Voky hrábne do strun...

Bratři Ebenové: Trampská

1. Dmi
Mlhavým ránem bose jdou, kanady vržou na nohou
a dálka tolik vzdáleG
ná je Dmi
blízká,
město jsi nechal za zády, zajíci dělaj' rošády
a v křoví někdo tiše G
Vlajku Dmi
píská,
G
najednou připadáš si ňák príma, svobodnej, a tak,
tak Dmi
ňák, tak G
ňák, ňák Dmi
tak.

R: Pojď F
dál, s náma se nenudíš, pojď dál, ráno se probudíš,
a vedle sebe máš o šišku Dmi
víc,
pojď F
dál, pod sebou pevnou zem, pojď dál, a číro s melounem,
a meky, miky, vrt, a dál už G
nic, dál už Dmi
nic.

2. Mlhavý ráno za tratí, u cesty roste kapratí,
sbalíš si deku, spacák, celtu, pytel,
a kdyby ňákej úředník začal ti říkat, co a jak,
sbalíš si deku, spacák, celtu, pytel,
důležitý je to, co jseš, odkud jsi přišel a kam jdeš,
co jseš, kam jdeš, co jseš.

Brontosauři: Franky Dlouhán

1. C
Kolik je smutného, když F
mraky černé C
jdou
lidem nad G7
hlavou F
smutnou dálavouC
.
Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
za čas odletěl, každý zapomněl.

R: C
Měl kapsu G7
prázdnou Franky Dlouhán,
po státech F
toulal se jen C
sám a že
byl F
veselej, tak C
každej měl ho G
rád.
Tam ruce k F
dílu mlčky přiloží a C
zase jede Ami
dál.
A F
každej kdo s ním G
chvilku byl,
tak F
dlouho G7
se pak C
smál.

2. Tam kde byl plač tam Franky hezkou píseň měl
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj
Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál …

R: Měl kapsu prázdnou …

3. Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíraček zněl …

R: Měl kapsu prázdnou …

Brontosauři: Jarní tání

1. Když první Ami
tání Dmi
cestu sněhu C
zkříží
a F
nad leDmi
dem se E7
voda objeAmi
ví.
Voňavá zem se sněhem tiše plíží
tak nějak líp si balím, proč bůhví.

R: Přišel čas F
slunce, G
zrození a C
tratí
na kterejch F
potkáš G
kluky ze všech C
stranE7

/:Hubenej Ami
Joe, Čára, Ušoun se ti Dmi
vrátí
oživne F
kemp, E7
jaro vítej k Ami
nám. :/

2. Kdo ví jak voní země, když se budí
pocit má vždy jak zrodil by se sám.
Jaro je lék na řeči, co nás nudí
na lidi, co chtěj zkazit život nám.

R: Přišel čas slunce …

3. Zmrznout by měla, kéž by se tak stalo
srdce těch pánů, co je jim vše fuk.
Pak bych měl naději, že i příští jaro
bude má země zdravá jako buk.

R: Přišel čas slunce …

Cranberries: Zombie

1. Em
Anot-her C
head hangs lowly, G
child is slowly, takD/F#
en
Em
And the violence, C
caused such silence, G
who are we miD/F#
staken

But you Em
see, it's not me, it's not C
my family
In your G
head, in your head they are fighD/F#
ting
With their Em
tanks and their bombs and their C
bombs and their guns
In your G
head, in your head they are cryD/F#
ing

Ref: [: In your Em
head, in your C
heead
ZomG
bie, Zombie, ZomD/F#
bie-ie-ie-ie :]

*: Oh, Du du du du…

2. Another mother's breaking, heart's taking over
When the violence, causes silence, we must be mistaken

It's the same old thing since 1916
in your head, in your head, they'r still fighting.
With their tanks and their bombs and their bombs and their guns
In your head, in your head, they are dy-ing.

Ref: In your head…

pozn: výše uvedené je velmi zjednodušené, ve skutečnosti se tam hrajou variace pro použité akordy

Čechomor: Ach bože z nebe

1. Dmi
Ach bože z nebe já prosím tebe
Starého muže mám
[: Rač mě ho vzáti G
mladého C
dáti
Dmi
Ať hříchu A
nepáDmi
chám :]

2. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já mu zahrát dám
[: Na staré hrnce hotové zvonce
Tak já mu zvonit dám :]

3. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já ho pochovám
[: Na starém došku zapřáhnu kočku
Tak já ho pochovám :]

4. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já plakat budu
[: Na jeho hrobě vyskočím sobě
Co je mi po tobě :]

Čechomor: Mezi horami

1. [: Gmi
Mezi horami lipka zelená :]
[: B
Zabili Janka, F
Janíčka, Gmi
Janka miesto Gmi/F
jeleGmi
ňa :]

2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]

Daniel Landa: Touha

1. F
Je to jak nic, to totiž naváží víc
je to C
něco jak dech, jak přání na křídlech
je to Dmi
nemožnej cíl, kterej si A
vymyslil.

2. Je to jak sen, co ráno rozpustil den
nic není dost velkej cíl, aby ses nepokusil
volej k nebi přání a všechno bude k mání.

Ref:
F
Touha je zázrak, kámo, zázrak. C

Dmi
Touha je zázrak, kámo, zázrak. A

3. Je to jak žár, pořádně velikej dar,
je to jak letící drak, naprosto přesnej prak
je to hukot moře, je to pramen v hoře.

4. Touha je žít, zůstat a neodejít
touha je padnout a vstát a rány nevnímat.
Je to tlukot srdce, je to poklad v ruce.

5. Je to jak třpyt, jako sluneční svit
úžasná měsíční zář, je to jak boží tvář.
Je to skrytá síla, je to zlatá žíla.

6. Touha je zázrak, takže přej si co chceš,
probouzej sílu, s ní už neklopýtneš,
touha jsou čáry, v hloubi duše je máš
touha je zázrak, kámo, zázrak,
vždyť už to znáš.

7. Touha je krám, kde mají všachno a hned,
vlak je tam k mání i ten pitomej svět.
Touha je brána, ke všemu o čem si snil.
Touha je cesta i cíl.

Touha je zázrak, kámo, zázrak.
Touha je zázrak, kámo, zázrak.
Touha je zázrak, kámo, zázrak.

Divokej Bill: Malování

@105bpm

intro kytaraDmi

intro housle

1. Dmi
Nesnaž se, znáš se, B
řekni mi C
co je jiDmi
ný,
jak v kleci máš se B C
pro nevinný
Dmi
noci dlouhý B
jsou plný C
touhy a Dmi
lásky nás dvouB

2. C
Všechno hezký Dmi
za sebou mám,
B
můžu si C
za to Dmi
sám,
B
v hlavě C
hlavolam,
Dmi
jen táta a máma B
jsou s C
náma,
Dmi
napořád s náma

R: B
To C
je to tvoje Dmi
malování B
vzdušnejch C
zámků,
Dmi
malování po B
zdech holejma C
rukama tě Dmi
nezachrání,
už B
máš na kaC
hánku, Dmi
nezachrání, už jseš B
na záC
dech,
je to Dmi
za náma, ty čteš B
poslední C
stránku,
Dmi
za náma, B
na C
zádech,
Dmi
za náma, už B
máš na kaC
hánku,
MeziDmi
náma, B
mi taky Gmi
došel Ami
dech.

mezihra housle

3. Dmi
Znáš se, B
řekni mi C
co je jiDmi
ný,
jak v kleci máš se, B C
pro nevinDmi
ný
noci dlouhý B
jsou plný C
touhy a Dmi
lásky nás tří.

Divokej Bill: Plakala

@150bpm
Intro bicí 4 takty

Ami
Intro 4 takty

1. Ami
toužila kroužila kryla mi záda
souložila kouřila mě měla mě ráda
poháněná chtíčem vrněla jak káča
Ami
moje milá C
plakalaG

2. Ami
utíkala pryč nevěděla
kam pletla na mě bič já byl na to sám
poháněná chtíčem vrněla jak káča
Ami
moje milá C
plakalaG

Mezihra: Ami C G
Hop hop 8 taktů

Ami
Mezzo 4 takty

3. Ami
modlila se hlásila se o svý práva
motala se na mý trase byla to tráva
poháněná chtíčem vrněla jak káča
Ami
moje milá C
plakalaG

R: Ami
moje milá C
plakalaG

Ami
moje milá C
plakalaG

Ami
moje milá C
plakalaG

Ami
moje milá C
plakalaG

Bridge: Ami
pozdravuj C
pocestný G
svět
je malej Ami
dokonalejG

Ami
pozdravuj C
pocestný
G
svět je zlej co když se Ami
nevrátí
G
co když se Ami
nevrátí
moje milá C
plakalaG

co když se Ami
nevrátí
moje milá C
plakalaG

co když se Ami
nevrátí
moje milá C
plakalaG

co když se Ami
nevrátí

(co když se nevrátí, nevrátí, nevrátí)
Outro bicí

Divokej Bill: Rozárka

1. Ami
Nikdy neF
řikej, že víš jak mi Emi
je
s prázdnym Ami
žaludkem, v žilách
víc Dmi
vína než Emi
krve. Ami
Píšu tvůj F
osud,
G
propustku Ami
do pekel, pálim ti Dmi
cejch
a v rukou mám Emi
kosu,
rozárAmi
ko!

2. Řikej že víš jak mi je…

Ami
Emi
Ami
Emi

3. Ami
Tisíckrát F
v noci budí ze Emi
spaní
zlej Ami
pocit že sklání se Dmi
někdo nad Emi
tebou.
Ami
Pijem na zdraF
vý G
i na ty Ami
bolavý
z nás, Dmi
dostal je čas, maj to Emi
za sebou,
rozárAmi
ko!

4. V noci, budí ze spaní zlej pocit…

Outro: [: Ami
pijem na zdraF
vý G
i na ty Ami
bolavý
z Emi
nás, rozárAmi
ko!… :]

Fester: Asterix a Obelix

1. Je C
statiskicky dokáAm
záno,
že Caesarovi není přáno,
aby jeho římský sandál
v Gálii nám dělal randál

2. ObeF
lix je dutá G
hlava,
AsteC
rix je pravý Am
opak
Znají F
tu už i lopaG
tu.
DokáF
ží ji pouC
žít.

Ref: [: C/Am
umbaba ú :]

3. C
Býti dneska římským vojákem
to je dosti velký G
risk
Zvláště C
pak v Gálii
když tvrG
dě brání ji
C
Asterix a G
ObeC
lix
a malý G
pejsek jménem C
Idefix
[: F/C/F/G
A malý pejsek, haf haf :]

Ref: [: umbaba ú :]

Rec:

Obelix: "Dneska sním deset divočáků."

Falbala: "Ahoj Obé."

Obelix: "Jééé, Falbala!!"

Asterix: "Obelixi, pojď, jdeme za Panoramixem."

4. Moudrý druid nám vařil lektvary,
čaje a kafíčka.
Pak dostal do hlavy,
konec je závaby,
chová se jak včelička
pomatená hlavička
[: prostě mu hrabe, bzzzz, bzzz :]

Ref: [: umbaba ú :]

5. Musíme ho lidi vyléčit
ať zase vaří nám
Vyřešit záhady,
posbírat přísady

Trubadix: "A já vám k tomu zazpívám,
dneska mám formu to vám povídám!"
[: Zapomeň na to! La la la :]

Ref: [: umbaba ú :]

6. Pak Kleopatry slzy seber
a rudé chlupy z hadích žeber
a taky vejce netopýří
jedna, dvě, tři nebo čtyři

7. Říman smrdí od jara
lístek z věnce Caesara
kámen z řeky plovoucí
už jsme témeř na konci

8. tak díky naší skvělé péči
už druid si svoji hlavu léčí
pak narušíme římské snění,
až vtrhneme jim do ležení

[: budou lítat helmičky,
chudáčkové maličcí
všechno bude po staru,
máme lektvar lektvarů :]

Horkýže Slíže: Silný Refrén

H
/: H A G E D E D C :/

1. H
Máme blbý A
štart, to neG
vaE
dí,
D
to E
vôbec D
neC
vaH
dí, to A
vôbec neG
vaE
dí, D E D C

H
na refrén sa A
čakať oG
plaE
tí,
D
čaE
kať sa D
oC
plaH
tí, čaA
kať sa oG
plaE
tí. D E D C

2. Ak je refrén zlý, tak treba si,
ho pustiť päť razy, ho pustiť päť razy,
ja som si ho stokrát už asi,
tak stokrát už asi,tak stokrát už asi.

R: /:F#
My máme G
silný refrén jak H
hovado,
každý ho E
hmká celý deň od rána,
F#
a potom G
všetci zblbnutí H
rad radom,
do kola E
naj, naj, naj… :/

/:H A G E :/

3. Máme slávu, máme vavríny,
hlavne tie vavríny, hlavne tie vavríny,
lebo hráme sladké kraviny,
totálne kraviny, totálne kraviny.

4. Máme hity, máme predaje
a dobré predaje, a dobré predaje,
a ja sa vlastne pýtam, čím to je,
sa pýtam čím, to je. (preto, lebo)

R: My máme silný refrén jak hovado … 2×

R: /:F#
My máme (Ú ah ou jé) G
silný refrén jak H
hovado,
každý ho E
hmká celý deň od rána,
F#
a potom (Ú ah ou jé) G
všetci zblbnutí H
rad radom,
do kola E
naj, naj, naj… :/

Jarek Nohavica: Darmoděj

1. ŠAmi
el včera městem mEmi
už a šel po hlavní třAmi
ídě,Emi

šAmi
el včera městem mEmi
už a já ho z okna vAmi
idělEmi
,
nC
a flétnu chorál hrG
ál, znělo to jako zvAmi
on
a byl v tom všechen žEmi
al, ten krásný dlouhý tF
ón
a já jsem náhle vF#dim
ěděl: ano, to je E7
on, to je Ami
on.

2. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili,
v odpadcích z popelnic krysy se honily
a v teplých postelích lásky i nelásky
tiše se vrtěly rodinné obrázky
a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky.

R: NAmi
a na naEmi
..CGAmiFF#dimE7 - 2x

3. Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát,
měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad
a on se otočil, a oči plné vran,
a jizvy u očí, celý byl pobodán
a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán.

4. Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel,
a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche,
stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě,
jak moje svědomí, když zvrací v záchodě,
a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj.

R: Můj Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem,
když prodává po domech jehly se slovníkem.¨

5. Šel včera městem muž, podomní obchodník,
šel, ale nejde už, krev skápla na chodník,
já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon
a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón
a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on.

R: Váš Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
váš Darmoděj, krásné zlo, jed mám pod jazykem,
když prodávám po domech jehly se slovníkem.

Jarek Nohavica: Dokud se zpívá

1. Z C
Těšína Emi
vyjíždí Dmi7
vlaky co F
čtvrthodiC
nu,Emi Dmi7 G7

C
včera jsem Emi
nespal a Dmi7
ani dnes F
nespočiC
nu,Emi Dmi7 G

F
svatý MedG
ard, můj patrC
on, ťuká si naAmi
čelo,G

ale F
dokud se G
zpívá, F
ještě se G
neumřeC
lo, hóhEmi
ó.Dmi7 G7

2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]

Jarek Nohavica: Jdou po mě jdou

1. Býval jsem cD
hudý jak G
kostelní mD
yš,
na půdě pF#mi
ůdy jsem mHmi
íval svou skrA7
ýš,
/: pG
ak jednou v lD
étě řA7
ek' jsem si: Hmi
ať,
G
svět fackuD
je tě, a tG
ak mu to vrD
ať. :/

2. Když mi dát nechceš, já vezmu si sám,
zámek jde lehce a adresu znám,
/: zlato jak zlato, dolar či frank,
tak jsem šel na to do National Bank. :/

R: Jdou po mně, jdD
ou, jdG
ou, jdD
ou,
na každém rohu majG
í fotku mA7
ou,
kdyby mě chD
ytli, jA7
ó, byl by rHmi
ing,
G
tma jako v D
pytli je v cC
elách Sing-sG
ing. A7
JééD
je!D

3. Ve státě Iowa byl od poldů klid,
chudičká vdova mi nabídla byt,
/: jó, byla to kráska, já měl peníze,
tak začla láska jak z televize. :/

4. Však půl roku nato řekla mi:"Dost,
tobě došlo zlato, mně trpělivost,
/: sbal svých pár švestek a běž si, kam chceš,"
tak jsem na cestě a chudý jak veš. :/

5. Klenotník Smith mi do očí lhal,
dvě facky slíz' a dal, vše mi dal,
/: a pak jsem vzal nohy na ramena,
ten, kdo nemá vlohy, nic neznamená. :/

6. Teď ve státě Utah žiju spokojen,
pípu jsem utáh' a straním se žen,
/: jó, kladou mi pasti a do pastí špek,
já na ně mastím, jen ať mají vztek. :/

R: Jdou po mně jdou, jdou, jdou,
na nočních stolcích mají fotku mou,
kdyby mě klofly, jó, byl by ring,
být pod pantoflí je hůř než v Sing-sing.

Jarek Nohavica: Lachtani

R: /: LC
ach, lachF
, C Ami
lach, lachG
. C
:/

1. JC
edna lachtaní rF
odinC
a
rAmi
ozhodla se, že si vyjde dG
o kinC
a,
jeli vlakem, metrem, lodí a pak trF
amvajC
í
a teď Ami
u kina Vesmír lG
achtajC
í.
LG
achtaní úspory dC
ali dohromady,
kG
oupili si lístky dC
o první řG
ady,
tC
áta lachtan řekl:"Nebudem třF
ít bídC
u"
a prAmi
o každého koupil pytlík G
arašidC
ů.

R: /: LC
ach, lachF
, hmm hmm C Ami
lach, lachG
. hmm C
hmm:/

2. Na jižním pólu je nehezky
a tak lachtani si vyjeli na grotesky,
těšili se, jak bude veselo,
když zazněl gong a v sále se setmělo.
Co to ale vidí jejich lachtaní zraky:
sníh a mráz a sněhové mraky,
pro veliký úspěch změna programu,
dnes dáváme film ze života lachtanů.

R: /: LC
ach, lachF
, jéé é C Ami
lach, lachG
. jéé C
é:/

3. Tátu lachtan vyskočil ze sedadla
nevídaná zlost ho popadla:
"Proto jsem se netrmácel přes celý svět,
abych tady v kině mrznul jako turecký med.
Tady zima, doma zima, všude jen chlad,
kde má chudák lachtan relaxovat?"
Nedivte se té lachtaní rodině,
že pak rozšlapala arašidy po kině, jé.

R:

TC
ahle lachtaní rF
odinC
a
Ami
od té doby nechodí už dG
o kinC
a.

Lach lach.

Jarek Nohavica: Mikymauz

1. RAmi
áno mě probouzí tmG
a, sahám si nC
a zápěstF
í,
zda-li to jE
eště tluče, zdF
a-li mám jE
eště štěstí,
nebo je po mně a já mám voskované boty,
ráno co ráno stejné probuzení do nicoty.

2. Není co, není jak, není proč, není kam,
není s kým, není o čem, každý je v době sám,
vyzáblý Don Quijote sedlá svou Rosinantu
a Bůh je slepý řidič sedící u volantu.

R: ZE
apínám tF
elefon - zDmi
áznamník cE
izích citů,
špatné zprávy chF
odí jako pDmi
olicie zE
a úsvitu,
jsDmi
em napůl bdělý a nG
apůl ještě v noční pauze,
mC
ěl bych se smát, ale mE
ám úsměv Mikymauze,
rAmi
ána G
bych zrF
ušE
il.

3. Dobrý muž v rádiu pouští Čikoreu,
opravdu veselo je, asi jako v mauzoleu,
ve frontě na mumii mám kruhy pod očima,
růžový rozbřesk fakt už mě nedojímá.

4. Povídáš něco o tom, co bychom dělat měli,
pomalu vychládají naše důlky na posteli,
všechno se halí v šeru, čí to bylo vinou,
že dřevorubec máchl mezi nás širočinou.

R: Postele rozdělené na dva suverénní státy,
ozdoby na tapetách jsou jak pohraniční dráty,
ve spánku nepřijde to, spánek je sladká mdloba,
že byla ve mně láska, je jenom pustá zloba,
dráty bych zrušil.

5. Prokletá hodina, ta minuta, ta krátká chvíle,
kdy věci nejsou černé, ale nejsou ani bílé,
kdy není tma, ale ještě ani vidno není,
bdění je bolest bez slastného umrtvení.

6. Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle,
usnout a nevzbudit se, nemuset na nic myslet,
opřený o kolena poslouchám tvoje slzy,
na život je už pozdě a na smrt ještě brzy.

R: Co bylo kdysi včera, je, jako nebylo by,
káva je vypita a není žádná do zásoby,
věci, co nechceš, ať se stanou, ty se stejně stanou,
a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou,
máslo bych zrušil.

7. Povídáš o naději a slova se ti pletou,
jak špionážní družice letící nad planetou,
svlíknout se z pyžama, to by šlo ještě lehce,
dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce.

8. Z plakátu na záchodě prasátko vypasené
kyne mi, zatímco se kolem voda dolů žene,
všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku,
jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků.

R: Sahám si na zápěstí a venku už je zítra,
hodiny odbíjejí signály Dobrého jitra,
jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze,
měl bych se smát, ale mám úsměv Mikymauze,
lásku bych zrušil.

9. /: Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí,
zda-li to ještě tluče, zda-li mám ještě štěstí :/ 3X

Jarek Nohavica: Osmá barva duhy

1. ChlAmi
adná jsou dDmi
ubnová rAmi
ána,Dmi

zAmi
e slunce je vDmi
idět jenom kC
ousE7
ek,
vAmi
e flašce Dmi
od CinzAmi
anaDmi

Ami
úhoři, G
úhoři třAmi
ou se.

R: VšDmi
ichni moji znAmi
ámí teď spF
í, spDmi
í, spE7
í doma s manželkami,
zDmi
ůstali jsme sAmi
ami - jE7
á a jAmi
á.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
čDmi
erná je barva, kterou mE7
ám teď nejradAmi
ěji,
jó, je to bída, je to bída, hledal jsem ostrov jménem Atlantida
Dmi
a našel vody, vody, vE7
ody, vody, vody habadAmi
ěj.

2. Kdyby měl někdo z vás zájem,
uděláme velikánský mejdan,
projdeme tam a zpět rájem
a svatý Petr bude náš strejda.

R: .3.
Pod okny řve někdo: kémo,
každý správný folkáč nosí vousy,
já umím jen písničky v E moll
a prsty jsem si až do masa zbrousil, protože:

R: Všichni moji známí teď spí, spí, spí doma s manželkami,
zůstali jsme sami - já a vy.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
černá je barva, kterou mám teď nejraději,
jó, je to bída, je to bída, hledáme ostrov jménem Atlantida
a nacházíme vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody habaděj.

Jarek Nohavica: Píseň o kometě

1. Ami
Spatřil jsem kometu, oblohou letěla,
chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela,
Dmi
zmizela jako laň G7
u lesa v remízku,
v C
očích mi zbylo jen E7
pár žlutých penízků.

2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem,
až příště přiletí, my už tu nebudem,
my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá,
spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat.

R: Ami
O vodě, o trávě, Dmi
o lese,
G7
o smrti, se kterou smířit C
nejde se,
Ami
o lásce, o zradě, Dmi
o světěE7

E
a o všech lidech, co E7
kdy žili na téhle Ami
planetě.

3. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny,
pan Kepler rozepsal nebeské zákony,
hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech
tajemství, která teď neseme na bedrech.

4. Velká a odvěká tajemství přírody,
že jenom z člověka člověk se narodí,
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
a krev našich nadějí vesmírem putuje.

R: Na na na …

5. Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf
zpod rukou umělce, který už nežije,
šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat,
marnost mne vysvlékla celého donaha.

6. Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru,
až příště přiletí, ach, pýcho marnivá,
já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá.

R: O vodě, o trávě, o lese,
o smrti, se kterou smířit nejde se,
o lásce, o zradě, o světě,
bude to písnička o nás a kometě …

Jarek Nohavica: Pro malou Lenku

1. JAmi
ak mi tak docházejí sD7
íly, já pG
od jazykem cG/F#
ítím sEmi
íru,
vAmi
íru, ztrácím vD7
íru, a to mě mG
íchá,
mAmi
inomety reflektorů střD7
ílí, jsem malýmG
terčG/F#
em na biEmi
tevním poli,
kdekdo mě skAmi
olí, a to mě bD7
olí, u srdce pG
íchá.

R: RAmi
ána jsou smutnější než vD7
ečer, z rozbitého nG
osu krG/F#
ev mi tEmi
eče,
na čísle Ami
56 10D7
9 nikdo to nG
ebere,
rAmi
ána jsou smutnější než vD7
ečer, na hrachu klG
ečet, klG/F#
ečet, klEmi
ečet,
Ami
opustil mě můj děd VšD7
evěd a zas je G
úterek.
JAmi
ak se ti vD7
ede? No nG
ěkdy fajn a nG/F#
ěkdy je to v hEmi
áji,
dva pAmi
ozounisti z vesnické kD7
utálky pod okny mi hrG
ají: Tú tú tú …

2. Jak říká kamarád Pepa: co po mně chcete, slečno z první řady,
vaše vnady mě nebaví a trošku baví,
sudička moje byla slepá, když mi řekla to, co mi řekla,
píšou mi z pekla, že prý mě zdraví, že prý mě zdraví.

R: Rána jsou smutnější než večer…

3. Má malá Lenko, co teď děláš, chápej, že čtyři roky, to jsou čtyři roky
a čas pádí a já jsem tady a ty zase jinde,
až umřem, říkej, žes' nás měla, to pro tebe skládáme tyhle sloky,
na hrachu klečíme a hloupě brečíme a světu dáváme kvinde.

R: Rána jsou smutnější než večer, z rozbitého nosu krev nám teče,
na čísle 56 109 nikdo to nebere,
rána jsou smutnější než večer, na hrachu klečet, klečet, klečet,
opustil nás náš děd Vševěd a zas je úterek.
Jak se vám vede? No někdy fajn a někdy je to v háji,
dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny nám hrají: Tú tú tú…

Jarek Nohavica: Těšínská

1. Ami
Kdybych se narodil Dmi
před sto lety F
E
v tomhle Ami
městě, Dmi F E Ami

u Larischů na zahradě Dmi
trhal bych květy F
E
své neAmi
věstě, Dmi F E Ami

C
moje nevěsta by byla Dmi
dcera ševcova
F
z domu Kamiňskich C
odněkud ze Lvova,
kochałbym ją i Dmi
pieścił, F
chyE
ba lat Ami
dwieście Dmi F E Ami

2. Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,
nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,
mluvila by polsky a trochu česky,
pár slov německy, a smála by se hezky,
jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

3. Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih,
u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych,
měl bych krásnou ženu a tři děti,
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,
celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století.

4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,
u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě,
tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd.

5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka,
vidím to jako dnes: šťastného sebe,
ženu a děti a těšínské nebe,
ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká Dmi F E Ami Dmi F E Ami
na na na…

Jarek Nohavica: Zatanči

1. Emi
ZatanG
či, má milá, D
zatanči Emi
pro mé oči,
zatanG
či a vetkni D
nůž do mých Emi
zad,
ať tvůj G
šat, má milá,D
ať tvůj šat Emi
na zemi skončí,
ať tvůj G
šat, má milá, D
rázem je Emi
sňat.

R: Emi
ZatanG
či, jako seD
okoloEmi
ohně tančí,
zatanG
či jako D
na vodě Emi
loď,
zatanG
či jako to sD
lunce mezi Emi
pomeranči,
zatanG
či, a D
pak ke mně Emi
pojď.

2. Polož dlaň, má milá, polož dlaň na má prsa,
polož dlaň nestoudně na moji hruď,
obejmi, má milá, obejmi moje bedra,
obejmi je pevně a mojí buď.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…

3. Nový den než začne, má milá, nežli začne,
nový den než začne, nasyť můj hlad,
zatanči, má milá, pro moje oči lačné,
zatanči a já budu ti hrát.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…

Jarek Nohavica: Zítra ráno v pět

1. Až mě zEmi
ítra ráno v pět kG
e zdi postaví,
ještC
ě si naposlD7
ed dám vG
odku na zdravE7
í,
z očí pAmi
ásku strhnu sD7
i, to abych vG
iděl nG/F#
a nebEmi
e,
a pAmi
ak vzpomenu sH7
i, lEmi
ásko, na tebE7
e,Ami
D7
G
G/F#
Emi

a pAmi
ak vzpomenu sH7
i na tebEmi
e.

2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
na mě nezapomeň a žij …

Karel Černoch: Čtvrté Přání

1. C
Příběh, který právě teď chystám se Dm
vám vyprávět,
trochu pG
řipomíná svět, kam se C
velcí nepouští.
Čtyři mužAm
i na poušti dali staDm
řečkovi pít
a on jim G
řek, že jim splní jejichC
přání.

2. Nejdřív nejstarší si přál: Dej mi zámek, ať jsem král.
Druhý boháčem chtěl být, třetí tisíc dívek mít.
A co si přál ten nejmladší? To už se nikdo nedoví,
protože v pohádkách jsou jen tři přání.

3. Dříve, než bys okem mžik, stál tu zámek, dívek šik,
rázem stál tu tváří v tvář boháč, král i otrokář.
A kam se poděl nejmladší? To už se nikdo nedoví,
protože v pohádkách jsou jen tři přání.

4. A pak přišla žízeň zlá a s ní bouře písečná,
rázem stál tu smrti v tvář boháč, král i otrokář.
Marně prosí, chtějí pít, vždyť mají to, co chtěli mít,
ale v pohádkách jsou jen tři přání.

5. Možná zdá se mnohým z vás, že ten příběh smazal čas,
svět se stále otáčí, jen tři přání nestačí.
Kdo mi to řek? Kdožpak ví, dost možná, že ten nejmladší,
když kolem šel za svým čtvrtým přáním.

Karel Kryl: Anděl

1. Z C
rozmláceAmi
nýho kostela v C
krabici s G7
kusem mýdla
C
přinesl Ami
jsem si anděla, C
polámaG7
li mu křídC
la,
díval se Ami
na mě oddaně, C
já měl jsem G7
trochu trému,
C
tak vtiskl Ami
jsem mu do dlaně C
lahvičku G7
od parféC
mu.

R: C
A proto, pAmi
rosím, věř mi, C
chtěl jsem ho G7
žádat,
C
aby mi Ami
mezi dveřmi C
pomohl G7
hádat,
C
co mě čeká Ami G7
a nemiC
ne, co mě čekáAmi G7
a nemiC
ne.

2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…

Karel Kryl: Bratříčku zavírej vrátka

1. Ami
Bratříčku,nevzlykej, to nejsou C
bubáci,
G
vždyť už jsi velikej, to jsou jen E7
vojáci,
F
přijeli v hranatých železných maringoE
tkách.

2. Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.

R: Ami
PršíEmi
a Ami
venku Emi
se Ami
setměEmi
lo,Ami Emi

Ami
tato Emi
noc Ami
nebuEmi
de Ami
krátká,Emi Ami Emi

Ami
beránEmi
ka F
vlku se Ami
zachtělo,
F
bratříčAmi
ku, zavřel jsi E
vrátka?

3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.

4. Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.

R: Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
F
bratříAmi
čku, F
zavírej Ami
vrátka! F Ami
F
Zavírej Ami
vrátka!

Karel Kryl: Děkuji

1. Ami
Stvořil Bůh, stvořil Bůh G
ratolest,
bych mohl věnce Ami
vázat,
děkuji, děkuji G
za bolest,
jež učí mne se C
tázat,
děkuji, děkuji G
za nezdar:
Ami
ten naučí mne E
píli,
Ami
bych mohl, bych mohl pG
řinést dar,
Ami
byť nezbývalo F
síE
ly,
děkuAmi
ji, děkuF
ji, děkuAmi
ji.E

2. Děkuji, děkuji za slabost,
jež pokoře mne učí,
pokoře, pokoře pro radost,
pokoře bez područí,
za slzy, za slzy děkuji:
ty naučí mne citu,
k živým, jež, k živým, jež žalují
a křičí po soucitu,
děkuji, děkuji, děkuji.

3. Pro touhu, pro touhu po kráse
děkuji za ošklivost,
děkuji za to, že utká se
láska a nevraživost,
pro sladkost, pro sladkost usnutí
děkuji za únavu,
děkuji za ohně vzplanutí
i za šumění splavu,
děkuji, děkuji, děkuji,

4. Děkuji, děkuji za žízeň,
jež slabost prozradila,
děkuji, děkuji za trýzeň,
jež zdokonalí díla,
za to, že, za to, že miluji,
byť strach mi srdce svíral,
beránku, dF
ěkuji,
Ami
marně jsi G
neuE
míral,
děkuAmi
ji, děkuF
ji, děkuAmi
ji, děkuG
jiE
, děkuAmi
ji…

Karel Kryl: Karavana Mraků

1. D
Slunce je zlatou skobou Hmi
na vobloze přibitý,
G
pod sluncem A
sedlo kožeD
ný, A7

D
pod sedlem kůň, pod koněm Hmi
moje boty rozbitý
G
a starý A
ruce sedřeD
ný.

R: D7
Dopředu G
jít s tou A
karavanou Hmi
mraků,
schovat svou G
pleš pod A
stetson děraHmi
vý,
/: jen kousek Emi
jít, jen A7
chvíli, Hmi
do soumraEmi
ku,
až tam, kde Hmi
svítí město, F#
město bělaHmi
vý.:/ A7
jé

2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví,
šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,
a lidi strachem nezdravý.

3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje,
provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.

R: V městě je řád a pro každého práce,
buď ještě rád, když huba voněmí,
/: může tě hřát, že nejsi na voprátce
nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :/

4. D
Slunce je zlatou skobou Hmi
na vobloze přibitý,
G
pod sluncem A
sedlo kožeD
ný, A7

D
pod sedlem kůň, pod koněm Hmi
moje nohy rozbitý
G
a starý A
ruce sedřeD
ný.

R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,
kde tichej dům a pušky rezaví,
/: orat a sít od rána do soumraku
a nechat zapomenout srdce bolavý. :/

Karel Kryl: Lilie

capo3.

1. Ami
Než zavřel bránu, oděl se do oceli E
a zhasil svíAmi
ci,E

Ami
bylo už k ránu, políbil na posteli E
svou ženu spíAmi
cí,
/:spaC
la jak víla, G
jen vlasy halily ji,
Ami
jak zlatá žíla, F7
jak jitra v E
Kastilii,
něAmi
žná a bílá jak rosa na lilii, F
jakE
luna bdíAmi
cí. :/

2. Jen mraky šedé a ohně na pahorcích - svědkové němí,
lilie bledé svítily na praporcích, když táhli zemí,
/:polnice břeskné vojácká melodie,
Potoky teskné - to koně zkalili je,
a krev se leskne, když padla na lilie kapkami třemi. :/

3. Dozrály trnky, zvon zvoní na neděli a čas se vleče,
rezavé skvrnky zůstaly na čepeli u jílce meče,
/:s rukama v týle jdou vdovy alejemi,
za dlouhé chvíle zdobí se liliemi,
lilie bílé s rudými krůpějemi trhají vkleče. :/

Karel Kryl: Morituri te salutant

Intro:
E:|-7-5-7-5--5-3-5--5-3-3-3-2-3-2---0--|
B:|-------------------------------3----|
G:|------------------------------------|

1. Cesta je prEmi
ach a štD
ěrk a Ami
udusaná hlEmi
ína
a šedé šmAmi
ouhy krD
eslí do vlasG
ů
[: a z hvězdných drAmi
ah má špD
erk, co kG
amením se spH7
íná,
Emi
a pírka tD
ouhy z křídel PegasEmi
ů. :]D Emi D

2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R: Seržante, pD
ísek je bílý jak paže Daniely,
pEmi
očkejte chvíli! Mé oči uviděly
tD
u strašně dávnou vteřinu zapomnění,
sEmi
eržante! Mávnou, D
a budem zasvěceni!
MEmi
orituri te salutant, morituri te salutD
antEmi
!D Emi H7

3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]

R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely…

Outro:
E:|-2-3-5-3-2-0--|
B:|-----------0--|
G:|-----------0--|
D:|-----------2--|
A:|-----------2--|
E:|--------------|

Karel Kryl: Nevidomá dívka

Intro: D Emi D Emi

1. D
V záhradě Emi
za cihlovou D
zídkouEmi

D
popsanou v Emi
slavných D
výročíchEmi

D
Sedáva na Emi
podzim F#
na trávě před Hmi
besídkou
G
Děvčátko s A
páskou na F#
očích

2. Pohádku o mluvícím ptáku
Nechá si přečíst z notesu
Pak pošle polibek po chmýří na bodláku
Na vymyšlenou adresu

R: Prosím Vás Hmi
nechte ji, ach Emi
nechte ji,
Hmi
tu nevidomou A7
dívku
Emi
prosím Vás A
nechte ji si F#
hrát,
Emi
vždyť možná hraje si, Hmi
na slunce s nebesy,
G
jež nikdy neuvidí A
ač ji bude F#
hřát.D Emi F# F#

3. Pohádku o mluvícím ptáku,
o třech zlatých jabloních,
a taky o lásce již v černých květech máku,
přivezou jezdci na koních.

4. Pohádku o kouzelném slůvku
jež vzbudí všechny zakleté,
pohádku o duze jež spává na ostrůvku,
na kterém poklad najdete.

5. V záhradě za cihlovou zídkou
popsanou v slavných výročích
Sedáva na podzim na trávě před besídkou
Děvčátko s páskou na očích

6. Rukama dotýká se květů,
a neruší ji motýli,
jen trochu hraje si s řetízkem amuletu,
jen na chvíli, jen na chvíli.

Karel Kryl: Salome

1. Ami
Něžná i proradná, C
krutá i bezradná,
G
plamen i červánek, ďábel i beránek,
E
cukr i sůl,
Ami
u vůně hřebíčku, C
u rytmu střevíčků
G
císař dnes myslí byl, za tanec přislíbil E
království půl.

R: Ami
SaloE
me, Ami
noc už je na sklonku,
C
Salome, podobnas' úponku,
G
podobna kytaře pro svého vladaře,
E
Salome, tančíš.

R: Salome, sťali už Křtitele,
Salome, usměj se vesele,
točíš se ve víru, ústa jak upíru
krví ti planou, Salome, la la laAmi C F E Ami C E
…

2. Noci už ubývá, císař se usmívá,
pokojně mohu žít, všeho lze použít
pro dobrý stát,
možná ho napadlo prastaré říkadlo:
dějiny když tvoří se, pro hlavy na míse
nemá se štkát.

R: Salome, netanči, nechceš-li,
Salome, hosté už odešli,
jenom roj komárů dopíjí z pohárů
krůpěje vína.

R: Salome, trochu jsi pobledla,
Salome, v koutku jsi usedla,
víčka máš šedivá, nikdo se nedívá,
Salome! Pláčeš …? Ami
La la E
laAmi C G E Ami
…

Karel Kryl: Srdce a kříž

1. Cmi
Kotvu mi dala G7
a srdce a Cmi
kříž,
Bb7
že prý mě ochrání, Fmi
až budu v G7
poli,
Cmi
pak se mi Bb7
vzdala a Fmi
noc byla G7
skrýš,
Cmi
polštářem Bb7
svítání, Fmi
peřinou G7
stvoly.

R: Cmi
Nad horizontem dva paprsky slunce až Bb7
zaplanou,
Fmi
na krku srdce a nad sebou kříž budu G7
mít,
potom Cmi
neplač, KamiBb7
lo, potom Cmi
neplač, KamiFmi
lo,
Cmi
najdi si někoho, G7
kdo tě snad nežli já Cmi
víc G7
bude Cmi
chtít.Fmi Cmi G7

2. Viděl jsem rybáře, nad člunem stál
za bouře na moři, kotva šla ke dnu,
z řetízku zpod tváře kotvu jsem sňal,
svět se snad nezboří, vždyť měl jen jednu.

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

3. Výložky zlatil jen zvířený prach,
písek byl cínový, než jsme ho přešli,
křížek jsem ztratil a s ním i svůj strach,
nedal bych za nový zlámanou grešli.

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

4. Zvedl jsem zraky a tiše se smál,
záblesk vtom zasvítil, v prsou mě píchlo,
tam, kde jsou mraky, můj anděl mě zval,
bolest jsem necítil, pak všechno ztichlo …

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

Karel Plíhal: Kluziště

1. C
StrejčeEmi7/H
k kovářAmi7
chytilC/G
kleštFmaj7
ě, uštíp' C
z nočFmaj7
ní oblG
ohy
jC
ednu mEmi7/H
alou kaAmi7
pku dC/G
eště, tFmaj7
a mu spC
adla pFmaj7
od nohG
y,
nC
ejdřív Emi7/H
ale chyAmi7
til slC/G
inu, tFmaj7
ak šáh' kC
amsi prFmaj7
o pivoG
,
pC
ak přitEmi7/H
áhl kovAmi7
adlinC/G
u a Fmaj7
obrovsC
ký kladFmaj7
ivo. G

Ref: Zatím C
tři bílé Emi7/H
vrány Ami7
pěkně za seC/G
bou
kolem Fmaj7
jdou, někam C
jdou, do rytD7
mu se kývaG
jí,
tyhle C
tři bílé Emi7/H
vrány Ami7
pěkně za seC/G
bou
kolemFmaj7
jdou, někamC
jdou, nedFmaj7
ojdou, nedoC
jdou.

2. Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerem,
pak tu kapku všude rozstřík' jedním mocným úderem,
celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi
na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami.

Ref: Zatím tři bílé vrány pěkně za sebou…

3. Zpod víček mi vytrysk' pramen na zmačkané polštáře,
kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře,
Kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází,
do kalhot si čistí ruce umazané od sazí.

Outro: Zatím tři bílé vrány…

Karel Plíhal: Pohádka

Rec.: Takhle nějak to bylo:
jedlo se, zpívalo, pilo.
Princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím.

Drak hlídal u dveří sálu,
na krku pletenou šálu,
Dědové Vševědi okolo Popelky
žvatlavě slibují šaty a kabelky,

Každý si odnáší kousíček úsměvu,
dešťový mraky se chystaly ke zpěvu,
hosté se sjíždějí k veliké veselce,
paprsky luceren metají kozelce

a stíny ořechů orvaných dohola
pletou se letícím kočárům pod kola,
Šmudla si přivezl v odřeným wartburgu
kámošku z dětství, prej nějakou Sněhurku.

Vrátný se zohýbá pro tučné spropitné
a kdo mu proklouzne, tak toho nechytne,
kouzelník za dvacku vykouzlí pět bonů
a vítr na věži opřel se do zvonů.

Honzové, princové, víly i sudičky
chopí se poháru, nože a vidličky
"Na zdraví nevěsty, na zdraví ženicha!",
dvě sousta do kapsy a jednou do břicha,

Náhle se za oknem objevil skřítek,
rozhrnul oponu z máminejch kytek,
pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi potichu do ucha zazpíval:

R: G
Dej mi ruku D
svou, studenou Emi
od okenních Hmi/D
skel,
všichni tě C
mezi sebe Hmi/D
zvou
a C
já jsem D
tu proto, G
abys šelEmi Hmi/D C G D
.

Rec: Takhle nějak to bylo
jedlo se zpívalo pilo
Princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím

Na plný obrátky letíme světem
všechny ty pohádky patřily dětem
Píšeš mi z ciziny zoufalý dopisy
koukám se z okna a vzpomínám na kdysi

Jak se mi za oknem objevil skřítek
rozhrnul oponu z máminejch kytek
Pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi potichu do ucha zazpíval

R: Dej mi ruku svou… (2×)

Karel Plíhal: Ráda se miluje

capo2.

R: RAmi
áda se miluje, rG
áda jC
í, rF
áda si jEmi
enom tak zpAmi
ívá,
vrabci se na plotě hG
ádajC
í, kF
olik že čEmi
asu jí zbAmi
ývá.

1. NF
ež vítr dostrká k C
útesu tF
u její legrační bC
árkE
u
a PAmi
ámbu si ve svým nG
otesC
u F
udělá jEmi
en další čAmi
árku.

R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …

Klíč: Omnia vincit Amor

1. Dmi
Šel pocestný kol C
hospodských Dmi
zdí,
F
přisedl k nám a C
lokálem F
zní
Gmi
pozdrav jak svaté Dmi
přikázáC
ní:
Dmi
omnia C
vincit Dmi
Amor.

2. Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své vzal
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák F
pálí, C
nesleví Dmi
nic,
štěstí v F
lásce C
znamená F
víc,
všechny Gmi
pány F
ať vezme C
ďas!A7

Dmi
Omnia C
vincit Dmi
Amor.

3. Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč,
omnia vincit Amor.

4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli plášť,
vtom kdosi krví napsal ten vzkaz:
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák pálí…

5. Já prošel každou z nejdelších cest,
všude se ptal, co značí ta zvěst,
až řekl moudrý: Pochopíš sám
omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.

R: Zlaťák pálí…

6. Teď s novou vírou obcházím svět,
má hlava zšedla pod tíhou let,
každého zdravím větou všech vět:
omnia vincit Amor, omnia vincit Amor …

Klíč: Pohár a kalich

1. Emi
Zvedněte poháry D
pánové už jen G
poslední D
přípitek Emi
zbývá
Emi
pohleďte nad polem D
špitálským G
vrcholek D
roubení G
skrývá
[: za chvíli D
zbyde tam popel a Emi
tráva nás čeká D
vítězství bohatství Emi
sláva :]

2. Emi
Ryšavý panovník D
jen se smál G
sruby prý D
dobře se Emi
boří
Emi
palcem k zemi D
ukázal G
ať další D
hranice G
hoří
ta malá D
země už nemá co Emi
získat teď bude D
tancovat jak budu Emi
pískat
ta malá D
země už nemá co Emi
získat teď budem D
tancovat jak budem Emi
pískat

Ref.: Ami
Náhle se pozvedl D
vítr a mocně G
vál Ami
od někud přinesl D
nápěv sám si ho H7
hrál

3. Zvedněte poháry pánové večer z kalichu budeme pít …
nad sruby korouhev zavlála to však neznačí že je tam sláva
všem věrným pokaždé nesmírnou sílu a jednotu dává
ve znaku kalich v kalichu víra jen pravda vítězí v pravdě je síla

4. Modli se pracuj a poslouchej kázali po celá léta
mistr Jan cestu ukázal proti všem úkladům světa
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména

5. Do ticha zazněla přísaha ani krok z tohoto místa
ze zbraní každý vyčkává dobře ví co se chystá
nad nimi stojí muž přes oko páska slyšet je dunění a dřevo praská

Ref.: Náhle se pozvedl vítr a mocně vál od někud přinesl nápěv sám si ho hrál

Ami
Kdož jsú boží G
bojovníEmi
ci a C
zákona H7
jeEmi
ho
Emi
prostež od boC
ha pomoci a D
úfajte v něG
ho

Klíč: Třináctka

1. Zve Emi
válčit mě pan D
maršál sám,
v C
mládí je má H7
síla, milá,
Emi
víš, jak rád tě D
mám, a až se vrátím,
C
třináct růží H7
na polštář ti Emi
dám.

R: [: Už mi to i G
táta říkal: D
koukej žít,
v Emi
neštěstí i Hmi
štěstí mít,
C
chlap, a neznej G
klid,
a tarokovou Ami
třináctku,
tu H7
musíš v kapse Emi
mít. :]

2. Já dávno o své slávě sním,
vínem vlast mě křtila, milá,
Turka porazím, a až se vrátím,
zlatek třináct na stůl vysázím.

R: Už mi to i táta říkal…

3. Už v šenku jsem se prával rád,
však jsi při tom byla, milá,
nechtěj osud znát, když nevrátím se,
dej mi z věže zvonit třináctkrát.

R: Už mi to i táta říkal…

Mike Oldfield: Moonlight Shadow

1. The C#mi
last time ever she A
saw him
H
carried away by a E
moonlight H
shadow
he passed on worries and warning
carried away by a moonlight shadow
E
lost in a riddle that H
Saturday night
C#mi
far aA
way on the H
other side
he was caught in the middle of a desperate fight
and she couldn't find how to push through.

2. The trees that whisper in the evening
carried away by a moonlight shadow
sing a song of sorrow and grieving
carried away by a moonlight shadow
all she saw was the silhouette of a gun
far away on the other side
he was shot six times by a man on the run
and she couldn't find how to push through.

R: E
I H
stay E
I H
pray see E
you in A
heaven H
far away
E
I H
stay E
I H
pray see E
you in A
heaven H
one day.

3. Four a.m. in the morning
carried away by a moonlight shadow
I watch your vision forming
carried away by a moonlight shadow
the stars move slowly in a silvery light
far away on the other side
will you come to talk to me this night
but she couldn't find how to push through.

Mňága a Žďorp: Chtít chytit vítr

CAPO III

capo: III

1. Emi
Už dlouho C
se mi G
zdá, že Dsus2
ztrácím cenuEmi C G

Emi
africkejm C
dětem G
hlad Dsus2
nezaženuEmi C G

2. zabloudil jsem lhostejností, nevím jak najít cestu zpět
jmenuju se po tátovi, je mi třicet let (2×)

3. o mě se v dětství báli celou neděli
můj táta s mámou možná veděli

4. Emi
že jako C
malé G
pimprDsus2
le
Emi
do svojí C
velké G
škatuDsus2
le
Emi
aspoň na C
chvíli G
budu chtít Dsus2
chytit vítrEmi
C
G

mezihra: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C

5. hledal jsem věc za kterou se dá bojovat
myslel jsem že má cenu na muže si hrát

6. pak během jednoho dne jsem poznal, že asi né,
že je to horší než chtít chytit vítr

7. nebudu mít dost sil, zmizím do ticha
v poslední chvíli možná chytím vítr

8. a vítr chytí mě odletíme společně
a těm které tu necháme zbude vítr (2×)

solo: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C

ad.libitum:
Emi C G Dsus2

Mňága a Žďorp: Nagasaki Hirošima

Capo 1 (tzn reálně od D#):

1. D
Tramvají A
dvojkou G
jezdíval jsem A
do ŽideD
nicA G A

z D
tak velký A
lásky G
většinou A
nezbyde Hmi
nic
z G
takový D
lásky G
jsou kruhy D
pod očiA
ma
a D
dvě spálený A
srdce - G
Nagasaki A
HirošiD
maA G A

2. Jsou jistý věci co bych tesal do kamene
tam kde je láska tam je všechno dovolené
a tam kde není tam mě to nezajímá
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima

3. Já nejsem svatej ani ty nejsi svatá
ale jablka z ráje bejvala jedovatá
jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima

4. Tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic
z tak velký lásky většinou nezbyde nic
z takový lásky jsou kruhy pod očima
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima

Mňága a Žďorp: Něgdy

Intro: E:|----13--10--------------------
H:|-10--------13--10h13p10--8h10-

sloka: E:|------------------------------------------------------------------
H:|------------------------------------------------------------------
G:|--------------------------------2---------2-----6--6---6--6---6---
D:|-7---------7-----3------3--3------3--3--3------------7------7---7-
A:|---5--5--5---5-----1--1------1------------------------------------
E:|------------------------------------------------------------------

1. Ami
něgdy nejdu F
spát
Ami
a motám se měsE
tem
a myslím na to co jsem
a hlavně na to co nejsem
spěchat není kam a proč
mně nejede žádný vlak
a kdyby přece náhodou
raději odvrátím zrak

R: Ami
podle koF
lejí se vC
racím doG
mů
brečím jak ženská směju se tomu
vylejzá slunko nad panelák
bysem rád jednou vylez - taky tak
je neděle ráno a zvony zvoní
nevěřím ničemu ale TEĎ hlavu skloním
vylejzá slunko nad panelák
jak bysem rád jednou vylez - taky tak

2. všechny cesty prý
odněkud někam vedou
mě ale teďka spíš
ruce v kapsách zebou
a nenapadá mě nic
žádný věty žádný slova
co se dá dělat lepšího
než každý ráno zkoušet to znova a znova ?

R: podle kolejí …

Pokáč: Blbej den

Capo 3

1. D
Hned jak jsem Emi
z postele vstal
panickej C
děs se mě jal
co ještě G
horšího se může mi D
stát

Já přes noc Emi
nedal dobít
svůj iphone C
zbrusu nový
teď procent G
mám jen něco přes šedesát D

Ta C
fotka co jsem včera večer
D
házel na svůj Instagram
Emi
nemá ani stovku lajků
G
teď z ostudy kabát mám

C
Snad proto že v hashtagu jsem
D
hrubou chybu udělal
a H7
autocorrect zas mě podělal

R: Já mám fakt blbej Emi
den
co si počít C
mám
co komu proved Ami
jsem
že tohle prožívám D

doufám že teď Emi
spím
a je to jen zlej C
sen
nepřál bych ostatAmi
ním
mít takhle blbej D
den
takhle blbej Emi
den

2. Den hrůzy pokračuje
v mym pumpkin C
lattéčku je
dnes mlíko G
našlehaný míň než D
vždycky

Snad už je Emi
s problémy šlus
říkám si C
když piju džus
než zjistím G
že prý není organický D

C
Ve starbucks jak na potvoru
D
pořád padá internet
Emi
nebo ne jako že padá ale
G
občas se stránka nenačte hned

C
I proto mě teď v online fifě
D
nandal ňákej amatér
H7
můj život prostě není fér

R: Já mám fakt blbej Emi
den
co si počít C
mám
co komu proved Ami
jsem
že tohle prožívám D

doufám že teď Emi
spím
a je to jen zlej C
sen
nepřál bych ostatAmi
ním
mít takhle blbej D
den

3. Pak ke kávě jsem zdarma dostal C
okoralý koláčky
mám D
v kebabu moc omáčky
mám H7
peněženku plnou sotva Emi
do kapsy se vejde
pro C
jakou sociální síť
mám D
kterej filtr použít
Ami
neznámý číslo volá mi
co H7
po mně chceš ty šmejde

R: mám fakt blbej Emi
den
proč mám tak velkej C
byt
že snad jen zázra Ami
kem
se v něm jde neztra D
tit

v něm slabej signál Emi
mám
což je fakt prokleC
tí
když pizzu vezou Ami
k nám
občas se dovolají D
až napotřetí

R: Mám fakt blbej Emi
den
co si počít C
mám
co komu proved Ami
jsem
že tenhle hell teď prožíD
vám
doufám že teď Emi
spím
a je to jen zlej C
sen
nepřál bych ostatAmi
ním
mít takhle blbej D
den
takhle blbej Emi
den

Jako já
jako já
jako já
jako jááá

Já mám fakt blbbej den!

Pokáč: Mám doma kočku

1. G
Jednou mi drahá říká:Emi
Miláčku, já chci kočku
C
Já na to, že chci spíš psa, D
a jeli jsme pro kočku

2. V útulku v Měcholupech, maj dobrej výběr, zdá se
Kočky jsou zcela zdarma, jen očkování za patnáct set

3. Po dlouhým vybírání. diskuzích a dvou hádkách
Jedno z koťátek jemně sevře můj prst ve svých drápkách

4. Tak volba byla jasná, má drahá slzy suší
Co si však vezem domů to ani jeden z nás netuší

R: Mám doma kočku, mám ji rád, je to skvělý kamarád
Jen od tý doby, co ji znám mám ruce nohy samej šrám
Dávno už se nemazlí, žít s ní je pro zdraví fakt zlý
Každý den projdu terorem, mám nejspíš kočku s errorem

5. Po pár dnech soužití vše vypadá nevinně
Koťátko v náručí spí a pak zkadí půlku kuchyně

6. Prostě nic, co nečekáš, když útulek zaručí
Že kočička se za pár týdnů na záchůdek naučí

7. Jenže pár měsíců je pryč, záchod zeje prázdnotou
Bytem čpí příšernej smrad, za kočkou lítám s lopatou

8. Když jí zkusím pomoct sám, na záchod ji přemístit
Zvládne mi dlaně rozdrásat a ještě potřísnit

R: …

9. Za noc nejmíň pětkrát, jí okno otevřít jdu
Pak v práci šéf se zeptá, proč vždy tak ospalý přijdu

10. Že občas hrdě nám, donese zakouslou myš
Poznáš až ráno když se s torzem myši v ústech vzbouzíš

11. Tak jsme si dobrovolně pořídili katastrofu
Stálo nás to patnáct stovek a jednu zbrusu novou sofu

12. Kouše, škrábe, drásá, no prostě je to krása
Tváří se tak roztomile, zvlášť, když se mi rejpe v žíle

R: …

B: Ráda Emi
dlouze sedá v C
okně, a D
nebo ve Emi
dveřích
Bůh ví, proč nejradši v zimě, když venku padá sníh

Když pak v bytě máme mínus dvacet, tak nás zahřívá
Aspoň pocit, že v tu chvíli našikrev neprolívá, OU!

R: …

MŇAU

Pokáč: V lese

1. F
dneska všichni C
říkají a G
všude píše Ami
se
že prej je moderní a zdravý jen tak chodit po lese
a já bych řek že na tom kruci asi něco musí bejt
když o tom zpívá na svým albu už i justin timberlake

já do přírody od přírody vůbec nechodím
mám však spoustu přátel hipsterů ti mi jistě napoví
aha tak omlouvám se prý že tam též nikdy nebyli
však na cestu mi daj raw guláš a z flanelu košili
a tak F
šel jsem tam však byl jsem zpátky hned
G
páč tam maj fakt marnej internet

R: [:dneska F
jsem v lese C
byl
a už G
tam nepu Ami
du
nikde jsem nezažil takhle ukrutnou nudu :]

2. vážně nevím co s tím lesem pořád všichni maj
jen jsem tam vlez hned jsem si zasvinil svý boty značky nike
žádnej signál žádná wifi žádný data zde nemám
teda data jsou tu ečko a to fakt nepočítám

světlo pro selfíčka je zde ultra zoufalý
řek bych že kdyby to tu vykáceli líp by uďáli
ať postaví tu pro mě za mě třeba další obchoďák
tam moh bych shopovat a právě by mě nepotřísnil pták
samá F
houba čerstvej Ami
vzduch a samej hmyz
do G
přírody fakt chodit neměl bys

R: dneska jsem v lese byl…

3. oo F
oo C
ooo jak se do lesa G
volá tak se z něj ozý Ami
vá
oooooo tak poslouchej mě lese já mám radši obývák
oooooo proč vyrážet na místa lidstvem netknutý
ooooooo když tam nejsou žádný zásuvky a žádný bubble tea

dneska jsem v lese byl
bylo to naposled
abych maily vyřídil
musel jsem vylízt na posed

R: dneska jsem v lese byl…

Poutníci: Panenka

1. G
Co skrýváš za C
víčky a G
plameny C
svíčky
snad G
houf bílejch holubic nebo jen D
žal
tak C
odplul ten G
prvý, den C
zmáčený G
krví
ani pouťovou panenku D
nezaneG
chal.

R: Otevři C
oči Ty G
uspěchaD
ná, C
dámo G
uplakaD
ná,
C
otevři G
oči ta C
hloupá noc G
končí
a mír je D
mezi náG
ma.

C
G
C
G
D
G

2. Už si oblékni šaty a řetízek zlatý
a umyj se půjdeme na karneval
a na bílou kůži Ti napíšu tuší
že dámou jsi byla a zůstáváš dál.

R: Otevři ……….

Spirituál kvintet: Batalion

e:|-0-0-0-0---------0-0-0---------|
B:|-----1-1-3-3-1-1-1-1-1-3-1-0-1-|
G:|-2-2-----0-0-2-2-------0-2---2-|

*: Ami
Víno C
máš a G
markyAmi
tánku dlouhá noc G
se Ami
proEmi
hýAmi
ří.
Ami
Víno C
máš a G
chvilku Ami
spánku díky, díG
ky Ami
verEmi
bíAmi
ři.

1. Ami
Dříve než se rozední
kapitán C
k osedlání G
rozkaz Ami
dáváEmi
.
Ami
Ostruhami do slabin koG
něAmi
poEmi
háAmi
ní.

Tam na straně polední
čekají ženy, zlaťáky a sláva.
Do výstřelů z karabin zvon už vyzvání.

R: Ami
Víno na C
kuráž a G
pomilovat markyAmi
tánku.
Ami
Zítra na BurC
gund bataG
lion Ami
zaEmi
míAmi
ří.
Ami
Víno na C
kuráž a k G
ránu dvě hodiny Ami
spánEmi
ku.
Ami
Díky, díky C
vám králoG
vští Ami
verEmi
bíAmi
ři.

2. Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí.
Na polštáři z kopretin budou věčně spát.

Neplač sladká Marion
verbíři nové chlapce přivedou ti.
Za královský hermelín padne každý rád.

R: Víno na kuráž a …

Spirituál kvintet: Válka růží

Intro: Dmi Gmi A7 Dmi Bb A7

1. Už Dmi
rozplynul se G
hustý dým, dDmi
erry down, hej dA
own-a-down,
nad Dmi
ztichlým polem G
válečným, derry Dmi
down,A

jen F
ticho stojí C
kolkoA
lem a Dmi
vítěz Dmi7
plení Bb
vlastní zA
em,
je válka Dmi
růží, Gmi
derry derry A
derry down, hej Dmi
down.

2. Nečekej soucit od rváče, derry down, hej down-a-down,
kdo zabíjí ten nepláče, derry down.
Na těle mrtví krajiny se mečem píšou dějiny,
je válka růží, derry derry derry down, down.

3. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
dva rody žijí, jeden hněv, derry down.
Kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lankastrům?
je válka růží, derry derry derry down, down.

4. Dva rody, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
však hlína pije jednu krev, derry down.
Ať ten či onen přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie,
je válka růží, derry derry derry down, down.

SPS: Brutalita na Václavském náměstí

C5
Občané rozejděte G5
se
D5
tato manifestace není A5
povolena
C5
a na žádost národního G5
výboru
D5
dojde k hrubýmu A5
zásahu.

A5 G5 F5 Emi 2x

1. A5
Vodní děla, G5
rozbušky, F5
slznej plyn a Emi
vobušky
A5
Vodní děla, G5
rozbušky, F5
slznej plyn a Emi
vobušky
A5
Brutální zásah G5
policejních jednotek
F5
Nohy máš rychlý, Emi
stejněs jim neutek
A5
Teď už tě vodvážej G5
ve žlutobílym taxíku
F5
Život je pes Emi
a na krku máš podmínku

Ref: C5
Svatý Václave,G5
ty všechno vidíš
D5
Svatý Václave, A5
ty nás zahráníš
C5
Ty českej národe,G5
nenech se bít
D5
Ty českej národe,A5
ty musíš žít

2. Lidi se bouří, chtějí se mít
Chtějí jen svobodu a v blahu žít
Svoboda vyznání, svoboda shromažďování
Na všechno musíš mít
Jen a jen povolení

Ref:

Tomáš Klus: Panenka

1. Emi
Stanu se C
myšlenG
kou a budu v D
Tobě
Emi
Budeš mou C
milenG
kou výhleD
dově
Emi
Budeš můj C
druhej G
hlas pro tuhle D
píseň
Jsi Emi
krásnáC G
D
Bože, jsi Emi
krásná C G D

2. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se kdoví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: G
Jako by nebylo nicD
, Emi
mám pocit že jsi se C
bála
G
Svůj život bez hranicD
, Emi
jsi hrálaC

G
Panenku klidně si nechD
, Emi
stejně vim, v noci Tě C
hřála
G
dvě světla na vokD
nech, Emi
vzplálaC G D

3. Tak trochu sobecká, dost možná nebezpečná
Svět jako groteska, néééé-vděčná
Nevěříš na pocity, to jsi ty!
Tak krásná
Bože, jsi krásná

4. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se bůhví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: Jako by nebylo nic, mám pocit že jsi se bála
Svůj život bez hranic, jsi hrála
Panenku klidně si nech, stejně vim, v noci Tě hřála
dvě světla na voknech, vzplála

Tomáš Klus: Pocity

1. G
Z posledních pociD
tů Emi
poskládám ještě jednu C
úžasnou chvíli.
G
Je to tím, že jsi D
tu. Emi
Možná i tím, že C
kdysi jsme byli,
ty a G
já, my dva, dvě D
nahý těla, tak Emi
neříkej, že C
jinak jsi to chtěla.
Tak G
neříkej, D
neříkej, Emi
neříkej mi C
nic.

2. Stala ses do noci. Z ničeho nic, moje platonická láska.
Unaven bezmocí, usínám vedle tebe, něco ve mně praská.

A ranní probuzení a slova o štěstí, neboj se, to nic není.
Pohled a okouzlení a prázdné náměstí na znamení.

R: Jenže ty G
neslyšíš,D
jenže ty Emi
neposloucháš.C

Snad ani G
nevidíš,D
nebo spíš Emi
nechceš vidět.C

A druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody.
Zkus změnu uvidíš, pak vítej do svobody.

3. Jsi anděl, netušíš. Anděl, co ze strachu mu utrhali křídla.
A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla.
Říkej si o mě co chceš. Já jsem byl odjakživa blázen.
Nevím, co nechápeš, ale vrať se na zem.

R: Jenže ty neslyšíš…

Totální nasazení: Černobílý svět

1. Dmi
jsme loutky bez nití
já i všech patnáct druhů mých
bez smrti bez žití
bloumáme tupě po polDmi
ích

R: Dmi
černá a B
bílá je
C
osm kroků tam a osm Dmi
sem
frontová B
linie
C
na věky proti sobě Dmi
jdem

2. Dmi
stojí tu F
opodál
B
náš domnělC
ý to F
nepE
řítDmi
el
i když jsem černý král
nejsem svých figur velitel
vždy první na tahu
jsem ten kdo bitvu rozpoutá
ač nemá odvahu
bílý a nešťastný jsem král

R: Černá a bílá je…

3. přestal jsem počítat
kolikrát jsem padnul a zas vstal
kolikrát dostal mat
útočil nebo utíkal
jsme jenom figury
ať král či pěšák beze jména
a hraní na vojáky
je vaše lidská doména

R: Černá a bílá je…

Traband: Krasojezdkyně

1. F#mi
Přijel jsem D
na chvíli E
pozdravit C#7
přátele
F#mi
Po hospodách D
vést silácké E
řeči C#7

F#mi
Představení D
skončilo, E
zítra je C#7
neděle
F#mi
Odplouvám C#7
do bezpeF#mi
čí

2. Bolestí jednoho je druhého štěstí
Co nelze vyslovit, to voní po neřesti

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů
Lotova dcero oděná do šarlatu
Kdo smí se dotknout lemu od tvých šatů?
Jsem na cestě a toužím po návratu

3. Čas je šarlatán a věci sotva změní
Tahleta zastávka byla jen na znamení
Naše cesty už se asi těžko skříží
Hledám tě v Babylóně, a ty jsi v Paříži

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…

Traband: O malém rytíři

R: Hmi
Jede jede rytíř, D
jede do kraje
A
Nové dobrodružství Hmi
v dálce hledaje
Neví co je bázeň, neví co je strach
Má jen velké srdce a na botách prach

1. G
Jednou takhle v neděli, F#
slunce pěkně hřálo
Bylo kolem poledne, když tu se to stalo
G
Panáček uhodí A
pěstičkou do stolu:
Dosti bylo pohodlí a plnejch kastrólů!
Hmi
Ještě dneska stůjcostůj A
musím na cestu se dát
G
Tak zavolejte sloužící a F#7
dejte koně osedlat!