ŠÁN_2020 - II.turnus - extended

12. 8. 2020

: Čarodejnice z Amesbury

1. Zuzana Dmi 
byla dívka, 
C 
která žila v 
Dmi 
Amesbury, 

s jasnýma F 
očima a 
C 
řečmi pánům 
Dmi 
navzdory, 

souseF 
dé o ní 
C 
říkali, že 
Dmi 
temná kouzla 
Ami 
zná 

Bb 
že se lidem 
Ami 
vyhýbá a s 
Bb 
ďáblem 
C 
pletky 
Dmi(G) 
má. 


2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil 
a pověrčivý lid se na pastora obrátil, 
že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí, 
a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví. 

3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali, 
a když ji vedli městem, všichni kolem volali: 
„Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš, 
teď na své cestě poslední do pekla poletíš!" 

4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění, 
ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění 
a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou, 
sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou. 

5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná, 
v noci se v černou kočku mění dívka líbezná, 
je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění, 
a všichni křičeli jako posedlí:„Na šibenici s ní!" 

6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy, 
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený: 
„Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít 
a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!" 

7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou 
a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou: 
„Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam, 
pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!" 

8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici 
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící, 
a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou, 
zemřela tiše samotná pod letní oblohou … 
1

: Ďáblovy námluvy

1. Svou Dmi 
krásnou 
C 
píšťalu ti 
Dmi 
dám, 

hraje Bb 
devět tónů na 
C 
devět stran, 

když Gmi 
půjdeš se mnou, 
Dmi 
lásko má 

Bb 
když mě budeš 
C 
chtít. 


2. Jen nech si tu píšťaličku sám, 
hraj devět tónů na devět stran, 
já nejdu s tebou, lásko má, 
já Dmi 
nechci s 
C 
tebou 
Dmi 
jít. 


3. Já dám ti stuhy to vlasů, 
mají devět barev pro krásu, 
když půjdeš se mnou, lásko má, 
a když mě budeš chtít. 

4. Já nechci stuhy do vlasů, 
mají devět barev pro krásu, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

5. Dám krásné šaty z hedvábí, 
které devět krajek ozdobí, 
když půjdeš se mnou, lásko má 
a když mě budeš chtít. 

6. Já nechci šaty z hedvábí, 
které devět krajek ozdobí, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

7. Chceš devět černých perel mít 
a na svatbu se vystrojit? 
To všechno dám ti, lásko má, 
jen když mě budeš chtít. 
8. Já černé perly nechci mít, 
a na svatbu se vystrojit, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

9. Já truhlu plnou zlata mám, 
tu do vínku ti celou dám, 
když půjdeš se mnou, lásko má, 
a když mě budeš chtít. 

10. Tvá slova příjemně mi zní, 
tak připrav kočár svatební, 
já půjdu s tebou, lásko má, 
až kam jen budeš chtít. 

11. Tak ušli spolu devět mil, 
když nohu v kopyto proměnil 
a bledá dívka naříká, 
už nechci s tebou jít. 

12. Má milá, už tě nepustím, 
zpět duši tvou ti nevrátím, 
za trochu zlata, lásko má, 
teď navždy budeš má. 

13. A jak tmou klopýtali dál, 
vítr její smutnou píseň vál. 
Co Gmi 
dělat mám, já 
Dmi 
nešťastná 

ach Bb 
co jen dělat 
C 
mám? 

Co Gmi 
dělat mám, já 
Dmi 
nešťastná 

ach co jen C 
dělat 
Dmi 
mám? 
2

: Dva havrani

1. Když jsem se z Dmi 
pole v
C 
race
Dmi 
la, 

dva havrany jsem slC 
yšel
Dmi 
a, 

jak jeden drF 
uhého se pt
C 
á: 

[: kdDmi 
o dneska večeř
C 
i nám d
Dmi 
á? :] 


2. Ten první k druhému se otočil 
a černým křídlem cestu naznačil, 
krhavým zrakem k lesu hleděl 
[: a takto jemu odpověděl: :] 

3. „Za starým náspem, v trávě schoulený 
tam leží rytíř v boji raněný, 
a nikdo neví, že umírá, 
[: jen jeho kůň a jeho milá.” :] 

4. „Jeho kůň dávno po lesích běhá 
a jeho milá už jiného má, 
už pro nás bude dosti místa, 
[: hostina naše už se chystá.” :] 

5. „Na jeho bílé tváře usednem 
a jeho modré oči vyklovem, 
a až se masa nasytíme, 
[: z vlasů si hnízdo postavíme.” :] 

B||---------------------------------------------------|
G||---------------------------------------------------|
D||--0----0----2----3----0----0----0---------------0--| --> 2X
A||-------------------------------------3-----3-------|

|-------------------------------1-------------------|
|----------------0----2----2---------2----2----0----|
|----3----3-----------------------------------------|
|---------------------------------------------------|

|----------------------------------------------------|
|---------------------------0------------------------|
|--0----0----2----3----3---------2----3----2----0----|
|----------------------------------------------------|

|-----------------------------------------------||
|---------------------------0-------------------||
|--0----0----2----3----3---------2----0----0----||
|-----------------------------------------------||
3

: Trampská

1. Dmi 
Mlhavým ránem bose jdou, kanady vržou na nohou

a dálka tolik vzdáleG 
ná je 
Dmi 
blízká,

město jsi nechal za zády, zajíci dělaj' rošády
a v křoví někdo tiše G 
Vlajku 
Dmi 
píská,

G 
najednou připadáš si ňák príma, svobodnej, a tak,

tak Dmi 
ňák, tak 
G 
ňák, ňák 
Dmi 
tak.


R: Pojď F 
dál, s náma se nenudíš, pojď dál, ráno se probudíš,

a vedle sebe máš o šišku Dmi 
víc,

pojď F 
dál, pod sebou pevnou zem, pojď dál, a číro s melounem,

a meky, miky, vrt, a dál už G 
nic, dál už 
Dmi 
nic.


2. Mlhavý ráno za tratí, u cesty roste kapratí,
sbalíš si deku, spacák, celtu, pytel,
a kdyby ňákej úředník začal ti říkat, co a jak,
sbalíš si deku, spacák, celtu, pytel,
důležitý je to, co jseš, odkud jsi přišel a kam jdeš,
co jseš, kam jdeš, co jseš.

R: 
4

: Bratři Ryvolové: Tereza

[[E:|--Amaj x02120--
B:|----------
G:|----------
D:|----------
A:|----------
E:|----------#. [: #. text to repeat [[Amaj C#mol 
]] :]
]]
5

: Zombie

1. Em 
Anot-her 
C 
head hangs lowly, 
G 
child is slowly, tak
D 
en

Em 
And the violence, 
C 
caused such silence, 
G 
who are we mi
D 
staken 


But you Em 
see, it's not me, it's not 
C 
my family 

In your G 
head, in your head they are figh
D 
ting 

With their Em 
tanks and their bombs and their 
C 
bombs and their guns 

In your G 
head, in your head they are cry
D 
ing 


Ref: [: In your Em 
head, in your 
C 
heead 

ZomG 
bie, Zombie, Zom
D 
bie-ie-ie-ie :]


*: Oh, Du du du du…

2. Another mother's breaking, heart's taking over 
When the violence, causes silence, we must be mistaken 

It's the same old thing since 1916
in your head, in your head, they'r still fighting.  
With their tanks and their bombs and their bombs and their guns 
In your head, in your head, they are dy-ing. 

Ref: In your head…
6

: Ach bože z nebe

1. Dmi 
Ach bože z nebe já prosím tebe

Starého muže mám
[: Rač mě ho vzáti G 
mladého 
C 
dáti

Dmi 
Ať hříchu 
A 
nepá
Dmi 
chám :]


2. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já mu zahrát dám
[: Na staré hrnce hotové zvonce
Tak já mu zvonit dám :]

3. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já ho pochovám
[: Na starém došku zapřáhnu kočku
Tak já ho pochovám :]

4. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já plakat budu
[: Na jeho hrobě vyskočím sobě
Co je mi po tobě :]
7

: Mezi horami

1. [: Gmi 
Mezi horami lipka zelená :]

[: B 
Zabili Janka, 
F 
Janíčka, 
Gmi 
Janka miesto 
Gmi/F 
jele
Gmi 
ňa :]


2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]
8

: Proměny

1. ♀ Ami 
Darmo sa ty trápíš 
G 
můj milý sy
C 
nečku nenosím ja tebe 
E7 
nenosím v sr
Ami 
déčku

A já tvoG 
ja 
C 
ne
G 
bu
C 
du 
Dmi 
ani jednu 
E7 
hodi
Ami 
nu


2. ♂ Copak sobě myslíš má milá panenko vždyť ty si to moje rozmilé srdénko
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

3. ♀ A já sa udělám malú veverečků a uskočím tobě z dubu na jedličku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

4. ♂ A já chovám doma takú sekérečku ona mi podetne dúbek i jedličku
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

5. ♀ A já sa udělám tú malú rybičkú a já ti uplynu preč po Dunajíčku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

6. ♂ A já chovám doma takovú udičku co na ni ulovím kdejakú rybičku
A ty přece budeš má lebo mi tě Pán Bůh dá

Ami F C F C G 

7. ♀ A já sa udělám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

8. ♂ A já chovám doma starodávnú kušu co ona vystřelí všeckým vranám dušu
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

9. ♀ A já sa udělám hvezdičkú na nebi a já budu lidem svítiti na nebi
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

10. ♂ A sú u nás doma takoví hvězdáři co vypočítajú hvězdičky na nebi
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá
9

: Jméno ve skále

Je sychravý konec léta, rok 9 po Kristu. 
Početný římský vojenský sbor se přibližuje k místu zvanému Teutoburský les. 
Unavení legionáři se ukládají ke spánku a ač jsou vyčerpaní a prokřehlí, není důvod k obavám. 
Trestná výprava do srdce Germánie bude do určité míry jen rutinní záležitostí. 
Není na světě armády, která by zkušené a dokonale vycvičené legie dokázala porazit… 

C G Ami G C B Ami F G Ami 
 


C 
Ptáci 
G 
po nebi 
Ami 
táhnou. 

Slunce se G 
k obzoru 
C 
sklání. 

[: B 
Sedím a tesám 
Ami 
do kamene. 

F 
Posílám 
G 
bohům svý
Ami 
 přání. :]

Dmi 
Kéž je ze mne centurion, 

A4 
kéž přijde řada na můj 
A3 
štít. 

F 
V lesích plných barbar
A 
ů, jenž si 
Dmi 
nezaslouží žít. 


Ref: Ami 
Soumrak poma
Emi 
lu padá 

naFmaj7 
 šedivou Germá
C 
nii,  

Fmaj7 
nepřátelskou 
C 
a zlou. 

Nevíš, G 
co bude zítra, 
nevíš, B 
co bylo dnes. 


V mlhách je cítit zrada 
a močál čeká na legii. 
Tak nevlídně nás vítá 
G 
Teutoburský les. 
C 
 


C G Ami G C B Ami F G Ami 
 


Dmi 
Z nápisu ve skále se budoucí dozví, 
A4 
kdo před věky tu 
A3 
stál. 

F 
Kdo tu navždy svoje 
A 
jméno vyte
Dmi 
sal. 

Pak jednou tiše vysloví, ten kdo zabloudí až sem, 
kostrbatá písmena psaná Římanem. 

Ref: 

V září roku 9 našeho letopočtu došlo v bažinách Teutoburského lesa (na území dnešního Německa) 
ke střetu tří elitních římských legií v počtu mezi 30 až 40 000 muži s germánskyým kmenem Cherusků, 
vedených náčelníkem Arminiem (Hermannem). 
Když se legionáři roztažení do nekonečného zástupu jen s velikými obtížemi prokousávali 
rozmoklým terénem a bažinami, z hloubi Teutoburského lesa na ně zaútočili 
germánští válečníci ze všech stran. 
Po třídenním masakru utrpěl neporazitelný Řím jednu z nejkatastrofálnějších porážek 
v historii a z početného kontingentu se podařilo zachránit jen pár šťastlivcům. 
10

: Tajemství

1. Emi 
Čekám 
Emi/D 
na teb
Emi 
e. 

Emi/D 
Tolik 
Emi 
let 
Emi/D 
už tě 
G 
znám. 

Schody do nebe kloužou jak led. 
Ruku ti dám. 

Ref: 
Ami 
Tolik, tolik
Emi 
 hvězd m
Ami 
áš nad
C 
 sebou. 

(A je) Ami 
tolik, tolik 
Emi 
cest, co tě k 
Hmi 
nim do
Emi 
vedou. 


2. Jméno mé už znáš. 
Jsem tvůj stín i tvůj strach. 
Dál mě potkáváš, 
vyrůstám na slzách. 

Ref: 

3. Čekám za mlhou. 
Netušíš, co ti chci říct. 
Co se skrývá zatou tmou? 
Možná nic. A možná víc… 

Ref: 

Znáš svůj úděl. 
Máš jen chvíli. 
Záře sílí. 
11

: Touha

1. F 
Je to jak nic, to totiž naváží víc 

je to C 
něco jak dech, jak přání na křídlech 

je to Dmi 
nemožnej cíl, kterej si 
A 
vymyslil. 


2. Je to jak sen, co ráno rozpustil den 
nic není dost velkej cíl, aby ses nepokusil 
volej k nebi přání a všechno bude k mání. 

Ref: 
F 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
C 
 

Dmi 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
A 
 


3. Je to jak žár, pořádně velikej dar, 
je to jak letící drak, naprosto přesnej prak 
je to hukot moře, je to pramen v hoře. 

4. Touha je žít, zůstat a neodejít 
touha je padnout a vstát a rány nevnímat. 
Je to tlukot srdce, je to poklad v ruce. 

5. Je to jak třpyt, jako sluneční svit 
úžasná měsíční zář, je to jak boží tvář. 
Je to skrytá síla, je to zlatá žíla. 

6. Touha je zázrak, takže přej si co chceš, 
probouzej sílu, s ní už neklopýtneš, 
touha jsou čáry, v hloubi duše je máš 
touha je zázrak, kámo, zázrak, 
vždyť už to znáš. 

7. Touha je krám, kde mají všachno a hned, 
vlak je tam k mání i ten pitomej svět. 
Touha je brána, ke všemu o čem si snil. 
Touha je cesta i cíl. 

Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
Touha je zázrak, kámo, zázrak.
12

: Vltava

Ami 
Ve vratký bárce mě unáší proud. 

Sám A2 
sebe se ptám, kam sem vlastně chtěl plout. 

Dmi 
Zvolna se 
Ami 
stmívá. 


-A- 
Hluboká voda mi odpověď nedá, 
pořád se ztrácím a pořád hledám. 
Měl bych se líp dívat. 

-B- 
E 
Proud už sílí, peřej se blíží. 

Nechci snít, i když oči se mi klíží. 
Dmi 
Všechno chci vidět tak jasně, jako by byl 
F 
den. 

Když se Dmi 
otočím, jsem úplně v šoku. 

Z vlastní Ami 
hlavy plný vzteku a lacinýho moku. 

E4 
Vizionářem a sám sobě lhářem jsem 
E3 
utopil svůj 
Ami 
sen. 


-A- 
Smutný pohled do davu na břehu. 
Naše čest se v bizardním příběhu 
zoufale zmítá. 

-A- 
Šašci se ve vilách opíjí mocí. 
A já se ptám, jestli po týhle noci 
může ještě svítat? 
-B- 
Růže do uší, hluší lidé netuší, 
že dávno hmota zvítězila nad duší. 
Příští stanice je peklo, i když slíbený byl ráj. 
Prachy jsou pravda, obsah je forma 
a drzá lež je propříště norma. 
Do mozku vrtá skutečnost krutá, že padl stín na můj kraj. 

-C- 
Ami 
Zavři oči a 
Dmi 
poslouchej. 
C 
Na chvíli tu budu 
G 
s tebou. 


-A- 
Peníze, peníze hýbou světem. 
Přidej se a pak kulometem 
smíš určovat právo. 

-A- 
Musíš si vybrat tu správnou stranu. 
Souhlasit a jít, nebo dostaneš ránu. 
Nechtěj myslet hlavou. 

-B- 
Můžeme si dopřát výdobytky doby 
a do půllitru syčíme slova plná zloby. 
Jedovatý plivanec se stává důkazem. 
Ten má tohle a ten má ještě víc! 
A já to chci taky! se řve z plných plic. 
Co nás čeká? Kam nás donese řeka? 
Kam kráčí naše zem? 

-C- 
Neboj se, už tě nechci trápit. Možná to tak bude lepší. 
13

: Lásko


Ami 
Lásko tvý tělo chut
C 
ná 
G 
jak červený víno kyse
Ami 

Vem k sobě spát vojáka a co když ho ráno vodstřelí
Ve hvězdách psáno
Byla bys smutná sama v posteli
Se pak těžko polyká …
14

: Malování

Dmi 
Nesnaž se, znáš se, 
B 
řekni mi 
C 
co je ji
Dmi 
ný, 

jak v kleci máš se B C 
 
pro nevinný 
Dmi 
noci dlouhý 
B 
jsou plný 
C 
touhy a 
Dmi 
lásky nás dvou
B 
 


C 
Všechno hezký 
Dmi 
za sebou mám, 

B 
můžu si 
C 
za to 
Dmi 
sám, 

B 
v hlavě 
C 
hlavolam, 

Dmi 
jen táta a máma 
B 
jsou s 
C 
náma, 

Dmi 
napořád s náma 


B 
To 
C 
je to tvoje 
Dmi 
malování 
B 
vzdušnejch 
C 
zámků,

Dmi 
malování po 
B 
zdech holejma 
C 
rukama tě 
Dmi 
nezachrání, 

už B 
máš na ka
C 
hánku, 
Dmi 
nezachrání, už jsi 
B 
na zá
C 
dech, 

je to Dmi 
za náma, ty čteš 
B 
poslední 
C 
stránku, 

Dmi 
za náma, 
B 
na 
C 
zádech, 
Dmi 
za náma, už 
B 
máš na ka
C 
hánku, 

MeziDmi 
 náma, 
B 
mi taky 
Gmi 
došel 
Ami 
dech…… 


Dmi 
Znáš se, 
B 
řekni mi 
C 
co je ji
Dmi 
ný, 

jak v kleci máš se, B C 
 
pro nevinDmi 
ný 

noci dlouhý B 
jsou plný 
C 
touhy a 
Dmi 
lásky nás tří.
15

: Rozárka

1. Ami 
Nikdy ne
F 
řikej, že víš jak mi 
Emi 
je

s prázdnym Ami 
žaludkem, v žilách

víc Dmi 
vína než 
Emi 
krve. 
Ami 
Píšu tvůj 
F 
osud,

G 
propustku 
Ami 
do pekel, pálim ti 
Dmi 
cejch

a v rukou mám Emi 
kosu,

rozárAmi 
ko!


2. Řikej že víš jak mi je…
Ami 
 
Emi 
 
Ami 
 
Emi 
 


3. Ami 
Tisíckrát 
F 
v noci budí ze 
Emi 
spaní

zlej Ami 
pocit že sklání se 
Dmi 
někdo nad 
Emi 
tebou.

Ami 
Pijem na zdra
F 
vý 
G 
i na ty 
Ami 
bolavý

z nás, Dmi 
dostal je čas, maj to 
Emi 
za sebou,

rozárAmi 
ko! 


4. V noci, budí ze spaní zlej pocit…

Outro: [: Ami 
pijem na zdra
F 
vý 
G 
i na ty 
Ami 
bolavý

Emi 
nás, rozár
Ami 
ko!… :]
16

: Ještě jedno kafe

1. Máš Emi 
sladkej dech a oči, kterým 
D 
patří svatozář,

C 
vlasy máš jak hedvábí, když je 
H7 
vhodíš na polštář,

ale Emi 
já se o tvou lásku ani 
D 
vděčnost neprosím,

ty C 
děkuješ jen hvězdám a jseš 
H7 
věrná jenom jim.


R: C 
Ještě jedno kafe bych si 
H7 
dal,

C 
ještě jedno kafe, kruci
H7 
nál, než pojedu 
Emi 
dál. 
D 
 
C 
 
H7 
 


2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,
a taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,
a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,
jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…
17

: Zafúkané

1. Ami 
Větr sněh 
Asus2 
zanésl 
Ami 
z hor do po
Asus2 
lí, 

Ami 
já idu 
C 
přes kopce, 
G 
přes údo
Ami 
lí, 

C 
idu k tvej 
G 
dědině zatúla
C 
nej, 

F 
cestičky 
C 
sněhem sú 
E 
zafúka
Ami 
né.


Ref: Ami 
Zafúka
C 
né, 
G 
zafúka
C 
né, 

F 
kolem mňa 
C 
všecko je 
Dmi 
zafúka
E 
né.

Ami 
Zafúka
C 
né, 
G 
zafúka
C 
né,

F 
kolem mňa 
Dmi 
všecko je 
E 
zafúka
Ami 
né. 


2. Už vašu chalupu z dálky vidím, 
srdce sa ozvalo, bit ho slyším, 
snáď enom pár kroků mi zostává, 
a budu u tvého okénka stát. 

Ref: [: Ale zafúkané, zafúkané, 
okénko k tobě je zafúkané. :] 

3. Od tvého okna sa smutný vracám, 
v závějoch zpátky dom cestu hledám, 
spadl sněh na srdce zatúlané, 
aj na mé stopy - sú zafúkané. 

Ref: [: Zafúkané, zafúkané, 
mé stopy k tobě sú zafúkané. :] 

Asus2
18

: Drobná paralela

1. Ta C 
stará dobrá
G 
 hra je 
D 
okoukaná.

C 
Nediv se brácho
G 
, kdekdo ji 
D 
zná.

PřeC 
staň se ptát
G 
, bylo nebylo 
D 
líp.

VčeC 
ra je včera
G 
, bohužel bohu
D 
dík.


R: C 
Nic není jako 
G 
dřív, 
D 
nic není jak 
Emi 
bejvávalo.

Nic není jako dřív, to se nám to mívávalo.
Nic není jako dřív, ačkoliv máš všechno, co si vždycky chtěla
Nic není jako dřív, ačkoliv drobná paralela by tu byla.

2. Snad nevěří na tajný znamení.
Všechno to harampádí - balábile - mámení.
Vážení platící, jak všeobecně ví se,
včera i dneska, stále ta samá píseň.

R: Nic není jako dřív…

*: PrC 
omlouvám k vám 
G 
ústy múzy,

vzD 
ývám tón a 
D/E 
lehkou chůzi,

vzC 
ývám zítřek 
G 
nenadálý,

odD 
plouvám a 
D/E 
mizím…


R: Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo.
Nic není jako dřív, jó, to se nám to dlouze kouřívalo.
Bohužel bohudík je s námi, ta nenahmatatelná intimita těla.
Nic není jako dřív, jen fámy, bla-bla-bla-bla etc…

Outro: Nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo,
bohužel bohudík, co myslíš ségra, je to hodně nebo málo?
19

: Aranka umí hula hop

1. Hmi 
Barevnej šátek do vla
G 
sů a 
F# 
jedem

Hmi 
na křídlech černejch Pega
G 
sů se 
F# 
svezem

Hmi 
tohle je vůbec dobrej 
G 
kraj

kde ti všechno Hmi 
daj a nejjemější z 
A 
vín tu 
Hmi 
znaj


2. Ulicí proběh žlutej pes a volá
rej čarodějnic ještě dnes hej hola
na hlavu černej klobouk dej
v tom stavu nejsi zlej a oči kryje stín

R: D 
Aranka umí „hula 
G 
hop” 
D 
ty dy ty ty

až pánbůh tiše úpí G 
stop 
D 
ty dy ty ty

občas se ve tmě blejskne C 
nůž

i ty ho pilně Hmi 
bruš a srdce otví
A 
rej co s 
Hmi 
tím


3. Potáhnem na španělskou zem - kde leží?
tam všechno víno vypijem - jsme svěží
prej je tam vůbec dobrej kraj
kde ti všechno daj a ženský divoký

R: Aranka umí „hula hop” ty dy ty ty
až pánbůh tiše úpí stop ty dy ty ty
Aranka zpívá svoje blues ty dy ty ty
a nutí cizí koně v klus ty dy ty ty
občas se ve tmě blejskne nůž
i ty ho pilně bruš a dobře vybírej kam s ním, A 
hej kam s 
D 
ním
20

: To samo

Intro: E C/E G C E C/E G C 

1. Ta E 
kopírka už byla rozbitá, 
C 
když jsem do ní lehal 
G C 
 

Ta A 
postel už hořela, 
C 
 
když jsem v ní kopíE 
roval 
G E 
 


E 
Kaviár z lednice sám 
C 
vysubli
E 
moval
G C 
 

A 
Počítač se sám 
C 
od sebe zase zavi
E 
roval
G A E 
 


To C 
porno byl 
Ami 
spam, 
D 
já nic nesta
Hmi 
hoval 

E 
Klíče se ztratily a 
G 
diář scho
E 
val 

C 
Ten požár 
Ami 
bytu, 
D 
asi špatnej 
Hmi 
drát 
E 
 

Já nic, přece, C 
nebudu 
E 
lhát 


R: Já Ami 
ne, to samo, 
C 
ono se to samo 

Já E 
ne, to samo 
G 
ono se to 
D 
udělalo 

Ami 
Ne, to samo, 
C 
ono se to samo, já 
E 
ne 

*: E C / E G C E C / E G C 

2. Já to neukrad, já to našel a taky mi to dali 
Chtěl jsem to vrátit, jenže jsme se nepotkali 

Já to neztratil, fakt ne! Ukradli mi tašku 
A za tu flešku, kdes měl všecko, koupim ti flašku 

Já to nezlomil, bylo to nalomený. Já to 
neroztrh, bylo to natržený 
já jen se bránil, já nechtěl se prát 
já nic, přece nebudu lhát 
R: Já ne, to samo, ono se to samo …
já ne já ne já ne já 

3. Nezloustnul, měl jsem zranění a kila šla nahoru 
Musel jsem jít učit, i když byl jsem dobrej v oboru 

Chtěl jsem cestovat a odejít z domu, 
ale neumím anglicky, nevedli mě k tomu 
Za to, že jsem chudej, může tenhle stát  
Já nic, přece nebudu lhát 

I: Ami 
Víš, já jsem 
C 
neměl nikdy štěstí. 
E 
Nevím, 
G 
proč zrovna já
D 
ááá 

Může za to moje dětství. Není to vina máááá (proč zrovna já) 
Má žena, ta mi nerozumí, trpím její vinou (proč zrovna já) 
Ami 
Ale teď jsi tu ty 
C 
a mezi námi je 
E 
chemie, nemám možnost jinou … 
A 
 


II: Ami 
Teď samo 
C 
moje tělo vstalo

E 
a na tebe 
G 
zareago
D 
valo,

Ami 
když sami 
C 
teď spolu jsme tu,

E 
pojď se mnou do kabinetu 


R: Já ne, to samo, ono se to samo …

Ami 
Chemie, 
C 
když je tu,

E 
pojď se mnou 
G 
do kabi
D 
ne-tu 

Ami 
chemie, 
C 
když je tu,

E 
pojď se mnou 
G 
do 
D 
kabinetu
21

: Darmoděj

1. ŠAmi 
el včera městem m
Emi 
už a šel po hlavní tř
Ami 
ídě,
Emi 
 

šAmi 
el včera městem m
Emi 
už a já ho z okna v
Ami 
iděl
Emi 
,

nC 
a flétnu chorál hr
G 
ál, znělo to jako zv
Ami 
on

a byl v tom všechen žEmi 
al, ten krásný dlouhý t
F 
ón

a já jsem náhle vF#dim 
ěděl: ano, to je 
E7 
on, to je 
Ami 
on.


2. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili,
v odpadcích z popelnic krysy se honily
a v teplých postelích lásky i nelásky
tiše se vrtěly rodinné obrázky
a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky.

R: NAmi 
a na na
Emi 
 ..
CGAmiFF#dimE7 - 2x 
 

3. Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát,
měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad
a on se otočil, a oči plné vran,
a jizvy u očí, celý byl pobodán
a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán.

4. Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel,
a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche,
stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě,
jak moje svědomí, když zvrací v záchodě,
a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj.

R: Můj Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem,
když prodává po domech jehly se slovníkem.¨

5. Šel včera městem muž, podomní obchodník,
šel, ale nejde už, krev skápla na chodník,
já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon
a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón
a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on.

R: Váš Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
váš Darmoděj, krásné zlo, jed mám pod jazykem,
když prodávám po domech jehly se slovníkem.
22

: Děvenka Štěstí a mládenec Žal

1. DAmi 
ěvenka Štěstí a ml
Dmi 
ádenec Žal

spE 
í v jedné posteli, kter
Ami 
ou jim vítr stlal.

V plátěných hazuchách se tDmi 
ulí ve spánku,

z jE 
ednoho talíře sníd
Ami 
ají pohanku.

Ona má bDmi 
ílý šloj
G 
íř, on chodí v č
C 
erné kutn
Ami 
ě,

milenci pDmi 
od oboj
G 
í, jak vesel
C 
e, tak smutně.

V dřAmi 
evěné kořence s
Dmi 
emínka po bodláč
Ami 
í,

děvenka s mlDmi 
ádencem, dv
E 
a věční r
Ami 
ozsévači.

2. Dostal jsem včera poštou obálku,
v ní Čínská modlitba štěstí.
Někdo mi tímto přeje na dálku
suché a velmi rovné cesty.
Mám to jen opsat desetkrát a poslat smutným lidem,
řetěz se nesmí zpřetrhat a štěstí samo příjde.
Vložil jsem do stroje papíry s kopíráky,
že komu smutno je, ať pozná radost taky.
3. Děvenka Štěstí a mládenec Žal
stáli mi za zády a četli, co jsem psal.
Smáli se: hlupáček, svatá prostota,
jako by ještě neznal cesty života.
Potom se líbali, bylo to vážně k vzteku,
ohledy nebrali, vlezli pod jednu deku.
A ona vzdychala, on šeptal polohlasem,
páska mi dopsala a pak přetrhla se.
4. Děvenka Štěstí a mládenec Žal
spí v jedné posteli, kterou jim vítr stlal.
V plátěných hazuchách se tulí ve spánku,
z jednoho talíře snídají pohanku.
Ženich a nevěsta, my jejich svatebčané
na cestách necestách, čekáme, co se stane.
Pod síní svatební tančíme dole v sále,
ze sině hudební zní dlouhé pastorále.
#
23

: Divoké koně

1. [: Ami 
Já viděl 
Dmi 
divoké 
Ami 
koně, 
C 
běželi 
Dmi 
soumra
Ami 
kem, :]

vzDmi 
duch 
Ami 
těžký 
Dmi 
byl a divně 
Ami 
voněl 
Fdim 
tabák
F 
em,

vzDmi 
duch 
Ami 
těžký 
Dmi 
byl a divně 
Ami 
voněl 
E7 
tabá
Ami 
kem.


2. /: Běželi, běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a hor, :/
/: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor? :/

3. /: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost, :/
/: naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :/

4. /: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera, :/
/: milování je divoká píseň večera. :/

5. /: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, :/
/: král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků. :/

6. /: Chtěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet na návrat, :/
/: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :/

Já viděl divoké koně …

Fdim
24

: Dokud se zpívá

1. C 
Těšína 
Emi 
vyjíždí 
Dmi7 
vlaky co 
F 
čtvrthodi
C 
nu,
Emi Dmi7 G 
 

C 
včera jsem 
Emi 
nespal a 
Dmi7 
ani dnes 
F 
nespoči
C 
nu,
Emi Dmi7 G 
 

F 
svatý Med
G 
ard, můj patr
C 
on, ťuká si na čelo,
G 
 

ale F 
dokud se 
G 
zpívá, 
F 
ještě se 
G 
neumře
C 
lo, hóh
Emi 
ó.
Dmi7 G 
 


2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: „Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
25

: Hlídač krav

1. KdC 
yž jsem byl malý, říkali mi naši:

„Dobře se uč a jez chytrou kaši,
F 
až jednou vyrosteš, b
G 
udeš doktorem pr
C 
áv.

Takový doktor sedí pěkně v suchu,
bere velký peníze a škrábe se v uchu,”
jF 
á jim ale na to řek': „Chc
G 
i být hlídačem kr
C 
av.”


R: Já chci mC 
ít čapku s bambulí nahoře,

jíst kaštany a mýt se v lavoře,
F 
od rána po celý d
G 
en zpívat si j
C 
en,

zpívat si: pam pam pamF G C 


2. K vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.
Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,
každý na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …

3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.
S nohama křížem a s rukama za hlavou
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
26

: Jacek

1. NG 
a druhém břehu řeky 
D 
Olše žije Jacek,

mC 
ám k němu stejně blízko, j
G 
ak on ke mně,

máváme na sebe z říční navigace,
dva spojenci a dvě spřátelené země.
Jak malí kluci hážem z břehů žabky,
kdo vyhraje, má z protějšího srandu.
Hlavama kroutí česko-polské babky,
děláme prostě vlastní propagandu.

2. Na mostě přátelství se tvoří dlouhé fronty
všelikých věcí za všelikou cenu.
Já mám však na to velmi úzké horizonty
a Jacek velmi nenáročnou ženu.
Týden co týden z říční navigace
máváme na sebe: „Chlapče, hlavu vzhůru!"
Jak je to krásné, moci vykašlat se
na celní předpisy a na cenzuru, na na …

3. Z Piastovské věže na nás mává kníže Měšek
a směje se, až třepe se mu brada.
Ve zprávách večer běží horký dnešek,
aspoň se máme s Jackem o co hádat.
On tvrdí svoje, já zas tvrdím svoje
a domluvit se někdy bývá marno.
Tak spolu vedem pohraniční boje
a v praxi demonstrujem Solidarnosc, na na …

4. Na druhém břehu řeky Olzy žije Jacek,
mám k němu stejně blízko, jak on ke mně,
máváme na sebe z říční navigace,
dva spojenci a dvě spřátelené země.
[: A voda plyne, plyne, plyne dlouhé věky,
řeka se kroutí jako modrá šňůrka
a my dva hážem kachnám vprostřed řeky
krajíčky chleba o dvou stejných kůrkách. :]

Na na na …
27

: Ještě mi scházíš

1. JAmi 
eště se mi o tobě zd
Ami/G 
á, ještě mi nejsi lh
F 
ostejná,

jAmi 
eště mě budí v noci t
Ami/G 
akový zvláštní p
F 
ocit,

jDmi 
eště si zouvám boty, 
F 
abych snad neušpinil

nD#dim 
áš nový běhoun v s
E 
íni.

R: Ještě mi schAmi 
ázíš, ještě jsem n
G 
epřivykl,

že nepřichC 
ázíš
C/H 
, že nepřijd
Ami 
eš,

že zvonek nF 
ezazvoní, dveře se n
E 
eotevřou,

že prostě jAmi 
inde s j
G 
iným js
C 
eš,

jE 
eště mi sch
F 
ázíš, j
E 
eště stále mi sch
Ami 
ázíš
Ami/G 
.
F 
 
Ami 
 
Ami/G 
 
F 
 

2. Ještě je na zrcadle dech, mlhavá stopa po tvých rtech
a v každém koutě jako čert kulhavý skřítek Adalbert,
ještě tě piju v kávě a snídám v bílé vece,
ještě jsi ve všech věcech.
R: 
28

: Kdo na moje místo

Text: Petr Bezruč
R: Ami 
Tak málo mám 
E 
krve, tak 
G 
málo mám 
Ami 
krve,

tak C 
málo mám 
Dmi 
krve a 
E 
ještě mi teče z 
Ami 
úst.


1. Až bude Dmi 
růst nade mnou t
Ami 
ráva, až budu h
Dmi 
nít
Ami 
,

kdo Dmi 
na moje 
Ami 
místo, kdo zd
Dmi 
vihne můj 
E 
štít?


R: Tak málo mám krve…

*: Ami 
dým zaha
C 
len vítkovs
G 
kých pecí jsem s
Ami 
tál,

noc zřela mi zC 
 očí, p
G 
lam z nozdry mi 
Ami 
vál,

nech svítilo sC 
lunce, nech večer se 
G 
šeřil,

já semknutou Ami 
brvou ty vrahy jsem měřil:

ty bohaté C 
židy, ty grofy ze š
G 
lachty,

já - škaredý Ami 
horník, jak vyskočil z 
E 
šachty.


R: Tak málo mám krve…

2. = 1.

*: Kdo zdvihne můj štít, kdo zdvihne můj štít,
kdo zdvihne můj štít, kdo zdvihne můj štít?
29

: Krajina po bitvě

1. MDmi 
íříme na sebe, míříme já a ty,

ticho je kolem, jen pes štěká za vratF 
y,

nAmi 
a louce leží mrtví m
Dmi 
otýli,

pBb 
adá déšť d
C 
o esš
A7 
álků,

jsmGmi 
e poslední dva, kteří př
Dmi 
ežili

tA7 
uhletu dlouhou v
Dmi 
álku, h
Ami7 
m.
DmiAmi 
 

2. Míříme na sebe, míříme já a ty,
v uších nám ještě zní vybuchlé granáty
a smrtka s kosou dělá resumé,
prochází se v bílé róbě,
no a my dva teď tady ležíme
v zákopech proti sobě, ho hó hó.
3. Míříme na sebe, míříme já a ty,
oba jsme utekli hrobníkům z lopaty,
ve stovkách velikánských útoků
štěstí nám oběma přálo,
a teď nás dělí jenom sto kroků
a je to moc, či málo?
4. Myslíme na sebe, myslíme já a ty,
co včera platilo, dneska už neplatí,
však ještě hrůza visí nad krajem,
těžké je mít se rádi,
když jsme si postříleli navzájem
své nejlepší kamarády, ho hó hó.
5. Nevíme o sobě, nevíme vůbec nic,
vzdych krví prosycen dýcháme z plných plic,
pach smrti pod kůží je zarytý,
končí se dějství prvé,
ještě nám tady zbývá k prolití
dvakrát šest litrů krve, ho hó hó.
6. Míříme na sebe, míříme já a ty,
ospalí, žízniví, hladoví, vousatí,
nebe se šeří, už se blíží noc,
oči jsou těžké jako kámen,
ach, koho žádat o radu a o pomoc,
když oba usínáme, hm.
7. A tak míříme na sebe, míříme já a ty,
padají hvězdy, obzor je hvězdnatý,
pod jedním nebem oba ležíme,
hřejivá je náruč matky Země,
/: a jak tak spíme, oba ve snu kráčíme:
já k tobě, a ty ke mně … :/
30

: Mikymauz

1. RAmi 
áno mě probouzí tm
G 
a, sahám si n
C 
a zápěst
F 
í,

zda-li to jE 
eště tluče, zd
F 
a-li mám j
E 
eště štěstí,

nebo je po mně a já mám voskované boty,
ráno co ráno stejné probuzení do nicoty.
2. Není co, není jak, není proč, není kam,
není s kým, není o čem, každý je v době sám,
vyzáblý Don Quijote sedlá svou Rosinantu
a Bůh je slepý řidič sedící u volantu.
R: ZE 
apínám t
F 
elefon - z
Dmi 
áznamník c
E 
izích citů,

špatné zprávy chF 
odí jako p
Dmi 
olicie z
E 
a úsvitu,

jsDmi 
em napůl bdělý a n
G 
apůl ještě v noční pauze,

mC 
ěl bych se smát, ale m
E 
ám úsměv Mikymauze,

rAmi 
ána 
G 
bych zr
F 
E 
il.

3. Dobrý muž v rádiu pouští Čikoreu,
opravdu veselo je, asi jako v mauzoleu,
ve frontě na mumii mám kruhy pod očima,
růžový rozbřesk fakt už mě nedojímá.
4. Povídáš něco o tom, co bychom dělat měli,
pomalu vychládají naše důlky na posteli,
všechno se halí v šeru, čí to bylo vinou,
že dřevorubec máchl mezi nás širočinou.
R: Postele rozdělené na dva suverénní státy,
ozdoby na tapetách jsou jak pohraniční dráty,
ve spánku nepřijde to, spánek je sladká mdloba,
že byla ve mně láska, je jenom pustá zloba,
dráty bych zrušil.
5. Prokletá hodina, ta minuta, ta krátká chvíle,
kdy věci nejsou černé, ale nejsou ani bílé,
kdy není tma, ale ještě ani vidno není,
bdění je bolest bez slastného umrtvení.
6. Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle,
usnout a nevzbudit se, nemuset na nic myslet,
opřený o kolena poslouchám tvoje slzy,
na život je už pozdě a na smrt ještě brzy.
R: Co bylo kdysi včera, je, jako nebylo by,
káva je vypita a není žádná do zásoby,
věci, co nechceš, ať se stanou, ty se stejně stanou,
a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou,
máslo bych zrušil.
7. Povídáš o naději a slova se ti pletou,
jak špionážní družice letící nad planetou,
svlíknout se z pyžama, to by šlo ještě lehce,
dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce.
8. Z plakátu na záchodě prasátko vypasené
kyne mi, zatímco se kolem voda dolů žene,
všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku,
jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků.
R: Sahám si na zápěstí a venku už je zítra,
hodiny odbíjejí signály Dobrého jitra,
jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze,
měl bych se smát, ale mám úsměv Mikymauze,
lásku bych zrušil.
9. /: Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí,
zda-li to ještě tluče, zda-li mám ještě štěstí :/ 3X
31

: Mladičká básnířka

1. G 
Mladičká básnířka s 
Hmi 
korálky nad kot
Em 
níky
D 
 

G 
bouchala na dvířka 
Hmi 
paláce poe
Em 
tiky.
D 
 

S někým se G 
vyspala, nikomu 
Hmi 
nedala, láska jako 
Em 
hobby,

Cm 
pak o tom napsala 
D 
blues na čtyři 
G 
doby, ho ho 
Hmi 
hó.
Em D 
 


2. Své srdce skloňovala podle vzoru Ferlinghetti,
ve vzduchu nechávala viset vždy jen půlku věty.
Plná tragiky, plná mystiky, plná spleenu,
pak jí to otiskli v jednom magazínu, ho ho hó.

3. Bývala viděna v malém baru u rozhlasu,
od sebe kolena a cizí ruka kolem pasu.
Trochu se napila, trochu se opil na účet redaktora
a týden nato byla hvězdou Mikrofóra, ho ho hó.

4. Pod paží nosila rozepsané rukopisy,
ráno se budila vedle záchodové mísy.
Životem potřísněná, můzou políbená, plná zázraků
a pak ji vyhodili z gymplu a hned nato i z baráku, ho ho hó.

5. Ve třetím měsíci dostala chuť na jahody,
ale básníci-tatíci nepomýšlej' na rozvody.
Cítila u srdce, jak po ní přešla železná bota,
tak o tom napsala sonet, a ten byl ze života.

Outro: G 
Ach, mladé básnířky …
Hmi Em D 
 

Vy mladé básnířky …
Jó, mladé básnířky …
32

: Osmá barva duhy

1. ChlAmi 
adná jsou d
Dmi 
ubnová r
Ami 
ána,
Dmi 
 

zAmi 
e slunce je v
Dmi 
idět jenom k
C 
ous
E7 
ek,

vAmi 
e flašce 
Dmi 
od Cinz
Ami 
ana
Dmi 
 

Ami 
úhoři, 
G 
úhoři tř
Ami 
ou se.

R: Dmi 
ichni moji zn
Ami 
ámí teď sp
F 
í, sp
Dmi 
í, sp
E7 
í doma s manželkami,

zDmi 
ůstali jsme s
Ami 
ami - j
E7 
á a j
Ami 
á.

Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
čDmi 
erná je barva, kterou m
E7 
ám teď nejrad
Ami 
ěji,

jó, je to bída, je to bída, hledal jsem ostrov jménem Atlantida
Dmi 
a našel vody, vody, v
E7 
ody, vody, vody habad
Ami 
ěj.

2. Kdyby měl někdo z vás zájem,
uděláme velikánský mejdan,
projdeme tam a zpět rájem
a svatý Petr bude náš strejda.
R: .3.
Pod okny řve někdo: kémo,
každý správný folkáč nosí vousy,
já umím jen písničky v E moll
a prsty jsem si až do masa zbrousil, protože:
R: Všichni moji známí teď spí, spí, spí doma s manželkami,
zůstali jsme sami - já a vy.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
černá je barva, kterou mám teď nejraději,
jó, je to bída, je to bída, hledáme ostrov jménem Atlantida
a nacházíme vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody habaděj.
33

: Petěrburg

1. KdAmi 
yž se snáší noc na střechy Petěrburgu, p
F 
adá n
E 
a mě ž
Ami 
al,

zatoulaný pes nevzal si ani kůrku chlF 
eba, kterou js
E 
em mu d
Ami 
al.

R: /: LC 
ásku moji kn
Dmi 
íže Ig
E 
or si bere,

nF 
ad sklenkou v
D#dim 
odky hr
H7 
aju si s r
E 
evolverem,

hAmi 
avran usedá na střechy Petěrburgu, č
F 
ert ab
E 
y to spr
Ami 
al.

2. Nad obzorem letí ptáci slepí v záři červánků,
moje duše, široširá stepi, máš na kahánku.
R: /: Mému žalu na světě není rovno,
vy jste tím vinna, Naděždo Ivanovno,
vy jste tím vinna, až mě zítra najdou s dírou ve spánku. :/
34

: Píseň o kometě

1. Ami 
Spatřil jsem kometu, oblohou letěla,

chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela,
Dmi 
zmizela jako laň 
G7 
u lesa v remízku,

C 
očích mi zbylo jen 
E7 
pár žlutých penízků.


2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem,
až příště přiletí, my už tu nebudem,
my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá,
spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat.

R: Ami 
O vodě, o trávě, 
Dmi 
o lese,

G7 
o smrti, se kterou smířit 
C 
nejde se,

Ami 
o lásce, o zradě, 
Dmi 
o světě

E 
a o všech lidech, co 
E7 
kdy žili na téhle 
Ami 
planetě.


3. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny,
pan Kepler rozepsal nebeské zákony,
hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech
tajemství, která teď neseme na bedrech.

4. Velká a odvěká tajemství přírody,
že jenom z člověka člověk se narodí,
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
a krev našich nadějí vesmírem putuje.

R: Na na na …
5. Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf
zpod rukou umělce, který už nežije,
šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat,
marnost mne vysvlékla celého donaha.

6. Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru,
až příště přiletí, ach, pýcho marnivá,
já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá.

R: O vodě, o trávě, o lese,
o smrti, se kterou smířit nejde se,
o lásce, o zradě, o světě,
bude to písnička o nás a kometě …
35

: Pochod Marodů

1. Dmi 
Krabička cigaret a 
F 
do kafe 
C 
rum, 
B 
rum, 
Dmi 
rum, 

dvě vodky a fernet a teď, F 
doktore, 
C 
čum, 
B 
čum, 
Dmi 
čum, 

chraGmi 
pot v hrud
B 
ním ko
Dmi 
ši, no 
Gmi 
to je 
B 
záži
A 
tek, 

Dmi 
my jsme kámoši řidi
F 
čů sani
C 
tek, -
B 
tek, -
Dmi 
tek. 


2. Měli jsme ledviny, ale už jsou nadranc, -dranc, -dranc, 
i tělní dutiny už ztratily glanc, glanc, glanc, 
u srdce divný zvuk, co je to, nemám šajn, 
je to vlastně fuk, žijem fajn, žijem fajn, fajn, fajn. 

R: Dmi 
Cirhóza, 
F 
trombóza, 
C 
dávivý 
F 
kašel, 

Gmi 
tuberku
Dmi 
lóza - 
A 
jó, to je 
Dmi 
naše! 

neuróza, F 
skleróza, 
C 
ohnutá 
F 
záda, 

Gmi 
paraden
Dmi 
tóza, no 
A 
to je pa
Dmi 
ráda! 

Jsme Gmi 
slabí na tě
Dmi 
le, ale 
C 
silní na du
F 
chu, 

Gmi 
žijem vese
Dmi 
le, 
A 
juchuchuchu
Dmi 
chu! 


3. Už kolem nás chodí pepka mrtvice, -ce, -ce, 
tak pozor, marodi, je zlá velice, -ce, -ce, 
zná naše adresy a je to čiperka, 
koho chce, najde si, ten natáhne perka, -rka, -rka. 

4. Zítra nás odvezou, bude veselo, -lo, -lo, 
doktoři vylezou na naše tělo, -lo, -lo, 
budou nám řezati ty naše vnitřnosti 
a přitom zpívati ze samé radosti, -sti, -sti. 

R: Zpívati: cirhóza, trombóza, dávivý kašel, 
tuberkulóza, hele, já jsem to našel! 
Neuróza, skleróza, křivičná záda, 
paradentóza, no to je paráda! 
Byli slabí na těle, ale silní na duchu, 
žili vesele, než měli poruchu. 
36

: Pro malou Lenku

1. JAmi 
ak mi tak docházejí s
D7 
íly, já p
G 
od jazykem c
G/F# 
ítím s
Emi 
íru,

vAmi 
íru, ztrácím v
D7 
íru, a to mě m
G 
íchá,

mAmi 
inomety reflektorů stř
D7 
ílí, jsem malým
G 
 terč
G/F# 
em na bi
Emi 
tevním poli,

kdekdo mě skAmi 
olí, a to mě b
D7 
olí, u srdce p
G 
íchá.


R: RAmi 
ána jsou smutnější než v
D7 
ečer, z rozbitého n
G 
osu kr
G/F# 
ev mi t
Emi 
eče,

na čísle Ami 
56 10
D7 
9 nikdo to n
G 
ebere,

rAmi 
ána jsou smutnější než v
D7 
ečer, na hrachu kl
G 
ečet, kl
G/F# 
ečet, kl
Emi 
ečet,

Ami 
opustil mě můj děd Vš
D7 
evěd a zas je 
G 
úterek.

JAmi 
ak se ti v
D7 
ede? No n
G 
ěkdy fajn a n
G/F# 
ěkdy je to v h
Emi 
áji,

dva pAmi 
ozounisti z vesnické k
D7 
utálky pod okny mi hr
G 
ají: Tú tú tú …


2. Jak říká kamarád Pepa: co po mně chcete, slečno z první řady,
vaše vnady mě nebaví a trošku baví,
sudička moje byla slepá, když mi řekla to, co mi řekla,
píšou mi z pekla, že prý mě zdraví, že prý mě zdraví.

R: Rána jsou smutnější než večer…

3. Má malá Lenko, co teď děláš, chápej, že čtyři roky, to jsou čtyři roky
a čas pádí a já jsem tady a ty zase jinde,
až umřem, říkej, žes' nás měla, to pro tebe skládáme tyhle sloky,
na hrachu klečíme a hloupě brečíme a světu dáváme kvinde.

R: Rána jsou smutnější než večer, z rozbitého nosu krev nám teče,
na čísle 56 109 nikdo to nebere,
rána jsou smutnější než večer, na hrachu klečet, klečet, klečet,
opustil nás náš děd Vševěd a zas je úterek.
Jak se vám vede? No někdy fajn a někdy je to v háji,
dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny nám hrají: Tú tú tú…
37

: Proutníci kluci

1. PrGmi 
outníci kluci jdou n
Cmi 
a věc 
D7 
úplnł j
Gmi 
inak
Cmi 
,
D7 
 

v hlGmi 
avě pod kapucí jim t
Cmi 
iká č
D7 
asovaná m
Gmi 
ina,
Cmi 
 
D7 
 

nejprve řeknou něco ze života,
pak citát z Voltaira či Diderota,
kdEb 
yž tohle holce hlavu n
Bb 
ezamotá -

- její vGmi 
ina.
Cmi 
 
D7 
 

2. Proutníci kluci zásadně nepijou pivo,
ctí evoluci a vědí, že všechno chce svůj vývoj,
tak žádně hopem-skokem do náruče,
nejdřív si poslechnem, jak srdce tluče,
vám teda tluče, že by člověk skučel,
slečno Ivo.
R: Gmi 
Iva, Iveta, M
Cmi 
arie, 
D7 
Alžběta, D
Gmi 
áša,
Cmi 
 
D7 
 

Gmi 
Ája, Alice, 
Cmi 
Alena, Bl
D7 
ažena, M
Gmi 
áša,
Cmi 
 
D7 
 

Gmi 
Ida, Irena, L
Cmi 
ysistrat
D7 
a, Renat
Gmi 
a.
Cmi 
 
D7 
 

3. Proutníci kluci vědí, kdy a co se říci má,
trucy truc trucy, proč jste ke mně taková zlá,
to by mě teda vážně moc mrzelo,
kdybyste si myslela, že jde mi jen o tělo,
jsem hrozně sám a je mi neveselo,
buďte má,
4. Proutníci kluci mluví hlasem o oktávu níž,
nezlobte se, kruci, ale já si s dovolením sednu blíž,
do mého srdce zabodla se dýka,
co kdybychom si teda začli tykat,
mám doma super desku od Mišíka,
já jsem Jura.
R: 
38

: Sarajevo

1. Emi 
es haličské pláně v
Ami/F# 
ane vítr zlý,

to mH7 
álo, co jsme měli, nám v
Emi 
ody sebraly,

jako tažní ptáci, jAmi/F# 
ako rorýsi

lH7 
etíme nad zemí, dva m
Emi 
odré dopisy.


R: JEmi 
eště hoří oheň a pr
Ami 
aská dřevo,

D7 
ale
F# 
 už je čas jít sp
G 
át
H7 
,

tEmi 
amhle za kopcem je S
Ami 
arajevo,

tam bH7 
udeme se zítra ráno br
Emi 
át.


2. Farář v kostele nás sváže navěky,
věnec tamaryšku pak hodí do řeky,
voda popluje zpátky do moře,
my dva tady dole a nebe nahoře.

R: Ještě hoří oheň …

3. Postavím ti dům z bílého kamení,
dubovými prkny on bude roubený,
aby každý věděl, že jsem tě měl rád,
postavím ho pevný, navěky bude stát.

R: Ještě hoří oheň a praská dřevo,
ale už je čas jít spát,
tamhle za kopcem je Sarajevo,
tam zítra budeme se, lásko, brát …
39

: Těšínská

1. Ami 
Kdybych se narodil 
Dmi 
před sto lety 
F 
 
E 
v tomhle 
Ami 
městě, 
Dmi F E Ami 
 

u Larischů na zahradě Dmi 
trhal bych květy 
F 
 
E 
své ne
Ami 
věstě, 
Dmi F E Ami 
 

C 
moje nevěsta by byla 
Dmi 
dcera ševcova

F 
z domu Kamiňskich 
C 
odněkud ze Lvova,

kochałbym ją i Dmi 
pieścił, 
F 
chy
E 
ba lat 
Ami 
dwieście 
Dmi F E Ami 
 


2. Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,
nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,
mluvila by polsky a trochu česky,
pár slov německy, a smála by se hezky,
jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

3. Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih,
u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych,
měl bych krásnou ženu a tři děti,
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,
celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století.

4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,
u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě,
tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd.

5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka,
vidím to jako dnes: šťastného sebe,
ženu a děti a těšínské nebe,
ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká Dmi F E Ami Dmi F E Ami 
na na na…
40

: Ukolébavka

1. DG 
en už se sešeř
G/F 
il, 
G/E 
už jste si dost už
G/F 
ili,
G 
 

tak hAmi 
ajdy do peř
Ami/G 
in, a n
Ami/F# 
e, abyste tam moc řád
Ami/G 
ili,
Ami 
 

zG 
ítra je taky d
G/F 
en, sl
G/E 
unko mi to dneska slíb
G/F 
ilo,
G 
 

Ami 
ejme si hezký s
Ami/G 
en, a k
Ami/F# 
éž by se nám to spln
Ami/G 
ilo,
Ami 
 

nG 
a na na 
Hmi 
…, 
Emi 
aby hůř 
Ami 
nebylo, to by nám 
D7 
stačilo.


R: G 
Hajduly, 
C 
dajdu
G 
ly, aby víčka 
D7 
sklapnu
G 
ly,

hajduly dC 
ajd
G 
y, každý svou peřinu n
D7 
ajd
G 
i,

hajajajajajajD7 
aja
G 
, Kuba, Lenka, máma 
D7 
a j
G 
á,

zítra, dřív než slunce zC 
ačne hř
G 
át …,

dobrou noc D7 
a sp
G 
át.


2. V noci někdy chodí strach, srdce náhle dělá buch-buchy,
nebojte, já spím na dosah, když mě zavoláte, zbiju zlé duchy,
zítra je taky den, slunko mi to dneska slíbilo,
přejme si hezký sen, a kéž by se nám to splnilo,
na na na …, aby hůř nebylo, to by nám stačilo.

R: D7 
a sp
G 
át, 
D7 
a sp
G 
át …
41

: V moři je místa dost

R: V mC 
oři je místa dost, v m
Dmi 
oři je místa d
G7 
ost,

v mC 
oři je místa, m
Ami7 
ísta, ach, místa, v m
Dmi7 
oři je m
G7 
ísta d
C 
ost.

1. PC 
odmořský koník kluše s nákladem mořské pěny,

cF 
esta je velmi mokrá, k
G7 
oník je popletený,

zC 
a první vlnou vlevo okolo mořských patníků,

zF 
a rohem v Golfském proudu 
G7 
už vidí Afriku.

R: .2.
Medúzy průhledné jak výkladní skříň,
čím blíž jsou k hladině, tím vidět jsou míň,
na vlnách houpají se a když je nikdo nevidí,
šťouchají do lehátek, strkají do lidí.
R: .3.
V chaluhách pod hladinou perou se chobotnice,
na každém chapadle boxerská rukavice,
perou se, melou se, padají, vstávají
a všechny ryby kolem ploutvemi pleskají.
R: .4.
Rejnoci placatí jak kuchyňské utěrky
šestého každý měsíc dobijou baterky,
na mořských křižovatkách blikají světlama,
aby se nesrazily ryby s rybama.
R: 
42

: Zatanči

1. Emi 
Zatan
G 
či, má milá, 
D 
zatanči 
Emi 
pro mé oči,

zatanG 
či a vetkni 
D 
nůž do mých 
Emi 
zad,

ať tvůj G 
šat, má milá,
D 
 ať tvůj šat 
Emi 
na zemi skončí,

ať tvůj G 
šat, má milá, 
D 
rázem je 
Emi 
sňat.


R: Emi 
Zatan
G 
či, jako se
D 
 okolo
Emi 
 ohně tančí,

zatanG 
či jako 
D 
na vodě 
Emi 
loď,

zatanG 
či jako to s
D 
lunce mezi 
Emi 
pomeranči,

zatanG 
či, a 
D 
pak ke mně 
Emi 
pojď.


2. Polož dlaň, má milá, polož dlaň na má prsa,
polož dlaň nestoudně na moji hruď,
obejmi, má milá, obejmi moje bedra,
obejmi je pevně a mojí buď.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…

3. Nový den než začne, má milá, nežli začne,
nový den než začne, nasyť můj hlad,
zatanči, má milá, pro moje oči lačné,
zatanči a já budu ti hrát.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…
43

: Zítra ráno v pět

1. Až mě zEmi 
ítra ráno v pět k
G 
e zdi postaví,

ještC 
ě si naposl
D7 
ed dám v
G 
odku na zdrav
E7 
í,

z očí pAmi 
ásku strhnu s
D7 
i, to abych v
G 
iděl n
G/F# 
a neb
Emi 
e,

a pAmi 
ak vzpomenu s
H7 
i, l
Emi 
ásko, na teb
E7 
e,
Ami 
 
D7 
 
G 
 
G/F# 
 
Emi 
 

a pAmi 
ak vzpomenu s
H7 
i na teb
Emi 
e.


2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:„Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
na mě nezapomeň a žij …

G/F#
44

: Laciný víno

1. PC 
o noci kr
C/H 
átké a p
Ami 
o milov
Ami7/G 
ání

zbAmi7/F# 
ylo mi málo, jen hlava v dlaních,

co bC 
olí, t
G7 
o je to laciný v
C 
íno
G 
,
G7 
 

pC 
o noci p
C/H 
lné c
Ami 
igaret k
Ami7/G 
ouře,

bAmi7/F# 
yls' jako tajfun, já jako bouře,

to bC 
olí, t
G 
o je to laciný v
C 
íno.

TE 
eď jenom matně v hl
E7 
avě mi svítá,

Ami7 
útržky večera vytanou,

tE 
ak jako stébla se t
E7 
onoucí chytá,

hlDmi 
edám tvou 
Dmimaj7 
adresu n
Dmi7 
apsan
G7 
ou,

nC 
apsals' ji s
C/H 
irkou v
Ami 
ypál
Ami7/G 
enou

na krAmi7/F# 
abičku cigaret zpola plnou,

k rC 
ánu p
G7 
ilo se laciný v
C 
íno
G 
.
G7 
 
R: VC 
ečery f
Emi7 
ajnov
Ami7 
ý,  
Ami7/F# 
u láhve litrov
G 
ý
G7 
 

se mC 
ilují n
Emi7 
amátk
Ami7 
ou h
Ami7/F# 
olky, co málo v
G 
í,

kdE 
yž hlava p
E7 
otom b
Ami7 
olí ráno

a spDmi7 
át se chce, je n
G7 
edospáno,

vC 
ečery f
Emi7 
ajnov
Ami 
ý tak k
Ami/G 
ončíva
Ami7/F# 
j',

tG 
o je to laciný v
C 
íno.


2. Po noci krátké a po milování
zbylo mi málo, jen hlava v dlaních,
co bolí, to je to laciný víno.
Teď jenom matně v hlavě mi svítá,
útržky večera vytanou,
tak jako stébla se tonoucí chytá,
hledám tvou adresu napsanou,
adresu někdo vynesl s košem,
tak vidíš, holka, rázem je po všem,
to bolí, to je to laciný víno.
R: 
45

: Už to nenapravím

R: G Cmi F G# G Cmi G Cmi F G# G Cmi G 
Vap tap tap …


1. Cmi 
devět hodin dvacet pět 
F 
mě opustilo štěstí,

ten G# 
vlak, co jsem jím měl jet, na koleji 
G 
dávno 
G7 
nestál,

v devět hodin dvacet pět jako bych dostal pěstí,
já za hodinu na náměstí měl jsem stát, ale v jiným městě.

*: Tvá C7 
zpráva zněla prostě a byla tak krátká,

že Fmi 
stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka

B 
zadní otevřená, 
G 
zadní otevřená,


*: já naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,
to jsi tenkrát řekla, že se nechceš vracet,
že jsi unavená, ze mě unavená.

R: Vap tap tap …

2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že člověk často sleví,
já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím.

*: Pak jedenáctá byla a už to bylo passé,
já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,
láska nerezaví, láska nerezaví,

*: ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,
byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím, už to nenapravím.

R: Vap tap tap …
46

: Vandrovní

1. G 
Svět byl krásnej, umytej,  

jak pěkná holka, co má Ami 
dvacet, 

a já sám celtou přikryC 
tej 

D7 
chystal se dál,pročpak se vra
G 
cet.
C 
 
G 
 


2. Petr nás máchal celou noc 
a co my jsme mu dali jmen, 
uhasil oheň, zlej byl moc 
daleko dřív, než přišel den. 

R: Emi 
Bylo to 
Hmi 
po stý a jako 
C 
prvně 
G 
znovu, 

Emi 
znám chvíle 
Hmi 
prostý, v 
C 
noci slýchám 
G 
sovu, 

Emi 
spali jsme 
Hmi 
pod stromy v 
E7 
čekárnách podél 
Ami 
dráhy, 

A7 
promrzlí doufali, že rozední se 
D7 
záhy. 


3. Les kouřil jako ranní čaj 
a slunci nechtělo se vstávat, 
počasí, jak by nebyl máj, 
trpěl jsem jednou ze svých nálad. 

4. Pak píseň napsal na papír, 
kritik by šílel, dejme tomu, 
nebyl v ní pýr či netopýr, 
jen smutek, že už musím domů. 

R: Bylo to po stý a jako prvně znovu…
(CAPO 3)
47

: Kdykoliv kdekoliv

1. To Ami 
dávno všeo
G 
becně známý 
Ami 
je,
G 
 

že Ami 
někdo žije a 
G 
jinej neži
Ami 
je  
G 
 

Ami 
ten kdo žije 
G 
tomu známo 
Ami 
jest,
G 
 

že E 
život
E7 
 má dlaň, ale taky 
Ami 
pěst
E 
.


2. A tou dlaní nás občas pohladí,
a jindy pěstí ránu zasadí.
Život je někdy klenot, jindy šmejd,
aE 
 my už 
E7 
víme, že to tak má 
Ami 
bejt.


Ref: Dmi 
Kdykoliv, 
Ami 
kdekoliv,

Dmi 
když slunce 
Ami 
zajde,

G 
a vyjde 
E 
zas tak 
E7 
je to 
Dmi 
div 
Ami 
 


Kdykoliv, kdekoliv,
vždy si mě najde,
to potěšení, že jsem živ … že jsem živ

3. Život je tunel, kterým se řítí vlak,
a neví se kam a proč a nač a jak,
pan průvodčí nám změří krevní tlak,
a předepíše cestu do oblak.
4. Zatím však ještě jedeme po Zemi,
šedej tunel si zdobíme růžemi,
co zmůže růže to dobře znám,
voní i bodá, jako život sám.

Ref: Kdykoliv, kdekoliv…
48

: Čtvrté Přání

1. C 
Příběh, který právě teď chystám se 
Dm 
vám vyprávět, 

trochu pG 
řipomíná svět, kam se 
C 
velcí nepouští. 

Čtyři mužAm 
i na poušti dali sta
Dm 
řečkovi pít 

a on jim G 
řek, že jim splní jejich
C 
 přání. 


2. Nejdřív nejstarší si přál: Dej mi zámek, ať jsem král.
Druhý boháčem chtěl být, třetí tisíc dívek mít. 
A co si přál ten nejmladší? To už se nikdo nedoví, 
protože v pohádkách jsou jen tři přání. 

3. Dříve, než bys okem mžik, stál tu zámek, dívek šik, 
rázem stál tu tváří v tvář boháč, král i otrokář. 
A kam se poděl nejmladší? To už se nikdo nedoví, 
protože v pohádkách jsou jen tři přání. 

4. A pak přišla žízeň zlá a s ní bouře písečná, 
rázem stál tu smrti v tvář boháč, král i otrokář. 
Marně prosí, chtějí pít, vždyť mají to, co chtěli mít, 
ale v pohádkách jsou jen tři přání. 

5. Možná zdá se mnohým z vás, že ten příběh smazal čas, 
svět se stále otáčí, jen tři přání nestačí. 
Kdo mi to řek? Kdožpak ví, dost možná, že ten nejmladší, 
když kolem šel za svým čtvrtým přáním. 
49

: Anděl

1. C 
rozmláce
Ami 
nýho kostela v 
C 
krabici s 
G7 
kusem mýdla

C 
přinesl 
Ami 
jsem si anděla, 
C 
poláma
G7 
li mu kříd
C 
la,

díval se Ami 
na mě oddaně, 
C 
já měl jsem 
G7 
trochu trému,

C 
tak vtiskl 
Ami 
jsem mu do dlaně 
C 
lahvičku 
G7 
od parfé
C 
mu.


R: C 
A proto, p
Ami 
rosím, věř mi, 
C 
chtěl jsem ho 
G7 
žádat,

C 
aby mi 
Ami 
mezi dveřmi 
C 
pomohl 
G7 
hádat,

C 
co mě čeká 
Ami G7 
 
a nemiC 
ne, co mě čeká
Ami G7 
 
a nemiC 
ne.


2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
50

: Bílá hora

Karel Kryl
Bílá hora

Emi 
 
G 
 Osmého listopadu šestnáctset dvacet u letohrádku Hvězda na

Bílé Hoře zůstal z vojsk Království českého poslední
praporec - moravský praporec Šlikův. U zdi letohrádku padl
do posledního muže. Píseň nazvaná Poslední Moravan.

1.Emi 
Pod bí
G 
lou 
Emi 
zdí 
G 
má blá
Emi 
to 
G 
barvu 
Emi 
perleťovou
G 
 
Emi 
 

G 
a zvony 
D 
odletěly za větrem 
Emi 
do Říma 
G 
 
Emi 
 

obzor G 
se r
Emi 
dí, 
G 
můj 
Emi 
táto, 
G 
hanbou 
Emi 
šarlatovou
G 
 
Emi 
 

G 
už jsme tu 
D 
osaměli, z kříže se 
Emi 
nesnímá.


2. Prapory mdlé už pálí ruce vlajkonošů,
jen oči pod přilbicí snad ještě doufají,
a mlhy zlé se valí do děr od hrabošů
i do ran na orlici, kterou už poutají.
®: 

D 
Rudý kohout na obzoru 
Emi 
roztahuje spáry,

D 
hřeben větru rozčesává 
Emi 
pera plamenná,

D 
věřili jsme na pokoru 
Emi 
u popravčí káry,

D 
zlatá doba nenastává, 
Emi 
bude 
H7 
kamenná.
Emi 
 
G 
 


3. Je prý to ctí až na dno, zůstat pod prapory,
mít duši nestydatou a mozek bez ceny,
být králem lstí a snadno vzít si bez pokory
na svatbu se Zubatou železné prsteny.

4. Není to med, zas píti číši vrchovatou
a věřit na proroky v chorálu polnice,
sto černých let nám svítí hvězdou jedovatou
na erbu pro otroky - pro naše dědice.

®: Emi 
bude 
H 
kamen
Emi 
ná 
G 
 
Emi 
bude 
H 
kamenná
Emi 
 …


51

: Bratříčku zavírej vrátka

1. Ami 
Bratříčku,nevzlykej, to nejsou 
C 
bubáci,

G 
vždyť už jsi velikej, to jsou jen 
E7 
vojáci,

F 
přijeli v hranatých železných maringo
E 
tkách.


2. Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.

R: Ami 
Prší
Emi 
 a  
Ami 
venku 
Emi 
se  
Ami 
setmě
Emi 
lo,
Ami Emi 
 

Ami 
tato 
Emi 
noc 
Ami 
nebu
Emi 
de 
Ami 
krátká,
Emi Ami Emi 
 

Ami 
berán
Emi 
ka  
F 
vlku se 
Ami 
zachtělo,

F 
bratříč
Ami 
ku, zavřel jsi 
E 
vrátka?


3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.

4. Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.

R: Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
F 
bratří
Ami 
čku, 
F 
zavírej 
Ami 
vrátka! 
F Ami 
   
F 
Zavírej 
Ami 
vrátka!
52

: Děkuji

1. Ami 
Stvořil Bůh, stvořil Bůh 
G 
ratolest,

bych mohl věnce Ami 
vázat,

děkuji, děkuji G 
za bolest,

jež učí mne se C 
tázat,

děkuji, děkuji G 
za nezdar:

Ami 
ten naučí mne 
E 
píli,

Ami 
bych mohl, bych mohl p
G 
řinést dar,

Ami 
byť nezbývalo 
F 
E 
ly,

děkuAmi 
ji, děku
F 
ji, děku
Ami 
ji.
E 
 


2. Děkuji, děkuji za slabost,
jež pokoře mne učí,
pokoře, pokoře pro radost,
pokoře bez područí,
za slzy, za slzy děkuji:
ty naučí mne citu,
k živým, jež, k živým, jež žalují
a křičí po soucitu,
děkuji, děkuji, děkuji.

3. Pro touhu, pro touhu po kráse
děkuji za ošklivost,
děkuji za to, že utká se
láska a nevraživost,
pro sladkost, pro sladkost usnutí
děkuji za únavu,
děkuji za ohně vzplanutí
i za šumění splavu,
děkuji, děkuji, děkuji,
4. Děkuji, děkuji za žízeň,
jež slabost prozradila,
děkuji, děkuji za trýzeň,
jež zdokonalí díla,
za to, že, za to, že miluji,
byť strach mi srdce svíral,
beránku, dF 
ěkuji,

Ami 
marně jsi 
G 
neu
E 
míral,

děkuAmi 
ji, děku
F 
ji, děku
Ami 
ji, děku
G 
ji
E 
, děku
Ami 
ji…
53

: Divný kníže

1. JAmi 
el krajem divný kn
C 
íže,
Ami 
 a ch
G 
rpy povadl
Ami 
y,

když z prstů koval mřC 
íže
Ami 
 a z paží zábradl
E 
í,

/: on z vlAmi 
asů pletl dr
G 
áty, m
Ami 
ěl kasematy z dl
G 
an
F 
í,
E 
 
Am 
 

Ami 
a hadry za broká
G 
ty, zl
Ami 
á sl
G 
ova místo zbr
Ami 
aní. :/


2. Kam šlápl, vyrůstaly jen ocúny a blín,
když slzy nezůstaly, tak pomohl jim plyn,
/: hnal vítr plevy z polí a Kristus křičel z kříže,
když rány léčil solí ten prapodivný kníže. :/
3. On pánem byl i sluhou, a svazek ortelů
si svázal černou stuhou, již smáčel v chanelu,
/: a hluchá píseň slábla, když havran značil cestu,
již pro potěchu ďábla vyhlásil v manifestu. :/

4. Měl místo básní spisy a jako prózu mor
a potkany a krysy a difosgen a chlor,
/: měl klobouk z peří rajky a s důstojností snoba
on vymýšlel si bajky, v nichž vítězila zloba. :/

5. Měl pendrek místo práva a statky pro gardu,
v níž vrazi řvali sláva pro rudou kokardu,
/: on lidem spílal zrádců, psal hesla do podloubí,
v nichž podle vkusu vládců lež s neřestí se snoubí. :/

6. Dál kníže nosí věnce tou zemí zděšenou,
on strach má za spojence, jde s hlavou svěšenou
/: a netuší, že děti z té země, v které mrazí,
prostě a bez závěti mu jednou hlavu srazí. :/
54

: Karavana Mraků

1. D 
Slunce je zlatou skobou 
Hmi 
na vobloze přibitý,

G 
pod sluncem 
A 
sedlo kože
D 
ný, 
A7 
 

D 
pod sedlem kůň, pod koněm 
Hmi 
moje boty rozbitý

G 
a starý 
A 
ruce sedře
D 
ný.


R: D7 
Dopředu 
G 
jít s tou 
A 
karavanou 
Hmi 
mraků,

schovat svou G 
pleš pod 
A 
stetson děra
Hmi 
vý,

/: jen kousek Emi 
jít, jen 
A7 
chvíli, 
Hmi 
do soumra
Emi 
ku,

až tam, kde Hmi 
svítí město, 
F# 
město běla
Hmi 
vý. 
A7 
 


2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví,
šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,
a lidi strachem nezdravý.

3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje,
provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.

R: V městě je řád a pro každého práce,
buď ještě rád, když huba voněmí,
/: může tě hřát, že nejsi na voprátce
nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :/

4. D 
Slunce je zlatou skobou 
Hmi 
na vobloze přibitý,

G 
pod sluncem 
A 
sedlo kože
D 
ný, 
A7 
 

D 
pod sedlem kůň, pod koněm 
Hmi 
moje nohy rozbitý

G 
a starý 
A 
ruce sedře
D 
ný.


R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,
kde tichej dům a pušky rezaví,
/: orat a sít od rána do soumraku
a nechat zapomenout srdce bolavý. :/
55

: Lásko! (Pár zbytků pro krysy)

1. Ami 
Pár zbytků pro krysy na misce od guláše,

E 
milostný dopisy s partií
Dmi 
 
E 
mariáše,

Dmi 
před cestou dalekou zpocený boty zujem

C 
a potom pod dekou 
E 
sníme, když onanujem.


R: Ami 
Lásko, 
G 
zavři se do pokoje,

Ami 
lásko, 
G 
válka je holka moje,

C 
ní se 
G 
milu
Ami 
ji, když 
G 
noci si 
Ami 
krátí
E 
m,

Ami 
lásko, 
G 
slunce máš na vějíři,

Ami 
lásko, 
G 
dvě třešně na talíři,

C 
ty ti 
G 
daru
Ami 
ji, až 
G 
jednou se 
Ami 
vrátí
E 
m.


2. Dvacet let necelých, odznáček na baretu,
s úsměvem dospělých vytáhnem cigaretu,
v opasku u boku nabitou parabelu,
zpíváme do kroku pár metrů od bordelu.

R: Lásko…

3. Pár zbytků pro krysy a taška na patrony,
latrína s nápisy, jež nejsou pro matróny,
není čas na spaní, smrtka nám drtí palce,
nežli se zchlastaní svalíme na kavalce.

R: Lásko…
Rec: LE 
evá, dva!

R: Lásko…
56

: Lilie

Cmi 
Než zavřel bránu, oděl se do oceli 
G 
a zhasil sví
Cmi 
ci,

bylo už k ránu, políbil na posteli G 
svou ženu spí
Cmi 
cí, 

/:spaEs 
la jak víla, 
B 
jen vlasy halily ji, 

Cmi 
jak zlatá žíla, 
As 
jak jitra v 
G 
Kastilii, 

Cmi 
žná a bílá jak rosa na lilii, 
As 
jak
G 
 luna bdí
Cmi 
cí. :/ 


Jen mraky šedé a ohně na pahorcích - svědkové němí, 
lilie bledé svítily na praporcích, když táhli zemí, 
/:polnice břeskné vojácká melodie, 
Potoky teskné - to koně zkalili je, 
a krev se leskne, když padla na lilie kapkami třemi. :/ 

Dozrály trnky, zvon zvoní na neděli a čas se vleče, 
rezavé skvrnky zůstaly na čepeli u jílce meče, 
/:s rukama v týle jdou vdovy alejemi, 
za dlouhé chvíle zdobí se liliemi, 
lilie bílé s rudými krůpějemi trhají vkleče. :/  
57

: Pták noh

1. PtáDmi 
k Noh na
Gmi 
 spon
A 
ě do v
Dmi 
lasů 

rval pGmi 
oloshn
A 
ilou sl
Dmi 
ámu z
C 
e stoh
A 
ů, 

pár sDmi 
och a stř
Gmi 
elky k
A 
ompas
Dmi 
ů, 

jež Gmi 
ukaz
A 
ují k chr
Dmi 
ámu b
C 
ez boh
A 
ů, 

barevné Gmi 
uniformy m
Dmi 
užů a n
Gmi 
a chodníku d
Dmi 
av 

a stejné tváře stejných sGmi 
ério
A 
vých hl
Dmi 
av. 
Gmi 
   
A 
  
Dmi 
   
Gmi 
   
A 
 


2. Ten sen měl pachuť hororů 
a šíleného chóru zbabělých 
a den byl plný praporů 
a šedivého flóru zemřelých, 
tři stovky šupinatých schodů a nebe z provazů, 
setnuté hlavy v galerii obrazů. 

Ref: 
NamDmi 
ísto býčích zápasů j
Gmi 
en zabíjení v
Dmi 
olů, 

sto pikadorů bez pasů Gmi 
a matadoři z d
Dmi 
olů, 

když dF 
áma růži odhodí, tak pr
Dmi 
omění se v můru, 

je černé moře bGmi 
ez lodí a v
Dmi 
lci vyjí vzh
A 
ůru 

na čtyři mDmi 
ěsíce.


3. Pár hnízd pod sítí z pavučin 
a utopení ptáci na řece 
a hvizd, jenž zdusí v kovu čin, 
než lev se dopotácí do klece, 
sad keřů se zlatými pruty, hra rtuti v potocích, 
železné ryby s prašivinou na bocích. 

4. Pět bran ze slupek ořechů 
a pod branami kvádry ukryté, 
zvuk hran už vsákl do mechu 
a všude stopy sádry rozlité, 
krkavci nad věžemi hradů a šelmy v podhradí 
řvou „mene tekel” na krvavém pozadí. 

Ref: 
Ta země ve snu spatřená se podobala ghettu, 
a hrůza s Ďáblem sbratřená bubnuje na roletu 
v tom snu, v němž mlčky křičíme, že nula pojde z nuly, 
je nDmi 
ejhorší, že nevíme, je n
Gmi 
ejhorší, že n
Dmi 
evíme, 

je nejhorší, že nA 
evíme, že jsme již pr
Dmi 
ocitnuli … 
58

: Pušky a děla

1. Ami 
Pušky 
E 
a děla, vždy
Ami 
ť to je 
E 
docela 

a vAmi 
ýhradně chl
E 
apská př
Ami 
íležitost, 

žC 
enský maj' strachy, že pr
Dmi 
ochlastám prachy, 

vždyť dE 
ěcka jsou babská záležitost. 


Ref: 
FDmi 
eldflašku vodky a v
Ami 
lněný spodky 

a zG 
elený mundúry s f
Ami 
rčkama k tomu, 

Dmi 
ešusu žrádlo, a kd
Ami 
yby se padlo, 

tak nE 
apište starý, že nepřijdu d
Ami 
omů. 


2. Koukat se svrchu na zubatou mrchu, 
co hnátama šahá po vojákách, 
vylejzá z kvérů a děsně to žeru, 
když pálí ji žáha po bodákách. 

Ref: 

3. Možná, že v lednu už konečně zhebnu 
a zhebnou i kluci, co dneska tu jsou, 
se suchým žvancem a na hřbetě s rancem 
já nadávám „krucifix himllaudón!" 

Ref: 
+ [: žE 
e nepřijdu d
Ami 
omů … :] 

59

: Ruka je Most

1. Dmi 
Ruka je most a prsty jsou věže

a v C 
tepně máš 
B 
špinavou 
A 
řeku,

Dmi 
nezvaný host, chlap v poloze vleže

zlou C 
lekci ti 
B 
dal o člo
A 
věku.


®1: F 
Zima je, králíčku, 
C 
dravci jsou němí,

Dmi 
příteli, človíčku v 
B 
sousední zemi,

A 
taky tě bijí?


2. Bradatý mnich a zkřížené hnáty
a zamrzlé kaluže v lomu,
na poli sníh a nad sněhem dráty
a stopy, jež nevedou domů.

®2: Pole nám zdupala kopyta koní,
z nebe se sypala slova, jež zvoní,
když vodku pijí!

3. S žoldáckou mzdou a v červené zbroji
zas jinde už kořist je pro ně,
znovu zas jdou a v zádech jim stojí
ti zelení kovoví koně.

®1: + taky tě Dmi 
bijí …
60

: Srdce a kříž

1. Cmi 
Kotvu mi dala 
G7 
a srdce a 
Cmi 
kříž, 

Bb7 
že prý mě ochrání, 
Fmi 
až budu v 
G7 
poli, 

Cmi 
pak se mi 
Bb7 
vzdala a 
Fmi 
noc byla 
G7 
skrýš, 

Cmi 
polštářem 
Bb7 
svítání, 
Fmi 
peřinou 
G7 
stvoly. 


R: Cmi 
Nad horizontem dva paprsky slunce až 
Bb7 
zaplanou, 

Fmi 
na krku srdce a nad sebou kříž budu 
G7 
mít, 

potom Cmi 
neplač, Kami
Bb7 
lo, potom 
Cmi 
neplač, Kami
Fmi 
lo, 

Cmi 
najdi si někoho, 
G7 
kdo tě snad nežli já 
Cmi 
víc 
G7 
bude 
Cmi 
chtít.
Fmi Cmi G7 
  


2. Viděl jsem rybáře, nad člunem stál 
za bouře na moři, kotva šla ke dnu, 
z řetízku zpod tváře kotvu jsem sňal, 
svět se snad nezboří, vždyť měl jen jednu. 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

3. Výložky zlatil jen zvířený prach, 
písek byl cínový, než jsme ho přešli, 
křížek jsem ztratil a s ním i svůj strach, 
nedal bych za nový zlámanou grešli. 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

4. Zvedl jsem zraky a tiše se smál, 
záblesk vtom zasvítil, v prsou mě píchlo, 
tam, kde jsou mraky, můj anděl mě zval, 
bolest jsem necítil, pak všechno ztichlo … 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou… 
61

: Veličenstvo Kat

1. Dmi 
ponurém osvětlení 
C 
gotického 
Dmi 
sálu

F 
kupčíci vyděšení 
Gmi 
hledí do mi
A 
sálů
Dmi 
 

a houfec Bb 
mordýřů si 
C 
žádá požeh
F 
C 
Gmi 
,

Gmi 
vždyť první z 
Dmi 
rytířů je 
A7 
Veličenstvo 
Dmi 
Kat.
C 
 

Gmi 
vždyť první z 
Dmi 
rytířů je 
A7 
Veličenstvo 
Dmi 
Kat.


2. Kněz-ďábel, co mši slouží, z oprátky má štolu,
pod fialovou komží láhev vitriolu,
pach síry z hmoždířů se valí k rudé kápi
[: prvního z rytířů, hle: Veličenstvo Kat. :]

R: NF 
a korouhvi st
C 
átu j
Bb 
e emblém s g
C 
ilotinou,

F 
ostnatýho dr
C 
átu p
Bb 
áchne to shn
C 
ilotinou,

v krGmi 
aji hnízdí hejno krkavč
Dmi 
í, l
Gmi 
idu vládne mistr popravč
A 
í.


3. Král klečí před Satanem na žezlo se těší
a lůza pod platanem radu moudrých věší
a zástup kacířů se raduje a jásá,
[: vždyť prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

4. Na rohu ulice vrah o morálce káže,
před vraty věznice se procházejí stráže,
z vojenských pancířů vstříc černý nápis hlásá,
[: že prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

R: Nad palácem vlády ční prapor s gilotinou,
děti mají rády kornouty se zmrzlinou,
soudcové se na ně zlobili, zmrzlináře dětem zabili.

5. Byl hrozný tento stát, když musel jsi se dívat,
jak zakázali psát a zakázali zpívat,
a bylo jim to málo, poručili dětem
[: modlit se jak si přálo Veličenstvo Kat. :]

6. S úšklebkem Ďábel viděl pro každého podíl,
syn otce nenáviděl, bratr bratru škodil,
jen motýl smrtihlav se nad tou zemí vznáší,
[: kde v kruhu tupých hlav dlí Veličenstvo Kat. :]
62

: Zapření Petrovo

1. Ami 
Země je rudá od krve 
G 
a mlčí stromy v 
Ami 
Nazaretu, 

dnes naposled i poprvé - G 
jak v neskutečném 
Ami 
kabaretu, 

C 
jsme příliš slábi ve víře, 
Ami 
byť třeba 
G 
Krista 
F 
na kříž 
E 
vlekou, 

C 
vždyť zabijí-li pastýře, 
Ami 
pak se i 
G 
ovce 
Ami 
rozutekou. 


2. Kříže se tyčí k měsíci a trny zdraví Mesiáše, 
v zahradě pějí slavíci, je noc, jež čeká na Jidáše, 
měsíc se třpytí perletí, a třeba věrnost přísaháme, 
teď podruhé i potřetí Krista i sebe zapíráme. 

Rec: Zapřeme poprvé - ruce se dosud chvějí, 
zapřeme podruhé, chválíce beznaději, 
potřetí zapíráme už jen tak, ze zvyku, 
a slzy polykáme, pláč místo výkřiku. 

3. Země je rudá od krve, kokrhá kohout v Galileji, 
vždy znovu a vždy poprvé prosíme s Petrem o naději, 
jsme příliš slábi ve víře a svatou pravdu na kříž vlekou, 
Ami 
vždyť zabijí-li pastýře, 
G 
jsme ovce, jež se 
Ami 
rozutekou … 
63

: Černá díra

1. G 
Mívali jsme 
D 
dědečka, 
C 
starého už 
G 
pána,

stalo se to v D 
červenci 
C 
jednou časně 
D 
zrá
G 
na,

Emi 
šel do sklepa 
C 
pro vidle, 
A 
aby seno 
D 
sklízel,

G 
už se ale 
D 
nevrátil, 
C 
prostě někam 
D 
zmi
G 
zel.


2. Máme doma ve sklepě malou černou díru,
na co přijde, sežere, v ničem nezná míru,
nechoď, babi, pro uhlí, sežere i tebe,
už tě nikdy nenajdou příslušníci VB.

3. Přišli vědci zdaleka, přišli vědci zblízka,
babička je nervózní a nás, děti, tříská,
sama musí poklízet, běhat kolem plotny,
a děda je ve sklepě nekonečně hmotný.

4. Hele, babi, nezoufej, moje žena vaří
a jídlo se jí většinou nikdy nepodaří,
půjdu díru nakrmit zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhne, i našeho děda.

5. Tak jsem díru nakrmil zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhla, i našeho děda,
potom jsem ji rozkrájel motorovou pilou,
opět člověk zvítězil nad neznámou silou.

6. A 
Dědeček se 
E 
raduje, 
D 
že je zase v 
A 
penzi,

teď je naše E 
písnička 
D 
zralá pro re
E 
cen
A 
zi.
64

: Kluziště

1. C 
Strejče
Emi7/H 
k kovář
Ami7 
 chytil
C/G 
 klešt
Fmaj7 
ě, uštíp' 
C 
z noč
Fmaj7 
ní obl
G 
ohy 

jC 
ednu m
Emi7/H 
alou ka
Ami7 
pku d
C/G 
eště, t
Fmaj7 
a mu sp
C 
adla p
Fmaj7 
od noh
G 
y, 

nC 
ejdřív 
Emi7/H 
ale chy
Ami7 
til sl
C/G 
inu, t
Fmaj7 
ak šáh' k
C 
amsi pr
Fmaj7 
o pivo
G 

pC 
ak přit
Emi7/H 
áhl kov
Ami7 
adlin
C/G 
u a 
Fmaj7 
obrovs
C 
ký klad
Fmaj7 
ivo.  
G 
 


Ref: Zatím C 
tři bílé 
Emi7/H 
vrány 
Ami7 
pěkně za se
C/G 
bou 

kolem Fmaj7 
jdou, někam 
C 
jdou, do ryt
D7 
mu se kýva
G 
jí, 

tyhle C 
tři bílé 
Emi7/H 
vrány 
Ami7 
pěkně za se
C/G 
bou 

kolemFmaj7 
 jdou, někam
C 
 jdou, ned
Fmaj7 
ojdou, nedo
C 
jdou. 


2. Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerem, 
pak tu kapku všude rozstřík' jedním mocným úderem, 
celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi 
na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami. 

Ref: Zatím tři bílé vrány pěkně za sebou…

3. Zpod víček mi vytrysk' pramen na zmačkané polštáře, 
kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře, 
Kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází, 
do kalhot si čistí ruce umazané od sazí. 

Outro: Zatím tři bílé vrány…
65

: Pohádka

Rec.: Takhle nějak to bylo:
jedlo se, zpívalo, pilo.
Princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím.

Drak hlídal u dveří sálu,
na krku pletenou šálu,
Dědové Vševědi okolo Popelky
žvatlavě slibují šaty a kabelky,

Každý si odnáší kousíček úsměvu,
dešťový mraky se chystaly ke zpěvu,
hosté se sjíždějí k veliké veselce,
paprsky luceren metají kozelce

a stíny ořechů orvaných dohola
pletou se letícím kočárům pod kola,
Šmudla si přivezl v odřeným wartburgu
kámošku z dětství, prej nějakou Sněhurku.

Vrátný se zohýbá pro tučné spropitné
a kdo mu proklouzne, tak toho nechytne,
kouzelník za dvacku vykouzlí pět bonů
a vítr na věži opřel se do zvonů.

Honzové, princové, víly i sudičky
chopí se poháru, nože a vidličky
„Na zdraví nevěsty, na zdraví ženicha!",
dvě sousta do kapsy a jednou do břicha,
Náhle se za oknem objevil skřítek,
rozhrnul oponu z máminejch kytek,
pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi potichu do ucha zazpíval:

R: G 
Dej mi ruku 
D 
svou, studenou 
Emi 
od okenních 
Hmi/D 
skel,

všichni tě C 
mezi sebe 
Hmi/D 
zvou

C 
já jsem 
D 
tu proto, 
G 
abys šel
Emi Hmi/D C G D 
.


Rec: Takhle nějak to bylo
jedlo se zpívalo pilo
Princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím

Na plný obrátky letíme světem
všechny ty pohádky patřily dětem
Píšeš mi z ciziny zoufalý dopisy
koukám se z okna a vzpomínám na kdysi

Jak se mi za oknem objevil skřítek
rozhrnul oponu z máminejch kytek
Pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi potichu do ucha zazpíval 

R: Dej mi ruku svou… (2×)
66

: Ráda se miluje

R: RAmi 
áda se miluje, r
G 
áda j
C 
í, r
F 
áda si j
Emi 
enom tak zp
Ami 
ívá,

vrabci se na plotě hG 
ádaj
C 
í, k
F 
olik že č
Emi 
asu jí zb
Ami 
ývá.


1. NF 
ež vítr dostrká k 
C 
útesu t
F 
u její legrační b
C 
árk
E 
u

a PAmi 
ámbu si ve svým n
G 
otes
C 
F 
udělá j
Emi 
en další č
Ami 
árku.


R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …
67

: Letím hledat světy

1. Mám Dsus2 
doma mimozem
B 
šťana schov
Dsus2 
anýho pod pos
B 
telí 

spad' k nám G 
z nebe do zahrady, rek' mi 
F 
Ahoj, tak jsem 
A 
tady 

Spolu Dsus2 
prohledáme s
B 
věty, tiše 
Dsus2 
vklouznem do ra
B 
kety 

a jen G 
máváme, máváme 
F 
všem, který cestou 
A 
potkáme, jo 
Dmi 
hó… 


Ref: Dmi 
Letim, letim 
B 
hledat světy, 
G 
slunce, hvězdy 
F 
planety 

Dmi 
Najdu místo 
B 
na obloze, 
G 
kde parkujou 
A 
komety 

Dmi 
Letim, letim 
B 
hledat světy, 
G 
chci bejt zpátky 
F 
do pěti 

G 
Letim hledat světy, 
A 
můžeš se mnou jet i ty 


2. Tam na konci galaxie, tan to lítá, tam to žije 
tam je každej druhej týpek zelenej jak pistácie 
Co nás čeká za legraci ve vesmírný restauraci 
číšníky tu nemají, talíře samy lítají 
Už jsme v půlce nekonečna, je fakt hustá dráha Mléčná 
bacha, uber do zatáčky, narazíme do šlehačky. Jau…

Ref: Letim, letim hledat světy, slunce, hvězdy planety 
Najdu místo na obloze, kde parkujou komety 
Letim, letim hledat světy, chci bejt zpátky do pěti 
Letim hledat světy, můžeš se mnou jet i ty 

Ref: Letim, letim hledat světy, slunce, hvězdy planety 
Najdu místo na obloze, kde parkujou komety 
Letim, letim hledat světy, chci bejt zpátky do pěti 
G 
Lítat, to je psina, 
A 
teď už chápu Gagarina
Dmi 
 
68

: Čtyři malý plyšáci

1. Ami 
Čtyři malý 
E 
plyšáci u 
Ami 
báru se
E 
 bratří, 

C 
pijí,pijí 
G 
na účet 
Ami 
dětí, kterým 
E 
patří.  


Ref: 
[: LiAmi 
monádu, ci
E 
tronádu, co
Ami 
lu, fantu, čo
E 
koládu, 

C 
minerálku, p
G 
ívečko, k
Ami 
ávičku a v
E 
ínečko :]  

Jen si dejte co chcete, ještě jednAmi 
ou r
E 
ep
Ami 
ete. 


2. Dmi 
Čtyři malý 
A 
plyšáci u
Dmi 
 baru se 
A 
bratří, 

F 
pijí, pijí 
C 
na účet, 
Dmi 
dětí kterým 
A 
patří.  


Ref: 
Ref: 
69

: Omnia vincit Amor

1. Dmi 
Šel pocestný kol 
C 
hospodských 
Dmi 
zdí,

F 
přisedl k nám a 
C 
lokálem 
F 
zní

Gmi 
pozdrav jak svaté 
Dmi 
přikázá
C 
ní:

Dmi 
omnia 
C 
vincit 
Dmi 
Amor.


2. Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své vzal
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák F 
pálí, 
C 
nesleví 
Dmi 
nic,

štěstí v F 
lásce 
C 
znamená 
F 
víc,

všechny Gmi 
pány 
F 
ať vezme 
C 
ďas!
A7 
 

Dmi 
Omnia 
C 
vincit 
Dmi 
Amor.


3. Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč,
omnia vincit Amor.

4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli plášť,
vtom kdosi krví napsal ten vzkaz:
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák pálí…
5. Já prošel každou z nejdelších cest,
všude se ptal, co značí ta zvěst,
až řekl moudrý: Pochopíš sám
omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.

R: Zlaťák pálí…

6. Teď s novou vírou obcházím svět,
má hlava zšedla pod tíhou let,
každého zdravím větou všech vět:
omnia vincit Amor, omnia vincit Amor …
70

: Pohár a kalich

1. Emi 
Zvedněte poháry 
D 
pánové už jen 
G 
poslední 
D 
přípitek 
Emi 
zbývá

Emi 
pohleďte nad polem 
D 
špitálským 
G 
vrcholek 
D 
roubení 
G 
skrývá

[: za chvíli D 
zbyde tam popel a 
Emi 
tráva nás čeká 
D 
vítězství bohatství 
Emi 
sláva :]


2. Emi 
Ryšavý panovník 
D 
jen se smál 
G 
sruby prý 
D 
dobře se 
Emi 
boří

Emi 
palcem k zemi 
D 
ukázal 
G 
ať další 
D 
hranice 
G 
hoří

ta malá D 
země už nemá co 
Emi 
získat teď bude 
D 
tancovat jak budu 
Emi 
pískat

ta malá D 
země už nemá co 
Emi 
získat teď budem 
D 
tancovat jak budem 
Emi 
pískat


Ref.: Ami 
Náhle se pozvedl 
D 
vítr a mocně 
G 
vál 
Ami 
od někud přinesl 
D 
nápěv sám si ho 
H7 
hrál


3. Zvedněte poháry pánové večer z kalichu budeme pít …
nad sruby korouhev zavlála to však neznačí že je tam sláva
všem věrným pokaždé nesmírnou sílu a jednotu dává
ve znaku kalich v kalichu víra jen pravda vítězí v pravdě je síla

4. Modli se pracuj a poslouchej kázali po celá léta
mistr Jan cestu ukázal proti všem úkladům světa
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména

5. Do ticha zazněla přísaha ani krok z tohoto místa
ze zbraní každý vyčkává dobře ví co se chystá
nad nimi stojí muž přes oko páska slyšet je dunění a dřevo praská

Ref.: Náhle se pozvedl vítr a mocně vál od někud přinesl nápěv sám si ho hrál

Ami 
Kdož jsú boží 
G 
bojovní
Emi 
ci a 
C 
zákona 
H7 
je
Emi 
ho

Emi 
prostež od bo
C 
ha pomoci a 
D 
úfajte v ně
G 
ho
71

: Štěstí z pekla

(CAPO III)
1. Ami 
Zaplaťte si štěstí tam
C 
 u pekelný b
Ami 
rány  

a nE 
a špinavej p
Ami 
apír svou k
Dmi 
rví dejte c
E 
ejch 

Dmi 
užívejte, bl
Ami 
ázni, než z
G 
azvoní vám hr
E 
any, 

tak mDmi 
álo času zb
Ami 
ejvá, jsou k
Dmi 
arty rozehr
E 
ány 

a ďC 
ábel vám už z
G 
a košili d
Ami 
ejch'. 


2. Zaplaťte si lásku, co jinýho vám zbejvá, 
a na znamení díků všem namíchejte jed, 
kam pospícháte, blázni, svět po vašem se kejvá, 
a ten, kdo v prachu stojí a potem dřinu smejvá, 
ten musí přijít vždycky naposled. 
R: SlC 
yším hudbu zn
G 
ít, sl
E 
yším slova pr
Ami 
osebníků, 

slC 
yším lidi kl
G 
ít, k
Dmi 
am se poděl ř
E 
ád, 

slDmi 
yším dětskej pl
Ami 
áč, ř
G 
ekněte mi, n
E 
ač, 

nač zC 
a život mám pl
G 
atit, když chci ž
Ami 
ít. 


3. Zaplaťte si všechno, než zbyde prach a špína 
a nenajde se člověk, co vykope vám hrob, 
pak zasmějte se, blázni, že netlačí vás hlína, 
kdo upsal život ďáblu, ten snadno zapomíná, 
že každý peklo kamenný má strop. 

4.=1. C 
+ [: a ďábel
G 
 vám už za
Ami 
 košili dejch'. :] 
72

: Tržiště

CAPO IV
1. Kupci prEmi 
odali p
D 
oslední zb
Emi 
oží, 

zamkli krG 
ámy a 
D 
odešli pr
G 
yč, 

dav nAmi 
aslouchal kázání z l
Emi 
óží 

o tom, jC 
ak chutná cukr a b
H7(D) 
ič. 


2. Každý stál a tiše se díval 
na ten vyprodej hanby a lží, 
někdo nadával a jiný zíval, 
kdekdo za rohem myslel si svý.

3. Stačí písknout, a poslušně skáčem, 
jenom čekáme, co bude dál, 
když nám nadrobí, radostí pláčem, 
žijem život jak maškarní bál. 

4. Stále umíme ohýbat záda, 
klečet před těmi, co všechno smí, 
člověk s člověkem o trůn se hádá, 
láska s pravdou jen pod mostem spí. 

5. Kupci prodali poslední zboží 
v tomhle tržišti slibů a lží, 
pak vstali a odešli z lóží, 
z tváří lH7 
idí se vytratil sm
Emi 
ích. 
73

: Třináctka

1. Zve Emi 
válčit mě pan 
D 
maršál sám,

C 
mládí je má 
H7 
síla, milá,

Emi 
víš, jak rád tě 
D 
mám, a až se vrátím,

C 
třináct růží 
H7 
na polštář ti 
Emi 
dám.


R: [: Už mi to i G 
táta říkal: 
D 
koukej žít,

Emi 
neštěstí i 
Hmi 
štěstí mít,

C 
chlap, a neznej 
G 
klid,

a tarokovou Ami 
třináctku,

tu H7 
musíš v kapse 
Emi 
mít. :]


2. Já dávno o své slávě sním,
vínem vlast mě křtila, milá,
Turka porazím, a až se vrátím,
zlatek třináct na stůl vysázím.

R: Už mi to i táta říkal…

3. Už v šenku jsem se prával rád,
však jsi při tom byla, milá,
nechtěj osud znát, když nevrátím se,
dej mi z věže zvonit třináctkrát.

R: Už mi to i táta říkal…
74

: Víno

R: Emi 
Víno teď 
D 
nalej nám, 
Emi 
ať si každej, 
C 
co chce, 
H7 
zpívá,

Emi 
vína 
D 
plnej džbán, dnes 
Emi 
do rána 
H7 
budeme 
Emi 
pít.

Emi 
Víno 
D 
nalej nám, 
Emi 
po boji jen 
C 
žízeň 
H7 
zbývá,

Em 
zítra 
C 
někdo z nás 
Emi 
třeba už 
H7 
nebude 
Emi D Emi H7 Emi 
žít. 


1. Emi 
Než přijde 
D 
den, každý 
C 
má 
H7 
času 
Emi 
dost,

zbývá jen D 
zapít žal, 
G 
klít 
D 
a mít z
G 
lost,

že zas je nás D 
čím dál míň, 
Emi 
víra je tu jen 
H7 
host,

Emi 
proč se 
D 
máme bít 
C 
druhejm 
H7 
pro ra
Emi 
dost.


R: Víno teď nalej nám …

2. Krátí se noc, v krčmě všem slábne hlas,
ráno zavelí a kdekdo zláme vaz,
[: už zní rozkaz, dál bít se můžem, třeba i krást,
ten, kdo přežije, tomu zbyde chlast. :]

R: Víno teď nalej nám …

R: F#mi 
Víno teď 
E 
nalej nám, 
F#mi 
ať si každej, 
D 
co chce, 
C#7 
zpívá,

F#mi 
vína 
E 
plnej džbán, dnes 
F#mi 
do rána 
C#7 
budeme 
F#mi 
pít.


R: A 
Zpívej až 
E 
do rána, 
F#mi 
není každá bitva 
D 
prohra
C#7 
ná,

F#mi 
dojde i 
E 
na pána, 
F#mi 
a pak si 
C#7 
budeme 
F#mi 
žít.


Na na na …

75

: Ztracená země

1. Bárka bEmi 
ílá se z
D 
a obzorem ztr
Emi 
ácí 

a já vD 
ím, že se jednou vrátí k n
Emi 
ám, 

míří tD 
am, kam odlétají pt
C 
áci, 

hledat prD 
avdu a v
Hmi 
ěřit legend
Emi 
ám. 


2. Pověstí stále víc ta země dává, 
sláva, mír, a lidé jsou si blíž, 
zmizel stát a oheň spálil práva, 
moře ví, kde hrdý člověk stál. 

R: ŽeEmi 
 marně hledáš, to se stá
D 
vá, 

život je bC 
oj, ty chtěj ho ž
Emi 
ít, 

kde vítr stopy zanechD 
ává, 

určí ti smC 
ěr, za kterým j
D 
ít, 

tak hledej dEmi 
ál ten kout
D 
, hledej d
Emi 
ál ten kout
D 

kde zůstal čC 
as navěky sp
Emi 
át. 
R: Nečekej dávné pousmání, 
mrtvý je stín, dnes slunce plá, 
zoufalé lidské naříkání 
v hlubině spí, země je zlá, 
tak hledej dál ten kout, hledej dál ten kout, 
kde zůstal čas navěky spát. 

R: Až se ti zjeví ten kraj mýtů, 
pochopíš sám: je konec her, 
smích místo krve zazvoní tu, 
štěstí, co máš, dávej a ber, 
tak hledej dál ten kout, hledej dál ten kout, 
kde zůstal čas navěky spát.
76

: Dobrodružství s Bohem Panem

1. Ami 
Je půlnoc nádherná, 
G 
spí i lucerna,

F 
tys' mě opustil 
E 
ospalou,

tu v Ami 
hloubi zahrady 
G 
cítím úklady,

F 
píšťalou 
E 
někdo sem krá
Ami 
čí,

hráC 
 náramně 
G 
krásně a na mě

F 
tíha podivná 
E 
doléhá,

C 
hrá náramně, 
G 
zná mě, nezná mě,

F 
něha a 
E 
hudba až k plá
Ami 
či.


2. Pak náhle pomalu skládá píšťalu,
krok, a slušně se uklání,
jsem rázem ztracená, co to znamená,
odháním strach, a on praví:
Pan jméno mé, mám už renomé,
Pan se jmenuju a jsem bůh,
Pan, bůh všech stád, vás má, slečno, rád,
jen Pan je pro vás ten pravý.

3. Ráno, raníčko, ach, má písničko,
Pan mi zmizel i s píšťalou,
od Pana, propána, o vše obrána,
ospalou najde mě máti,
hrál a ve tmě krásně podved' mě,
kam jsem to dala oči, kam,
Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh
počítám „dal” a „má dáti”.
77

: Chtít chytit vítr

CAPO III
capo: III

1. Emi 
Už dlouho 
C 
se mi 
G 
zdá, že 
Dsus2 
ztrácím cenu
Emi C G 
 

Emi 
africkejm 
C 
dětem 
G 
hlad 
Dsus2 
nezaženu
Emi C G 
 


2. zabloudil jsem lhostejností, nevím jak najít cestu zpět
jmenuju se po tátovi, je mi třicet let (2×)

3. o mě se v dětství báli celou neděli
můj táta s mámou možná veděli

4. Emi 
že jako 
C 
malé 
G 
pimpr
Dsus2 
le

Emi 
do svojí 
C 
velké 
G 
škatu
Dsus2 
le

Emi 
aspoň na 
C 
chvíli 
G 
budu chtít 
Dsus2 
chytit vítr
Emi 
 
C 
 
G 
 


mezihra: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C 

5. hledal jsem věc za kterou se dá bojovat
myslel jsem že má cenu na muže si hrát

6. pak během jednoho dne jsem poznal, že asi né,
že je to horší než chtít chytit vítr

7. nebudu mít dost sil, zmizím do ticha
v poslední chvíli možná chytím vítr

8. a vítr chytí mě odletíme společně
a těm které tu necháme zbude vítr (2×)

solo: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C 

ad.libitum: 
Emi C G Dsus2 

Emi C G Dsus2
78

: Měsíc

1. Emi 
Děkuju ti za to, 
D 
žes mi 
G 
ještě zavo
C 
lala, 
G 
 
D 
 

Emi 
moje duše černá 
D 
už to 
G 
ani neče
C 
kala, 
G 
 
D 
 

Emi 
jenže, moje drahá, 
D 
je to 
G 
všechno trochu 
C 
na nic, 
G 
 
D 
 

Emi 
já už jsem se rozhod, 
D 
zítra 
G 
budu znovu 
C 
panic. 
G 
 
D 
 


2. Děkuju ti za to, žes to rovnou nepoložil,
že jsi nezapomněl, co jsi se mnou všechno prožil.
Teď, když svítí měsíc pro každýho zvlášť, je mi to líto,
jenže už je konec, však víš to. Vím to!

R: Emi 
Měsíc, 
D 
 
G 
 svítí 
C 
měsíc. 
G 
 
D 
 

Emi 
Měsíc, 
D 
 
G 
 svítí 
C 
měsíc. 
G 
 
D 
 

Emi 
Měsíc, 
D 
 
G 
 svítí 
C 
měsíc. 
G 
 
D 
 

Emi 
Měsíc.
79

: Něgdy

Intro: E:|----13--10--------------------
H:|-10--------13--10h13p10--8h10-

sloka: E:|------------------------------------------------------------------
H:|------------------------------------------------------------------
G:|--------------------------------2---------2-----6--6---6--6---6---
D:|-7---------7-----3------3--3------3--3--3------------7------7---7-
A:|---5--5--5---5-----1--1------1------------------------------------
E:|------------------------------------------------------------------
1. Ami 
něgdy nejdu 
F 
spát

Ami 
a motám se měs
E 
tem

a myslím na to co jsem
a hlavně na to co nejsem
spěchat není kam a proč
mně nejede žádný vlak
a kdyby přece náhodou
raději odvrátím zrak

R: Ami 
podle ko
F 
lejí se v
C 
racím do
G 

brečím jak ženská směju se tomu
vylejzá slunko nad panelák
bysem rád jednou vylez - taky tak
je neděle ráno a zvony zvoní
nevěřím ničemu ale TEĎ hlavu skloním
vylejzá slunko nad panelák
jak bysem rád jednou vylez - taky tak

2. všechny cesty prý
odněkud někam vedou
mě ale teďka spíš
ruce v kapsách zebou
a nenapadá mě nic
žádný věty žádný slova
co se dá dělat lepšího
než každý ráno zkoušet to znova a znova ?

R: podle kolejí …
80

: Bon Soir Mademoiselle Paris

1. Emi 
Mám v 
H7 
kapse jeden 
Emi 
frank, 

jsem D7 
nejbohatší z 
G 
bank nad Sei
H7 
nou, 

mám víc než krupiér, 
stíny Sacre Coeur nade mnou. 

R: C 
Láska je 
D 
úděl 
G 
tvůj, 

Ami 
pánbůh tě 
H7 
opat
Emi 
ruj, 

: bon soC 
ir, ma
D 
demoiselle, Pa
Emi 
ris. : 
3. Znám bulvár Sant Michel, 
tam jsem včera šel s Marie Claire, 
vím, jak zní z úst krásných žen, 
ta slůvka: Car je ťaime, oh ma cher. 

R: Láska je úděl tvůj, … 

81

: Hvězda na vrbě

1. Kdo se Ami 
večer 
Emi 
hájem 
Ami 
vrací 

F 
Ten ať 
Emi 
klopí 
G7 
zra
C 
ky 
Emi 
 

G 
Ať je 
Ami 
nikdy 
Emi 
neo
Ami 
brací
Dmi 
 

G7 
vrbě 
Emi 
křivola
E 
ký 
A 
 
C 
 
Emi 
 


G 
Jinak 
Ami 
jeho 
Emi 
oči 
Ami 
zjistí 

F 
I když 
Emi 
se to 
G7 
ne
C 
zdá
Emi 
 

G 
Že na 
Ami 
vrbě 
Emi 
kromě 
Ami 
listí 

Dmi 
Visí 
F 
malá hvězda
Ami 
 


R: ViděC 
li jsme jednou v 
F 
lukách 

Plakat C 
na tý vrbě 
F 
kluka 

Který Dmi 
pevně věřil 
B7 
tomu 

Že ji D7 
sundá z toho 
G7 
stromu
Emi 
 


2. Kdo o hvězdy jeví zájem 
Zem když večer chladne 
Ať jde klidně přesto hájem 
Hvězda někdy spadne 

Ať se pro ní rosou brodí 
A pak vrbu najde si 
A pro ty co kolem chodí 
Na tu větev zavěsí
82

: Hej kočí

CAPO 5

1. Hej Ami 
kočí, jedem 
F 
dál, láska má boty toulavý,

Dmi 
častokrát se unaví ještě 
Emi 
dřív než 
Em7 
najde 
Ami 
cíl.

Hej kočí, jedem F 
dál, vždyť cestu znáš už nazpaměť,

Dmi 
na ní se skrývá jenom šeď a 
Emi 
někdy pár hezkejch 
Ami 
chvil.


R: Ty jsi F 
moje malá vzpomínka 
G 
před spaním, no a 
C 
já jsem tvůj 
Ami 
stín.

Ty jsi F 
jiná nežli všechny lásky 
G 
včerejší, to 
C 
já dávno 
Ami 
vím,

s tebou F 
mám tisíc na
G 
dějí, že ne
C 
zůstanu nikdy 
Ami 
sám,

láska F 
jsou koně 
G 
splašený, když se řítí 
Ami 
k nám.


2. Hej kočí, jedem dál, i když náš kočár dostal smyk
a láska spadla na chodník, koně dál musíš vést.
Hej kočí, jedem dál, jak rád bys trhnul opratí,
však minulost nám navrátí jen splín z nedávných cest.

R: Ty jsi moje malá vzpomínka před spaním …

3. Hej kočí, jedem dál, dopředu pořád musíš jet,
zastavit nelze a vzít zpět těch pár dlouhejch mil.
Hej kočí, jedem dál, zas budou lásky toulavý,
na tom nikdo nic nespraví, přece dál se točí svět.
83

: Morče za volantem

1. Ami 
Poslouchejte 
C 
drazí 
F 
přáte
G 
lé,

dneska vám povím tuhle historku,
stalo se je to tak tři neděle,
že morče montovalo auto na dvorku.

Montovalo morče Moskviče,
zpocený potom si sedlo k volantu,
v zatáčce narvalo to do tyče,
když zbrkle předjíždělo bobra v trabantu.

R: Sanitka bliká, vzlyká sestřička,
morčeti natrhla se na tlapičce kůžička,
sanitka bliká, vzlyká sestřička,
nejlepší na to bude asi ňáká mastička.

2. Montovalo morče Moskviče,
zpocený potom si sedlo k volantu,
v zatáčce narvalo to do tyče,
když zbrkle předjíždělo bobra v trabantu.

Jede Tomáš smrček k nehodě,
davy se kupí a stoupá napětí,
morče však zdá se býti v pohodě,
jen málo očí ubrání se dojetí.

R: 
84

: Studený Nohy

1. Ami 
Pr
Emi 
ší, 
Dmi 
choulím se 
Emi 
do svrchníku,

Ami 
než se 
Emi 
otočím 
F 
na pod
G 
patku 

zalesknou se světla na chodníku,
jak pětka na věčnou oplátku. 

2. Slyším kroky zakletejch panen, 
to je vínem, to je ten pozdní sběr, 
každá kosa najde svůj kámen,
to je vínem, ber mě, ber. 

R: Studený F 
nohy 
E 
schovám doma 
Ami 
pod peřinou

a ráno F 
kafe dám si 
E 
hustý jako 
Ami 
tér,

přežiju F 
tuhle nedě
E 
li tak jako 
Ami 
každou jinou,

na koho F 
slovo padne, 
E 
ten je soli
D 
tér. 
Ami 
 


3. Broukám si píseň o klokočí, 
prší a dlažba leskne se, 
je chladno a hlava, ta se točí,
jak světla na plese. 

R: Studený nohy… 

4. Tak mám a nebo nemám kliku,
zakletá panna směje se
a moje oči, lesknou se na chodníku,
jak světla na plese. 

R: Studený nohy…
85

: Po schodoch

1. Dmi 
Výťah opäť nechodí tak 
C 
zdolať 13 poschodí 

Bb 
zostáva mi 
C 
znova po svo
Dmi 
jich 

na schodoch čosi šramotí a neón kde tu nesvieti 
ešte že sa po tme nebojím 

2. Počuť hlasné stereo aj výstrahy pred neverou 
ktosi čosi vŕta v paneloch 
tatramatky ródeo sa mieša kde tu s operou 
všetko počuť cestou po schodoch 

R: Cestou Dmi 
po schodoch, 
C 
po schodoch 

Dmi 
poznávam 
C 
poschodia 

poznám Dmi 
po schidoch, 
C 
po zvukoch 

Bb 
čo sme to 
A 
za ľu
Dmi 
dia 


3. Štekot smutnej kólie za premárnené prémie 
vyhráža sa manžel rozvodom 
Disko tenis árie kritika televízie 
oddnes chodím iba po schodoch 
86

: Srdce jako kníže Rohan

1. F 
Měsíc je jak Zlatá bula 
C 
Sicílska

Ami 
Stvrzuje se že kto chce ten se 
G 
dopíská

F 
pod lampou jen krátce v přítmí 
C 
dlouze zas

Ami 
Otevře ti Kobera a 
G 
můžeš mezi 
F 
nás.
C Ami G 
 
2. Moje teta, tvoje teta, parole
dvaatřicet karet křečí na stole
měsíc svítí sám a chleba nežere
Ty to ale koukej trefit frajere. Protože…

R: Dnes je valcha u starýho Růžičky
dej si prachy do pořádny roličky
Co je na tom že to není extra nóbl byt
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.

3. Ať si přes den docent nebo tunelář
herold svatý pravdy nebo jinej lhář
tady na to každej kašle zvysoka
pravda je jen jedna - slova proroka říkaj že…

R: Když je valcha u starýho Růžičky
budou v celku na nic všechny řečičky
Buď to trefa nebo kufr - smůla nebo šnyt
jen to srdce jako Rohan musíš mít.

4. Kdo se bojí má jen hnědý kaliko
možná občas nebudeš mít na mlíko
jistě ale poznáš co si vlastně zač
svět nepatřil nikomu kdo nebyl hráč. A proto…
R: Ať je valcha u starýho Růžičky
nebo to uďáš k tváři Boží rodičky
Ať je válka, červen, mlha, bouřka nebo klid
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.

R: Dnes je valcha u starýho Růžičky
když si malej tak si stoupni na špičky
malej nebo nachlapenej cikán, prdák, Žid
srdce jako kníže Rohan musíš mít.

R: Dnes je valcha u starýho Růžičky (to víš že jo ..)
dej si prachy do pořádný roličky
Co je na tom, že to není extra nóbl byt
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.

R: Dnes je valcha u starýho Růžičky
dej si prachy do pořádný ruličky
Co je na tom, že to není extra nóbl byt
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.

R: Ať je valcha u starýho Růžičky
nebo to uďáš k tváři Boží rodičky
Ať je válka, červen, mlha, bouřka nebo klid
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.
87

: Batalion

e:|-0-0-0-0---------0-0-0---------|
B:|-----1-1-3-3-1-1-1-1-1-3-1-0-1-|
G:|-2-2-----0-0-2-2-------0-2---2-|

*: Ami 
Víno 
C 
máš a 
G 
marky
Ami 
tánku dlouhá noc 
G 
se 
Ami 
pro
Emi 
Ami 
ří.

Ami 
Víno 
C 
máš a 
G 
chvilku 
Ami 
spánku díky, dí
G 
ky 
Ami 
ver
Emi 
Ami 
ři.


1. Ami 
Dříve než se rozední

kapitán C 
k osedlání 
G 
rozkaz 
Ami 
dává
Emi 
.

Ami 
Ostruhami do slabin ko
G 
Ami 
 po
Emi 
Ami 
ní.


Tam na straně polední
čekají ženy, zlaťáky a sláva.
Do výstřelů z karabin zvon už vyzvání.

R: Ami 
Víno na 
C 
kuráž a 
G 
pomilovat marky
Ami 
tánku.

Ami 
Zítra na Bur
C 
gund bata
G 
lion 
Ami 
za
Emi 
Ami 
ří.

Ami 
Víno na 
C 
kuráž a k 
G 
ránu dvě hodiny 
Ami 
spán
Emi 
ku.

Ami 
Díky, díky 
C 
vám králo
G 
vští 
Ami 
ver
Emi 
Ami 
ři.


2. Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí.
Na polštáři z kopretin budou věčně spát.

Neplač sladká Marion
verbíři nové chlapce přivedou ti.
Za královský hermelín padne každý rád.

R: Víno na kuráž a …
88

: Trh ve Scarborough

1. Dmi 
Příteli, máš do 
C 
Scarborough 
Dmi 
jít, 
F 
dobře 
Dmi 
vím, že půj
G 
deš tam 
Dmi 
rád, 

tam dívku F 
najdi na Market 
C 
Street, 
Dmi 
co chtěla 
G 
dřív 
B 
mou 
C 
ženou se 
Dmi 
stát. 


2. Vzkaž ji, ať šátek začne mi šít, za jehlu rýč však smí jenom brát 
a místo příze měsíční svit, bude-li chtít mou ženou se stát. 

3. Až přijde máj a zavoní zem, šátek v písku přikaž ji prát 
a ždímat v kvítku jabloňovém, bude-li chtít mou ženou se stát. 

4. Z vrkočů svých ať uplete člun, v něm se může na cestu dát, 
s tím šátkem pak ať vejde v můj dům, bude-li chtít mou ženou se stát. 

5. Kde útes ční nad přívaly vln, zorej dva sáhy pro růží sad, 
za pluh ať slouží šípkový trn, budeš-li chtít mým mužem se stát. 

6. Osej ten sad a slzou ho skrop, choď těm růžím na loutnu hrát, 
až začnou kvést, tak srpu se chop, budeš-li chtít mým mužem se stát. 

7. Z trní si lůžko zhotovit dej, druhé z růží pro mě nech stlát, 
jen pýchy své a boha se ptej, proč nechci víc tvou ženou se stát.
89

: Válka růží

Intro: Dmi Gmi A7 Dmi Bb A7 

1. Už Dmi 
rozplynul se 
Gmi 
hustý dým, d
Dmi 
erry down, hej d
A7 
own-a-down,

nad Dmi 
ztichlým polem 
C 
válečným, derry 
Dmi 
down,
A7 
 

jen F 
ticho stojí 
C 
kolko
A7 
lem a 
Dmi 
vítěz plení 
Bb 
vlastní z
A7 
em,

je válka Dmi 
růží, 
Gmi 
derry derry 
A7 
derry down, hej 
Dmi 
down.


2. Nečekej soucit od rváče, derry down, hej down-a-down,
kdo zabíjí ten nepláče, derry down.
Na těle mrtví krajiny se mečem píšou dějiny,
je válka růží, derry derry derry down, down.

3. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
dva rody žijí, jeden hněv, derry down.
Kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lankastrům?
je válka růží, derry derry derry down, down.

4. Dva rody, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
však hlína pije jednu krev, derry down.
Ať ten či onen přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie,
je válka růží, derry derry derry down, down.
90

: Brutalita na Václavském náměstí

C5 
Občané rozejděte 
G5 
se 

D5 
tato manifestace není 
A5 
povolena 

C5 
a na žádost národního 
G5 
výboru 

D5 
dojde k hrubýmu 
A5 
zásahu. 


A5 G5 F5 Emi 2x 
 


1. A5 
Vodní děla, 
G5 
rozbušky, 
F5 
slznej plyn a 
Emi 
vobušky 

A5 
Vodní děla, 
G5 
rozbušky, 
F5 
slznej plyn a 
Emi 
vobušky 

A5 
Brutální zásah 
G5 
policejních jednotek 

F5 
Nohy máš rychlý, 
Emi 
stejněs jim neutek 

A5 
Teď už tě vodvážej 
G5 
ve žlutobílym taxíku 

F5 
Život je pes 
Emi 
a na krku máš podmínku 


Ref: C5 
Svatý Václave,
G5 
 ty všechno vidíš 

D5 
Svatý Václave, 
A5 
ty nás zahráníš 

C5 
Ty českej národe,
G5 
 nenech se bít 

D5 
Ty českej národe,
A5 
 ty musíš žít 


2. Lidi se bouří, chtějí se mít 
Chtějí jen svobodu a v blahu žít 
Svoboda vyznání, svoboda shromažďování 
Na všechno musíš mít 
Jen a jen povolení 

Ref: 
91

: Barbora píše z tábora

G 
Maminko, tatínku, posílám vám 
D 
vzpomínku

Z letního tábora, jistě víte, že vám píše Vaše dcera BarboG 
ra. 


Strava se nedá jíst, dneska byl jen zelný list, 
polívka studená, co v ní plavou místo nudlí číslice a písmena. 

Myslela jsem prostě,že budou různé soutěže, 
slíbili bojovku, pak jsme hráli vybíjenou, na ovce a na schovku. 

Štefan,hlavní vedoucí, chodí s naší vedoucí, 
která je příšera, scházejí se, líbají se u totemu za šera. 

R: Proč jsem se C 
nenarodila 
D 
o pár let 
G 
dřív
Emi 
?

Dneska bych Ami 
krásně chodila 
D 
se Štefanem, co 
G 
řiká si Steve
Emi 

Proč jste mě Ami 
prostě neměli 
D 
o pár let
G 
 dříve
Emi 

Řekla bych: Ami 
Nebuď nesmělý, 
D 
líbej mě 
G 
Steve.


Závěrem dopisu ještě trochu popisu: 
ta bréca vedoucí je tlustá jak dvě normální oddílové vedoucí. 
Když běží po lese, všechno na ní třese se. 
Užívá make-upu, co na ní ten Štefan vidí, to já prostě nechápu. 

R: 

P.S. je tady ještě 
Pošlete dvě tři sta, jsem bez peněz dočista. 
Pojedem do Písku, máme v plánu zastavit se v jitexovém středisku. 

Když jsme se koupali, všichni na mě koukali. 
Je to tím, že možná v jednodílných plávkách už jsem už jsem prostě nemožná. 

R: 
92

: Malá slečna

1. MalAmi 
á sleč
F 
na slýcha
Ami 
la báji a
F 
 v děts
Ami 
kém rá
F 
ji t
E 
ak rozk
Ami 
vetla růže. 

Holčičí slzy ji zalévaly a z veliké dáli k ní volal hlas muže. 
Volal ji k sobě hlas jejího prince, ze strany mince kam jen dítě může 

R: Ami 
Někdo se 
G 
ztratí na rozce
C 
stí, 
F 
na dlouhé 
C 
pouti 
E 
do pověs
Ami 
tí, 

Snad ten kdo hledá nezabloudí, o tom však rozhodne ten kdo nás soudí. 

2. Z veliké, hluboké, holčičí touhy, zbyly jen šmouhy v duši té ženy. 
Kde byl dřív pramen, tam dnes už nic není, jen zapomnění jež pozbývá ceny. 
Červené kontrolky všedního žití, jí každý den svítí jak pomatený. 

R: Někdo se ztratí na rozcestí …

3. Tam někde v hlubinách vzpomínka živá možná se skrývá, když tma zuby cení. 
Kdopak se dozví, jestli tam čeká, vždyť člověka leká zasvěcení.

R: Někdo se ztratí na rozcestí …
93

: Pozor milé dámy

1. Dmi 
Pozor milé dámy 
C 
 na hry s 
Dmi 
tarotami

pozor na tajemná místa v nočních hodinách.
Dmi 
V společenství 
B 
luny nikdy nejste samy.

C 
Někdo je tu s 
Dmi 
vámi.

Dmi 
Po kopcích 
C 
obchází 
Dmi 
strach.


2. Pozor na věštění, bez rizika není. 
Neb se nacházíme v roztodivných končinách. 
Zlo se kolem plíží i vám cestu zkříží. 
Úplněk se blíží. 
Zdejší si libují v hrách. 

3. Varuji vás ženy také před kameny. 
Zejména ty velké čarodějné bývají. 
Opatrně dámy je v tom trochu potíž 
tato místa totiž 
Tajemství ukrývají. 

4. = 1.
94

: Panenka

1. Emi 
Stanu se 
C 
myšlen
G 
kou a budu v 
D 
Tobě

Emi 
Budeš mou 
C 
milen
G 
kou výhle
D 
dově

Emi 
Budeš můj 
C 
druhej 
G 
hlas pro tuhle 
D 
píseň

Jsi Emi 
krásná
C G 
 
D 
Bože, jsi 
Emi 
krásná 
C G D 
 


2. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se kdoví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: G 
Jako by nebylo nic
D 
Emi 
mám pocit že jsi se 
C 
bála

G 
Svůj život bez hranic
D 
Emi 
jsi hrála
C 
 

G 
Panenku klidně si nech
D 
Emi 
stejně vim, v noci Tě 
C 
hřála

G 
dvě světla na vok
D 
nech, 
Emi 
vzplála
C G D 
 


3. Tak trochu sobecká, dost možná nebezpečná
Svět jako groteska, néééé-vděčná
Nevěříš na pocity, to jsi ty!
Tak krásná 
Bože, jsi krásná  

4. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se bůhví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: Jako by nebylo nic, mám pocit že jsi se bála
Svůj život bez hranic, jsi hrála
Panenku klidně si nech, stejně vim, v noci Tě hřála
dvě světla na voknech, vzplála
95

: Černobílý svět

1. Dmi 
jsme loutky bez nití

já i všech patnáct druhů mých
bez smrti bez žití
bloumáme tupě po polDmi 
ích


R: Dmi 
černá a 
B 
bílá je

C 
osm kroků tam a osm 
Dmi 
sem

frontová B 
linie

C 
na věky proti sobě 
Dmi 
jdem


2. Dmi 
stojí tu 
F 
opodál

B 
náš domněl
C 
ý to 
F 
nep
E 
řít
Dmi 
el

i když jsem černý král
nejsem svých figur velitel
vždy první na tahu
jsem ten kdo bitvu rozpoutá
ač nemá odvahu
bílý a nešťastný jsem král

R: Černá a bílá je…

3. přestal jsem počítat
kolikrát jsem padnul a zas vstal
kolikrát dostal mat
útočil nebo utíkal
jsme jenom figury
ať král či pěšák beze jména
a hraní na vojáky
je vaše lidská doména

R: Černá a bílá je…
96

: Černej pasažér

1. Mám Dmi 
kufr plnej přebytečnejch 
A 
krámů 

a mapu zabalenou do plátDmi 
na 

Můj vlak však jede na opačnou A 
stranu 

a moje jízdenka je dávno neplaDmi 
tná 


*: F Dmi F Dmi 

2. Někde ve vzpomínkách stojí dům 
Ještě vidím, jak se kouří z komína 
V tom domě prostřený stůl 
Tam já a moje rodina 

3. Moje minulost se na mě šklebí 
a srdce bolí, když si vzpomenu 
že stromy, který měly dorůst k nebi 
teď leží vyvrácený z kořenů 

R: Jsem černej B 
pasažér 

C 
Nemám 
F 
cíl ani směr 

Vezu se B 
načerno 
C 
životem a 
F 
nevím 

Jsem černej B 
pasažér 

C 
Nemám 
F 
cíl ani směr 

Vezu se B 
odnikud 
C 
nikam a 
A7 
nevím, kde skončím 


4. Mám to všechno na barevný fotce 
někdy z minulýho století 
Tu jedinou a pocit bezdomovce 
si nesu s sebou jako prokletí 
R: Jsem černej pasažér…

5. Mám kufr plnej přebytečnejch krámů 
a mapu zabalenou do plátna 
Můj vlak však jede na opačnou stranu 
a moje jízdenka je dávno neplatná 

*: F Dmi F Dmi 
97

: Krasojezdkyně

1. F#mi 
Přijel jsem 
D 
na chvíli 
E 
pozdravit 
C#7 
přátele

F#mi 
Po hospodách 
D 
vést silácké 
E 
řeči 
C#7 
 

F#mi 
Představení 
D 
skončilo, 
E 
zítra je 
C#7 
neděle

F#mi 
Odplouvám 
C#7 
do bezpe
F#mi 
čí


2. Bolestí jednoho je druhého štěstí
Co nelze vyslovit, to voní po neřesti

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů
Lotova dcero oděná do šarlatu
Kdo smí se dotknout lemu od tvých šatů?
Jsem na cestě a toužím po návratu

3. Čas je šarlatán a věci sotva změní
Tahleta zastávka byla jen na znamení
Naše cesty už se asi těžko skříží
Hledám tě v Babylóně, a ty jsi v Paříži

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…
98

: O malém rytíři

R: Hmi 
Jede jede rytíř, 
D 
jede do kraje 

A 
Nové dobrodružství 
Hmi 
v dálce hledaje 

Neví co je bázeň, neví co je strach 
Má jen velké srdce a na botách prach 

1. G 
Jednou takhle v neděli, 
F# 
slunce pěkně hřálo 

Bylo kolem poledne, když tu se to stalo 
G 
Panáček uhodí 
A 
pěstičkou do stolu: 

Dosti bylo pohodlí a plnejch kastrólů! 
Hmi 
Ještě dneska stůjcostůj 
A 
musím na cestu se dát 

G 
Tak zavolejte sloužící a 
F#7 
dejte koně osedlat! 


R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

2. Ale milostpane! spráskne ruce starý čeledín 
Ale pán už sedí v sedle a volá s nadšením: 
Má povinnost mi velí pomáhat potřebným 
Ochraňovat chudé, slabé, léčit rány nemocným 
Marně za ním volá stará hospodyně: 
Vraťte se pane, lidi sou svině! 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …
3. Ale sotva dojel kousek za městskou bránu 
Z lesa na něj vyskočila banda trhanů 
Všichni ti chudí, slabí, potřební - no chátra špinavá 
Vrhli se na něj a bili ho hlava nehlava 
Než se stačil vzpamatovat, bylo málem po něm 
Ukradli mu co kde měl a sežrali mu koně 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

4. Vzhůru srdce! zvolá rytíř, nekončí má pouť 
Svou čest a slávu dobudu, jen z cesty neuhnout! 
Hle, můj meč! (a zvedl ze země kus drátu) 
A zde můj štít a přílbice! (plechovka od špenátu) 
Pak osedlal si pavouka, sed na něj, řekl Hyjé! 
Jedem vysvobodit princeznu z letargie 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

5. A šíleně smutná princezna sotva ho viděla 
Vyprskla smíchy a plácla se do čela 
Začala se chechtat až jí z očí tekly slzy 
To je neskutečný, volala, jak jsou dneska lidi drzý! 
O mou ruku se chce ucházet tahle figůra 
Hej, zbrojnoši, ukažte mu rychle cestu ze dvora! 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

6. Tak jede malý rytíř svojí cestou dál 
Hlavu hrdě vzhůru - on svou bitvu neprohrál 
I když král ho nechal vypráskat a drak mu sežral boty 
A děvka z ulice mu plivla na kalhoty 
Ve světě kde jsou lidi na lidi jak vlci 
Zůstává rytířem - ve svém srdci 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …
99

: Přijíždí posel

1. Ami 
Z ranního šera 
G 
kdesi 
E7 
nad obzorem 

Ami 
vynořil se jezdec 
G 
s bíl
E7 
ým praporem 

Ami 
Přijíždí posel 
G 
a rozhlí
E7 
ží se v davu 

Ami 
Přijíždí posel 
G 
a nese 
E7 
dobrou zprávu 

[: Dmi 
Jenomže 
G 
zapomněl :] (3×)

[: Ami 
komu ji má 
G 
dát
E7 
 
 :] (3×)
E7 
Komu má zprávu předat?
Ami 
 


Ami G E7 
[(3×)]

Ami 

2. Od města k městu putuje celou zemí 
Zdálky už mává a volá: Otevřte mi! 
Tluče na bránu města a brána otevře se 
Přijíždí posel a lidem zprávu nese 
Jenomže zapomněl 
co měl vlastně říct 
Co tu měl vyřídit? 

3. Krajinou stínů jezdec bloudí světem 
Ve sněhu zbydou stopy - a stopy vítr smete 
Cesta je nekonečná, odnikud nikam vede 
Přijíždí posel a nikdy nedojede 
protože zapomněl 
kdo ho posílá 
Kdo ho posílá? 
100

: Sáro!

{{95bpm}}
F
3 G

Intro: Ami Emi F C F C F G 

R: Ami 
Sáro, 
Emi 
Sáro, 
F 
v noci se mi 
C 
zdálo 

že F 
tři andělé 
C 
Boží k nám 
F 
přišli na o
G 
běd 


Sáro, Sáro, jak moc a nebo málo 
mi chybí abych tvojí duši mohl rozumět?

1. Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu 
a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích 
A z prohraných válek se vojska domů vrací 
Však zbraně stále burácí a bitva zuří v nich 

R: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

2. Vévoda v zámku čeká na balkóně 
až přivedou mu koně a pak mává na pozdrav 
A srdcová dáma má v každé ruce růže 
Tak snadno poplést může sto urozených hlav 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

3. Královnin šašek s pusou od povidel 
sbírá zbytky jídel a myslí na útěk 
A v podzemí skrytí slepí alchymisté 
už objevili jistě proti povinnosti lék 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo… 

4. Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit 
o tajemstvích noci ve tvých zahradách 
A já - potulný kejklíř, co svázali mu ruce 
teď hraju o tvé srdce a chci mít tě nadosah 

R3: Sáro, Sáro, pomalu a líně 
s hlavou na tvém klíně chci se probouzet 

Sáro, Sáro, Sáro, Sáro rosa padá ráno 
a v poledne už možná bude jiný svět 

Sáro, Sáro, vstávej, milá Sáro! 
F 
Andělé k nám 
Dmi 
přišli na o
Cmaj 
běd 
101

: 8.duben ´63

INTRO: 
E:|------------------10-9-12----14-15-14-12-10----------------------|
B:|-10-12-10------12---------12----------------12-10-10-12-10-------|
G:|----------12-9---------------------------------------------12-9--|
D:|-----------------------------------------------------------------|
A:|-----------------------------------------------------------------|
E:|-----------------------------------------------------------------|
Rec.: Je osmý duben třiašedesát…

1. Emi 
Zástupy sejdou k elektri
Hmi 
kám před šestou

Ami 
do továren blízko řeky, 
Emi 
na druhej břeh za prací

Emi 
Jen pán se sajdkárou 
Hmi 
jede cestou necestou

Ami 
a pak na dvůr nemocnič
Emi 
ní svoji čízu obrací


R: G 
Sníh padal 
D 
sníh a je to 
C 
dávno 

G 
smích ve tvá
D 
řích ro
C 
dičů

Ami 
nikdo tenkrát ne
G 
tušil, 
Emi 
co jsi vlastně 
C 
zač


2. Dlouhá chodba končí pokojem kde paní spí
vyčerpaná malým chlapcem co se právě narodil
pán nese růže a těší se jak půjde pít
daj mu zítra v práci áčko, snad jako že jen marodil

R: 

3. Dítě který kouká ještě šikmo ze dvou plín
naděje jen zřídka splní plán rodičů naivních
matku vraha Mrázka možná taky přepad splín
došlo jí že rodič dětí častokrát se mýlí v nich

R: 
102

: Pumpa

Intro: Hmi D A G 2x 

1. Hmi 
Na dálnici 
G 
prázdný mžourám z oken 

odbila půlnoc a dochází mi palivo 
Hmi 
nepospíchám 
A 
auto sunu krokem 

E 
šetřim zbytky par 


2. A tu v místech kde včera byly lesy 
pumpa stojí i s velkou myčkou nalevo 
je to zvláštní že člověk nevšimne si 
taky maj tu bar

Ref: G 
Láďa Padrůněk se 
D 
krčí u lahváčů 
A 
hůl ho podpírá 

z nabídky jídel Petr Novák právě dlouze vybírá 
u kasy Mejla se cvičně snaží sbalit novou pokladní 
Hmi 
Zuzana N. jak 
A 
na jmenovce stojí 
E 
je tu jen pár dní 


3. A jak sem v šoku nenápadně platil 
Miky Volek mi umyl zbylá vokna 
za mými zády se hnul Milan Chladil 
už chci prosím ven. 

4. Ale vidím že Karel Zich mi nese 
cedulku s jménem a v hlavě se mi rovná 
že jsem usnul v tom nekonečným lese 
takže dobrý den. 

Ref: Láďa Padrůněk se krčí u lahváčů hůl ho podpírá…
103

: Sovy v mazutu

Rec: G 
Tak jsme byli včera
D 
 na Portě
C 
,
D 
 

a když jsme se vraceli cestou domů,
tak jsme viděli dřevorubce,
jak porážej strom a ten strom plakal…

1. Proč medvěd pláče v dutině stromu,
veverky v depresi v hloží sedí,
květiny vadnou i tremp ztratil žracák,
trenýrky, sekyru, prezervativy, spacák.

Ref: Protože hů a hů a hů,
sovy v mazutu houkaj,
hů a hů a hů, úplně blbě koukaj.

2. Hajný jde sklesle lesní tišinou
a cestou sbírá umrlé zmije,
včera byl na Bábě a neví čí jsou,
jestli jsou to zmije nebo schizofrénie.

Ref: Protože hů a hů a hů, sovy v mazutu houkaj,
hů a hů a hů, úplně blbě koukaj.
104

: Variace na renesanční téma

1. Ami 
Láska je jako 
F 
večernice 
G 
plující noční 
Ami 
oblohou,

zavřete dveře F 
na petlice, 
G 
zhasněte v domě všechny 
Ami 
svíce

a opevněte svoje F 
těla, 
G 
vy, kterým srdce 
Ami 
zkameněla.
C G/H Ami C/G D F E Ami 
 


2. Láska je jako krásná loď, která ztratila kapitána,
námořníkům se třesou ruce a bojí se, co bude zrána,
láska je jako bolest z probuzení a horké ruce hvězd,
které ti oknem do vězení květiny sypou ze svatebních cest.

3. Láska je jako večernice plující noční oblohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou …
105

: Pořekadla

1. G 
Rád bych se zeptal 
H7 
těch, kteří vědí

Emi 
proč místo zlatem 
C 
platíme mědí, 

G 
proč nejsme bílí a 
D 
proč jsme jen šedí,

C 
ti, co chytrou 
D 
kaši 
G 
jed
Emi 
í, 

C 
určitě mi 
D 
odpově
G 
dí:
C 
 
G 
 


R: Že z C 
nouze si žijem a 
Hmi 
milujem z nouze, 

H7 
zpíváme málo a 
Emi 
kecáme 
C 
dlouze 

G 
tváře si myjem v 
D 
blátivý strouze, 

C 
když se čistá 
D 
neseže
G 
ne
Emi 
 

C 
ani v lese 
D 
u prame
G 
ne.
C 
 
G 
 


2. Tak dlouho se džbánem, až ucho upadne, 
jablko od stromu daleko nepadne, 
než holub na střeše, líp vrabec v hrsti - 
- tohle mi jde proti srsti, 
zatraceně proti srsti. 

R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
nesežene, a ne že ne. 

3. Řekni mi, holka, čí je to vinou, 
že ty chceš jiného, on zase jinou, 
čím je to daný, že ti praví se minou, 
ti nepraví že se berou, 
potom se div nesežerou. 
R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
je to pravda, a ne že ne, 
že C 
cesty už jsou 
D 
vychoze
G 
Emi 
 

a uzené je vyuzené 
a pivo dobře vychlazené, 
žádná nouze vlastně není, 
tak načpak tohle pozdvižG 
ení?
C 
 
G 
 
106

: Tak už mi má holka mává

1. Emi 
Posledních 
D 
pár minut 
C 
zbejvá 
Emi 
jen, 

máš teplou D 
dlaň, už se 
A 
stmí
Emi 
vá, 

těžký je D 
říct, že se 
C 
končí 
Emi 
den, 

vlak posleD 
dní vagón 
A 
C 
E 
vá. 


R: G 
Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy 
F 
páli
D 
vý, 

Emi 
život jde dál, to se 
C 
stává, 
A7 
já to 
D7 
vím, 

G 
tak už mi má holka mává, výpravčí zelenou 
F 
D 
vá, 

tak Emi 
jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď, 

tak jeď, jeď, jeď, tak jeď. 

2. Koleje jsou cejchem loučení, 
holkám se ve vočích střádá, 
smutek je šátek osamění, 
co mužskejm na cestu mává. 

R: Tak už mi … 

3. Za zády zůstal mi pláč a smích 
do tmy se můj vlak teď řítí 
zmizela holka jak loňskej sníh 
a světla měst v dálce svítí. 

R: Tak už mi … 
107

: Sedm Dostavníků

1. Emi 
Plání se blíží sedm dostav
D 
níků

Emi 
stačí jen mávnout a 
G 
jeden zasta
D 
ví,

Emi 
sveze tě dál za pár 
D 
dobrejch slov a 
Emi 
díků,

ten kočí co má C 
modrý 
D 
voči laska
Emi 
vý. 


R: Emi 
Heja, heja, 
D 
hou, dlouhá bude 
Emi 
cesta,

Emi 
dlouhá jako 
D 
píseň co mě napa
Emi 
dá,

Emi 
heja, heja, 
D 
hou, sám když někde 
Emi 
stojím,

sám proti C 
slunci, 
D 
který právě zapa
Emi 
dá.


2. Vím, že se hvězdy dneska nerozsvítí,
neklidný ptáci maj hlasy hádavý,
vypráhlá země už velký deště cítí,
tý deště, co i moje stopy zahladí

R: Heja, heja, hou … 3X

108

: Durová kovbojka

@125bpm
G 
 
F 
 
G 
 
F 
 
G 
 
Cmi7 
 
Cmi 
 
G 
 
F 
 
C 
 
G 
 


G 
Kroutí a vinou 
Hmi 
občas se stáčí 

G 
vody Sázavy bohu
Hmi 
žel trošičku 
Bmi7 
zkale
Ami 
ný 

loudaj se kolem továCmi 
ren 

plováren a kormoráG 
nů 
F 
 
C 
 


a lidi v proutí, co žijou 
občas si krátí 
svoje roky a rybaří 
pak rybu uvaří 
a kousek má ve fousech 
českej fousek od Korkoránů 

A řeka proudí, je dravá 
sem tam se stává 
že pádlům záběr dochází 
chvíli to prochází 
línejm až nedůstojně 
důstojníkům plavby námořní 

Sólo: G 
 
F 
 
G 
 
F 
 
G 
 
Cmi7 
 
Cmi 
 
G 
 
F 
 
C 
 
G 
 


to je to ticho před bouří 
mužstvo se vzbouří 
a důstojnictvo porá ží 
pak rychle dorá ží 
do krčmy plný tance 
do přístavu Na Marjánce smí 
Ref: No tak, Hmi 
Marjánko 
Ami 
krásná 

dnes nech mě tu spát 
vždyť věc je to jasná 
že já tě mám rád 
no tak, babičko Marry 
dík za spoustu dní 
a za Cmi 
krásnou výčep
G 
ní 
F 
 
C 
 


Sólo: G 
 
F 
 
G 
 
F 
 
G 
 
Cmi7 
 
Cmi 
 
G 
 
F 
 
C 
 
G 
 


Ref. No tak, Hmi 
Marjánko 
Ami 
krásná…

…a za Cmi 
krásnou výčep
G 
ní 
F 
 
C 
 
G 
 
109

: Plešatí pánové

1. E 
Plešatí 
Es 
pánové 
E 
na hrázi 
C#mi 
postáli 

F# 
říkaj si 
H 
že nemaj 

A 
na nohou 
E 
sandáli 

E 
Dámy a 
Es 
pánové 

E 
na břehu 
C#mi 
v povzdálí 

F# 
říkaj si: 

H 
Nás jejich 
A 
problémy 
E 
nepálí 


C#mi 
Zívají na břehu 
C6 
rybníka 

C6 
zívají 
C#mi 
na břehu 
C6 
v létě

C#mi 
zírají do vody 

C6 
do vody na mníka 

C#mi 
na břehu rybníka 

C6 
já tě 

E-Es-E 
znám 


2. Plešatí pánové neví co roupama 
házejí prasátka 
holejma hlavama 
Dámy a pánové ti ví co roupama 
házejí prasátka 
skleslejma bradama 
Zívají... 

Ref: 
E 
NÁŠ JE 
A 
HRAD, 
E 
MĚSTO A 
C#mi 
VES, 

F# 
KRÁLÚV JE 
F#7 
MOČÁL, 
H 
LOUKA A 
H7 
LES, 

H7 
JAK 
E 
BLÁHO 
E7 
VOU TO 
A 
VLÁDU 
F# 
MÁME, 

F#7 
VÍNO V RYBNÍKU 
H 
MÁÁÁÁ, 

E 
AŽ PŘÍDE 
A 
VÁLKA, TAK 
E 
BUDEM SI 
C#mi 
HRÁT, 

F# 
NA HOLOU 
F#7 
ROTU, CO HCHCE SE JÍ 
H7 
SPÁT, 

E 
A V ČELE JÁ 
E7 
BUDU A 
A 
BUDU SE 
F# 
SMáááT- 

ánébó 
E 
AŽ PŘÍDE 
A 
ARABE 
E 
LA… 


1. Plešatí pánové koupací čepice 
smeknou a pozdraví 
slušní jsou velice 
Dámy a pánové můry i jepice 
heknou a vo sebe 
ťuknou si sklenice 
Zívají…já tě zná á á m..

Ref: 
110

: Pažitka (první dvě sloky)

Intro: Asus2 C#mi Cmi F#mi D 

1. Krajina Asus2 
svádí k podzimním 
C#mi 
výletům
Cm 
 

Tripům do F#mi 
mládí a častým 
Dsus2 
úletům
D 
 


Barevný listí je rázem pestřejší
Hlavu ti čistí no a ty jsi bystřejší

Ref.: [: A 
Pašuješ zážitky

E 
Pašuješ všechno co se dá

F#mi 
Sáčky suchý pažitky

Dsus2 
Tomu se říká dobrá 
D 
nálada :] 


2. Hladina tůní pomalu vychladá
Je konec vůní a léto uvadá

Na stehna fenek dopadl dlouhý stín
Skončil čas trenek ale já zas něco vymyslím

Ref.: Pašuješ zážitky…

5 Asus2 6 Dm7/add9
111

: V blbým věku

1. Ujel mi C 
vlak i poslední 
G 
metro, ještě jsem 
Ami 
nebyl in a už jsem 
Dsus2/F# 
retro, 

než jsem se F 
z pulce vyloup 
G 
v samce, co má 
C 
všechno pod pal
Ami 
cem, 

F 
v den svý šance na poslední 
G 
jamce zaspal jsem. 


2. Ujel mi vlak, tak už to chodí, hlavu nevěším, pojedu lodí, 
než si to hodit, spíš se hodím do pohody u vody 
a počkám si až retro zase přijde do módy. 

*: Jó, F 
stále 
G 
mě to ba
Ami 
ví, sázet se s osudem, 
F 
byť čas utíká víc, než je 
G 
milo, 

F 
stále 
G 
věřím, že ze 
Ami 
mě ještě něco bude, no 
F 
jo, ale co když už 
E 
bylo? 


R: Včera mi Ami 
bylo málo, 
F 
dneska je mi 
C 
moc, jak se to 
G 
stalo, nevím, 

Ami 
každopádně 
F 
jsem zas v blbým 
G 
věku a jedu mimo 
Ami 
trať a 
F 
říkám si tak 
C 
ať, 

vždyť všechny G 
mosty vedou 
F 
beztak po stý 
G 
přes tu stejnou 
Ami 
řeku. 


Včera mi bylo málo, dneska je mi moc, jak se to stalo, nevím. 
každopádně jsem zas v blbým věku 
a pluju proti proudu vstříc poslednímu soudu 
a jsem radši vám všem pro smích, než abych byl sobě k breku. 

F 
Na - 
G 
na - 
Ami 
na… - včera mi 
F 
bylo málo, 
G 
dneska je mi 
Ami 
moc, 

F 
na - 
G 
na - 
Ami 
na… - včera mi 
F 
bylo málo, 
G 
dneska je mi 
Ami 
moc. 


3. Ujel mi vlak před rokem v dubnu, ještě jsem nezmoudřel a už zas blbnu, 
jak dopustil jsem to, že život protek mi mezi prsty, 
nevím, věřím, že až se prospím, pochopím, co s tím. 

*: Jó, stále mě to baví, sázet se s osudem, teď mám v kapse jen poslední kilo, 
stále věřím, že ze mě ještě něco bude, no jo, ale co když už bylo? 

R: [: Včera mi bylo málo, dneska je mi moc…
Na - na - na… :]
112

: Jak si pro mě přišla smrt

1. Emi 
Ležel jsem 
D 
na posteli 
C 
venku 
H 
padal 
Emi 
sníh

C 
já zrovna 
G 
rozjímal o 
C 
věcech intim
H 
ních

C 
dal jsem si v 
G 
rozechvění z 
C 
flašky piva 
H 
hlt

Emi 
když do kvar
D 
týru pro mě 
C 
přišla 
H 
kmotra 
Emi 
smrt.


2. V obvyklém podobenství kostry člověčí
na dveře zaťukala v komoře zvenčí
potvora přihrbená s kosou v pařátách
pozvolna překročila mého hnízda práh.

3. Slušně se představila jsem smrt obecná
tisíce nebožtíků důvěrně mě zná
řekla mi nachystej se hochu už je čas
a po mých zádech na to lehce přejel mráz.

4. Jen tolik nespěchejte milá kmotřičko
támhle se posaďte sečkejte maličko
musím se na tu cestu řádně připravit
něco piv z basy vypít dýmku zapálit.
5. Doufám že pohoštění malé přijmete
a trošku chmelovinky neodmítnete
nechtěla zprvu já však nedal pokoje
až do lebky jí tekly chladné Prazdroje.

6. Po třetím pivu začla kmotra vyprávět
jak s kosou po zemi se vláčí tisíce let
plzeňský rozvázalo smrti čelisti
a o záhrobí vykládala mi zvěsti.

7. Nemusím prý se vůbec téhle cesty bát
říkala zubatá že mohu být jen rád
v záhrobí totiž vládne pouze klid a mír
povídá budeš se mít lépe nežs tu žil.

8. Nejsou tam žádný schůze na kterejch jen spíš
z ničeho platit daně nikdy nemusíš
lumpy a práskače tam nikdy nespatříš
klid rukám dopřeješ však hochu uvidíš.

9. I když má každý člověk ze mě jenom strach
jsem vlastně svoboda a vůbec už ne vrah
dost ale řečí už co bych se chlubila
od pěny lebku mám však nejsem opilá.

10. A tak jsme vyšli kmotra zubatá a já
na dlouhou cestu která návratu nemá
/: jenom se nebojte i pro vás příjde si
i vám se lidé milí blýská na časy :/

113

: Bastila

1. Dmi 
Láska je nemoc 
A# 
a pravda přítěž,

C 
ideje maska 
A 
za kterou leccos zmizí,

slova jsou náboje pro ústa velký ráže,
peníze, náboženství - jak cesta, tak i cíl.

2. Srdce z olova, ruce od špíny,
hovna ze zlata zaplatí všechny viny,
na cestě po žebříku vedoucím do nebe
dobré je dolů kopat a smát se nad sebe.

R: Dmi 
Bastila 
A# 
padá 
C 
s ní hlavy 
A 
králů

A# 
z chaosu 
C 
vzejde nový 
A 
řád,

Dmi 
lůza se 
A# 
baví 
C 
a nevě
A 
domky

A# 
začíná 
C 
stavět nový 
Dmi 
kriminál.
A# C A 
 


3. Bůh zemřel mlčky první den války,
zbyli jen šamani a dobře ví jak na to,
nejvyšší umění – stvoření krávy z davu
a ta se krmí gesty a dojí moc a slávu.

4. „Všichni jsme bratři – ať žije svoboda”
jen jedna otázka: Co komu kolik za to?
„Všichni jsme bratři, ať žije svoboda”
Občane okamžik, co ty mně, co já tobě?

R: Bastila padá…

5. Zrozeni v kleci, v kleci i umřem
a klec všech klecí nosíme ve svý hlavě
nejvyšší spravedlnost – smutný pán na orloji
všichni jsme vzešli z prachu, tam si budem zas rovni…

R: Bastila padá… 
114

: Dobré časy

(capo 4)
1. Am 
Tak jako v době sucha 
G 
přichází 
F 
déšť

Am 
Po době špatné se 
G 
dobrá na
F 
vrátí

Am 
Tráva se zazelená na 
G 
písku 
F 
pouští

Am 
Roztáhne duha 
G 
nad údo
F 
lím

G 
A zase půjdou 
F 
karavany 
Am 
mraků

G 
Nesoucí náklad 
F 
vůní ori
G 
entu 


2. Klikaté cesty jsou potulných pěvců
Přichází odtamtud, odejdou tam
Slova navléknou na nitky plamenů
Zbyde jen neklid, oharků pár
Až Slunce půjde z východu na západ
A nebe zahalí v purpuru E 
šál 


R: Am 
V době nedobě, 
G 
za časů 
F 
nečasů

Am 
Za věci prosté, 
G 
kdo tiše 
F 
zpívá

Am 
V době nedobě, 
G 
za časů 
F 
nečasů

Am 
Za lásku, za krásu, 
G 
za štěstí


Solo: píšťala
3. Do noci v zemi mlhy a stínů
Slova zní o vášni tisíce tváří
Tak jako voda, co na kámen padá
Tak jako bzučení divokých včel
Když nohy vítězů historii píšou
Trubadúr navléká otrhaný háv

R: V době nedobě, za časů nečasů…

4. A ze snů rostou mohutné stromy
S korunou plnou podivných písní
O době dobré, která se vrátí
Do místa nikdy v království nikde
Pod rouchem červánků a sametu noci
Rodí se legendy budoucích časů

R: V době nedobě, za časů nečasů…

R: V době nedobě, za časů nečasů
Za věci prosté, potichu zpívám
V době nedobě, za časů nečasů
Za lásku, za krásu, za štěstí …pro všechny
115

: Krysař

1. Ami 
Bylo nebylo, kde se to tu vzalo,

G 
černé na bílém to 
F 
na plakátech 
Ami 
stálo.

Ami 
Bude tu hrát krysař a ty jeho krysy

G 
a bude to muzika, 
F 
dobrá jako 
Ami 
kdysi.


2. Bylo nebylo, pak na scéně stáli,
potkat je v noci ve městě, možná byste se báli.
Středověký škorně a staletou halenu
a do copánku spletený vlasy barvy havranů.

R: Ami 
Bylo nebylo, bylo nebylo, 

G 
bylo nebylo, 
F 
bylo neby
Ami 
lo

Bylo nebylo, bylo nebylo,
bylo nebylo, bylo nebylo.

3. Bylo nebylo, kde se vlastně vzali
a tou kouzelnou muzikou štěstí rozdávali.
Pak ten okamžik skončil a nikdo nechtěl domů,
atmosféra, kdo tam nebyl nevěřil by tomu.

R: Bylo nebylo…

4. Bylo nebylo, uplynul nějakej čas
a plakáty na nároží visely tu zas.
Lidi zachvátila horečka a každý tam chtěl jít,
bez rozdílu názorů zas to kouzlo prožít.

R: Bylo nebylo…

5. Bylo nebylo, prošli divný zprávy,
že vyšlehnou hranice pro čerty a ďábly.
Do datumu na plakátech chybělo pár dní
a na radnici krysaře zvou si páni radní.

R: Bylo nebylo…
6. Bylo nebylo, řekli: „To by teda nešlo,
s touhle vaší vizáží hrát budete tu těžko.
Nás totiž vůbec nezajímá, že vás mají lidi rádi,
my jsme tady vod toho, jejich mysl chránit.”

R: Bylo nebylo…

7. Bylo nebylo, tak, jak v té pohádce,
krysař město opouští a hudba zní v dálce.
Jak za kouzelnou píšťalou za ním myšlenky táhnou,
a hodně dlouho v tomhle městě byl cítit vzduch křivdou!

R: Bylo nebylo…
116

: Převrat v banánové republice

1. G 
Generál 
D 
Sancho 
C 
Grácia se 
D 
zmocnil 
G 
vlá
D C D 
dy

v Banánový republice někde uprostřed pralesa. 
Hlásili to po ránu ve zprávách a psali v novinách.
Banánová republika, kde není nic jinýho než banány (a armáda!)

R: Emi 
A já vám 
C 
říkám, že 
D 
z toho zase nekouká 
G 
nic do
D 
brýho. 

Emi 
A já vám 
C 
říkám, že 
D 
banány teď budou [: 
G 
zas o něco 
D 
dražší :] (3×)


2. Generál Sancho Grácia stojí na balkóně 
a hází po lidech slibama, že bude líp. 
A lidi vyskakují a lidi jsou rádi, 
ale byli by radši, kdyby po nich házel koláče (a řízky!)

R: A já vám říkám… 

3. V Banánový republice je dneska hrozně veselo, 
generála Sancho Gráciu hodili lidi z balkónu 
a ním jeho poskoky a patolízaly 
a armáda složila zbraně, no to je veselo (veselo, veselo)

R: A já vám říkám… 

4. „Dámy a pánové, ta svržená vláda sedí momentálně v hostinci U exilu 
a nalejvá si hlavy banánovým vínem a přemýšlí,
přemýšlí jak se dostat zpátky k moci. No, když bude dost dlouho přemejšlet, 
tak určitě na něco přijde, co třeba takhle vojensko-politický převrat.” 

R: A já vám říkám…
117

: Zlatý hřebík noci

1. Emi 
Na zámek se 
C 
sjeli 
G 
hosté 
D 
vzácní, 
Emi 
nádvoří je 
C 
plný 
G 
kočá
D 
rů,

ihned, jak se setmí, fanfáry zazní a panstvo se chopí pohárů,
panáček v livreji na spinet hraje, pod tíhou jídel praskají stoly,
tisíce svíček na bráně do ráje, sloužící nesou pečený voly.

R: G 
Voly, 
C 
nesou pečený 
D 
voly

D 
Na zámku se dneska 
G 
tančí

C 
a pod kopcem v hospodě 
D 
bodaj nože do stolu,

na zámku se dneska G 
tančí

C 
a pod lesem v chalupách se 
D 
asi něco chystá.

Co asi, co asi, G 
co asi, 
D 
co asi, co asi, 
G 
co asi,

D 
co asi, co asi, 
G 
co asi, no, 
C 
co to asi 
D 
bude.


2. Hosté přijeli zblízka i z dáli, slavnost už nabírá správný spád,
z bezedných sklepů sudy se valí, je krásné žít, je krásné se smát.
Vzduchem poletujou bílé paruky, o zbytky pod stoly čoklové se perou,
nejen lahve putují z ruky do ruky, v seně páni laškují s kuchařovou dcerou.

R: Dcerou, s kuchařovou dcerou…

3. Poslední až k bráně potáhnou hosté, bude jim chybět pozvání,
nahradí je totiž, je to tak prosté, sbírka vidlí, cepů a pochodní.
Zámek se rozsvítí jako lampion, velký zlatý hřebík nocí bude zářit,
nebem si zatančí jisker milion a nezvaní zvané lesem budou honit.

R: Honit, lesem budou honit…
118