ŠÁN_2020 - II.turnus - extended

21. 11. 2024

: Čarodejnice z Amesbury

1. Zuzana Dmi 
byla dívka, C 
která žila v Dmi 
Amesbury, 
s jasnýma F 
očima a C 
řečmi pánům Dmi 
navzdory, 
souseF 
dé o ní C 
říkali, že Dmi 
temná kouzla Ami 
zná 
a Bb 
že se lidem Ami 
vyhýbá a s Bb 
ďáblem C 
pletky Dmi(G) 
má. 

2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil 
a pověrčivý lid se na pastora obrátil, 
že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí, 
a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví. 

3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali, 
a když ji vedli městem, všichni kolem volali: 
"Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš, 
teď na své cestě poslední do pekla poletíš!" 

4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění, 
ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění 
a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou, 
sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou. 

5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná, 
v noci se v černou kočku mění dívka líbezná, 
je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění, 
a všichni křičeli jako posedlí:"Na šibenici s ní!" 

6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy, 
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený: 
"Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít 
a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!" 

7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou 
a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou: 
"Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam, 
pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!" 

8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici 
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící, 
a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou, 
zemřela tiše samotná pod letní oblohou … 
1

: Ďáblovy námluvy

1. Svou Dmi 
krásnou C 
píšťalu ti Dmi 
dám, 
hraje Bb 
devět tónů na C 
devět stran, 
když Gmi 
půjdeš se mnou, Dmi 
lásko má 
a Bb 
když mě budeš C 
chtít. 

2. Jen nech si tu píšťaličku sám, 
hraj devět tónů na devět stran, 
já nejdu s tebou, lásko má, 
já Dmi 
nechci s C 
tebou Dmi 
jít. 

3. Já dám ti stuhy to vlasů, 
mají devět barev pro krásu, 
když půjdeš se mnou, lásko má, 
a když mě budeš chtít. 

4. Já nechci stuhy do vlasů, 
mají devět barev pro krásu, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

5. Dám krásné šaty z hedvábí, 
které devět krajek ozdobí, 
když půjdeš se mnou, lásko má 
a když mě budeš chtít. 

6. Já nechci šaty z hedvábí, 
které devět krajek ozdobí, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

7. Chceš devět černých perel mít 
a na svatbu se vystrojit? 
To všechno dám ti, lásko má, 
jen když mě budeš chtít. 
8. Já černé perly nechci mít, 
a na svatbu se vystrojit, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

9. Já truhlu plnou zlata mám, 
tu do vínku ti celou dám, 
když půjdeš se mnou, lásko má, 
a když mě budeš chtít. 

10. Tvá slova příjemně mi zní, 
tak připrav kočár svatební, 
já půjdu s tebou, lásko má, 
až kam jen budeš chtít. 

11. Tak ušli spolu devět mil, 
když nohu v kopyto proměnil 
a bledá dívka naříká, 
už nechci s tebou jít. 

12. Má milá, už tě nepustím, 
zpět duši tvou ti nevrátím, 
za trochu zlata, lásko má, 
teď navždy budeš má. 

13. A jak tmou klopýtali dál, 
vítr její smutnou píseň vál. 
Co Gmi 
dělat mám, já Dmi 
nešťastná 
ach Bb 
co jen dělat C 
mám? 
Co Gmi 
dělat mám, já Dmi 
nešťastná 
ach co jen C 
dělat Dmi 
mám? 
2

: Dva havrani

1. Když jsem se z Dmi 
pole vC 
raceDmi 
la, 
dva havrany jsem slC 
yšelDmi 
a, 
jak jeden drF 
uhého se ptC 
á: 
[: kdDmi 
o dneska večeřC 
i nám dDmi 
á? :] 

2. Ten první k druhému se otočil 
a černým křídlem cestu naznačil, 
krhavým zrakem k lesu hleděl 
[: a takto jemu odpověděl: :] 

3. "Za starým náspem, v trávě schoulený 
tam leží rytíř v boji raněný, 
a nikdo neví, že umírá, 
[: jen jeho kůň a jeho milá." :] 

4. "Jeho kůň dávno po lesích běhá 
a jeho milá už jiného má, 
už pro nás bude dosti místa, 
[: hostina naše už se chystá." :] 

5. "Na jeho bílé tváře usednem 
a jeho modré oči vyklovem, 
a až se masa nasytíme, 
[: z vlasů si hnízdo postavíme." :] 

B||---------------------------------------------------|
G||---------------------------------------------------|
D||--0----0----2----3----0----0----0---------------0--| --> 2X
A||-------------------------------------3-----3-------|

|-------------------------------1-------------------|
|----------------0----2----2---------2----2----0----|
|----3----3-----------------------------------------|
|---------------------------------------------------|

|----------------------------------------------------|
|---------------------------0------------------------|
|--0----0----2----3----3---------2----3----2----0----|
|----------------------------------------------------|

|-----------------------------------------------||
|---------------------------0-------------------||
|--0----0----2----3----3---------2----0----0----||
|-----------------------------------------------||
3

: Trampská

1. Dmi 
Mlhavým ránem bose jdou, kanady vržou na nohou
a dálka tolik vzdáleG 
ná je Dmi 
blízká,
město jsi nechal za zády, zajíci dělaj' rošády
a v křoví někdo tiše G 
Vlajku Dmi 
píská,
G 
najednou připadáš si ňák príma, svobodnej, a tak,
tak Dmi 
ňák, tak G 
ňák, ňák Dmi 
tak.

R: Pojď F 
dál, s náma se nenudíš, pojď dál, ráno se probudíš,
a vedle sebe máš o šišku Dmi 
víc,
pojď F 
dál, pod sebou pevnou zem, pojď dál, a číro s melounem,
a meky, miky, vrt, a dál už G 
nic, dál už Dmi 
nic.

2. Mlhavý ráno za tratí, u cesty roste kapratí,
sbalíš si deku, spacák, celtu, pytel,
a kdyby ňákej úředník začal ti říkat, co a jak,
sbalíš si deku, spacák, celtu, pytel,
důležitý je to, co jseš, odkud jsi přišel a kam jdeš,
co jseš, kam jdeš, co jseš.

R: 
4

: Bratři Ryvolové: Tereza

[[E:|--Amaj x02120--
B:|----------
G:|----------
D:|----------
A:|----------
E:|----------#. [: #. text to repeat [[Amaj C#mol 
]] :]
]]
5

: Zombie

1. Em 
Anot-her C 
head hangs lowly, G 
child is slowly, takD/F# 
en
Em 
And the violence, C 
caused such silence, G 
who are we miD/F# 
staken 

But you Em 
see, it's not me, it's not C 
my family 
In your G 
head, in your head they are fighD/F# 
ting 
With their Em 
tanks and their bombs and their C 
bombs and their guns 
In your G 
head, in your head they are cryD/F# 
ing 

Ref: [: In your Em 
head, in your C 
heead 
ZomG 
bie, Zombie, ZomD/F# 
bie-ie-ie-ie :]

*: Oh, Du du du du…

2. Another mother's breaking, heart's taking over 
When the violence, causes silence, we must be mistaken 

It's the same old thing since 1916
in your head, in your head, they'r still fighting.  
With their tanks and their bombs and their bombs and their guns 
In your head, in your head, they are dy-ing. 

Ref: In your head…

pozn: výše uvedené je velmi zjednodušené, ve skutečnosti se tam hrajou variace pro použité akordy

Cmaj7 G6 D6sus D/F#
6

: Ach bože z nebe

1. Dmi 
Ach bože z nebe já prosím tebe
Starého muže mám
[: Rač mě ho vzáti G 
mladého C 
dáti
Dmi 
Ať hříchu A 
nepáDmi 
chám :]

2. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já mu zahrát dám
[: Na staré hrnce hotové zvonce
Tak já mu zvonit dám :]

3. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já ho pochovám
[: Na starém došku zapřáhnu kočku
Tak já ho pochovám :]

4. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já plakat budu
[: Na jeho hrobě vyskočím sobě
Co je mi po tobě :]
7

: Mezi horami

1. [: Gmi 
Mezi horami lipka zelená :]
[: B 
Zabili Janka, F 
Janíčka, Gmi 
Janka miesto Gmi/F 
jeleGmi 
ňa :]

2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]
8

: Proměny

1. ♀ Ami 
Darmo sa ty trápíš G 
můj milý syC 
nečku nenosím ja tebe E7 
nenosím v srAmi 
déčku
A já tvoG 
ja C 
neG 
buC 
du Dmi 
ani jednu E7 
hodiAmi 
nu

2. ♂ Copak sobě myslíš má milá panenko vždyť ty si to moje rozmilé srdénko
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

3. ♀ A já sa udělám malú veverečků a uskočím tobě z dubu na jedličku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

4. ♂ A já chovám doma takú sekérečku ona mi podetne dúbek i jedličku
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

5. ♀ A já sa udělám tú malú rybičkú a já ti uplynu preč po Dunajíčku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

6. ♂ A já chovám doma takovú udičku co na ni ulovím kdejakú rybičku
A ty přece budeš má lebo mi tě Pán Bůh dá

Ami F C F C G 

7. ♀ A já sa udělám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

8. ♂ A já chovám doma starodávnú kušu co ona vystřelí všeckým vranám dušu
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

9. ♀ A já sa udělám hvezdičkú na nebi a já budu lidem svítiti na nebi
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

10. ♂ A sú u nás doma takoví hvězdáři co vypočítajú hvězdičky na nebi
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá
9

: Jméno ve skále

Je sychravý konec léta, rok 9 po Kristu. 
Početný římský vojenský sbor se přibližuje k místu zvanému Teutoburský les. 
Unavení legionáři se ukládají ke spánku a ač jsou vyčerpaní a prokřehlí, není důvod k obavám. 
Trestná výprava do srdce Germánie bude do určité míry jen rutinní záležitostí. 
Není na světě armády, která by zkušené a dokonale vycvičené legie dokázala porazit… 

C G Ami G C B Ami F G Ami 
 

C 
Ptáci G 
po nebi Ami 
táhnou. 
Slunce se G 
k obzoru C 
sklání. 
[: B 
Sedím a tesám Ami 
do kamene. 
F 
Posílám G 
bohům svýAmi 
 přání. :]
Dmi 
Kéž je ze mne centurion, 
A4 
kéž přijde řada na můj A3 
štít. 
F 
V lesích plných barbarA 
ů, jenž si Dmi 
nezaslouží žít. 

Ref: Ami 
Soumrak pomaEmi 
lu padá 
naFmaj7 
 šedivou GermáC 
nii,  
Fmaj7 
nepřátelskou C 
a zlou. 
Nevíš, G 
co bude zítra, 
nevíš, B 
co bylo dnes. 

V mlhách je cítit zrada 
a močál čeká na legii. 
Tak nevlídně nás vítá 
G 
Teutoburský les. C 
 

C G Ami G C B Ami F G Ami 
 

Dmi 
Z nápisu ve skále se budoucí dozví, A4 
kdo před věky tu A3 
stál. 
F 
Kdo tu navždy svoje A 
jméno vyteDmi 
sal. 
Pak jednou tiše vysloví, ten kdo zabloudí až sem, 
kostrbatá písmena psaná Římanem. 

Ref: 

V září roku 9 našeho letopočtu došlo v bažinách Teutoburského lesa (na území dnešního Německa) 
ke střetu tří elitních římských legií v počtu mezi 30 až 40 000 muži s germánskyým kmenem Cherusků, 
vedených náčelníkem Arminiem (Hermannem). 
Když se legionáři roztažení do nekonečného zástupu jen s velikými obtížemi prokousávali 
rozmoklým terénem a bažinami, z hloubi Teutoburského lesa na ně zaútočili 
germánští válečníci ze všech stran. 
Po třídenním masakru utrpěl neporazitelný Řím jednu z nejkatastrofálnějších porážek 
v historii a z početného kontingentu se podařilo zachránit jen pár šťastlivcům. 
10

: Tajemství

1. Emi 
Čekám Emi/D 
na tebEmi 
e. 
Emi/D 
Tolik Emi 
let Emi/D 
už tě G 
znám. 
Schody do nebe kloužou jak led. 
Ruku ti dám. 

Ref: 
Ami 
Tolik, tolikEmi 
 hvězd mAmi 
áš nadC 
 sebou. 
(A je) Ami 
tolik, tolik Emi 
cest, co tě k Hmi 
nim doEmi 
vedou. 

2. Jméno mé už znáš. 
Jsem tvůj stín i tvůj strach. 
Dál mě potkáváš, 
vyrůstám na slzách. 

Ref: 

3. Čekám za mlhou. 
Netušíš, co ti chci říct. 
Co se skrývá zatou tmou? 
Možná nic. A možná víc… 

Ref: 

Znáš svůj úděl. 
Máš jen chvíli. 
Záře sílí. 
11

: Touha

1. F 
Je to jak nic, to totiž naváží víc 
je to C 
něco jak dech, jak přání na křídlech 
je to Dmi 
nemožnej cíl, kterej si A 
vymyslil. 

2. Je to jak sen, co ráno rozpustil den 
nic není dost velkej cíl, aby ses nepokusil 
volej k nebi přání a všechno bude k mání. 

Ref: 
F 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. C 
 
Dmi 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. A 
 

3. Je to jak žár, pořádně velikej dar, 
je to jak letící drak, naprosto přesnej prak 
je to hukot moře, je to pramen v hoře. 

4. Touha je žít, zůstat a neodejít 
touha je padnout a vstát a rány nevnímat. 
Je to tlukot srdce, je to poklad v ruce. 

5. Je to jak třpyt, jako sluneční svit 
úžasná měsíční zář, je to jak boží tvář. 
Je to skrytá síla, je to zlatá žíla. 

6. Touha je zázrak, takže přej si co chceš, 
probouzej sílu, s ní už neklopýtneš, 
touha jsou čáry, v hloubi duše je máš 
touha je zázrak, kámo, zázrak, 
vždyť už to znáš. 

7. Touha je krám, kde mají všachno a hned, 
vlak je tam k mání i ten pitomej svět. 
Touha je brána, ke všemu o čem si snil. 
Touha je cesta i cíl. 

Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
Touha je zázrak, kámo, zázrak.
12

: Vltava

Ami 
Ve vratký bárce mě unáší proud. 
Sám A2 
sebe se ptám, kam sem vlastně chtěl plout. 
Dmi 
Zvolna se Ami 
stmívá. 

-A- 
Hluboká voda mi odpověď nedá, 
pořád se ztrácím a pořád hledám. 
Měl bych se líp dívat. 

-B- 
E 
Proud už sílí, peřej se blíží. 
Nechci snít, i když oči se mi klíží. 
Dmi 
Všechno chci vidět tak jasně, jako by byl F 
den. 
Když se Dmi 
otočím, jsem úplně v šoku. 
Z vlastní Ami 
hlavy plný vzteku a lacinýho moku. 
E4 
Vizionářem a sám sobě lhářem jsem E3 
utopil svůj Ami 
sen. 

-A- 
Smutný pohled do davu na břehu. 
Naše čest se v bizardním příběhu 
zoufale zmítá. 

-A- 
Šašci se ve vilách opíjí mocí. 
A já se ptám, jestli po týhle noci 
může ještě svítat? 
-B- 
Růže do uší, hluší lidé netuší, 
že dávno hmota zvítězila nad duší. 
Příští stanice je peklo, i když slíbený byl ráj. 
Prachy jsou pravda, obsah je forma 
a drzá lež je propříště norma. 
Do mozku vrtá skutečnost krutá, že padl stín na můj kraj. 

-C- 
Ami 
Zavři oči a Dmi 
poslouchej. C 
Na chvíli tu budu G 
s tebou. 

-A- 
Peníze, peníze hýbou světem. 
Přidej se a pak kulometem 
smíš určovat právo. 

-A- 
Musíš si vybrat tu správnou stranu. 
Souhlasit a jít, nebo dostaneš ránu. 
Nechtěj myslet hlavou. 

-B- 
Můžeme si dopřát výdobytky doby 
a do půllitru syčíme slova plná zloby. 
Jedovatý plivanec se stává důkazem. 
Ten má tohle a ten má ještě víc! 
A já to chci taky! se řve z plných plic. 
Co nás čeká? Kam nás donese řeka? 
Kam kráčí naše zem? 

-C- 
Neboj se, už tě nechci trápit. Možná to tak bude lepší. 
13

: Lásko


Ami 
Lásko tvý tělo chutC 
ná G 
jak červený víno kyseAmi 
lý
Vem k sobě spát vojáka a co když ho ráno vodstřelí
Ve hvězdách psáno
Byla bys smutná sama v posteli
Se pak těžko polyká …
14

: Malování

@105bpm

intro kytaraDmi 

intro housle

1. Dmi 
Nesnaž se, znáš se, B 
řekni mi C 
co je jiDmi 
ný, 
jak v kleci máš se B C 
 pro nevinný 
Dmi 
noci dlouhý B 
jsou plný C 
touhy a Dmi 
lásky nás dvouB 
 

2. C 
Všechno hezký Dmi 
za sebou mám, 
B 
můžu si C 
za to Dmi 
sám, 
B 
v hlavě C 
hlavolam, 
Dmi 
jen táta a máma B 
jsou s C 
náma, 
Dmi 
napořád s náma 
R: B 
To C 
je to tvoje Dmi 
malování B 
vzdušnejch C 
zámků,
Dmi 
malování po B 
zdech holejma C 
rukama tě Dmi 
nezachrání, 
už B 
máš na kaC 
hánku, Dmi 
nezachrání, už jseš B 
na záC 
dech, 
je to Dmi 
za náma, ty čteš B 
poslední C 
stránku, 
Dmi 
za náma, B 
na C 
zádech, 
Dmi 
za náma, už B 
máš na kaC 
hánku, 
MeziDmi 
 náma, B 
mi taky Gmi 
došel Ami 
dech.

mezihra housle

R: 

3. Dmi 
Znáš se, B 
řekni mi C 
co je jiDmi 
ný, 
jak v kleci máš se, B C 
 pro nevinDmi 
ný 
noci dlouhý B 
jsou plný C 
touhy a Dmi 
lásky nás tří.
15

: Rozárka

1. Ami 
Nikdy neF 
řikej, že víš jak mi Emi 
je
s prázdnym Ami 
žaludkem, v žilách
víc Dmi 
vína než Emi 
krve. Ami 
Píšu tvůj F 
osud,
G 
propustku Ami 
do pekel, pálim ti Dmi 
cejch
a v rukou mám Emi 
kosu,
rozárAmi 
ko!

2. Řikej že víš jak mi je…
Ami 
 Emi 
 Ami 
 Emi 
 

3. Ami 
Tisíckrát F 
v noci budí ze Emi 
spaní
zlej Ami 
pocit že sklání se Dmi 
někdo nad Emi 
tebou.
Ami 
Pijem na zdraF 
vý G 
i na ty Ami 
bolavý
z nás, Dmi 
dostal je čas, maj to Emi 
za sebou,
rozárAmi 
ko! 

4. V noci, budí ze spaní zlej pocit…

Outro: [: Ami 
pijem na zdraF 
vý G 
i na ty Ami 
bolavý
z Emi 
nás, rozárAmi 
ko!… :]
16

: Ještě jedno kafe

1. Máš Emi 
sladkej dech a oči, kterým D 
patří svatozář,
a C 
vlasy máš jak hedvábí, když je H7 
vhodíš na polštář,
ale Emi 
já se o tvou lásku ani D 
vděčnost neprosím,
ty C 
děkuješ jen hvězdám a jseš H7 
věrná jenom jim.

R: C 
Ještě jedno kafe bych si H7 
dal,
C 
ještě jedno kafe, kruciH7 
nál, než pojedu Emi 
dál. D 
 C 
 H7 
 

2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,
a taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,
a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,
jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…
17

: Zafúkané

1. Ami 
Větr sněh Asus2 
zanésl Ami 
z hor do poAsus2 
lí, 
Ami 
já idu C 
přes kopce, G 
přes údoAmi 
lí, 
C 
idu k tvej G 
dědině zatúlaC 
nej, 
F 
cestičky C 
sněhem sú E 
zafúkaAmi 
né.

Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: Ami 
ZafúkaC 
né, G 
zafúkaC 
né, 
F 
kolem mňa C 
všecko je Dmi 
zafúkaE 
né.
Ami 
ZafúkaC 
né, G 
zafúkaC 
né,
F 
kolem mňa Dmi 
všecko je E 
zafúkaAmi 
né. 

Emi D G H7 Emi D G Emi 

2. Už vašu chalupu z dálky vidím, 
srdce sa ozvalo, bit ho slyším, 
snáď enom pár kroků mi zostává, 
a budu u tvého okénka stát. 

Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: [: Ale zafúkané, zafúkané, 
okénko k tobě je zafúkané. :] 

Emi D G H7 Emi D G Emi 

3. Od tvého okna sa smutný vracám, 
v závějoch zpátky dom cestu hledám, 
spadl sněh na srdce zatúlané, 
aj na mé stopy - sú zafúkané. 

Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: [: Zafúkané, zafúkané, 
mé stopy k tobě sú zafúkané. :] 

Emi D G H7 Emi D G Emi 
18

: Drobná paralela

1. Ta C 
stará dobráG 
 hra je D 
okoukaná.
C 
Nediv se bráchoG 
, kdekdo ji D 
zná.
PřeC 
staň se ptátG 
, bylo nebylo D 
líp.
VčeC 
ra je včeraG 
, bohužel bohuD 
dík.

R: C 
Nic není jako G 
dřív, D 
nic není jak Emi 
bejvávalo.
Nic není jako dřív, to se nám to mívávalo.
Nic není jako dřív, ačkoliv máš všechno, co si vždycky chtěla
Nic není jako dřív, ačkoliv drobná paralela by tu byla.

2. Snad nevěří na tajný znamení.
Všechno to harampádí - balábile - mámení.
Vážení platící, jak všeobecně ví se,
včera i dneska, stále ta samá píseň.

R: Nic není jako dřív…

*: PrC 
omlouvám k vám G 
ústy múzy,
vzD 
ývám tón a D/E 
lehkou chůzi,
vzC 
ývám zítřek G 
nenadálý,
odD 
plouvám a D/E 
mizím…

R: Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo.
Nic není jako dřív, jó, to se nám to dlouze kouřívalo.
Bohužel bohudík je s námi, ta nenahmatatelná intimita těla.
Nic není jako dřív, jen fámy, bla-bla-bla-bla etc…

Outro: Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo,
bohužel bohudík, co myslíš ségra, je to hodně nebo málo?
19

: Aranka umí hula hop

1. Hmi 
Barevnej šátek do vlaG 
sů a F# 
jedem
Hmi 
na křídlech černejch PegaG 
sů se F# 
svezem
Hmi 
tohle je vůbec dobrej G 
kraj
kde ti všechno Hmi 
daj a nejjemější z A 
vín tu Hmi 
znaj

2. Ulicí proběh žlutej pes a volá
rej čarodějnic ještě dnes hej hola
na hlavu černej klobouk dej
v tom stavu nejsi zlej a oči kryje stín

R: D 
Aranka umí "hula G 
hop" D 
ty dy ty ty
až pánbůh tiše úpí G 
stop D 
ty dy ty ty
občas se ve tmě blejskne C 
nůž
i ty ho pilně Hmi 
bruš a srdce otvíA 
rej co s Hmi 
tím

3. Potáhnem na španělskou zem - kde leží?
tam všechno víno vypijem - jsme svěží
prej je tam vůbec dobrej kraj
kde ti všechno daj a ženský divoký

R: Aranka umí "hula hop" ty dy ty ty
až pánbůh tiše úpí stop ty dy ty ty
Aranka zpívá svoje blues ty dy ty ty
a nutí cizí koně v klus ty dy ty ty
občas se ve tmě blejskne nůž
i ty ho pilně bruš a dobře vybírej kam s ním, A 
hej kam s D 
ním
20

: To samo

Intro: E C/E G C E C/E G C 

1. Ta E 
kopírka už byla rozbitá, C 
když jsem do ní lehal G C 
 
Ta A 
postel už hořela, C 
 když jsem v ní kopíE 
roval G E 
 

E 
Kaviár z lednice sám C 
vysubliE 
movalG C 
 
A 
Počítač se sám C 
od sebe zase zaviE 
rovalG A E 
 

To C 
porno byl Ami 
spam, D 
já nic nestaHmi 
hoval 
E 
Klíče se ztratily a G 
diář schoE 
val 
C 
Ten požár Ami 
bytu, D 
asi špatnej Hmi 
drát E 
 
Já nic, přece, C 
nebudu E 
lhát 

R: Já Ami 
ne, to samo, C 
ono se to samo 
Já E 
ne, to samo G 
ono se to D 
udělalo 
Ami 
Ne, to samo, C 
ono se to samo, já E 
ne 
*: E C / E G C E C / E G C 

2. Já to neukrad, já to našel a taky mi to dali 
Chtěl jsem to vrátit, jenže jsme se nepotkali 

Já to neztratil, fakt ne! Ukradli mi tašku 
A za tu flešku, kdes měl všecko, koupim ti flašku 

Já to nezlomil, bylo to nalomený. Já to 
neroztrh, bylo to natržený 
já jen se bránil, já nechtěl se prát 
já nic, přece nebudu lhát 
R: Já ne, to samo, ono se to samo …
já ne já ne já ne já 

3. Nezloustnul, měl jsem zranění a kila šla nahoru 
Musel jsem jít učit, i když byl jsem dobrej v oboru 

Chtěl jsem cestovat a odejít z domu, 
ale neumím anglicky, nevedli mě k tomu 
Za to, že jsem chudej, může tenhle stát  
Já nic, přece nebudu lhát 

I: Ami 
Víš, já jsem C 
neměl nikdy štěstí. E 
Nevím, G 
proč zrovna jáD 
ááá 
Může za to moje dětství. Není to vina máááá (proč zrovna já) 
Má žena, ta mi nerozumí, trpím její vinou (proč zrovna já) 
Ami 
Ale teď jsi tu ty C 
a mezi námi je E 
chemie, nemám možnost jinou … A 
 

II: Ami 
Teď samo C 
moje tělo vstalo
E 
a na tebe G 
zareagoD 
valo,
Ami 
když sami C 
teď spolu jsme tu,
E 
pojď se mnou do kabinetu 

R: Já ne, to samo, ono se to samo …

Ami 
Chemie, C 
když je tu,
E 
pojď se mnou G 
do kabiD 
ne-tu 
Ami 
chemie, C 
když je tu,
E 
pojď se mnou G 
do D 
kabinetu
21

: Darmoděj

1. ŠAmi 
el včera městem mEmi 
už a šel po hlavní třAmi 
ídě,Emi 
 
šAmi 
el včera městem mEmi 
už a já ho z okna vAmi 
idělEmi 
,
nC 
a flétnu chorál hrG 
ál, znělo to jako zvAmi 
on
a byl v tom všechen žEmi 
al, ten krásný dlouhý tF 
ón
a já jsem náhle vF#dim 
ěděl: ano, to je E7 
on, to je Ami 
on.

2. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili,
v odpadcích z popelnic krysy se honily
a v teplých postelích lásky i nelásky
tiše se vrtěly rodinné obrázky
a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky.

R: NAmi 
a na naEmi 
 ..CGAmiFF#dimE7 - 2x 
 
3. Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát,
měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad
a on se otočil, a oči plné vran,
a jizvy u očí, celý byl pobodán
a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán.

4. Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel,
a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche,
stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě,
jak moje svědomí, když zvrací v záchodě,
a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj.

R: Můj Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem,
když prodává po domech jehly se slovníkem.¨

5. Šel včera městem muž, podomní obchodník,
šel, ale nejde už, krev skápla na chodník,
já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon
a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón
a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on.

R: Váš Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
váš Darmoděj, krásné zlo, jed mám pod jazykem,
když prodávám po domech jehly se slovníkem.
22

: Děvenka Štěstí a mládenec Žal

1. DAmi 
ěvenka Štěstí a mlDmi 
ádenec Žal
spE 
í v jedné posteli, kterAmi 
ou jim vítr stlal.
V plátěných hazuchách se tDmi 
ulí ve spánku,
z jE 
ednoho talíře snídAmi 
ají pohanku.
Ona má bDmi 
ílý šlojG 
íř, on chodí v čC 
erné kutnAmi 
ě,
milenci pDmi 
od obojG 
í, jak veselC 
e, tak smutně.
V dřAmi 
evěné kořence sDmi 
emínka po bodláčAmi 
í,
děvenka s mlDmi 
ádencem, dvE 
a věční rAmi 
ozsévači.
2. Dostal jsem včera poštou obálku,
v ní Čínská modlitba štěstí.
Někdo mi tímto přeje na dálku
suché a velmi rovné cesty.
Mám to jen opsat desetkrát a poslat smutným lidem,
řetěz se nesmí zpřetrhat a štěstí samo příjde.
Vložil jsem do stroje papíry s kopíráky,
že komu smutno je, ať pozná radost taky.
3. Děvenka Štěstí a mládenec Žal
stáli mi za zády a četli, co jsem psal.
Smáli se: hlupáček, svatá prostota,
jako by ještě neznal cesty života.
Potom se líbali, bylo to vážně k vzteku,
ohledy nebrali, vlezli pod jednu deku.
A ona vzdychala, on šeptal polohlasem,
páska mi dopsala a pak přetrhla se.
4. Děvenka Štěstí a mládenec Žal
spí v jedné posteli, kterou jim vítr stlal.
V plátěných hazuchách se tulí ve spánku,
z jednoho talíře snídají pohanku.
Ženich a nevěsta, my jejich svatebčané
na cestách necestách, čekáme, co se stane.
Pod síní svatební tančíme dole v sále,
ze sině hudební zní dlouhé pastorále.
#
23

: Divoké koně

1. [: Ami 
Já viděl Dmi 
divoké Ami 
koně, C 
běželi Dmi 
soumraAmi 
kem, :]
vzDmi 
duch Ami 
těžký Dmi 
byl a divně Ami 
voněl Fdim 
tabákF 
em,
vzDmi 
duch Ami 
těžký Dmi 
byl a divně Ami 
voněl E7 
tabáAmi 
kem.

2. /: Běželi, běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a hor, :/
/: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor? :/

3. /: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost, :/
/: naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :/

4. /: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera, :/
/: milování je divoká píseň večera. :/

5. /: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, :/
/: král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků. :/

6. /: Chtěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet na návrat, :/
/: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :/

Já viděl divoké koně …

Fdim
24

: Dokud se zpívá

1. Z C 
Těšína Emi 
vyjíždí Dmi7 
vlaky co F 
čtvrthodiC 
nu,Emi Dmi7 G7 
 
C 
včera jsem Emi 
nespal a Dmi7 
ani dnes F 
nespočiC 
nu,Emi Dmi7 G 
 
F 
svatý MedG 
ard, můj patrC 
on, ťuká si naAmi 
 čelo,G 
 
ale F 
dokud se G 
zpívá, F 
ještě se G 
neumřeC 
lo, hóhEmi 
ó.Dmi7 G7 
 

2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
25

: Hlídač krav

1. KdC 
yž jsem byl malý, říkali mi naši:
"Dobře se uč a jez chytrou kaši,
F 
až jednou vyrosteš, bG7 
udeš doktorem prC 
áv.
Takový doktor sedí pěkně v suchu,
bere velký peníze a škrábe se v uchu,"
jF 
á jim ale na to řek': "ChcG7 
i být hlídačem krC 
av."

R: Já chci mC 
ít čapku s bambulí nahoře,
jíst kaštany a mýt se v lavoře,
F 
od rána po celý dG7 
en zpívat si jC 
en,
G7 
zpívat si: C 
pam pam pamF G7 C 
…

2. K vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.
Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,
každý na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.
R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.
S nohama křížem a s rukama za hlavou
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
26

: Jacek

1. NG 
a druhém břehu řeky D 
Olše žije Jacek,
mC 
ám k němu stejně blízko, jG 
ak on ke mně,
máváme na sebe z říční navigace,
dva spojenci a dvě spřátelené země.
Jak malí kluci hážem z břehů žabky,
kdo vyhraje, má z protějšího srandu.
Hlavama kroutí česko-polské babky,
děláme prostě vlastní propagandu.

2. Na mostě přátelství se tvoří dlouhé fronty
všelikých věcí za všelikou cenu.
Já mám však na to velmi úzké horizonty
a Jacek velmi nenáročnou ženu.
Týden co týden z říční navigace
máváme na sebe: "Chlapče, hlavu vzhůru!"
Jak je to krásné, moci vykašlat se
na celní předpisy a na cenzuru, na na …

3. Z Piastovské věže na nás mává kníže Měšek
a směje se, až třepe se mu brada.
Ve zprávách večer běží horký dnešek,
aspoň se máme s Jackem o co hádat.
On tvrdí svoje, já zas tvrdím svoje
a domluvit se někdy bývá marno.
Tak spolu vedem pohraniční boje
a v praxi demonstrujem Solidarnosc, na na …

4. Na druhém břehu řeky Olzy žije Jacek,
mám k němu stejně blízko, jak on ke mně,
máváme na sebe z říční navigace,
dva spojenci a dvě spřátelené země.
[: A voda plyne, plyne, plyne dlouhé věky,
řeka se kroutí jako modrá šňůrka
a my dva hážem kachnám vprostřed řeky
krajíčky chleba o dvou stejných kůrkách. :]

Na na na …
27

: Ještě mi scházíš

1. JAmi 
eště se mi o tobě zdAmi/G 
á, ještě mi nejsi lhF 
ostejná,
jAmi 
eště mě budí v noci tAmi/G 
akový zvláštní pF 
ocit,
jDmi 
eště si zouvám boty, F 
abych snad neušpinil
nD#dim 
áš nový běhoun v sE 
íni.
R: Ještě mi schAmi 
ázíš, ještě jsem nG 
epřivykl,
že nepřichC 
ázíšC/H 
, že nepřijdAmi 
eš,
že zvonek nF 
ezazvoní, dveře se nE 
eotevřou,
že prostě jAmi 
inde s jG 
iným jsC 
eš,
jE 
eště mi schF 
ázíš, jE 
eště stále mi schAmi 
ázíšAmi/G 
.F 
 Ami 
 Ami/G 
 F 
 
2. Ještě je na zrcadle dech, mlhavá stopa po tvých rtech
a v každém koutě jako čert kulhavý skřítek Adalbert,
ještě tě piju v kávě a snídám v bílé vece,
ještě jsi ve všech věcech.
R: 
28

: Kdo na moje místo

Text: Petr Bezruč
R: Ami 
Tak málo mám E 
krve, tak G 
málo mám Ami 
krve,
tak C 
málo mám Dmi 
krve a E 
ještě mi teče z Ami 
úst.

1. Až bude Dmi 
růst nade mnou tAmi 
ráva, až budu hDmi 
nítAmi 
,
kdo Dmi 
na moje Ami 
místo, kdo zdDmi 
vihne můj E 
štít?

R: Tak málo mám krve…

*: V Ami 
dým zahaC 
len vítkovsG 
kých pecí jsem sAmi 
tál,
noc zřela mi zC 
 očí, pG 
lam z nozdry mi Ami 
vál,
nech svítilo sC 
lunce, nech večer se G 
šeřil,
já semknutou Ami 
brvou ty vrahy jsem měřil:
ty bohaté C 
židy, ty grofy ze šG 
lachty,
já - škaredý Ami 
horník, jak vyskočil z E 
šachty.

R: Tak málo mám krve…

2. = 1.

*: Kdo zdvihne můj štít, kdo zdvihne můj štít,
kdo zdvihne můj štít, kdo zdvihne můj štít?
29

: Krajina po bitvě

1. MDmi 
íříme na sebe, míříme já a ty,
ticho je kolem, jen pes štěká za vratF 
y,
nAmi 
a louce leží mrtví mDmi 
otýli,
pBb 
adá déšť dC 
o esšA7 
álků,
jsmGmi 
e poslední dva, kteří přDmi 
ežili
tA7 
uhletu dlouhou vDmi 
álku, hAmi7 
m.DmiAmi 
 
2. Míříme na sebe, míříme já a ty,
v uších nám ještě zní vybuchlé granáty
a smrtka s kosou dělá resumé,
prochází se v bílé róbě,
no a my dva teď tady ležíme
v zákopech proti sobě, ho hó hó.
3. Míříme na sebe, míříme já a ty,
oba jsme utekli hrobníkům z lopaty,
ve stovkách velikánských útoků
štěstí nám oběma přálo,
a teď nás dělí jenom sto kroků
a je to moc, či málo?
4. Myslíme na sebe, myslíme já a ty,
co včera platilo, dneska už neplatí,
však ještě hrůza visí nad krajem,
těžké je mít se rádi,
když jsme si postříleli navzájem
své nejlepší kamarády, ho hó hó.
5. Nevíme o sobě, nevíme vůbec nic,
vzdych krví prosycen dýcháme z plných plic,
pach smrti pod kůží je zarytý,
končí se dějství prvé,
ještě nám tady zbývá k prolití
dvakrát šest litrů krve, ho hó hó.
6. Míříme na sebe, míříme já a ty,
ospalí, žízniví, hladoví, vousatí,
nebe se šeří, už se blíží noc,
oči jsou těžké jako kámen,
ach, koho žádat o radu a o pomoc,
když oba usínáme, hm.
7. A tak míříme na sebe, míříme já a ty,
padají hvězdy, obzor je hvězdnatý,
pod jedním nebem oba ležíme,
hřejivá je náruč matky Země,
/: a jak tak spíme, oba ve snu kráčíme:
já k tobě, a ty ke mně … :/
30

: Mikymauz

1. RAmi 
áno mě probouzí tmG 
a, sahám si nC 
a zápěstF 
í,
zda-li to jE 
eště tluče, zdF 
a-li mám jE 
eště štěstí,
nebo je po mně a já mám voskované boty,
ráno co ráno stejné probuzení do nicoty.
2. Není co, není jak, není proč, není kam,
není s kým, není o čem, každý je v době sám,
vyzáblý Don Quijote sedlá svou Rosinantu
a Bůh je slepý řidič sedící u volantu.
R: ZE 
apínám tF 
elefon - zDmi 
áznamník cE 
izích citů,
špatné zprávy chF 
odí jako pDmi 
olicie zE 
a úsvitu,
jsDmi 
em napůl bdělý a nG 
apůl ještě v noční pauze,
mC 
ěl bych se smát, ale mE 
ám úsměv Mikymauze,
rAmi 
ána G 
bych zrF 
ušE 
il.
3. Dobrý muž v rádiu pouští Čikoreu,
opravdu veselo je, asi jako v mauzoleu,
ve frontě na mumii mám kruhy pod očima,
růžový rozbřesk fakt už mě nedojímá.
4. Povídáš něco o tom, co bychom dělat měli,
pomalu vychládají naše důlky na posteli,
všechno se halí v šeru, čí to bylo vinou,
že dřevorubec máchl mezi nás širočinou.
R: Postele rozdělené na dva suverénní státy,
ozdoby na tapetách jsou jak pohraniční dráty,
ve spánku nepřijde to, spánek je sladká mdloba,
že byla ve mně láska, je jenom pustá zloba,
dráty bych zrušil.
5. Prokletá hodina, ta minuta, ta krátká chvíle,
kdy věci nejsou černé, ale nejsou ani bílé,
kdy není tma, ale ještě ani vidno není,
bdění je bolest bez slastného umrtvení.
6. Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle,
usnout a nevzbudit se, nemuset na nic myslet,
opřený o kolena poslouchám tvoje slzy,
na život je už pozdě a na smrt ještě brzy.
R: Co bylo kdysi včera, je, jako nebylo by,
káva je vypita a není žádná do zásoby,
věci, co nechceš, ať se stanou, ty se stejně stanou,
a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou,
máslo bych zrušil.
7. Povídáš o naději a slova se ti pletou,
jak špionážní družice letící nad planetou,
svlíknout se z pyžama, to by šlo ještě lehce,
dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce.
8. Z plakátu na záchodě prasátko vypasené
kyne mi, zatímco se kolem voda dolů žene,
všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku,
jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků.
R: Sahám si na zápěstí a venku už je zítra,
hodiny odbíjejí signály Dobrého jitra,
jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze,
měl bych se smát, ale mám úsměv Mikymauze,
lásku bych zrušil.
9. /: Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí,
zda-li to ještě tluče, zda-li mám ještě štěstí :/ 3X
31

: Mladičká básnířka

1. G 
Mladičká básnířka s Hmi 
korálky nad kotEm 
níkyD 
 
G 
bouchala na dvířka Hmi 
paláce poeEm 
tiky.D 
 
S někým se G 
vyspala, nikomu Hmi 
nedala, láska jako Em 
hobby,
Cm 
pak o tom napsala D 
blues na čtyři G 
doby, ho ho Hmi 
hó.Em D 
 

2. Své srdce skloňovala podle vzoru Ferlinghetti,
ve vzduchu nechávala viset vždy jen půlku věty.
Plná tragiky, plná mystiky, plná spleenu,
pak jí to otiskli v jednom magazínu, ho ho hó.

3. Bývala viděna v malém baru u rozhlasu,
od sebe kolena a cizí ruka kolem pasu.
Trochu se napila, trochu se opil na účet redaktora
a týden nato byla hvězdou Mikrofóra, ho ho hó.

4. Pod paží nosila rozepsané rukopisy,
ráno se budila vedle záchodové mísy.
Životem potřísněná, můzou políbená, plná zázraků
a pak ji vyhodili z gymplu a hned nato i z baráku, ho ho hó.

5. Ve třetím měsíci dostala chuť na jahody,
ale básníci-tatíci nepomýšlej' na rozvody.
Cítila u srdce, jak po ní přešla železná bota,
tak o tom napsala sonet, a ten byl ze života.

Outro: G 
Ach, mladé básnířky …Hmi Em D 
 
Vy mladé básnířky …
Jó, mladé básnířky …
32

: Osmá barva duhy

1. ChlAmi 
adná jsou dDmi 
ubnová rAmi 
ána,Dmi 
 
zAmi 
e slunce je vDmi 
idět jenom kC 
ousE7 
ek,
vAmi 
e flašce Dmi 
od CinzAmi 
anaDmi 
 
Ami 
úhoři, G 
úhoři třAmi 
ou se.
R: VšDmi 
ichni moji znAmi 
ámí teď spF 
í, spDmi 
í, spE7 
í doma s manželkami,
zDmi 
ůstali jsme sAmi 
ami - jE7 
á a jAmi 
á.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
čDmi 
erná je barva, kterou mE7 
ám teď nejradAmi 
ěji,
jó, je to bída, je to bída, hledal jsem ostrov jménem Atlantida
Dmi 
a našel vody, vody, vE7 
ody, vody, vody habadAmi 
ěj.
2. Kdyby měl někdo z vás zájem,
uděláme velikánský mejdan,
projdeme tam a zpět rájem
a svatý Petr bude náš strejda.
R: .3.
Pod okny řve někdo: kémo,
každý správný folkáč nosí vousy,
já umím jen písničky v E moll
a prsty jsem si až do masa zbrousil, protože:
R: Všichni moji známí teď spí, spí, spí doma s manželkami,
zůstali jsme sami - já a vy.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
černá je barva, kterou mám teď nejraději,
jó, je to bída, je to bída, hledáme ostrov jménem Atlantida
a nacházíme vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody habaděj.
33

: Petěrburg

1. KdAmi 
yž se snáší noc na střechy Petěrburgu, pF 
adá nE 
a mě žAmi 
al,
zatoulaný pes nevzal si ani kůrku chlF 
eba, kterou jsE 
em mu dAmi 
al.
R: /: LC 
ásku moji knDmi 
íže IgE 
or si bere,
nF 
ad sklenkou vD#dim 
odky hrH7 
aju si s rE 
evolverem,
hAmi 
avran usedá na střechy Petěrburgu, čF 
ert abE 
y to sprAmi 
al.
2. Nad obzorem letí ptáci slepí v záři červánků,
moje duše, široširá stepi, máš na kahánku.
R: /: Mému žalu na světě není rovno,
vy jste tím vinna, Naděždo Ivanovno,
vy jste tím vinna, až mě zítra najdou s dírou ve spánku. :/
34

: Píseň o kometě

1. Ami 
Spatřil jsem kometu, oblohou letěla,
chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela,
Dmi 
zmizela jako laň G7 
u lesa v remízku,
v C 
očích mi zbylo jen E7 
pár žlutých penízků.

2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem,
až příště přiletí, my už tu nebudem,
my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá,
spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat.

R: Ami 
O vodě, o trávě, Dmi 
o lese,
G7 
o smrti, se kterou smířit C 
nejde se,
Ami 
o lásce, o zradě, Dmi 
o světěE7 
 
E 
a o všech lidech, co E7 
kdy žili na téhle Ami 
planetě.

3. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny,
pan Kepler rozepsal nebeské zákony,
hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech
tajemství, která teď neseme na bedrech.

4. Velká a odvěká tajemství přírody,
že jenom z člověka člověk se narodí,
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
a krev našich nadějí vesmírem putuje.

R: Na na na …
5. Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf
zpod rukou umělce, který už nežije,
šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat,
marnost mne vysvlékla celého donaha.

6. Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru,
až příště přiletí, ach, pýcho marnivá,
já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá.

R: O vodě, o trávě, o lese,
o smrti, se kterou smířit nejde se,
o lásce, o zradě, o světě,
bude to písnička o nás a kometě …
35

: Pochod Marodů

1. Dmi 
Krabička cigaret a F 
do kafe C 
rum, B 
rum, Dmi 
rum, 
dvě vodky a fernet a teď, F 
doktore, C 
čum, B 
čum, Dmi 
čum, 
chraGmi 
pot v hrudB 
ním koDmi 
ši, no Gmi 
to je B 
zážiA 
tek, 
Dmi 
my jsme kámoši řidiF 
čů saniC 
tek, -B 
tek, -Dmi 
tek. 

2. Měli jsme ledviny, ale už jsou nadranc, -dranc, -dranc, 
i tělní dutiny už ztratily glanc, glanc, glanc, 
u srdce divný zvuk, co je to, nemám šajn, 
je to vlastně fuk, žijem fajn, žijem fajn, fajn, fajn. 

R: Dmi 
Cirhóza, F 
trombóza, C 
dávivý F 
kašel, 
Gmi 
tuberkuDmi 
lóza - A 
jó, to je Dmi 
naše! 
neuróza, F 
skleróza, C 
ohnutá F 
záda, 
Gmi 
paradenDmi 
tóza, no A 
to je paDmi 
ráda! 
Jsme Gmi 
slabí na těDmi 
le, ale C 
silní na duF 
chu, 
Gmi 
žijem veseDmi 
le, A 
juchuchuchuDmi 
chu! 

3. Už kolem nás chodí pepka mrtvice, -ce, -ce, 
tak pozor, marodi, je zlá velice, -ce, -ce, 
zná naše adresy a je to čiperka, 
koho chce, najde si, ten natáhne perka, -rka, -rka. 

4. Zítra nás odvezou, bude veselo, -lo, -lo, 
doktoři vylezou na naše tělo, -lo, -lo, 
budou nám řezati ty naše vnitřnosti 
a přitom zpívati ze samé radosti, -sti, -sti. 

R: Zpívati: cirhóza, trombóza, dávivý kašel, 
tuberkulóza, hele, já jsem to našel! 
Neuróza, skleróza, křivičná záda, 
paradentóza, no to je paráda! 
Byli slabí na těle, ale silní na duchu, 
žili vesele, než měli poruchu. 
36

: Pro malou Lenku

1. JAmi 
ak mi tak docházejí sD7 
íly, já pG 
od jazykem cG/F# 
ítím sEmi 
íru,
vAmi 
íru, ztrácím vD7 
íru, a to mě mG 
íchá,
mAmi 
inomety reflektorů střD7 
ílí, jsem malýmG 
 terčG/F# 
em na biEmi 
tevním poli,
kdekdo mě skAmi 
olí, a to mě bD7 
olí, u srdce pG 
íchá.

R: RAmi 
ána jsou smutnější než vD7 
ečer, z rozbitého nG 
osu krG/F# 
ev mi tEmi 
eče,
na čísle Ami 
56 10D7 
9 nikdo to nG 
ebere,
rAmi 
ána jsou smutnější než vD7 
ečer, na hrachu klG 
ečet, klG/F# 
ečet, klEmi 
ečet,
Ami 
opustil mě můj děd VšD7 
evěd a zas je G 
úterek.
JAmi 
ak se ti vD7 
ede? No nG 
ěkdy fajn a nG/F# 
ěkdy je to v hEmi 
áji,
dva pAmi 
ozounisti z vesnické kD7 
utálky pod okny mi hrG 
ají: Tú tú tú …

2. Jak říká kamarád Pepa: co po mně chcete, slečno z první řady,
vaše vnady mě nebaví a trošku baví,
sudička moje byla slepá, když mi řekla to, co mi řekla,
píšou mi z pekla, že prý mě zdraví, že prý mě zdraví.

R: Rána jsou smutnější než večer…

3. Má malá Lenko, co teď děláš, chápej, že čtyři roky, to jsou čtyři roky
a čas pádí a já jsem tady a ty zase jinde,
až umřem, říkej, žes' nás měla, to pro tebe skládáme tyhle sloky,
na hrachu klečíme a hloupě brečíme a světu dáváme kvinde.

R: Rána jsou smutnější než večer, z rozbitého nosu krev nám teče,
na čísle 56 109 nikdo to nebere,
rána jsou smutnější než večer, na hrachu klečet, klečet, klečet,
opustil nás náš děd Vševěd a zas je úterek.
Jak se vám vede? No někdy fajn a někdy je to v háji,
dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny nám hrají: Tú tú tú…
37

: Proutníci kluci

1. PrGmi 
outníci kluci jdou nCmi 
a věc D7 
úplnł jGmi 
inakCmi 
,D7 
 
v hlGmi 
avě pod kapucí jim tCmi 
iká čD7 
asovaná mGmi 
ina,Cmi 
 D7 
 
nejprve řeknou něco ze života,
pak citát z Voltaira či Diderota,
kdEb 
yž tohle holce hlavu nBb 
ezamotá -
- její vGmi 
ina.Cmi 
 D7 
 
2. Proutníci kluci zásadně nepijou pivo,
ctí evoluci a vědí, že všechno chce svůj vývoj,
tak žádně hopem-skokem do náruče,
nejdřív si poslechnem, jak srdce tluče,
vám teda tluče, že by člověk skučel,
slečno Ivo.
R: Gmi 
Iva, Iveta, MCmi 
arie, D7 
Alžběta, DGmi 
áša,Cmi 
 D7 
 
Gmi 
Ája, Alice, Cmi 
Alena, BlD7 
ažena, MGmi 
áša,Cmi 
 D7 
 
Gmi 
Ida, Irena, LCmi 
ysistratD7 
a, RenatGmi 
a.Cmi 
 D7 
 
3. Proutníci kluci vědí, kdy a co se říci má,
trucy truc trucy, proč jste ke mně taková zlá,
to by mě teda vážně moc mrzelo,
kdybyste si myslela, že jde mi jen o tělo,
jsem hrozně sám a je mi neveselo,
buďte má,
4. Proutníci kluci mluví hlasem o oktávu níž,
nezlobte se, kruci, ale já si s dovolením sednu blíž,
do mého srdce zabodla se dýka,
co kdybychom si teda začli tykat,
mám doma super desku od Mišíka,
já jsem Jura.
R: 
38

: Sarajevo

1. PřEmi 
es haličské pláně vAmi/F# 
ane vítr zlý,
to mH7 
álo, co jsme měli, nám vEmi 
ody sebraly,
jako tažní ptáci, jAmi/F# 
ako rorýsi
lH7 
etíme nad zemí, dva mEmi 
odré dopisy.

R: JEmi 
eště hoří oheň a prAmi 
aská dřevo,
D7 
aleF# 
 už je čas jít spG 
átH7 
,
tEmi 
amhle za kopcem je SAmi 
arajevo,
tam bH7 
udeme se zítra ráno brEmi 
át.

2. Farář v kostele nás sváže navěky,
věnec tamaryšku pak hodí do řeky,
voda popluje zpátky do moře,
my dva tady dole a nebe nahoře.

R: Ještě hoří oheň …

3. Postavím ti dům z bílého kamení,
dubovými prkny on bude roubený,
aby každý věděl, že jsem tě měl rád,
postavím ho pevný, navěky bude stát.

R: Ještě hoří oheň a praská dřevo,
ale už je čas jít spát,
tamhle za kopcem je Sarajevo,
tam zítra budeme se, lásko, brát …
39

: Těšínská

1. Ami 
Kdybych se narodil Dmi 
před sto lety F 
 E 
v tomhle Ami 
městě, Dmi F E Ami 
 
u Larischů na zahradě Dmi 
trhal bych květy F 
 E 
své neAmi 
věstě, Dmi F E Ami 
 
C 
moje nevěsta by byla Dmi 
dcera ševcova
F 
z domu Kamiňskich C 
odněkud ze Lvova,
kochałbym ją i Dmi 
pieścił, F 
chyE 
ba lat Ami 
dwieście Dmi F E Ami 
 

2. Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,
nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,
mluvila by polsky a trochu česky,
pár slov německy, a smála by se hezky,
jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

3. Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih,
u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych,
měl bych krásnou ženu a tři děti,
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,
celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století.

4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,
u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě,
tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd.

5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka,
vidím to jako dnes: šťastného sebe,
ženu a děti a těšínské nebe,
ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká Dmi F E Ami Dmi F E Ami 
na na na…
40

: Ukolébavka

1. DG 
en už se sešeřG/F 
il, Emi7 
už jste si dost uD/F# 
žiG 
li,
tak hAmi 
ajdy do peřC/G 
in, a nD7/F# 
e, abyste tam moc řáAmi/G 
diD7/A 
li,
zG 
ítra je taky dG/F 
en, slEmi7 
unko mi to dneska slíD/F# 
biG 
lo,
přAmi7 
ejme si hezký sC/G 
en, a kD7/F# 
éž by se nám to splAmi/G 
niD7/A 
lo,
nG 
a na na Hmi 
…, Emi 
aby hůř Ami 
nebylo, to by nám D7 
stačilo.

R: G 
Hajduly, C 
dajduG 
ly, aby víčka D 
sklapnuG 
ly,
hajduly dC 
ajdG 
y, každý svou peřinu nD 
ajdG 
i,
hajajajajajajD 
ajaG 
, Kuba, Lenka, máma D 
a jG 
á,
zítra, dřív než slunce zC 
ačne hřG 
át …,
dobrou noc D 
a spG 
át.

2. V noci někdy chodí strach, srdce náhle dělá buch-buchy,
nebojte, já spím na dosah, když mě zavoláte, zbiju zlé duchy,
zítra je taky den, slunko mi to dneska slíbilo,
přejme si hezký sen, a kéž by se nám to splnilo,
na na na …, aby hůř nebylo, to by nám stačilo.

R: + D 
a spG 
át, D 
a spG 
át …
41

: V moři je místa dost

R: V mC 
oři je místa dost, v mDmi 
oři je místa dG7 
ost,
v mC 
oři je místa, mAmi7 
ísta, ach, místa, v mDmi7 
oři je mG7 
ísta dC 
ost.
1. PC 
odmořský koník kluše s nákladem mořské pěny,
cF 
esta je velmi mokrá, kG7 
oník je popletený,
zC 
a první vlnou vlevo okolo mořských patníků,
zF 
a rohem v Golfském proudu G7 
už vidí Afriku.
R: .2.
Medúzy průhledné jak výkladní skříň,
čím blíž jsou k hladině, tím vidět jsou míň,
na vlnách houpají se a když je nikdo nevidí,
šťouchají do lehátek, strkají do lidí.
R: .3.
V chaluhách pod hladinou perou se chobotnice,
na každém chapadle boxerská rukavice,
perou se, melou se, padají, vstávají
a všechny ryby kolem ploutvemi pleskají.
R: .4.
Rejnoci placatí jak kuchyňské utěrky
šestého každý měsíc dobijou baterky,
na mořských křižovatkách blikají světlama,
aby se nesrazily ryby s rybama.
R: 
42

: Zatanči

1. Emi 
ZatanG 
či, má milá, D 
zatanči Emi 
pro mé oči,
zatanG 
či a vetkni D 
nůž do mých Emi 
zad,
ať tvůj G 
šat, má milá,D 
 ať tvůj šat Emi 
na zemi skončí,
ať tvůj G 
šat, má milá, D 
rázem je Emi 
sňat.

R: Emi 
ZatanG 
či, jako seD 
 okoloEmi 
 ohně tančí,
zatanG 
či jako D 
na vodě Emi 
loď,
zatanG 
či jako to sD 
lunce mezi Emi 
pomeranči,
zatanG 
či, a D 
pak ke mně Emi 
pojď.

2. Polož dlaň, má milá, polož dlaň na má prsa,
polož dlaň nestoudně na moji hruď,
obejmi, má milá, obejmi moje bedra,
obejmi je pevně a mojí buď.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…

3. Nový den než začne, má milá, nežli začne,
nový den než začne, nasyť můj hlad,
zatanči, má milá, pro moje oči lačné,
zatanči a já budu ti hrát.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…
43

: Zítra ráno v pět

1. Až mě zEmi 
ítra ráno v pět kG 
e zdi postaví,
ještC 
ě si naposlD7 
ed dám vG 
odku na zdravE7 
í,
z očí pAmi 
ásku strhnu sD7 
i, to abych vG 
iděl nG/F# 
a nebEmi 
e,
a pAmi 
ak vzpomenu sH7 
i, lEmi 
ásko, na tebE7 
e,Ami 
 D7 
 G 
 G/F# 
 Emi 
 
a pAmi 
ak vzpomenu sH7 
i na tebEmi 
e.

2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
na mě nezapomeň a žij …

G/F#
44

: Laciný víno

1. PC 
o noci krC/H 
átké a pAmi 
o milovAmi7/G 
ání
zbAmi7/F# 
ylo mi málo, jen hlava v dlaních,
co bC 
olí, tG7 
o je to laciný vC 
ínoG 
,G7 
 
pC 
o noci pC/H 
lné cAmi 
igaret kAmi7/G 
ouře,
bAmi7/F# 
yls' jako tajfun, já jako bouře,
to bC 
olí, tG 
o je to laciný vC 
íno.
TE 
eď jenom matně v hlE7 
avě mi svítá,
Ami7 
útržky večera vytanou,
tE 
ak jako stébla se tE7 
onoucí chytá,
hlDmi 
edám tvou Dmimaj7 
adresu nDmi7 
apsanG7 
ou,
nC 
apsals' ji sC/H 
irkou vAmi 
ypálAmi7/G 
enou
na krAmi7/F# 
abičku cigaret zpola plnou,
k rC 
ánu pG7 
ilo se laciný vC 
ínoG 
.G7 
 
R: VC 
ečery fEmi7 
ajnovAmi7 
ý,  Ami7/F# 
u láhve litrovG 
ýG7 
 
se mC 
ilují nEmi7 
amátkAmi7 
ou hAmi7/F# 
olky, co málo vG 
í,
kdE 
yž hlava pE7 
otom bAmi7 
olí ráno
a spDmi7 
át se chce, je nG7 
edospáno,
vC 
ečery fEmi7 
ajnovAmi 
ý tak kAmi/G 
ončívaAmi7/F# 
j',
tG 
o je to laciný vC 
íno.

2. Po noci krátké a po milování
zbylo mi málo, jen hlava v dlaních,
co bolí, to je to laciný víno.
Teď jenom matně v hlavě mi svítá,
útržky večera vytanou,
tak jako stébla se tonoucí chytá,
hledám tvou adresu napsanou,
adresu někdo vynesl s košem,
tak vidíš, holka, rázem je po všem,
to bolí, to je to laciný víno.
R: 
45

: Už to nenapravím

capo2: 

R: Ami D F E Ami E 2x 
Vap tap tap …

1. V Ami 
devět hodin dvacet pět D 
mě opustilo štěstí,
ten F 
vlak, co jsem jím měl jet, na koleji E 
dávno E7 
nestál,
v Ami 
devět hodin dvacet pět jaD 
ko bych dostal pěstí,
já F 
za hodinu na náměstí měl jsem E 
stát, ale v E7 
jiným městě.

*: Tvá A7 
zpráva zněla prostě a byla tak krátká,
že Dmi 
stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka
G 
zadní otevřená, E 
zadní otevřená,

*: já A7 
naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,
to jsi Dmi 
tenkrát řekla, že se nechceš vracet,
G 
že jsi unavená, E 
ze mě unavená.

R: Vap tap tap …

2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že člověk často sleví,
já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím.

*: Pak jedenáctá byla a už to bylo passé,
já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,
láska nerezaví, láska nerezaví,

*: ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,
byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím, už to nenapravím.

R: Vap tap tap …
46

: Vandrovní

1. G 
Svět byl krásnej, umytej,  
jak pěkná holka, co má Ami 
dvacet, 
a já sám celtou přikryC 
tej 
D7 
chystal se dál,pročpak se vraG 
cet.C 
 G 
 

2. Petr nás máchal celou noc 
a co my jsme mu dali jmen, 
uhasil oheň, zlej byl moc 
daleko dřív, než přišel den. 

R: Emi 
Bylo to Hmi 
po stý a jako C 
prvně G 
znovu, 
Emi 
znám chvíle Hmi 
prostý, v C 
noci slýchám G 
sovu, 
Emi 
spali jsme Hmi 
pod stromy v E7 
čekárnách podél Ami 
dráhy, 
A7 
promrzlí doufali, že rozední se D7 
záhy. 

3. Les kouřil jako ranní čaj 
a slunci nechtělo se vstávat, 
počasí, jak by nebyl máj, 
trpěl jsem jednou ze svých nálad. 

4. Pak píseň napsal na papír, 
kritik by šílel, dejme tomu, 
nebyl v ní pýr či netopýr, 
jen smutek, že už musím domů. 

R: Bylo to po stý a jako prvně znovu…
(CAPO 3)
47

: Kdykoliv kdekoliv

1. To Ami 
dávno všeoG 
becně známý Ami 
je,G 
 
že Ami 
někdo žije a G 
jinej nežiAmi 
je  G 
 
A Ami 
ten kdo žije G 
tomu známo Ami 
jest,G 
 
že E 
životE7 
 má dlaň, ale taky Ami 
pěstE 
.

2. A tou dlaní nás občas pohladí,
a jindy pěstí ránu zasadí.
Život je někdy klenot, jindy šmejd,
aE 
 my už E7 
víme, že to tak má Ami 
bejt.

Ref: Dmi 
Kdykoliv, Ami 
kdekoliv,
Dmi 
když slunce Ami 
zajde,
G 
a vyjde E 
zas tak E7 
je to Dmi 
div Ami 
 

Kdykoliv, kdekoliv,
vždy si mě najde,
to potěšení, že jsem živ … že jsem živ

3. Život je tunel, kterým se řítí vlak,
a neví se kam a proč a nač a jak,
pan průvodčí nám změří krevní tlak,
a předepíše cestu do oblak.
4. Zatím však ještě jedeme po Zemi,
šedej tunel si zdobíme růžemi,
co zmůže růže to dobře znám,
voní i bodá, jako život sám.

Ref: Kdykoliv, kdekoliv…
48

: Čtvrté Přání

1. C 
Příběh, který právě teď chystám se Dm 
vám vyprávět, 
trochu pG 
řipomíná svět, kam se C 
velcí nepouští. 
Čtyři mužAm 
i na poušti dali staDm 
řečkovi pít 
a on jim G 
řek, že jim splní jejichC 
 přání. 

2. Nejdřív nejstarší si přál: Dej mi zámek, ať jsem král.
Druhý boháčem chtěl být, třetí tisíc dívek mít. 
A co si přál ten nejmladší? To už se nikdo nedoví, 
protože v pohádkách jsou jen tři přání. 

3. Dříve, než bys okem mžik, stál tu zámek, dívek šik, 
rázem stál tu tváří v tvář boháč, král i otrokář. 
A kam se poděl nejmladší? To už se nikdo nedoví, 
protože v pohádkách jsou jen tři přání. 

4. A pak přišla žízeň zlá a s ní bouře písečná, 
rázem stál tu smrti v tvář boháč, král i otrokář. 
Marně prosí, chtějí pít, vždyť mají to, co chtěli mít, 
ale v pohádkách jsou jen tři přání. 

5. Možná zdá se mnohým z vás, že ten příběh smazal čas, 
svět se stále otáčí, jen tři přání nestačí. 
Kdo mi to řek? Kdožpak ví, dost možná, že ten nejmladší, 
když kolem šel za svým čtvrtým přáním. 
49

: Anděl

1. Z C 
rozmláceAmi 
nýho kostela v C 
krabici s G7 
kusem mýdla
C 
přinesl Ami 
jsem si anděla, C 
polámaG7 
li mu křídC 
la,
díval se Ami 
na mě oddaně, C 
já měl jsem G7 
trochu trému,
C 
tak vtiskl Ami 
jsem mu do dlaně C 
lahvičku G7 
od parféC 
mu.

R: C 
A proto, pAmi 
rosím, věř mi, C 
chtěl jsem ho G7 
žádat,
C 
aby mi Ami 
mezi dveřmi C 
pomohl G7 
hádat,
C 
co mě čeká Ami G7 
 a nemiC 
ne, co mě čekáAmi G7 
 a nemiC 
ne.

2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
50

: Bílá hora

Karel Kryl
Bílá hora

Emi 
 G 
 Osmého listopadu šestnáctset dvacet u letohrádku Hvězda na
Bílé Hoře zůstal z vojsk Království českého poslední
praporec - moravský praporec Šlikův. U zdi letohrádku padl
do posledního muže. Píseň nazvaná Poslední Moravan.

1.Emi 
Pod bíG 
lou Emi 
zdí G 
má bláEmi 
to G 
barvu Emi 
perleťovouG 
 Emi 
 
G 
a zvony D 
odletěly za větrem Emi 
do Říma G 
 Emi 
 
obzor G 
se rEmi 
dí, G 
můj Emi 
táto, G 
hanbou Emi 
šarlatovouG 
 Emi 
 
G 
už jsme tu D 
osaměli, z kříže se Emi 
nesnímá.

2. Prapory mdlé už pálí ruce vlajkonošů,
jen oči pod přilbicí snad ještě doufají,
a mlhy zlé se valí do děr od hrabošů
i do ran na orlici, kterou už poutají.
®: 

D 
Rudý kohout na obzoru Emi 
roztahuje spáry,
D 
hřeben větru rozčesává Emi 
pera plamenná,
D 
věřili jsme na pokoru Emi 
u popravčí káry,
D 
zlatá doba nenastává, Emi 
bude H7 
kamenná.Emi 
 G 
 

3. Je prý to ctí až na dno, zůstat pod prapory,
mít duši nestydatou a mozek bez ceny,
být králem lstí a snadno vzít si bez pokory
na svatbu se Zubatou železné prsteny.

4. Není to med, zas píti číši vrchovatou
a věřit na proroky v chorálu polnice,
sto černých let nám svítí hvězdou jedovatou
na erbu pro otroky - pro naše dědice.

®: + Emi 
bude H 
kamenEmi 
ná G 
 Emi 
bude H 
kamennáEmi 
 …

51

: Bratříčku zavírej vrátka

1. Ami 
Bratříčku,nevzlykej, to nejsou C 
bubáci,
G 
vždyť už jsi velikej, to jsou jen E7 
vojáci,
F 
přijeli v hranatých železných maringoE 
tkách.

2. Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.

R: Ami 
PršíEmi 
 a  Ami 
venku Emi 
se  Ami 
setměEmi 
lo,Ami Emi 
 
Ami 
tato Emi 
noc Ami 
nebuEmi 
de Ami 
krátká,Emi Ami Emi 
 
Ami 
beránEmi 
ka  F 
vlku se Ami 
zachtělo,
F 
bratříčAmi 
ku, zavřel jsi E 
vrátka?

3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.

4. Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.

R: Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
F 
bratříAmi 
čku, F 
zavírej Ami 
vrátka! F Ami 
   F 
Zavírej Ami 
vrátka!
52

: Děkuji

1. Ami 
Stvořil Bůh, stvořil Bůh G 
ratolest,
bych mohl věnce Ami 
vázat,
děkuji, děkuji G 
za bolest,
jež učí mne se C 
tázat,
děkuji, děkuji G 
za nezdar:
Ami 
ten naučí mne E 
píli,
Ami 
bych mohl, bych mohl pG 
řinést dar,
Ami 
byť nezbývalo F 
síE 
ly,
děkuAmi 
ji, děkuF 
ji, děkuAmi 
ji.E 
 

2. Děkuji, děkuji za slabost,
jež pokoře mne učí,
pokoře, pokoře pro radost,
pokoře bez područí,
za slzy, za slzy děkuji:
ty naučí mne citu,
k živým, jež, k živým, jež žalují
a křičí po soucitu,
děkuji, děkuji, děkuji.

3. Pro touhu, pro touhu po kráse
děkuji za ošklivost,
děkuji za to, že utká se
láska a nevraživost,
pro sladkost, pro sladkost usnutí
děkuji za únavu,
děkuji za ohně vzplanutí
i za šumění splavu,
děkuji, děkuji, děkuji,
4. Děkuji, děkuji za žízeň,
jež slabost prozradila,
děkuji, děkuji za trýzeň,
jež zdokonalí díla,
za to, že, za to, že miluji,
byť strach mi srdce svíral,
beránku, dF 
ěkuji,
Ami 
marně jsi G 
neuE 
míral,
děkuAmi 
ji, děkuF 
ji, děkuAmi 
ji, děkuG 
jiE 
, děkuAmi 
ji…
53

: Divný kníže

1. JAmi 
el krajem divný knC 
íže,Ami 
 a chG 
rpy povadlAmi 
y,
když z prstů koval mřC 
ížeAmi 
 a z paží zábradlE 
í,
/: on z vlAmi 
asů pletl drG 
áty, mAmi 
ěl kasematy z dlG 
anF 
í,E 
 Am 
 
Ami 
a hadry za brokáG 
ty, zlAmi 
á slG 
ova místo zbrAmi 
aní. :/

2. Kam šlápl, vyrůstaly jen ocúny a blín,
když slzy nezůstaly, tak pomohl jim plyn,
/: hnal vítr plevy z polí a Kristus křičel z kříže,
když rány léčil solí ten prapodivný kníže. :/
3. On pánem byl i sluhou, a svazek ortelů
si svázal černou stuhou, již smáčel v chanelu,
/: a hluchá píseň slábla, když havran značil cestu,
již pro potěchu ďábla vyhlásil v manifestu. :/

4. Měl místo básní spisy a jako prózu mor
a potkany a krysy a difosgen a chlor,
/: měl klobouk z peří rajky a s důstojností snoba
on vymýšlel si bajky, v nichž vítězila zloba. :/

5. Měl pendrek místo práva a statky pro gardu,
v níž vrazi řvali sláva pro rudou kokardu,
/: on lidem spílal zrádců, psal hesla do podloubí,
v nichž podle vkusu vládců lež s neřestí se snoubí. :/

6. Dál kníže nosí věnce tou zemí zděšenou,
on strach má za spojence, jde s hlavou svěšenou
/: a netuší, že děti z té země, v které mrazí,
prostě a bez závěti mu jednou hlavu srazí. :/
54

: Karavana Mraků

1. D 
Slunce je zlatou skobou Hmi 
na vobloze přibitý,
G 
pod sluncem A 
sedlo kožeD 
ný, A7 
 
D 
pod sedlem kůň, pod koněm Hmi 
moje boty rozbitý
G 
a starý A 
ruce sedřeD 
ný.

R: D7 
Dopředu G 
jít s tou A 
karavanou Hmi 
mraků,
schovat svou G 
pleš pod A 
stetson děraHmi 
vý,
/: jen kousek Emi 
jít, jen A7 
chvíli, Hmi 
do soumraEmi 
ku,
až tam, kde Hmi 
svítí město, F# 
město bělaHmi 
vý.:/ A7 
jé

2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví,
šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,
a lidi strachem nezdravý.

3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje,
provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.

R: V městě je řád a pro každého práce,
buď ještě rád, když huba voněmí,
/: může tě hřát, že nejsi na voprátce
nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :/

4. D 
Slunce je zlatou skobou Hmi 
na vobloze přibitý,
G 
pod sluncem A 
sedlo kožeD 
ný, A7 
 
D 
pod sedlem kůň, pod koněm Hmi 
moje nohy rozbitý
G 
a starý A 
ruce sedřeD 
ný.

R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,
kde tichej dům a pušky rezaví,
/: orat a sít od rána do soumraku
a nechat zapomenout srdce bolavý. :/
55

: Lásko! (Pár zbytků pro krysy)

1. Ami 
Pár zbytků pro krysy na misce od guláše,
E 
milostný dopisy s partiíDmi 
 E 
mariáše,
Dmi 
před cestou dalekou zpocený boty zujem
C 
a potom pod dekou E 
sníme, když onanujem.

R: Ami 
Lásko, G 
zavři se do pokoje,
Ami 
lásko, G 
válka je holka moje,
s C 
ní se G 
miluAmi 
ji, když G 
noci si Ami 
krátíE 
m,
Ami 
lásko, G 
slunce máš na vějíři,
Ami 
lásko, G 
dvě třešně na talíři,
C 
ty ti G 
daruAmi 
ji, až G 
jednou se Ami 
vrátíE 
m.

2. Dvacet let necelých, odznáček na baretu,
s úsměvem dospělých vytáhnem cigaretu,
v opasku u boku nabitou parabelu,
zpíváme do kroku pár metrů od bordelu.

R: Lásko…

3. Pár zbytků pro krysy a taška na patrony,
latrína s nápisy, jež nejsou pro matróny,
není čas na spaní, smrtka nám drtí palce,
nežli se zchlastaní svalíme na kavalce.

R: Lásko…
Rec: LE 
evá, dva!
R: Lásko…
56

: Lilie

capo3. 
1. Ami 
Než zavřel bránu, oděl se do oceli E 
a zhasil svíAmi 
ci,E 
 
Ami 
bylo už k ránu, políbil na posteli E 
svou ženu spíAmi 
cí, 
/:spaC 
la jak víla, G 
jen vlasy halily ji, 
Ami 
jak zlatá žíla, F7 
jak jitra v E 
Kastilii, 
něAmi 
žná a bílá jak rosa na lilii, F 
jakE 
 luna bdíAmi 
cí. :/ 

2. Jen mraky šedé a ohně na pahorcích - svědkové němí, 
lilie bledé svítily na praporcích, když táhli zemí, 
/:polnice břeskné vojácká melodie, 
Potoky teskné - to koně zkalili je, 
a krev se leskne, když padla na lilie kapkami třemi. :/ 

3. Dozrály trnky, zvon zvoní na neděli a čas se vleče, 
rezavé skvrnky zůstaly na čepeli u jílce meče, 
/:s rukama v týle jdou vdovy alejemi, 
za dlouhé chvíle zdobí se liliemi, 
lilie bílé s rudými krůpějemi trhají vkleče. :/  
57

: Pták noh

1. PtáDmi 
k Noh naGmi 
 sponA 
ě do vDmi 
lasů 
rval pGmi 
oloshnA 
ilou slDmi 
ámu zC 
e stohA 
ů, 
pár sDmi 
och a střGmi 
elky kA 
ompasDmi 
ů, 
jež Gmi 
ukazA 
ují k chrDmi 
ámu bC 
ez bohA 
ů, 
barevné Gmi 
uniformy mDmi 
užů a nGmi 
a chodníku dDmi 
av 
a stejné tváře stejných sGmi 
érioA 
vých hlDmi 
av. Gmi 
   A 
  Dmi 
   Gmi 
   A 
 

2. Ten sen měl pachuť hororů 
a šíleného chóru zbabělých 
a den byl plný praporů 
a šedivého flóru zemřelých, 
tři stovky šupinatých schodů a nebe z provazů, 
setnuté hlavy v galerii obrazů. 

Ref: 
NamDmi 
ísto býčích zápasů jGmi 
en zabíjení vDmi 
olů, 
sto pikadorů bez pasů Gmi 
a matadoři z dDmi 
olů, 
když dF 
áma růži odhodí, tak prDmi 
omění se v můru, 
je černé moře bGmi 
ez lodí a vDmi 
lci vyjí vzhA 
ůru 
na čtyři mDmi 
ěsíce.

3. Pár hnízd pod sítí z pavučin 
a utopení ptáci na řece 
a hvizd, jenž zdusí v kovu čin, 
než lev se dopotácí do klece, 
sad keřů se zlatými pruty, hra rtuti v potocích, 
železné ryby s prašivinou na bocích. 

4. Pět bran ze slupek ořechů 
a pod branami kvádry ukryté, 
zvuk hran už vsákl do mechu 
a všude stopy sádry rozlité, 
krkavci nad věžemi hradů a šelmy v podhradí 
řvou "mene tekel" na krvavém pozadí. 

Ref: 
Ta země ve snu spatřená se podobala ghettu, 
a hrůza s Ďáblem sbratřená bubnuje na roletu 
v tom snu, v němž mlčky křičíme, že nula pojde z nuly, 
je nDmi 
ejhorší, že nevíme, je nGmi 
ejhorší, že nDmi 
evíme, 
je nejhorší, že nA 
evíme, že jsme již prDmi 
ocitnuli … 
58

: Pušky a děla

1. Ami 
Pušky E 
a děla, vždyAmi 
ť to je E 
docela 
a vAmi 
ýhradně chlE 
apská přAmi 
íležitost, 
žC 
enský maj' strachy, že prDmi 
ochlastám prachy, 
vždyť dE 
ěcka jsou babská záležitost. 

Ref: 
FDmi 
eldflašku vodky a vAmi 
lněný spodky 
a zG 
elený mundúry s fAmi 
rčkama k tomu, 
v Dmi 
ešusu žrádlo, a kdAmi 
yby se padlo, 
tak nE 
apište starý, že nepřijdu dAmi 
omů. 

2. Koukat se svrchu na zubatou mrchu, 
co hnátama šahá po vojákách, 
vylejzá z kvérů a děsně to žeru, 
když pálí ji žáha po bodákách. 

Ref: 

3. Možná, že v lednu už konečně zhebnu 
a zhebnou i kluci, co dneska tu jsou, 
se suchým žvancem a na hřbetě s rancem 
já nadávám "krucifix himllaudón!" 

Ref: 
+ [: žE 
e nepřijdu dAmi 
omů … :] 
59

: Ruka je Most

1. Dmi 
Ruka je most a prsty jsou věže
a v C 
tepně máš B 
špinavou A 
řeku,
Dmi 
nezvaný host, chlap v poloze vleže
zlou C 
lekci ti B 
dal o čloA 
věku.

®1: F 
Zima je, králíčku, C 
dravci jsou němí,
Dmi 
příteli, človíčku v B 
sousední zemi,
A 
taky tě bijí?

2. Bradatý mnich a zkřížené hnáty
a zamrzlé kaluže v lomu,
na poli sníh a nad sněhem dráty
a stopy, jež nevedou domů.

®2: Pole nám zdupala kopyta koní,
z nebe se sypala slova, jež zvoní,
když vodku pijí!

3. S žoldáckou mzdou a v červené zbroji
zas jinde už kořist je pro ně,
znovu zas jdou a v zádech jim stojí
ti zelení kovoví koně.

®1: + taky tě Dmi 
bijí …
60

: Srdce a kříž

1. Cmi 
Kotvu mi dala G7 
a srdce a Cmi 
kříž, 
Bb7 
že prý mě ochrání, Fmi 
až budu v G7 
poli, 
Cmi 
pak se mi Bb7 
vzdala a Fmi 
noc byla G7 
skrýš, 
Cmi 
polštářem Bb7 
svítání, Fmi 
peřinou G7 
stvoly. 

R: Cmi 
Nad horizontem dva paprsky slunce až Bb7 
zaplanou, 
Fmi 
na krku srdce a nad sebou kříž budu G7 
mít, 
potom Cmi 
neplač, KamiBb7 
lo, potom Cmi 
neplač, KamiFmi 
lo, 
Cmi 
najdi si někoho, G7 
kdo tě snad nežli já Cmi 
víc G7 
bude Cmi 
chtít.Fmi Cmi G7 
  

2. Viděl jsem rybáře, nad člunem stál 
za bouře na moři, kotva šla ke dnu, 
z řetízku zpod tváře kotvu jsem sňal, 
svět se snad nezboří, vždyť měl jen jednu. 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

3. Výložky zlatil jen zvířený prach, 
písek byl cínový, než jsme ho přešli, 
křížek jsem ztratil a s ním i svůj strach, 
nedal bych za nový zlámanou grešli. 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

4. Zvedl jsem zraky a tiše se smál, 
záblesk vtom zasvítil, v prsou mě píchlo, 
tam, kde jsou mraky, můj anděl mě zval, 
bolest jsem necítil, pak všechno ztichlo … 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou… 
61

: Veličenstvo Kat

1. V Dmi 
ponurém osvětlení C 
gotického Dmi 
sálu
F 
kupčíci vyděšení Gmi 
hledí do miA 
sálůDmi 
 
a houfec Bb 
mordýřů si C 
žádá požehDmi 
náC 
ní,
Gmi 
vždyť první z Dmi 
rytířů je A7 
Veličenstvo Dmi 
Kat.
Gmi 
vždyť první z Dmi 
rytířů je A7 
Veličenstvo Dmi 
Kat.

2. Kněz-ďábel, co mši slouží, z oprátky má štolu,
pod fialovou komží láhev vitriolu,
pach síry z hmoždířů se valí k rudé kápi
[: prvního z rytířů, hle: Veličenstvo Kat. :]

R: NF 
a korouhvi stC 
átu jBb 
e emblém s gC 
ilotinou,
z F 
ostnatýho drC 
átu pBb 
áchne to shnC7 
ilotinou,
v krGmi 
aji hnízdí hejno krkavDmi 
čí, Gmi 
lidu vládne mistr popravčA7 
í.

3. Král klečí před Satanem na žezlo se těší
a lůza pod platanem radu moudrých věší
a zástup kacířů se raduje a jásá,
[: vždyť prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

4. Na rohu ulice vrah o morálce káže,
před vraty věznice se procházejí stráže,
z vojenských pancířů vstříc černý nápis hlásá,
[: že prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

R: Nad palácem vlády ční prapor s gilotinou,
děti mají rády kornouty se zmrzlinou,
soudcové se na ně zlobili, zmrzlináře dětem zabili.

5. Byl hrozný tento stát, když musel jsi se dívat,
jak zakázali psát a zakázali zpívat,
a bylo jim to málo, poručili dětem
[: modlit se jak si přálo Veličenstvo Kat. :]

6. S úšklebkem Ďábel viděl pro každého podíl,
syn otce nenáviděl, bratr bratru škodil,
jen motýl smrtihlav se nad tou zemí vznáší,
[: kde v kruhu tupých hlav dlí Veličenstvo Kat. :]
62

: Zapření Petrovo

1. Ami 
Země je rudá od krve G 
a mlčí stromy v Ami 
Nazaretu, 
dnes naposled i poprvé - G 
jak v neskutečném Ami 
kabaretu, 
C 
jsme příliš slábi ve víře, Ami 
byť třeba G 
Krista F 
na kříž E 
vlekou, 
C 
vždyť zabijí-li pastýře, Ami 
pak se i G 
ovce Ami 
rozutekou. 

2. Kříže se tyčí k měsíci a trny zdraví Mesiáše, 
v zahradě pějí slavíci, je noc, jež čeká na Jidáše, 
měsíc se třpytí perletí, a třeba věrnost přísaháme, 
teď podruhé i potřetí Krista i sebe zapíráme. 

Rec: Zapřeme poprvé - ruce se dosud chvějí, 
zapřeme podruhé, chválíce beznaději, 
potřetí zapíráme už jen tak, ze zvyku, 
a slzy polykáme, pláč místo výkřiku. 

3. Země je rudá od krve, kokrhá kohout v Galileji, 
vždy znovu a vždy poprvé prosíme s Petrem o naději, 
jsme příliš slábi ve víře a svatou pravdu na kříž vlekou, 
Ami 
vždyť zabijí-li pastýře, G 
jsme ovce, jež se Ami 
rozutekou … 
63

: Černá díra

1. G 
Mívali jsme D 
dědečka, C 
starého už G 
pána,
stalo se to v D 
červenci C 
jednou časně D 
zráG 
na,
Emi 
šel do sklepa C 
pro vidle, A 
aby seno D 
sklízel,
G 
už se ale D 
nevrátil, C 
prostě někam D 
zmiG 
zel.

2. Máme doma ve sklepě malou černou díru,
na co přijde, sežere, v ničem nezná míru,
nechoď, babi, pro uhlí, sežere i tebe,
už tě nikdy nenajdou příslušníci VB.

3. Přišli vědci zdaleka, přišli vědci zblízka,
babička je nervózní a nás, děti, tříská,
sama musí poklízet, běhat kolem plotny,
a děda je ve sklepě nekonečně hmotný.

4. Hele, babi, nezoufej, moje žena vaří
a jídlo se jí většinou nikdy nepodaří,
půjdu díru nakrmit zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhne, i našeho děda.

5. Tak jsem díru nakrmil zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhla, i našeho děda,
potom jsem ji rozkrájel motorovou pilou,
opět člověk zvítězil nad neznámou silou.

6. A 
Dědeček se E 
raduje, D 
že je zase v A 
penzi,
teď je naše E 
písnička D 
zralá pro reE 
cenA 
zi.
64

: Kluziště

1. C 
StrejčeEmi7/H 
k kovářAmi7 
 chytilC/G 
 kleštFmaj7 
ě, uštíp' C 
z nočFmaj7 
ní oblG 
ohy 
jC 
ednu mEmi7/H 
alou kaAmi7 
pku dC/G 
eště, tFmaj7 
a mu spC 
adla pFmaj7 
od nohG 
y, 
nC 
ejdřív Emi7/H 
ale chyAmi7 
til slC/G 
inu, tFmaj7 
ak šáh' kC 
amsi prFmaj7 
o pivoG 
, 
pC 
ak přitEmi7/H 
áhl kovAmi7 
adlinC/G 
u a Fmaj7 
obrovsC 
ký kladFmaj7 
ivo.  G 
 

Ref: Zatím C 
tři bílé Emi7/H 
vrány Ami7 
pěkně za seC/G 
bou 
kolem Fmaj7 
jdou, někam C 
jdou, do rytD7 
mu se kývaG 
jí, 
tyhle C 
tři bílé Emi7/H 
vrány Ami7 
pěkně za seC/G 
bou 
kolemFmaj7 
 jdou, někamC 
 jdou, nedFmaj7 
ojdou, nedoC 
jdou. 

2. Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerem, 
pak tu kapku všude rozstřík' jedním mocným úderem, 
celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi 
na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami. 

Ref: Zatím tři bílé vrány pěkně za sebou…

3. Zpod víček mi vytrysk' pramen na zmačkané polštáře, 
kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře, 
Kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází, 
do kalhot si čistí ruce umazané od sazí. 

Outro: Zatím tři bílé vrány…
65

: Pohádka

Rec.: Takhle nějak to bylo:
jedlo se, zpívalo, pilo.
Princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím.

Drak hlídal u dveří sálu,
na krku pletenou šálu,
Dědové Vševědi okolo Popelky
žvatlavě slibují šaty a kabelky,

Každý si odnáší kousíček úsměvu,
dešťový mraky se chystaly ke zpěvu,
hosté se sjíždějí k veliké veselce,
paprsky luceren metají kozelce

a stíny ořechů orvaných dohola
pletou se letícím kočárům pod kola,
Šmudla si přivezl v odřeným wartburgu
kámošku z dětství, prej nějakou Sněhurku.

Vrátný se zohýbá pro tučné spropitné
a kdo mu proklouzne, tak toho nechytne,
kouzelník za dvacku vykouzlí pět bonů
a vítr na věži opřel se do zvonů.

Honzové, princové, víly i sudičky
chopí se poháru, nože a vidličky
"Na zdraví nevěsty, na zdraví ženicha!",
dvě sousta do kapsy a jednou do břicha,
Náhle se za oknem objevil skřítek,
rozhrnul oponu z máminejch kytek,
pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi potichu do ucha zazpíval:

R: G 
Dej mi ruku D 
svou, studenou Emi 
od okenních Hmi/D 
skel,
všichni tě C 
mezi sebe Hmi/D 
zvou
a C 
já jsem D 
tu proto, G 
abys šelEmi Hmi/D C G D 
.

Rec: Takhle nějak to bylo
jedlo se zpívalo pilo
Princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím

Na plný obrátky letíme světem
všechny ty pohádky patřily dětem
Píšeš mi z ciziny zoufalý dopisy
koukám se z okna a vzpomínám na kdysi

Jak se mi za oknem objevil skřítek
rozhrnul oponu z máminejch kytek
Pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi potichu do ucha zazpíval 

R: Dej mi ruku svou… (2×)
66

: Ráda se miluje

capo2. 
R: RAmi 
áda se miluje, rG 
áda jC 
í, rF 
áda si jEmi 
enom tak zpAmi 
ívá,
vrabci se na plotě hG 
ádajC 
í, kF 
olik že čEmi 
asu jí zbAmi 
ývá.

1. NF 
ež vítr dostrká k C 
útesu tF 
u její legrační bC 
árkE 
u
a PAmi 
ámbu si ve svým nG 
otesC 
u F 
udělá jEmi 
en další čAmi 
árku.

R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …
67

: Letím hledat světy

1. Mám Dsus2 
doma mimozemB 
šťana schovDsus2 
anýho pod posB 
telí 
spad' k nám G 
z nebe do zahrady, rek' mi F 
Ahoj, tak jsem A 
tady 
Spolu Dsus2 
prohledáme sB 
věty, tiše Dsus2 
vklouznem do raB 
kety 
a jen G 
máváme, máváme F 
všem, který cestou A 
potkáme, jo Dmi 
hó… 

Ref: Dmi 
Letim, letim B 
hledat světy, G 
slunce, hvězdy F 
planety 
Dmi 
Najdu místo B 
na obloze, G 
kde parkujou A 
komety 
Dmi 
Letim, letim B 
hledat světy, G 
chci bejt zpátky F 
do pěti 
G 
Letim hledat světy, A 
můžeš se mnou jet i ty 

2. Tam na konci galaxie, tan to lítá, tam to žije 
tam je každej druhej týpek zelenej jak pistácie 
Co nás čeká za legraci ve vesmírný restauraci 
číšníky tu nemají, talíře samy lítají 
Už jsme v půlce nekonečna, je fakt hustá dráha Mléčná 
bacha, uber do zatáčky, narazíme do šlehačky. Jau…

Ref: Letim, letim hledat světy, slunce, hvězdy planety 
Najdu místo na obloze, kde parkujou komety 
Letim, letim hledat světy, chci bejt zpátky do pěti 
Letim hledat světy, můžeš se mnou jet i ty 

Ref: Letim, letim hledat světy, slunce, hvězdy planety 
Najdu místo na obloze, kde parkujou komety 
Letim, letim hledat světy, chci bejt zpátky do pěti 
G 
Lítat, to je psina, A 
teď už chápu GagarinaDmi 
 
68

: Čtyři malý plyšáci

1. Ami 
Čtyři malý E 
plyšáci u Ami 
báru seE 
 bratří, 
C 
pijí, pijí G 
na účet Ami 
dětí, kterým E 
patří.  

Ref: 
[: LiAmi 
monádu, ciE 
tronádu, coAmi 
lu, fantu, čoE 
koládu, 
C 
minerálku, pG 
ívečko, kAmi 
ávičku a vE 
ínečko :]  
Jen si dejte co chcete, ještě jednAmi 
ou rE 
epAmi 
ete. 

2. Dmi 
Čtyři malý A 
plyšáci uDmi 
 baru se A 
bratří, 
F 
pijí, pijí C 
na účet, Dmi 
dětí kterým A 
patří.  

Ref: 
Ref: 
69

: Omnia vincit Amor

1. Dmi 
Šel pocestný kol C 
hospodských Dmi 
zdí,
F 
přisedl k nám a C 
lokálem F 
zní
Gmi 
pozdrav jak svaté Dmi 
přikázáC 
ní:
Dmi 
omnia C 
vincit Dmi 
Amor.

2. Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své vzal
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák F 
pálí, C 
nesleví Dmi 
nic,
štěstí v F 
lásce C 
znamená F 
víc,
všechny Gmi 
pány F 
ať vezme C 
ďas!A7 
 
Dmi 
Omnia C 
vincit Dmi 
Amor.

3. Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč,
omnia vincit Amor.

4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli plášť,
vtom kdosi krví napsal ten vzkaz:
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák pálí…
5. Já prošel každou z nejdelších cest,
všude se ptal, co značí ta zvěst,
až řekl moudrý: Pochopíš sám
omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.

R: Zlaťák pálí…

6. Teď s novou vírou obcházím svět,
má hlava zšedla pod tíhou let,
každého zdravím větou všech vět:
omnia vincit Amor, omnia vincit Amor …
70

: Pohár a kalich

1. Emi 
Zvedněte poháry D 
pánové už jen G 
poslední D 
přípitek Emi 
zbývá
Emi 
pohleďte nad polem D 
špitálským G 
vrcholek D 
roubení G 
skrývá
[: za chvíli D 
zbyde tam popel a Emi 
tráva nás čeká D 
vítězství bohatství Emi 
sláva :]

2. Emi 
Ryšavý panovník D 
jen se smál G 
sruby prý D 
dobře se Emi 
boří
Emi 
palcem k zemi D 
ukázal G 
ať další D 
hranice G 
hoří
ta malá D 
země už nemá co Emi 
získat teď bude D 
tancovat jak budu Emi 
pískat
ta malá D 
země už nemá co Emi 
získat teď budem D 
tancovat jak budem Emi 
pískat

Ref.: Ami 
Náhle se pozvedl D 
vítr a mocně G 
vál Ami 
od někud přinesl D 
nápěv sám si ho H7 
hrál

3. Zvedněte poháry pánové večer z kalichu budeme pít …
nad sruby korouhev zavlála to však neznačí že je tam sláva
všem věrným pokaždé nesmírnou sílu a jednotu dává
ve znaku kalich v kalichu víra jen pravda vítězí v pravdě je síla

4. Modli se pracuj a poslouchej kázali po celá léta
mistr Jan cestu ukázal proti všem úkladům světa
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména

5. Do ticha zazněla přísaha ani krok z tohoto místa
ze zbraní každý vyčkává dobře ví co se chystá
nad nimi stojí muž přes oko páska slyšet je dunění a dřevo praská

Ref.: Náhle se pozvedl vítr a mocně vál od někud přinesl nápěv sám si ho hrál

Ami 
Kdož jsú boží G 
bojovníEmi 
ci a C 
zákona H7 
jeEmi 
ho
Emi 
prostež od boC 
ha pomoci a D 
úfajte v něG 
ho
71

: Štěstí z pekla

(CAPO III)
1. Ami 
Zaplaťte si štěstí tamC 
 u pekelný bAmi 
rány  
a nE 
a špinavej pAmi 
apír svou kDmi 
rví dejte cE 
ejch 
a Dmi 
užívejte, blAmi 
ázni, než zG 
azvoní vám hrE 
any, 
tak mDmi 
álo času zbAmi 
ejvá, jsou kDmi 
arty rozehrE 
ány 
a ďC 
ábel vám už zG 
a košili dAmi 
ejch'. 

2. Zaplaťte si lásku, co jinýho vám zbejvá, 
a na znamení díků všem namíchejte jed, 
kam pospícháte, blázni, svět po vašem se kejvá, 
a ten, kdo v prachu stojí a potem dřinu smejvá, 
ten musí přijít vždycky naposled. 
R: SlC 
yším hudbu znG 
ít, slE 
yším slova prAmi 
osebníků, 
slC 
yším lidi klG 
ít, kDmi 
am se poděl řE 
ád, 
slDmi 
yším dětskej plAmi 
áč, řG 
ekněte mi, nE 
ač, 
nač zC 
a život mám plG 
atit, když chci žAmi 
ít. 

3. Zaplaťte si všechno, než zbyde prach a špína 
a nenajde se člověk, co vykope vám hrob, 
pak zasmějte se, blázni, že netlačí vás hlína, 
kdo upsal život ďáblu, ten snadno zapomíná, 
že každý peklo kamenný má strop. 

4.=1. C 
+ [: a ďábelG 
 vám už zaAmi 
 košili dejch'. :] 
72

: Tržiště

CAPO IV
1. Kupci prEmi 
odali pD 
oslední zbEmi 
oží, 
zamkli krG 
ámy a D 
odešli prG 
yč, 
dav nAmi 
aslouchal kázání z lEmi 
óží 
o tom, jC 
ak chutná cukr a bH7(D) 
ič. 

2. Každý stál a tiše se díval 
na ten vyprodej hanby a lží, 
někdo nadával a jiný zíval, 
kdekdo za rohem myslel si svý.

3. Stačí písknout, a poslušně skáčem, 
jenom čekáme, co bude dál, 
když nám nadrobí, radostí pláčem, 
žijem život jak maškarní bál. 

4. Stále umíme ohýbat záda, 
klečet před těmi, co všechno smí, 
člověk s člověkem o trůn se hádá, 
láska s pravdou jen pod mostem spí. 

5. Kupci prodali poslední zboží 
v tomhle tržišti slibů a lží, 
pak vstali a odešli z lóží, 
z tváří lH7 
idí se vytratil smEmi 
ích. 
73

: Třináctka

1. Zve Emi 
válčit mě pan D 
maršál sám,
v C 
mládí je má H7 
síla, milá,
Emi 
víš, jak rád tě D 
mám, a až se vrátím,
C 
třináct růží H7 
na polštář ti Emi 
dám.

R: [: Už mi to i G 
táta říkal: D 
koukej žít,
v Emi 
neštěstí i Hmi 
štěstí mít,
C 
chlap, a neznej G 
klid,
a tarokovou Ami 
třináctku,
tu H7 
musíš v kapse Emi 
mít. :]

2. Já dávno o své slávě sním,
vínem vlast mě křtila, milá,
Turka porazím, a až se vrátím,
zlatek třináct na stůl vysázím.

R: Už mi to i táta říkal…

3. Už v šenku jsem se prával rád,
však jsi při tom byla, milá,
nechtěj osud znát, když nevrátím se,
dej mi z věže zvonit třináctkrát.

R: Už mi to i táta říkal…
74

: Víno

R: Emi 
Víno teď D 
nalej nám, Emi 
ať si každej, C 
co chce, H7 
zpívá,
Emi 
vína D 
plnej džbán, dnes Emi 
do rána H7 
budeme Emi 
pít.
Emi 
Víno D 
nalej nám, Emi 
po boji jen C 
žízeň H7 
zbývá,
Em 
zítra C 
někdo z nás Emi 
třeba už H7 
nebude Emi D Emi H7 Emi 
žít. 

1. Emi 
Než přijde D 
den, každý C 
má H7 
času Emi 
dost,
zbývá jen D 
zapít žal, G 
klít D 
a mít zG 
lost,
že zas je nás D 
čím dál míň, Emi 
víra je tu jen H7 
host,
Emi 
proč se D 
máme bít C 
druhejm H7 
pro raEmi 
dost.

R: Víno teď nalej nám …

2. Krátí se noc, v krčmě všem slábne hlas,
ráno zavelí a kdekdo zláme vaz,
[: už zní rozkaz, dál bít se můžem, třeba i krást,
ten, kdo přežije, tomu zbyde chlast. :]

R: Víno teď nalej nám …

R: F#mi 
Víno teď E 
nalej nám, F#mi 
ať si každej, D 
co chce, C#7 
zpívá,
F#mi 
vína E 
plnej džbán, dnes F#mi 
do rána C#7 
budeme F#mi 
pít.

R: A 
Zpívej až E 
do rána, F#mi 
není každá bitva D 
prohraC#7 
ná,
F#mi 
dojde i E 
na pána, F#mi 
a pak si C#7 
budeme F#mi 
žít.

Na na na …

75

: Ztracená země

1. Bárka bEmi 
ílá se zD 
a obzorem ztrEmi 
ácí 
a já vD 
ím, že se jednou vrátí k nEmi 
ám, 
míří tD 
am, kam odlétají ptC 
áci, 
hledat prD 
avdu a vHmi 
ěřit legendEmi 
ám. 

2. Pověstí stále víc ta země dává, 
sláva, mír, a lidé jsou si blíž, 
zmizel stát a oheň spálil práva, 
moře ví, kde hrdý člověk stál. 

R: ŽeEmi 
 marně hledáš, to se stáD 
vá, 
život je bC 
oj, ty chtěj ho žEmi 
ít, 
kde vítr stopy zanechD 
ává, 
určí ti smC 
ěr, za kterým jD 
ít, 
tak hledej dEmi 
ál ten koutD 
, hledej dEmi 
ál ten koutD 
, 
kde zůstal čC 
as navěky spEmi 
át. 
R: Nečekej dávné pousmání, 
mrtvý je stín, dnes slunce plá, 
zoufalé lidské naříkání 
v hlubině spí, země je zlá, 
tak hledej dál ten kout, hledej dál ten kout, 
kde zůstal čas navěky spát. 

R: Až se ti zjeví ten kraj mýtů, 
pochopíš sám: je konec her, 
smích místo krve zazvoní tu, 
štěstí, co máš, dávej a ber, 
tak hledej dál ten kout, hledej dál ten kout, 
kde zůstal čas navěky spát.
76

: Dobrodružství s Bohem Panem

1. Ami 
Je půlnoc nádherná, G 
spí i lucerna,
F 
tys' mě opustil E 
ospalou,
tu v Ami 
hloubi zahrady G 
cítím úklady,
s F 
píšťalou E 
někdo sem kráAmi 
čí,
hráC 
 náramně G 
krásně a na mě
F 
tíha podivná E 
doléhá,
C 
hrá náramně, G 
zná mě, nezná mě,
F 
něha a E 
hudba až k pláAmi 
či.

2. Pak náhle pomalu skládá píšťalu,
krok, a slušně se uklání,
jsem rázem ztracená, co to znamená,
odháním strach, a on praví:
Pan jméno mé, mám už renomé,
Pan se jmenuju a jsem bůh,
Pan, bůh všech stád, vás má, slečno, rád,
jen Pan je pro vás ten pravý.

3. Ráno, raníčko, ach, má písničko,
Pan mi zmizel i s píšťalou,
od Pana, propána, o vše obrána,
ospalou najde mě máti,
hrál a ve tmě krásně podved' mě,
kam jsem to dala oči, kam,
Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh
počítám "dal" a "má dáti".
77

: Chtít chytit vítr

CAPO III
capo: III

1. Emi 
Už dlouho C 
se mi G 
zdá, že Dsus2 
ztrácím cenuEmi C G 
 
Emi 
africkejm C 
dětem G 
hlad Dsus2 
nezaženuEmi C G 
 

2. zabloudil jsem lhostejností, nevím jak najít cestu zpět
jmenuju se po tátovi, je mi třicet let (2×)

3. o mě se v dětství báli celou neděli
můj táta s mámou možná veděli

4. Emi 
že jako C 
malé G 
pimprDsus2 
le
Emi 
do svojí C 
velké G 
škatuDsus2 
le
Emi 
aspoň na C 
chvíli G 
budu chtít Dsus2 
chytit vítrEmi 
 C 
 G 
 

mezihra: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C 

5. hledal jsem věc za kterou se dá bojovat
myslel jsem že má cenu na muže si hrát

6. pak během jednoho dne jsem poznal, že asi né,
že je to horší než chtít chytit vítr

7. nebudu mít dost sil, zmizím do ticha
v poslední chvíli možná chytím vítr

8. a vítr chytí mě odletíme společně
a těm které tu necháme zbude vítr (2×)

solo: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C 

ad.libitum: 
Emi C G Dsus2 

Emi C G Dsus2
78

: Měsíc

1. Emi 
Děkuju ti za to, D 
žes mi G 
ještě zavoC 
lala, G 
 D 
 
Emi 
moje duše černá D 
už to G 
ani nečeC 
kala, G 
 D 
 
Emi 
jenže, moje drahá, D 
je to G 
všechno trochu C 
na nic, G 
 D 
 
Emi 
já už jsem se rozhod, D 
zítra G 
budu znovu C 
panic. G 
 D 
 

2. Děkuju ti za to, žes to rovnou nepoložil,
že jsi nezapomněl, co jsi se mnou všechno prožil.
Teď, když svítí měsíc pro každýho zvlášť, je mi to líto,
jenže už je konec, však víš to. Vím to!

R: Emi 
Měsíc, D 
 G 
 svítí C 
měsíc. G 
 D 
 
Emi 
Měsíc, D 
 G 
 svítí C 
měsíc. G 
 D 
 
Emi 
Měsíc, D 
 G 
 svítí C 
měsíc. G 
 D 
 
Emi 
Měsíc.
79

: Něgdy

Intro: E:|----13--10--------------------
H:|-10--------13--10h13p10--8h10-

sloka: E:|------------------------------------------------------------------
H:|------------------------------------------------------------------
G:|--------------------------------2---------2-----6--6---6--6---6---
D:|-7---------7-----3------3--3------3--3--3------------7------7---7-
A:|---5--5--5---5-----1--1------1------------------------------------
E:|------------------------------------------------------------------
1. Ami 
něgdy nejdu F 
spát
Ami 
a motám se měsE 
tem
a myslím na to co jsem
a hlavně na to co nejsem
spěchat není kam a proč
mně nejede žádný vlak
a kdyby přece náhodou
raději odvrátím zrak

R: Ami 
podle koF 
lejí se vC 
racím doG 
mů
brečím jak ženská směju se tomu
vylejzá slunko nad panelák
bysem rád jednou vylez - taky tak
je neděle ráno a zvony zvoní
nevěřím ničemu ale TEĎ hlavu skloním
vylejzá slunko nad panelák
jak bysem rád jednou vylez - taky tak

2. všechny cesty prý
odněkud někam vedou
mě ale teďka spíš
ruce v kapsách zebou
a nenapadá mě nic
žádný věty žádný slova
co se dá dělat lepšího
než každý ráno zkoušet to znova a znova ?

R: podle kolejí …
80

: Bon Soir Mademoiselle Paris

1. Emi 
Mám v H7 
kapse jeden Emi 
frank, 
jsem D7 
nejbohatší z G 
bank nad SeiH7 
nou, 
mám víc než krupiér, 
stíny Sacre Coeur nade mnou. 

R: C 
Láska je D 
úděl G 
tvůj, 
Ami 
pánbůh tě H7 
opatEmi 
ruj, 
[: bon soC 
ir, maD 
demoiselle, PaEmi 
ris. :]

3. Znám bulvár Sant Michel, 
tam jsem včera šel s Marie Claire, 
vím, jak zní z úst krásných žen, 
ta slůvka: Car je ťaime, oh ma cher. 

R: Láska je úděl tvůj, … 

81

: Hvězda na vrbě

1. Kdo se Ami 
večer Emi 
hájem Ami 
vrací 
F 
Ten ať Emi 
klopí G7 
zraC 
ky Emi 
 
G 
Ať je Ami 
nikdy Emi 
neoAmi 
bracíDmi 
 
K G7 
vrbě Emi 
křivolaE 
ký A 
 C 
 Emi 
 

G 
Jinak Ami 
jeho Emi 
oči Ami 
zjistí 
F 
I když Emi 
se to G7 
neC 
zdáEmi 
 
G 
Že na Ami 
vrbě Emi 
kromě Ami 
listí 
Dmi 
Visí F 
malá hvězdaAmi 
 

R: ViděC 
li jsme jednou v F 
lukách 
Plakat C 
na tý vrbě F 
kluka 
Který Dmi 
pevně věřil B7 
tomu 
Že ji D7 
sundá z toho G7 
stromuEmi 
 

2. Kdo o hvězdy jeví zájem 
Zem když večer chladne 
Ať jde klidně přesto hájem 
Hvězda někdy spadne 

Ať se pro ní rosou brodí 
A pak vrbu najde si 
A pro ty co kolem chodí 
Na tu větev zavěsí
82

: Hej kočí

CAPO 5

1. Hej Ami 
kočí, jedem F 
dál, láska má boty toulavý,
Dmi 
častokrát se unaví ještě Emi 
dřív než Em7 
najde Ami 
cíl.
Hej kočí, jedem F 
dál, vždyť cestu znáš už nazpaměť,
Dmi 
na ní se skrývá jenom šeď a Emi 
někdy pár hezkejch Ami 
chvil.

R: Ty jsi F 
moje malá vzpomínka G 
před spaním, no a C 
já jsem tvůj Ami 
stín.
Ty jsi F 
jiná nežli všechny lásky G 
včerejší, to C 
já dávno Ami 
vím,
s tebou F 
mám tisíc naG 
dějí, že neC 
zůstanu nikdy Ami 
sám,
láska F 
jsou koně G 
splašený, když se řítí Ami 
k nám.

2. Hej kočí, jedem dál, i když náš kočár dostal smyk
a láska spadla na chodník, koně dál musíš vést.
Hej kočí, jedem dál, jak rád bys trhnul opratí,
však minulost nám navrátí jen splín z nedávných cest.

R: Ty jsi moje malá vzpomínka před spaním …

3. Hej kočí, jedem dál, dopředu pořád musíš jet,
zastavit nelze a vzít zpět těch pár dlouhejch mil.
Hej kočí, jedem dál, zas budou lásky toulavý,
na tom nikdo nic nespraví, přece dál se točí svět.
83

: Morče za volantem

1. Ami 
Poslouchejte C 
drazí F 
přáteG 
lé,
dneska vám povím tuhle historku,
stalo se je to tak tři neděle,
že morče montovalo auto na dvorku.

Montovalo morče Moskviče,
zpocený potom si sedlo k volantu,
v zatáčce narvalo to do tyče,
když zbrkle předjíždělo bobra v trabantu.

R: Sanitka bliká, vzlyká sestřička,
morčeti natrhla se na tlapičce kůžička,
sanitka bliká, vzlyká sestřička,
nejlepší na to bude asi ňáká mastička.

2. Montovalo morče Moskviče,
zpocený potom si sedlo k volantu,
v zatáčce narvalo to do tyče,
když zbrkle předjíždělo bobra v trabantu.

Jede Tomáš smrček k nehodě,
davy se kupí a stoupá napětí,
morče však zdá se býti v pohodě,
jen málo očí ubrání se dojetí.

R: 2×
84

: Studený Nohy

1. Ami 
PrEmi 
ší, Dmi 
choulím se Emi 
do svrchníku,
Ami 
než se Emi 
otočím F 
na podG 
patku 
zalesknou se světla na chodníku,
jak pětka na věčnou oplátku. 

2. Slyším kroky zakletejch panen, 
to je vínem, to je ten pozdní sběr, 
každá kosa najde svůj kámen,
to je vínem, ber mě, ber. 

R: Studený F 
nohy E 
schovám doma Ami 
pod peřinou
a ráno F 
kafe dám si E 
hustý jako Ami 
tér,
přežiju F 
tuhle neděE 
li tak jako Ami 
každou jinou,
na koho F 
slovo padne, E 
ten je soliD 
tér. Ami 
 

3. Broukám si píseň o klokočí, 
prší a dlažba leskne se, 
je chladno a hlava, ta se točí,
jak světla na plese. 

R: Studený nohy… 

4. Tak mám a nebo nemám kliku,
zakletá panna směje se
a moje oči, lesknou se na chodníku,
jak světla na plese. 

R: Studený nohy…
85

: Po schodoch

1. Dmi 
Výťah opäť nechodí tak C 
zdolať 13 poschodí 
A# 
zostáva mi C 
znova po svoDmi 
jich 
na schodoch čosi šramotí a neón kde tu nesvieti 
ešte že sa po tme nebojím 

2. Počuť hlasné stereo aj výstrahy pred neverou 
ktosi čosi vŕta v paneloch 
tatramatky ródeo sa mieša kde tu s operou 
všetko počuť cestou po schodoch 

3. Štekot smutnej kólie za premárnené prémie 
vyhráža sa manžel rozvodom 
Disko tenis árie kritika televízie 
oddnes chodím iba po schodoch

Ami Dmi Ami A# 

R: Cestou Dmi 
po schodoch, Ami 
po schodoch 
Dmi 
poznávam C 
poschodia 
poznám Dmi 
po schidoch, Ami 
po zvukoch 
A# 
čo sme to A 
za ľuDmi 
dia

R: Cestou po schodoch ..

Dmi Ami A# C Dmi 
Dmi Ami A# C Dmi 
Dmi Ami A# C Dmi 
Dmi Ami A# C Dmi 
Ami Dmi Ami A# 

R: Cestou po schodoch ..

R: Cestou po schodoch ..

Dmi: x57765
C: 8-10-10-988
A#: 688766
Ami: 577555
A: 577655
86

: Srdce jako kníže Rohan

1. F 
Měsíc je jak Zlatá bula C 
Sicílska
Ami 
Stvrzuje se že kto chce ten se G 
dopíská
F 
pod lampou jen krátce v přítmí C 
dlouze zas
Ami 
Otevře ti Kobera a G 
můžeš mezi F 
nás.C Ami G 
 
2. Moje teta, tvoje teta, parole
dvaatřicet karet křečí na stole
měsíc svítí sám a chleba nežere
Ty to ale koukej trefit frajere. Protože…

R: Dnes je valcha u starýho Růžičky
dej si prachy do pořádny roličky
Co je na tom že to není extra nóbl byt
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.

3. Ať si přes den docent nebo tunelář
herold svatý pravdy nebo jinej lhář
tady na to každej kašle zvysoka
pravda je jen jedna - slova proroka říkaj že…

R: Když je valcha u starýho Růžičky
budou v celku na nic všechny řečičky
Buď to trefa nebo kufr - smůla nebo šnyt
jen to srdce jako Rohan musíš mít.

4. Kdo se bojí má jen hnědý kaliko
možná občas nebudeš mít na mlíko
jistě ale poznáš co si vlastně zač
svět nepatřil nikomu kdo nebyl hráč. A proto…
R: Ať je valcha u starýho Růžičky
nebo to uďáš k tváři Boží rodičky
Ať je válka, červen, mlha, bouřka nebo klid
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.

R: Dnes je valcha u starýho Růžičky
když si malej tak si stoupni na špičky
malej nebo nachlapenej cikán, prdák, Žid
srdce jako kníže Rohan musíš mít.

R: Dnes je valcha u starýho Růžičky (to víš že jo ..)
dej si prachy do pořádný roličky
Co je na tom, že to není extra nóbl byt
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.

R: Dnes je valcha u starýho Růžičky
dej si prachy do pořádný ruličky
Co je na tom, že to není extra nóbl byt
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.

R: Ať je valcha u starýho Růžičky
nebo to uďáš k tváři Boží rodičky
Ať je válka, červen, mlha, bouřka nebo klid
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.
87

: Batalion

e:|-0-0-0-0---------0-0-0---------|
B:|-----1-1-3-3-1-1-1-1-1-3-1-0-1-|
G:|-2-2-----0-0-2-2-------0-2---2-|

*: Ami 
Víno C 
máš a G 
markyAmi 
tánku dlouhá noc G 
se Ami 
proEmi 
hýAmi 
ří.
Ami 
Víno C 
máš a G 
chvilku Ami 
spánku díky, díG 
ky Ami 
verEmi 
bíAmi 
ři.

1. Ami 
Dříve než se rozední
kapitán C 
k osedlání G 
rozkaz Ami 
dáváEmi 
.
Ami 
Ostruhami do slabin koG 
něAmi 
 poEmi 
háAmi 
ní.

Tam na straně polední
čekají ženy, zlaťáky a sláva.
Do výstřelů z karabin zvon už vyzvání.

R: Ami 
Víno na C 
kuráž a G 
pomilovat markyAmi 
tánku.
Ami 
Zítra na BurC 
gund bataG 
lion Ami 
zaEmi 
míAmi 
ří.
Ami 
Víno na C 
kuráž a k G 
ránu dvě hodiny Ami 
spánEmi 
ku.
Ami 
Díky, díky C 
vám králoG 
vští Ami 
verEmi 
bíAmi 
ři.

2. Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí.
Na polštáři z kopretin budou věčně spát.

Neplač sladká Marion
verbíři nové chlapce přivedou ti.
Za královský hermelín padne každý rád.

R: Víno na kuráž a …
88

: Trh ve Scarborough

1. Dmi 
Příteli, máš do C 
Scarborough Dmi 
jít, F 
dobře Dmi 
vím, že půjG 
deš tam Dmi 
rád, 
tam dívku F 
najdi na Market C 
Street, Dmi 
co chtěla G 
dřív B 
mou C 
ženou se Dmi 
stát. 

2. Vzkaž ji, ať šátek začne mi šít, za jehlu rýč však smí jenom brát 
a místo příze měsíční svit, bude-li chtít mou ženou se stát. 

3. Až přijde máj a zavoní zem, šátek v písku přikaž ji prát 
a ždímat v kvítku jabloňovém, bude-li chtít mou ženou se stát. 

4. Z vrkočů svých ať uplete člun, v něm se může na cestu dát, 
s tím šátkem pak ať vejde v můj dům, bude-li chtít mou ženou se stát. 

5. Kde útes ční nad přívaly vln, zorej dva sáhy pro růží sad, 
za pluh ať slouží šípkový trn, budeš-li chtít mým mužem se stát. 

6. Osej ten sad a slzou ho skrop, choď těm růžím na loutnu hrát, 
až začnou kvést, tak srpu se chop, budeš-li chtít mým mužem se stát. 

7. Z trní si lůžko zhotovit dej, druhé z růží pro mě nech stlát, 
jen pýchy své a boha se ptej, proč nechci víc tvou ženou se stát.
89

: Válka růží

Intro: Dmi Gmi A7 Dmi Bb A7 

1. Už Dmi 
rozplynul se G 
hustý dým, dDmi 
erry down, hej dA 
own-a-down,
nad Dmi 
ztichlým polem G 
válečným, derry Dmi 
down,A 
 
jen F 
ticho stojí C 
kolkoA 
lem a Dmi 
vítěz Dmi7 
plení Bb 
vlastní zA 
em,
je válka Dmi 
růží, Gmi 
derry derry A 
derry down, hej Dmi 
down.

2. Nečekej soucit od rváče, derry down, hej down-a-down,
kdo zabíjí ten nepláče, derry down.
Na těle mrtví krajiny se mečem píšou dějiny,
je válka růží, derry derry derry down, down.

3. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
dva rody žijí, jeden hněv, derry down.
Kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lankastrům?
je válka růží, derry derry derry down, down.

4. Dva rody, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
však hlína pije jednu krev, derry down.
Ať ten či onen přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie,
je válka růží, derry derry derry down, down.
90

: Brutalita na Václavském náměstí

C5 
Občané rozejděte G5 
se 
D5 
tato manifestace není A5 
povolena 
C5 
a na žádost národního G5 
výboru 
D5 
dojde k hrubýmu A5 
zásahu. 

A5 G5 F5 Emi 2x 
 

1. A5 
Vodní děla, G5 
rozbušky, F5 
slznej plyn a Emi 
vobušky 
A5 
Vodní děla, G5 
rozbušky, F5 
slznej plyn a Emi 
vobušky 
A5 
Brutální zásah G5 
policejních jednotek 
F5 
Nohy máš rychlý, Emi 
stejněs jim neutek 
A5 
Teď už tě vodvážej G5 
ve žlutobílym taxíku 
F5 
Život je pes Emi 
a na krku máš podmínku 

Ref: C5 
Svatý Václave,G5 
 ty všechno vidíš 
D5 
Svatý Václave, A5 
ty nás zahráníš 
C5 
Ty českej národe,G5 
 nenech se bít 
D5 
Ty českej národe,A5 
 ty musíš žít 

2. Lidi se bouří, chtějí se mít 
Chtějí jen svobodu a v blahu žít 
Svoboda vyznání, svoboda shromažďování 
Na všechno musíš mít 
Jen a jen povolení 

Ref: 
91

: Barbora píše z tábora

G 
Maminko, tatínku, posílám vám D 
vzpomínku
Z letního tábora, jistě víte, že vám píše Vaše dcera BarboG 
ra. 

Strava se nedá jíst, dneska byl jen zelný list, 
polívka studená, co v ní plavou místo nudlí číslice a písmena. 

Myslela jsem prostě,že budou různé soutěže, 
slíbili bojovku, pak jsme hráli vybíjenou, na ovce a na schovku. 

Štefan,hlavní vedoucí, chodí s naší vedoucí, 
která je příšera, scházejí se, líbají se u totemu za šera. 

R: Proč jsem se C 
nenarodila D 
o pár let G 
dřívEmi 
?
Dneska bych Ami 
krásně chodila D 
se Štefanem, co G 
řiká si SteveEmi 
. 
Proč jste mě Ami 
prostě neměli D 
o pár letG 
 dříveEmi 
? 
Řekla bych: Ami 
Nebuď nesmělý, D 
líbej mě G 
Steve.

Závěrem dopisu ještě trochu popisu: 
ta bréca vedoucí je tlustá jak dvě normální oddílové vedoucí. 
Když běží po lese, všechno na ní třese se. 
Užívá make-upu, co na ní ten Štefan vidí, to já prostě nechápu. 

R: 

P.S. je tady ještě 
Pošlete dvě tři sta, jsem bez peněz dočista. 
Pojedem do Písku, máme v plánu zastavit se v jitexovém středisku. 

Když jsme se koupali, všichni na mě koukali. 
Je to tím, že možná v jednodílných plávkách už jsem už jsem prostě nemožná. 

R: 
92

: Malá slečna

1. MalAmi 
á slečF 
na slýchaAmi 
la báji aF 
 v dětsAmi 
kém ráF 
ji tE 
ak rozkAmi 
vetla růže. 
Holčičí slzy ji zalévaly a z veliké dáli k ní volal hlas muže. 
Volal ji k sobě hlas jejího prince, ze strany mince kam jen dítě může 

R: Ami 
Někdo se G 
ztratí na rozceC 
stí, F 
na dlouhé C 
pouti E 
do pověsAmi 
tí, 
Snad ten kdo hledá nezabloudí, o tom však rozhodne ten kdo nás soudí. 

2. Z veliké, hluboké, holčičí touhy, zbyly jen šmouhy v duši té ženy. 
Kde byl dřív pramen, tam dnes už nic není, jen zapomnění jež pozbývá ceny. 
Červené kontrolky všedního žití, jí každý den svítí jak pomatený. 

R: Někdo se ztratí na rozcestí …

3. Tam někde v hlubinách vzpomínka živá možná se skrývá, když tma zuby cení. 
Kdopak se dozví, jestli tam čeká, vždyť člověka leká zasvěcení.

R: Někdo se ztratí na rozcestí …
93

: Pozor milé dámy

1. Dmi 
Pozor milé dámy C 
 na hry s Dmi 
tarotami
pozor na tajemná místa v nočních hodinách.
Dmi 
V společenství B 
luny nikdy nejste samy.
C 
Někdo je tu s Dmi 
vámi.
Dmi 
Po kopcích C 
obchází Dmi 
strach.

2. Pozor na věštění, bez rizika není. 
Neb se nacházíme v roztodivných končinách. 
Zlo se kolem plíží i vám cestu zkříží. 
Úplněk se blíží. 
Zdejší si libují v hrách. 

3. Varuji vás ženy také před kameny. 
Zejména ty velké čarodějné bývají. 
Opatrně dámy je v tom trochu potíž 
tato místa totiž 
Tajemství ukrývají. 

4. = 1.
94

: Panenka

1. Emi 
Stanu se C 
myšlenG 
kou a budu v D 
Tobě
Emi 
Budeš mou C 
milenG 
kou výhleD 
dově
Emi 
Budeš můj C 
druhej G 
hlas pro tuhle D 
píseň
Jsi Emi 
krásnáC G 
 D 
Bože, jsi Emi 
krásná C G D 
 

2. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se kdoví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: G 
Jako by nebylo nicD 
, Emi 
mám pocit že jsi se C 
bála
G 
Svůj život bez hranicD 
, Emi 
jsi hrálaC 
 
G 
Panenku klidně si nechD 
, Emi 
stejně vim, v noci Tě C 
hřála
G 
dvě světla na vokD 
nech, Emi 
vzplálaC G D 
 

3. Tak trochu sobecká, dost možná nebezpečná
Svět jako groteska, néééé-vděčná
Nevěříš na pocity, to jsi ty!
Tak krásná 
Bože, jsi krásná  

4. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se bůhví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: Jako by nebylo nic, mám pocit že jsi se bála
Svůj život bez hranic, jsi hrála
Panenku klidně si nech, stejně vim, v noci Tě hřála
dvě světla na voknech, vzplála
95

: Černobílý svět

1. Dmi 
jsme loutky bez nití
já i všech patnáct druhů mých
bez smrti bez žití
bloumáme tupě po polDmi 
ích

R: Dmi 
černá a B 
bílá je
C 
osm kroků tam a osm Dmi 
sem
frontová B 
linie
C 
na věky proti sobě Dmi 
jdem

2. Dmi 
stojí tu F 
opodál
B 
náš domnělC 
ý to F 
nepE 
řítDmi 
el
i když jsem černý král
nejsem svých figur velitel
vždy první na tahu
jsem ten kdo bitvu rozpoutá
ač nemá odvahu
bílý a nešťastný jsem král

R: Černá a bílá je…

3. přestal jsem počítat
kolikrát jsem padnul a zas vstal
kolikrát dostal mat
útočil nebo utíkal
jsme jenom figury
ať král či pěšák beze jména
a hraní na vojáky
je vaše lidská doména

R: Černá a bílá je…
96

: Černej pasažér

1. Mám Dmi 
kufr plnej přebytečnejch A 
krámů 
a mapu zabalenou do plátDmi 
na 
Můj vlak však jede na opačnou A 
stranu 
a moje jízdenka je dávno neplaDmi 
tná 

*: F Dmi F Dmi 

2. Někde ve vzpomínkách stojí dům 
Ještě vidím, jak se kouří z komína 
V tom domě prostřený stůl 
Tam já a moje rodina 

3. Moje minulost se na mě šklebí 
a srdce bolí, když si vzpomenu 
že stromy, který měly dorůst k nebi 
teď leží vyvrácený z kořenů 
R: Jsem černej B 
pasažér 
C 
Nemám F 
cíl ani směr 
Vezu se B 
načerno C 
životem a F 
nevím 
Jsem černej B 
pasažér 
C 
Nemám F 
cíl ani směr 
Vezu se B 
odnikud C 
nikam a A7 
nevím, kde skončím 

4. Mám to všechno na barevný fotce 
někdy z minulýho století 
Tu jedinou a pocit bezdomovce 
si nesu s sebou jako prokletí 

R: Jsem černej pasažér…

5. Mám kufr plnej přebytečnejch krámů 
a mapu zabalenou do plátna 
Můj vlak však jede na opačnou stranu 
a moje jízdenka je dávno neplatná 

*: F Dmi F Dmi 
97

: Krasojezdkyně

1. F#mi 
Přijel jsem D 
na chvíli E 
pozdravit C#7 
přátele
F#mi 
Po hospodách D 
vést silácké E 
řeči C#7 
 
F#mi 
Představení D 
skončilo, E 
zítra je C#7 
neděle
F#mi 
Odplouvám C#7 
do bezpeF#mi 
čí

2. Bolestí jednoho je druhého štěstí
Co nelze vyslovit, to voní po neřesti

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů
Lotova dcero oděná do šarlatu
Kdo smí se dotknout lemu od tvých šatů?
Jsem na cestě a toužím po návratu

3. Čas je šarlatán a věci sotva změní
Tahleta zastávka byla jen na znamení
Naše cesty už se asi těžko skříží
Hledám tě v Babylóně, a ty jsi v Paříži

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…
98

: O malém rytíři

R: Hmi 
Jede jede rytíř, D 
jede do kraje 
A 
Nové dobrodružství Hmi 
v dálce hledaje 
Neví co je bázeň, neví co je strach 
Má jen velké srdce a na botách prach 

1. G 
Jednou takhle v neděli, F# 
slunce pěkně hřálo 
Bylo kolem poledne, když tu se to stalo 
G 
Panáček uhodí A 
pěstičkou do stolu: 
Dosti bylo pohodlí a plnejch kastrólů! 
Hmi 
Ještě dneska stůjcostůj A 
musím na cestu se dát 
G 
Tak zavolejte sloužící a F#7 
dejte koně osedlat! 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

2. Ale milostpane! spráskne ruce starý čeledín 
Ale pán už sedí v sedle a volá s nadšením: 
Má povinnost mi velí pomáhat potřebným 
Ochraňovat chudé, slabé, léčit rány nemocným 
Marně za ním volá stará hospodyně: 
Vraťte se pane, lidi sou svině! 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …
3. Ale sotva dojel kousek za městskou bránu 
Z lesa na něj vyskočila banda trhanů 
Všichni ti chudí, slabí, potřební - no chátra špinavá 
Vrhli se na něj a bili ho hlava nehlava 
Než se stačil vzpamatovat, bylo málem po něm 
Ukradli mu co kde měl a sežrali mu koně 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

4. Vzhůru srdce! zvolá rytíř, nekončí má pouť 
Svou čest a slávu dobudu, jen z cesty neuhnout! 
Hle, můj meč! (a zvedl ze země kus drátu) 
A zde můj štít a přílbice! (plechovka od špenátu) 
Pak osedlal si pavouka, sed na něj, řekl Hyjé! 
Jedem vysvobodit princeznu z letargie 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

5. A šíleně smutná princezna sotva ho viděla 
Vyprskla smíchy a plácla se do čela 
Začala se chechtat až jí z očí tekly slzy 
To je neskutečný, volala, jak jsou dneska lidi drzý! 
O mou ruku se chce ucházet tahle figůra 
Hej, zbrojnoši, ukažte mu rychle cestu ze dvora! 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

6. Tak jede malý rytíř svojí cestou dál 
Hlavu hrdě vzhůru - on svou bitvu neprohrál 
I když král ho nechal vypráskat a drak mu sežral boty 
A děvka z ulice mu plivla na kalhoty 
Ve světě kde jsou lidi na lidi jak vlci 
Zůstává rytířem - ve svém srdci 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …
99

: Přijíždí posel

1. Ami 
Z ranního šera G 
kdesi E7 
nad obzorem 
Ami 
vynořil se jezdec G 
s bílE7 
ým praporem 
Ami 
Přijíždí posel G 
a rozhlíE7 
ží se v davu 
Ami 
Přijíždí posel G 
a nese E7 
dobrou zprávu 
[: Dmi 
Jenomže G 
zapomněl :] (3×)
[: Ami 
komu ji má G 
dátE7 
  :] (3×)
E7 
Komu má zprávu předat?Ami 
 

Ami G E7 (3x) 
Ami 

2. Od města k městu putuje celou zemí 
Zdálky už mává a volá: Otevřte mi! 
Tluče na bránu města a brána otevře se 
Přijíždí posel a lidem zprávu nese 
Jenomže zapomněl 
co měl vlastně říct 
Co tu měl vyřídit? 

3. Krajinou stínů jezdec bloudí světem 
Ve sněhu zbydou stopy - a stopy vítr smete 
Cesta je nekonečná, odnikud nikam vede 
Přijíždí posel a nikdy nedojede 
protože zapomněl 
kdo ho posílá 
Kdo ho posílá? 
100

: Sáro!

{95bpm
}
F
3 G

Intro: Ami Emi F C F C F G 

R: Ami 
Sáro, Emi 
Sáro, F 
v noci se mi C 
zdálo 
že F 
tři andělé C 
Boží k nám F 
přišli na oG 
běd 

Sáro, Sáro, jak moc a nebo málo 
mi chybí abych tvojí duši mohl rozumět?

1. Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu 
a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích 
A z prohraných válek se vojska domů vrací 
Však zbraně stále burácí a bitva zuří v nich 

R: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

2. Vévoda v zámku čeká na balkóně 
až přivedou mu koně a pak mává na pozdrav 
A srdcová dáma má v každé ruce růže 
Tak snadno poplést může sto urozených hlav 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

3. Královnin šašek s pusou od povidel 
sbírá zbytky jídel a myslí na útěk 
A v podzemí skrytí slepí alchymisté 
už objevili jistě proti povinnosti lék 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo… 

4. Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit 
o tajemstvích noci ve tvých zahradách 
A já - potulný kejklíř, co svázali mu ruce 
teď hraju o tvé srdce a chci mít tě nadosah 

R3: Sáro, Sáro, pomalu a líně 
s hlavou na tvém klíně chci se probouzet 

Sáro, Sáro, Sáro, Sáro rosa padá ráno 
a v poledne už možná bude jiný svět 

Sáro, Sáro, vstávej, milá Sáro! 
F 
Andělé k nám Dmi 
přišli na oC 
běd 
101

: 8.duben ´63

INTRO: 
E:|------------------10-9-12----14-15-14-12-10----------------------|
B:|-10-12-10------12---------12----------------12-10-10-12-10-------|
G:|----------12-9---------------------------------------------12-9--|
D:|-----------------------------------------------------------------|
A:|-----------------------------------------------------------------|
E:|-----------------------------------------------------------------|
Rec.: Je osmý duben třiašedesát…

1. Emi 
Zástupy sejdou k elektriHmi 
kám před šestou
Ami 
do továren blízko řeky, Emi 
na druhej břeh za prací
Emi 
Jen pán se sajdkárou Hmi 
jede cestou necestou
Ami 
a pak na dvůr nemocničEmi 
ní svoji čízu obrací

R: G 
Sníh padal D 
sníh a je to C 
dávno 
G 
smích ve tváD 
řích roC 
dičů
Ami 
nikdo tenkrát neG 
tušil, Emi 
co jsi vlastně C 
zač

2. Dlouhá chodba končí pokojem kde paní spí
vyčerpaná malým chlapcem co se právě narodil
pán nese růže a těší se jak půjde pít
daj mu zítra v práci áčko, snad jako že jen marodil

R: 

3. Dítě který kouká ještě šikmo ze dvou plín
naděje jen zřídka splní plán rodičů naivních
matku vraha Mrázka možná taky přepad splín
došlo jí že rodič dětí častokrát se mýlí v nich

R: 
102

: Pumpa

Intro: Hmi D A G 2x 

1. Hmi 
Na dálnici G 
prázdný mžourám z oken 
odbila půlnoc a dochází mi palivo 
Hmi 
nepospíchám A 
auto sunu krokem 
E 
šetřim zbytky par 

2. A tu v místech kde včera byly lesy 
pumpa stojí i s velkou myčkou nalevo 
je to zvláštní že člověk nevšimne si 
taky maj tu bar

Ref: G 
Láďa Padrůněk se D 
krčí u lahváčů A 
hůl ho podpírá 
z nabídky jídel Petr Novák právě dlouze vybírá 
u kasy Mejla se cvičně snaží sbalit novou pokladní 
Hmi 
Zuzana N. jak A 
na jmenovce stojí E 
je tu jen pár dní 

3. A jak sem v šoku nenápadně platil 
Miky Volek mi umyl zbylá vokna 
za mými zády se hnul Milan Chladil 
už chci prosím ven. 

4. Ale vidím že Karel Zich mi nese 
cedulku s jménem a v hlavě se mi rovná 
že jsem usnul v tom nekonečným lese 
takže dobrý den. 

Ref: Láďa Padrůněk se krčí u lahváčů hůl ho podpírá…
103

: Sovy v mazutu

Rec: G 
Tak jsme byli včeraD 
 na PortěC 
,D 
 
a když jsme se vraceli cestou domů,
tak jsme viděli dřevorubce,
jak porážej strom a ten strom plakal…

1. Proč medvěd pláče v dutině stromu,
veverky v depresi v hloží sedí,
květiny vadnou i tremp ztratil žracák,
trenýrky, sekyru, prezervativy, spacák.

Ref: Protože hů a hů a hů,
sovy v mazutu houkaj,
hů a hů a hů, úplně blbě koukaj.
2. Hajný jde sklesle lesní tišinou
a cestou sbírá umrlé zmije,
včera byl na Bábě a neví čí jsou,
jestli jsou to zmije nebo schizofrénie.

Ref: Protože hů a hů a hů, sovy v mazutu houkaj,
hů a hů a hů, úplně blbě koukaj.
104

: Variace na renesanční téma

1. Ami 
Láska je jako F 
večernice G 
plující noční Ami 
oblohou,
zavřete dveře F 
na petlice, G 
zhasněte v domě všechny Ami 
svíce
a opevněte svoje F 
těla, G 
vy, kterým srdce Ami 
zkameněla.C G/H Ami C/G D F E Ami 
 

2. Láska je jako krásná loď, která ztratila kapitána,
námořníkům se třesou ruce a bojí se, co bude zrána,
láska je jako bolest z probuzení a horké ruce hvězd,
[:které ti oknem do vězení květiny sypou ze svatebních cest:].

3. Láska je jako večernice plující noční oblohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou …
105

: Pořekadla

1. G 
Rád bych se zeptal H7 
těch, kteří vědí
Emi 
proč místo zlatem C 
platíme mědí, 
G 
proč nejsme bílí a D 
proč jsme jen šedí,
C 
ti, co chytrou D 
kaši G 
jedEmi 
í, 
C 
určitě mi D 
odpověG 
dí:C 
 G 
 

R: Že z C 
nouze si žijem a Hmi 
milujem z nouze, 
H7 
zpíváme málo a Emi 
kecáme C 
dlouze 
a G 
tváře si myjem v D 
blátivý strouze, 
C 
když se čistá D 
nesežeG 
neEmi 
 
C 
ani v lese D 
u prameG 
ne.C 
 G 
 

2. Tak dlouho se džbánem, až ucho upadne, 
jablko od stromu daleko nepadne, 
než holub na střeše, líp vrabec v hrsti - 
- tohle mi jde proti srsti, 
zatraceně proti srsti. 

R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
nesežene, a ne že ne. 

3. Řekni mi, holka, čí je to vinou, 
že ty chceš jiného, on zase jinou, 
čím je to daný, že ti praví se minou, 
ti nepraví že se berou, 
potom se div nesežerou. 
R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
je to pravda, a ne že ne, 
že C 
cesty už jsou D 
vychozeG 
néEmi 
 
a uzené je vyuzené 
a pivo dobře vychlazené, 
žádná nouze vlastně není, 
tak načpak tohle pozdvižG 
ení?C 
 G 
 
106

: Tak už mi má holka mává

1. Emi 
Posledních D 
pár minut C 
zbejvá Emi 
jen, 
máš teplou D 
dlaň, už se A 
stmíEmi 
vá, 
těžký je D 
říct, že se C 
končí Emi 
den, 
vlak posleD 
dní vagón A 
míC 
- E 
vá. 

R: G 
Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy F 
páliD 
vý, 
Emi 
život jde dál, to se C 
stává, A7 
já to D7 
vím, 
G 
tak už mi má holka mává, výpravčí zelenou F 
dáD 
vá, 
tak Emi 
jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď, 
tak jeď, jeď, jeď, tak jeď. 

2. Koleje jsou cejchem loučení, 
holkám se ve vočích střádá, 
smutek je šátek osamění, 
co mužskejm na cestu mává. 

R: Tak už mi … 

3. Za zády zůstal mi pláč a smích 
do tmy se můj vlak teď řítí 
zmizela holka jak loňskej sníh 
a světla měst v dálce svítí. 

R: Tak už mi … 
107

: Sedm Dostavníků

1. Emi 
Plání se blíží sedm dostavD 
níků
Emi 
stačí jen mávnout a G 
jeden zastaD 
ví,
Emi 
sveze tě dál za pár D 
dobrejch slov a Emi 
díků,
ten kočí co má C 
modrý D 
voči laskaEmi 
vý. 

R: Emi 
Heja, heja, D 
hou, dlouhá bude Emi 
cesta,
Emi 
dlouhá jako D 
píseň co mě napaEmi 
dá,
Emi 
heja, heja, D 
hou, sám když někde Emi 
stojím,
sám proti C 
slunci, D 
který právě zapaEmi 
dá.

2. Vím, že se hvězdy dneska nerozsvítí,
neklidný ptáci maj hlasy hádavý,
vyprahlá zem už velký deště cítí,
ty deště, co i moje stopy zahladí.

R: Heja, heja, hou … 3X

108

: Durová kovbojka

@125bpm
G 
 F 
 G 
 F 
 G 
 Cmi7 
 Cmi 
 G 
 F 
 C 
 G 
 

G 
Kroutí a vinou Hmi 
občas se stáčí 
G 
vody Sázavy bohuHmi 
žel trošičku Bmi7 
zkaleAmi 
ný 
loudaj se kolem továCmi 
ren 
plováren a kormoráG 
nů F 
 C 
 

a lidi v proutí, co žijou 
občas si krátí 
svoje roky a rybaří 
pak rybu uvaří 
a kousek má ve fousech 
českej fousek od Korkoránů 

A řeka proudí, je dravá 
sem tam se stává 
že pádlům záběr dochází 
chvíli to prochází 
línejm až nedůstojně 
důstojníkům plavby námořní 
Sólo: G F G F G Cmi7 Cmi G F C G 

to je to ticho před bouří 
mužstvo se vzbouří 
a důstojnictvo porá ží 
pak rychle dorá ží 
do krčmy plný tance 
do přístavu Na Marjánce smí 

Ref: No tak, Hmi 
Marjánko Ami 
krásná 
dnes nech mě tu spát 
vždyť věc je to jasná 
že já tě mám rád 
no tak, babičko Marry 
dík za spoustu dní 
a za Cmi 
krásnou výčepG 
ní F 
 C 
 

Sólo: G F G F G Cmi7 Cmi G F C G 

Ref. No tak, Hmi 
Marjánko Ami 
krásná…
…a za Cmi 
krásnou výčepG 
ní F 
 C 
 G 
 
109

: Plešatí pánové

1. E 
Plešatí Es 
pánové E 
na hrázi C#mi 
postáli 
F# 
říkaj si H 
že nemaj 
A 
na nohou E 
sandáli 
E 
Dámy a Es 
pánové 
E 
na břehu C#mi 
v povzdálí 
F# 
říkaj si: 
H 
Nás jejich A 
problémy E 
nepálí 

C#mi 
Zívají na břehu C6 
rybníka 
C6 
zívají C#mi 
na břehu C6 
v létě
C#mi 
zírají do vody 
C6 
do vody na mníka 
C#mi 
na břehu rybníka 
C6 
já tě 
E-Es-E 
znám 

2. Plešatí pánové neví co roupama 
házejí prasátka 
holejma hlavama 
Dámy a pánové ti ví co roupama 
házejí prasátka 
skleslejma bradama 
Zívají... 

Ref: 
E 
NÁŠ JE A 
HRAD, E 
MĚSTO A C#mi 
VES, 
F# 
KRÁLÚV JE F#7 
MOČÁL, H 
LOUKA A H7 
LES, 
H7 
JAK E 
BLÁHO E7 
VOU TO A 
VLÁDU F# 
MÁME, 
F#7 
VÍNO V RYBNÍKU H 
MÁÁÁÁ, 
E 
AŽ PŘÍDE A 
VÁLKA, TAK E 
BUDEM SI C#mi 
HRÁT, 
F# 
NA HOLOU F#7 
ROTU, CO HCHCE SE JÍ H7 
SPÁT, 
E 
A V ČELE JÁ E7 
BUDU A A 
BUDU SE F# 
SMáááT- 
ánébó 
E 
AŽ PŘÍDE A 
ARABE E 
LA… 

1. Plešatí pánové koupací čepice 
smeknou a pozdraví 
slušní jsou velice 
Dámy a pánové můry i jepice 
heknou a vo sebe 
ťuknou si sklenice 
Zívají…já tě zná á á m..

Ref: 
110

: Pažitka (první dvě sloky)

Intro: Asus2 C#mi Cmi F#mi D 

1. Krajina Asus2 
svádí k podzimním C#mi 
výletůmCm 
 
Tripům do F#mi 
mládí a častým Dsus2 
úletůmD 
 

Barevný listí je rázem pestřejší
Hlavu ti čistí no a ty jsi bystřejší

Ref.: [: A 
Pašuješ zážitky
E 
Pašuješ všechno co se dá
F#mi 
Sáčky suchý pažitky
Dsus2 
Tomu se říká dobrá D 
nálada :] 

2. Hladina tůní pomalu vychladá
Je konec vůní a léto uvadá

Na stehna fenek dopadl dlouhý stín
Skončil čas trenek ale já zas něco vymyslím

Ref.: Pašuješ zážitky…

5 Asus2 6 Dm7/add9
111

: V blbým věku

1. Ujel mi C 
vlak i poslední G 
metro, ještě jsem Ami 
nebyl in a už jsem Dsus2/F# 
retro, 
než jsem se F 
z pulce vyloup G 
v samce, co má C 
všechno pod palAmi 
cem, 
F 
v den svý šance na poslední G 
jamce zaspal jsem. 

2. Ujel mi vlak, tak už to chodí, hlavu nevěším, pojedu lodí, 
než si to hodit, spíš se hodím do pohody u vody 
a počkám si až retro zase přijde do módy. 

*: Jó, F 
stále G 
mě to baAmi 
ví, sázet se s osudem, F 
byť čas utíká víc, než je G 
milo, 
F 
stále G 
věřím, že ze Ami 
mě ještě něco bude, no F 
jo, ale co když už E 
bylo? 

R: Včera mi Ami 
bylo málo, F 
dneska je mi C 
moc, jak se to G 
stalo, nevím, 
Ami 
každopádně F 
jsem zas v blbým G 
věku a jedu mimo Ami 
trať a F 
říkám si tak C 
ať, 
vždyť všechny G 
mosty vedou F 
beztak po stý G 
přes tu stejnou Ami 
řeku. 

Včera mi bylo málo, dneska je mi moc, jak se to stalo, nevím. 
každopádně jsem zas v blbým věku 
a pluju proti proudu vstříc poslednímu soudu 
a jsem radši vám všem pro smích, než abych byl sobě k breku. 

F 
Na - G 
na - Ami 
na… - včera mi F 
bylo málo, G 
dneska je mi Ami 
moc, 
F 
na - G 
na - Ami 
na… - včera mi F 
bylo málo, G 
dneska je mi Ami 
moc. 

3. Ujel mi vlak před rokem v dubnu, ještě jsem nezmoudřel a už zas blbnu, 
jak dopustil jsem to, že život protek mi mezi prsty, 
nevím, věřím, že až se prospím, pochopím, co s tím. 

*: Jó, stále mě to baví, sázet se s osudem, teď mám v kapse jen poslední kilo, 
stále věřím, že ze mě ještě něco bude, no jo, ale co když už bylo? 

R: [: Včera mi bylo málo, dneska je mi moc…
Na - na - na… :]
112

: Jak si pro mě přišla smrt

1. Emi 
Ležel jsem D 
na posteli C 
venku H 
padal Emi 
sníh
C 
já zrovna G 
rozjímal o C 
věcech intimH 
ních
C 
dal jsem si v G 
rozechvění z C 
flašky piva H 
hlt
Emi 
když do kvarD 
týru pro mě C 
přišla H 
kmotra Emi 
smrt.

2. V obvyklém podobenství kostry člověčí
na dveře zaťukala v komoře zvenčí
potvora přihrbená s kosou v pařátách
pozvolna překročila mého hnízda práh.

3. Slušně se představila jsem smrt obecná
tisíce nebožtíků důvěrně mě zná
řekla mi nachystej se hochu už je čas
a po mých zádech na to lehce přejel mráz.

4. Jen tolik nespěchejte milá kmotřičko
támhle se posaďte sečkejte maličko
musím se na tu cestu řádně připravit
něco piv z basy vypít dýmku zapálit.
5. Doufám že pohoštění malé přijmete
a trošku chmelovinky neodmítnete
nechtěla zprvu já však nedal pokoje
až do lebky jí tekly chladné Prazdroje.

6. Po třetím pivu začla kmotra vyprávět
jak s kosou po zemi se vláčí tisíce let
plzeňský rozvázalo smrti čelisti
a o záhrobí vykládala mi zvěsti.

7. Nemusím prý se vůbec téhle cesty bát
říkala zubatá že mohu být jen rád
v záhrobí totiž vládne pouze klid a mír
povídá budeš se mít lépe nežs tu žil.

8. Nejsou tam žádný schůze na kterejch jen spíš
z ničeho platit daně nikdy nemusíš
lumpy a práskače tam nikdy nespatříš
klid rukám dopřeješ však hochu uvidíš.

9. I když má každý člověk ze mě jenom strach
jsem vlastně svoboda a vůbec už ne vrah
dost ale řečí už co bych se chlubila
od pěny lebku mám však nejsem opilá.

10. A tak jsme vyšli kmotra zubatá a já
na dlouhou cestu která návratu nemá
/: jenom se nebojte i pro vás příjde si
i vám se lidé milí blýská na časy :/

113

: Bastila

1. Emi 
Láska je nemoc C 
a pravda přítěž,
D 
ideje maska Hm 
za kterou leccos zmizí.
Slova jsou náboje pro ústa velký ráže,
peníze, náboženství - jak cesta, tak i cíl.

2. Srdce z olova, ruce od špíny,
hovna ze zlata zaplatí všechny viny,
na cestě po žebříku vedoucím do nebe
dobré je dolů kopat a smát se nad sebe.

Ref: Emi 
Bastila C 
padá D 
s ní hlavy Hm 
králů
C 
z chaosu D 
vzejde nový Hm 
řád,
Emi 
lůza se C 
baví D 
a nevěHm 
domky
C 
začíná D 
stavět nový Emi 
kriminál.

C D Hm 

3. Bůh zemřel mlčky první den války,
zbyli jen šamani a dobře ví jak na to,
nejvyšší umění – stvoření krávy z davu
a ta se krmí gesty a dojí moc a slávu.

4. "Všichni jsme bratři – ať žije svoboda"
jen jedna otázka: Co komu kolik za to?
"Všichni jsme bratři, ať žije svoboda"
Občane okamžik, co ty mně, co já tobě?

Ref: Bastila padá…

5. Zrozeni v kleci, v kleci i umřem
a klec všech klecí nosíme ve svý hlavě
nejvyšší spravedlnost – smutný pán na orloji
všichni jsme vzešli z prachu, tam si budem zas rovni…

Ref: Bastila padá… 
114

: Dobré časy

(capo 4)
1. Am 
Tak jako v době sucha G 
přichází F 
déšť
Am 
Po době špatné se G 
dobrá naF 
vrátí
Am 
Tráva se zazelená na G 
písku F 
pouští
Am 
Roztáhne duha G 
nad údoF 
lím
G 
A zase půjdou F 
karavany Am 
mraků
G 
Nesoucí náklad F 
vůní oriG 
entu 

2. Klikaté cesty jsou potulných pěvců
Přichází odtamtud, odejdou tam
Slova navléknou na nitky plamenů
Zbyde jen neklid, oharků pár
Až Slunce půjde z východu na západ
A nebe zahalí v purpuru E 
šál 

R: Am 
V době nedobě, G 
za časů F 
nečasů
Am 
Za věci prosté, G 
kdo tiše F 
zpívá
Am 
V době nedobě, G 
za časů F 
nečasů
Am 
Za lásku, za krásu, G 
za štěstí

Solo: píšťala
3. Do noci v zemi mlhy a stínů
Slova zní o vášni tisíce tváří
Tak jako voda, co na kámen padá
Tak jako bzučení divokých včel
Když nohy vítězů historii píšou
Trubadúr navléká otrhaný háv

R: V době nedobě, za časů nečasů…

4. A ze snů rostou mohutné stromy
S korunou plnou podivných písní
O době dobré, která se vrátí
Do místa nikdy v království nikde
Pod rouchem červánků a sametu noci
Rodí se legendy budoucích časů

R: V době nedobě, za časů nečasů…

R: V době nedobě, za časů nečasů
Za věci prosté, potichu zpívám
V době nedobě, za časů nečasů
Za lásku, za krásu, za štěstí …pro všechny
115

: Krysař

1. Ami 
Bylo nebylo, kde se to tu vzalo,
G 
černé na bílém to F 
na plakátech Ami 
stálo.
Ami 
Bude tu hrát krysař a ty jeho krysy
G 
a bude to muzika, F 
dobrá jako Ami 
kdysi.

2. Bylo nebylo, pak na scéně stáli,
potkat je v noci ve městě, možná byste se báli.
Středověký škorně a staletou halenu
a do copánku spletený vlasy barvy havranů.

R: Ami 
Bylo nebylo, bylo nebylo, 
G 
bylo nebylo, F 
bylo nebyAmi 
lo
Bylo nebylo, bylo nebylo,
bylo nebylo, bylo nebylo.

3. Bylo nebylo, kde se vlastně vzali
a tou kouzelnou muzikou štěstí rozdávali.
Pak ten okamžik skončil a nikdo nechtěl domů,
atmosféra, kdo tam nebyl nevěřil by tomu.

R: Bylo nebylo…

4. Bylo nebylo, uplynul nějakej čas
a plakáty na nároží visely tu zas.
Lidi zachvátila horečka a každý tam chtěl jít,
bez rozdílu názorů zas to kouzlo prožít.

R: Bylo nebylo…

5. Bylo nebylo, prošli divný zprávy,
že vyšlehnou hranice pro čerty a ďábly.
Do datumu na plakátech chybělo pár dní
a na radnici krysaře zvou si páni radní.

R: Bylo nebylo…
6. Bylo nebylo, řekli: "To by teda nešlo,
s touhle vaší vizáží hrát budete tu těžko.
Nás totiž vůbec nezajímá, že vás mají lidi rádi,
my jsme tady vod toho, jejich mysl chránit."

R: Bylo nebylo…

7. Bylo nebylo, tak, jak v té pohádce,
krysař město opouští a hudba zní v dálce.
Jak za kouzelnou píšťalou za ním myšlenky táhnou,
a hodně dlouho v tomhle městě byl cítit vzduch křivdou!

R: Bylo nebylo…
116

: Převrat v banánové republice

1. G 
Generál D 
Sancho C 
Grácia se D 
zmocnil G 
vláD C D 
dy
v Banánový republice někde uprostřed pralesa. 
Hlásili to po ránu ve zprávách a psali v novinách.
Banánová republika, kde není nic jinýho než banány (a armáda!)

R: Emi 
A já vám C 
říkám, že D 
z toho zase nekouká G 
nic doD 
brýho. 
Emi 
A já vám C 
říkám, že D 
banány teď budou [: G 
zas o něco D 
dražší :] (3×)

2. Generál Sancho Grácia stojí na balkóně 
a hází po lidech slibama, že bude líp. 
A lidi vyskakují a lidi jsou rádi, 
ale byli by radši, kdyby po nich házel koláče (a řízky!)

R: A já vám říkám… 

3. V Banánový republice je dneska hrozně veselo, 
generála Sancho Gráciu hodili lidi z balkónu 
a ním jeho poskoky a patolízaly 
a armáda složila zbraně, no to je veselo (veselo, veselo)

R: A já vám říkám… 

4. "Dámy a pánové, ta svržená vláda sedí momentálně v hostinci U exilu 
a nalejvá si hlavy banánovým vínem a přemýšlí,
přemýšlí jak se dostat zpátky k moci. No, když bude dost dlouho přemejšlet, 
tak určitě na něco přijde, co třeba takhle vojensko-politický převrat." 

R: A já vám říkám…
117

: Zlatý hřebík noci

1. Emi 
Na zámek se C 
sjeli G 
hosté D 
vzácní, Emi 
nádvoří je C 
plný G 
kočáD 
rů,
ihned, jak se setmí, fanfáry zazní a panstvo se chopí pohárů,
panáček v livreji na spinet hraje, pod tíhou jídel praskají stoly,
tisíce svíček na bráně do ráje, sloužící nesou pečený voly.

R: G 
Voly, C 
nesou pečený D 
voly
D 
Na zámku se dneska G 
tančí
C 
a pod kopcem v hospodě D 
bodaj nože do stolu,
na zámku se dneska G 
tančí
C 
a pod lesem v chalupách se D 
asi něco chystá.
Co asi, co asi, G 
co asi, D 
co asi, co asi, G 
co asi,
D 
co asi, co asi, G 
co asi, no, C 
co to asi D 
bude.

2. Hosté přijeli zblízka i z dáli, slavnost už nabírá správný spád,
z bezedných sklepů sudy se valí, je krásné žít, je krásné se smát.
Vzduchem poletujou bílé paruky, o zbytky pod stoly čoklové se perou,
nejen lahve putují z ruky do ruky, v seně páni laškují s kuchařovou dcerou.

R: Dcerou, s kuchařovou dcerou…

3. Poslední až k bráně potáhnou hosté, bude jim chybět pozvání,
nahradí je totiž, je to tak prosté, sbírka vidlí, cepů a pochodní.
Zámek se rozsvítí jako lampion, velký zlatý hřebík nocí bude zářit,
nebem si zatančí jisker milion a nezvaní zvané lesem budou honit.

R: Honit, lesem budou honit…
118