Jarek Nohavica

21. 11. 2024

: Afričančata

1. V C 
Africe, tam žijou slonAmi 
i a podDmi 
obná zvG 
ířatC 
a,
mezi stromy je tam honAmi 
í AfričDmi 
ančaG 
taC 
,
nF 
ačančané G 
AfričančC 
e jako Dmi 
uhel černé jG 
e,
rC 
áno skočí na sarančAmi 
e a jedDmi 
e do GG 
uinejC 
e.F 
 G 
 C 
 G 
 C 
 
2. Děvčata tam honí kluky a kluci zase děvčata,
k nám to mají trochu z ruky, Afričančata,
přes moře a přes potoky, dva tisíce šestset mil,
na kole tak dva-tři roky, no a pěšky ještě dýl.
3. Průšvih je, když Afričanče černé jak mé boty
narodí se naší Anče od nás z Dolní Lhoty,
ale narodí či nenarodí, vždyť je to vlastně putna,
hlavně, že nám nemarodí a že mu u nás chutná, na na na …
1

: Až to se mnu sekne

1. Až Ami 
obuju si rano čE7 
erne papirove bAmi 
oty,
až i mC 
oja stara pochopG 
i, že nejdu do robC 
oty,
až vDmi 
yjde dluhy pruvod smutečnich hostu
na SlAmi 
ezsku Ostravu od Sikorova mostu,
E7 
až to se mnu sekne, to bude pAmi 
ěkne,
pF 
ěkne, fajne a pAmi 
ěkne, E7 
až to se mnu definitivně sAmi 
ekne.
2. Aby všeckym bylo jasne, že mě lidi měli radi,
ať je gulaš silny, baby smutne, muzika ať ladi,
bo jak sem nesnašel šledryjan ve vyrobě,
nebudu ho trpěť, ani co sem v hrobě,
to bude pěkne,
pěkne, fajne a pěkne, až to se mnu definitivně sekne.
3. S někerym to seka, že až neviš, co se robi,
jestli pomohla by deka nebo teplo mlade roby,
kdybych si moh' vybrat, chtěl bych hned a honem,
ať to se mnu šlahne tajak se starym Magdonem,
to bude pěkne,
pěkne, fajne a pěkne, až to se mnu definitivně sekne.
4. Jedine, co nevim: jestli Startku nebo Spartu,
bo bych tam nahoře v nebi nerad trhal partu,
na každy pad s sebu beru bandasku s rumem,
bo rum nemuže uškodit, když pije se s rozumem,
to bude pěkne,
pěkne, fajne a pěkne, až to se mnu definitivně sekne.
5. Já vím, že, Bože, nejsi, ale kdybys třeba byl, tak
hoď mě na cimru, kde leži stary Lojza Miltag,
s Lojzu chodili sme do Orlove na zakladni školu,
farali sme dolu, tak už doklepem to spolu,
až to se mnu sekne,
pěkne, to bude pěkne, až to se mnu definitivně sekne.
6. Až obuju si rano černe papirove boty,
až i moja stara pochopi, že nejdu do roboty,
kdybych, co chtěl, dělal, všechno malo platne,
mohlo to byt horši, nebylo to špatne,
až to se mnu sekne,
kdF 
ybych, co chtěl, dělal, všechno malo platne,
mAmi 
ohlo to byt horši, nebylo to špE7 
atne,
až to se mnu … nF 
a na naAmi 
 …E7AmiFAmiE7Ami 
 
2

: Cukrářská bossa-nova

1. Můj C 
přítel Edim 
snídá sedm Dmi 
kremrolíG 
 
a když je C 
spořádá, dá si Edim 
repete,
hruškové Dmi 
cukrlátkG 
o.
On totiž C 
říká: "Edim 
Dobré lidi zuby Dmi 
nebolíG 
 
a je to C 
paráda, chodit Edim 
po světě
a Dmi 
mít, G 
mít v ústech C 
sladko."Edim G 
 

R: C 
Sláva, Edim 
cukr a Dmi 
káva a půl litru G 
becherovky,
C 
hurá, hurá, Edim 
hurá, půjč mi Dmi 
bůra, útrata dnes G 
dělá čtyři stovky.
Všechny C 
cukrářky z celé Edim 
republiky
na něho Dmi 
dělají slaďounké G 
cukrbliky
a on jim Emi 
za odměnu zpíEdim 
vá zas a znovu
F 
tuhletu G 
cukrářskou bossa-noC 
vu.Edim Dmi G 
 

2. Můj přítel Karel pije šťávu z bezinek,
říká, že nad ni není,
že je famózní, glukózní, monstrózní, ať si taky dám.
Koukej, jak mu roste oblost budoucích maminek
a já mám podezření,
že se zakulatí jako míč
a až ho někdo kopne, odkutálí se mi pryč
a já zůstanu sám, úplně sám.

R: Sláva, cukr a káva …

3. Můj přítel Karel Plíhal už na špičky si nevidí,
postava fortelná se mu zvětšuje,
výměra tři ary.
On ale říká:"Glycidy jsou pro lidi,"
je prý v něm kotelna, ta cukry spaluje,
někdo se zkáruje, někdo se zfetuje
a on jí bonpari, bon, bon, bon, bonpari.

R: Sláva, cukr a káva …
3

: Divoké koně

1. [: Ami 
Já viděl Dmi 
divoké Ami 
koně, C 
běželi Dmi 
soumraAmi 
kem, :]
vzDmi 
duch Ami 
těžký Dmi 
byl a divně Ami 
voněl Fdim 
tabákF 
em,
vzDmi 
duch Ami 
těžký Dmi 
byl a divně Ami 
voněl E7 
tabáAmi 
kem.

2. /: Běželi, běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a hor, :/
/: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor? :/

3. /: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost, :/
/: naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :/

4. /: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera, :/
/: milování je divoká píseň večera. :/

5. /: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, :/
/: král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků. :/

6. /: Chtěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet na návrat, :/
/: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :/

Já viděl divoké koně …

Fdim
4

: Dokud se zpívá

1. Z C 
Těšína Emi 
vyjíždí Dmi7 
vlaky co F 
čtvrthodiC 
nu,Emi Dmi7 G7 
 
C 
včera jsem Emi 
nespal a Dmi7 
ani dnes F 
nespočiC 
nu,Emi Dmi7 G 
 
F 
svatý MedG 
ard, můj patrC 
on, ťuká si naAmi 
 čelo,G 
 
ale F 
dokud se G 
zpívá, F 
ještě se G 
neumřeC 
lo, hóhEmi 
ó.Dmi7 G7 
 

2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
5

: Dopis panu prezidentovi

DEmiGDA7 
1. Pane D 
prezidente, ústavní Emi 
činiteli,
píšu Vám A 
stížnost že moje děti na mě D 
zapomněly,
jde o syna Karla, a mladší Emi 
dceru Evu,
rok už A 
nenapsaly, rok už nepřijely na D 
návštěvu.D4sus 
 
Ref1.: Vy to G 
pochopíte, Vy totiž Ami 
všechno víte,
Vy se D 
poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě G 
zachráníte,D4sus 
 
pane G 
prezidente, já chci jen Ami 
kousek štěstí,
pro D 
co jiného jsme přeci zvonili klíčema na G 
náměstí.DA7 
 
2. Pane prezidente a ještě ztěžuju si,
že mi podražily pívo, jogurty, párky i trolejbusy,
i poštovní známky, i bločky na poznámky,
i telecí plecko, Řecko i Německo, no prostě všecko.
Ref1.: 
3. Pane prezidente, mé České republiky,
oni mě propustily, na hodinu, z mý fabriky,
celých třicet roků, všecko bylo v cajku,
teď přišli noví mladí a ti tu řádí jak na Klondiku.
Ref2.: Vy to pochopíte, Vy se mnou soucítíte,
Vy se poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě zachráníte,
pane prezidente, já chci jen kousek štěstí,
pro co jiného jsme přeci zvonily klíčema na náměstí.
4. Pane prezidente, moje Anežka kdyby žila,
ta by mě za ten dopis co tu teď píšu patrně přizabila,
řekla by Jaromíre, chovaš se jak male děcko,
viš co ma starosti s celu tu Evropu vesmirem a vubec všecko.
Ref1.: 
*: Pane D 
prezidente.
6

: Fotbal

G Emi C D G Emi C … G …
Znělka …
1. Ami 
V neděli v pět deset C 
sraz u Baníku G 
desítka vleze se Ami 
pak ještě E7 
jedna
Ami 
co čumíš frajere C 
chceš do ciferníku G 
jestli mě dožereš Ami 
hele jsem E7 
bedna
Dmi 
tribuna na stání Ami 
necpi se vřede F 
hadráři Dmi 
sparťani E7 
Ostrava jedem
Ami 
už to má správný var Dmi 
jen počkej až tě ´E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu Ami 
zvláště!´
2. Ami 
Tři nula na rohy C 
a jinak šul nul G 
berte je přes nohy Ami 
liga je E7 
liga
Ami 
dnes jsem měl odpolední C 
tak jsem to bulnul G 
zacláníš chlape sedni Ami 
navalte E7 
cíga
Dmi 
zelená je tráva Ami 
rozhodčí nekřepči F 
Ostrava Dmi 
jedem OstraE7 
va Kula je nejlepší
Ami 
pětku mě lístek stál Dmi 
tak se ukažte ´E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu Ami 
zvláště!´
3. Ami 
LUMPOVÉ HOVADA C 
Chovanec karta G 
jesličky paráda Ami 
ŠIJ TO NA E7 
BRÁNU!!!
Ami 
bijte je Pražáky C 
hanba Sparta G 
jaký saky paky vole Ami 
sedm baE7 
nánů
Dmi 
stojím v davech lidu Ami 
jsem fanda svýho klubu F 
ten gól byl Dmi 
z ofsidu E7 
sudímu rozbít hubu
Ami 
kde je ten autokar Dmi 
propíchnout pláště ´E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu Ami 
zvláště!´
4. Ami 
Ty mlč ty páprdo C 
no ty v tom baloňáku G 
fotbalu rozumíš Ami 
jak koza E7 
náklaďáku
Ami 
být tebou tak nežvaním C 
a radši mažu G 
jinak se neubráním Ami 
pak mu uE7 
kážu
Dmi 
v neděli po fotbale Ami 
kdo umí ten umí F 
hej vrchní Dmi 
seš pomalej E7 
šest nula na rumy
Ami 
já bych jim ukázal Dmi 
na šachtu s nima ´E7 
Dobrý den sportu zdar fotbal je Ami 
prima!´
7

: Grónská píseň

1. DD 
aleko nEmi 
a severu jA7 
e Grónská zD 
em,
žD 
ije tam Emi 
Eskymačka s A7 
EskymákD 
em,
/: my bychom Emi 
umrzli, jim nG 
ení zimD 
a,
snídají nEmi 
anuky A7 
a eskimD 
a. :/
2. Mají se bezvadně, vyspí se moc,
půl roku trvá tam polární noc,
/: na jaře vzbudí se a vyběhnou ven,
půl roku trvá tam polární den. :/
3. Když sněhu napadne nad kotníky,
hrávají s medvědy na četníky,
/: medvědi těžko jsou k poražení,
neboť medvědy ve sněhu vidět není. :/
4. Pokaždé ve středu, přesně ve dvě
zaklepe na na íglů hlavní medvěd:
/: "Dobrý den, mohu dál na vteřinu?
Nesu vám trochu ryb na svačinu." :/
5. V kotlíku bublá çaj, kamna hřejí,
psi venku hlídají před zloději,
/: smíchem se otřásá celé íglů,
neboť medvěd jim předvádí spoustu fíglů. :/
6. Tak žijou vesele na severu,
srandu si dělají z teploměrů,
/: my bychom umrzli, jim není zima,
neboť jsou doma a mezi svýma. :/
8

: Hlídač krav

1. KdC 
yž jsem byl malý, říkali mi naši:
"Dobře se uč a jez chytrou kaši,
F 
až jednou vyrosteš, bG7 
udeš doktorem prC 
áv.
Takový doktor sedí pěkně v suchu,
bere velký peníze a škrábe se v uchu,"
jF 
á jim ale na to řek': "ChcG7 
i být hlídačem krC 
av."

R: Já chci mC 
ít čapku s bambulí nahoře,
jíst kaštany a mýt se v lavoře,
F 
od rána po celý dG7 
en zpívat si jC 
en,
G7 
zpívat si: C 
pam pam pamF G7 C 
…

2. K vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.
Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,
každý na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.
R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.
S nohama křížem a s rukama za hlavou
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
9

: Chlopek a robka

1. V C 
jednym dumku na ZarG 
ubku
mjG7 
al raz chlopek švC 
arnu robku
a ta robka tG 
oho chlopka rG7 
ada nemjalC 
a.
Bo ten jeji chlopek dG 
obrotisko byl,
G7 
on tej svoji robce všC 
icko porobil,
čepani ji pomyl, brG 
avku dával žrat,
děcka mG7 
usel kolibC 
at.
2. Robil všecko, choval děcko,
taky to byl dobrotisko,
ale robka toho chlopka rada nemjala.
Štvero novych šatu, štvero střevice,
do kostela nešla, enem k muzice,
same šminkovani, sama parada,
chlopka nemjala rada.
3. A chlopisku - dobrotisku
slze kanu po fusisku,
jak to vidí, jak to slyší, jaka robka je.
Dožralo to chlopka, že tak hlupy byl,
do hospody zašel, vyplatu prepil,
a jak domu přišel, řval, jak hrom by bil,
a tu svoju robku zbil.
4. Včil ma robka rada chlopka,
jak on píská, ona hopka,
Hanysku sem, Hanysku tam, ja tě rada mam.
Věřte mi, luďkově, že to tak ma byť,
raz za čas třa robce kožuch vyprášiť
a pak je hodna tak jako ovečka
a ma rada chlopečka.
10

: Já neumím

1. JA 
á neumím psát velkou poezii,
dF#mi 
aktylský hexametr nD 
ení můj svA 
ět,
mF#mi 
ám jeden starý svetr, v ktE7 
erém žiji
už moc lA 
etHmi 
.E7 
 
2. Pan Havlíček, než umřel na souchotě,
učil mne velkou českou abecedu,
a tak se poflakuju po životě,
jak dovedu.
R: Světem se pA 
oflakuju, tužkou ho Hmi 
obkreslujuE7 
,
boty si nA 
epucuju a hřeben nHmi 
emilujuE7 
,
sám sebe pA 
ovoluju, sám sebe zHmi 
akazujuE7 
,
ničeho nA 
elituju, -jHmi 
u, -ju, -jE7 
u …
3. Jsem voják, který nemá ani frčku,
vojín, co běží vždycky v první řadě,
chrání mě jenom úzký kmínek smrčku
v kanonádě.
4. S četaři absolventy hraju pokra,
ale když přijde na lámání chleba,
je jejich obuv suchá, moje mokrá,
jak je třeba.
R: Světem se poflakuju, tužkou ho obkresluju,
boty si nepucuju a hřeben nemiluju,
sám sebe zakazuju, povoluju, nelituju, -ju, -ju, -ju …
11

: Jacek

1. NG 
a druhém břehu řeky D 
Olše žije Jacek,
mC 
ám k němu stejně blízko, jG 
ak on ke mně,
máváme na sebe z říční navigace,
dva spojenci a dvě spřátelené země.
Jak malí kluci hážem z břehů žabky,
kdo vyhraje, má z protějšího srandu.
Hlavama kroutí česko-polské babky,
děláme prostě vlastní propagandu.

2. Na mostě přátelství se tvoří dlouhé fronty
všelikých věcí za všelikou cenu.
Já mám však na to velmi úzké horizonty
a Jacek velmi nenáročnou ženu.
Týden co týden z říční navigace
máváme na sebe: "Chlapče, hlavu vzhůru!"
Jak je to krásné, moci vykašlat se
na celní předpisy a na cenzuru, na na …

3. Z Piastovské věže na nás mává kníže Měšek
a směje se, až třepe se mu brada.
Ve zprávách večer běží horký dnešek,
aspoň se máme s Jackem o co hádat.
On tvrdí svoje, já zas tvrdím svoje
a domluvit se někdy bývá marno.
Tak spolu vedem pohraniční boje
a v praxi demonstrujem Solidarnosc, na na …

4. Na druhém břehu řeky Olzy žije Jacek,
mám k němu stejně blízko, jak on ke mně,
máváme na sebe z říční navigace,
dva spojenci a dvě spřátelené země.
[: A voda plyne, plyne, plyne dlouhé věky,
řeka se kroutí jako modrá šňůrka
a my dva hážem kachnám vprostřed řeky
krajíčky chleba o dvou stejných kůrkách. :]

Na na na …
12

: Jdou po mě jdou

1. Býval jsem cD 
hudý jak G 
kostelní mD 
yš,
na půdě pF#mi 
ůdy jsem mHmi 
íval svou skrA7 
ýš,
/: pG 
ak jednou v lD 
étě řA7 
ek' jsem si: Hmi 
ať,
G 
svět fackuD 
je tě, a tG 
ak mu to vrD 
ať. :/
2. Když mi dát nechceš, já vezmu si sám,
zámek jde lehce a adresu znám,
/: zlato jak zlato, dolar či frank,
tak jsem šel na to do National Bank. :/
R: Jdou po mně, jdD 
ou, jdG 
ou, jdD 
ou,
na každém rohu majG 
í fotku mA7 
ou,
kdyby mě chD 
ytli, jA7 
ó, byl by rHmi 
ing,
G 
tma jako v D 
pytli je v cC 
elách Sing-sG 
ing. A7 
JééD 
je!D 
 
3. Ve státě Iowa byl od poldů klid,
chudičká vdova mi nabídla byt,
/: jó, byla to kráska, já měl peníze,
tak začla láska jak z televize. :/
4. Však půl roku nato řekla mi:"Dost,
tobě došlo zlato, mně trpělivost,
/: sbal svých pár švestek a běž si, kam chceš,"
tak jsem na cestě a chudý jak veš. :/
R: 
5. Klenotník Smith mi do očí lhal,
dvě facky slíz' a dal, vše mi dal,
/: a pak jsem vzal nohy na ramena,
ten, kdo nemá vlohy, nic neznamená. :/
6. Teď ve státě Utah žiju spokojen,
pípu jsem utáh' a straním se žen,
/: jó, kladou mi pasti a do pastí špek,
já na ně mastím, jen ať mají vztek. :/
R: Jdou po mně jdou, jdou, jdou,
na nočních stolcích mají fotku mou,
kdyby mě klofly, jó, byl by ring,
být pod pantoflí je hůř než v Sing-sing.
13

: Ještě mi scházíš

1. JAmi 
eště se mi o tobě zdAmi/G 
á, ještě mi nejsi lhF 
ostejná,
jAmi 
eště mě budí v noci tAmi/G 
akový zvláštní pF 
ocit,
jDmi 
eště si zouvám boty, F 
abych snad neušpinil
nD#dim 
áš nový běhoun v sE 
íni.
R: Ještě mi schAmi 
ázíš, ještě jsem nG 
epřivykl,
že nepřichC 
ázíšC/H 
, že nepřijdAmi 
eš,
že zvonek nF 
ezazvoní, dveře se nE 
eotevřou,
že prostě jAmi 
inde s jG 
iným jsC 
eš,
jE 
eště mi schF 
ázíš, jE 
eště stále mi schAmi 
ázíšAmi/G 
.F 
 Ami 
 Ami/G 
 F 
 
2. Ještě je na zrcadle dech, mlhavá stopa po tvých rtech
a v každém koutě jako čert kulhavý skřítek Adalbert,
ještě tě piju v kávě a snídám v bílé vece,
ještě jsi ve všech věcech.
R: 
14

: Kapr

1. NC 
a rybníce jsou velké vlnDmi 
y, dělají sG7 
e od přírodC 
y,
kapr, ten je opatrnDmi 
ý, nevystrčG7 
í čumák z vodC 
y.
R: /: ŠplC 
ouchy-šplouchy, štika žere mouchDmi 
y,
žbluňky-žbluňkG7 
y, a kapr meruňkC 
y. :/
2. Nevylézej, kapře milý, je tam velké vlnobití,
chlupy vodě se naježily, mohl by ses utopiti.
R: 
15

: Kdo na moje místo

Text: Petr Bezruč
R: Ami 
Tak málo mám E 
krve, tak G 
málo mám Ami 
krve,
tak C 
málo mám Dmi 
krve a E 
ještě mi teče z Ami 
úst.

1. Až bude Dmi 
růst nade mnou tAmi 
ráva, až budu hDmi 
nítAmi 
,
kdo Dmi 
na moje Ami 
místo, kdo zdDmi 
vihne můj E 
štít?

R: Tak málo mám krve…

*: V Ami 
dým zahaC 
len vítkovsG 
kých pecí jsem sAmi 
tál,
noc zřela mi zC 
 očí, pG 
lam z nozdry mi Ami 
vál,
nech svítilo sC 
lunce, nech večer se G 
šeřil,
já semknutou Ami 
brvou ty vrahy jsem měřil:
ty bohaté C 
židy, ty grofy ze šG 
lachty,
já - škaredý Ami 
horník, jak vyskočil z E 
šachty.

R: Tak málo mám krve…

2. = 1.

*: Kdo zdvihne můj štít, kdo zdvihne můj štít,
kdo zdvihne můj štít, kdo zdvihne můj štít?
16

: Kdyby

1. KdG 
ybych měl peněz, jak má pan Rotschild,
kD 
oupil bych ženě mC 
ixér a prG 
ačku.
Dvoukolák vzal bych, do masny skočil
D 
a nekoukal bych nC 
a nějakou kG 
ačku.
R: KdD 
yby, kdyby, kdC 
yby, kdyby, kdG 
yby,
mD 
lži, plži, hlavonožcG 
i, ryby,
kdD 
yby, kdyby, kdC 
yby, kdyby, kdG 
yby,
mD 
lži, plži, hlavonožcG 
i, rD 
ybG 
y.
2. Kdybych měl prsa, jak má paní Soňa,
s chlapy bych trsal tělo na tělo.
Večer co večer chlastal bych koňak
a k ránu ječel, jak je veselo.
R: .3.
Kdybych měl svaly, jak má pan Fredy,
to by se báli někteří muži.
Vzal bych to zprava, dle abecedy
a porozdával, co komu dlužím.
R: .4.
Kdybych měl oči, jak má pan Laco,
hned bych si vočíh', kerý jsou kerý.
Pozor bych dával, komu a za co
a nenadával bych na poměry.
R: .5.
Kdybych měl plíce jak pan Zátopek,
nežil bych více s tou, s kerou žiju.
Prachy bych zašil do kaliopek
a skončil v Aši, v Praze nebo v Riu.
R: 
17

: Když mě brali za vojáka

1. Ami 
Když mě brali za voC 
jáka, G 
stříhali mě dohoC 
la,
Dmi 
vypadal jsem jako Ami 
blbec,
E7 
jak ti všichni dokoF 
la, G 
la, C 
la, G 
la,
Ami 
jak ti všichni E7 
dokoAmi 
la.

2. Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti,
jak mám správný voják býti
a svou zemi chrániti, ti, ti, ti,
a svou zemi chrániti.

3. Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil,
vzpomněl jsem si na svou milou,
krásně jsem si zabulil, lil, lil, lil,
krásně jsem si zabulil.

4. Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic,
po chodbě furt někdo chodil,
tak nebylo z toho nic, nic, nic, nic,
tak nebylo z toho nic.

5. Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla,
protože mladá holka lásku potřebuje
a tak si k lásce pomohla, la, la, la,
a tak si k lásce pomohla.

6. Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala,
řek jí, že má zrovna volný kvartýr,
tak se sbalit nechala, la, la, la,
tak se sbalit nechala.

7. Co je komu do vojáka, když ho holka zradila,
nashledanou pane Fráňo Šrámku,
písnička už skončila, la, la, la,
jakpak se vám líbila, la, la, la,
nic moc extra nebyla.
18

: Kozel

1. Byl jeden pG 
án, ten kozla mC 
ěl,
velice sD 
i s ním rozumG 
ěl,
měl ho moc rád, opravdu mC 
oc,
hladil mu fD 
ous na dobrou nG 
oc.
2. Jednoho dne se kozel splet',
rudé tričko pánovi sněd',
jak to pán zřel, zařval "jéjé",
svázal kozla na koleje.
3. Zahoukal vlak, kozel se lek':
"to je má smrt", mečel "mek, mek",
jak tak mečel, vykašlal pak
rudé tričko, čímž stopnul vlak.
19

: Lachtani

R: /: LC 
ach, lachF 
, C Ami 
 lach, lachG 
. C 
:/

1. JC 
edna lachtaní rF 
odinC 
a
rAmi 
ozhodla se, že si vyjde dG 
o kinC 
a,
jeli vlakem, metrem, lodí a pak trF 
amvajC 
í
a teď Ami 
u kina Vesmír lG 
achtajC 
í.
LG 
achtaní úspory dC 
ali dohromady,
kG 
oupili si lístky dC 
o první řG 
ady,
tC 
áta lachtan řekl:"Nebudem třF 
ít bídC 
u"
a prAmi 
o každého koupil pytlík G 
arašidC 
ů.

R: /: LC 
ach, lachF 
, hmm hmm C Ami 
 lach, lachG 
. hmm C 
hmm:/
2. Na jižním pólu je nehezky
a tak lachtani si vyjeli na grotesky,
těšili se, jak bude veselo,
když zazněl gong a v sále se setmělo.
Co to ale vidí jejich lachtaní zraky:
sníh a mráz a sněhové mraky,
pro veliký úspěch změna programu,
dnes dáváme film ze života lachtanů.

R: /: LC 
ach, lachF 
, jéé é C Ami 
 lach, lachG 
. jéé C 
é:/

3. Tátu lachtan vyskočil ze sedadla
nevídaná zlost ho popadla:
"Proto jsem se netrmácel přes celý svět,
abych tady v kině mrznul jako turecký med.
Tady zima, doma zima, všude jen chlad,
kde má chudák lachtan relaxovat?"
Nedivte se té lachtaní rodině,
že pak rozšlapala arašidy po kině, jé.

R: 

TC 
ahle lachtaní rF 
odinC 
a
Ami 
od té doby nechodí už dG 
o kinC 
a.

Lach lach.
20

: Maria Panna

G 
Maria Emi 
Maria panna
Světem D 
chodila C 
chodila D 
sama
Jenom s G 
Josefem
Ten Emi 
byl mírně chucpe
Oba D 
bloumali po C 
krajině D 
Judské
Jak tak bG 
loumali nocleh Emi 
hledali
Kde by hlavu sD 
ložili
Dítě C 
čekané poD 
rodili

A všechen lid
S nimi nic nechtěl mít
Všichni jim říkali
Snězte si co jste si smíchali
Maria Maria panna
Na to povída že si poradí sama
Našla malou stáj
Trochu to tam páchlo
Ale vědro vody všechno to spláchlo
A pak ležela
A trochu brečela
A Josef bambula
Tvářil se jak mula
A potom k půlnoci
S boží pomocí
A díky odvaze
Přivedla na svět kluka jako obrázek
Maria Maria panna
Která byla na všecko zcela sama
Ta Maria Maria panna
Která byla na všecko zcela sama
A zatím na nebi zablikla kometa
Marie povídá Josef chystej se do světa
Tady není pro nás bydlení
Tady nás nemilujou
Syna nám zamordujou
A tak šli všichni tři
Co bylo dál to jistě víte
Co nevíte domyslíte
Maria Maria panna
Která byla na všecko zcela sama
Ta Maria Maria panna
Která byla na všecko zcela sama
21

: Maruška

1. MC 
á milá, rEmi 
ozmilá MAmi 
aruška jG 
e holka fC 
estEmi 
,Ami 
 G 
 
oC 
na chce čEmi 
ernocha dAmi 
o lůžka, prG 
ý pašák jC 
estEmi 
,Ami 
 G 
 
čF 
ernocha z MFmi 
aroka C 
anebo z MAmi 
ali,
mDmi 
á drahá, dG 
ivoká, bC 
rzy se spG 
álíš,
dC 
o dne a dEmi 
o roka, řAmi 
íkám ti, stG 
ihne tě trC 
esG 
t,C 
 protože
v SDmi 
udánG 
u C 
neznají Dmi 
ochrG 
anC 
u
a kluci v Dmi 
AngoG 
leC 
 se milujou nDmi 
a stG 
olC 
e
a v ZDmi 
ambiG 
i C 
milenky zDmi 
abíjG 
íC 
 
a kluci v ZDmi 
ambeG 
ziC 
 maj' radši hDmi 
ovězG 
í.C 
 
2. Má milá, rozmilá Maruška je holka fest,
ona chce mulata do lůžka, prý pašák jest,
mulata z Bornea anebo z Kuby,
má oči vzdorné a tohle ji zhubí,
říkám jí: do dne a do roka stihne tě trest, protože
v Pekingu neznají pettingu
a kluci v Šanghaji blbě to dělají
a v Laose se škrábou na nose
a milenci v Íránu při tom padají z divánu.
3. Má milá, rozmilá Maruška dala si říct,
teď chce jen našince do lůžka, nikoho víc,
našince z Moravy anebo z Beskyd,
každej tě unaví, bude ti hezky,
ten pravej z Moravy už šahá do nohavic, protože
v Ostravě milujem loudavě
a kluci v Petřvaldě na šachtě na haldě
a v Českém Těšíně čtyřikrát v hodině,
v HF 
avířově-Nové MC 
ěsto, tam G 
udělají z tebe tC 
ěsto.
22

: Metro pro krtky

1. PG 
rvá, druhá, třC 
etí, čtvD 
rtá,G 
 C 
 D 
 
nG 
a zahradě kC 
rtek vD 
rtáG 
,C 
 D 
 
drEmi 
ápy má jak vC 
ývrtky, ohohG 
o,
vAmi 
rtá metro prC 
o krtkD 
y, ohohG 
o.C 
 D 
 
2. Rrr …
3. Každý, kdo si zaplatí, ohoho,
smí se projet po trati, ohoho,
od okurek po macešky, jé,
dál už musí každý pěšky, jé.
4. =1.
C D G C D G C D G C D G C D G 
23

: Mikymauz

1. RAmi 
áno mě probouzí tmG 
a, sahám si nC 
a zápěstF 
í,
zda-li to jE 
eště tluče, zdF 
a-li mám jE 
eště štěstí,
nebo je po mně a já mám voskované boty,
ráno co ráno stejné probuzení do nicoty.
2. Není co, není jak, není proč, není kam,
není s kým, není o čem, každý je v době sám,
vyzáblý Don Quijote sedlá svou Rosinantu
a Bůh je slepý řidič sedící u volantu.
R: ZE 
apínám tF 
elefon - zDmi 
áznamník cE 
izích citů,
špatné zprávy chF 
odí jako pDmi 
olicie zE 
a úsvitu,
jsDmi 
em napůl bdělý a nG 
apůl ještě v noční pauze,
mC 
ěl bych se smát, ale mE 
ám úsměv Mikymauze,
rAmi 
ána G 
bych zrF 
ušE 
il.
3. Dobrý muž v rádiu pouští Čikoreu,
opravdu veselo je, asi jako v mauzoleu,
ve frontě na mumii mám kruhy pod očima,
růžový rozbřesk fakt už mě nedojímá.
4. Povídáš něco o tom, co bychom dělat měli,
pomalu vychládají naše důlky na posteli,
všechno se halí v šeru, čí to bylo vinou,
že dřevorubec máchl mezi nás širočinou.
R: Postele rozdělené na dva suverénní státy,
ozdoby na tapetách jsou jak pohraniční dráty,
ve spánku nepřijde to, spánek je sladká mdloba,
že byla ve mně láska, je jenom pustá zloba,
dráty bych zrušil.
5. Prokletá hodina, ta minuta, ta krátká chvíle,
kdy věci nejsou černé, ale nejsou ani bílé,
kdy není tma, ale ještě ani vidno není,
bdění je bolest bez slastného umrtvení.
6. Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle,
usnout a nevzbudit se, nemuset na nic myslet,
opřený o kolena poslouchám tvoje slzy,
na život je už pozdě a na smrt ještě brzy.
R: Co bylo kdysi včera, je, jako nebylo by,
káva je vypita a není žádná do zásoby,
věci, co nechceš, ať se stanou, ty se stejně stanou,
a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou,
máslo bych zrušil.
7. Povídáš o naději a slova se ti pletou,
jak špionážní družice letící nad planetou,
svlíknout se z pyžama, to by šlo ještě lehce,
dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce.
8. Z plakátu na záchodě prasátko vypasené
kyne mi, zatímco se kolem voda dolů žene,
všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku,
jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků.
R: Sahám si na zápěstí a venku už je zítra,
hodiny odbíjejí signály Dobrého jitra,
jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze,
měl bych se smát, ale mám úsměv Mikymauze,
lásku bych zrušil.
9. /: Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí,
zda-li to ještě tluče, zda-li mám ještě štěstí :/ 3X
24

: Mladičká básnířka

1. G 
Mladičká básnířka s Hmi 
korálky nad kotEm 
níkyD 
 
G 
bouchala na dvířka Hmi 
paláce poeEm 
tiky.D 
 
S někým se G 
vyspala, nikomu Hmi 
nedala, láska jako Em 
hobby,
Cm 
pak o tom napsala D 
blues na čtyři G 
doby, ho ho Hmi 
hó.Em D 
 

2. Své srdce skloňovala podle vzoru Ferlinghetti,
ve vzduchu nechávala viset vždy jen půlku věty.
Plná tragiky, plná mystiky, plná spleenu,
pak jí to otiskli v jednom magazínu, ho ho hó.

3. Bývala viděna v malém baru u rozhlasu,
od sebe kolena a cizí ruka kolem pasu.
Trochu se napila, trochu se opil na účet redaktora
a týden nato byla hvězdou Mikrofóra, ho ho hó.

4. Pod paží nosila rozepsané rukopisy,
ráno se budila vedle záchodové mísy.
Životem potřísněná, můzou políbená, plná zázraků
a pak ji vyhodili z gymplu a hned nato i z baráku, ho ho hó.

5. Ve třetím měsíci dostala chuť na jahody,
ale básníci-tatíci nepomýšlej' na rozvody.
Cítila u srdce, jak po ní přešla železná bota,
tak o tom napsala sonet, a ten byl ze života.

Outro: G 
Ach, mladé básnířky …Hmi Em D 
 
Vy mladé básnířky …
Jó, mladé básnířky …
25

: Můj pes

A E F#mi E D E A E F#mi E D E A E 
1. MA 
ůj pE 
es je grF#mi 
óf mE 
ezi psy,
cA 
o chlHmi 
up, to skvE 
ost, co zub, to hrouda zlata,
A 
ocasE 
em dělF#mi 
á  E 
elipsy,
kdD 
yž vrčí nE 
a štěňatA 
a.E 
 
2. Můj pes je psem z Anglie,
po otci lord, po mámě lady,
hodný na hodné lidi je
a zlý je na obejdy.
R: MD 
ůj pE 
es má dA 
uši, čtD 
yři nohy, E 
ocas a A 
uši,
chlD 
upE 
até tA 
ělo, krH 
ásné, chytré, ale tvrdohlavé čE 
elo,
jD 
í jenom mE 
aso a kA 
osti, kD 
ouše dE 
ebilní hA 
osti,
jD 
inak se chE 
ová vhA 
odně, jHmi 
á ho mE 
iluji hA 
odně.
3. Můj pes je psí prototyp,
on modelem být mohl psímu sousoší,
od pondělí do soboty
prolenoší. 
4. Můj pes je rek - hrdina,
běda lumpovi, jenž by na práh šláp',
slupnut by byl jako malina,
á, ten chlap.
R: Můj pes má sílu, jak se má k jídlu, tak i k dílu,
pelech má u kredence, vysoké je inteligence,
jí jenom maso a kosti, kouše debilní hosti,
jinak se chová vhodně, já ho miluji hodně.
*: MA 
y dE 
og is dF#mi 
og nE 
umber one A 
yeah …
26

: O Jakubovi

1. /: Naše pC 
rvní lásky jsou jako bF 
áby bezzubC 
é,
jako báby bezzubé, když olizF 
ují cukrlC 
átka. :/
R1: PrF 
oč se nám smAmi 
ěješ, ty můj malý, nerozG 
umný JakubC 
e,
že to snad vF 
ezmeš jiným směrem, vezmeš hG 
opem, vezmeš zkrC 
átka. R1:
2. /: Pejsek (člověk) zaštěká, a už mu na nos dají náhubek,
misku guláše mu podstrčí a zarýglují vrátka. :/
R1: .R1:
R2: JF 
akube, Jakube, JakubG 
e, JakubC 
e,
no to jsem zvF 
ědav, jak ti bude, až ti rG 
oků přC 
ibude,
JF 
akube, Jakube, JakubG 
e, JakubC 
e,
věř, že to všF 
echno už tu bylo G 
a zase budC 
e.
3. /: Když není co do huby, tak se bije na buben,
špejle z jitrnic se předělávají na párátka. :/
R1: .R1:
4. Tolik trubačů a hasičmajstrů dulo do trubek,
až z té kupy moudrosti světu vyrašila bradka.
R1: .R1:
R2: #
27

: Pijte vodu

R: /: PC 
ijte vodu, pijte pitnou vodu, pijte vodu a nG 
epijte rC 
um ! :/
1. JC 
eden smutný ajznboňák
pil na pátém nástupišti G 
Air-koňC 
ak.
HC 
uba se mu slepila
a diesellokomotiva ho zG 
abilC 
a.
R: .2.
V rodině u Becherů
pijou becherovku přímo ze džberů.
Proto všichni Becheři
mají trable s játrama a páteří.
R: .3.
Pil som vodku značky Gorbačov
a potom povedal som všeličo a voľačo.
Vyfásol som za to tri roky,
teraz pijem chlórované patoky.
R: .4.
My stežny chlopci z Warszawy,
chodime podrugim za robotou do Ostravy.
Štery litry vodky i mnužstvo piv,
bardzo fajny kolektiv.
R: .5.
Jedna paní v Americe
ztrapnila se převelice.
Vypila na ex rum,
poblila jim Bílý dům.
R: 
28

: Píseň o kometě

1. Ami 
Spatřil jsem kometu, oblohou letěla,
chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela,
Dmi 
zmizela jako laň G7 
u lesa v remízku,
v C 
očích mi zbylo jen E7 
pár žlutých penízků.

2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem,
až příště přiletí, my už tu nebudem,
my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá,
spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat.

R: Ami 
O vodě, o trávě, Dmi 
o lese,
G7 
o smrti, se kterou smířit C 
nejde se,
Ami 
o lásce, o zradě, Dmi 
o světěE7 
 
E 
a o všech lidech, co E7 
kdy žili na téhle Ami 
planetě.

3. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny,
pan Kepler rozepsal nebeské zákony,
hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech
tajemství, která teď neseme na bedrech.

4. Velká a odvěká tajemství přírody,
že jenom z člověka člověk se narodí,
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
a krev našich nadějí vesmírem putuje.

R: Na na na …
5. Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf
zpod rukou umělce, který už nežije,
šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat,
marnost mne vysvlékla celého donaha.

6. Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru,
až příště přiletí, ach, pýcho marnivá,
já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá.

R: O vodě, o trávě, o lese,
o smrti, se kterou smířit nejde se,
o lásce, o zradě, o světě,
bude to písnička o nás a kometě …
29

: Píseň zhrzeného trampa

1. PC 
oněvadž nemám kG 
anady a nF 
eznám písně z pC 
amp,
hF 
óhóhC 
ó, a nG7 
eznám písně z pC 
ampG7 
,
vylC 
oučili mě z G 
osady, že prF 
ý jsem houby trC 
amp,
hF 
óhóhC 
ó, že prG7 
ý jsem houby trC 
amp.
2. Napsali si do cancáků, jen ať to každej ví,
hóhóhó, jen ať to každej ví,
vyloučený z řad čundráků ten frajer libový,
hóhóhó, ten frajer libový.
R: JC 
á jsem G 
ostuda trAmi 
aperů, jF 
á mám rád C 
operu,
jG 
á mám rád jC 
azz (folk), rG7 
ock,
chC 
odím pG 
o světě bAmi 
ez nože, tF 
o prý se nC 
emože,
tG 
o prý jsem cvC 
ok.
JF 
á jsem nikdy neplul nC 
a šífu, a všem šD7 
erifům
jsem říkal:"BG 
ane, pane,"G7 
 
jC 
á jsem E7 
ostuda trAmi 
ampů, jF 
á když chlC 
empu,
tak v G7 
autokempC 
u.
3. A povídal mi frajer Joe:"Jen žádný legrácky,
hóhóhó, jen žádný legrácky,
jinak chytneš na bendžo, čestný čundrácký,
hóhóhó, čestný čundrácký."
4. Že prý se můžu vrátit zpět, až dám se do cajku,
hóhóhó, až dám se do cajku
a vodříkám jim nazpaměť akordy na Vlajku,
hóhóhó, akordy na Vlajku.
R: 
5. A tak teď chodím po světě a mám zaracha,
hóhóhó, a mám zaracha,
na vandr jezdím k Markétě a dávám si bacha,
hóhóhó, a dávám si bacha.
6. Dokud se trampské úřady nepoučí z chyb,
hóhóhó, nepoučí z chyb,
zpívám si to svý "nevadí a zase bude líp,"
hóhóhó,"a zase bude líp."
R: + v tG7 
empC 
u.
30

: Podzimní

ZD 
a komunistEmi 
ů se špatně nD 
ežA7 
iloD 
,
v létě bylo vEmi 
edro, v zimě snD 
ěžA7 
iloD 
,
zjA 
ara ledy tE7 
ály, byly pA 
ovE7 
odnA 
ě,
tD 
o jste, milé dEmi 
ěti, přišly D 
o hA7 
odnD 
ě!
31

: Pochod Marodů

1. Dmi 
Krabička cigaret a F 
do kafe C 
rum, B 
rum, Dmi 
rum, 
dvě vodky a fernet a teď, F 
doktore, C 
čum, B 
čum, Dmi 
čum, 
chraGmi 
pot v hrudB 
ním koDmi 
ši, no Gmi 
to je B 
zážiA 
tek, 
Dmi 
my jsme kámoši řidiF 
čů saniC 
tek, -B 
tek, -Dmi 
tek. 

2. Měli jsme ledviny, ale už jsou nadranc, -dranc, -dranc, 
i tělní dutiny už ztratily glanc, glanc, glanc, 
u srdce divný zvuk, co je to, nemám šajn, 
je to vlastně fuk, žijem fajn, žijem fajn, fajn, fajn. 

R: Dmi 
Cirhóza, F 
trombóza, C 
dávivý F 
kašel, 
Gmi 
tuberkuDmi 
lóza - A 
jó, to je Dmi 
naše! 
neuróza, F 
skleróza, C 
ohnutá F 
záda, 
Gmi 
paradenDmi 
tóza, no A 
to je paDmi 
ráda! 
Jsme Gmi 
slabí na těDmi 
le, ale C 
silní na duF 
chu, 
Gmi 
žijem veseDmi 
le, A 
juchuchuchuDmi 
chu! 

3. Už kolem nás chodí pepka mrtvice, -ce, -ce, 
tak pozor, marodi, je zlá velice, -ce, -ce, 
zná naše adresy a je to čiperka, 
koho chce, najde si, ten natáhne perka, -rka, -rka. 

4. Zítra nás odvezou, bude veselo, -lo, -lo, 
doktoři vylezou na naše tělo, -lo, -lo, 
budou nám řezati ty naše vnitřnosti 
a přitom zpívati ze samé radosti, -sti, -sti. 

R: Zpívati: cirhóza, trombóza, dávivý kašel, 
tuberkulóza, hele, já jsem to našel! 
Neuróza, skleróza, křivičná záda, 
paradentóza, no to je paráda! 
Byli slabí na těle, ale silní na duchu, 
žili vesele, než měli poruchu. 
32

: Přítel

1. Jestlipak vzpA 
omínáš si ještě na ten čE 
as,
táhlo nám nD 
a dvacet a slunko bylo v nE 
ás,
vrHmi 
abci nám jedli z ruky, žD 
ivot šel bez záruky,
A 
ale taky bez příkrE/G# 
as.
2. Možná, že hloupý, ale krásný byl náš svět,
zdál se nám opojný jak dvacka cigaret
a všechna tajná přání plnila se na počkání
anebo rovnou hned.
R: KHmi 
am jsme se poděli, kD 
am jsme se to poděli,
kdA 
e je ti kE 
onec, můj jF#mi 
ediný příteli,
zmHmi 
izels' mi, nevím kE 
am,
sF#mi7 
ám, sám, sD 
ám, jsem tady sA 
ám.E/G# 
 D/F# 
 A 
 E 
 
3. Jestlipak vzpomínáš si ještě na tu noc,
jich bylo pět a tys' mi přišel na pomoc,
jó, tehdy, nebýt tebe, tak z mých dvanácti žeber
nezůstalo příliš moc.
4. Dneska už nevím, jestli přiběh' by jsi zas,
jak tě tak slyším, máš už trochu vyšší hlas
a vlasy, vlasy kratší, jó, bývali jsme mladší,
no a co, vem to ďas.
R: Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli,
kde je ti konec, můj nejlepší příteli,
zmizels' mi, nevím kam,
sám, sám, sám, peru se teď sám.
5. Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten rok,
každá naše píseň měla nejmíň třicet slok
a my dva jako jeden ze starých reprobeden
přes moře jak přes potok.
6. Tvůj děda říkal: ono se to uklidní,
měl pravdu, přišla potom spousta malých dní
a byla velká voda, vzala nám, co jí kdo dal,
a tobě i to poslední.
R: Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli,
kde je ti konec, můj bývalý příteli,
zmizels' mi, nevím kam,
sám, sám, sám, zpívám tu teď sám.
7. Jestlipak vzpomínáš si na to, jakýs' byl,
jenom mi netvrď, že tě život naučil,
člověk, to není páčka, kterou si, kdo chce, mačká,
to už jsem dávno pochopil.
8. A taky vím, že srdce rukou nechytím,
jak jsem se změnil já, tak změnil ses i ty,
a přesto líto je mi, že už nám nad písněmi
společný slunko nesvítí.
R: Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli,
kde je ti konec, můj jediný příteli,
zmizels' mi, nevím kam,
sám, sám, sám, jsem tady sám.
33

: Stanice Jiřího z Poděbrad

1. V mC 
etru na schodech vDmi7 
ídáme se spG7 
olu,
jC 
á jedu nahoru a F 
ona vždycky dG 
olů,
vrFmaj7 
acím se z noční směnCmaj7 
y, ona jde nA7 
a ranní,
Dmi7 
oba jsme G7 
unavenC 
í a málo vA7 
yspaní
Dmi7 
a schody jG7 
edou a nC 
echtějí stAmi 
át
nF 
a stanicG 
i Jiřího z PC 
oděbrad.
2. Praha v šest hodin ještě sladce chrápe,
to jenom my dva blázni povinnosti chápem,
já dělám ve Škodovce a ona v trafice,
oba jsme černé ovce, dva kusy z tisíce,
a schody jedou a nechtějí stát
na stanici Jiřího z Poděbrad.
3. Pětkrát do týdne máme v metru rande,
jak se tak míjíme, jsme protilehlý tandem,
já vlevo, ona vpravo držíme madla,
ji čeká Rudé právo a mně už padla
a schody jedou a nechtějí stát
na stanici Jiřího z Poděbrad.
4. V metru na schodech, tam se dějou divy,
tam jsem se zakoukal do trafikantky Ivy,
v tom spěchu stačím jen říct "ahoj" a "dobré ráno",
neb líbat během jízdy je přísně zakázáno,
a schody jedou a nechtějí stát
na stanici Jiřího z Poděbrad.
5. Praha v šest hodin ještě sladce chrní
a my jsme milenci velice opatrní,
v průvanu na schodišti vlasy nám lítají,
neb všechny věci příští nás teprv čekají
a schody jedou a nechtějí stát
na stanici Jiřího z Poděbrad.
34

: Starý muž

1. G 
Až budu starým mužem, Hmi 
budu staré knihy Emi 
číst a mladé C 
víno D 
lisovat,
G 
až budu starým mužem, Hmi 
budu si konečně Emi 
jist tím, C 
koho chci D 
milovat,
G 
koupím si pergamen a šHmi 
tětec a tuš a jako Emi 
čínský mudrc sednu na břeh D 
řeky
a budu G 
starý muž,Hmi Emi C D 
 G 
starý muž. Hmi Emi C D 
 

2. Až budu starým mužem, pořídím si starý byt a jedno staré rádio,
až budu starým mužem, budu svoje místo mít u okna kavárny Avion,
koupím si pergamen, štětec a tuš a budu pozorovat lidi, kam jdou asi,
a budu starý muž, a budu starý muž.

R: [: C 
Ná C/H 
na na Ami 
ná… :] 6×
C 
Ná C/H 
na na D 
ná…

3. Až budu starým mužem, budu černý oblek mít a šedou vázanku,
až budu starým mužem, budu místo vody pít lahodné víno ze džbánku,
koupím si pergamen, štětec a tuš a budu mlčet, jako mlčí ti, kdo vědí už,
budu starý muž, starý muž.
35

: Šnečí blues

1. JG 
ednou jC7 
eden šnG 
ekD/F# 
 
G 
šílenC 
ě se lG 
ek',D7 
 
nG 
ikdo už dnes nG7 
eví,
z čC 
eho se tak zjCmi 
evil,
že se dG 
al hned nC7 
a D7 
útěG 
k.D7 
 

2. Přes les a mýtinu
rychlostí půl metru za hodinu,
z ulity pára,
ohnivá čára,
měl cihlu na plynu.

3. Ale v jedné zatáčce,
tam v mechu u svlačce,
udłlal šnek chybu,
nevyhnul se hřibu,
nevyhnul se bouračce.

4. Hned seběhl se celý les
a dali šneka pod pařez,
tam v tom lesním stínu,
jestli nezahynul,
tak leží ještě dnes.

5. A kdyby použil vůz
anebo autobus,
/: nebylo by nutné
zpívat tohle smutné,
smutné šneçí blues. :/
36

: Telátko oblíbené

R: Telátko G 
oblíbené, telátko bC 
aculaté,
telátko nG 
asycené, telátko mC 
oje zlaté,
telátko nG 
a pastvině, telátko C 
u kravičky,
telátko nG 
a mém klíně, telátko z mC 
é písničky.
1. Ach, jak je mG 
ilé, hebké a hlC 
adké,
má dlouhé nG 
ohy a uši krC 
átké,
jak na mě hlF 
edí vřele a slC 
adko,
telátko mG 
oje, moje telC 
átko.
R: .2.
Kdybych ho neměl, žalem bych skonal,
nic kloudného bych v žití svém nevykonal,
jste pro mě všecko, otče i matko,
však nejvíc je mi moje telátko.
R: .R:
Pam pam …
3. =2.
R: Telátko PC, telátko DC,
telátko AT3, telátko na B3,
telátko milostné, telátko radostné,
telátko dajné a nepoddajné.
4. Sud kulatý, rys tu pije,
tu je kára, ten to ryje,
sud kulatý, rys tu pije,
tu je kára, ten to ryje.
37

: Těšínská

1. Ami 
Kdybych se narodil Dmi 
před sto lety F 
 E 
v tomhle Ami 
městě, Dmi F E Ami 
 
u Larischů na zahradě Dmi 
trhal bych květy F 
 E 
své neAmi 
věstě, Dmi F E Ami 
 
C 
moje nevěsta by byla Dmi 
dcera ševcova
F 
z domu Kamiňskich C 
odněkud ze Lvova,
kochałbym ją i Dmi 
pieścił, F 
chyE 
ba lat Ami 
dwieście Dmi F E Ami 
 

2. Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,
nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,
mluvila by polsky a trochu česky,
pár slov německy, a smála by se hezky,
jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

3. Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih,
u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych,
měl bych krásnou ženu a tři děti,
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,
celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století.

4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,
u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě,
tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd.

5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka,
vidím to jako dnes: šťastného sebe,
ženu a děti a těšínské nebe,
ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká Dmi F E Ami Dmi F E Ami 
na na na…
38

: Tři čuníci

1. V řC 
adě za sebou tři čuníci jdou,
ťápají si v blátě cestou-necestAmi 
ou,
kDmi 
ufry nemají, cestu neznajG7 
í,
vDmi 
yšli prostě do světa a vG7 
esele si zpívají: uí uí uí …
2. Auta jezdí tam, náklaďáky sem,
tři čuníci jdou, jdou rovnou za nosem,
ušima bimbají, žito křoupají,
vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí …
3. Levá, pravá - teď!, přední, zadní - už!,
tři čuníci jdou, jdou jako jeden muž,
lidé zírají, důvod neznají,
proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají: uí uí uí …
4. Když kopýtka pálí, když jim dojde dech,
sednou ke studánce na vysoký břeh,
ušima bimbají, kopýtka máchají,
chvilinku si odpočinou, a pak dál se vydají: uí uí uí …
5. Když se spustí déšť, roztrhne se mrak,
k sobě přitisknou se čumák na čumák,
blesky bleskají, kapky pleskají,
oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají: uí uí uí …
6. Za tu spoustu let, co je světem svět,
přešli zeměkouli třikrát tam a zpět
v řadě za sebou, hele, támhle jdou,
pojďme s nima zazpívat si jejich píseň veselou: uí uí uí …
39

: Ukolébavka

1. DG 
en už se sešeřG/F 
il, Emi7 
už jste si dost uD/F# 
žiG 
li,
tak hAmi 
ajdy do peřC/G 
in, a nD7/F# 
e, abyste tam moc řáAmi/G 
diD7/A 
li,
zG 
ítra je taky dG/F 
en, slEmi7 
unko mi to dneska slíD/F# 
biG 
lo,
přAmi7 
ejme si hezký sC/G 
en, a kD7/F# 
éž by se nám to splAmi/G 
niD7/A 
lo,
nG 
a na na Hmi 
…, Emi 
aby hůř Ami 
nebylo, to by nám D7 
stačilo.

R: G 
Hajduly, C 
dajduG 
ly, aby víčka D 
sklapnuG 
ly,
hajduly dC 
ajdG 
y, každý svou peřinu nD 
ajdG 
i,
hajajajajajajD 
ajaG 
, Kuba, Lenka, máma D 
a jG 
á,
zítra, dřív než slunce zC 
ačne hřG 
át …,
dobrou noc D 
a spG 
át.

2. V noci někdy chodí strach, srdce náhle dělá buch-buchy,
nebojte, já spím na dosah, když mě zavoláte, zbiju zlé duchy,
zítra je taky den, slunko mi to dneska slíbilo,
přejme si hezký sen, a kéž by se nám to splnilo,
na na na …, aby hůř nebylo, to by nám stačilo.

R: + D 
a spG 
át, D 
a spG 
át …
40

: V hospodě Na rynku

1. V hC 
ospodě NEmi7 
a rynku dAmi 
al jsem si rC 
um,
nFmaj7 
ež jsem co stC 
ačil říct, vzDmi7 
ali mě k vG 
ojákům,
svC 
ázali lEmi7 
anama, mAmi 
ohlo se jC 
et,
kFmaj7 
ůň pletl nC 
ohama - pG 
itomej svC 
ět.
V lFmaj7 
ežení Emi7 
u hranic dFmaj7 
ali nám kvC 
ér,
generál LDmi7 
íbršvíc G 
ukázal směr:
TFmaj7 
ámhle só FrEmi7 
ancóze, prFmaj7 
oklatá sbC 
ěř,
neptej se, nDmi7 
evzpouzej, kG 
ušuj a bC 
ěž.
2. Kuličky burácí, která je má,
země se kymácí pod mýma nohama.
Doma už posekli a budou sít
a já tu, v předpeklí, nemám kam jít.
Srdce mi svázali do kozelce,
proti mně poslali ostrostřelce,
a to vše proto jen, že jsem pil rum,
v hospodě sedl si k verbířům.
3. Nějaký zpěváček za dvěstě let
jistě si vzpomene, jak jsem se hloupě splet',
ale z cizího neteče a hvězdy lžou,
nesměj se, člověče, na viděnou.
Falešní hostinští nalejvaj rum,
panenky za okny mávají mládencům.
Tady, co ležím, teď vyroste strom,
prachbídně zahyne Napoleon,
prachbídně zahyne Napoleon.
#
41

: Vlaštovko leť

1. VlC 
aštovko, leť přAmi 
es Čínskou zeď,
přF 
es písek pouště Gobi,G 
 
oblC 
étni zem, vAmi 
yleť až sem,
jF 
en ať se císař zlobíG 
.
DnEmi 
es v noci zdál se mi sAmi 
en,
žF 
e ti zrní nasypal LG 
udwig van Beethoven,
vlC 
aštovko, leť, nAmi 
ás, chudé, veďF 
.GC 
 
2. Zeptej se ryb, kde je jim líp,
zeptej se plameňáků,
kdo závidí, nic nevidí
z té krásy zpod oblaků.
Až spatříš nad sebou stín,
věz, že ti mává sám pan Jurij Gagarin,
vlaštovko, leť, nás, chudé, veď.
3. Vlaštovko, leť rychle a teď,
nesu tři zlaté groše,
první je můj, druhý je tvůj,
třetí pro světlonoše.
Až budeš unavená,
pírka ti pofouká Máří Magdaléna,
vlC 
aštovko, leť, nAmi 
ás, chudé, veďF 
,GC 
 
vlaštovko, leť, nAmi 
ás, chudé, veď,
vlC 
aštovko, leť …
42

: Zajíci

1. PG 
odzimní bílá mlha vC 
álí se pG 
o mechu,
mC 
yslivci vstD 
ávaj' už rG 
áno,
zG 
ajíci vylezli a nC 
echce se jim z pG 
elechu,
nC 
eboť se chtD 
ějí dožít vG 
ánoc.
R: VzdG 
uchem zní fanfára - trD 
amtarararara,
pC 
o poli kráčejí střG 
elci,
/: já se svou kD 
ytarou zpC 
ívám písničku prG 
astarou
C 
o tom, že mD 
alí budou vG 
elcí. :/G 
 D 
 C 
 G 
 (G 
 C 
 G 
 Ami 
 D 
 G) 
 
2. Zajíci naposledy potřesou si tlapkama
a potom obléknou dresy,
začíná specielní slalom mezi brokama
na trati pole-louky-lesy.
R: .3.
Už volá hlavní zajíc:"Pravda vítězí,
nohy jsou naše hlavní zbraně,
až to tu skončí, sraz je v sedm večer na mezi,
a teď, zajíci, hurá na ně!"
R: + žAmi 
e malí bD 
udou jednou vG 
elcí …
43

: Zatanči

1. Emi 
ZatanG 
či, má milá, D 
zatanči Emi 
pro mé oči,
zatanG 
či a vetkni D 
nůž do mých Emi 
zad,
ať tvůj G 
šat, má milá,D 
 ať tvůj šat Emi 
na zemi skončí,
ať tvůj G 
šat, má milá, D 
rázem je Emi 
sňat.

R: Emi 
ZatanG 
či, jako seD 
 okoloEmi 
 ohně tančí,
zatanG 
či jako D 
na vodě Emi 
loď,
zatanG 
či jako to sD 
lunce mezi Emi 
pomeranči,
zatanG 
či, a D 
pak ke mně Emi 
pojď.

2. Polož dlaň, má milá, polož dlaň na má prsa,
polož dlaň nestoudně na moji hruď,
obejmi, má milá, obejmi moje bedra,
obejmi je pevně a mojí buď.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…

3. Nový den než začne, má milá, nežli začne,
nový den než začne, nasyť můj hlad,
zatanči, má milá, pro moje oči lačné,
zatanči a já budu ti hrát.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…
44

: Zestárli jsme lásko

1. NA 
áš syn je už veliký, dE/G# 
o plínek už nedělF#mi 
á,E 
 
zA 
estárli jsme, lásko, s nE/G# 
ím docelHmi7 
a,E7 
 
D 
oči má po mně a vlA 
asy po tobě,
pD 
adají mu do čelA 
a,
tE 
ak nA 
ebuď z toho smutnE 
á, buď radši veselA 
á.
2. Naše dcera je už veliká, když koupe se, je nesmělá,
zestárli jsme, lásko, s ní docela,
kluci koukají se po ní, jak koukali jsme po tobě,
a my zamykáme panelák,
tak nebuď z toho smutná, buď radši veselá.
R: Protože jD 
edna a jedna jsou čtA 
yři
a dvě hrD 
ušky a dvě jabka, to je E 
osm třešní na talA 
ířF#mi 
i,
i kdybys nHmi 
echtěla, nE7 
echtělA 
a.DEA 
 
3. Náš starý kredenc z roku jedna-dvě už brzy dodělá,
zestárli jsme, lásko, s ním docela,
kávový svatební servis z Číny
dostal léty pěkně do těla,
tak nebuď z toho smutná, buď radši veselá.
4. Líbat se tak na ulici, to se v našem věku nedělá,
zestárli jsme, lásko, zestárli jsme docela,
v televizi běží film pro pamětníky,
pan Marvan dělá Anděla,
tak nebuď z toho smutná, buď radši veselá.
R: 
5. I ta píseň, co jsem kdysi pro tě napsal, je už omšelá,
zestárli jsme, lásko, s ní docela,
ale včera, když jsi spala a já na tebe koukal,
napsal jsem ti novou docela,
a to je tahleta píseň, trošku smutná, trošku veselá,
a to je tA 
ahleta píseň, trE 
ošku smutná, trD 
ošku vE 
eselA 
á …
45

: Zítra ráno v pět

1. Až mě zEmi 
ítra ráno v pět kG 
e zdi postaví,
ještC 
ě si naposlD7 
ed dám vG 
odku na zdravE7 
í,
z očí pAmi 
ásku strhnu sD7 
i, to abych vG 
iděl nG/F# 
a nebEmi 
e,
a pAmi 
ak vzpomenu sH7 
i, lEmi 
ásko, na tebE7 
e,Ami 
 D7 
 G 
 G/F# 
 Emi 
 
a pAmi 
ak vzpomenu sH7 
i na tebEmi 
e.

2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
na mě nezapomeň a žij …

G/F#
46