base

18. 1. 2021

: Racci

1. Emi 
Tak dlouho volal
Emi/F# 
 racek
G 
do prázdna

Hmi 
až z prázdna lásku přivo
A 
lal

Ten příboj doplul sem až z dna
dva racci tančí u mola.

2. Noc barví moře sametovou tuší
potom on vzlétne, ona netuší
zda už ji opustil
či pro ni hledá bezpečí.

3. A vše je jedno, vše je dobře
že moře nikdy nemlčí
Ránu co nechá jedna vlna
vždy další vlna vyléčí

R: Já a ty, vlna za vlnou
to moře mává křídly
Já a ty, vlna za vlnou
to moře mává křídly
Já a ty, vlna za vlnou
to moře mává křídly

4. Stařičký démon Poseidon
vidlice místo obočí
a v očích mořské propasti
hlídá ať láska, nikdy neotročí
Ať vlna za vlnou
nežene srdce do pastí

R: Já a ty, vlna za vlnou
to moře mává křídly
Já a ty, vlna za vlnou
to moře mává křídly
Já a ty, vlna za vlnou
to moře mává křídly
1

: Mezi horami

1. [: Gmi 
Mezi horami lipka zelená :]

[: B 
Zabili Janka, 
F 
Janíčka, 
Gmi 
Janka miesto 
Gmi/F 
jele
Gmi 
ňa :]


2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]
2

: Včelín

1. [: Ami 
Sousedovic Věra 
G 
má 
Ami 
jako žádná ji
G 

Ami 
Viděl jsem ji včera 
G 
máchat 
Ami 
dole u 
Emi 
vče
Ami 
lína :]


®: [: Ami 
Dole dole dole dole 
C 
dole dole dole,

G 
Hej dole dole dole, dole u vče
Ami 
lína :]


2. [: Líčka jako růže máš, já tě musím dostat
Nic nepomůže spát, skočím třeba do sna :]

®: Dole dole dole dole …

3. [: Líčka jako růže máš řeknu panu králi
Ať přikázat vašim dá aby mi tě dali :]

®: Dole dole dole dole …

4. Když v poledne radost má slunko hezky hřeje
Když se na mě podívá dám jí co si přeje

®: Dole dole dole dole …
3

: Až to se mnu sekne

1. Až Ami 
obuju si rano č
E7 
erne papirove b
Ami 
oty,

až i mC 
oja stara pochop
G 
i, že nejdu do rob
C 
oty,

až vDmi 
yjde dluhy pruvod smutečnich hostu

na SlAmi 
ezsku Ostravu od Sikorova mostu,

E7 
až to se mnu sekne, to bude p
Ami 
ěkne,

pF 
ěkne, fajne a p
Ami 
ěkne, 
E7 
až to se mnu definitivně s
Ami 
ekne.

2. Aby všeckym bylo jasne, že mě lidi měli radi,
ať je gulaš silny, baby smutne, muzika ať ladi,
bo jak sem nesnašel šledryjan ve vyrobě,
nebudu ho trpěť, ani co sem v hrobě,
to bude pěkne,
pěkne, fajne a pěkne, až to se mnu definitivně sekne.
3. S někerym to seka, že až neviš, co se robi,
jestli pomohla by deka nebo teplo mlade roby,
kdybych si moh' vybrat, chtěl bych hned a honem,
ať to se mnu šlahne tajak se starym Magdonem,
to bude pěkne,
pěkne, fajne a pěkne, až to se mnu definitivně sekne.
4. Jedine, co nevim: jestli Startku nebo Spartu,
bo bych tam nahoře v nebi nerad trhal partu,
na každy pad s sebu beru bandasku s rumem,
bo rum nemuže uškodit, když pije se s rozumem,
to bude pěkne,
pěkne, fajne a pěkne, až to se mnu definitivně sekne.
5. Já vím, že, Bože, nejsi, ale kdybys třeba byl, tak
hoď mě na cimru, kde leži stary Lojza Miltag,
s Lojzu chodili sme do Orlove na zakladni školu,
farali sme dolu, tak už doklepem to spolu,
až to se mnu sekne,
pěkne, to bude pěkne, až to se mnu definitivně sekne.
6. Až obuju si rano černe papirove boty,
až i moja stara pochopi, že nejdu do roboty,
kdybych, co chtěl, dělal, všechno malo platne,
mohlo to byt horši, nebylo to špatne,
až to se mnu sekne,
kdF 
ybych, co chtěl, dělal, všechno malo platne,

mAmi 
ohlo to byt horši, nebylo to šp
E7 
atne,

až to se mnu … nF 
a na na
Ami 
 …
E7AmiFAmiE7Ami 
 
4

: Cukrářská bossa-nova

1. Můj C 
přítel 
Edim 
snídá sedm 
Dmi 
kremrolí
G 
 

a když je C 
spořádá, dá si 
Edim 
repete,

hruškové Dmi 
cukrlátk
G 
o.

On totiž C 
říká: "
Edim 
Dobré lidi zuby 
Dmi 
nebolí
G 
 

a je to C 
paráda, chodit 
Edim 
po světě

Dmi 
mít, 
G 
mít v ústech 
C 
sladko.”
Edim G 
 


R: C 
Sláva, 
Edim 
cukr a 
Dmi 
káva a půl litru 
G 
becherovky,

C 
hurá, hurá, 
Edim 
hurá, půjč mi 
Dmi 
bůra, útrata dnes 
G 
dělá čtyři stovky.

Všechny C 
cukrářky z celé 
Edim 
republiky

na něho Dmi 
dělají slaďounké 
G 
cukrbliky

a on jim Emi 
za odměnu zpí
Edim 
vá zas a znovu

F 
tuhletu 
G 
cukrářskou bossa-no
C 
vu.
Edim Dmi G 
 


2. Můj přítel Karel pije šťávu z bezinek,
říká, že nad ni není,
že je famózní, glukózní, monstrózní, ať si taky dám.
Koukej, jak mu roste oblost budoucích maminek
a já mám podezření,
že se zakulatí jako míč
a až ho někdo kopne, odkutálí se mi pryč
a já zůstanu sám, úplně sám.

R: Sláva, cukr a káva …

3. Můj přítel Karel Plíhal už na špičky si nevidí,
postava fortelná se mu zvětšuje,
výměra tři ary.
On ale říká:„Glycidy jsou pro lidi,”
je prý v něm kotelna, ta cukry spaluje,
někdo se zkáruje, někdo se zfetuje
a on jí bonpari, bon, bon, bon, bonpari.

R: Sláva, cukr a káva …
5

: Danse macabre

R: NDmi 
aj n
Bb 
aj na n
Dmi 
aj .
Bb 
..
Dmi 
 
Bb 
 
Dmi 
 
Bb 
 
Dmi 
 
F 
 
A 
 
Dmi 
 
Bb 
 
F 
 
C 
 
F 
 
A 
 

1. ŠDmi 
est milionů srdcí vyletělo komín
Bb 
em,

svDmi 
oje malé lži si, lásko, dnes promin
Bb 
em,

bF 
udeme tančit s v
A 
enkovany,

na návsi vDmi 
esnice budeme se sm
Bb 
át,
F 
 m
C 
ám tě r
F 
ád
A 
.

R: .2.
Láska je nenávist a nenávist je láska,
jedeme na veselku, kočí bičem práská,
v červené sametové halence
podobáš se Evě i Marii, dneska mě zabijí.
R: .3.
Mé děti pochopily, hledí na mě úkosem,
třetí oko je prázdný prostor nad nosem,
Pánbůh se klidně opil levným balkánským likérem
a teď vyspává, jinak to smysl nedává.
R: 
6

: Darmoděj

1. ŠAmi 
el včera městem m
Emi 
už a šel po hlavní tř
Ami 
ídě,
Emi 
 

šAmi 
el včera městem m
Emi 
už a já ho z okna v
Ami 
iděl
Emi 
,

nC 
a flétnu chorál hr
G 
ál, znělo to jako zv
Ami 
on

a byl v tom všechen žEmi 
al, ten krásný dlouhý t
F 
ón

a já jsem náhle vF#dim 
ěděl: ano, to je 
E7 
on, to je 
Ami 
on.


2. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili,
v odpadcích z popelnic krysy se honily
a v teplých postelích lásky i nelásky
tiše se vrtěly rodinné obrázky
a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky.

R: NAmi 
a na na
Emi 
 ..
CGAmiFF#dimE7 - 2x 
 

3. Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát,
měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad
a on se otočil, a oči plné vran,
a jizvy u očí, celý byl pobodán
a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán.

4. Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel,
a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche,
stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě,
jak moje svědomí, když zvrací v záchodě,
a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj.

R: Můj Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem,
když prodává po domech jehly se slovníkem.¨

5. Šel včera městem muž, podomní obchodník,
šel, ale nejde už, krev skápla na chodník,
já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon
a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón
a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on.

R: Váš Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
váš Darmoděj, krásné zlo, jed mám pod jazykem,
když prodávám po domech jehly se slovníkem.
7

: Divoké koně

1. [: Ami 
Já viděl 
Dmi 
divoké 
Ami 
koně, 
C 
běželi 
Dmi 
soumra
Ami 
kem, :]

vzDmi 
duch 
Ami 
těžký 
Dmi 
byl a divně 
Ami 
voněl 
Fdim 
tabák
F 
em,

vzDmi 
duch 
Ami 
těžký 
Dmi 
byl a divně 
Ami 
voněl 
E7 
tabá
Ami 
kem.


2. /: Běželi, běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a hor, :/
/: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor? :/

3. /: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost, :/
/: naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :/

4. /: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera, :/
/: milování je divoká píseň večera. :/

5. /: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, :/
/: král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků. :/

6. /: Chtěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet na návrat, :/
/: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :/

Já viděl divoké koně …

Fdim
8

: Dokud se zpívá

1. C 
Těšína 
Emi 
vyjíždí 
Dmi7 
vlaky co 
F 
čtvrthodi
C 
nu,
Emi Dmi7 G 
 

C 
včera jsem 
Emi 
nespal a 
Dmi7 
ani dnes 
F 
nespoči
C 
nu,
Emi Dmi7 G 
 

F 
svatý Med
G 
ard, můj patr
C 
on, ťuká si na čelo,
G 
 

ale F 
dokud se 
G 
zpívá, 
F 
ještě se 
G 
neumře
C 
lo, hóh
Emi 
ó.
Dmi7 G 
 


2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: „Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
9

: Grónská píseň

1. DD 
aleko n
Emi 
a severu j
A7 
e Grónská z
D 
em,

žD 
ije tam 
Emi 
Eskymačka s 
A7 
Eskymák
D 
em,

/: my bychom Emi 
umrzli, jim n
G 
ení zim
D 
a,

snídají nEmi 
anuky 
A7 
a eskim
D 
a. :/

2. Mají se bezvadně, vyspí se moc,
půl roku trvá tam polární noc,
/: na jaře vzbudí se a vyběhnou ven,
půl roku trvá tam polární den. :/
3. Když sněhu napadne nad kotníky,
hrávají s medvědy na četníky,
/: medvědi těžko jsou k poražení,
neboť medvědy ve sněhu vidět není. :/
4. Pokaždé ve středu, přesně ve dvě
zaklepe na na íglů hlavní medvěd:
/: „Dobrý den, mohu dál na vteřinu?
Nesu vám trochu ryb na svačinu.” :/
5. V kotlíku bublá çaj, kamna hřejí,
psi venku hlídají před zloději,
/: smíchem se otřásá celé íglů,
neboť medvěd jim předvádí spoustu fíglů. :/
6. Tak žijou vesele na severu,
srandu si dělají z teploměrů,
/: my bychom umrzli, jim není zima,
neboť jsou doma a mezi svýma. :/
10

: Hlídač krav

1. KdC 
yž jsem byl malý, říkali mi naši:

„Dobře se uč a jez chytrou kaši,
F 
až jednou vyrosteš, b
G 
udeš doktorem pr
C 
áv.

Takový doktor sedí pěkně v suchu,
bere velký peníze a škrábe se v uchu,”
jF 
á jim ale na to řek': „Chc
G 
i být hlídačem kr
C 
av.”


R: Já chci mC 
ít čapku s bambulí nahoře,

jíst kaštany a mýt se v lavoře,
F 
od rána po celý d
G 
en zpívat si j
C 
en,

zpívat si: pam pam pamF G C 


2. K vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.
Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,
každý na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …

3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.
S nohama křížem a s rukama za hlavou
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
11

: Ještě mi scházíš

1. JAmi 
eště se mi o tobě zd
Ami/G 
á, ještě mi nejsi lh
F 
ostejná,

jAmi 
eště mě budí v noci t
Ami/G 
akový zvláštní p
F 
ocit,

jDmi 
eště si zouvám boty, 
F 
abych snad neušpinil

nD#dim 
áš nový běhoun v s
E 
íni.

R: Ještě mi schAmi 
ázíš, ještě jsem n
G 
epřivykl,

že nepřichC 
ázíš
C/H 
, že nepřijd
Ami 
eš,

že zvonek nF 
ezazvoní, dveře se n
E 
eotevřou,

že prostě jAmi 
inde s j
G 
iným js
C 
eš,

jE 
eště mi sch
F 
ázíš, j
E 
eště stále mi sch
Ami 
ázíš
Ami/G 
.
F 
 
Ami 
 
Ami/G 
 
F 
 

2. Ještě je na zrcadle dech, mlhavá stopa po tvých rtech
a v každém koutě jako čert kulhavý skřítek Adalbert,
ještě tě piju v kávě a snídám v bílé vece,
ještě jsi ve všech věcech.
R: 
12

: Kuplet o třech sudičkách

1. G 
i sudičky 
D 
u kolébky, h
C 
oj-hoj, st
D 
ály m
G 
i,

podle tvaru mD 
ojí lebky, h
C 
oj-hoj, v
D 
ěštil
G 
y,

já jsem zrovna dD 
ělal kaku, h
C 
oj-hoj, d
D 
o plen
G 
ek,

nechápal jsem smD 
ysl jejich, h
C 
oj-hoj, m
D 
yšlen
G 
ek.

R1: /: HG 
oj-hoj-hola-h
D 
oj, b
C 
udoucn
D 
ost je b
G 
oj,

hoj-hoj-hola-hD 
oj, a t
C 
ak se, chl
D 
apče, b
G 
oj! :/

2. První babka byla mírně, hoj-hoj, obézní,
ta mi přála ruku krásné, hoj-hoj, princezny,
ať s ní strávím ve svém loži, hoj-hoj, co to dá,
čili, jak to zpívá Samson, hoj-hoj, pohoda.
R1: 
3. Druhá babka byla zloduch, hoj-hoj, od kosti,
snad proto mi přivěštila, hoj-hoj, starosti,
jenom ať se hošík trochu, hoj-hoj, potrápí,
ať je jeho princeznička, hoj-hoj, na chlapy.
R1: 
4. Třetí řekla:„Holky, vy snad, hoj-hoj, blbnete,
víte, jaká nemoc vládne, hoj-hoj, ve světě,
ať zavládne v jeho žití, hoj-hoj, idyla,”
vzala nůž a fik! a věštby, hoj-hoj, zrušila.
R2: /: Hoj-hoj-hola-hoj, budoucnost je boj,
hoj-hoj-hola-hoj, a tak se, chlapče, hoj! :/
5. Z toho plyne poučení, hoj-hoj, pro všecky,
každý problém dá se řešit, hoj-hoj, vědecky:
aby nekradlo se, uřež lidem, hoj-hoj, ručičky,
aby nezdrhali za kopečky, hoj-hoj, nožičky.
R1: 
13

: Margita

1. TEmi 
očí se, točí k
Ami 
olo d
Emi 
okola a až nás sm
Hmi 
rtka z
C 
avolá,

tak vytáhnG 
eme r
Emi 
ance,

sbalíme svý tělAmi 
esný 
Emi 
ostatky, srazíme p
Hmi 
odpatk
C 
y

a potom dáme sG 
e do t
Emi 
ance,

tAmi 
ančí se tradičn
H7 
ě g
Emi 
avotta na konci ž
Hmi 
ivot
C 
a,

na konci tohohlG 
e pl
Emi 
esu,

promiňte, že vám šlAmi 
apu n
Emi 
a nohu, já za to n
Hmi 
emoh
C 
u,

já tady vlastně G 
ani n
Emi 
ejsu.

R: Ami 
A krásná Margita, t
Emi 
anečnice smrti,

mAmi 
á svetr vzoru pepit
Emi 
a a zadkem vrtí,

zAmi 
ačíná maškarní pl
G 
es, kams' to vl
D 
ez', kams' to vl
Emi 
ez',

kams' to vlH7 
ez', kams' to vl
Emi 
ez'?

2. Nějakej dobrák stáhnul roletu, na tomhle parketu
je vidět jenom na půl metru,
tváře se ztrácejí v šerosvitu, každý hledí na Margitu
v pepitovým svetru,
kapelník pozvednul taktovku, vytáhnul aktovku
a v ní měl nějaký noty,
tváře se točí v tombole, někdo si sedí za stolem,
jiný se na parketu potí.
R: .3.
Pokojská v šest přijde do práce, provětrá matrace,
pod lůžkem najde zlatou minci,
děvenka dole v recepci čte si o antikoncepci
a přemýšlí o krásným princi,
šatnářce v šatně zbyly dvě vesty, no to je neštěstí,
a co když přijde ráno kontrola,
hodiny ukazují čtyři nula nula, ručička se hnula,
vše se točí dokola.
R: 
14

: Mikymauz

1. RAmi 
áno mě probouzí tm
G 
a, sahám si n
C 
a zápěst
F 
í,

zda-li to jE 
eště tluče, zd
F 
a-li mám j
E 
eště štěstí,

nebo je po mně a já mám voskované boty,
ráno co ráno stejné probuzení do nicoty.
2. Není co, není jak, není proč, není kam,
není s kým, není o čem, každý je v době sám,
vyzáblý Don Quijote sedlá svou Rosinantu
a Bůh je slepý řidič sedící u volantu.
R: ZE 
apínám t
F 
elefon - z
Dmi 
áznamník c
E 
izích citů,

špatné zprávy chF 
odí jako p
Dmi 
olicie z
E 
a úsvitu,

jsDmi 
em napůl bdělý a n
G 
apůl ještě v noční pauze,

mC 
ěl bych se smát, ale m
E 
ám úsměv Mikymauze,

rAmi 
ána 
G 
bych zr
F 
E 
il.

3. Dobrý muž v rádiu pouští Čikoreu,
opravdu veselo je, asi jako v mauzoleu,
ve frontě na mumii mám kruhy pod očima,
růžový rozbřesk fakt už mě nedojímá.
4. Povídáš něco o tom, co bychom dělat měli,
pomalu vychládají naše důlky na posteli,
všechno se halí v šeru, čí to bylo vinou,
že dřevorubec máchl mezi nás širočinou.
R: Postele rozdělené na dva suverénní státy,
ozdoby na tapetách jsou jak pohraniční dráty,
ve spánku nepřijde to, spánek je sladká mdloba,
že byla ve mně láska, je jenom pustá zloba,
dráty bych zrušil.
5. Prokletá hodina, ta minuta, ta krátká chvíle,
kdy věci nejsou černé, ale nejsou ani bílé,
kdy není tma, ale ještě ani vidno není,
bdění je bolest bez slastného umrtvení.
6. Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle,
usnout a nevzbudit se, nemuset na nic myslet,
opřený o kolena poslouchám tvoje slzy,
na život je už pozdě a na smrt ještě brzy.
R: Co bylo kdysi včera, je, jako nebylo by,
káva je vypita a není žádná do zásoby,
věci, co nechceš, ať se stanou, ty se stejně stanou,
a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou,
máslo bych zrušil.
7. Povídáš o naději a slova se ti pletou,
jak špionážní družice letící nad planetou,
svlíknout se z pyžama, to by šlo ještě lehce,
dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce.
8. Z plakátu na záchodě prasátko vypasené
kyne mi, zatímco se kolem voda dolů žene,
všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku,
jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků.
R: Sahám si na zápěstí a venku už je zítra,
hodiny odbíjejí signály Dobrého jitra,
jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze,
měl bych se smát, ale mám úsměv Mikymauze,
lásku bych zrušil.
9. /: Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí,
zda-li to ještě tluče, zda-li mám ještě štěstí :/ 3X
15

: Muzeum

1. D 
Ve Slezském muzeu, 
A 
v oddělení 
Hmi 
třetihor 

je bílý G 
krokodýl a 
D 
medvěd a liška a 
A7 
kamenní 
D 
trilobiti,
A7 
 

D 
chodí se tam jen tak, co 
A 
noha nohu 
Hmi 
mine, 

abys viděl, jak ten G 
život plyne, 
D 
jaké je to všechno 
A7 
pomíjivé 
D 
živobytí, 

G 
pak vyjdeš do parku a 
D4sus 
celou noc se 
G 
touláš noční Opavou 

C 
opájíš se 
G 
představou, jaké to 
D4sus 
bude v 
G 
ráji, 

D 
pět třicet pět jednou z 
A 
pravidelných 
Hmi 
linek, 

sedm zastávek do G 
Kateřinek, 
D 
ukončete nástup, 
A7 
dveře se 
D 
zavíraj
A7 
í.


2. Budeš-li poslouchat a nebudeš-li odmlouvat, 
složíš-li svoje maturity, vychováš pár dětí a vyděláš dost peněz, 
můžeš se za odměnu svézt na velkém kolotoči, 
dostaneš krásnou knihu s věnováním zaručeně, 
a ty bys chtěl plout na hřbetě krokodýla po řece Nil 
a volat: „Tutanchámon, vivat, vivat!" po egyptském kraji, 
v pět třicet pět jednou z pravidelných linek, 
sedm zastávek do Kateřinek, ukončete nástup, dveře se zavírají. 

3. Pionýrský šátek uvážeš si kolem krku, 
ve Valtické poručíš si čtyři deci rumu a utopence k tomu, 
na politém stole na ubruse píšeš svou rýmovanou Odysseu, 
nežli přijde někdo, abys šel už domů, 
ale není žádné doma jako není žádné venku, není žádné venku, 
to jsou jenom slova, která obrátit se dle libosti dají, 
v pět třicet pět jednou z pravidelných linek, 
sedm zastávek do Kateřinek, ukončete nástup, dveře se zavírají. 

4. Možná si k tobě někdo přisedne, 
a možná to bude zrovna muž, který osobně znal Egypťana Sinuheta, 
dřevěnou nohou bude vyťukávat do podlahy rytmus metronomu, 
který tady klepe od počátku světa, 
nebyli jsme, nebudem a nebyli jsme, nebudem a co budem, až nebudem, 
jen navezená mrva v boží stáji, 
v pět třicet pět jednou z pravidelných linek, 
sedm zastávek do Kateřinek, ukončete nástup, dveře se zavírají. 

5. Žena doma pláče a děti doma pláčí, 
pes potřebuje venčit a stát potřebuje daň z přidané hodnoty 
a ty si koupíš krejčovský metr a pak nůžkama odstříháváš 
pondělí, úterý, středy, čtvrtky, pátky, soboty, 
v neděli zajdeš do Slezského muzea podívat se na vitrínu, 
kterou tam pro tebe už mají, 
v pět třicet pět jednou z pravidelných linek, 
sedm zastávek do Kateřinek, ukončete nástup, dveře se zavírají. 
16

: Pavilon č. 5

R: ChDmi 
a cha cha
A7 
 ..
Dmi 
.
F 
 
C7 
 
F 
 
C 
 
A7 
 
Dmi 
 
A 
 
Dmi 
 

1. DDmi 
ostal jsem papíry n
Gmi 
a hlav
Dmi 
u, žiju v 
Gmi 
ústav
Dmi 
u, kde se l
A 
éčí rozum,

dDmi 
ělám si, co se mi z
Gmi 
alíb
Dmi 
í, mám pevné 
Gmi 
alib
Dmi 
i, lékařskou d
A 
iagnóz
Dmi 
u.

F 
erárním pyžamu, c
C 
o sahá na kotníky,

dF 
enně pět oxazepam
A7 
ů a čtyři skotský střiky,

nGmi7 
a zahradě okopávám l
A7 
en a nemůžu v
Dmi 
en.

Vçera jsem měl kázání v BA 
etlémské kapli,

nDmi 
adával jsem na pány, n
A 
ežli mě chňapli,

zF 
apálili hranici 
C 
u mojí p
C7 
ostele,

nF 
a naší světnici b
A 
ývá často vesele,

pDmi 
avilon č
A 
íslo p
Dmi 
ět, pavilon č
A 
íslo p
Dmi 
ět, to je můj c
A 
elej sv
Dmi 
ět.
A 
 
Dmi 
 

R: .2.
V neděli disciplína poleví, přichází návštěvy ve vší slávě,
příbuzní hledí na mě zkoumavě, zda mám máslo na hlavě anebo máslo v hlavě.
A já v erárním pyžamu, co sahá na kotníky,
dostanu štangli salámu a tři krabičky Viki
a jsem velice spokojen, že s nima nemusím ven.
Zalezu na klozet, mušle je trůnem,
a jsem od A do Z Giordanem Brunem,
netřeba odvolat vyřčené názory,
v nejhorším sestra zavolá nějaký doktory
a dají mi meprobamat, dají mi meprobamat, dají mi meprobamat.
R: .3.
Devět - to je čas velké vizity, stojím jak přibitý u pelesti,
primář nás vesele pozdraví, poptá se na zdraví a přeje hodně štěstí.
A já v erárním pyžamu, co sahá na kotníky,
do kávy si nalámu tři rohlíky
a z okna koukám se ven a někdy taky pleju len.
Když si chci spravit náladu, neb' je mi nevrlo,
rozložím svoji armádu u města Waterloo
a lumpa Anglána zničí má dělostřelba,
bitva je vyhrána, ať žije ostrov Elba,
ať žije ostrov Elba, ať žije ostrov Elba, ať žije ostrov Elba.
R: .4.
Dostal jsem papíry na hlavu, žiju v ústavu, kde se léčí rozum,
dělám si, co se mi zalíbí, mám alibi, dementní diagnózu.
17

: Petěrburg

1. KdAmi 
yž se snáší noc na střechy Petěrburgu, p
F 
adá n
E 
a mě ž
Ami 
al,

zatoulaný pes nevzal si ani kůrku chlF 
eba, kterou js
E 
em mu d
Ami 
al.

R: /: LC 
ásku moji kn
Dmi 
íže Ig
E 
or si bere,

nF 
ad sklenkou v
D#dim 
odky hr
H7 
aju si s r
E 
evolverem,

hAmi 
avran usedá na střechy Petěrburgu, č
F 
ert ab
E 
y to spr
Ami 
al.

2. Nad obzorem letí ptáci slepí v záři červánků,
moje duše, široširá stepi, máš na kahánku.
R: /: Mému žalu na světě není rovno,
vy jste tím vinna, Naděždo Ivanovno,
vy jste tím vinna, až mě zítra najdou s dírou ve spánku. :/
18

: Pochod Marodů

1. Dmi 
Krabička cigaret a 
F 
do kafe 
C 
rum, 
B 
rum, 
Dmi 
rum, 

dvě vodky a fernet a teď, F 
doktore, 
C 
čum, 
B 
čum, 
Dmi 
čum, 

chraGmi 
pot v hrud
B 
ním ko
Dmi 
ši, no 
Gmi 
to je 
B 
záži
A 
tek, 

Dmi 
my jsme kámoši řidi
F 
čů sani
C 
tek, -
B 
tek, -
Dmi 
tek. 


2. Měli jsme ledviny, ale už jsou nadranc, -dranc, -dranc, 
i tělní dutiny už ztratily glanc, glanc, glanc, 
u srdce divný zvuk, co je to, nemám šajn, 
je to vlastně fuk, žijem fajn, žijem fajn, fajn, fajn. 

R: Dmi 
Cirhóza, 
F 
trombóza, 
C 
dávivý 
F 
kašel, 

Gmi 
tuberku
Dmi 
lóza - 
A 
jó, to je 
Dmi 
naše! 

neuróza, F 
skleróza, 
C 
ohnutá 
F 
záda, 

Gmi 
paraden
Dmi 
tóza, no 
A 
to je pa
Dmi 
ráda! 

Jsme Gmi 
slabí na tě
Dmi 
le, ale 
C 
silní na du
F 
chu, 

Gmi 
žijem vese
Dmi 
le, 
A 
juchuchuchu
Dmi 
chu! 


3. Už kolem nás chodí pepka mrtvice, -ce, -ce, 
tak pozor, marodi, je zlá velice, -ce, -ce, 
zná naše adresy a je to čiperka, 
koho chce, najde si, ten natáhne perka, -rka, -rka. 

4. Zítra nás odvezou, bude veselo, -lo, -lo, 
doktoři vylezou na naše tělo, -lo, -lo, 
budou nám řezati ty naše vnitřnosti 
a přitom zpívati ze samé radosti, -sti, -sti. 

R: Zpívati: cirhóza, trombóza, dávivý kašel, 
tuberkulóza, hele, já jsem to našel! 
Neuróza, skleróza, křivičná záda, 
paradentóza, no to je paráda! 
Byli slabí na těle, ale silní na duchu, 
žili vesele, než měli poruchu. 
19

: Přelezl jsem plot

1. Přelezl jsem plAmi 
ot, zul šn
G 
ěrovací b
C 
oty,

vojáčku, cG 
o ti j
Ami 
e, máš r
G 
uce z ž
E 
elez
Ami 
a.

Na smrt a na život nás rG 
ozdělily pl
C 
oty,

tomu, kdo přG 
ežij
Ami 
e, těžk
G 
o se př
E 
eléz
Ami 
á.

Na smrt a na život, a není střední cG 
esty,

a není mělký brod, buď smůla, nebo štAmi 
ěstí.

Na smrt a na život mi rF 
ozpůlili lásku,

jsem jako loutka na provC 
ázku, jako l
E 
outka na provázku.

2. V první putyce, u rozžhavených kamen,
dám si horký grog, holky si přisednou.
Já sáhnu po klice, a nebe sundám z ramen,
udělal jsem krok přes propast bezednou.
Na poště od slečny dostal jsem telefonní seznam,
je mi tak zbytečný, já nikoho tu neznám.
Jsem jako cizí host venku, za touhletou branou,
ahoj a nashledanou, ahoj a nashledanou.
3. Jsem jako cizí host v tomhletom divném světě,
bojuju o život a sedím v tramvaji.
Prosil jsem o milost, oni mi řekli:„Dobrá, jděte”,
přelezl jsem plot, další mě čekají.
Je postní neděle a majestátné ticho,
v hradištském kostele si pánbůh nacpal břicho
a v dobrém rozmaru nazval mě vlastním synem,
pak jsme se opili erárním mešním vínem.
Přelezl jsem plot …
20

: Sarajevo

1. Emi 
es haličské pláně v
Ami/F# 
ane vítr zlý,

to mH7 
álo, co jsme měli, nám v
Emi 
ody sebraly,

jako tažní ptáci, jAmi/F# 
ako rorýsi

lH7 
etíme nad zemí, dva m
Emi 
odré dopisy.


R: JEmi 
eště hoří oheň a pr
Ami 
aská dřevo,

D7 
ale
F# 
 už je čas jít sp
G 
át
H7 
,

tEmi 
amhle za kopcem je S
Ami 
arajevo,

tam bH7 
udeme se zítra ráno br
Emi 
át.


2. Farář v kostele nás sváže navěky,
věnec tamaryšku pak hodí do řeky,
voda popluje zpátky do moře,
my dva tady dole a nebe nahoře.

R: Ještě hoří oheň …

3. Postavím ti dům z bílého kamení,
dubovými prkny on bude roubený,
aby každý věděl, že jsem tě měl rád,
postavím ho pevný, navěky bude stát.

R: Ještě hoří oheň a praská dřevo,
ale už je čas jít spát,
tamhle za kopcem je Sarajevo,
tam zítra budeme se, lásko, brát …
21

: Starý muž

1. G 
Až budu starým mužem, 
Hmi 
budu staré knihy 
Emi 
číst a mladé 
C 
víno 
D 
lisovat,

G 
až budu starým mužem, 
Hmi 
budu si konečně 
Emi 
jist tím, 
C 
koho chci 
D 
milovat,

G 
koupím si pergamen a š
Hmi 
tětec a tuš a jako 
Emi 
čínský mudrc sednu na břeh 
D 
řeky

a budu G 
starý muž,
Hmi Emi C D 
 
G 
starý muž. 
Hmi Emi C D 
 


2. Až budu starým mužem, pořídím si starý byt a jedno staré rádio,
až budu starým mužem, budu svoje místo mít u okna kavárny Avion,
koupím si pergamen, štětec a tuš a budu pozorovat lidi, kam jdou asi,
a budu starý muž, a budu starý muž.

R: [: C 
Ná 
C/H 
na na 
Ami 
ná… :] 6×

C 
Ná 
C/H 
na na 
D 
ná…


3. Až budu starým mužem, budu černý oblek mít a šedou vázanku,
až budu starým mužem, budu místo vody pít lahodné víno ze džbánku,
koupím si pergamen, štětec a tuš a budu mlčet, jako mlčí ti, kdo vědí už,
budu starý muž, starý muž.
22

: Těšínská

1. Ami 
Kdybych se narodil 
Dmi 
před sto lety 
F 
 
E 
v tomhle 
Ami 
městě, 
Dmi F E Ami 
 

u Larischů na zahradě Dmi 
trhal bych květy 
F 
 
E 
své ne
Ami 
věstě, 
Dmi F E Ami 
 

C 
moje nevěsta by byla 
Dmi 
dcera ševcova

F 
z domu Kamiňskich 
C 
odněkud ze Lvova,

kochałbym ją i Dmi 
pieścił, 
F 
chy
E 
ba lat 
Ami 
dwieście 
Dmi F E Ami 
 


2. Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,
nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,
mluvila by polsky a trochu česky,
pár slov německy, a smála by se hezky,
jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

3. Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih,
u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych,
měl bych krásnou ženu a tři děti,
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,
celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století.

4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,
u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě,
tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd.

5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka,
vidím to jako dnes: šťastného sebe,
ženu a děti a těšínské nebe,
ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká Dmi F E Ami Dmi F E Ami 
na na na…
23

: U nás na severu

1. Emi 
V Bělském lese 
Ami 
 toulají se 
H7 
 mamu
Emi 
ti

G 
když je neo
D7 
solíš, tak jsou 
G 
 bez 
C 
 chuti
H7 
 

G 
nevěřil bys, 
D7 
kolik to dá
G 
 ro
C 
bo
H7 
ty 

Emi 
zavařovat na 
Ami 
kyselo 
H7 
chobo
Emi 
ty


R: Ďura Ami 
světa v každém směru 

co si Emi 
myslíš, na to seru 

nemluv, H7 
bo mě mory beru 

tak se Emi 
žije tady na se
E7 
veru


Větry fučí ze všech směrů
když není máslo, jíme Heru
furt dva metry od maléru 
tak se Emi 
žije 
H7 
tu u 
Emi 
 nás
2. Všude kolem ve světě jsou mobily
u nás nevyroste ani obilí
psi se živí výhonkama přesliček
každá rodina má deset dětiček

R: Ďura světa v každém směru…

3. V centru vedle sochy T.G. Masaryka
ze země jak na Islandu voda stříká
malí velcí tlustí tencí různé rasy
zadarmo si tady všichni myjou vlasy

R: Ďura světa v každém směru…

4. Z Karolíny je vidět do Evropy
pod Radhoštěm potkáš aj lidoopy
po výplatě je tu velmi divoko
Praha daleko a Pánbůh vysoko

R: Ďura světa v každém směru…

24

: Zatanči

1. Emi 
Zatan
G 
či, má milá, 
D 
zatanči 
Emi 
pro mé oči,

zatanG 
či a vetkni 
D 
nůž do mých 
Emi 
zad,

ať tvůj G 
šat, má milá,
D 
 ať tvůj šat 
Emi 
na zemi skončí,

ať tvůj G 
šat, má milá, 
D 
rázem je 
Emi 
sňat.


R: Emi 
Zatan
G 
či, jako se
D 
 okolo
Emi 
 ohně tančí,

zatanG 
či jako 
D 
na vodě 
Emi 
loď,

zatanG 
či jako to s
D 
lunce mezi 
Emi 
pomeranči,

zatanG 
či, a 
D 
pak ke mně 
Emi 
pojď.


2. Polož dlaň, má milá, polož dlaň na má prsa,
polož dlaň nestoudně na moji hruď,
obejmi, má milá, obejmi moje bedra,
obejmi je pevně a mojí buď.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…

3. Nový den než začne, má milá, nežli začne,
nový den než začne, nasyť můj hlad,
zatanči, má milá, pro moje oči lačné,
zatanči a já budu ti hrát.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…
25

: Zatímco se koupeš

1. Zatímco se Hmi 
koupeš, 
D 
umýváš si záda,

G 
na největší
A7 
 loupež ve mně se 
D 
střádá,

Gdim 
tak, jako se
Hmi 
 dáváš vodě,

Fdim 
vezmu si tě
A7 
 já, já - zloděj.


2. Už v tom vážně plavu, za stěnou z umakartu
piju druhou kávu a kouřím třetí spartu
a za velmi tenkou stěnou
slyším, jak se mydlíš pěnou.

R: Nechej vodu D 
vodou, 
G 
jen ať si klidně 
D 
teče,

chápej, že Emi 
touha je touha a 
G 
čas se pomalu 
D 
vleče,

cigareta Emi 
hasne, káva 
G 
stydne, krev se 
D 
pění,

bylo by to Emi 
krásné, kdyby srdce bylo 
G 
klidné, ale ono 
D 
není.


3. Zatímco se koupeš, umýváš si záda,
svět se se mnou houpe, všechno mi z rukou padá,
a až budeš stát na prahu,
všechny peníze dal bych za odvahu.

R: Emi 
neby
A7 
lo a 
D 
není, 
Emi 
zatím
A7 
co se 
D 
koupeš … 


Gdim Fdim
26

: Námořnická

1. D 
Maličký námořník v 
G 
krabičce od mýdla

D 
vydal se 
A7 
napříč 
D 
vanou,

bez mapy, buzoly, G 
vesel a kormidla

D 
pluje za 
A7 
krásnou Ja
D 
nou.


R: F#mi7 
Za modrým 
Hmi7 
obzorem 
F#mi7 
dva mysy 
Hmi7 
naděje

E 
lákají odvážné 
A7 
kluky,

D 
snad právě na něho 
G 
štěstí se usměje,

D 
cíl má už 
A7 
na dosah 
D 
ruky.


2. Maličký námořník v krabičce od mýdla
zpocený tričko si svlíká,
moře je neklidný, Jana je nastydlá,
kašle a loďkou to smýká.

R: 

3. Maličký námořník s vlnami zápasí,
polyká mýdlovou pěnu,
loďka se potápí, v takovémto počasí
je těžké dobývat ženu.

R: Za modrým obzorem dva mysy naděje
čekají na další kluky,
maličký námořník i študák z koleje
mají cíl na dosah ruky.
27

: Nosorožec

1. Ami 
ivedl jsem domů Božce n
Dmi 
ádhernýho n
Ami 
osorožce,

Dmi 
originál tl
Ami 
ustokožce, k
D#dim 
oupil jsem ho v h
E7 
ospodě.

ZAmi 
a dva rumy a dvě vodky př
Dmi 
ipadal mi v
Ami 
elmi krotký,

pDmi 
ošlapal mi p
Ami 
olobotky, 
E7 
ale jinak v p
Ami 
ohodě.

VznDmi 
ikly menší p
Ami 
otíže př
E7 
i nástupu d
Ami 
o zdviže,

Dmi 
i výstupu z
Ami 
e zdviže 
D#dim 
už nám to šlo l
E7 
ehce.

VznAmi 
ikly větší potíže, kd
Dmi 
yž Božena v n
Ami 
egližé,

kdDmi 
yž Božena v n
Ami 
egližé řv
D#dim(E7) 
ala, že ho n
E7(Ami) 
echce.


2. Marně jsem se snažil Božce vnutit toho tlustokožce,
originál nosorožce, co nevidíš v obchodech.
Řvala na mě, že jsem bohém, pak mi řekla: padej, sbohem,
zabouchla nám před nosorohem, tak tu sedím na schodech.
Co nevidím - souseda, jak táhne domů medvěda,
originál medvěda, tuším značky grizzly.
Už ho ženě vnucuje a už ho taky pucuje
a zamčela a trucuje, tak si to taky slízli.

3. TAmi 
ak tu sedím se sousedem, s n
Dmi 
osorožcem 
Ami 
a s medvědem,

nDmi 
adáváme j
Ami 
ako jeden n
E7 
a ty naše sl
Ami 
epice.
28

: Ráda se miluje

R: RAmi 
áda se miluje, r
G 
áda j
C 
í, r
F 
áda si j
Emi 
enom tak zp
Ami 
ívá,

vrabci se na plotě hG 
ádaj
C 
í, k
F 
olik že č
Emi 
asu jí zb
Ami 
ývá.


1. NF 
ež vítr dostrká k 
C 
útesu t
F 
u její legrační b
C 
árk
E 
u

a PAmi 
ámbu si ve svým n
G 
otes
C 
F 
udělá j
Emi 
en další č
Ami 
árku.


R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …
29

: Ráda se miluje (taby)

IntroCAPOII: 
|---------------------|---------------|----------------|
|-------0-1h3p1p0-----|------0-------1|-1h3p1p0--------|
|-2---------------2---|----0---0------|---------2-----0|
|-----2-------------2-|--0---------2--|-3-----------2--|
|---0-----0-----------|----------3----|----------------|
|---------------------|-3-------------|-----------0----|

|-------------|-0h1p0-----------------(0)-|------------|
|-----1p0-----|---------0h1p0----0h1h3h5--|-----3-----1|
|---------2---|----------------2----------|-----0------|
|---2-------2-|-------2-------------------|---0-----2--|
|-0-----------|-----0---------------------|-------3----|
|-------------|---------------------------|-3----------|

|-----------------|---------------|
|-1h3p1p0---------|-----1p0-------|
|---------2-----0-|---------2---2-|
|-3-----------2---|---2-------2---|
|-----------------|-0-------------|
|-----------0-----|---------------|

Refren: 
|-------------|-------0-----|-------------|---------0--|
|-------------|(3)------1---|-----1-0-----|-----1-----1|
|-2---2-----0-|-----0-----0-|---2-------0-|---2---2----|
|---2-----2---|---0---------|-3-------2---|------------|
|-0-----0-----|-------3-----|-------------|-0----------|
|-------------|-3-----------|-------0-----|------------|

Sloka: 
|-------0-----|---------0---|-------0-----|------------|
|---1-----1---|-----0-------|---1-------1-|------------|
|-----2-----2-|-------------|-----2---2---|-----0-----1|
|-3-----------|---2---2---2-|-3-----------|---2-----2--|
|-------------|-3-----------|-------------|-3----------|
|-------------|-------------|-------------|-------0----|

|-------------|-------0-----|-------------|---------0--|
|-------1-----|(3)------1---|-----1-0-----|-----1-----1|
|-----2-----0-|-----0-----0-|---2-------0-|---2---2----|
|---2-----2---|---0---------|-3-------2---|------------|
|-0-----------|-------3-----|-------------|-0----------|
|-------------|-3-----------|-------0-----|------------|

Outro: 
|0h1p0----------------(0)-|-----------|----------------|
|--------0h1p0---0h1h3h5--|----3-----1|-1h3p1p0--------|
|-------------(2)---------|----0------|---------2-----0|
|------2------------------|--0-----2--|-3-----------2--|
|----0--------------------|------3----|----------------|
|-------------------------|3----------|-----------0----|

|-------------|-0h1p0-------------|
|-----1p0-----|-------1-----------|
|---------2---|---------2---------|
|---2-------2-|-----------2---2---|
|-0-----------|-----0-------3---0-|
|-------------|-------------------|
30

: Studený Nohy

1. Ami 
Pr
Emi 
ší, 
Dmi 
choulím se 
Emi 
do svrchníku,

Ami 
než se 
Emi 
otočím 
F 
na pod
G 
patku 

zalesknou se světla na chodníku,
jak pětka na věčnou oplátku. 

2. Slyším kroky zakletejch panen, 
to je vínem, to je ten pozdní sběr, 
každá kosa najde svůj kámen,
to je vínem, ber mě, ber. 

R: Studený F 
nohy 
E 
schovám doma 
Ami 
pod peřinou

a ráno F 
kafe dám si 
E 
hustý jako 
Ami 
tér,

přežiju F 
tuhle nedě
E 
li tak jako 
Ami 
každou jinou,

na koho F 
slovo padne, 
E 
ten je soli
D 
tér. 
Ami 
 


3. Broukám si píseň o klokočí, 
prší a dlažba leskne se, 
je chladno a hlava, ta se točí,
jak světla na plese. 

R: Studený nohy… 

4. Tak mám a nebo nemám kliku,
zakletá panna směje se
a moje oči, lesknou se na chodníku,
jak světla na plese. 

R: Studený nohy…
31

: Marie

1. Je F 
den. Tak 
A 
pojď Marie ven.

Budeme B 
žít. A házet 
C 
šutry do oken.

Je dva. Necháme doma trucovat.
Když nechtějí - nemusí. Nebudem se vnucovat. 
Jémine! Všechno zlý jednou pomine.
Tak Marie. Co ti je?

2. Všemocné. Jsou loutkařovy prsty.
Ať jsou tenký nebo tlustý. Občas přetrhají nit.
A to pak jít. A nemít nad sebou svý jistý.
Pořád s tváří optimisty. Listy v žití obracet.

3. Je to jed. Mazat si kolem huby med.
A neslyšet. Jak se ti bortí svět.
Marie! Kdo přežívá nežije.
Tak ádijé.

4. Marie. Už zase máš (k)tulení sklony.
Jako loni. Slyším kostelní zvony znít.
A to mě zabije. A to mě zabije.
A to mě zabije. Jistojistě.

R: Já F 
mám Marie 
A 
rád, když má 
B 
moje bytí 
C 
spád.

Býti F 
věčně na ces
A 
tách. A kránu 
B 
spícím plícím.

C 
Život vdechovat. 
F 
Nechtěj mě milovat.

A 
Nechtěj mě milovat. 
B 
Nechtěj mě milovat.
C 
 


Já mám Marie rád…

5. Copak nemůže být. Mezi ženou a mužem.
Přátelství - kde není nikdo nic dlužen. Prostě.
Jen prosté. Spříznění duší.
Aniž by kdokoli. Cokoli tušil.
Na na na ná…

R: Já mám Marie rád…
32

: Nina

1. Dnes D 
v noci jsem ze spaní křičela tvoje jméno, 

já Hmi 
vím, že nejsi rád, ale nejde zapomenout, 

jak G 
při každém slově přivíráš víčka. 

Prosím, A 
vyslyš moji zpověď, už jsme starý na psaníčka. 


2. Jsem bytost z vodních par, živa jenom z tvého dechu, 
já vím, že nejsi rád a že je ti to k vzteku, 
chci ti všechno říct a pak se někam schovat, 
třeba pochopíš, jak je těžké nemilovat. 

3. Zase zrychlil se mi dech, jak maratonským běžcům, 
co je to za příběh bez lásky, bez milenců, 
nemáš slov, patrně všechna patří jiným, 
prosím, proměň je s nimi ve snech v gesta i v činy. 

4. A já tu zůstanu, ztracené malířské plátno, 
třeba se vrátíš a já zas nechám se napnout, 
prosím, maluj mě, tvoř k obrazu svému, 
nech mě shořet, už nikdy o nás nemluv. 

Ref.: Jsi mé D 
úzko, jsi krev z řezných ran, jsi 
Hmi 
ten, kdo vchází nepozván, 

jsi G 
zvuk, když padnou mi na rety slzy 
A 
múz. 

Jsi mé D 
úzko, jsi krev z řezných ran, ačkoli 
Hmi 
nechci, jsi ve mně uschován, 

jsi G 
zvuk, když padnou mi na rety slzy 
A 
múz. 


5. Až splynu se vzduchem, nechám rozplakat nebe, 
budu vším tím, co lidi k propasti svede, 
budu krysařovou flétnou a ozvěna v tvé duši, 
pak ptáci tiše vzlétnou, by nedali tušit. 

6. Že se nebe nakloní a zatřese světem, 
tvé černé svědomí poprvé promluví k obětem 
nerovných bojů tvé sebestředné války, 
srdečních nepokojů, cos pozoroval z dálky. 

Ref.: Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran…
33

: Pánu Bohu do oken

1. Za devaA 
tero horami a devatero řekami, leží kraj líbezný jak z reklamy, 

tam v E 
pravdě pšenka nekvete, člověk zde vyvinul se z prasete. 

Oděni v sametové rubáše zloději loví zbytky guláše, 
z plastových talířku kartou ze zlata a při tom poslouchají Poupata. 
A tváře se tam nemění, pouze tituly a příjmení 
a kdo má peníze vystaví svou mordu u dálnice na billboardu. 
Potom řidič v skutku tvrdý chleba má furt on the road a s lumpama, 
učí se všechna hesla zpaměti a pak ty kecy hustí do dětí. 

Ref: A E 
Za co Pane Bože, za co? Trestáš tento prostý lid. 

Za co Pane Bože, za co? Nechal´s nás se napálit. 
Za co Pane Bože, za co? Zas čtyři roky v prdeli. 
Za co Pane Bože, za co? Omluv mě, že jsem tak smělý.

2. Mezi H F# 
pány, panuje věčná neshoda, jeden chce z vrchu, tož druhý musí zespoda, 

aby ochránil voliče občana, před kapitalistickýma zrůdama. 
Tak jedni kradou pro lidi a druzí od lidí, případné aférky se pod stůl odklidí, 
hlavně dodržovat všechny zásady, nejlíp se špína kydá za zády. 
Léta, už tajím svoji příslušnost, zemi co vyměnila hrubost, za slušnost, 
bo se mi nelíbí morální předlohy, čili papaláši hrající si na Bohy. 
Povinné školení pro všechny poslance, lehce planého žvanění, lehce arogance 
a místo polední debaty z prdu kulička, ať vzkvétá naše zemička. 

Ref: H F# 
Za co Pane Bože, za co…


3. Nutno C G 
ještě říct k tomu všemu, hledá mnohý nešťastný řešení v extrému 

a tak bacha na Rudé koalice, vzpomeňme, jaká je po třešních stolice. 
Nedávno přišla jedna děsivá zpráva, že se zase valí dělníci, tentokrát zprava, 
poznávacím znamením, jsou holé hlavy, neznalost dějin a ústavy. 
Přesto všechno, co lidstvu tají za živa, probírat všechny nepokoje v pajzlu u piva 
a stále věří na rytíře z Blaníku, než přijdou zvolil národ vyčkávací taktiku. 
Tak si tu pomalu, každý svůj život hnije, z úcty k tradici, ruka v ruku myje, 
upřímně řečeno trochu těžko mi je, že nám stačí DEMO-Demokracie 

Ref: C G 
Za co Pane Bože, za co…
34

: Žabí král

1. Dbm 
Je tma, v níž ptáci bez peří

E 
klovají zobáky mršiny koní

F# 
a těla vojáků, padlých v boji,

o zbytek světDbm 
la.


2. Dbm 
Je tma, v ní stěží uvěřit,

E 
že květina, kvete-li, voní

F# 
a lvice ve znaku, dávno je po ní,

bouře ji smeDbm 
tla.


R1: /: Abm 
Kdo nedrží krok, ať padne,

A 
tma je trest pro ty, co nechali

za dne své oči slepDbm 
nout. :/


3. Dbm 
Je tma a kolem nic není,

E 
snad jenom v místech,

kde dřív byla víra,
F# 
cosi jiskří a síly sbírá,

když spolkne to žáDbm 
ba.


4. Dbm 
Žába, co ve tmě zuby cení

E 
v místech, kde pramení voda čirá,

F# 
nechá tě hodiny žízní zmírat

a prstíčkem hraDbm 
bat.

R2: /: Abm 
Kdo prosí ji o milost,

toho má v moci
A 
jak lacinou děvku,

zlomenou v boDbm 
cích. :/


5. Pak až slunce zčernalé
opře se poprvé
naplno do skal,
se zatřpytí naděje
v troskách
a navěky zhasne ve tmě.

6. Slizké jak hlava krále,
jsou praktiky žabího vojska.
Zas budem ropuchy na tváře bozkat,
řka jednohlasně ve tmě.

R3: Přijímám prohru,
stavím se k ní čelem,
buď jak buď, jsem uvězněn v cele,
kvákám .

Se smolnou pochodní
a ksichtem z gumy
dělám to, co nejlépe umím,
kvákám .

Přijímám prohru,
stavím se k ní čelem,
buď jak buď, jsem uvězněn v cele,
kvákám .

Se smolnou pochodní
a ksichtem z gumy
dělám to, co nejlépe umím,
kvákám .
35

: Dátamtůja

1. Chtěl jsem se G 
utéct z města 
Emi 
do klidu

našel jsem G 
vísku, tam jenom 
Emi 
pár lidu,

říkám, C 
semhle já se 
D 
nejspíš odstě
G 
hůja
D 
 

S prvním G 
sousedem jsem si 
C 
notoval
D 
,

však Emi 
z druhého se kokot 
C 
vyklubal,

chce mi D 
zakrýt výhled 
H7 
tím, že dá tam 
Emi 
tůja


R: DátamC 
tůja, Dátam
Emi 
tůja

DátamC 
tůja, Dátam
G 
D 
ů
G 
ja


2. Vesnice jsou plné dementů,
obzvlášť tady u nás v Sudetech,
ty xenofobní krypto-fašo-komoušové na sebe žalůja
Kolik písku, kolik cementu,
se ještě oddrolí na oprýskaných zdech
v tom údolí dutých hlav, kde já bydlím, jenom každej lamentůja

R: Lamentůja, Lamentůja…

3. Zase mě drbou, já si jich nevšímám,
já nehnu brvou, doma se zašívám
a to je ještě více iritůja
Tak řekni mi to ty sráči do očí,
stojím mu před autem, on z něj vyskočí,
můj pohled nevydrží, kouká úkosem a všechno dementůja

R: Dementůja, Dementůja… 
36

: Muž, který prohrál

1. Můj C 
život se 
G/H 
potácí v 
Dmi 
troskách

Já F 
prohrál jsem v 
Fmi 
kartách i v 
C 
kostkách

C 
Prohrál jsem 
C/H 
na ruské 
Dmi 
ruletě

F 
Zahnaný do kouta, 
Fmi 
kulka si najde tě


2. Života odžitou půlku
Cvrnkám do kuliček v důlku
Duhových jako sny co jsem chtěl žít
Teď tu jsou od bláta a já musím jít

3. Za tátou, za dědou, za synem Božím
Nikdy jsem neměl čas uvěřit, prožít
Zbývá jen okamžik nestřežen
Ve kterém žíly si přeřežem

R: /: A v něm C 
vzná
C/H 
ší se

Ami 
Nade mnou 
Ami/G 
divný stín

F 
A nemá vůbec 
Fmi 
v plánu

Že Ami 
zmizí 
Fmaj7 
 :/ 
Fmaj7 
 
Ami 
 
Fmaj7 
 
4. Nosil jsi do jeslí bačkůrky
A lízal ze zábradlí mráz
A z kaštánků stavěl sis figurky
A z kamení a bláta hráz

5. Ještě teď vidím tě na kolenou
Jak zkoušíš z potoka pít
Měl z tebe vyrůst pořádnej chlap
Ale tvá duše odmítá žít

6. Tvůj život se potácí v troskách
Ty prohrál jsi v kartách i v kostkách
Prohrál jsi na ruské ruletě
Zahnaný do kouta, kulka si najde tě

7. Života odžitou půlku
Cvrnkáš do kuliček v důlku
Duhových jako sny co jsi chtěl žít
Teď tu jsou od bláta a ty musíš jít

8.=3. 

R: A v něm vznáší se …

Vznáší se nade mnou
Divný stín
A nemá vůbec v plánu
Že Ami 
zmizí 
Fmaj7 
 Že 
Ami 
zmizí 
Fmaj7 
 
Ami 
 
Fmaj7 
 
C 
 


G/H

37

: Otvírákem

F# A Dsus2 Hsus2 

1. F# 
Ráno otvírákem oči ot
A 
vírám, 

ještě chvíli mi Dsus2 
trvá, zjistit co je bdění a co 
Hsus2 
vlastně ještě snění 


2. není pěny na holení, někdo se před prvním oholením žení, 
pak mu doma u holení běhá nové po kolení, o tom to není, 

3. pravidelně neoholen, pravidelné problémy s alkoholem, 
bohužel je povolen, i já jsem mu povolen, mám ho dovolen 

4. užívat ve střídmých dávkách, být na sociálních dávkách, 
utápět se v nadávkách a jednou za čas si říct, že je to vlastně 
R: F# 
fajn být
A 
sám si
Dsus2 
pít co doma 
Hsus2 
mám, muziku tam 

F# 
dám, chci 
A 
s ní si 
Dsus2 
snít o tom co ne 
Hsus2 
mám, je to vlastně 

F# 
fajn… 
A 
Dsus2 
Hsus2 
 


5. Být zrnkem odněkud přivátý, chvíli zůstat na místě 
a kolem devátý být odvátý někam do éteru, hele ho poseru 

6. jak to tady nestihl 1-2-3- 4-5 zbývá nám 
3 až 30 let, víš to je kámo kurva hned a ty chceš měnit svět, 

7. co se tak ježíš? furt někam běžíš, hoď se do klidu, 
smotneme brko v poklidu nestranný všeho neklidu 

8. tu sázím slova do lidu a nevím jestli dobydu svůj cíl 
teď nebo dýl, ale jedna věc je jistá, že je to vlastně 

R: 2× 

5 Dsus2

38

: Pažitka

Intro: Asus2 C#mi Cmi F#mi D 

1. Krajina Asus2 
svádí k podzimním 
C#mi 
výletům
Cm 
 

Tripům do F#mi 
mládí a častým 
Dsus2 
úletům
D (Dm7/add9) 
 


Barevný listí je rázem pestřejší
Hlavu ti čistí no a ty jsi bystřejší

Ref.: [: A 
Pašuješ zážitky

E                                (E/F#) 
Pašuješ všechno co se dá

F#mi 
Sáčky suchý pažitky

Dsus2 
Tomu se říká dobrá 
D 
nálada :] 


2. Hladina tůní pomalu vychladá
Je konec vůní a léto uvadá

Na stehna fenek dopadl dlouhý stín
Skončil čas trenek ale já zas něco vymyslím

Ref.: Pašuješ zážitky…

3. Kochám se chcaje překvapen výdrží
Té co mi ho saje a co mi podrží

Malinký flíček na kalhotách vydržím
Kalhot dost maje tyto poté vydražím

Ref.: Pašuješ zážitky…
5 Asus2 6 Dm7/add9
39

: A deus

1. Emi 
Zachraň mě, zachraň mě v poutech, ne v bolesti, 

H 
zachraň mě, zachraň mě v Bohu, ne v neřesti, 

Ami 
miluj mě, miluj mě, ať je mi do pláče, 

H 
miluj mě, miluj mě rychlostí tryskáče. 

Emi 
Rezavý kamínka, 
Ami 
horký jak vzpomínka, 

D 
hřejou si pro sebe 
H 
a já chci do nebe. 


Ref: Emi 
Lé le lo leu, voce me perten
Ami 
ceu, 

algum H 
día voce me querí a nos olhos te
G 
us me diz a 
H 
deus 


2. Po horách, po vodách, ach, ty mé blouznění, 
oheň a vichřice, na prach se proměním, 
klopýtej, pospíchej, mraků se dotýkej, 
v míru, ne v souboji, kde letí sokoli. 
Jen stará písnička sedá mi na víčka 
a v rytmu valčíku berem už za kliku. 

Ref: Lé le lo leu…

3. Zachraň mě, zachraň mě, na prach se proměním, 
miluj mě, miluj mě, slíbím ti cokoliv, 
v míru, ne v souboji, ať je mi do pláče, 
kde letí sokoli rychlostí tryskáče. 
Rezavý kamínka… nebe. 

Ref: Lé le lo leu…

4. Slyšíš mé modlení – miluj mě, miluj mě, 
na prach se proměním, zachraň mě, zachraň mě, 
v míru, ne v souboji, ať je mi do pláče, 
to letí sokoli rychlostí tryskáče. 
Jak stará písnička sedaj mi na víčka 
dnes samí andělé, to že je neděle. 

Ref: Lé le lo leu…
40

: Andělská

1. A 
Bože, 
Hmi7 
podej mi ještě ten 
Amaj 
kalich 
Hmi7 
 

To A 
víno, co 
Hmi7/f# 
s nocí se měnívá 
C#mi7 
na líh 
C#7 
 

Snad F#mi 
nad ránem na dně se 
F#mi/maj 
dočtu,

že F#mi7 
v kastlíku andělskou 
D#m7/5b 
počtu mám 
Dmaj7 
 

Hmi/f# 
Tu ru tu 
E 
tuu


2. A že hoře se skutálí do jedné slzy. 
Ta slza se vsákne a pak ji to mrzí
Že po prvním slunci se nadechne 
a kometa zamíří nad Betlém
Tu ru tu tu 
Zatím 

R: A 
Počítám 
Hm7 
nebe, 
C#mi7 
světla, kam 
Hm7 
nedostanu 

A 
Miluju 
C#m7 
tebe a pak 
Hmi7/f# 
usnu a 
E 
vstanu

A tak A 
 tu 
Hmi7 
ru tu 
C#mi7 
 tuu 
Hmi7 
 

A C#mi7 Hmi7/f# E 

3. Tak podej podej mi ještě ten kalich
to víno, co s nocí se měnívá na líh
Snad na dně se perlama zaleskne
pak vyměním veselé za teskné. Písně
Tu ru tu tu
4. A pak hoře se skutálí do jedné básně
ta báseň se vsákne a na zemi zasně-ží
A po prvním slunci a s první tmou 
Ta kometa zamíří nad Letnou
Tu ru tu tu. Zatím

R: Počítám nebe, pusy, co nedostanu
Miluju tebe a pak usnu a vstanu
A tak 
Tu ru tu tu

5. Tak podej podej mi ještě ten kalich
to víno, co s nocí se měnívá na líh
Snad nad ránem na dně se dočtu, 
že v kastlíku andělskou počtu mám
Tu ru tu tu Zatím..

R: [: Počítám nebe, světla, kam nedostanu
Miluju tebe a pak usnu a vstanu
A tak.. počítám nebe, pusy, co nedostanu
Miluju tebe a pak usnu a vstanu a pak… :]

Outro: [: Počítám nebe, světla, kam nedostanu
Miluju tebe a pak tu ru tu tuu ua pa…
Počítám nebe, pusy, co nedostanu
Miluju tebe a pak tu ru tu tuu ua pa… :]
41

: Budem si spolu žít

Ami 
Kdybych ti moh 
H7 
dát, 
E7 
to co by sis 
Ami 
přála

spoutal bych tě snad jak vlněná šála
[: mohl bych pak hřát v dosahu tvé šije
mohl bych pak spát bdění milejší je :]

Kdybych si měl vzít, všechno po čem prahnu
zkoušel bych pak jít tam, kam nedosáhnu
[: po liáně z černých vlasů spustil bych se k tobě
kdyby měly ruce možnost hlasu, křičely by obě :]

Co ti můžu dát, jenom bílou křídu,
namaluješ nulu tisíckrát, namaluješ bídu
[: tisíckrát vůbec nic, tisíckrát bílej proužek
tisíckrát zápal plic, žížaly a louže :]

Budem si spolu žít na ulici krásně
chce se to jen trochu otužit, zahřejou nás básně
[: budem si spolu žít zaručeně na dně
chce se to jen trochu připravit, budeme žít v bahně :] 
42

: Do nebes

1. Ami 
Neste mě neste ptáci 
Dmi 
do nebes,

G 
k divokým kachnám volám 
Ami 
přes vrátka.

Skřivan ať zanechá mě Dmi 
blízko hvězd

G 
a straky odnesou má 
Ami 
zrcátka. 
E 
 


2. Neste mě neste ptáci do nebes,
divokým kachnám čechrám peřinky
Přes moře žluté přejdu lila vřes
a straky odnesou mé hodinky, ještě dnes.

Rf: Ami 
Hou, hou, hou, kam zas všichni jdou?

Dmi 
Za kouskem nebe, dojíš se chlebem

E 
a ten je s medem, dokud dva jeden jsou.


3. Neste mě neste ptáci do nebes,
netřeba na jih stačí Polárka.
Neste mě neste, ještě voní bez
tam kde je Petřín a kde Vikárka, cigárka.

Rf: Hou, hou, hou, kam zas všichni jdou?…
Tá tada da ta tada da ta tata… (jako sloka)

4. Neste mě neste ptáci do nebes,
anebo stačí tam kde Nežárka.
A jestli za Nežárkou vzplane les,
blafne i ve mně tahle stodola, všechno dokola

5. Neste mě neste ptáci do nebes,
divokým kachnám hážu přes vrátka.
Skřivan ať zanechá mě blízko hvězd,
až straky odnesou má zrcátka, až štěkne pes.

Rf: Hou, hou, hou, kam zas všichni jdou?…
Tá tada da, ta tada da ta tata…
43

: Já s tebou žít nebudu

1. Emi 
Bylas' jak poslední hlt 
F# 
vína,

H7 
sladká a k ránu bolavá,
Emi 
 
Edim 
 
H7 
 

Emi 
za nehty výčitky a špí
F# 
na,

H7 
říkalas': dnešní noc je tvá.
Emi 
 
Edim 
 
H7 
 

R: G 
Co my dva z lásky vlastně 
H 
máme,

Ami 
hlubokou 
Edim 
šachtou padá zd
H7 
viž, já říkám „kiš-kiš",

Emi 
navrch má vždycky těžký 
F# 
kámen

H7 
a my jsme v koncích čím dál blíž,
Emi 
 
Edim 
 
H7 
 

[: Emi 
a me tu ha nadži vava 
Ami 
jaj dari 
Edim 
dari 
H7 
daj. :]

2. Zejtra tě potkám za svým stínem,
neznámí známí v tramvaji,
v cukrárně kávu s harlekýnem,
hořká a sladká splývají.
R: 
3. Bylas' jak poslední hlt vína,
zbývá jen účet zaplatit a jít,
za nehty výčitky a špína
a trapný průchod banalit.
R: Co my tři z lásky vlastně máme,
hlubokou šachtou padá zdviž, co čumíš, kiš-kiš,
navrch má vždycky těžký kámen
a my jsme v koncích čím dál blíž,
a me tu ha ….
R: [: [: Emi 
Navrch má vždycky těžký 
F# 
kámen

H7 
a my jsme v koncích čím dál 
Emi 
blíž
Edim 
 
H7 
 … :] :] 


Edim
44

: Kočky

capo: 2

Amaj7 Asus4 E 

1. Když kočky Amaj7 
řvou, tma sirkou 
Esus4 
připálí
E 
 

sladkobolný C#mi7 
karamel, voňavá 
F# 
neštěstí 

celou mě Hmi7 
rozkrájí, broušený 
Dmi7 
půlměsíc ..

Když ptáci Amaj7 
řvou, není to 
Esus4 
bolestí
E 
 

když holky Amaj7 
lžou, mrazí je 
F# 
v zápěstí 

cikánko Hmi7 
maličká, přičaruj 
Dmi7 
synečka 

když holky Amaj7 
lžou ..
Esus4 
 
E 
 


2. Už svatí Amaj7 
jdou v kulhavém 
Esus4 
příběhu
E 
 

sandály C#mi7 
dřou na paty 
F# 
vševědů 

a voda k Hmi7 
zábradlí tak moudře 
Dmi7 
promlouvá: 

hou-houpy-hAmaj7 
ou  
Esus4 
 
E 
 


R: Dmi7 
Pili jsme na zimu, líbali se na jaro,

Amaj7 
léto jsme milovali, na podzim spali, hej 

Dmi7 
Pili jsme na zimu, 
A#maj7 
líbali se na jaro 

Cmaj7 
léto jsme 
Hmaj7 
milovali  
A#maj7 
 


3. Když ptáci lžou, voňavá neštěstí 
připálený karamel, zamrazí v zápěstí 
v kulhavém příběhu, není to bolestí 
o hó …

R: Pili jsme na zimu, líbali se na jaro,
léto jsme milovali, na podzim spali, hej. 
Pili jsme na zimu, líbali se na jaro,
léto jsme milovali ..

Amaj7 Esus4 E 4 C#mi7 F# Hmi7 5 Dmi7 A#maj7 3 Cmaj7 Hmaj
45

: Lišaji

C 
 
G 
   
Ami 
   
Emi7 
   
Dmi 
   
G 
   
C 
   
G 
   
Ami 
   
Emi7 
   
Dmi 
   
G 
   
C 
 

1. C 
Kroužili 
G 
lišaji 
Ami 
při samém 
Emi7 
okraji 
Dmi 
při samém okraji ž
G 
ivota.

C 
Při samém 
G 
okraji 
Ami 
stíny dva 
Emi7 
lišají. 
Dmi 
Srdce jim tluče a 
G 
třepotá .

Emi 
Déšť 
E7 
bije do oken tma 
Ami 
něžně skřípe do skel

Dmi 
jak v spánku 
F 
hlubokém kdy 
Dmi 
kouzla tajou 
G 
voskem .

C 
Kroužili 
G 
lišaji 
Ami 
při samém 
Emi7 
okraji 
Dmi 
po kraji 
G 
bota nebo
C 
ta

Dmi 
Hou,  
Emi 
hou, 
Dmi 
hou a  
C 
hou s 
Ami 
písničkou 
F 
lišajov
G 
ou


2. C 
Kroužili 
G 
lišaji 
Ami 
při samém 
Emi7 
okraji 
Dmi 
při samém okraji 
G 
života.

C 
Při samém 
G 
okraji 
Am 
stíny dva 
Emi7 
lišají. 
Dmi 
Srdce jim tluče a 
G 
třepotá .

Emi 
Déšť bije 
E7 
do oken tma 
Ami 
něžně skřípe do skel

Dmi 
jak v spánku 
F 
hlubokém kdy 
Dmi 
kouzla tajou 
G 
voskem .

C 
Kéž zavedou 
G 
do ráje 
Ami 
lišaje, 
Emi7 
lišaje 
Dmi 
bude-liž "
G 
ó jé " sobo
C 
ta

Dmi 
Hou,  
Emi 
hou,  
Dmi 
hou a  
C 
hou s 
Ami 
písničkou 
F 
lišajov
G 
ou

C 
Kéž zavedou 
G 
do ráje 
Ami 
lišaje, 
Emi7 
lišaje 
Dmi 
bude-liž "ó
G 
  jé " sobo
C 
ta
46

: Marie

Marie Ami 
má se vracet 

ta, co tu bydlí 
Marie má se vracet 
tak postav Dmi 
židli 

Marie bílý racek 
Marie Ami 
má se vracet 

ty si tu H7 
dáváš dvacet 

tak abys E7 
vstal 

Marie má se vracet 
co by ses divil 

Marie má se vracet 
ta, cos ji mydlil 
Marie modrý ptáček 
Marie moudivláček 
S kufříkem od natáček 
ta cos ji štval 

Marie 
Ami 
hoď sem cihlu, má se vracet 

trá ra ta ta 
Marie má se vracet, píšou že lehce 
Marie má se vracet, že už tě nechce 
Ta co jí není dvacet, Marie má se vracet 
Ta cos jí dal pár facek a pak s ní spal 

Marie, hoď sem… 

Marie má se vracet, ta co tu bydlí 
Marie má se vracet, tak postav židli 
olej a těžký kola, vlak někam do Opola 
herbatka, jedna Cola, no tak se sbal 

Marie, hoď sem… 

Marie Dmi 
holubice 

Marie Ami 
létavice 

Marie H7 
blýskavice 

krasavice, E7 
ech - Rosice, Pardubice 

Marie má se vracet… jako 1.sloka 
Marie má se vracet… jako 2.sloka 
..moudivláček Tak postav Dmi 
židli 

E7 
sbal si fidli
Ami 
 
47

: Naruby

1. B 
A jsem zas 
Gmi/D# 
já, 
Gmi 
hluboko 
B 
nad věcí

Cmi 
A jsem zas 
F 
já, 
B 
palčivá v 
Gmi/D# 
záblescích
Gmi/D# 
 

Dívam se do tebe, lesklá a schýlená
Jsem trochu z ocele a trochu smířená
B 
A trochu 
Gmi7 
smíře
A7 
ná…


R: Dmi 
Zasej mě v kamení, 
Gmi 
sklidíš mě v rozpuku,

C 
Trhej mě z kořenů, 
F 
vezmu tě za ruku

Dmi 
Jsem tvoje nálada, 
Gmi 
jsem tvoje poslední

E 
půlnoční zahrada 
A 
v dlážděném poledni

Jsem drátek ze stříbra na noze holubí
Chytám tě za křídla, jsem celá naruby
Jsem rána bez hluku, lesklá a vzdálená
Beru tě za ruku … A F#mi/D F#mi A Hmi E A F#mi/D 
 


2. A jsem zas já, hluboko nad věcí
A jsem zas já, palčivá v záblescích
Dívam se do tebe, lesklá a schýlená
Jsem trochu z ocele a trochu smířená
A trochu smířená

R: Zasej mě v kamení…

3. A 
A jsem zas 
F#mi/D 
já 
F#mi 
hluboko 
A 
nad věcí

Hmi 
A jsem zas 
E 
já, 
A 
palčivá v 
F#mi/D 
záblescích
F#mi/D 
 

Hluboko nad věcí, lesklá a vzdálená
Dívám se do sebe, vidím tvá ramena
Vidím tvá ramena
48

: Sedávám na domovních schodech

C 
Sedáv
Edim 
ám na 
Dmi7 
domovních 
G7 
schodech

C 
Zpívá
Edim 
vám v 
Dmi7 
krásných cizích 
G7 
slovech

C 
kterým 
Edim 
jenom 
H7 
sama
B7 
 rozum
A7 
ím

Dmi7 
Z komínu 
G7 
stoupá 
C 
dým  
G 
 


Stíny jdou stíny nebem táhnou
stíny jdou do mých strun mi sáhnou
ke všem písním zapomenutým
z komínů stoupá dým

E 
Všechna hnízda šla už spát

je nutno myslet na návrat
Ami 
Večerní zvony 
Ami7 
znějí

D 
Zvolna nota za notou

D7 
kráčí svojí samotou

G 
jako černou 
G7 
závějí


Sedávám svou kytaru v klíně
Zpívávám pomalu a líně
neznámá blues hlasem zastřeným
Dmi7 
Z komínu s
G7 
toupá d
C 
ým  
Ami 
 

Dmi7 
z komínu s
G7 
toupá d
C 
ým  
Ami 
 

Dmi7 
z komínu s
G7 
toupá d
Cmaj7 
ým


Edim
49

: Taši delé

Přicházíš G 
z hor

ze Země G/f# 
sněhů

slunce, co G/f 
pálí do mra
E 

kde řeky se Ami 
rvou

o kámen z D/f# 
břehu

a duše G 
lítaj na 
Ami/a 
draku


Přicházíš z hor
ze Země sněhů
na střeše světa usínáš
já vím, každém tvor
zná soucit i něhu
jenže ty G 
dlouho se 
Ami 
neozýváš 
D7/f# 
 


/: Taši de Am7 

Slunce Sanghy a D7/f# 
Dharmy

taši deG 
lé :/ 
G/f# 
 

G G/f# Am7 D7/f#
Tu tu.

you come up from highs
from a land of snowcaps
And a sun that chisels through the clouds
Where rivers run quick and stumble on gemstones
And spirits fly with dragon wings
You come from up high
from a land of snowcaps
You doze on the rooftops of the sky
I know that all creatures know feeling and questions
I just haven't heard from you for so long

/: Taši delé shining sun of Sangha taši delé
Taši delé shining sun of Dharma tši delé :/
50

: Tisíc dnů mezi námi

Hmi 
   
Emi7 
   
Gmaj7 
   
Cmaj7 
   

1. Emi 
Ocelově 
Ami 
modrou masku 
Emi9 
máš

Hmi7 
pátý 
F#mi7 
týden se ti 
Emi7 
bráním

Emi 
den za dnem si 
Ami 
na nit navlé
Emi9 
káš

Hmi7 
korálky 
F#mi7 
s vůní našich 
Emi7 
dlaní

*: Světlo a tma - Hmi7 
tak  
F#mi7 
to  
Fmi7 
jsem 
Emi7 

zhasni a Hmi7 
dělej, co se dělat 
F#mi7 
může

světlo a tma - Hmi7 
tak  
F#mi7 
to  
Fmi7 
jsem 
Emi7 

jestli chceš Hmi 
nezůstane na mně ani 
F#mi7 
ků----
Emi7 
že

jestli chceš Hmi 
nezůstane na mně ani 
F#mi7 
ků----
Emi7 
že

jestli chceš Hmi 
nezůstane na mně ani 
Gmaj7 
ků----
Cmaj7 
že


Emi9
2. Telefonní seznam nových tváří
to je tvůj polštář pod mou hlavou
zatržená jména v kalendáři
pátý týden ve vzduchu plavou
*: Světlo a tma…
R: Emi 
Tisí
C 
c dn
D 
ů mezi 
Emi 
námi

jako C 
nekonečno 
D 
nevypa
Emi 

našel C 
jsem tě kdysi 
D 
ve stohu 
Emi 
slámy

ještě C 
dnes mi 
D 
za košili 
Emi 
padá
C 
  
D 
  
Emi 
 

R: Tisíckrát vlasy rozcuchaný
vlasy rozcuchaný jako křoví máš
sladká jak hrušky planý
v hlavě mám z tebe galimatyáš
R: Tisíckrát přešívaný
knoflíček u krku máš
a tvůj smích zvoní stejně jako hrany
v hlavě mám z tebe galimatyáš
v hlavě mám z tebe galimatyáš
v hlavě mám z tebe galimatCmaj7 
yáš
51