málo zná,
kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: 

5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad
jako já, jó, jako já,
kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk,
kdo je sám, jó, jako já,
kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: + johoho …
96

: Bedna od Whisky

1. Ami 
Dneska už mě 
C 
fóry nějak 
Ami 
nejdou přes 
E 
pysky

Ami 
Stojím s dlouhou 
C 
kravatou na 
Ami 
bedně 
E 
od whi
Ami 
sky.

Stojím s dlouhým obojkem jak stájovej pinč.
Tu kravatu, co nosím, mi navlík soudce Linč.

R: A 
Tak kopni do tý 
D 
bedny ať 
E 
panstvo neče
A 

jsou dlouhý schody D 
do nebe a 
E 
cesta dale
A 
ká.

Do nebeskýho D 
báru já 
E 
sucho v krku 
A 
mám.

Tak kopni do tý D 
bedny ať 
E 
na ces
A 
tu se 
Ami 
dám.


2. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý.
Postavil bych malej dům na louce ukrytý.
Postavil bych malej dům a z okna koukal ven
a chlastal bych tam s Billem a chlastal bych tam Ben.

R: Tak kopni do tý bedny …

3. Kdyby si se hochu jen pořád nechtěl rvát.
Nemusel jsi dneska na týhle bedně stát.
Moch si někde v suchu tu svoji whisky pít.
Nemusel si dneska na krku laso mít.

R: Tak kopni do tý bedny …

4. Až kopneš do tý bedny jak se to dělává
v krku ti yůstane jenom dírka mrňavá.
Jenom dírka mrňavá a k smrti janom krok.
Má to smutnej konec a whisky ani lok.

R: …. tak kopni do tý bedny. Fine 
 
97

: Marnivá sestřenice

1. C 
Měla vlasy samou loknu, jé-
G7 
je-jé,

ráno přistoupila k oknu, jé-C 
je-jé,

vlasy samou C7 
loknu měla
F 
 a na nic víc 
Fmi 
nemyslela,

C 
a na nic víc 
A7 
nemyslela,
D7 
 jé-
G7 
jé-
C 
jé.


2. Nutno ještě podotknouti, jé-je-jé,
že si vlasy kulmou kroutí, jé-je-jé,
nesuší si vlasy fénem, nýbrž jen tak nad plamenem,
nýbrž jen tak nad plamenem, jé-jé-jé.

3. Jednou vlasy sežehla si, jé-je-jé,
tím pádem je konec krásy, jé-je-jé,
když přistoupí ráno k oknu, nemá vlasy samou loknu,
nemá vlasy samou loknu, jé-jé-jé.

4. O vlasy už nestará se, jé-je-jé,
a diví se světa kráse, jé-je-jé,
vidí plno jinejch věcí, a to za to stojí přeci,
a to za to stojí přeci, jé-jé-jé.
98

: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi 
lala… 
Ami E Ami Dmi Ami E Ami 
 


1. Ami 
Nebe je modrý a 
E 
zlatý, bílá sluneční 
Ami 
záře,

Ami 
horko a sváteční 
E 
šaty, vřava a zpocený 
Ami 
tváře,

Ami 
dobře vím, co se bude 
E 
dít, býk už se v ohradě 
Ami 
vzpíná,

Ami 
kdo chce, ten může 
E 
jít, já si dám sklenici 
Ami 
vína.


R2: Dmi 
Žízeň je veliká, 
Ami 
život mi utíká,

E 
nechte mě příjemně 
Ami 
snít,

Dmi 
ve stínu pod fíky 
Ami 
poslouchat slavíky,

E 
zpívat si s nima a 
Ami 
pít.


2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká… 2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká…

R1: Lalala… 3×
99

: Andělé

1. Hsus 
Co tě to hn
C#m7 
ed po ránu na
E 
padá, 
Hsus 
nohy, ruce - 
C#m7 
komu je chceš 
E 
dát ?

Hsus 
Je to v krvi
C#m7 
, co tvou hlavu 
E 
přepad
Hsus 
á, chtěla
C#m7 
s' padnout do hrobu a 
E 
spát ..


R: D 
Poranění 
A 
andělé jdou d
G 
o polí, s
D 
těhovaví
A 
 lidi ulít
G 
aj,

D 
panenku b
A 
odni - jí to 
G 
nebolí, s
D 
vět je mami
A 
 prapodivnej kra
G 
j!


2. Po ránu princezna je ospalá, na nebi nemusí se bát,
v ulicích doba zlá ji spoutala, polykač nálezů a ztrát ..

R: Poranění andělé jdou do polí, stěhovaví lidi ulítaj,
panenku bodni - jí to nebolí, svět je mami prapodivnej kraj!

solo: 

3. Co tě to zas po ránu napadá, za zrdcadlem nezkoušej si lhát,
miluju tě, chci tě - to ti přísahám, na kolenou lásce pomož vstát ..

R: Poranění andělé jdou do polí, stěhovaví lidi ulítaj,
panenku bodni - jí to nebolí, svět je mami dokonalej kraj!
svět je mami dokonalej kraj,
svět je mami dokonalej kraj,
svět je mami dokonalej kraj ..

sloka:  Hsus 4 C#m7 E
refrén:  5 D 5 A 3 G
100

: Otevřená zlomenina srdečního svalu

1. Jsem jako G 
vítr kterej zfoukne pírko ze tvejch dlaní,

D 
špínu jedný noci, jako hygiena ranní

Ami 
velká voda slzí, který spláchnou noční hříchy, 

C 
tamburíny zvoní k 
D# 
operaci míchy.


Narovnám ti páteř, poškrábu ti záda, 
pofoukám ti srdce, zrada kamaráda
lásky účel světí prostředky a smetí, 
špínu jedný noci, který neuletíš..

Otevřená zlomenina srdečního svalu, 
trápení a kocovina, vůně tvýho žalu
vypustíš svou hříšnou duši do slanýho moře, 
neumírej děvče moje chti ti říct, že:

Ref: Ohořelou G 
károu chtěl bych dojet 
D 
ke hvězdám,

který svítily z tvejch Ami 
očí dřív než červo
C 
toči 

se do tvýho srdceF 
 daj, hm 
D 
hm


V ohořelym G 
autě už dva měsíce 
D 
nedejchám,

sám se svojí Ami 
vinou, už nikdy nechci 
C 
jinou, 

už asi nedouF 
fám.  
D 
 


2. G 
Pláčem solíš otevřený rány co se hojí, 

D 
tvoji krev i tělo příjímám pod obojí

Ami 
stejný lidi se soumrakem mají stejný stíny, 

C 
zmizelas jak před přízrakem, 
D# 
padám do hlubiny.


Tvůj pramínek vlasů zaliju včelím voskem, 
koukám na tu krásu a nechápu to mozkem,
to co jsi mi dala, já nikomu už nedám, 
tak mi řekni má opičko, proč tě marně hledám..

Otevřená zlomenina srdečního svalu, 
trápení a kocovina, vůně tvýho žalu,
vypustíš svou hříšnou duši do slanýno moře, 
neumírej děvče moje chci ti říct, že:

Ref: Ohořelou G 
károu chtěl bych dojet 
D 
ke hvězdám,

který svítily z tvejch Ami 
očí dřív než červo
C 
toči 

se do tvýho srdce F 
daj. Hm
D 
, hm


V ohořelým autě už dva měsíce nedejchám,
sám se svojí vinou, už nikdy nechci jinou, 
už asi nedoufám.
101

: Otevři oči

Ami 
Probuze
G 
ná ranní 
C 
slunce všechno 
D 
hojí

Osamělá už se bojí
Nevidomá padlou rosu rukou hladí
Rozpálená sebe svádí
Roztoužená
Celý svět ji v očích hoří
Malá žena sama v moři
Rozbouřená víla na uhlících tančí
Narozená z mořské pěny
(r): G 
Otevři 
D 
oči koukám 
F 
na tebe 
C 
 

G 
Držím tvou 
D# 
ruku nepus
F 
tím

Roztáhni křídla poleť do nebe
Ja vedle tebe poletím
Nedotčená tuší, že se někdo zjeví
provoněná -zatím neví.
Odsouzená světem dotyků
a vůní-nedočkavá neodpoví.
Roztoužená-celý svět ji v očích hoří
malá žena Sama v moři.
Rozbořená víla na uhlících tančí
102

: Sbírka zvadlejch růží

1. A 
Netvař se tak na mě že jsi 
E 
úplně zlá 

A 
jsou rána 
E 
kdy to nekončí

A 
na stole zbylo trochu 
E 
v láhvi vína, 
H 
sklenici dolejvám.


Neříkej mi podvacátý, že už to znáš,
tvý slzy a slaný hnědý voči
čaroděj týhle noci, jeho vina.

H 
Už svítá, noc končí, 
A 
moc kouzel 
E 
neodloučíš,

H 
jsi bílá sny kroužíš 
A 
snad ráno 
E 
nezabloudíš

A 
mělas plamen v očích, co 
E 
utajený touhy 
H 
zná

A 
zaklínám ten zločin 
E 
netvař se tak, že jsi 
H 
zlá.


2. Říkáš dítě nejsem ten co tu včera stál,
slíbil ti nablejskaný mince.
Já nejsem princ, jsem zlodějů koní král

Už tě nikdy neuvidím, zůstanu sám,
oči se střetly a tak na věčný časy
z tvý lásky mi zbyla v hlavě kocovina.

A ďábel se vkrádá svý tělo neovládá,
tvůj anděl co padá už nevíš co bys ráda.
Do tvých vlasů vplétá vůni ohně sám,
zbejvá spousta času já ho tisíce let mám.

*: D 
Prach ze rtů 
E 
spláchni lásko bude 
H 
fajn, 

D 
ve dne mi 
E 
pláchni malá budu 
F# 
sám, jé jé


R: Vlasy od G 
vína kouzlo 
E 
zhasíná ve 
H 
sbírce zvadlejch 
A 
růží

bože G 
zastav čas ráno 
F 
začíná se mi 
D 
smát,

marně G 
vzpomínáš, chtělas 
E 
na pár chvil vzít 
H 
do nebe a 
A 
dál

v růžích G 
usínáš jsem 
F 
noční duch ne 
D 
král.
3. A 
Netvař se tak na mě, že jsi,

A 
netvař se tak na mě, že jsi 
E 
úplně zlá

A 
jsou rána 
E 
kdy to nekončí 

A 
na stole zbylo trochu v 
E 
láhvi vína, 
H 
sklenici dolejvám.


H 
A ďábel se vkrádá 
A 
svý tělo 
E 
neovládáš, 

A 
do tvých vlasů 
E 
vplétá vůni ohně 
H 
sám ou jé

D 
A teď mi 
E 
pláchneš malá budu 
F# 
sám jé jé jé


R: Vlasy od vína kouzlo zhasíná ve sbírce zvadlejch růží
bože zastav čas ráno začíná se mi smát,
marně vzpomínáš, chtělas na pár chvil vzít do nebe a dál

v růžích G 
usínáš jsem 
F 
noční duch, vlasy od 
G 
vína

kouzlo E 
umírá ve 
H 
sbírce zvadlejch 
A 
růží

bože G 
zastav čas ráno 
F 
začíná, marně 
G 
vzpomínáš

chtělas E 
na pár chvil vzít 
H 
do nebe a 
A 
dál

v růžích G 
usínáš jsem 
F 
noční duch ne 
D 
král, 

jsem F 
noční duch ne 
D 
král,

jsem C 
noční duch a 
G 
netopýr ne 
D 
král la la la la.
103

: Babička Mary

1. Ami 
Štěchovická laguna když dřímá v zadumaném stínu Kordylér,

Dmi 
pirát zkrva
Ami 
venou šerpu ždímá, 
H7 
kapitán pucuje revol
E 
ver.

Ami 
Pikovická rýžoviště zlata čeří se v příboji Sázavy,

Dmi 
ale za to 
Ami 
krčmářova chata k
Dmi 
řepčí rykem ch
E7 
lapské zába
Ami 
vy.

G7 
Když tu náhle, co se 
C 
děje, 
G7 
divný šelest houštím 
C 
spěje,

G7 
plch, skunk, 
C 
vše utíká 
F 
po stráni 
F#dim 
od Mední
E 
ka.

Ami 
Krčmář zhasne, kovbojové ztichnou, pirát zděšen tvář si zakryje,

Dmi 
rudé squaw se ch
Ami 
vějí a pak vzdychnou: 
H7 
Blíží se k nám postrach prér
E 
ie.
G7 
 


R: C 
Mary, babička 
D7 
Mary, dva kolťá
G7 
ky za pasem, nad hlavou 
C 
točí lasem.

Stoletá Mary, babička D7 
Mary, ta zkrotí 
G7 
křepce hřebce, ať chce, či nech
C 
ce.
E7 
 


2. Žádné zuby, z jelenice sukně, ale za to tvrdé bicepsy,
Mary má vždy slivovici v putně, Toma Mixe strčí do kapsy.
Klika cvakla, v krčmě dveře letí a babička vchází do dveří:
Pintu ginu, lumpové prokletí! bezzubou dásní zaláteří.
Vypiju to jen ve stoje, jdu do volebního boje,
zřím zas město drahý, jedu volit do Prahy.
Dopila a aby se neřeklo, putykáře změní v mrtvolu,
za zády má štěchovické peklo s šlajsnou svatojánských atolů.

R: Mary, babička Mary, pádluje bez námahy po proudu až do Prahy.
Stoletá Mary, babička Mary, jde do volebního boje za kovboje.

3. Ledva v Praze kotvu vyhodila, pro babičku nastal hrozný čas,
neboť hned každá strana tvrdila, že jí náleží babiččin hlas.
Malá stejně jako velká strana psala, že bude mít o hlas víc,
že ta druhá strana je nahraná, oni že maj hlas ze Štechovic.
Stoletý věk prý nevadí, na předáka je to mládí,
ze všech nejvíce, volala ji polnice.
Tak babičku, pro kterou vždy byla válka s lidojedy legrace,
tu babičku za pár dni zabila, volební agitace.

R: Mary, bojovná Mary, už nesedává v sedle, ve volbách byla vedle.
Stoletou Mary, babičku Mary, volbama zabitou vzal k sobě Manitou.
104

: Štěně

1. NC 
arodilo se štěně, lidí s
F 
e nebál
C 
o,

/: sF 
e svým stínem n
C 
a stěně t
F 
o štěně

cC 
elej d
G 
en si hrál
C 
o. :/

2. A když povyrostlo víc, protáhlo si nohy,
/: rozběhlo se do ulic, do vesnic
očuchávat rohy. :/
3. Čuchá tady, čuchá tam a ocáskem vrtí.
/: uviděl to jeho pán - grobián,
rozzlobil se k smrti. :/
4. Aby pes znal celou ves, to jsou ňáký mravy,
/: takový všetečný pes na řetěz,
to mu mravy spraví. :/
5. A tak na řetěze rost', až z něj vyrost' hafan,
/: jednou mu pán dával kost pro radost
a byl zle porafán. :/
6. Jak to, že ten pes kouše, sám sebe se tázal,
/: dřív neublížil mouše, proč kouše,
když jsem ho uvázal? :/
7. Seběhla se celá ves a pánovi praví:
/: celý svět to ví už dnes, že řetěz
mravy nenapraví. :/
105

: Pažitka (první dvě sloky)

Intro: Asus2 C#mi Cmi F#mi D 

1. Krajina Asus2 
svádí k podzimním 
C#mi 
výletům
Cm 
 

Tripům do F#mi 
mládí a častým 
Dsus2 
úletům
D 
 


Barevný listí je rázem pestřejší
Hlavu ti čistí no a ty jsi bystřejší

Ref.: [: A 
Pašuješ zážitky

E 
Pašuješ všechno co se dá

F#mi 
Sáčky suchý pažitky

Dsus2 
Tomu se říká dobrá 
D 
nálada :] 


2. Hladina tůní pomalu vychladá
Je konec vůní a léto uvadá

Na stehna fenek dopadl dlouhý stín
Skončil čas trenek ale já zas něco vymyslím

Ref.: Pašuješ zážitky…

5 Asus2 6 Dm7/add9
106

: Boty proti lásce

1. F7 
Zas mi říkal, že má něco pro mě, 

a to něco, že prý láska je. 
Bb7 
Já však nechci žádnou lásku v domě, 

F7 
přináší jen žal a výdaje. 

Mám Ab 
proti lásce 
F 
boty, ty 
Ab 
chrání paní svou,
F 
 

ty Ab 
boty vždycky jdou a všechno hezké pošlapou. 


2. Žiju sama díky těmto botám, 
žiju sama zásluhou těch bot, 
často sice klukům hlavy motám, 
botám ale city nejsou vhod. 
V těch botách ráda šlapu, zvlášť po lásce nás dvou, 
ty boty vždycky jdou a všechno hezké pošlapou. 

3. Tyhle boty nosím někde v duši, 
někde v duši, ne však na nohou. 
Jsou tam dole, kde mi srdce buší, 
od bušení mu však pomohou. 
V těch botách ráda šlapu a to se mi prý mstí, 
prý v těchto botách jdu a tak si šlapu po štěstí. 

Rec.: Pozor, boty! Pochodem v chod! 
107

: Divokej horskej tymián

1. D 
Dál za vozem 
G 
spolu 
D 
šlapem, 

někdo G 
rád a někdo 
D 
zmaten, 

kdo se G 
vrací, není 
F#mi 
sám, 

je to Emi 
věc, když pro nás 
G 
voní 

z hor diD 
vokej
G 
 tymi
D 
án. 


2. Léto, zůstaň dlouho s námi, 
dlouho hřej a spal nám rány, 
až po okraj naplň džbán, 
je to věc, když pro nás voní 
z hor divokej tymián 

R: D7 
Podí
G 
vej, jak málo 
D 
stačí, když do 
G 
vázy natr
F#mi 
hám 

bílou Emi 
nocí k milo
G 
vání z hor di
D 
vokej
G 
 tymi
D 
án. 


3. Dál za vozem trávou, prachem, 
někdy krokem, někdy trapem, 
kdo se vrací domů k nám, 
je to věc, když pro nás voní 
z hor divokej tymián. 
108

: Jdem Zpátky do Lesů

1. Ami7 
Sedím na kolejích 
D7 
které nikam nevedou
G C G 
 

Ami7 
koukám na kopřetinu jak 
D7 
miluje se s lebedou
G C G 
 

Ami7 
Mraky vzaly slunce 
D7 
zase pod svou ochranu
G Emi 
 

JenAmi7 
 ty nejdeš holka zlatá 
D7 
kdypak já tě dostanu
G D7 
 


R: G 
Z ráje my vyhnaní 
Emi 
z ráje, kde není 

už Ami7 
místa 
C7 
prej něco se 
G 
chystá
D 
 

G 
Z ráje nablýskaných 
Em 
plesů jdem zpátky 

do Ami7 
lesů 
C7 
Za nějakej 
G 
čas 
D 
 


2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe
málo jsi se snažil málo šel jsi do sebe
Šel jsi vlastní cestou to se dneska nenosí
i pes kterej chce přízeň napřed svýho pána poprosí

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …

3. Už tě vidím z dálky jak mávaš na mě korunou
jestli nám to bude stačit zatleskáme na druhou
Zabalíme všechny co si dávaj rande za branou
v ráji není místa možná v pekle se nás zastanou

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …
109

: Rána v Trávě

CAPO III

R: Ami 
Každý ráno boty 
G 
zouval 
Ami 
Orosil si nohy v 
G 
trávě

Ami 
Že se lidi mají radi 
G 
doufal 
Ami 
A pro
Emi 
citli 
Ami 
právě

Každý ráno dlouze G 
zíval 
Ami 
Utřel čelo do ru
G 
kávu

Ami 
A při chůzi tělem semtam 
G 
kýval 
Ami 
Před se
Emi 
bou sta 
Ami 
sáhů


1. C 
Poznal 
G 
Mora
F 
věnku 
C 
krásnou

Ami 
a ví
G 
nečko 
C 
ze zlata

V Čechách G 
slávu 
F 
muzi
C 
kantů

Ami 
Uma
Emi 
zanou 
Ami 
od bláta.


R: Každý ráno boty zouval …

2. Toužil najít studánečku
A do ní se podívat
By mu řekla proč holečku
Musíš světem chodívat

3. Studánečka promluvila
To ses musel nachodit
Abych já ti pravdu řekla
měl ses jindy narodit. R:

R: Každý ráno boty zouval …
110

: Modrá (je dobrá)

1. G 
Modrá je 
D 
planeta, kde 
C 
můžeme 
D 
žít

G 
Modrá je 
D 
voda, kterou 
C 
musíme 
D 
pít

G 
Modrá je 
D 
obloha, když 
C 
vodejde 
D 
mrak

Modrá je F 
dobrá, 
C 
už je to 
G 
tak.


2. Modrá je Milka - ta naše kráva
Modrá je prej v Americe tráva
Modrá je údajně i polární liška
Senzačně modrá je moje vojenská knížka.

R. Jako C 
nálada když zahrajou poslední 
G 
kus

Modrá je F 
naděje 
C 
láska i 
F 
moje 
G 
blues

Je to C 
barva, kterou mám prostě 
G 
rád

Modrá je F 
dobrá, 
C 
už je to 
G 
tak.


3. Modrá je Raketa - ta moje holka
modrá je vzpomínka na Mikyho Volka
velká rána je modrej přeliv
modrý voko má i černej šerif.

4. Jako nálada když zahrajou poslední kus
Modrá je naděje láska i moje blues
je to barva kterou mám prostě rád
modrá je dobrá - už je to tak.
111

: Sametová

1. VzpG 
omínám, když tehdá př
C 
ed léty z
G 
ačaly lítat r
C 
akety,

zdG 
ál se to bejt d
C 
ocela dobrej n
D 
ápad,

sG 
axofony hrály 
C 
unyle, f
G 
rčely švédský k
C 
ošile

a nG 
ěkdo se moh' d
Emi 
ocela dobře fl
C 
ákat
D 
.


2. Když tam stál rohatej u školy a my neměli podepsaný úkoly,
už tenkrát rozhazoval svoje sítě,
poučen z předchozích nezdarů sestrojil elektrickou kytaru
a rock'n'roll byl zrovna narozený dítě.

R: VzpG 
omínáš, takys' tu ž
D 
ila, a n
Emi 
edělej, že jsi j
C 
iná,

taková mG 
alá pilná vč
D 
ela, taková c
C 
elá
D 
 sametov
G 
á.
3. Přišel čas a jako náhoda byla tu bigbítová pohoda,
kytičky a úsmevy sekretárok,
sousedovic bejby Milena je celá blbá z Boba Dylana,
ale to nevadí, já mám taky nárok.

4. Starý, mladý nebo pitomí mlátili do toho jako my,
hlavu plnou Londýna nad Temží,
a starej dobrej satanáš hraje u nás v hospodě mariáš
a pazoura se mu trumfama jenom hemží.

R: Vzpomínáš, už je to jinak, a jde z toho na mě zima,
ty jsi, holka, tehdá byla taková celá sametová.

5. A do toho tenhle Gorbačov, co ho znal celej Dlabačov,
kopyta měl jako z Arizony,
přišel a zase odešel a nikdo se kvůli tomu nevěšel
a po něm tu zbyly samý volný zóny.

R: [: Vzpomínáš, jak jsi se měla, když jsi nic nevěděla,
byla to taková krásná cela a byla celá (sametová) … :]
112