Voky hrábne do strun...

24. 11. 2020

: Trampská

1. Dmi 
Mlhavým ránem bose jdou, kanady vržou na nohou

a dálka tolik vzdáleG 
ná je 
Dmi 
blízká,

město jsi nechal za zády, zajíci dělaj' rošády
a v křoví někdo tiše G 
Vlajku 
Dmi 
píská,

G 
najednou připadáš si ňák príma, svobodnej, a tak,

tak Dmi 
ňák, tak 
G 
ňák, ňák 
Dmi 
tak.


R: Pojď F 
dál, s náma se nenudíš, pojď dál, ráno se probudíš,

a vedle sebe máš o šišku Dmi 
víc,

pojď F 
dál, pod sebou pevnou zem, pojď dál, a číro s melounem,

a meky, miky, vrt, a dál už G 
nic, dál už 
Dmi 
nic.


2. Mlhavý ráno za tratí, u cesty roste kapratí,
sbalíš si deku, spacák, celtu, pytel,
a kdyby ňákej úředník začal ti říkat, co a jak,
sbalíš si deku, spacák, celtu, pytel,
důležitý je to, co jseš, odkud jsi přišel a kam jdeš,
co jseš, kam jdeš, co jseš.

R: 
1

: Franky Dlouhán

1. C 
Kolik je smutného, když 
F 
mraky černé 
C 
jdou

lidem nad G7 
hlavou 
F 
smutnou dálavou
C 
.

Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
za čas odletěl, každý zapomněl.

R: C 
Měl kapsu 
G7 
prázdnou Franky Dlouhán,

po státech F 
toulal se jen 
C 
sám a že

byl F 
veselej, tak 
C 
každej měl ho 
G 
rád.

Tam ruce k F 
dílu mlčky přiloží a 
C 
zase jede 
Ami 
dál.

F 
každej kdo s ním 
G 
chvilku byl,

tak F 
dlouho 
G7 
se pak 
C 
smál.


2. Tam kde byl plač tam Franky hezkou píseň měl
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj
Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál …

R: Měl kapsu prázdnou …

3. Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíraček zněl … 

R: Měl kapsu prázdnou …
2

: Jarní tání

1. Když první Ami 
tání 
Dmi 
cestu sněhu 
C 
zkříží

F 
nad le
Dmi 
dem se 
E7 
 voda obje
Ami 
ví.

Voňavá zem se sněhem tiše plíží
tak nějak líp si balím, proč bůhví.

R: Přišel čas F 
slunce, 
G 
zrození a 
C 
tratí

na kterejch F 
potkáš 
G 
kluky ze všech 
C 
stran
E7 
 

/:Hubenej Ami 
Joe, Čára, Ušoun se ti 
Dmi 
vrátí

oživne F 
kemp, 
E7 
 jaro vítej k 
Ami 
nám. :/


2. Kdo ví jak voní země, když se budí
pocit má vždy jak zrodil by se sám.
Jaro je lék na řeči, co nás nudí
na lidi, co chtěj zkazit život nám.

R: Přišel čas slunce …

3. Zmrznout by měla, kéž by se tak stalo
srdce těch pánů, co je jim vše fuk.
Pak bych měl naději, že i příští jaro
bude má země zdravá jako buk. 

R: Přišel čas slunce …
3

: Zombie

1. Em 
Anot-her 
C 
head hangs lowly, 
G 
child is slowly, tak
D/F# 
en

Em 
And the violence, 
C 
caused such silence, 
G 
who are we mi
D/F# 
staken 


But you Em 
see, it's not me, it's not 
C 
my family 

In your G 
head, in your head they are figh
D/F# 
ting 

With their Em 
tanks and their bombs and their 
C 
bombs and their guns 

In your G 
head, in your head they are cry
D/F# 
ing 


Ref: [: In your Em 
head, in your 
C 
heead 

ZomG 
bie, Zombie, Zom
D/F# 
bie-ie-ie-ie :]


*: Oh, Du du du du…

2. Another mother's breaking, heart's taking over 
When the violence, causes silence, we must be mistaken 

It's the same old thing since 1916
in your head, in your head, they'r still fighting.  
With their tanks and their bombs and their bombs and their guns 
In your head, in your head, they are dy-ing. 

Ref: In your head…

pozn: výše uvedené je velmi zjednodušené, ve skutečnosti se tam hrajou variace pro použité akordy

Cmaj7 G6 D6sus D/F#
4

: Ach bože z nebe

1. Dmi 
Ach bože z nebe já prosím tebe

Starého muže mám
[: Rač mě ho vzáti G 
mladého 
C 
dáti

Dmi 
Ať hříchu 
A 
nepá
Dmi 
chám :]


2. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já mu zahrát dám
[: Na staré hrnce hotové zvonce
Tak já mu zvonit dám :]

3. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já ho pochovám
[: Na starém došku zapřáhnu kočku
Tak já ho pochovám :]

4. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já plakat budu
[: Na jeho hrobě vyskočím sobě
Co je mi po tobě :]
5

: Mezi horami

1. [: Gmi 
Mezi horami lipka zelená :]

[: B 
Zabili Janka, 
F 
Janíčka, 
Gmi 
Janka miesto 
Gmi/F 
jele
Gmi 
ňa :]


2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]
6

: Touha

1. F 
Je to jak nic, to totiž naváží víc 

je to C 
něco jak dech, jak přání na křídlech 

je to Dmi 
nemožnej cíl, kterej si 
A 
vymyslil. 


2. Je to jak sen, co ráno rozpustil den 
nic není dost velkej cíl, aby ses nepokusil 
volej k nebi přání a všechno bude k mání. 

Ref: 
F 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
C 
 

Dmi 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
A 
 


3. Je to jak žár, pořádně velikej dar, 
je to jak letící drak, naprosto přesnej prak 
je to hukot moře, je to pramen v hoře. 

4. Touha je žít, zůstat a neodejít 
touha je padnout a vstát a rány nevnímat. 
Je to tlukot srdce, je to poklad v ruce. 

5. Je to jak třpyt, jako sluneční svit 
úžasná měsíční zář, je to jak boží tvář. 
Je to skrytá síla, je to zlatá žíla. 

6. Touha je zázrak, takže přej si co chceš, 
probouzej sílu, s ní už neklopýtneš, 
touha jsou čáry, v hloubi duše je máš 
touha je zázrak, kámo, zázrak, 
vždyť už to znáš. 

7. Touha je krám, kde mají všachno a hned, 
vlak je tam k mání i ten pitomej svět. 
Touha je brána, ke všemu o čem si snil. 
Touha je cesta i cíl. 

Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
Touha je zázrak, kámo, zázrak.
7

: Malování

Dmi 
Nesnaž se, znáš se, 
B 
řekni mi 
C 
co je ji
Dmi 
ný, 

jak v kleci máš se B C 
 
pro nevinný 
Dmi 
noci dlouhý 
B 
jsou plný 
C 
touhy a 
Dmi 
lásky nás dvou
B 
 


C 
Všechno hezký 
Dmi 
za sebou mám, 

B 
můžu si 
C 
za to 
Dmi 
sám, 

B 
v hlavě 
C 
hlavolam, 

Dmi 
jen táta a máma 
B 
jsou s 
C 
náma, 

Dmi 
napořád s náma 


B 
To 
C 
je to tvoje 
Dmi 
malování 
B 
vzdušnejch 
C 
zámků,

Dmi 
malování po 
B 
zdech holejma 
C 
rukama tě 
Dmi 
nezachrání, 

už B 
máš na ka
C 
hánku, 
Dmi 
nezachrání, už jsi 
B 
na zá
C 
dech, 

je to Dmi 
za náma, ty čteš 
B 
poslední 
C 
stránku, 

Dmi 
za náma, 
B 
na 
C 
zádech, 
Dmi 
za náma, už 
B 
máš na ka
C 
hánku, 

MeziDmi 
 náma, 
B 
mi taky 
Gmi 
došel 
Ami 
dech…… 


Dmi 
Znáš se, 
B 
řekni mi 
C 
co je ji
Dmi 
ný, 

jak v kleci máš se, B C 
 
pro nevinDmi 
ný 

noci dlouhý B 
jsou plný 
C 
touhy a 
Dmi 
lásky nás tří.
8

: Plakala

Ami 
toužila kroužila kryla mi záda

souložila kouřila mě měla mě ráda
poháněná chtíčem vrněla jak káča
moje milá C 
plakala
G 
 

Ami 
utíkala pryč nevěděla

kam pletla na mě bič já byl na to sám
poháněná chtíčem vrněla jak káča
moje milá C 
plakala
G 
 

Ami 
modlila se hlásila se o svý práva

motala se na mý trase byla to tráva
poháněná chtíčem vrněla jak káča
moje milá C 
plakala
G 
 

Ami 
moje milá 
C 
plakala
G 
 

Ami 
moje milá 
C 
plakala
G 
 

Ami 
moje milá 
C 
plakala
G 
 

Ami 
moje milá 
C 
plakala
G 
 

Ami 
pozdravuj 
C 
pocestný 
G 
svět

je malej Ami 
dokonalej
G 
 

Ami 
pozdravuj 
C 
pocestný 
G 
svět

je zlej co když se Ami 
nevrátí

G 
co když se 
Ami 
nevrátí

moje milá C 
plakala
G 
 

co když se Ami 
nevrátí
9

: Rozárka

1. Ami 
Nikdy ne
F 
řikej, že víš jak mi 
Emi 
je

s prázdnym Ami 
žaludkem, v žilách

víc Dmi 
vína než 
Emi 
krve. 
Ami 
Píšu tvůj 
F 
osud,

G 
propustku 
Ami 
do pekel, pálim ti 
Dmi 
cejch

a v rukou mám Emi 
kosu,

rozárAmi 
ko!


2. Řikej že víš jak mi je…
Ami 
 
Emi 
 
Ami 
 
Emi 
 


3. Ami 
Tisíckrát 
F 
v noci budí ze 
Emi 
spaní

zlej Ami 
pocit že sklání se 
Dmi 
někdo nad 
Emi 
tebou.

Ami 
Pijem na zdra
F 
vý 
G 
i na ty 
Ami 
bolavý

z nás, Dmi 
dostal je čas, maj to 
Emi 
za sebou,

rozárAmi 
ko! 


4. V noci, budí ze spaní zlej pocit…

Outro: [: Ami 
pijem na zdra
F 
vý 
G 
i na ty 
Ami 
bolavý

Emi 
nás, rozár
Ami 
ko!… :]
10

: Asterix a Obelix

1. Je C 
statiskicky doká
Am 
záno,

že Caesarovi není přáno,
aby jeho římský sandál
v Gálii nám dělal randál
2. ObeF 
lix je dutá 
G 
hlava,

AsteC 
rix je pravý 
Am 
opak

Znají F 
tu už i lopa
G 
tu.

DokáF 
ží ji pou
C 
žít.

Ref: [: C/Am 
umbaba ú :]


3. C 
Býti dneska římským vojákem

to je dosti velký G 
risk

Zvláště C 
pak v Gálii

když tvrG 
dě brání ji

C 
Asterix a 
G 
Obe
C 
lix

a malý G 
pejsek jménem 
C 
Idefix

[: F/C/F/G 
A malý pejsek, haf haf :]


Ref: [: umbaba ú :]
Rec: 
Obelix: „Dneska sním deset divočáků.”
Falbala: „Ahoj Obé.”
Obelix: „Jééé, Falbala!!"
Asterix: „Obelixi, pojď, jdeme za Panoramixem.”

4. Moudrý druid nám vařil lektvary, 
čaje a kafíčka.
Pak dostal do hlavy,
konec je závaby,
chová se jak včelička
pomatená hlavička
[: prostě mu hrabe, bzzzz, bzzz :]

Ref: [: umbaba ú :]

5. Musíme ho lidi vyléčit
ať zase vaří nám
Vyřešit záhady,
posbírat přísady
Trubadix: „A já vám k tomu zazpívám, 
dneska mám formu to vám povídám!"
[: Zapomeň na to! La la la :]

Ref: [: umbaba ú :]

6. Pak Kleopatry slzy seber
a rudé chlupy z hadích žeber
a taky vejce netopýří
jedna, dvě, tři nebo čtyři

7. Říman smrdí od jara
lístek z věnce Caesara
kámen z řeky plovoucí
už jsme témeř na konci

8. tak díky naší skvělé péči
už druid si svoji hlavu léčí
pak narušíme římské snění,
až vtrhneme jim do ležení

[: budou lítat helmičky,
chudáčkové maličcí
všechno bude po staru,
máme lektvar lektvarů :]
11

: Silný Refrén

H 
[ /: H, A, G, E, D, E, D, C :/ ]
1. H 
Máme blbý 
A 
štart, to ne
G 
va
E 
dí,

D 
to 
E 
vôbec 
D 
ne
C 
va
H 
dí, to 
A 
vôbec ne
G 
va
E 
dí, 
D E D C 
 

H 
na refrén sa 
A 
čakať o
G 
pla
E 
tí,

D 
ča
E 
kať sa 
D 
o
C 
pla
H 
tí, ča
A 
kať sa o
G 
pla
E 
tí. 
D E D C 
 


2. Ak je refrén zlý, tak treba si,
ho pustiť päť razy, ho pustiť päť razy,
ja som si ho stokrát už asi,
tak stokrát už asi,tak stokrát už asi. 

R: /:F# 
My máme 
G 
silný refrén jak 
H 
hovado, 

každý ho E 
hmká celý deň od rána, 

F# 
a potom 
G 
všetci zblbnutí 
H 
rad radom, 

do kola E 
naj, naj, naj… :/


[/:H, A, G, E :/]
3. Máme slávu, máme vavríny,
hlavne tie vavríny, hlavne tie vavríny, 
lebo hráme sladké kraviny,
totálne kraviny, totálne kraviny. 

4. Máme hity, máme predaje
a dobré predaje, a dobré predaje, 
a ja sa vlastne pýtam, čím to je,
sa pýtam čím, to je. (preto, lebo) 

R: My máme silný refrén jak hovado … 2×

R: /:F# 
My máme (Ú ah ou jé) 
G 
silný refrén jak 
H 
hovado, 

každý ho E 
hmká celý deň od rána, 

F# 
a potom (Ú ah ou jé) 
G 
všetci zblbnutí 
H 
rad radom, 

do kola E 
naj, naj, naj… :/


12

: Darmoděj

1. ŠAmi 
el včera městem m
Emi 
už a šel po hlavní tř
Ami 
ídě,
Emi 
 

šAmi 
el včera městem m
Emi 
už a já ho z okna v
Ami 
iděl
Emi 
,

nC 
a flétnu chorál hr
G 
ál, znělo to jako zv
Ami 
on

a byl v tom všechen žEmi 
al, ten krásný dlouhý t
F 
ón

a já jsem náhle vF#dim 
ěděl: ano, to je 
E7 
on, to je 
Ami 
on.


2. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili,
v odpadcích z popelnic krysy se honily
a v teplých postelích lásky i nelásky
tiše se vrtěly rodinné obrázky
a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky.

R: NAmi 
a na na
Emi 
 ..
CGAmiFF#dimE7 - 2x 
 

3. Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát,
měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad
a on se otočil, a oči plné vran,
a jizvy u očí, celý byl pobodán
a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán.

4. Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel,
a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche,
stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě,
jak moje svědomí, když zvrací v záchodě,
a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj.

R: Můj Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem,
když prodává po domech jehly se slovníkem.¨

5. Šel včera městem muž, podomní obchodník,
šel, ale nejde už, krev skápla na chodník,
já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon
a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón
a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on.

R: Váš Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
váš Darmoděj, krásné zlo, jed mám pod jazykem,
když prodávám po domech jehly se slovníkem.
13

: Dokud se zpívá

1. C 
Těšína 
Emi 
vyjíždí 
Dmi7 
vlaky co 
F 
čtvrthodi
C 
nu,
Emi Dmi7 G 
 

C 
včera jsem 
Emi 
nespal a 
Dmi7 
ani dnes 
F 
nespoči
C 
nu,
Emi Dmi7 G 
 

F 
svatý Med
G 
ard, můj patr
C 
on, ťuká si na čelo,
G 
 

ale F 
dokud se 
G 
zpívá, 
F 
ještě se 
G 
neumře
C 
lo, hóh
Emi 
ó.
Dmi7 G 
 


2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: „Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
14

: Jdou po mě jdou

1. Býval jsem cD 
hudý jak 
G 
kostelní m
D 
yš,

na půdě pF#mi 
ůdy jsem m
G 
íval svou skr
A 
ýš,

/: pG 
ak jednou v l
D 
étě ř
A 
ek' jsem si: 
D 
ať,

svět fackuje tě, a tG 
ak mu to vr
D 
ať. :/

2. Když mi dát nechceš, já vezmu si sám,
zámek jde lehce a adresu znám,
/: zlato jak zlato, dolar či frank,
tak jsem šel na to do National Bank. :/
R: Jdou po mně, jdD 
ou, jd
G 
ou, jd
D 
ou,

na každém F#mi 
rohu maj
G 
í fotku m
A 
ou,

kdyby mě chD 
ytli, j
A 
ó, byl by r
Hmi 
ing,

G 
tma jako v 
D 
pytli je v c
C 
elách Sing-s
G 
ing. 
A 
Jéé
D 
je!
GD 
 

3. Ve státě Iowa byl od poldů klid,
chudičká vdova mi nabídla byt,
/: jó, byla to kráska, já měl peníze,
tak začla láska jak z televize. :/
4. Však půl roku nato řekla mi:„Dost,
tobě došlo zlato, mně trpělivost,
/: sbal svých pár švestek a běž si, kam chceš,”
tak jsem na cestě a chudý jak veš. :/
R: 
5. Klenotník Smith mi do očí lhal,
dvě facky slíz' a dal, vše mi dal,
/: a pak jsem vzal nohy na ramena,
ten, kdo nemá vlohy, nic neznamená. :/
6. Teď ve státě Utah žiju spokojen,
pípu jsem utáh' a straním se žen,
/: jó, kladou mi pasti a do pastí špek,
já na ně mastím, jen ať mají vztek. :/
R: Jdou po mně jdou, jdou, jdou,
na nočních stolcích mají fotku mou,
kdyby mě klofly, jó, byl by ring,
být pod pantoflí je hůř než v Sing-sing.
15

: Lachtani

R: /: LC 
ach, lach
F 
C Ami 
 lach, lach
G 
C 
:/


1. JC 
edna lachtaní r
F 
odin
C 
a

rAmi 
ozhodla se, že si vyjde d
G 
o kin
C 
a,

jeli vlakem, metrem, lodí a pak trF 
amvaj
C 
í

a teď Ami 
u kina Vesmír l
G 
achtaj
C 
í.

LG 
achtaní úspory d
C 
ali dohromady,

kG 
oupili si lístky d
C 
o první ř
G 
ady,

tC 
áta lachtan řekl:„Nebudem tř
F 
ít bíd
C 
u”

a prAmi 
o každého koupil pytlík 
G 
arašid
C 
ů.


R: /: LC 
ach, lach
F 
, hmm hmm 
C Ami 
 lach, lach
G 
. hmm 
C 
hmm:/
2. Na jižním pólu je nehezky
a tak lachtani si vyjeli na grotesky,
těšili se, jak bude veselo,
když zazněl gong a v sále se setmělo.
Co to ale vidí jejich lachtaní zraky:
sníh a mráz a sněhové mraky,
pro veliký úspěch změna programu,
dnes dáváme film ze života lachtanů.

R: /: LC 
ach, lach
F 
, jéé é 
C Ami 
 lach, lach
G 
. jéé 
C 
é:/


3. Tátu lachtan vyskočil ze sedadla
nevídaná zlost ho popadla:
„Proto jsem se netrmácel přes celý svět,
abych tady v kině mrznul jako turecký med.
Tady zima, doma zima, všude jen chlad,
kde má chudák lachtan relaxovat?"
Nedivte se té lachtaní rodině,
že pak rozšlapala arašidy po kině, jé.

R: 

TC 
ahle lachtaní r
F 
odin
C 
a

Ami 
od té doby nechodí už d
G 
o kin
C 
a.


Lach lach.
16

: Mikymauz

1. RAmi 
áno mě probouzí tm
G 
a, sahám si n
C 
a zápěst
F 
í,

zda-li to jE 
eště tluče, zd
F 
a-li mám j
E 
eště štěstí,

nebo je po mně a já mám voskované boty,
ráno co ráno stejné probuzení do nicoty.
2. Není co, není jak, není proč, není kam,
není s kým, není o čem, každý je v době sám,
vyzáblý Don Quijote sedlá svou Rosinantu
a Bůh je slepý řidič sedící u volantu.
R: ZE 
apínám t
F 
elefon - z
Dmi 
áznamník c
E 
izích citů,

špatné zprávy chF 
odí jako p
Dmi 
olicie z
E 
a úsvitu,

jsDmi 
em napůl bdělý a n
G 
apůl ještě v noční pauze,

mC 
ěl bych se smát, ale m
E 
ám úsměv Mikymauze,

rAmi 
ána 
G 
bych zr
F 
E 
il.

3. Dobrý muž v rádiu pouští Čikoreu,
opravdu veselo je, asi jako v mauzoleu,
ve frontě na mumii mám kruhy pod očima,
růžový rozbřesk fakt už mě nedojímá.
4. Povídáš něco o tom, co bychom dělat měli,
pomalu vychládají naše důlky na posteli,
všechno se halí v šeru, čí to bylo vinou,
že dřevorubec máchl mezi nás širočinou.
R: Postele rozdělené na dva suverénní státy,
ozdoby na tapetách jsou jak pohraniční dráty,
ve spánku nepřijde to, spánek je sladká mdloba,
že byla ve mně láska, je jenom pustá zloba,
dráty bych zrušil.
5. Prokletá hodina, ta minuta, ta krátká chvíle,
kdy věci nejsou černé, ale nejsou ani bílé,
kdy není tma, ale ještě ani vidno není,
bdění je bolest bez slastného umrtvení.
6. Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle,
usnout a nevzbudit se, nemuset na nic myslet,
opřený o kolena poslouchám tvoje slzy,
na život je už pozdě a na smrt ještě brzy.
R: Co bylo kdysi včera, je, jako nebylo by,
káva je vypita a není žádná do zásoby,
věci, co nechceš, ať se stanou, ty se stejně stanou,
a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou,
máslo bych zrušil.
7. Povídáš o naději a slova se ti pletou,
jak špionážní družice letící nad planetou,
svlíknout se z pyžama, to by šlo ještě lehce,
dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce.
8. Z plakátu na záchodě prasátko vypasené
kyne mi, zatímco se kolem voda dolů žene,
všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku,
jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků.
R: Sahám si na zápěstí a venku už je zítra,
hodiny odbíjejí signály Dobrého jitra,
jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze,
měl bych se smát, ale mám úsměv Mikymauze,
lásku bych zrušil.
9. /: Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí,
zda-li to ještě tluče, zda-li mám ještě štěstí :/ 3X
17

: Osmá barva duhy

1. ChlAmi 
adná jsou d
Dmi 
ubnová r
Ami 
ána,
Dmi 
 

zAmi 
e slunce je v
Dmi 
idět jenom k
C 
ous
E7 
ek,

vAmi 
e flašce 
Dmi 
od Cinz
Ami 
ana
Dmi 
 

Ami 
úhoři, 
G 
úhoři tř
Ami 
ou se.

R: Dmi 
ichni moji zn
Ami 
ámí teď sp
F 
í, sp
Dmi 
í, sp
E7 
í doma s manželkami,

zDmi 
ůstali jsme s
Ami 
ami - j
E7 
á a j
Ami 
á.

Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
čDmi 
erná je barva, kterou m
E7 
ám teď nejrad
Ami 
ěji,

jó, je to bída, je to bída, hledal jsem ostrov jménem Atlantida
Dmi 
a našel vody, vody, v
E7 
ody, vody, vody habad
Ami 
ěj.

2. Kdyby měl někdo z vás zájem,
uděláme velikánský mejdan,
projdeme tam a zpět rájem
a svatý Petr bude náš strejda.
R: .3.
Pod okny řve někdo: kémo,
každý správný folkáč nosí vousy,
já umím jen písničky v E moll
a prsty jsem si až do masa zbrousil, protože:
R: Všichni moji známí teď spí, spí, spí doma s manželkami,
zůstali jsme sami - já a vy.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
černá je barva, kterou mám teď nejraději,
jó, je to bída, je to bída, hledáme ostrov jménem Atlantida
a nacházíme vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody habaděj.
18

: Píseň o kometě

1. Ami 
Spatřil jsem kometu, oblohou letěla,

chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela,
Dmi 
zmizela jako laň 
G7 
u lesa v remízku,

C 
očích mi zbylo jen 
E7 
pár žlutých penízků.


2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem,
až příště přiletí, my už tu nebudem,
my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá,
spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat.

R: Ami 
O vodě, o trávě, 
Dmi 
o lese,

G7 
o smrti, se kterou smířit 
C 
nejde se,

Ami 
o lásce, o zradě, 
Dmi 
o světě

E 
a o všech lidech, co 
E7 
kdy žili na téhle 
Ami 
planetě.


3. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny,
pan Kepler rozepsal nebeské zákony,
hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech
tajemství, která teď neseme na bedrech.

4. Velká a odvěká tajemství přírody,
že jenom z člověka člověk se narodí,
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
a krev našich nadějí vesmírem putuje.

R: Na na na …
5. Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf
zpod rukou umělce, který už nežije,
šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat,
marnost mne vysvlékla celého donaha.

6. Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru,
až příště přiletí, ach, pýcho marnivá,
já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá.

R: O vodě, o trávě, o lese,
o smrti, se kterou smířit nejde se,
o lásce, o zradě, o světě,
bude to písnička o nás a kometě …
19

: Pro malou Lenku

1. JAmi 
ak mi tak docházejí s
D7 
íly, já p
G 
od jazykem c
G/F# 
ítím s
Emi 
íru,

vAmi 
íru, ztrácím v
D7 
íru, a to mě m
G 
íchá,

mAmi 
inomety reflektorů stř
D7 
ílí, jsem malým
G 
 terč
G/F# 
em na bi
Emi 
tevním poli,

kdekdo mě skAmi 
olí, a to mě b
D7 
olí, u srdce p
G 
íchá.


R: RAmi 
ána jsou smutnější než v
D7 
ečer, z rozbitého n
G 
osu kr
G/F# 
ev mi t
Emi 
eče,

na čísle Ami 
56 10
D7 
9 nikdo to n
G 
ebere,

rAmi 
ána jsou smutnější než v
D7 
ečer, na hrachu kl
G 
ečet, kl
G/F# 
ečet, kl
Emi 
ečet,

Ami 
opustil mě můj děd Vš
D7 
evěd a zas je 
G 
úterek.

JAmi 
ak se ti v
D7 
ede? No n
G 
ěkdy fajn a n
G/F# 
ěkdy je to v h
Emi 
áji,

dva pAmi 
ozounisti z vesnické k
D7 
utálky pod okny mi hr
G 
ají: Tú tú tú …


2. Jak říká kamarád Pepa: co po mně chcete, slečno z první řady,
vaše vnady mě nebaví a trošku baví,
sudička moje byla slepá, když mi řekla to, co mi řekla,
píšou mi z pekla, že prý mě zdraví, že prý mě zdraví.

R: Rána jsou smutnější než večer…

3. Má malá Lenko, co teď děláš, chápej, že čtyři roky, to jsou čtyři roky
a čas pádí a já jsem tady a ty zase jinde,
až umřem, říkej, žes' nás měla, to pro tebe skládáme tyhle sloky,
na hrachu klečíme a hloupě brečíme a světu dáváme kvinde.

R: Rána jsou smutnější než večer, z rozbitého nosu krev nám teče,
na čísle 56 109 nikdo to nebere,
rána jsou smutnější než večer, na hrachu klečet, klečet, klečet,
opustil nás náš děd Vševěd a zas je úterek.
Jak se vám vede? No někdy fajn a někdy je to v háji,
dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny nám hrají: Tú tú tú…
20

: Těšínská

1. Ami 
Kdybych se narodil 
Dmi 
před sto lety 
F 
 
E 
v tomhle 
Ami 
městě, 
Dmi F E Ami 
 

u Larischů na zahradě Dmi 
trhal bych květy 
F 
 
E 
své ne
Ami 
věstě, 
Dmi F E Ami 
 

C 
moje nevěsta by byla 
Dmi 
dcera ševcova

F 
z domu Kamiňskich 
C 
odněkud ze Lvova,

kochałbym ją i Dmi 
pieścił, 
F 
chy
E 
ba lat 
Ami 
dwieście 
Dmi F E Ami 
 


2. Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,
nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,
mluvila by polsky a trochu česky,
pár slov německy, a smála by se hezky,
jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

3. Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih,
u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych,
měl bych krásnou ženu a tři děti,
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,
celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století.

4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,
u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě,
tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd.

5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka,
vidím to jako dnes: šťastného sebe,
ženu a děti a těšínské nebe,
ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká Dmi F E Ami Dmi F E Ami 
na na na…
21

: Zatanči

1. Emi 
Zatan
G 
či, má milá, 
D 
zatanči 
Emi 
pro mé oči,

zatanG 
či a vetkni 
D 
nůž do mých 
Emi 
zad,

ať tvůj G 
šat, má milá,
D 
 ať tvůj šat 
Emi 
na zemi skončí,

ať tvůj G 
šat, má milá, 
D 
rázem je 
Emi 
sňat.


R: Emi 
Zatan
G 
či, jako se
D 
 okolo
Emi 
 ohně tančí,

zatanG 
či jako 
D 
na vodě 
Emi 
loď,

zatanG 
či jako to s
D 
lunce mezi 
Emi 
pomeranči,

zatanG 
či, a 
D 
pak ke mně 
Emi 
pojď.


2. Polož dlaň, má milá, polož dlaň na má prsa,
polož dlaň nestoudně na moji hruď,
obejmi, má milá, obejmi moje bedra,
obejmi je pevně a mojí buď.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…

3. Nový den než začne, má milá, nežli začne,
nový den než začne, nasyť můj hlad,
zatanči, má milá, pro moje oči lačné,
zatanči a já budu ti hrát.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…
22

: Zítra ráno v pět

1. Až mě zEmi 
ítra ráno v pět k
G 
e zdi postaví,

ještC 
ě si naposl
D7 
ed dám v
G 
odku na zdrav
E7 
í,

z očí pAmi 
ásku strhnu s
D7 
i, to abych v
G 
iděl n
G/F# 
a neb
Emi 
e,

a pAmi 
ak vzpomenu s
H7 
i, l
Emi 
ásko, na teb
E7 
e,
Ami 
 
D7 
 
G 
 
G/F# 
 
Emi 
 

a pAmi 
ak vzpomenu s
H7 
i na teb
Emi 
e.


2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:„Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
na mě nezapomeň a žij …

G/F#
23

: Čtvrté Přání

1. C 
Příběh, který právě teď chystám se 
Dm 
vám vyprávět, 

trochu pG 
řipomíná svět, kam se 
C 
velcí nepouští. 

Čtyři mužAm 
i na poušti dali sta
Dm 
řečkovi pít 

a on jim G 
řek, že jim splní jejich
C 
 přání. 


2. Nejdřív nejstarší si přál: Dej mi zámek, ať jsem král.
Druhý boháčem chtěl být, třetí tisíc dívek mít. 
A co si přál ten nejmladší? To už se nikdo nedoví, 
protože v pohádkách jsou jen tři přání. 

3. Dříve, než bys okem mžik, stál tu zámek, dívek šik, 
rázem stál tu tváří v tvář boháč, král i otrokář. 
A kam se poděl nejmladší? To už se nikdo nedoví, 
protože v pohádkách jsou jen tři přání. 

4. A pak přišla žízeň zlá a s ní bouře písečná, 
rázem stál tu smrti v tvář boháč, král i otrokář. 
Marně prosí, chtějí pít, vždyť mají to, co chtěli mít, 
ale v pohádkách jsou jen tři přání. 

5. Možná zdá se mnohým z vás, že ten příběh smazal čas, 
svět se stále otáčí, jen tři přání nestačí. 
Kdo mi to řek? Kdožpak ví, dost možná, že ten nejmladší, 
když kolem šel za svým čtvrtým přáním. 
24

: Anděl

1. C 
rozmláce
Ami 
nýho kostela v 
C 
krabici s 
G7 
kusem mýdla

C 
přinesl 
Ami 
jsem si anděla, 
C 
poláma
G7 
li mu kříd
C 
la,

díval se Ami 
na mě oddaně, 
C 
já měl jsem 
G7 
trochu trému,

C 
tak vtiskl 
Ami 
jsem mu do dlaně 
C 
lahvičku 
G7 
od parfé
C 
mu.


R: C 
A proto, p
Ami 
rosím, věř mi, 
C 
chtěl jsem ho 
G7 
žádat,

C 
aby mi 
Ami 
mezi dveřmi 
C 
pomohl 
G7 
hádat,

C 
co mě čeká 
Ami G7 
 
a nemiC 
ne, co mě čeká
Ami G7 
 
a nemiC 
ne.


2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
25

: Bratříčku zavírej vrátka

1. Ami 
Bratříčku,nevzlykej, to nejsou 
C 
bubáci,

G 
vždyť už jsi velikej, to jsou jen 
E7 
vojáci,

F 
přijeli v hranatých železných maringo
E 
tkách.


2. Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.

R: Ami 
Prší
Emi 
 a  
Ami 
venku 
Emi 
se  
Ami 
setmě
Emi 
lo,
Ami Emi 
 

Ami 
tato 
Emi 
noc 
Ami 
nebu
Emi 
de 
Ami 
krátká,
Emi Ami Emi 
 

Ami 
berán
Emi 
ka  
F 
vlku se 
Ami 
zachtělo,

F 
bratříč
Ami 
ku, zavřel jsi 
E 
vrátka?


3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.

4. Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.

R: Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
F 
bratří
Ami 
čku, 
F 
zavírej 
Ami 
vrátka! 
F Ami 
   
F 
Zavírej 
Ami 
vrátka!
26

: Děkuji

1. Ami 
Stvořil Bůh, stvořil Bůh 
G 
ratolest,

bych mohl věnce Ami 
vázat,

děkuji, děkuji G 
za bolest,

jež učí mne se C 
tázat,

děkuji, děkuji G 
za nezdar:

Ami 
ten naučí mne 
E 
píli,

Ami 
bych mohl, bych mohl p
G 
řinést dar,

Ami 
byť nezbývalo 
F 
E 
ly,

děkuAmi 
ji, děku
F 
ji, děku
Ami 
ji.
E 
 


2. Děkuji, děkuji za slabost,
jež pokoře mne učí,
pokoře, pokoře pro radost,
pokoře bez područí,
za slzy, za slzy děkuji:
ty naučí mne citu,
k živým, jež, k živým, jež žalují
a křičí po soucitu,
děkuji, děkuji, děkuji.

3. Pro touhu, pro touhu po kráse
děkuji za ošklivost,
děkuji za to, že utká se
láska a nevraživost,
pro sladkost, pro sladkost usnutí
děkuji za únavu,
děkuji za ohně vzplanutí
i za šumění splavu,
děkuji, děkuji, děkuji,
4. Děkuji, děkuji za žízeň,
jež slabost prozradila,
děkuji, děkuji za trýzeň,
jež zdokonalí díla,
za to, že, za to, že miluji,
byť strach mi srdce svíral,
beránku, dF 
ěkuji,

Ami 
marně jsi 
G 
neu
E 
míral,

děkuAmi 
ji, děku
F 
ji, děku
Ami 
ji, děku
G 
ji
E 
, děku
Ami 
ji…
27

: Karavana Mraků

1. D 
Slunce je zlatou skobou 
Hmi 
na vobloze přibitý,

G 
pod sluncem 
A 
sedlo kože
D 
ný, 
A7 
 

D 
pod sedlem kůň, pod koněm 
Hmi 
moje boty rozbitý

G 
a starý 
A 
ruce sedře
D 
ný.


R: D7 
Dopředu 
G 
jít s tou 
A 
karavanou 
Hmi 
mraků,

schovat svou G 
pleš pod 
A 
stetson děra
Hmi 
vý,

/: jen kousek Emi 
jít, jen 
A7 
chvíli, 
Hmi 
do soumra
Emi 
ku,

až tam, kde Hmi 
svítí město, 
F# 
město běla
Hmi 
vý. 
A7 
 


2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví,
šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,
a lidi strachem nezdravý.

3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje,
provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.

R: V městě je řád a pro každého práce,
buď ještě rád, když huba voněmí,
/: může tě hřát, že nejsi na voprátce
nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :/

4. D 
Slunce je zlatou skobou 
Hmi 
na vobloze přibitý,

G 
pod sluncem 
A 
sedlo kože
D 
ný, 
A7 
 

D 
pod sedlem kůň, pod koněm 
Hmi 
moje nohy rozbitý

G 
a starý 
A 
ruce sedře
D 
ný.


R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,
kde tichej dům a pušky rezaví,
/: orat a sít od rána do soumraku
a nechat zapomenout srdce bolavý. :/
28

: Lilie

Cmi 
Než zavřel bránu, oděl se do oceli 
G 
a zhasil sví
Cmi 
ci,

bylo už k ránu, políbil na posteli G 
svou ženu spí
Cmi 
cí, 

/:spaEs 
la jak víla, 
B 
jen vlasy halily ji, 

Cmi 
jak zlatá žíla, 
As 
jak jitra v 
G 
Kastilii, 

Cmi 
žná a bílá jak rosa na lilii, 
As 
jak
G 
 luna bdí
Cmi 
cí. :/ 


Jen mraky šedé a ohně na pahorcích - svědkové němí, 
lilie bledé svítily na praporcích, když táhli zemí, 
/:polnice břeskné vojácká melodie, 
Potoky teskné - to koně zkalili je, 
a krev se leskne, když padla na lilie kapkami třemi. :/ 

Dozrály trnky, zvon zvoní na neděli a čas se vleče, 
rezavé skvrnky zůstaly na čepeli u jílce meče, 
/:s rukama v týle jdou vdovy alejemi, 
za dlouhé chvíle zdobí se liliemi, 
lilie bílé s rudými krůpějemi trhají vkleče. :/  
29

: Morituri te salutant

Intro: 
E:|-7-5-7-5--5-3-5--5-3-3-3-2-3-2---0--|
B:|-------------------------------3----|
G:|------------------------------------|

1. Cesta je prEmi 
ach a št
D 
ěrk a 
Ami 
udusaná hl
Emi 
ína

G 
a šedé šm
Ami 
ouhy kr
D7 
eslí do vlas
G 
ů

[: a z hvězdných drAmi 
ah má šp
D 
erk, co k
G 
amením se sp
H 
íná,

Emi 
a pírka t
D 
ouhy z křídel Pegas
Emi 
ů. :]
D Emi D 
 


2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R: Seržante, pD 
ísek je bílý jak paže Daniely,

pEmi 
očkejte chvíli! Mé oči uviděly

tD7 
u strašně dávnou vteřinu zapomnění,

sEmi 
eržante! Mávnou, 
D7 
a budem zasvěceni!

MEmi 
orituri te salutant, morituri te salut
D 
ant
Emi 
!
D Emi H7 
 


3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]

R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely…

Outro: 
E:|-2-3-5-3-2-0--|
B:|-----------0--|
G:|-----------0--|
D:|-----------2--|
A:|-----------2--|
E:|--------------|        
30

: Nevidomá dívka

Intro: D Emi D Emi 

1. D 
V záhradě 
Emi 
za cihlovou 
D 
zídkou
Emi 
 

D 
popsanou v 
Emi 
slavných 
D 
výročích
Emi 
 

D 
Sedáva na 
Emi 
podzim 
F# 
na trávě před 
Hmi 
besídkou

G 
Děvčátko s 
A 
páskou na 
F# 
očích


2. Pohádku o mluvícím ptáku
Nechá si přečíst z notesu
Pak pošle polibek po chmýří na bodláku
Na vymyšlenou adresu

R: Prosím Vás Hmi 
nechte ji, ach 
Emi 
nechte ji,

Hmi 
tu nevidomou 
A7 
dívku

Emi 
prosím Vás 
A 
nechte ji si 
F# 
hrát,

Emi 
vždyť možná hraje si, 
Hmi 
na slunce s nebesy,

G 
jež nikdy neuvidí 
A 
ač ji bude 
F# 
hřát.
D Emi F# F# 
 


3. Pohádku o mluvícím ptáku,
o třech zlatých jabloních,
a taky o lásce již v černých květech máku,
přivezou jezdci na koních.
4. Pohádku o kouzelném slůvku
jež vzbudí všechny zakleté,
pohádku o duze jež spává na ostrůvku,
na kterém poklad najdete.

R: 

5. V záhradě za cihlovou zídkou
popsanou v slavných výročích
Sedáva na podzim na trávě před besídkou
Děvčátko s páskou na očích

6. Rukama dotýká se květů,
a neruší ji motýli,
jen trochu hraje si s řetízkem amuletu,
jen na chvíli, jen na chvíli.

R: 
31

: Salome

1. Ami 
Něžná i proradná, 
C 
krutá i bezradná,

G 
plamen i červánek, ďábel i beránek,

E 
cukr i sůl,

Ami 
u vůně hřebíčku, 
C 
u rytmu střevíčků

G 
císař dnes myslí byl, za tanec přislíbil 
E 
království půl.


R: Ami 
Salo
E 
me, 
Ami 
noc už je na sklonku,

C 
Salome, podobnas' úponku,

G 
podobna kytaře pro svého vladaře,

E 
Salome, tančíš.


R: Salome, sťali už Křtitele,
Salome, usměj se vesele,
točíš se ve víru, ústa jak upíru
krví ti planou, Salome, la la laAmi C F E Ami C E 


2. Noci už ubývá, císař se usmívá,
pokojně mohu žít, všeho lze použít
pro dobrý stát,
možná ho napadlo prastaré říkadlo:
dějiny když tvoří se, pro hlavy na míse
nemá se štkát.
R: Salome, netanči, nechceš-li,
Salome, hosté už odešli,
jenom roj komárů dopíjí z pohárů
krůpěje vína.

R: Salome, trochu jsi pobledla,
Salome, v koutku jsi usedla,
víčka máš šedivá, nikdo se nedívá,
Salome! Pláčeš …? Ami 
La la 
E 
la
Ami C G E Ami 
32

: Srdce a kříž

1. Cmi 
Kotvu mi dala 
G7 
a srdce a 
Cmi 
kříž, 

Bb7 
že prý mě ochrání, 
Fmi 
až budu v 
G7 
poli, 

Cmi 
pak se mi 
Bb7 
vzdala a 
Fmi 
noc byla 
G7 
skrýš, 

Cmi 
polštářem 
Bb7 
svítání, 
Fmi 
peřinou 
G7 
stvoly. 


R: Cmi 
Nad horizontem dva paprsky slunce až 
Bb7 
zaplanou, 

Fmi 
na krku srdce a nad sebou kříž budu 
G7 
mít, 

potom Cmi 
neplač, Kami
Bb7 
lo, potom 
Cmi 
neplač, Kami
Fmi 
lo, 

Cmi 
najdi si někoho, 
G7 
kdo tě snad nežli já 
Cmi 
víc 
G7 
bude 
Cmi 
chtít.
Fmi Cmi G7 
  


2. Viděl jsem rybáře, nad člunem stál 
za bouře na moři, kotva šla ke dnu, 
z řetízku zpod tváře kotvu jsem sňal, 
svět se snad nezboří, vždyť měl jen jednu. 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

3. Výložky zlatil jen zvířený prach, 
písek byl cínový, než jsme ho přešli, 
křížek jsem ztratil a s ním i svůj strach, 
nedal bych za nový zlámanou grešli. 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

4. Zvedl jsem zraky a tiše se smál, 
záblesk vtom zasvítil, v prsou mě píchlo, 
tam, kde jsou mraky, můj anděl mě zval, 
bolest jsem necítil, pak všechno ztichlo … 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou… 
33

: Kluziště

1. C 
Strejče
Emi7/H 
k kovář
Ami7 
 chytil
C/G 
 klešt
Fmaj7 
ě, uštíp' 
C 
z noč
Fmaj7 
ní obl
G 
ohy 

jC 
ednu m
Emi7/H 
alou ka
Ami7 
pku d
C/G 
eště, t
Fmaj7 
a mu sp
C 
adla p
Fmaj7 
od noh
G 
y, 

nC 
ejdřív 
Emi7/H 
ale chy
Ami7 
til sl
C/G 
inu, t
Fmaj7 
ak šáh' k
C 
amsi pr
Fmaj7 
o pivo
G 

pC 
ak přit
Emi7/H 
áhl kov
Ami7 
adlin
C/G 
u a 
Fmaj7 
obrovs
C 
ký klad
Fmaj7 
ivo.  
G 
 


Ref: Zatím C 
tři bílé 
Emi7/H 
vrány 
Ami7 
pěkně za se
C/G 
bou 

kolem Fmaj7 
jdou, někam 
C 
jdou, do ryt
D7 
mu se kýva
G 
jí, 

tyhle C 
tři bílé 
Emi7/H 
vrány 
Ami7 
pěkně za se
C/G 
bou 

kolemFmaj7 
 jdou, někam
C 
 jdou, ned
Fmaj7 
ojdou, nedo
C 
jdou. 


2. Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerem, 
pak tu kapku všude rozstřík' jedním mocným úderem, 
celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi 
na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami. 

Ref: Zatím tři bílé vrány pěkně za sebou…

3. Zpod víček mi vytrysk' pramen na zmačkané polštáře, 
kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře, 
Kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází, 
do kalhot si čistí ruce umazané od sazí. 

Outro: Zatím tři bílé vrány…
34

: Pohádka

Rec.: Takhle nějak to bylo:
jedlo se, zpívalo, pilo.
Princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím.

Drak hlídal u dveří sálu,
na krku pletenou šálu,
Dědové Vševědi okolo Popelky
žvatlavě slibují šaty a kabelky,

Každý si odnáší kousíček úsměvu,
dešťový mraky se chystaly ke zpěvu,
hosté se sjíždějí k veliké veselce,
paprsky luceren metají kozelce

a stíny ořechů orvaných dohola
pletou se letícím kočárům pod kola,
Šmudla si přivezl v odřeným wartburgu
kámošku z dětství, prej nějakou Sněhurku.

Vrátný se zohýbá pro tučné spropitné
a kdo mu proklouzne, tak toho nechytne,
kouzelník za dvacku vykouzlí pět bonů
a vítr na věži opřel se do zvonů.

Honzové, princové, víly i sudičky
chopí se poháru, nože a vidličky
„Na zdraví nevěsty, na zdraví ženicha!",
dvě sousta do kapsy a jednou do břicha,
Náhle se za oknem objevil skřítek,
rozhrnul oponu z máminejch kytek,
pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi potichu do ucha zazpíval:

R: G 
Dej mi ruku 
D 
svou, studenou 
Emi 
od okenních 
Hmi/D 
skel,

všichni tě C 
mezi sebe 
Hmi/D 
zvou

C 
já jsem 
D 
tu proto, 
G 
abys šel
Emi Hmi/D C G D 
.


Rec: Takhle nějak to bylo
jedlo se zpívalo pilo
Princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím

Na plný obrátky letíme světem
všechny ty pohádky patřily dětem
Píšeš mi z ciziny zoufalý dopisy
koukám se z okna a vzpomínám na kdysi

Jak se mi za oknem objevil skřítek
rozhrnul oponu z máminejch kytek
Pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi potichu do ucha zazpíval 

R: Dej mi ruku svou… (2×)
35

: Ráda se miluje

R: RAmi 
áda se miluje, r
G 
áda j
C 
í, r
F 
áda si j
Emi 
enom tak zp
Ami 
ívá,

vrabci se na plotě hG 
ádaj
C 
í, k
F 
olik že č
Emi 
asu jí zb
Ami 
ývá.


1. NF 
ež vítr dostrká k 
C 
útesu t
F 
u její legrační b
C 
árk
E 
u

a PAmi 
ámbu si ve svým n
G 
otes
C 
F 
udělá j
Emi 
en další č
Ami 
árku.


R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …
36

: Omnia vincit Amor

1. Dmi 
Šel pocestný kol 
C 
hospodských 
Dmi 
zdí,

F 
přisedl k nám a 
C 
lokálem 
F 
zní

Gmi 
pozdrav jak svaté 
Dmi 
přikázá
C 
ní:

Dmi 
omnia 
C 
vincit 
Dmi 
Amor.


2. Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své vzal
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák F 
pálí, 
C 
nesleví 
Dmi 
nic,

štěstí v F 
lásce 
C 
znamená 
F 
víc,

všechny Gmi 
pány 
F 
ať vezme 
C 
ďas!
A7 
 

Dmi 
Omnia 
C 
vincit 
Dmi 
Amor.


3. Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč,
omnia vincit Amor.

4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli plášť,
vtom kdosi krví napsal ten vzkaz:
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák pálí…
5. Já prošel každou z nejdelších cest,
všude se ptal, co značí ta zvěst,
až řekl moudrý: Pochopíš sám
omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.

R: Zlaťák pálí…

6. Teď s novou vírou obcházím svět,
má hlava zšedla pod tíhou let,
každého zdravím větou všech vět:
omnia vincit Amor, omnia vincit Amor …
37

: Pohár a kalich

1. Emi 
Zvedněte poháry 
D 
pánové už jen 
G 
poslední 
D 
přípitek 
Emi 
zbývá

Emi 
pohleďte nad polem 
D 
špitálským 
G 
vrcholek 
D 
roubení 
G 
skrývá

[: za chvíli D 
zbyde tam popel a 
Emi 
tráva nás čeká 
D 
vítězství bohatství 
Emi 
sláva :]


2. Emi 
Ryšavý panovník 
D 
jen se smál 
G 
sruby prý 
D 
dobře se 
Emi 
boří

Emi 
palcem k zemi 
D 
ukázal 
G 
ať další 
D 
hranice 
G 
hoří

ta malá D 
země už nemá co 
Emi 
získat teď bude 
D 
tancovat jak budu 
Emi 
pískat

ta malá D 
země už nemá co 
Emi 
získat teď budem 
D 
tancovat jak budem 
Emi 
pískat


Ref.: Ami 
Náhle se pozvedl 
D 
vítr a mocně 
G 
vál 
Ami 
od někud přinesl 
D 
nápěv sám si ho 
H7 
hrál


3. Zvedněte poháry pánové večer z kalichu budeme pít …
nad sruby korouhev zavlála to však neznačí že je tam sláva
všem věrným pokaždé nesmírnou sílu a jednotu dává
ve znaku kalich v kalichu víra jen pravda vítězí v pravdě je síla

4. Modli se pracuj a poslouchej kázali po celá léta
mistr Jan cestu ukázal proti všem úkladům světa
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména

5. Do ticha zazněla přísaha ani krok z tohoto místa
ze zbraní každý vyčkává dobře ví co se chystá
nad nimi stojí muž přes oko páska slyšet je dunění a dřevo praská

Ref.: Náhle se pozvedl vítr a mocně vál od někud přinesl nápěv sám si ho hrál

Ami 
Kdož jsú boží 
G 
bojovní
Emi 
ci a 
C 
zákona 
H7 
je
Emi 
ho

Emi 
prostež od bo
C 
ha pomoci a 
D 
úfajte v ně
G 
ho
38

: Třináctka

1. Zve Emi 
válčit mě pan 
D 
maršál sám,

C 
mládí je má 
H7 
síla, milá,

Emi 
víš, jak rád tě 
D 
mám, a až se vrátím,

C 
třináct růží 
H7 
na polštář ti 
Emi 
dám.


R: [: Už mi to i G 
táta říkal: 
D 
koukej žít,

Emi 
neštěstí i 
Hmi 
štěstí mít,

C 
chlap, a neznej 
G 
klid,

a tarokovou Ami 
třináctku,

tu H7 
musíš v kapse 
Emi 
mít. :]


2. Já dávno o své slávě sním,
vínem vlast mě křtila, milá,
Turka porazím, a až se vrátím,
zlatek třináct na stůl vysázím.

R: Už mi to i táta říkal…

3. Už v šenku jsem se prával rád,
však jsi při tom byla, milá,
nechtěj osud znát, když nevrátím se,
dej mi z věže zvonit třináctkrát.

R: Už mi to i táta říkal…
39

: Moonlight Shadow

1. The C#mi 
last time ever she 
A 
saw him

H 
carried away by a 
E 
moonlight 
H 
shadow

he passed on worries and warning
carried away by a moonlight shadow
E 
lost in a riddle that 
H 
Saturday night

C#mi 
far a
A 
way on the 
H 
other side

he was caught in the middle of a desperate fight
and she couldn't find how to push through.

2. The trees that whisper in the evening
carried away by a moonlight shadow
sing a song of sorrow and grieving
carried away by a moonlight shadow
all she saw was the silhouette of a gun
far away on the other side
he was shot six times by a man on the run
and she couldn't find how to push through.
R: E 
H 
stay 
E 
H 
pray see 
E 
you in 
A 
heaven 
H 
far away

E 
H 
stay 
E 
H 
pray see 
E 
you in 
A 
heaven 
H 
one day.


3. Four a.m. in the morning
carried away by a moonlight shadow
I watch your vision forming
carried away by a moonlight shadow
the stars move slowly in a silvery light
far away on the other side
will you come to talk to me this night
but she couldn't find how to push through.

R: 
40

: Chtít chytit vítr

CAPO III
capo: III

1. Emi 
Už dlouho 
C 
se mi 
G 
zdá, že 
Dsus2 
ztrácím cenu
Emi C G 
 

Emi 
africkejm 
C 
dětem 
G 
hlad 
Dsus2 
nezaženu
Emi C G 
 


2. zabloudil jsem lhostejností, nevím jak najít cestu zpět
jmenuju se po tátovi, je mi třicet let (2×)

3. o mě se v dětství báli celou neděli
můj táta s mámou možná veděli

4. Emi 
že jako 
C 
malé 
G 
pimpr
Dsus2 
le

Emi 
do svojí 
C 
velké 
G 
škatu
Dsus2 
le

Emi 
aspoň na 
C 
chvíli 
G 
budu chtít 
Dsus2 
chytit vítr
Emi 
 
C 
 
G 
 


mezihra: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C 

5. hledal jsem věc za kterou se dá bojovat
myslel jsem že má cenu na muže si hrát

6. pak během jednoho dne jsem poznal, že asi né,
že je to horší než chtít chytit vítr

7. nebudu mít dost sil, zmizím do ticha
v poslední chvíli možná chytím vítr

8. a vítr chytí mě odletíme společně
a těm které tu necháme zbude vítr (2×)

solo: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C 

ad.libitum: 
Emi C G Dsus2 

Emi C G Dsus2
41

: Nagasaki Hirošima

Capo 1 (tzn reálně od D#): 

1. D 
Tramvají 
A 
dvojkou 
G 
jezdíval jsem 
A 
do Žide
D 
nic
A G A 
 

D 
tak velký 
A 
lásky 
G 
většinou 
A 
nezbyde 
Hmi 
nic 

G 
takový 
D 
lásky 
G 
jsou kruhy 
D 
pod oči
A 
ma 

D 
dvě spálený 
A 
srdce - 
G 
Nagasaki 
A 
Hiroši
D 
ma
A G A 
 


2. Jsou jistý věci co bych tesal do kamene 
tam kde je láska tam je všechno dovolené 
a tam kde není tam mě to nezajímá 
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 

3. Já nejsem svatej ani ty nejsi svatá 
ale jablka z ráje bejvala jedovatá 
jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima 
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 

4. Tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic 
z tak velký lásky většinou nezbyde nic 
z takový lásky jsou kruhy pod očima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima

D A G Hmi
42

: Něgdy

Intro: E:|----13--10--------------------
H:|-10--------13--10h13p10--8h10-

sloka: E:|------------------------------------------------------------------
H:|------------------------------------------------------------------
G:|--------------------------------2---------2-----6--6---6--6---6---
D:|-7---------7-----3------3--3------3--3--3------------7------7---7-
A:|---5--5--5---5-----1--1------1------------------------------------
E:|------------------------------------------------------------------
1. Ami 
něgdy nejdu 
F 
spát

Ami 
a motám se měs
E 
tem

a myslím na to co jsem
a hlavně na to co nejsem
spěchat není kam a proč
mně nejede žádný vlak
a kdyby přece náhodou
raději odvrátím zrak

R: Ami 
podle ko
F 
lejí se v
C 
racím do
G 

brečím jak ženská směju se tomu
vylejzá slunko nad panelák
bysem rád jednou vylez - taky tak
je neděle ráno a zvony zvoní
nevěřím ničemu ale TEĎ hlavu skloním
vylejzá slunko nad panelák
jak bysem rád jednou vylez - taky tak

2. všechny cesty prý
odněkud někam vedou
mě ale teďka spíš
ruce v kapsách zebou
a nenapadá mě nic
žádný věty žádný slova
co se dá dělat lepšího
než každý ráno zkoušet to znova a znova ?

R: podle kolejí …
43

: Blbej den

Capo 3

1. D 
Hned jak jsem 
Emi 
 z postele vstal

panickej C 
 děs se mě jal

co ještě G 
 horšího se může mi 
D 
 stát


Já přes noc Emi 
 nedal dobít

svůj iphone C 
 zbrusu nový

teď procent G 
 mám jen něco přes šedesát 
D 
 


Ta C 
 fotka co jsem včera večer

D 
házel na svůj Instagram

Emi 
nemá ani stovku lajků

G 
teď z ostudy kabát mám


C 
Snad proto že v hashtagu jsem

D 
hrubou chybu udělal

H7 
 autocorrect zas mě podělal


R: Já mám fakt blbej Emi 
 den

co si počít C 
 mám

co komu proved Ami 
 jsem

že tohle prožívám D 
 

doufám že teď Emi 
 spím

a je to jen zlej C 
 sen

nepřál bych ostatAmi 
ním

mít takhle blbej D 
 den

takhle blbej Emi 
den


2. Den hrůzy pokračuje
v mym pumpkin C 
 lattéčku je

dnes mlíko G 
 našlehaný míň než 
D 
 vždycky


Snad už je Emi 
 s problémy šlus

říkám si C 
 když piju džus

než zjistím G 
 že prý není organický 
D 
 


C 
Ve starbucks jak na potvoru

D 
pořád padá internet

Emi 
nebo ne jako že padá ale

G 
občas se stránka nenačte hned


C 
I proto mě teď v online fifě

D 
nandal ňákej amatér

H7 
můj život prostě není fér


R: Já mám fakt blbej Emi 
 den

co si počít C 
 mám

co komu proved Ami 
 jsem

že tohle prožívám D 
 

doufám že teď Emi 
 spím

a je to jen zlej C 
 sen

nepřál bych ostatAmi 
ním

mít takhle blbej D 
 den


3. Pak ke kávě jsem zdarma dostal C 
 okoralý koláčky

mám D 
 v kebabu moc omáčky

mám H7 
 peněženku plnou sotva 
Emi 
 do kapsy se vejde

pro C 
 jakou sociální síť

mám D 
 kterej filtr použít

Ami 
neznámý číslo volá mi

co H7 
 po mně chceš ty šmejde


R: mám fakt blbej Emi 
 den

proč mám tak velkej C 
 byt

že snad jen zázra Ami 
 kem

se v něm jde neztra D 
 tit


v něm slabej signál Emi 
mám

což je fakt prokleC 

když pizzu vezou Ami 
k nám

občas se dovolají D 
 až napotřetí


R: Mám fakt blbej Emi 
 den

co si počít C 
 mám

co komu proved Ami 
 jsem

že tenhle hell teď prožíD 
vám

doufám že teď Emi 
 spím

a je to jen zlej C 
 sen

nepřál bych ostatAmi 
ním

mít takhle blbej D 
 den

takhle blbej Emi 
 den


Jako já
jako já
jako já
jako jááá

Já mám fakt blbbej den!
44

: Mám doma kočku

1. G 
Jednou mi drahá říká:
Emi 
 Miláčku, já chci kočku

C 
Já na to, že chci spíš psa, 
D 
a jeli jsme pro kočku


2. V útulku v Měcholupech, maj dobrej výběr, zdá se
Kočky jsou zcela zdarma, jen očkování za patnáct set

3. Po dlouhým vybírání. diskuzích a dvou hádkách
Jedno z koťátek jemně sevře můj prst ve svých drápkách

4. Tak volba byla jasná, má drahá slzy suší
Co si však vezem domů to ani jeden z nás netuší

R: Mám doma kočku, mám ji rád, je to skvělý kamarád
Jen od tý doby, co ji znám mám ruce nohy samej šrám
Dávno už se nemazlí, žít s ní je pro zdraví fakt zlý
Každý den projdu terorem, mám nejspíš kočku s errorem

5. Po pár dnech soužití vše vypadá nevinně
Koťátko v náručí spí a pak zkadí půlku kuchyně

6. Prostě nic, co nečekáš, když útulek zaručí
Že kočička se za pár týdnů na záchůdek naučí

7. Jenže pár měsíců je pryč, záchod zeje prázdnotou
Bytem čpí příšernej smrad, za kočkou lítám s lopatou

8. Když jí zkusím pomoct sám, na záchod ji přemístit
Zvládne mi dlaně rozdrásat a ještě potřísnit

R: 

9. Za noc nejmíň pětkrát, jí okno otevřít jdu
Pak v práci šéf se zeptá, proč vždy tak ospalý přijdu

10. Že občas hrdě nám, donese zakouslou myš
Poznáš až ráno když se s torzem myši v ústech vzbouzíš

11. Tak jsme si dobrovolně pořídili katastrofu
Stálo nás to patnáct stovek a jednu zbrusu novou sofu

12. Kouše, škrábe, drásá, no prostě je to krása
Tváří se tak roztomile, zvlášť, když se mi rejpe v žíle

R: 

B: Ráda Emi 
dlouze sedá v 
C 
okně, a 
D 
nebo ve 
Emi 
dveřích

Bůh ví, proč nejradši v zimě, když venku padá sníh

Když pak v bytě máme mínus dvacet, tak nás zahřívá
Aspoň pocit, že v tu chvíli našikrev neprolívá, OU!

R: 

MŇAU
45

: V lese

1. F 
dneska všichni 
C 
 říkají a 
G 
 všude píše 
Ami 
 se 

že prej je moderní a zdravý jen tak chodit po lese 
a já bych řek že na tom kruci asi něco musí bejt 
když o tom zpívá na svým albu už i justin timberlake

já do přírody od přírody vůbec nechodím
mám však spoustu přátel hipsterů ti mi jistě napoví
aha tak omlouvám se prý že tam též nikdy nebyli
však na cestu mi daj raw guláš a z flanelu košili
a tak F 
 šel jsem tam však byl jsem zpátky hned

G 
páč tam maj fakt marnej internet


R: [:dneska F 
 jsem v lese 
C 
 byl

a už G 
 tam nepu 
Ami 
 du

nikde jsem nezažil takhle ukrutnou nudu :]

2. vážně nevím co s tím lesem pořád všichni maj
jen jsem tam vlez hned jsem si zasvinil svý boty značky nike
žádnej signál žádná wifi žádný data zde nemám
teda data jsou tu ečko a to fakt nepočítám

světlo pro selfíčka je zde ultra zoufalý
řek bych že kdyby to tu vykáceli líp by uďáli
ať postaví tu pro mě za mě třeba další obchoďák
tam moh bych shopovat a právě by mě nepotřísnil pták
samá F 
 houba čerstvej 
Ami 
 vzduch a samej hmyz

do G 
 přírody fakt chodit neměl bys


R: dneska jsem v lese byl…
3. oo F 
 oo 
C 
 ooo jak se do lesa 
G 
 volá tak se z něj ozý 
Ami 
 vá

oooooo tak poslouchej mě lese já mám radši obývák
oooooo proč vyrážet na místa lidstvem netknutý
ooooooo když tam nejsou žádný zásuvky a žádný bubble tea

dneska jsem v lese byl
bylo to naposled
abych maily vyřídil
musel jsem vylízt na posed

R: dneska jsem v lese byl…
46

: Panenka

1. G 
Co skrýváš za 
C 
víčky a 
G 
plameny 
C 
svíčky 

snad G 
houf bílejch holubic nebo jen 
D 
žal 

tak C 
odplul ten 
G 
prvý, den 
C 
zmáčený 
G 
krví 

ani pouťovou panenku D 
nezane
G 
chal. 


R: Otevři C 
oči Ty 
G 
uspěcha
D 
ná, 
C 
dámo 
G 
uplaka
D 
ná, 

C 
otevři 
G 
oči ta 
C 
hloupá noc 
G 
končí 

a mír je D 
mezi ná
G 
ma. 


C 
 
G 
 
C 
 
G 
 
D 
 
G 
 


2. Už si oblékni šaty a řetízek zlatý 
a umyj se půjdeme na karneval 
a na bílou kůži Ti napíšu tuší 
že dámou jsi byla a zůstáváš dál. 

R: Otevři ……….
47

: Batalion

e:|-0-0-0-0---------0-0-0---------|
B:|-----1-1-3-3-1-1-1-1-1-3-1-0-1-|
G:|-2-2-----0-0-2-2-------0-2---2-|

*: Ami 
Víno 
C 
máš a 
G 
marky
Ami 
tánku dlouhá noc 
G 
se 
Ami 
pro
Emi 
Ami 
ří.

Ami 
Víno 
C 
máš a 
G 
chvilku 
Ami 
spánku díky, dí
G 
ky 
Ami 
ver
Emi 
Ami 
ři.


1. Ami 
Dříve než se rozední

kapitán C 
k osedlání 
G 
rozkaz 
Ami 
dává
Emi 
.

Ami 
Ostruhami do slabin ko
G 
Ami 
 po
Emi 
Ami 
ní.


Tam na straně polední
čekají ženy, zlaťáky a sláva.
Do výstřelů z karabin zvon už vyzvání.

R: Ami 
Víno na 
C 
kuráž a 
G 
pomilovat marky
Ami 
tánku.

Ami 
Zítra na Bur
C 
gund bata
G 
lion 
Ami 
za
Emi 
Ami 
ří.

Ami 
Víno na 
C 
kuráž a k 
G 
ránu dvě hodiny 
Ami 
spán
Emi 
ku.

Ami 
Díky, díky 
C 
vám králo
G 
vští 
Ami 
ver
Emi 
Ami 
ři.


2. Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí.
Na polštáři z kopretin budou věčně spát.

Neplač sladká Marion
verbíři nové chlapce přivedou ti.
Za královský hermelín padne každý rád.

R: Víno na kuráž a …
48

: Válka růží

Intro: Dmi Gmi A7 Dmi Bb A7 

1. Už Dmi 
rozplynul se 
Gmi 
hustý dým, d
Dmi 
erry down, hej d
A7 
own-a-down,

nad Dmi 
ztichlým polem 
C 
válečným, derry 
Dmi 
down,
A7 
 

jen F 
ticho stojí 
C 
kolko
A7 
lem a 
Dmi 
vítěz plení 
Bb 
vlastní z
A7 
em,

je válka Dmi 
růží, 
Gmi 
derry derry 
A7 
derry down, hej 
Dmi 
down.


2. Nečekej soucit od rváče, derry down, hej down-a-down,
kdo zabíjí ten nepláče, derry down.
Na těle mrtví krajiny se mečem píšou dějiny,
je válka růží, derry derry derry down, down.

3. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
dva rody žijí, jeden hněv, derry down.
Kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lankastrům?
je válka růží, derry derry derry down, down.

4. Dva rody, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
však hlína pije jednu krev, derry down.
Ať ten či onen přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie,
je válka růží, derry derry derry down, down.
49

: Brutalita na Václavském náměstí

C5 
Občané rozejděte 
G5 
se 

D5 
tato manifestace není 
A5 
povolena 

C5 
a na žádost národního 
G5 
výboru 

D5 
dojde k hrubýmu 
A5 
zásahu. 


A5 G5 F5 Emi 2x 
 


1. A5 
Vodní děla, 
G5 
rozbušky, 
F5 
slznej plyn a 
Emi 
vobušky 

A5 
Vodní děla, 
G5 
rozbušky, 
F5 
slznej plyn a 
Emi 
vobušky 

A5 
Brutální zásah 
G5 
policejních jednotek 

F5 
Nohy máš rychlý, 
Emi 
stejněs jim neutek 

A5 
Teď už tě vodvážej 
G5 
ve žlutobílym taxíku 

F5 
Život je pes 
Emi 
a na krku máš podmínku 


Ref: C5 
Svatý Václave,
G5 
 ty všechno vidíš 

D5 
Svatý Václave, 
A5 
ty nás zahráníš 

C5 
Ty českej národe,
G5 
 nenech se bít 

D5 
Ty českej národe,
A5 
 ty musíš žít 


2. Lidi se bouří, chtějí se mít 
Chtějí jen svobodu a v blahu žít 
Svoboda vyznání, svoboda shromažďování 
Na všechno musíš mít 
Jen a jen povolení 

Ref: 
50

: Panenka

1. Emi 
Stanu se 
C 
myšlen
G 
kou a budu v 
D 
Tobě

Emi 
Budeš mou 
C 
milen
G 
kou výhle
D 
dově

Emi 
Budeš můj 
C 
druhej 
G 
hlas pro tuhle 
D 
píseň

Jsi Emi 
krásná
C G 
 
D 
Bože, jsi 
Emi 
krásná 
C G D 
 


2. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se kdoví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: G 
Jako by nebylo nic
D 
Emi 
mám pocit že jsi se 
C 
bála

G 
Svůj život bez hranic
D 
Emi 
jsi hrála
C 
 

G 
Panenku klidně si nech
D 
Emi 
stejně vim, v noci Tě 
C 
hřála

G 
dvě světla na vok
D 
nech, 
Emi 
vzplála
C G D 
 


3. Tak trochu sobecká, dost možná nebezpečná
Svět jako groteska, néééé-vděčná
Nevěříš na pocity, to jsi ty!
Tak krásná 
Bože, jsi krásná  

4. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se bůhví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: Jako by nebylo nic, mám pocit že jsi se bála
Svůj život bez hranic, jsi hrála
Panenku klidně si nech, stejně vim, v noci Tě hřála
dvě světla na voknech, vzplála
51

: Pocity

1. G 
Z posledních poci
D 
tů  
Emi 
poskládám ještě jednu 
C 
úžasnou chvíli. 

G 
Je to tím, že jsi 
D 
tu. 
Emi 
Možná i tím, že 
C 
kdysi jsme byli, 

ty a G 
já, my dva, dvě 
D 
nahý těla, tak 
Emi 
neříkej, že 
C 
jinak jsi to chtěla. 

Tak G 
neříkej, 
D 
neříkej, 
Emi 
neříkej mi 
C 
nic.


2. Stala ses do noci. Z ničeho nic, moje platonická láska. 
Unaven bezmocí, usínám vedle tebe, něco ve mně praská.

A ranní probuzení a slova o štěstí, neboj se, to nic není. 
Pohled a okouzlení a prázdné náměstí na znamení. 

R: Jenže ty G 
neslyšíš,
D 
 jenže ty 
Emi 
neposloucháš.
C 
 

Snad ani G 
nevidíš,
D 
 nebo spíš 
Emi 
nechceš vidět.
C 
 


A druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody. 
Zkus změnu uvidíš, pak vítej do svobody.

3. Jsi anděl, netušíš. Anděl, co ze strachu mu utrhali křídla. 
A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla. 
Říkej si o mě co chceš. Já jsem byl odjakživa blázen. 
Nevím, co nechápeš, ale vrať se na zem. 

R: Jenže ty neslyšíš…
52

: Černobílý svět

1. Dmi 
jsme loutky bez nití

já i všech patnáct druhů mých
bez smrti bez žití
bloumáme tupě po polDmi 
ích


R: Dmi 
černá a 
B 
bílá je

C 
osm kroků tam a osm 
Dmi 
sem

frontová B 
linie

C 
na věky proti sobě 
Dmi 
jdem


2. Dmi 
stojí tu 
F 
opodál

B 
náš domněl
C 
ý to 
F 
nep
E 
řít
Dmi 
el

i když jsem černý král
nejsem svých figur velitel
vždy první na tahu
jsem ten kdo bitvu rozpoutá
ač nemá odvahu
bílý a nešťastný jsem král

R: Černá a bílá je…

3. přestal jsem počítat
kolikrát jsem padnul a zas vstal
kolikrát dostal mat
útočil nebo utíkal
jsme jenom figury
ať král či pěšák beze jména
a hraní na vojáky
je vaše lidská doména

R: Černá a bílá je…
53

: Krasojezdkyně

1. F#mi 
Přijel jsem 
D 
na chvíli 
E 
pozdravit 
C#7 
přátele

F#mi 
Po hospodách 
D 
vést silácké 
E 
řeči 
C#7 
 

F#mi 
Představení 
D 
skončilo, 
E 
zítra je 
C#7 
neděle

F#mi 
Odplouvám 
C#7 
do bezpe
F#mi 
čí


2. Bolestí jednoho je druhého štěstí
Co nelze vyslovit, to voní po neřesti

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů
Lotova dcero oděná do šarlatu
Kdo smí se dotknout lemu od tvých šatů?
Jsem na cestě a toužím po návratu

3. Čas je šarlatán a věci sotva změní
Tahleta zastávka byla jen na znamení
Naše cesty už se asi těžko skříží
Hledám tě v Babylóně, a ty jsi v Paříži

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…
54

: O malém rytíři

R: Hmi 
Jede jede rytíř, 
D 
jede do kraje 

A 
Nové dobrodružství 
Hmi 
v dálce hledaje 

Neví co je bázeň, neví co je strach 
Má jen velké srdce a na botách prach 

1. G 
Jednou takhle v neděli, 
F# 
slunce pěkně hřálo 

Bylo kolem poledne, když tu se to stalo 
G 
Panáček uhodí 
A 
pěstičkou do stolu: 

Dosti bylo pohodlí a plnejch kastrólů! 
Hmi 
Ještě dneska stůjcostůj 
A 
musím na cestu se dát 

G 
Tak zavolejte sloužící a 
F#7 
dejte koně osedlat! 


R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

2. Ale milostpane! spráskne ruce starý čeledín 
Ale pán už sedí v sedle a volá s nadšením: 
Má povinnost mi velí pomáhat potřebným 
Ochraňovat chudé, slabé, léčit rány nemocným 
Marně za ním volá stará hospodyně: 
Vraťte se pane, lidi sou svině! 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …
3. Ale sotva dojel kousek za městskou bránu 
Z lesa na něj vyskočila banda trhanů 
Všichni ti chudí, slabí, potřební - no chátra špinavá 
Vrhli se na něj a bili ho hlava nehlava 
Než se stačil vzpamatovat, bylo málem po něm 
Ukradli mu co kde měl a sežrali mu koně 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

4. Vzhůru srdce! zvolá rytíř, nekončí má pouť 
Svou čest a slávu dobudu, jen z cesty neuhnout! 
Hle, můj meč! (a zvedl ze země kus drátu) 
A zde můj štít a přílbice! (plechovka od špenátu) 
Pak osedlal si pavouka, sed na něj, řekl Hyjé! 
Jedem vysvobodit princeznu z letargie 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

5. A šíleně smutná princezna sotva ho viděla 
Vyprskla smíchy a plácla se do čela 
Začala se chechtat až jí z očí tekly slzy 
To je neskutečný, volala, jak jsou dneska lidi drzý! 
O mou ruku se chce ucházet tahle figůra 
Hej, zbrojnoši, ukažte mu rychle cestu ze dvora! 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

6. Tak jede malý rytíř svojí cestou dál 
Hlavu hrdě vzhůru - on svou bitvu neprohrál 
I když král ho nechal vypráskat a drak mu sežral boty 
A děvka z ulice mu plivla na kalhoty 
Ve světě kde jsou lidi na lidi jak vlci 
Zůstává rytířem - ve svém srdci 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …
55

: Sáro!

{{95bpm}}
F
3 G

Intro: Ami Emi F C F C F G 

R: Ami 
Sáro, 
Emi 
Sáro, 
F 
v noci se mi 
C 
zdálo 

že F 
tři andělé 
C 
Boží k nám 
F 
přišli na o
G 
běd 


Sáro, Sáro, jak moc a nebo málo 
mi chybí abych tvojí duši mohl rozumět?

1. Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu 
a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích 
A z prohraných válek se vojska domů vrací 
Však zbraně stále burácí a bitva zuří v nich 

R: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

2. Vévoda v zámku čeká na balkóně 
až přivedou mu koně a pak mává na pozdrav 
A srdcová dáma má v každé ruce růže 
Tak snadno poplést může sto urozených hlav 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

3. Královnin šašek s pusou od povidel 
sbírá zbytky jídel a myslí na útěk 
A v podzemí skrytí slepí alchymisté 
už objevili jistě proti povinnosti lék 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo… 

4. Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit 
o tajemstvích noci ve tvých zahradách 
A já - potulný kejklíř, co svázali mu ruce 
teď hraju o tvé srdce a chci mít tě nadosah 

R3: Sáro, Sáro, pomalu a líně 
s hlavou na tvém klíně chci se probouzet 

Sáro, Sáro, Sáro, Sáro rosa padá ráno 
a v poledne už možná bude jiný svět 

Sáro, Sáro, vstávej, milá Sáro! 
F 
Andělé k nám 
Dmi 
přišli na o
Cmaj 
běd 
56

: 8.duben ´63

INTRO: 
E:|------------------10-9-12----14-15-14-12-10----------------------|
B:|-10-12-10------12---------12----------------12-10-10-12-10-------|
G:|----------12-9---------------------------------------------12-9--|
D:|-----------------------------------------------------------------|
A:|-----------------------------------------------------------------|
E:|-----------------------------------------------------------------|
Rec.: Je osmý duben třiašedesát…

1. Emi 
Zástupy sejdou k elektri
Hmi 
kám před šestou

Ami 
do továren blízko řeky, 
Emi 
na druhej břeh za prací

Emi 
Jen pán se sajdkárou 
Hmi 
jede cestou necestou

Ami 
a pak na dvůr nemocnič
Emi 
ní svoji čízu obrací


R: G 
Sníh padal 
D 
sníh a je to 
C 
dávno 

G 
smích ve tvá
D 
řích ro
C 
dičů

Ami 
nikdo tenkrát ne
G 
tušil, 
Emi 
co jsi vlastně 
C 
zač


2. Dlouhá chodba končí pokojem kde paní spí
vyčerpaná malým chlapcem co se právě narodil
pán nese růže a těší se jak půjde pít
daj mu zítra v práci áčko, snad jako že jen marodil

R: 

3. Dítě který kouká ještě šikmo ze dvou plín
naděje jen zřídka splní plán rodičů naivních
matku vraha Mrázka možná taky přepad splín
došlo jí že rodič dětí častokrát se mýlí v nich

R: 
57

: Kovárna I

1. Ami 
Ve středu jsem na Kovárně, 
C 
ve čtvrtek jsem na Kovárně,

F 
i v pátek jsem na Kovárně, 
G 
v sobotu zas na Kovárně.

Ve středu jsem na Kovárně, ve čtvrtek jsem na Kovárně,
i v pátek jsem na Kovárně, v sobotu zas na Kovárně.

2. Můj dědek byl kovář a má bába kovářka,
můj strejda byl notář, moje teta notářka.
Můj táta je kovář a má máma kovářka,
můj brácha je notář a ségra je notářka.

R: [: Ami 
Středa, 
C 
čtvrtek, 
F 
pátek, 
G 
sobota a neděle :]

Ami 
každej den jsem na Kovárně, 
C 
každej den jsem na Kovárně,

F 
každej den jsem na Kovárně, 
G 
každej den jsem na Kovárně,

Ami 
na Kovárně, na Kovárně, n
C 
a Kovárně, na Kovárně,

F 
na Kovárně, 
G 
na Kovárně v Brání
Ami 
ku.
C 
 
F 
 
G 
 


3. Vilu mám jen malou a v ní kupu dětí,
umím jenom kovat, roky rychle letí,
až já z toho umřu, na krchov mě nesou,
na rakev mi dají půllitr mou milóóóůů.

4. Rakev mi ozdobí hustou bílou pěnou,
syn se bude sklánět nad mou kovadlinou.
Můj syn bude kovář, jeho žena kovářka
a jejich syn notář, jejich dcera notářka.

*: Už nebudu kovat, už nebudu kovat,
všichni budou kovat, všichni budou kovat, jen já:

R: Středa, čtvrtek …
58

: Modlitba pro partu

1. A 
Modlitba stoupá 
C#mi 
na oblacích pěny 
F#mi 
není tak hloupá 
H 
pro ty zasvěcený 

E 
Velekněz láhví 
D 
dlaně rozevírá 
H 
andělé dáví 
D 
a shůry padá síra 


2. Na nebe vstoupí tahle prosbička krátká a že nejsou skoupí tak jí nezabouchnou vrátka 
Splněná přání brzy se vrátí a to čekání kolo fernetů zkrátí 

R: A 
Voňavý holky, karty, 
C#mi 
placatý káry, hory, 
F#mi 
motorku, řízek a 
H 
lakovaný máry 

Prastarý vína, stříbro, humry, slávky Abelovi od kokaina sociální dávky 
Vránovi pádlo a rum pro Korkorána v Třebíči na recepci překvapení zrána 
Moře do Písku, sobě malý pole ropy a aby tu Tři sestry dlouho zanechaly stopy 

E|------------|-------------------|----------------|----------------|
B|--12~-------|------12-------12~-|-----12-----12~-|-----12-----12~-|
G|--------9~--|-9-11----11-9~-----|-9-11--11-9~----|-9-11--11-9~----|
D|------------|-------------------|----------------|----------------|
A|------------|-------------------|----------------|----------------|
E|------------|-------------------|----------------|----------------|

E|------------|-------------------|----------------|----------------|
B|-12-12-10-9-|--9---9---10---9---|---------9--10--|----------------|
G|------------|-------------------|--11--11--------|--4s7---7--7--7-|
D|------------|-------------------|----------------|--4s7---7--7--7-|
A|------------|-------------------|----------------|--2s5---5--5--5-|
E|------------|-------------------|----------------|----------------|

3. Štěkotu psímu odpovíme sborem nečuchat k vínu a před půlnocí sbohem 
Srpnový kůže a minimální šaty riskujou úžeh a tak vytáhli paty 

4. My už to víme nic neni podle plánu tak tu sedíme nakloněni flámu 
Ve stavu nouze koupeme se v řece čekáme dlouze kdyby jednou přece… 

R: Voňavý holky…

E|-10-12-14--15~-15~-|-15-14-12--10~-10~-|-10-12-14--15~-15~-|-15-14-15-17-|
B|-------------------|-----------|-------|-------------------|-------------|
G|-------------------|-----------|-------|-------------------|-------------|
D|-------------------|-----------|-------|-------------------|-------------|
A|-------------------|-----------|-------|-------------------|-------------|
E|-------------------|-----------|-------|-------------------|-------------| 2x
59

: Už Koluje Fáma

G Hmi C D 
 

1. G 
Už koluje 
Hmi 
fáma 

že C 
ztratili jsme 
G 
 klíče 

G 
a kdo nepije s
Hmi 
náma 

C 
bude brzo 
G 
 v píče. 


2. Už koluje fáma 
že otočíme rundu 
a kdo nepije s náma 
ta ať ukáže kundu. 

G Hmi C D 2x 
 

3. Už koluje fáma 
že exáč to je hračka 
a kdo nepije s náma 
to je pěkná sračka. 

4. Už koluje fáma 
že vzbudili jsme smrt 
a kdo nepije s náma 
to je pěknej zmrd, zmrd. 

G Hmi C D 2x 
 

5. Už koluje fáma 
že nám není rovno 
a kdo nepije s náma 
ví o životě hovno.
60

: Kurtizána

1. Emi 
Jsi jenom člověk, co se 
C 
narodí 

v těle, kde tG 
ělo duši 
D 
ruší. 

Něco si vezme, něco zahodí 
jen tak jak jeho srdce buší. 

R1: Emi 
Nemám tě 
C 
znát, nemám mít 
D 
rád,

nehledat v kapce vína. 
Emi 
Nemám tě 
C 
znát, nemám mít 
D 
rád

barbína, balerína. 

2. Emi 
Za oknem prší, běží 
C 
Magion, 

oči jsou D 
pusté kurty z rána. 

Emi 
Lampa je nejkrásnější 
C 
lampion 

a ty jsi D 
bílá, černá vrána. 


R2: Říkaj, že neni žádná Marion, 
že není ctnostná kurtizána, 
že jsou jen stíny, ona a on, 
že jsou jen noci a rána. 

3. Jsem jenom člověk, co se narodí 
v těle kde tělo duši ruší. 
A každá rána ta se zahojí 
a každé ráno ti to sluší 

R1: Nemám tě znát nemám mít rád, 
až město pozhasíná. 
Nemám tě znát, nemám mít rád 
sejdem se u kasína. 

R2: Říkaj, že neni žádná Marion…

R: Nemám tě znát…
61

: Variace na renesanční téma

1. Ami 
Láska je jako 
F 
večernice 
G 
plující noční 
Ami 
oblohou,

zavřete dveře F 
na petlice, 
G 
zhasněte v domě všechny 
Ami 
svíce

a opevněte svoje F 
těla, 
G 
vy, kterým srdce 
Ami 
zkameněla.
C G/H Ami C/G D F E Ami 
 


2. Láska je jako krásná loď, která ztratila kapitána,
námořníkům se třesou ruce a bojí se, co bude zrána,
láska je jako bolest z probuzení a horké ruce hvězd,
které ti oknem do vězení květiny sypou ze svatebních cest.

3. Láska je jako večernice plující noční oblohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou …
62

: Hudsonský šífy

1. Ten, kdo Ami 
nezná hukot vody lopat
C 
kama vířený

jako G 
já, jó, jako 
Ami 
já,

kdo hudsonský slapy nezná sírou G 
pekla sířený,

ať se Ami 
na hudsonský 
G 
šífy najmout
Ami 
 dá, 
G 
joh
G# 
oho
Ami 
.


2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel,
málo zná, málo zná,
ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: F 
Ahoj, páru tam 
Ami 
hoď,

ať G 
do pekla se dříve dohra
Ami 
bem,

G 
jo
G# 
ho
Ami 
ho, 
G 
jo
G# 
ho
Ami 
ho.


3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků
jako já, jó, jako já,
ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil,
málo zná, málo zná,
kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: 

5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad
jako já, jó, jako já,
kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk,
kdo je sám, jó, jako já,
kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: + johoho …
63

: Pořekadla

1. G 
Rád bych se zeptal 
H7 
těch, kteří vědí

Emi 
proč místo zlatem 
C 
platíme mědí, 

G 
proč nejsme bílí a 
D 
proč jsme jen šedí,

C 
ti, co chytrou 
D 
kaši 
G 
jed
Emi 
í, 

C 
určitě mi 
D 
odpově
G 
dí:
C 
 
G 
 


R: Že z C 
nouze si žijem a 
Hmi 
milujem z nouze, 

H7 
zpíváme málo a 
Emi 
kecáme 
C 
dlouze 

G 
tváře si myjem v 
D 
blátivý strouze, 

C 
když se čistá 
D 
neseže
G 
ne
Emi 
 

C 
ani v lese 
D 
u prame
G 
ne.
C 
 
G 
 


2. Tak dlouho se džbánem, až ucho upadne, 
jablko od stromu daleko nepadne, 
než holub na střeše, líp vrabec v hrsti - 
- tohle mi jde proti srsti, 
zatraceně proti srsti. 

R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
nesežene, a ne že ne. 

3. Řekni mi, holka, čí je to vinou, 
že ty chceš jiného, on zase jinou, 
čím je to daný, že ti praví se minou, 
ti nepraví že se berou, 
potom se div nesežerou. 
R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
je to pravda, a ne že ne, 
že C 
cesty už jsou 
D 
vychoze
G 
Emi 
 

a uzené je vyuzené 
a pivo dobře vychlazené, 
žádná nouze vlastně není, 
tak načpak tohle pozdvižG 
ení?
C 
 
G 
 
64

: Rosa na Kolejích

1. C 
Tak jako jazyk 
F6 
stále na
F#6 
G6 
ží na vylomenej 
C 
zub,

tak se vracím k F6 
svýmu ná
F#6 
dra
G6 
ží abych šel zas 
C 
dál

Přede mnou F6 
stíny se 
G6 
dlouží a 
Ami 
nad krajinou 
Cdim 
krouží

podivnej F6 
pták, 
F#6 
 
G6 
 pták nebo 
C 
mrak.


R: C 
Tak do toho 
F6 
šlápni ať 
G6 
vidíš kou
F6 
sek 
C 
světa,

vzít do dlaně F6 
dálku 
G6 
zase jed
F6 
nou 
C 
zkus.

Telegrafní F6 
dráty 
G6 
hrajou ti 
F6 
už 
C 
léta,

nekonečne F6 
dlou
F#6 
hý, mo
G6 
no
F#6 
tón
F6 
ní blu
C 
es.


*: C 
Je ráno, je ráno.

Nohama F6 
stí
F#6 
ráš ro
G6 
su na 
F6 
ko
F#6 
lejích
C 
.


2. Pajda dobře hlídá pocestný co se v noci toulaj,
co si raděi počkaj až se stmí a pak šlapou dál.
Po kojelích táhnou bosí a na špagátku nosí
celej svůj dům, deku a rum.

R: Tak do toho šlápni… 2X
65

: Pažitka

Intro: Asus2 C#mi Cmi F#mi D 

1. Krajina Asus2 
svádí k podzimním 
C#mi 
výletům
Cm 
 

Tripům do F#mi 
mládí a častým 
Dsus2 
úletům
D (Dm7/add9) 
 


Barevný listí je rázem pestřejší
Hlavu ti čistí no a ty jsi bystřejší

Ref.: [: A 
Pašuješ zážitky

E                                (E/F#) 
Pašuješ všechno co se dá

F#mi 
Sáčky suchý pažitky

Dsus2 
Tomu se říká dobrá 
D 
nálada :] 


2. Hladina tůní pomalu vychladá
Je konec vůní a léto uvadá

Na stehna fenek dopadl dlouhý stín
Skončil čas trenek ale já zas něco vymyslím

Ref.: Pašuješ zážitky…

3. Kochám se chcaje překvapen výdrží
Té co mi ho saje a co mi podrží

Malinký flíček na kalhotách vydržím
Kalhot dost maje tyto poté vydražím

Ref.: Pašuješ zážitky…
5 Asus2 6 Dm7/add9
66

: Bastila

1. Dmi 
Láska je nemoc 
A# 
a pravda přítěž,

C 
ideje maska 
A 
za kterou leccos zmizí,

slova jsou náboje pro ústa velký ráže,
peníze, náboženství - jak cesta, tak i cíl.

2. Srdce z olova, ruce od špíny,
hovna ze zlata zaplatí všechny viny,
na cestě po žebříku vedoucím do nebe
dobré je dolů kopat a smát se nad sebe.

R: Dmi 
Bastila 
A# 
padá 
C 
s ní hlavy 
A 
králů

A# 
z chaosu 
C 
vzejde nový 
A 
řád,

Dmi 
lůza se 
A# 
baví 
C 
a nevě
A 
domky

A# 
začíná 
C 
stavět nový 
Dmi 
kriminál.
A# C A 
 


3. Bůh zemřel mlčky první den války,
zbyli jen šamani a dobře ví jak na to,
nejvyšší umění – stvoření krávy z davu
a ta se krmí gesty a dojí moc a slávu.

4. „Všichni jsme bratři – ať žije svoboda”
jen jedna otázka: Co komu kolik za to?
„Všichni jsme bratři, ať žije svoboda”
Občane okamžik, co ty mně, co já tobě?

R: Bastila padá…

5. Zrozeni v kleci, v kleci i umřem
a klec všech klecí nosíme ve svý hlavě
nejvyšší spravedlnost – smutný pán na orloji
všichni jsme vzešli z prachu, tam si budem zas rovni…

R: Bastila padá… 
67

: Dobré časy

(capo 4)
1. Am 
Tak jako v době sucha 
G 
přichází 
F 
déšť

Am 
Po době špatné se 
G 
dobrá na
F 
vrátí

Am 
Tráva se zazelená na 
G 
písku 
F 
pouští

Am 
Roztáhne duha 
G 
nad údo
F 
lím

G 
A zase půjdou 
F 
karavany 
Am 
mraků

G 
Nesoucí náklad 
F 
vůní ori
G 
entu 


2. Klikaté cesty jsou potulných pěvců
Přichází odtamtud, odejdou tam
Slova navléknou na nitky plamenů
Zbyde jen neklid, oharků pár
Až Slunce půjde z východu na západ
A nebe zahalí v purpuru E 
šál 


R: Am 
V době nedobě, 
G 
za časů 
F 
nečasů

Am 
Za věci prosté, 
G 
kdo tiše 
F 
zpívá

Am 
V době nedobě, 
G 
za časů 
F 
nečasů

Am 
Za lásku, za krásu, 
G 
za štěstí


Solo: píšťala
3. Do noci v zemi mlhy a stínů
Slova zní o vášni tisíce tváří
Tak jako voda, co na kámen padá
Tak jako bzučení divokých včel
Když nohy vítězů historii píšou
Trubadúr navléká otrhaný háv

R: V době nedobě, za časů nečasů…

4. A ze snů rostou mohutné stromy
S korunou plnou podivných písní
O době dobré, která se vrátí
Do místa nikdy v království nikde
Pod rouchem červánků a sametu noci
Rodí se legendy budoucích časů

R: V době nedobě, za časů nečasů…

R: V době nedobě, za časů nečasů
Za věci prosté, potichu zpívám
V době nedobě, za časů nečasů
Za lásku, za krásu, za štěstí …pro všechny
68

: Zlatý hřebík noci

1. Emi 
Na zámek se 
C 
sjeli 
G 
hosté 
D 
vzácní, 
Emi 
nádvoří je 
C 
plný 
G 
kočá
D 
rů,

ihned, jak se setmí, fanfáry zazní a panstvo se chopí pohárů,
panáček v livreji na spinet hraje, pod tíhou jídel praskají stoly,
tisíce svíček na bráně do ráje, sloužící nesou pečený voly.

R: G 
Voly, 
C 
nesou pečený 
D 
voly

D 
Na zámku se dneska 
G 
tančí

C 
a pod kopcem v hospodě 
D 
bodaj nože do stolu,

na zámku se dneska G 
tančí

C 
a pod lesem v chalupách se 
D 
asi něco chystá.

Co asi, co asi, G 
co asi, 
D 
co asi, co asi, 
G 
co asi,

D 
co asi, co asi, 
G 
co asi, no, 
C 
co to asi 
D 
bude.


2. Hosté přijeli zblízka i z dáli, slavnost už nabírá správný spád,
z bezedných sklepů sudy se valí, je krásné žít, je krásné se smát.
Vzduchem poletujou bílé paruky, o zbytky pod stoly čoklové se perou,
nejen lahve putují z ruky do ruky, v seně páni laškují s kuchařovou dcerou.

R: Dcerou, s kuchařovou dcerou…

3. Poslední až k bráně potáhnou hosté, bude jim chybět pozvání,
nahradí je totiž, je to tak prosté, sbírka vidlí, cepů a pochodní.
Zámek se rozsvítí jako lampion, velký zlatý hřebík nocí bude zářit,
nebem si zatančí jisker milion a nezvaní zvané lesem budou honit.

R: Honit, lesem budou honit…
69

: Jdem Zpátky do Lesů

1. Ami7 
Sedím na kolejích 
D7 
které nikam nevedou
G C G 
 

Ami7 
koukám na kopřetinu jak 
D7 
miluje se s lebedou
G C G 
 

Ami7 
Mraky vzaly slunce 
D7 
zase pod svou ochranu
G Emi 
 

JenAmi7 
 ty nejdeš holka zlatá 
D7 
kdypak já tě dostanu
G D7 
 


R: G 
Z ráje my vyhnaní 
Emi 
z ráje, kde není 

už Ami7 
místa 
C7 
prej něco se 
G 
chystá
D 
 

G 
Z ráje nablýskaných 
Em 
plesů jdem zpátky 

do Ami7 
lesů 
C7 
Za nějakej 
G 
čas 
D 
 


2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe
málo jsi se snažil málo šel jsi do sebe
Šel jsi vlastní cestou to se dneska nenosí
i pes kterej chce přízeň napřed svýho pána poprosí

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …

3. Už tě vidím z dálky jak mávaš na mě korunou
jestli nám to bude stačit zatleskáme na druhou
Zabalíme všechny co si dávaj rande za branou
v ráji není místa možná v pekle se nás zastanou

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …
70

: Rána v Trávě

CAPO III

R: Ami 
Každý ráno boty 
G 
zouval 
Ami 
Orosil si nohy v 
G 
trávě

Ami 
Že se lidi mají radi 
G 
doufal 
Ami 
A pro
Emi 
citli 
Ami 
právě

Každý ráno dlouze G 
zíval 
Ami 
Utřel čelo do ru
G 
kávu

Ami 
A při chůzi tělem semtam 
G 
kýval 
Ami 
Před se
Emi 
bou sta 
Ami 
sáhů


1. C 
Poznal 
G 
Mora
F 
věnku 
C 
krásnou

Ami 
a ví
G 
nečko 
C 
ze zlata

V Čechách G 
slávu 
F 
muzi
C 
kantů

Ami 
Uma
Emi 
zanou 
Ami 
od bláta.


R: Každý ráno boty zouval …

2. Toužil najít studánečku
A do ní se podívat
By mu řekla proč holečku
Musíš světem chodívat

3. Studánečka promluvila
To ses musel nachodit
Abych já ti pravdu řekla
měl ses jindy narodit. R:

R: Každý ráno boty zouval …
71