ŠÁN 2020

15. 8. 2020

: Čarodejnice z Amesbury

1. Zuzana Dmi 
byla dívka, 
C 
která žila v 
Dmi 
Amesbury, 

s jasnýma F 
očima a 
C 
řečmi pánům 
Dmi 
navzdory, 

souseF 
dé o ní 
C 
říkali, že 
Dmi 
temná kouzla 
Ami 
zná 

Bb 
že se lidem 
Ami 
vyhýbá a s 
Bb 
ďáblem 
C 
pletky 
Dmi(G) 
má. 


2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil 
a pověrčivý lid se na pastora obrátil, 
že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí, 
a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví. 

3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali, 
a když ji vedli městem, všichni kolem volali: 
„Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš, 
teď na své cestě poslední do pekla poletíš!" 

4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění, 
ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění 
a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou, 
sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou. 

5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná, 
v noci se v černou kočku mění dívka líbezná, 
je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění, 
a všichni křičeli jako posedlí:„Na šibenici s ní!" 

6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy, 
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený: 
„Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít 
a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!" 

7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou 
a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou: 
„Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam, 
pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!" 

8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici 
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící, 
a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou, 
zemřela tiše samotná pod letní oblohou … 
1

: Dva havrani

1. Když jsem se z Dmi 
pole v
C 
race
Dmi 
la, 

dva havrany jsem slC 
yšel
Dmi 
a, 

jak jeden drF 
uhého se pt
C 
á: 

[: kdDmi 
o dneska večeř
C 
i nám d
Dmi 
á? :] 


2. Ten první k druhému se otočil 
a černým křídlem cestu naznačil, 
krhavým zrakem k lesu hleděl 
[: a takto jemu odpověděl: :] 

3. „Za starým náspem, v trávě schoulený 
tam leží rytíř v boji raněný, 
a nikdo neví, že umírá, 
[: jen jeho kůň a jeho milá.” :] 

4. „Jeho kůň dávno po lesích běhá 
a jeho milá už jiného má, 
už pro nás bude dosti místa, 
[: hostina naše už se chystá.” :] 

5. „Na jeho bílé tváře usednem 
a jeho modré oči vyklovem, 
a až se masa nasytíme, 
[: z vlasů si hnízdo postavíme.” :] 

B||---------------------------------------------------|
G||---------------------------------------------------|
D||--0----0----2----3----0----0----0---------------0--| --> 2X
A||-------------------------------------3-----3-------|

|-------------------------------1-------------------|
|----------------0----2----2---------2----2----0----|
|----3----3-----------------------------------------|
|---------------------------------------------------|

|----------------------------------------------------|
|---------------------------0------------------------|
|--0----0----2----3----3---------2----3----2----0----|
|----------------------------------------------------|

|-----------------------------------------------||
|---------------------------0-------------------||
|--0----0----2----3----3---------2----0----0----||
|-----------------------------------------------||
2

: Trampská

1. Dmi 
Mlhavým ránem bose jdou, kanady vržou na nohou

a dálka tolik vzdáleG 
ná je 
Dmi 
blízká,

město jsi nechal za zády, zajíci dělaj' rošády
a v křoví někdo tiše G 
Vlajku 
Dmi 
píská,

G 
najednou připadáš si ňák príma, svobodnej, a tak,

tak Dmi 
ňák, tak 
G 
ňák, ňák 
Dmi 
tak.


R: Pojď F 
dál, s náma se nenudíš, pojď dál, ráno se probudíš,

a vedle sebe máš o šišku Dmi 
víc,

pojď F 
dál, pod sebou pevnou zem, pojď dál, a číro s melounem,

a meky, miky, vrt, a dál už G 
nic, dál už 
Dmi 
nic.


2. Mlhavý ráno za tratí, u cesty roste kapratí,
sbalíš si deku, spacák, celtu, pytel,
a kdyby ňákej úředník začal ti říkat, co a jak,
sbalíš si deku, spacák, celtu, pytel,
důležitý je to, co jseš, odkud jsi přišel a kam jdeš,
co jseš, kam jdeš, co jseš.

R: 
3

: Tereza (Osamělý město)


1. Ten C 
den, co vítr 
D 
listí z města 
G 
svál,  

můj C 
džíp se vracel, 
D 
jako by se 
Emi 
bál, 

že C 
asfaltový 
D 
moře odliv 
G 
má 

C 
stáj že svýho 
D 
koně nepo
E 
zná. 


R: Řekni, G 
kolik je na světě, kolik je takovejch 
D 
měst, 

řekni, Ami 
kdo by se vracel, všude je tisíce 
Emi 
cest, 

tenkrát, G 
když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě 
D 
máš, 

tenkrát Ami 
ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků 
Emi 
dáš 

napoD 
sled, napo
G 
sled. 


2. Já z dálky viděl město v slunci stát 
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát, 
proč vítr mlátí spoustou okenic, 
proč jsou v ulici auta, jinak nic? 

R: Řekni… 

3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut 
zaznívá odněkud něžný tón flaut 
a v závěji starýho papíru 
válej' se černý klapky z klavíru. 

R: Řekni… 

4. Tak loudám se tím hrozným městem sám 
a vím, že Terezu už nepotkám, 
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí 
a vosamělý město mlčící. 

R: Řekni… 
4

: Beskydy

Cmi 
Málokdy se zvedá
Ab 
 mlha v jižních 
B 
Beskydech, 

málokdy se zveG 
Ab G7 Cmi G5+ 
 

Cmi 
častěji neště
Ab 
stí chodí po li
B 
dech, 

G 
neštěstí nezb
Ab 
eda 
G7 
   
Cmi 
   
G5+ 
 


Mlčky šlapou bosé nohy vlhkou břidlicí, bez tváří, bez očí 
na otázku neodpoví, pouze významně pozvednou obočí 

Málokdy se zvedá mlha v jižních Beskydech, málokdy obočí 
5

: Nad stádem koní

@155bpm

1. D 
Nad stádem 
A4 
koní
A Em 
 
podkovy G 
zvoní, zvoní,

D 
černý vůz vle
A4 
čou
A Em 
 
a slzy G 
tečou. A já volám:

D 
„Tak neplač, m
A4 
ůj 
A 
kamaráde,
Em 
 
 náhoda je G 
blbec, když krade.”

D 
Je tuhý jak 
A4 
veka a 
A 
 
řeka ho splaví.Em 
 
 Máme ho G 
rádi. No tak 
C 
co, tak 
G 
co, tak 
A4 
co?


2. D 
Vždycky si př
A4 
ál, 
A 
až bude popel,
Em 
 
 i s kytaG 
rou

D 
vodou ať pla
A4 
vou, j
A 
en žádný hot
Em 
el, s křížkem nad hla
G 
vou.

D 
Až najdeš mís
A4 
to, 
A 
kde je ten pramen
Em 
 
 a kámen, co prasG 
ká,

D 
budeš mít jis
A4 
to, 
A 
patří sem pope
Em 
l a každá 
G 
láska. No tak 
C 
co, tak 
G 
co, tak 
A4 
co?


3. D 
Nad stádem 
A4 
koní
A 
  
Em 
 podkovy 
G 
zvoní, zvoní,

D 
černý vůz vle
A4 
čou
A 
  
Em 
 a slzy te
G 
čou. A já šeptám:

D 
Vysyp ten pope
A4 
l, 
A 
kamaráde,
Em 
 do bílé 
G 
vody, vody,

D 
vyhasnul kote
A4 
l a 
A 
náhoda je 
Em 
štěstí od podko
G 
vy.


Vysyp ten D 
popel, 
A 
kamará
G 
de, do bílé 
D 
vody, 
A 
do vo
G 
dy,

vyhasnul D 
kotel a 
A 
náhoda je
Em 
 štěstí od podko
G 
vy.

Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, do vody,
vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.  
Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, do vody,
vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.  
6

: Mezi horami

1. [: Gmi 
Mezi horami lipka zelená :]

[: B 
Zabili Janka, 
F 
Janíčka, 
Gmi 
Janka miesto 
Gmi/F 
jele
Gmi 
ňa :]


2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]
7

: Proměny

1. ♀ Ami 
Darmo sa ty trápíš 
G 
můj milý sy
C 
nečku nenosím ja tebe 
E7 
nenosím v sr
Ami 
déčku

A já tvoG 
ja 
C 
ne
G 
bu
C 
du 
Dmi 
ani jednu 
E7 
hodi
Ami 
nu


2. ♂ Copak sobě myslíš má milá panenko vždyť ty si to moje rozmilé srdénko
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

3. ♀ A já sa udělám malú veverečků a uskočím tobě z dubu na jedličku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

4. ♂ A já chovám doma takú sekérečku ona mi podetne dúbek i jedličku
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

5. ♀ A já sa udělám tú malú rybičkú a já ti uplynu preč po Dunajíčku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

6. ♂ A já chovám doma takovú udičku co na ni ulovím kdejakú rybičku
A ty přece budeš má lebo mi tě Pán Bůh dá

Ami F C F C G 

7. ♀ A já sa udělám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

8. ♂ A já chovám doma starodávnú kušu co ona vystřelí všeckým vranám dušu
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

9. ♀ A já sa udělám hvezdičkú na nebi a já budu lidem svítiti na nebi
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

10. ♂ A sú u nás doma takoví hvězdáři co vypočítajú hvězdičky na nebi
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá
8

: Jméno ve skále

Je sychravý konec léta, rok 9 po Kristu. 
Početný římský vojenský sbor se přibližuje k místu zvanému Teutoburský les. 
Unavení legionáři se ukládají ke spánku a ač jsou vyčerpaní a prokřehlí, není důvod k obavám. 
Trestná výprava do srdce Germánie bude do určité míry jen rutinní záležitostí. 
Není na světě armády, která by zkušené a dokonale vycvičené legie dokázala porazit… 

C G Ami G C B Ami F G Ami 
 


C 
Ptáci 
G 
po nebi 
Ami 
táhnou. 

Slunce se G 
k obzoru 
C 
sklání. 

[: B 
Sedím a tesám 
Ami 
do kamene. 

F 
Posílám 
G 
bohům svý
Ami 
 přání. :]

Dmi 
Kéž je ze mne centurion, 

A4 
kéž přijde řada na můj 
A3 
štít. 

F 
V lesích plných barbar
A 
ů, jenž si 
Dmi 
nezaslouží žít. 


Ref: Ami 
Soumrak poma
Emi 
lu padá 

naFmaj7 
 šedivou Germá
C 
nii,  

Fmaj7 
nepřátelskou 
C 
a zlou. 

Nevíš, G 
co bude zítra, 
nevíš, B 
co bylo dnes. 


V mlhách je cítit zrada 
a močál čeká na legii. 
Tak nevlídně nás vítá 
G 
Teutoburský les. 
C 
 


C G Ami G C B Ami F G Ami 
 


Dmi 
Z nápisu ve skále se budoucí dozví, 
A4 
kdo před věky tu 
A3 
stál. 

F 
Kdo tu navždy svoje 
A 
jméno vyte
Dmi 
sal. 

Pak jednou tiše vysloví, ten kdo zabloudí až sem, 
kostrbatá písmena psaná Římanem. 

Ref: 

V září roku 9 našeho letopočtu došlo v bažinách Teutoburského lesa (na území dnešního Německa) 
ke střetu tří elitních římských legií v počtu mezi 30 až 40 000 muži s germánskyým kmenem Cherusků, 
vedených náčelníkem Arminiem (Hermannem). 
Když se legionáři roztažení do nekonečného zástupu jen s velikými obtížemi prokousávali 
rozmoklým terénem a bažinami, z hloubi Teutoburského lesa na ně zaútočili 
germánští válečníci ze všech stran. 
Po třídenním masakru utrpěl neporazitelný Řím jednu z nejkatastrofálnějších porážek 
v historii a z početného kontingentu se podařilo zachránit jen pár šťastlivcům. 
9

: Tajemství

1. Emi 
Čekám 
Emi/D 
na teb
Emi 
e. 

Emi/D 
Tolik 
Emi 
let 
Emi/D 
už tě 
G 
znám. 

Schody do nebe kloužou jak led. 
Ruku ti dám. 

Ref: 
Ami 
Tolik, tolik
Emi 
 hvězd m
Ami 
áš nad
C 
 sebou. 

(A je) Ami 
tolik, tolik 
Emi 
cest, co tě k 
Hmi 
nim do
Emi 
vedou. 


2. Jméno mé už znáš. 
Jsem tvůj stín i tvůj strach. 
Dál mě potkáváš, 
vyrůstám na slzách. 

Ref: 

3. Čekám za mlhou. 
Netušíš, co ti chci říct. 
Co se skrývá zatou tmou? 
Možná nic. A možná víc… 

Ref: 

Znáš svůj úděl. 
Máš jen chvíli. 
Záře sílí. 
10

: Touha

1. F 
Je to jak nic, to totiž naváží víc 

je to C 
něco jak dech, jak přání na křídlech 

je to Dmi 
nemožnej cíl, kterej si 
A 
vymyslil. 


2. Je to jak sen, co ráno rozpustil den 
nic není dost velkej cíl, aby ses nepokusil 
volej k nebi přání a všechno bude k mání. 

Ref: 
F 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
C 
 

Dmi 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
A 
 


3. Je to jak žár, pořádně velikej dar, 
je to jak letící drak, naprosto přesnej prak 
je to hukot moře, je to pramen v hoře. 

4. Touha je žít, zůstat a neodejít 
touha je padnout a vstát a rány nevnímat. 
Je to tlukot srdce, je to poklad v ruce. 

5. Je to jak třpyt, jako sluneční svit 
úžasná měsíční zář, je to jak boží tvář. 
Je to skrytá síla, je to zlatá žíla. 

6. Touha je zázrak, takže přej si co chceš, 
probouzej sílu, s ní už neklopýtneš, 
touha jsou čáry, v hloubi duše je máš 
touha je zázrak, kámo, zázrak, 
vždyť už to znáš. 

7. Touha je krám, kde mají všachno a hned, 
vlak je tam k mání i ten pitomej svět. 
Touha je brána, ke všemu o čem si snil. 
Touha je cesta i cíl. 

Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
Touha je zázrak, kámo, zázrak. 
Touha je zázrak, kámo, zázrak.
11

: Rozárka

1. Ami 
Nikdy ne
F 
řikej, že víš jak mi 
Emi 
je

s prázdnym Ami 
žaludkem, v žilách

víc Dmi 
vína než 
Emi 
krve. 
Ami 
Píšu tvůj 
F 
osud,

G 
propustku 
Ami 
do pekel, pálim ti 
Dmi 
cejch

a v rukou mám Emi 
kosu,

rozárAmi 
ko!


2. Řikej že víš jak mi je…
Ami 
 
Emi 
 
Ami 
 
Emi 
 


3. Ami 
Tisíckrát 
F 
v noci budí ze 
Emi 
spaní

zlej Ami 
pocit že sklání se 
Dmi 
někdo nad 
Emi 
tebou.

Ami 
Pijem na zdra
F 
vý 
G 
i na ty 
Ami 
bolavý

z nás, Dmi 
dostal je čas, maj to 
Emi 
za sebou,

rozárAmi 
ko! 


4. V noci, budí ze spaní zlej pocit…

Outro: [: Ami 
pijem na zdra
F 
vý 
G 
i na ty 
Ami 
bolavý

Emi 
nás, rozár
Ami 
ko!… :]
12

: Ještě jedno kafe

1. Máš Emi 
sladkej dech a oči, kterým 
D 
patří svatozář,

C 
vlasy máš jak hedvábí, když je 
H7 
vhodíš na polštář,

ale Emi 
já se o tvou lásku ani 
D 
vděčnost neprosím,

ty C 
děkuješ jen hvězdám a jseš 
H7 
věrná jenom jim.


R: C 
Ještě jedno kafe bych si 
H7 
dal,

C 
ještě jedno kafe, kruci
H7 
nál, než pojedu 
Emi 
dál. 
D 
 
C 
 
H7 
 


2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,
a taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,
a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,
jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…
13

: Zafúkané

1. Ami 
Větr sněh 
Asus2 
zanésl 
Ami 
z hor do po
Asus2 
lí, 

Ami 
já idu 
C 
přes kopce, 
G 
přes údo
Ami 
lí, 

C 
idu k tvej 
G 
dědině zatúla
C 
nej, 

F 
cestičky 
C 
sněhem sú 
E 
zafúka
Ami 
né.


Ref: Ami 
Zafúka
C 
né, 
G 
zafúka
C 
né, 

F 
kolem mňa 
C 
všecko je 
Dmi 
zafúka
E 
né.

Ami 
Zafúka
C 
né, 
G 
zafúka
C 
né,

F 
kolem mňa 
Dmi 
všecko je 
E 
zafúka
Ami 
né. 


2. Už vašu chalupu z dálky vidím, 
srdce sa ozvalo, bit ho slyším, 
snáď enom pár kroků mi zostává, 
a budu u tvého okénka stát. 

Ref: [: Ale zafúkané, zafúkané, 
okénko k tobě je zafúkané. :] 

3. Od tvého okna sa smutný vracám, 
v závějoch zpátky dom cestu hledám, 
spadl sněh na srdce zatúlané, 
aj na mé stopy - sú zafúkané. 

Ref: [: Zafúkané, zafúkané, 
mé stopy k tobě sú zafúkané. :] 

Asus2
14

: To samo

Intro: E C/E G C E C/E G C 

1. Ta E 
kopírka už byla rozbitá, 
C 
když jsem do ní lehal 
G C 
 

Ta A 
postel už hořela, 
C 
 
když jsem v ní kopíE 
roval 
G E 
 


E 
Kaviár z lednice sám 
C 
vysubli
E 
moval
G C 
 

A 
Počítač se sám 
C 
od sebe zase zavi
E 
roval
G A E 
 


To C 
porno byl 
Ami 
spam, 
D 
já nic nesta
Hmi 
hoval 

E 
Klíče se ztratily a 
G 
diář scho
E 
val 

C 
Ten požár 
Ami 
bytu, 
D 
asi špatnej 
Hmi 
drát 
E 
 

Já nic, přece, C 
nebudu 
E 
lhát 


R: Já Ami 
ne, to samo, 
C 
ono se to samo 

Já E 
ne, to samo 
G 
ono se to 
D 
udělalo 

Ami 
Ne, to samo, 
C 
ono se to samo, já 
E 
ne 

*: E C / E G C E C / E G C 

2. Já to neukrad, já to našel a taky mi to dali 
Chtěl jsem to vrátit, jenže jsme se nepotkali 

Já to neztratil, fakt ne! Ukradli mi tašku 
A za tu flešku, kdes měl všecko, koupim ti flašku 

Já to nezlomil, bylo to nalomený. Já to 
neroztrh, bylo to natržený 
já jen se bránil, já nechtěl se prát 
já nic, přece nebudu lhát 
R: Já ne, to samo, ono se to samo …
já ne já ne já ne já 

3. Nezloustnul, měl jsem zranění a kila šla nahoru 
Musel jsem jít učit, i když byl jsem dobrej v oboru 

Chtěl jsem cestovat a odejít z domu, 
ale neumím anglicky, nevedli mě k tomu 
Za to, že jsem chudej, může tenhle stát  
Já nic, přece nebudu lhát 

I: Ami 
Víš, já jsem 
C 
neměl nikdy štěstí. 
E 
Nevím, 
G 
proč zrovna já
D 
ááá 

Může za to moje dětství. Není to vina máááá (proč zrovna já) 
Má žena, ta mi nerozumí, trpím její vinou (proč zrovna já) 
Ami 
Ale teď jsi tu ty 
C 
a mezi námi je 
E 
chemie, nemám možnost jinou … 
A 
 


II: Ami 
Teď samo 
C 
moje tělo vstalo

E 
a na tebe 
G 
zareago
D 
valo,

Ami 
když sami 
C 
teď spolu jsme tu,

E 
pojď se mnou do kabinetu 


R: Já ne, to samo, ono se to samo …

Ami 
Chemie, 
C 
když je tu,

E 
pojď se mnou 
G 
do kabi
D 
ne-tu 

Ami 
chemie, 
C 
když je tu,

E 
pojď se mnou 
G 
do 
D 
kabinetu
15

: Cukrářská bossa-nova

1. Můj C 
přítel 
Edim 
snídá sedm 
Dmi 
kremrolí
G 
 

a když je C 
spořádá, dá si 
Edim 
repete,

hruškové Dmi 
cukrlátk
G 
o.

On totiž C 
říká: "
Edim 
Dobré lidi zuby 
Dmi 
nebolí
G 
 

a je to C 
paráda, chodit 
Edim 
po světě

Dmi 
mít, 
G 
mít v ústech 
C 
sladko.”
Edim G 
 


R: C 
Sláva, 
Edim 
cukr a 
Dmi 
káva a půl litru 
G 
becherovky,

C 
hurá, hurá, 
Edim 
hurá, půjč mi 
Dmi 
bůra, útrata dnes 
G 
dělá čtyři stovky.

Všechny C 
cukrářky z celé 
Edim 
republiky

na něho Dmi 
dělají slaďounké 
G 
cukrbliky

a on jim Emi 
za odměnu zpí
Edim 
vá zas a znovu

F 
tuhletu 
G 
cukrářskou bossa-no
C 
vu.
Edim Dmi G 
 


2. Můj přítel Karel pije šťávu z bezinek,
říká, že nad ni není,
že je famózní, glukózní, monstrózní, ať si taky dám.
Koukej, jak mu roste oblost budoucích maminek
a já mám podezření,
že se zakulatí jako míč
a až ho někdo kopne, odkutálí se mi pryč
a já zůstanu sám, úplně sám.

R: Sláva, cukr a káva …

3. Můj přítel Karel Plíhal už na špičky si nevidí,
postava fortelná se mu zvětšuje,
výměra tři ary.
On ale říká:„Glycidy jsou pro lidi,”
je prý v něm kotelna, ta cukry spaluje,
někdo se zkáruje, někdo se zfetuje
a on jí bonpari, bon, bon, bon, bonpari.

R: Sláva, cukr a káva …
16

: Darmoděj

1. ŠAmi 
el včera městem m
Emi 
už a šel po hlavní tř
Ami 
ídě,
Emi 
 

šAmi 
el včera městem m
Emi 
už a já ho z okna v
Ami 
iděl
Emi 
,

nC 
a flétnu chorál hr
G 
ál, znělo to jako zv
Ami 
on

a byl v tom všechen žEmi 
al, ten krásný dlouhý t
F 
ón

a já jsem náhle vF#dim 
ěděl: ano, to je 
E7 
on, to je 
Ami 
on.


2. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili,
v odpadcích z popelnic krysy se honily
a v teplých postelích lásky i nelásky
tiše se vrtěly rodinné obrázky
a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky.

R: NAmi 
a na na
Emi 
 ..
CGAmiFF#dimE7 - 2x 
 

3. Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát,
měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad
a on se otočil, a oči plné vran,
a jizvy u očí, celý byl pobodán
a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán.

4. Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel,
a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche,
stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě,
jak moje svědomí, když zvrací v záchodě,
a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj.

R: Můj Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem,
když prodává po domech jehly se slovníkem.¨

5. Šel včera městem muž, podomní obchodník,
šel, ale nejde už, krev skápla na chodník,
já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon
a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón
a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on.

R: Váš Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
váš Darmoděj, krásné zlo, jed mám pod jazykem,
když prodávám po domech jehly se slovníkem.
17

: Dokud se zpívá

1. C 
Těšína 
Emi 
vyjíždí 
Dmi7 
vlaky co 
F 
čtvrthodi
C 
nu,
Emi Dmi7 G 
 

C 
včera jsem 
Emi 
nespal a 
Dmi7 
ani dnes 
F 
nespoči
C 
nu,
Emi Dmi7 G 
 

F 
svatý Med
G 
ard, můj patr
C 
on, ťuká si na čelo,
G 
 

ale F 
dokud se 
G 
zpívá, 
F 
ještě se 
G 
neumře
C 
lo, hóh
Emi 
ó.
Dmi7 G 
 


2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: „Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
18

: Petěrburg

1. KdAmi 
yž se snáší noc na střechy Petěrburgu, p
F 
adá n
E 
a mě ž
Ami 
al,

zatoulaný pes nevzal si ani kůrku chlF 
eba, kterou js
E 
em mu d
Ami 
al.

R: /: LC 
ásku moji kn
Dmi 
íže Ig
E 
or si bere,

nF 
ad sklenkou v
D#dim 
odky hr
H7 
aju si s r
E 
evolverem,

hAmi 
avran usedá na střechy Petěrburgu, č
F 
ert ab
E 
y to spr
Ami 
al.

2. Nad obzorem letí ptáci slepí v záři červánků,
moje duše, široširá stepi, máš na kahánku.
R: /: Mému žalu na světě není rovno,
vy jste tím vinna, Naděždo Ivanovno,
vy jste tím vinna, až mě zítra najdou s dírou ve spánku. :/
19

: Těšínská

1. Ami 
Kdybych se narodil 
Dmi 
před sto lety 
F 
 
E 
v tomhle 
Ami 
městě, 
Dmi F E Ami 
 

u Larischů na zahradě Dmi 
trhal bych květy 
F 
 
E 
své ne
Ami 
věstě, 
Dmi F E Ami 
 

C 
moje nevěsta by byla 
Dmi 
dcera ševcova

F 
z domu Kamiňskich 
C 
odněkud ze Lvova,

kochałbym ją i Dmi 
pieścił, 
F 
chy
E 
ba lat 
Ami 
dwieście 
Dmi F E Ami 
 


2. Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,
nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,
mluvila by polsky a trochu česky,
pár slov německy, a smála by se hezky,
jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

3. Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih,
u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych,
měl bych krásnou ženu a tři děti,
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,
celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století.

4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,
u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě,
tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd.

5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka,
vidím to jako dnes: šťastného sebe,
ženu a děti a těšínské nebe,
ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká Dmi F E Ami Dmi F E Ami 
na na na…
20

: Už to nenapravím

R: G Cmi F G# G Cmi G Cmi F G# G Cmi G 
Vap tap tap …


1. Cmi 
devět hodin dvacet pět 
F 
mě opustilo štěstí,

ten G# 
vlak, co jsem jím měl jet, na koleji 
G 
dávno 
G7 
nestál,

v devět hodin dvacet pět jako bych dostal pěstí,
já za hodinu na náměstí měl jsem stát, ale v jiným městě.

*: Tvá C7 
zpráva zněla prostě a byla tak krátká,

že Fmi 
stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka

B 
zadní otevřená, 
G 
zadní otevřená,


*: já naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,
to jsi tenkrát řekla, že se nechceš vracet,
že jsi unavená, ze mě unavená.

R: Vap tap tap …

2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že člověk často sleví,
já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím.

*: Pak jedenáctá byla a už to bylo passé,
já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,
láska nerezaví, láska nerezaví,

*: ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,
byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím, už to nenapravím.

R: Vap tap tap …
21

: Karavana Mraků

1. D 
Slunce je zlatou skobou 
Hmi 
na vobloze přibitý,

G 
pod sluncem 
A 
sedlo kože
D 
ný, 
A7 
 

D 
pod sedlem kůň, pod koněm 
Hmi 
moje boty rozbitý

G 
a starý 
A 
ruce sedře
D 
ný.


R: D7 
Dopředu 
G 
jít s tou 
A 
karavanou 
Hmi 
mraků,

schovat svou G 
pleš pod 
A 
stetson děra
Hmi 
vý,

/: jen kousek Emi 
jít, jen 
A7 
chvíli, 
Hmi 
do soumra
Emi 
ku,

až tam, kde Hmi 
svítí město, 
F# 
město běla
Hmi 
vý. 
A7 
 


2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví,
šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,
a lidi strachem nezdravý.

3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje,
provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.

R: V městě je řád a pro každého práce,
buď ještě rád, když huba voněmí,
/: může tě hřát, že nejsi na voprátce
nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :/

4. D 
Slunce je zlatou skobou 
Hmi 
na vobloze přibitý,

G 
pod sluncem 
A 
sedlo kože
D 
ný, 
A7 
 

D 
pod sedlem kůň, pod koněm 
Hmi 
moje nohy rozbitý

G 
a starý 
A 
ruce sedře
D 
ný.


R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,
kde tichej dům a pušky rezaví,
/: orat a sít od rána do soumraku
a nechat zapomenout srdce bolavý. :/
22

: Lásko! (Pár zbytků pro krysy)

1. Ami 
Pár zbytků pro krysy na misce od guláše,

E 
milostný dopisy s partií
Dmi 
 
E 
mariáše,

Dmi 
před cestou dalekou zpocený boty zujem

C 
a potom pod dekou 
E 
sníme, když onanujem.


R: Ami 
Lásko, 
G 
zavři se do pokoje,

Ami 
lásko, 
G 
válka je holka moje,

C 
ní se 
G 
milu
Ami 
ji, když 
G 
noci si 
Ami 
krátí
E 
m,

Ami 
lásko, 
G 
slunce máš na vějíři,

Ami 
lásko, 
G 
dvě třešně na talíři,

C 
ty ti 
G 
daru
Ami 
ji, až 
G 
jednou se 
Ami 
vrátí
E 
m.


2. Dvacet let necelých, odznáček na baretu,
s úsměvem dospělých vytáhnem cigaretu,
v opasku u boku nabitou parabelu,
zpíváme do kroku pár metrů od bordelu.

R: Lásko…

3. Pár zbytků pro krysy a taška na patrony,
latrína s nápisy, jež nejsou pro matróny,
není čas na spaní, smrtka nám drtí palce,
nežli se zchlastaní svalíme na kavalce.

R: Lásko…
Rec: LE 
evá, dva!

R: Lásko…
23

: Lilie

Cmi 
Než zavřel bránu, oděl se do oceli 
G 
a zhasil sví
Cmi 
ci,

bylo už k ránu, políbil na posteli G 
svou ženu spí
Cmi 
cí, 

/:spaEs 
la jak víla, 
B 
jen vlasy halily ji, 

Cmi 
jak zlatá žíla, 
As 
jak jitra v 
G 
Kastilii, 

Cmi 
žná a bílá jak rosa na lilii, 
As 
jak
G 
 luna bdí
Cmi 
cí. :/ 


Jen mraky šedé a ohně na pahorcích - svědkové němí, 
lilie bledé svítily na praporcích, když táhli zemí, 
/:polnice břeskné vojácká melodie, 
Potoky teskné - to koně zkalili je, 
a krev se leskne, když padla na lilie kapkami třemi. :/ 

Dozrály trnky, zvon zvoní na neděli a čas se vleče, 
rezavé skvrnky zůstaly na čepeli u jílce meče, 
/:s rukama v týle jdou vdovy alejemi, 
za dlouhé chvíle zdobí se liliemi, 
lilie bílé s rudými krůpějemi trhají vkleče. :/  
24

: Černá díra

1. G 
Mívali jsme 
D 
dědečka, 
C 
starého už 
G 
pána,

stalo se to v D 
červenci 
C 
jednou časně 
D 
zrá
G 
na,

Emi 
šel do sklepa 
C 
pro vidle, 
A 
aby seno 
D 
sklízel,

G 
už se ale 
D 
nevrátil, 
C 
prostě někam 
D 
zmi
G 
zel.


2. Máme doma ve sklepě malou černou díru,
na co přijde, sežere, v ničem nezná míru,
nechoď, babi, pro uhlí, sežere i tebe,
už tě nikdy nenajdou příslušníci VB.

3. Přišli vědci zdaleka, přišli vědci zblízka,
babička je nervózní a nás, děti, tříská,
sama musí poklízet, běhat kolem plotny,
a děda je ve sklepě nekonečně hmotný.

4. Hele, babi, nezoufej, moje žena vaří
a jídlo se jí většinou nikdy nepodaří,
půjdu díru nakrmit zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhne, i našeho děda.

5. Tak jsem díru nakrmil zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhla, i našeho děda,
potom jsem ji rozkrájel motorovou pilou,
opět člověk zvítězil nad neznámou silou.

6. A 
Dědeček se 
E 
raduje, 
D 
že je zase v 
A 
penzi,

teď je naše E 
písnička 
D 
zralá pro re
E 
cen
A 
zi.
25

: Kluziště

1. C 
Strejče
Emi7/H 
k kovář
Ami7 
 chytil
C/G 
 klešt
Fmaj7 
ě, uštíp' 
C 
z noč
Fmaj7 
ní obl
G 
ohy 

jC 
ednu m
Emi7/H 
alou ka
Ami7 
pku d
C/G 
eště, t
Fmaj7 
a mu sp
C 
adla p
Fmaj7 
od noh
G 
y, 

nC 
ejdřív 
Emi7/H 
ale chy
Ami7 
til sl
C/G 
inu, t
Fmaj7 
ak šáh' k
C 
amsi pr
Fmaj7 
o pivo
G 

pC 
ak přit
Emi7/H 
áhl kov
Ami7 
adlin
C/G 
u a 
Fmaj7 
obrovs
C 
ký klad
Fmaj7 
ivo.  
G 
 


Ref: Zatím C 
tři bílé 
Emi7/H 
vrány 
Ami7 
pěkně za se
C/G 
bou 

kolem Fmaj7 
jdou, někam 
C 
jdou, do ryt
D7 
mu se kýva
G 
jí, 

tyhle C 
tři bílé 
Emi7/H 
vrány 
Ami7 
pěkně za se
C/G 
bou 

kolemFmaj7 
 jdou, někam
C 
 jdou, ned
Fmaj7 
ojdou, nedo
C 
jdou. 


2. Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerem, 
pak tu kapku všude rozstřík' jedním mocným úderem, 
celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi 
na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami. 

Ref: Zatím tři bílé vrány pěkně za sebou…

3. Zpod víček mi vytrysk' pramen na zmačkané polštáře, 
kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře, 
Kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází, 
do kalhot si čistí ruce umazané od sazí. 

Outro: Zatím tři bílé vrány…
26

: Ráda se miluje

R: RAmi 
áda se miluje, r
G 
áda j
C 
í, r
F 
áda si j
Emi 
enom tak zp
Ami 
ívá,

vrabci se na plotě hG 
ádaj
C 
í, k
F 
olik že č
Emi 
asu jí zb
Ami 
ývá.


1. NF 
ež vítr dostrká k 
C 
útesu t
F 
u její legrační b
C 
árk
E 
u

a PAmi 
ámbu si ve svým n
G 
otes
C 
F 
udělá j
Emi 
en další č
Ami 
árku.


R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …
27

: Letím hledat světy

1. Mám Dsus2 
doma mimozem
B 
šťana schov
Dsus2 
anýho pod pos
B 
telí 

spad' k nám G 
z nebe do zahrady, rek' mi 
F 
Ahoj, tak jsem 
A 
tady 

Spolu Dsus2 
prohledáme s
B 
věty, tiše 
Dsus2 
vklouznem do ra
B 
kety 

a jen G 
máváme, máváme 
F 
všem, který cestou 
A 
potkáme, jo 
Dmi 
hó… 


Ref: Dmi 
Letim, letim 
B 
hledat světy, 
G 
slunce, hvězdy 
F 
planety 

Dmi 
Najdu místo 
B 
na obloze, 
G 
kde parkujou 
A 
komety 

Dmi 
Letim, letim 
B 
hledat světy, 
G 
chci bejt zpátky 
F 
do pěti 

G 
Letim hledat světy, 
A 
můžeš se mnou jet i ty 


2. Tam na konci galaxie, tan to lítá, tam to žije 
tam je každej druhej týpek zelenej jak pistácie 
Co nás čeká za legraci ve vesmírný restauraci 
číšníky tu nemají, talíře samy lítají 
Už jsme v půlce nekonečna, je fakt hustá dráha Mléčná 
bacha, uber do zatáčky, narazíme do šlehačky. Jau…

Ref: Letim, letim hledat světy, slunce, hvězdy planety 
Najdu místo na obloze, kde parkujou komety 
Letim, letim hledat světy, chci bejt zpátky do pěti 
Letim hledat světy, můžeš se mnou jet i ty 

Ref: Letim, letim hledat světy, slunce, hvězdy planety 
Najdu místo na obloze, kde parkujou komety 
Letim, letim hledat světy, chci bejt zpátky do pěti 
G 
Lítat, to je psina, 
A 
teď už chápu Gagarina
Dmi 
 
28

: Čtyři malý plyšáci

1. Ami 
Čtyři malý 
E 
plyšáci u 
Ami 
báru se
E 
 bratří, 

C 
pijí,pijí 
G 
na účet 
Ami 
dětí, kterým 
E 
patří.  


Ref: 
[: LiAmi 
monádu, ci
E 
tronádu, co
Ami 
lu, fantu, čo
E 
koládu, 

C 
minerálku, p
G 
ívečko, k
Ami 
ávičku a v
E 
ínečko :]  

Jen si dejte co chcete, ještě jednAmi 
ou r
E 
ep
Ami 
ete. 


2. Dmi 
Čtyři malý 
A 
plyšáci u
Dmi 
 baru se 
A 
bratří, 

F 
pijí, pijí 
C 
na účet, 
Dmi 
dětí kterým 
A 
patří.  


Ref: 
Ref: 
29

: Omnia vincit Amor

1. Dmi 
Šel pocestný kol 
C 
hospodských 
Dmi 
zdí,

F 
přisedl k nám a 
C 
lokálem 
F 
zní

Gmi 
pozdrav jak svaté 
Dmi 
přikázá
C 
ní:

Dmi 
omnia 
C 
vincit 
Dmi 
Amor.


2. Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své vzal
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák F 
pálí, 
C 
nesleví 
Dmi 
nic,

štěstí v F 
lásce 
C 
znamená 
F 
víc,

všechny Gmi 
pány 
F 
ať vezme 
C 
ďas!
A7 
 

Dmi 
Omnia 
C 
vincit 
Dmi 
Amor.


3. Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč,
omnia vincit Amor.

4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli plášť,
vtom kdosi krví napsal ten vzkaz:
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák pálí…
5. Já prošel každou z nejdelších cest,
všude se ptal, co značí ta zvěst,
až řekl moudrý: Pochopíš sám
omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.

R: Zlaťák pálí…

6. Teď s novou vírou obcházím svět,
má hlava zšedla pod tíhou let,
každého zdravím větou všech vět:
omnia vincit Amor, omnia vincit Amor …
30

: Třináctka

1. Zve Emi 
válčit mě pan 
D 
maršál sám,

C 
mládí je má 
H7 
síla, milá,

Emi 
víš, jak rád tě 
D 
mám, a až se vrátím,

C 
třináct růží 
H7 
na polštář ti 
Emi 
dám.


R: [: Už mi to i G 
táta říkal: 
D 
koukej žít,

Emi 
neštěstí i 
Hmi 
štěstí mít,

C 
chlap, a neznej 
G 
klid,

a tarokovou Ami 
třináctku,

tu H7 
musíš v kapse 
Emi 
mít. :]


2. Já dávno o své slávě sním,
vínem vlast mě křtila, milá,
Turka porazím, a až se vrátím,
zlatek třináct na stůl vysázím.

R: Už mi to i táta říkal…

3. Už v šenku jsem se prával rád,
však jsi při tom byla, milá,
nechtěj osud znát, když nevrátím se,
dej mi z věže zvonit třináctkrát.

R: Už mi to i táta říkal…
31

: Dobrodružství s Bohem Panem

1. Ami 
Je půlnoc nádherná, 
G 
spí i lucerna,

F 
tys' mě opustil 
E 
ospalou,

tu v Ami 
hloubi zahrady 
G 
cítím úklady,

F 
píšťalou 
E 
někdo sem krá
Ami 
čí,

hráC 
 náramně 
G 
krásně a na mě

F 
tíha podivná 
E 
doléhá,

C 
hrá náramně, 
G 
zná mě, nezná mě,

F 
něha a 
E 
hudba až k plá
Ami 
či.


2. Pak náhle pomalu skládá píšťalu,
krok, a slušně se uklání,
jsem rázem ztracená, co to znamená,
odháním strach, a on praví:
Pan jméno mé, mám už renomé,
Pan se jmenuju a jsem bůh,
Pan, bůh všech stád, vás má, slečno, rád,
jen Pan je pro vás ten pravý.

3. Ráno, raníčko, ach, má písničko,
Pan mi zmizel i s píšťalou,
od Pana, propána, o vše obrána,
ospalou najde mě máti,
hrál a ve tmě krásně podved' mě,
kam jsem to dala oči, kam,
Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh
počítám „dal” a „má dáti”.
32

: Chci ti říct

@100bpm
intro. Gmi 
 
C7 
 
Gmi 
 
C7 
 

1. Gmi 
Chladná 
C7 
 rána jsou 
Gmi 
tomu, kdo 
C7 
strádá

Láskou bolestnou neopětovanou
Pokud víš, jak rád tě mám a ty mě máš ráda
Chuť a vůni tvou nejde zapomenout

R: Chystá Dmi 
se prej konec 
C 
světa, tramta
Gmi 

Dmi 
mě jen jedna 
C 
věta napa
B 
dá …pojď s tim ven!


F 
Chci ti říct, že 
C 
mám tě rád, že 
Gmi 
miluju tě jako blázen

Chci si nechat tetovat jen jméno tvé, chci vypít bazén
vody, kterou plavala jsi, zasadit si tvoje vlasy,
rozfoukat je do ulic chci ti říct, že rád tě mám víc
B7 
{2 takty}

2. Dýcháš na mou tvář, já na tvou dýchám
Chvěješ se myšlenkou, že se rozední
Děláš jako že nespěcháš, já že nepospíchám
Nechce se z objetí, když je poslední
R: Chystá se prej konec světa, tramtadá…
Chci ti říct, že mám tě rád…
(var. solo)
F 
 
C 
 
Gmi 
 

{kytara jen položí první akord}
2x: B7 
Mít tak promyšlenej plán, předem fakt moc se omlouvám

ale ode dneška od půl jedný musíme bejt zodpovědný 
B7 
Mít tak promyšlenej plán, ale nemám ho, nemám ho, nemám … a tak


R: Chci ti říct, že mám tě rád…
(var. solo)
F 
 
C 
 
Gmi 
 


C7
33

: Slepic pírka

@100bpm

B|--2-0-2~--

1. F#mi 
Vyplašený zajíc běhal 
D 
po polích, 

F 
a pak našel 
E 
smrt v pažích 
A 
tetovaných.
Amaj 
 

F#mi9 
Kočovali ulicí i 
D 
náměstím, 

F 
asi 
E 
za štěstím, či 
A 
neště
Amaj 
stím. 


R: F#mi 
Bulharku Jarku, tatarku z párku, 

D 
motorku z korku, Maďarku, Norku, 

F 
Japonku, Polku, 
E 
Mongolku z vdolku, 

A 
uzenou rolku, zelenou jolku. 

F#mi 
Jenom ne tuhle cikánskou holku, 

D 
jenom ne tuhle cikánskou holku, 

F 
jenom ne tuhle 
E 
cikánskou holku,  

Amaj 
Tu ne! ne! 


F#mi 
Ne ne ne ne ne ne ne ne 
D 
neměl jsem, 

F 
tu cikánskou 
E 
holku potkat 
A 
za lesem, 

F#mi 
ukradených slepic pírka 
D 
zdvihá dým, 

F 
potom stoupá 
E 
k nebi a já 
A 
stoupám s ním. 
Sólo: trubka
2. Já sem tvoje holka, já tě mám ráda, 
napsala mi v noci nožem na záda! 
Rozevřela se a já se topil v ní,  
jenomže ne první ani poslední.  

R: Bulharku Jarku, tatarku z párku …
Ne ne ne …
Ne ne ne … A 
stou
A 
pám s 
Amaj 
ním


Amaj F#mi9
34

: Chtít chytit vítr

CAPO III
capo: III

1. Emi 
Už dlouho 
C 
se mi 
G 
zdá, že 
Dsus2 
ztrácím cenu
Emi C G 
 

Emi 
africkejm 
C 
dětem 
G 
hlad 
Dsus2 
nezaženu
Emi C G 
 


2. zabloudil jsem lhostejností, nevím jak najít cestu zpět
jmenuju se po tátovi, je mi třicet let (2×)

3. o mě se v dětství báli celou neděli
můj táta s mámou možná veděli

4. Emi 
že jako 
C 
malé 
G 
pimpr
Dsus2 
le

Emi 
do svojí 
C 
velké 
G 
škatu
Dsus2 
le

Emi 
aspoň na 
C 
chvíli 
G 
budu chtít 
Dsus2 
chytit vítr
Emi 
 
C 
 
G 
 


mezihra: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C 

5. hledal jsem věc za kterou se dá bojovat
myslel jsem že má cenu na muže si hrát

6. pak během jednoho dne jsem poznal, že asi né,
že je to horší než chtít chytit vítr

7. nebudu mít dost sil, zmizím do ticha
v poslední chvíli možná chytím vítr

8. a vítr chytí mě odletíme společně
a těm které tu necháme zbude vítr (2×)

solo: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C 

ad.libitum: 
Emi C G Dsus2 

Emi C G Dsus2
35

: Něgdy

Intro: E:|----13--10--------------------
H:|-10--------13--10h13p10--8h10-

sloka: E:|------------------------------------------------------------------
H:|------------------------------------------------------------------
G:|--------------------------------2---------2-----6--6---6--6---6---
D:|-7---------7-----3------3--3------3--3--3------------7------7---7-
A:|---5--5--5---5-----1--1------1------------------------------------
E:|------------------------------------------------------------------
1. Ami 
něgdy nejdu 
F 
spát

Ami 
a motám se měs
E 
tem

a myslím na to co jsem
a hlavně na to co nejsem
spěchat není kam a proč
mně nejede žádný vlak
a kdyby přece náhodou
raději odvrátím zrak

R: Ami 
podle ko
F 
lejí se v
C 
racím do
G 

brečím jak ženská směju se tomu
vylejzá slunko nad panelák
bysem rád jednou vylez - taky tak
je neděle ráno a zvony zvoní
nevěřím ničemu ale TEĎ hlavu skloním
vylejzá slunko nad panelák
jak bysem rád jednou vylez - taky tak

2. všechny cesty prý
odněkud někam vedou
mě ale teďka spíš
ruce v kapsách zebou
a nenapadá mě nic
žádný věty žádný slova
co se dá dělat lepšího
než každý ráno zkoušet to znova a znova ?

R: podle kolejí …
36

: Smolíček

1. G 
Pojď Smolíčku, pojď se mnou, 
Emi 
 po pasece mýtinou.

C 
 Tiše, tiše lesem dál, 
D 
 kdo neriskuje, nevyhrál.


R: A proto: G 
Hop, hop, damdy damdy dam

Em 
Hop, hop, damdy damdy dam.

C 
Hop, hop, damdy damdy dam.

D 
Dam dydy dam dydy dam dam dam dam


2. Z čokolády mohyla, perníku tam na kila.
Pojď Smolíčku, pojď jen dál kdo neriskuje nevyhrál.

R: Hop, hop, damdy damdy dam…

3. A to je ta krásná zem, kde se život líbí všem.
Pojď Smolíčku, pojď jen dál kdo neriskuje nevyhrál.

R: Hop, hop, damdy damdy dam…
37

: Bon Soir Mademoiselle Paris

1. Emi 
Mám v 
H7 
kapse jeden 
Emi 
frank, 

jsem D7 
nejbohatší z 
G 
bank nad Sei
H7 
nou, 

mám víc než krupiér, 
stíny Sacre Coeur nade mnou. 

R: C 
Láska je 
D 
úděl 
G 
tvůj, 

Ami 
pánbůh tě 
H7 
opat
Emi 
ruj, 

: bon soC 
ir, ma
D 
demoiselle, Pa
Emi 
ris. : 
3. Znám bulvár Sant Michel, 
tam jsem včera šel s Marie Claire, 
vím, jak zní z úst krásných žen, 
ta slůvka: Car je ťaime, oh ma cher. 

R: Láska je úděl tvůj, … 

38

: Hvězda na vrbě

1. Kdo se Ami 
večer 
Emi 
hájem 
Ami 
vrací 

F 
Ten ať 
Emi 
klopí 
G7 
zra
C 
ky 
Emi 
 

G 
Ať je 
Ami 
nikdy 
Emi 
neo
Ami 
brací
Dmi 
 

G7 
vrbě 
Emi 
křivola
E 
ký 
A 
 
C 
 
Emi 
 


G 
Jinak 
Ami 
jeho 
Emi 
oči 
Ami 
zjistí 

F 
I když 
Emi 
se to 
G7 
ne
C 
zdá
Emi 
 

G 
Že na 
Ami 
vrbě 
Emi 
kromě 
Ami 
listí 

Dmi 
Visí 
F 
malá hvězda
Ami 
 


R: ViděC 
li jsme jednou v 
F 
lukách 

Plakat C 
na tý vrbě 
F 
kluka 

Který Dmi 
pevně věřil 
B7 
tomu 

Že ji D7 
sundá z toho 
G7 
stromu
Emi 
 


2. Kdo o hvězdy jeví zájem 
Zem když večer chladne 
Ať jde klidně přesto hájem 
Hvězda někdy spadne 

Ať se pro ní rosou brodí 
A pak vrbu najde si 
A pro ty co kolem chodí 
Na tu větev zavěsí
39

: Hej kočí

CAPO 5

1. Hej Ami 
kočí, jedem 
F 
dál, láska má boty toulavý,

Dmi 
častokrát se unaví ještě 
Emi 
dřív než 
Em7 
najde 
Ami 
cíl.

Hej kočí, jedem F 
dál, vždyť cestu znáš už nazpaměť,

Dmi 
na ní se skrývá jenom šeď a 
Emi 
někdy pár hezkejch 
Ami 
chvil.


R: Ty jsi F 
moje malá vzpomínka 
G 
před spaním, no a 
C 
já jsem tvůj 
Ami 
stín.

Ty jsi F 
jiná nežli všechny lásky 
G 
včerejší, to 
C 
já dávno 
Ami 
vím,

s tebou F 
mám tisíc na
G 
dějí, že ne
C 
zůstanu nikdy 
Ami 
sám,

láska F 
jsou koně 
G 
splašený, když se řítí 
Ami 
k nám.


2. Hej kočí, jedem dál, i když náš kočár dostal smyk
a láska spadla na chodník, koně dál musíš vést.
Hej kočí, jedem dál, jak rád bys trhnul opratí,
však minulost nám navrátí jen splín z nedávných cest.

R: Ty jsi moje malá vzpomínka před spaním …

3. Hej kočí, jedem dál, dopředu pořád musíš jet,
zastavit nelze a vzít zpět těch pár dlouhejch mil.
Hej kočí, jedem dál, zas budou lásky toulavý,
na tom nikdo nic nespraví, přece dál se točí svět.
40

: Morče za volantem

1. Ami 
Poslouchejte 
C 
drazí 
F 
přáte
G 
lé,

dneska vám povím tuhle historku,
stalo se je to tak tři neděle,
že morče montovalo auto na dvorku.

Montovalo morče Moskviče,
zpocený potom si sedlo k volantu,
v zatáčce narvalo to do tyče,
když zbrkle předjíždělo bobra v trabantu.

R: Sanitka bliká, vzlyká sestřička,
morčeti natrhla se na tlapičce kůžička,
sanitka bliká, vzlyká sestřička,
nejlepší na to bude asi ňáká mastička.

2. Montovalo morče Moskviče,
zpocený potom si sedlo k volantu,
v zatáčce narvalo to do tyče,
když zbrkle předjíždělo bobra v trabantu.

Jede Tomáš smrček k nehodě,
davy se kupí a stoupá napětí,
morče však zdá se býti v pohodě,
jen málo očí ubrání se dojetí.

R: 
41

: Batalion

e:|-0-0-0-0---------0-0-0---------|
B:|-----1-1-3-3-1-1-1-1-1-3-1-0-1-|
G:|-2-2-----0-0-2-2-------0-2---2-|

*: Ami 
Víno 
C 
máš a 
G 
marky
Ami 
tánku dlouhá noc 
G 
se 
Ami 
pro
Emi 
Ami 
ří.

Ami 
Víno 
C 
máš a 
G 
chvilku 
Ami 
spánku díky, dí
G 
ky 
Ami 
ver
Emi 
Ami 
ři.


1. Ami 
Dříve než se rozední

kapitán C 
k osedlání 
G 
rozkaz 
Ami 
dává
Emi 
.

Ami 
Ostruhami do slabin ko
G 
Ami 
 po
Emi 
Ami 
ní.


Tam na straně polední
čekají ženy, zlaťáky a sláva.
Do výstřelů z karabin zvon už vyzvání.

R: Ami 
Víno na 
C 
kuráž a 
G 
pomilovat marky
Ami 
tánku.

Ami 
Zítra na Bur
C 
gund bata
G 
lion 
Ami 
za
Emi 
Ami 
ří.

Ami 
Víno na 
C 
kuráž a k 
G 
ránu dvě hodiny 
Ami 
spán
Emi 
ku.

Ami 
Díky, díky 
C 
vám králo
G 
vští 
Ami 
ver
Emi 
Ami 
ři.


2. Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí.
Na polštáři z kopretin budou věčně spát.

Neplač sladká Marion
verbíři nové chlapce přivedou ti.
Za královský hermelín padne každý rád.

R: Víno na kuráž a …
42

: Válka růží

Intro: Dmi Gmi A7 Dmi Bb A7 

1. Už Dmi 
rozplynul se 
Gmi 
hustý dým, d
Dmi 
erry down, hej d
A7 
own-a-down,

nad Dmi 
ztichlým polem 
C 
válečným, derry 
Dmi 
down,
A7 
 

jen F 
ticho stojí 
C 
kolko
A7 
lem a 
Dmi 
vítěz plení 
Bb 
vlastní z
A7 
em,

je válka Dmi 
růží, 
Gmi 
derry derry 
A7 
derry down, hej 
Dmi 
down.


2. Nečekej soucit od rváče, derry down, hej down-a-down,
kdo zabíjí ten nepláče, derry down.
Na těle mrtví krajiny se mečem píšou dějiny,
je válka růží, derry derry derry down, down.

3. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
dva rody žijí, jeden hněv, derry down.
Kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lankastrům?
je válka růží, derry derry derry down, down.

4. Dva rody, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
však hlína pije jednu krev, derry down.
Ať ten či onen přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie,
je válka růží, derry derry derry down, down.
43

: Barbora píše z tábora

G 
Maminko, tatínku, posílám vám 
D 
vzpomínku

Z letního tábora, jistě víte, že vám píše Vaše dcera BarboG 
ra. 


Strava se nedá jíst, dneska byl jen zelný list, 
polívka studená, co v ní plavou místo nudlí číslice a písmena. 

Myslela jsem prostě,že budou různé soutěže, 
slíbili bojovku, pak jsme hráli vybíjenou, na ovce a na schovku. 

Štefan,hlavní vedoucí, chodí s naší vedoucí, 
která je příšera, scházejí se, líbají se u totemu za šera. 

R: Proč jsem se C 
nenarodila 
D 
o pár let 
G 
dřív
Emi 
?

Dneska bych Ami 
krásně chodila 
D 
se Štefanem, co 
G 
řiká si Steve
Emi 

Proč jste mě Ami 
prostě neměli 
D 
o pár let
G 
 dříve
Emi 

Řekla bych: Ami 
Nebuď nesmělý, 
D 
líbej mě 
G 
Steve.


Závěrem dopisu ještě trochu popisu: 
ta bréca vedoucí je tlustá jak dvě normální oddílové vedoucí. 
Když běží po lese, všechno na ní třese se. 
Užívá make-upu, co na ní ten Štefan vidí, to já prostě nechápu. 

R: 

P.S. je tady ještě 
Pošlete dvě tři sta, jsem bez peněz dočista. 
Pojedem do Písku, máme v plánu zastavit se v jitexovém středisku. 

Když jsme se koupali, všichni na mě koukali. 
Je to tím, že možná v jednodílných plávkách už jsem už jsem prostě nemožná. 

R: 
44

: Malá slečna

1. MalAmi 
á sleč
F 
na slýcha
Ami 
la báji a
F 
 v děts
Ami 
kém rá
F 
ji t
E 
ak rozk
Ami 
vetla růže. 

Holčičí slzy ji zalévaly a z veliké dáli k ní volal hlas muže. 
Volal ji k sobě hlas jejího prince, ze strany mince kam jen dítě může 

R: Ami 
Někdo se 
G 
ztratí na rozce
C 
stí, 
F 
na dlouhé 
C 
pouti 
E 
do pověs
Ami 
tí, 

Snad ten kdo hledá nezabloudí, o tom však rozhodne ten kdo nás soudí. 

2. Z veliké, hluboké, holčičí touhy, zbyly jen šmouhy v duši té ženy. 
Kde byl dřív pramen, tam dnes už nic není, jen zapomnění jež pozbývá ceny. 
Červené kontrolky všedního žití, jí každý den svítí jak pomatený. 

R: Někdo se ztratí na rozcestí …

3. Tam někde v hlubinách vzpomínka živá možná se skrývá, když tma zuby cení. 
Kdopak se dozví, jestli tam čeká, vždyť člověka leká zasvěcení.

R: Někdo se ztratí na rozcestí …
45

: Muchomůrky Bílé

{{60bpm}}

C 

1. ČloC 
věk zezoufalství sna
F 
dno pomate se

MuC 
chomůrky bílě bu
F 
du sbírat v l
Dmi 
ese


C F C F 
R: ooooo oooo oo 2×

2. Muchomůrky bílé bělejší než sněhy
Sním je kukojení své potřeby něhy

C F C F 
R: ooooo oooo oo 2×

3. Neprocitnu tady až na jinym světě
Muchomůrky bílé budu sbírat v létě

C F C F 
R: ooooo oooo oo 2×
Dmi F C Dmi F C 
+
muchomůrky bílé
46

: Panenka

1. Emi 
Stanu se 
C 
myšlen
G 
kou a budu v 
D 
Tobě

Emi 
Budeš mou 
C 
milen
G 
kou výhle
D 
dově

Emi 
Budeš můj 
C 
druhej 
G 
hlas pro tuhle 
D 
píseň

Jsi Emi 
krásná
C G 
 
D 
Bože, jsi 
Emi 
krásná 
C G D 
 


2. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se kdoví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: G 
Jako by nebylo nic
D 
Emi 
mám pocit že jsi se 
C 
bála

G 
Svůj život bez hranic
D 
Emi 
jsi hrála
C 
 

G 
Panenku klidně si nech
D 
Emi 
stejně vim, v noci Tě 
C 
hřála

G 
dvě světla na vok
D 
nech, 
Emi 
vzplála
C G D 
 


3. Tak trochu sobecká, dost možná nebezpečná
Svět jako groteska, néééé-vděčná
Nevěříš na pocity, to jsi ty!
Tak krásná 
Bože, jsi krásná  

4. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se bůhví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: Jako by nebylo nic, mám pocit že jsi se bála
Svůj život bez hranic, jsi hrála
Panenku klidně si nech, stejně vim, v noci Tě hřála
dvě světla na voknech, vzplála
47

: Černobílý svět

1. Dmi 
jsme loutky bez nití

já i všech patnáct druhů mých
bez smrti bez žití
bloumáme tupě po polDmi 
ích


R: Dmi 
černá a 
B 
bílá je

C 
osm kroků tam a osm 
Dmi 
sem

frontová B 
linie

C 
na věky proti sobě 
Dmi 
jdem


2. Dmi 
stojí tu 
F 
opodál

B 
náš domněl
C 
ý to 
F 
nep
E 
řít
Dmi 
el

i když jsem černý král
nejsem svých figur velitel
vždy první na tahu
jsem ten kdo bitvu rozpoutá
ač nemá odvahu
bílý a nešťastný jsem král

R: Černá a bílá je…

3. přestal jsem počítat
kolikrát jsem padnul a zas vstal
kolikrát dostal mat
útočil nebo utíkal
jsme jenom figury
ať král či pěšák beze jména
a hraní na vojáky
je vaše lidská doména

R: Černá a bílá je…
48

: Krasojezdkyně

1. F#mi 
Přijel jsem 
D 
na chvíli 
E 
pozdravit 
C#7 
přátele

F#mi 
Po hospodách 
D 
vést silácké 
E 
řeči 
C#7 
 

F#mi 
Představení 
D 
skončilo, 
E 
zítra je 
C#7 
neděle

F#mi 
Odplouvám 
C#7 
do bezpe
F#mi 
čí


2. Bolestí jednoho je druhého štěstí
Co nelze vyslovit, to voní po neřesti

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů
Lotova dcero oděná do šarlatu
Kdo smí se dotknout lemu od tvých šatů?
Jsem na cestě a toužím po návratu

3. Čas je šarlatán a věci sotva změní
Tahleta zastávka byla jen na znamení
Naše cesty už se asi těžko skříží
Hledám tě v Babylóně, a ty jsi v Paříži

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…
49

: O malém rytíři

R: Hmi 
Jede jede rytíř, 
D 
jede do kraje 

A 
Nové dobrodružství 
Hmi 
v dálce hledaje 

Neví co je bázeň, neví co je strach 
Má jen velké srdce a na botách prach 

1. G 
Jednou takhle v neděli, 
F# 
slunce pěkně hřálo 

Bylo kolem poledne, když tu se to stalo 
G 
Panáček uhodí 
A 
pěstičkou do stolu: 

Dosti bylo pohodlí a plnejch kastrólů! 
Hmi 
Ještě dneska stůjcostůj 
A 
musím na cestu se dát 

G 
Tak zavolejte sloužící a 
F#7 
dejte koně osedlat! 


R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

2. Ale milostpane! spráskne ruce starý čeledín 
Ale pán už sedí v sedle a volá s nadšením: 
Má povinnost mi velí pomáhat potřebným 
Ochraňovat chudé, slabé, léčit rány nemocným 
Marně za ním volá stará hospodyně: 
Vraťte se pane, lidi sou svině! 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …
3. Ale sotva dojel kousek za městskou bránu 
Z lesa na něj vyskočila banda trhanů 
Všichni ti chudí, slabí, potřební - no chátra špinavá 
Vrhli se na něj a bili ho hlava nehlava 
Než se stačil vzpamatovat, bylo málem po něm 
Ukradli mu co kde měl a sežrali mu koně 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

4. Vzhůru srdce! zvolá rytíř, nekončí má pouť 
Svou čest a slávu dobudu, jen z cesty neuhnout! 
Hle, můj meč! (a zvedl ze země kus drátu) 
A zde můj štít a přílbice! (plechovka od špenátu) 
Pak osedlal si pavouka, sed na něj, řekl Hyjé! 
Jedem vysvobodit princeznu z letargie 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

5. A šíleně smutná princezna sotva ho viděla 
Vyprskla smíchy a plácla se do čela 
Začala se chechtat až jí z očí tekly slzy 
To je neskutečný, volala, jak jsou dneska lidi drzý! 
O mou ruku se chce ucházet tahle figůra 
Hej, zbrojnoši, ukažte mu rychle cestu ze dvora! 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …

6. Tak jede malý rytíř svojí cestou dál 
Hlavu hrdě vzhůru - on svou bitvu neprohrál 
I když král ho nechal vypráskat a drak mu sežral boty 
A děvka z ulice mu plivla na kalhoty 
Ve světě kde jsou lidi na lidi jak vlci 
Zůstává rytířem - ve svém srdci 

R: Jede jede rytíř, jede do kraje …
50

: Sáro!

{{95bpm}}
F
3 G

Intro: Ami Emi F C F C F G 

R: Ami 
Sáro, 
Emi 
Sáro, 
F 
v noci se mi 
C 
zdálo 

že F 
tři andělé 
C 
Boží k nám 
F 
přišli na o
G 
běd 


Sáro, Sáro, jak moc a nebo málo 
mi chybí abych tvojí duši mohl rozumět?

1. Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu 
a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích 
A z prohraných válek se vojska domů vrací 
Však zbraně stále burácí a bitva zuří v nich 

R: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

2. Vévoda v zámku čeká na balkóně 
až přivedou mu koně a pak mává na pozdrav 
A srdcová dáma má v každé ruce růže 
Tak snadno poplést může sto urozených hlav 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

3. Královnin šašek s pusou od povidel 
sbírá zbytky jídel a myslí na útěk 
A v podzemí skrytí slepí alchymisté 
už objevili jistě proti povinnosti lék 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo… 

4. Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit 
o tajemstvích noci ve tvých zahradách 
A já - potulný kejklíř, co svázali mu ruce 
teď hraju o tvé srdce a chci mít tě nadosah 

R3: Sáro, Sáro, pomalu a líně 
s hlavou na tvém klíně chci se probouzet 

Sáro, Sáro, Sáro, Sáro rosa padá ráno 
a v poledne už možná bude jiný svět 

Sáro, Sáro, vstávej, milá Sáro! 
F 
Andělé k nám 
Dmi 
přišli na o
Cmaj 
běd 
51

: 8.duben ´63

INTRO: 
E:|------------------10-9-12----14-15-14-12-10----------------------|
B:|-10-12-10------12---------12----------------12-10-10-12-10-------|
G:|----------12-9---------------------------------------------12-9--|
D:|-----------------------------------------------------------------|
A:|-----------------------------------------------------------------|
E:|-----------------------------------------------------------------|
Rec.: Je osmý duben třiašedesát…

1. Emi 
Zástupy sejdou k elektri
Hmi 
kám před šestou

Ami 
do továren blízko řeky, 
Emi 
na druhej břeh za prací

Emi 
Jen pán se sajdkárou 
Hmi 
jede cestou necestou

Ami 
a pak na dvůr nemocnič
Emi 
ní svoji čízu obrací


R: G 
Sníh padal 
D 
sníh a je to 
C 
dávno 

G 
smích ve tvá
D 
řích ro
C 
dičů

Ami 
nikdo tenkrát ne
G 
tušil, 
Emi 
co jsi vlastně 
C 
zač


2. Dlouhá chodba končí pokojem kde paní spí
vyčerpaná malým chlapcem co se právě narodil
pán nese růže a těší se jak půjde pít
daj mu zítra v práci áčko, snad jako že jen marodil

R: 

3. Dítě který kouká ještě šikmo ze dvou plín
naděje jen zřídka splní plán rodičů naivních
matku vraha Mrázka možná taky přepad splín
došlo jí že rodič dětí častokrát se mýlí v nich

R: 
52

: Pumpa

Intro: Hmi D A G 2x 

1. Hmi 
Na dálnici 
G 
prázdný mžourám z oken 

odbila půlnoc a dochází mi palivo 
Hmi 
nepospíchám 
A 
auto sunu krokem 

E 
šetřim zbytky par 


2. A tu v místech kde včera byly lesy 
pumpa stojí i s velkou myčkou nalevo 
je to zvláštní že člověk nevšimne si 
taky maj tu bar

Ref: G 
Láďa Padrůněk se 
D 
krčí u lahváčů 
A 
hůl ho podpírá 

z nabídky jídel Petr Novák právě dlouze vybírá 
u kasy Mejla se cvičně snaží sbalit novou pokladní 
Hmi 
Zuzana N. jak 
A 
na jmenovce stojí 
E 
je tu jen pár dní 


3. A jak sem v šoku nenápadně platil 
Miky Volek mi umyl zbylá vokna 
za mými zády se hnul Milan Chladil 
už chci prosím ven. 

4. Ale vidím že Karel Zich mi nese 
cedulku s jménem a v hlavě se mi rovná 
že jsem usnul v tom nekonečným lese 
takže dobrý den. 

Ref: Láďa Padrůněk se krčí u lahváčů hůl ho podpírá…
53

: Píseň, co mě učil listopad

1. C 
Málo jím a 
F 
málo spím a 
C 
málokdy tě 
F 
vídám, 

C 
málokdy si 
Emi 
nechám něco 
Dmi 
zdát
G 
 

F 
Doma nemám 
C 
stání, už od 
Ami 
jarního 
F 
tání 

Bb 
cítím, že se blíži listo
C 
pad, hm, hm, hm 


Ref: ListopadovýBb 
 písně 
F 
od léta už 
C 
slýchám 

vítr Dmi 
ledový 
F 
přinesl je k 
C 
nám 

Tak mě nečekej , dneska nikam nepospíchám 
listopadový písni naslouchám 

2. Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí, 
k zemi padá zlatý vodopád 
Pod nohama cinká to postrácané listí 
vím, že právě zpívá listopad. 

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…

3. Dál a dál tou záplavou co pod nohou se blýská 
co mě nutí do zpěvu se dát 
tak si chvíli zpívám a potom radši pískám 
píseň co mě učil listopad.

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…
54

: Pořekadla

1. G 
Rád bych se zeptal 
H7 
těch, kteří vědí

Emi 
proč místo zlatem 
C 
platíme mědí, 

G 
proč nejsme bílí a 
D 
proč jsme jen šedí,

C 
ti, co chytrou 
D 
kaši 
G 
jed
Emi 
í, 

C 
určitě mi 
D 
odpově
G 
dí:
C 
 
G 
 


R: Že z C 
nouze si žijem a 
Hmi 
milujem z nouze, 

H7 
zpíváme málo a 
Emi 
kecáme 
C 
dlouze 

G 
tváře si myjem v 
D 
blátivý strouze, 

C 
když se čistá 
D 
neseže
G 
ne
Emi 
 

C 
ani v lese 
D 
u prame
G 
ne.
C 
 
G 
 


2. Tak dlouho se džbánem, až ucho upadne, 
jablko od stromu daleko nepadne, 
než holub na střeše, líp vrabec v hrsti - 
- tohle mi jde proti srsti, 
zatraceně proti srsti. 

R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
nesežene, a ne že ne. 

3. Řekni mi, holka, čí je to vinou, 
že ty chceš jiného, on zase jinou, 
čím je to daný, že ti praví se minou, 
ti nepraví že se berou, 
potom se div nesežerou. 
R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
je to pravda, a ne že ne, 
že C 
cesty už jsou 
D 
vychoze
G 
Emi 
 

a uzené je vyuzené 
a pivo dobře vychlazené, 
žádná nouze vlastně není, 
tak načpak tohle pozdvižG 
ení?
C 
 
G 
 
55

: Gastrosexuál

intro: F#mi E H F#mi 
{solo}


1. F#mi 
Můj doktor sebou 
E 
sek

H 
málem to neu
F#mi 
stál.

Víš, já mu tehdy řek,
že jsem gastrosexuál.

2. Ale jen co se z lehu zved, 
přísně se zazubil.
Blíž jsem si k němu sed
a všechno mu vykloD 
pil.


R: Do Hmi 
příboru se oša
E 
tím a nebude mi 
F#mi 
zima,
D 
 

Hmi 
stříknu pivo na ru
E 
kávy a kolu do ga
F#mi 
tí,
E 
 

vzít si boty z kaviáru není volovina,
na léto si pak uvařím šaty koproF#mi 
vý.
3. Doktor řek, no pane Homola,
tím ste mě zaskočil.
Přemýšlím stále dokola, 
čím bych vás vyléčil.

4. S tou tváří vaší nevinou 
já bych nemarodil. 
Zkuste svůj úlet rozvinout,
Doktor mi poradil.

R: Do příboru se ošatím a nebude mi zima …

Rec: a guE 
lášo
H 
vý fi
F#mi 
ží.

NohaF#mi 
vičky z marci
E 
pánu s vanil
H 
kovou příchu
F#mi 
tí.

Šál mazaný brušetou z tymiánu
a knofF#mi 
líky ze sa
E 
lámu kula
H 
ťoučký vykro
D 
jím.


*: Náj la la …

R: Do příboru se ošatím a nebude mi zima …
56

: Plešatí pánové

1. E 
Plešatí 
Es 
pánové 
E 
na hrázi 
C#mi 
postáli 

F# 
říkaj si 
H 
že nemaj 

A 
na nohou 
E 
sandáli 

E 
Dámy a 
Es 
pánové 

E 
na břehu 
C#mi 
v povzdálí 

F# 
říkaj si: 

H 
Nás jejich 
A 
problémy 
E 
nepálí 


C#mi 
Zívají na břehu 
C6 
rybníka 

C6 
zívají 
C#mi 
na břehu 
C6 
v létě

C#mi 
zírají do vody 

C6 
do vody na mníka 

C#mi 
na břehu rybníka 

C6 
já tě 

E-Es-E 
znám 


2. Plešatí pánové neví co roupama 
házejí prasátka 
holejma hlavama 
Dámy a pánové ti ví co roupama 
házejí prasátka 
skleslejma bradama 
Zívají... 

Ref: 
E 
NÁŠ JE 
A 
HRAD, 
E 
MĚSTO A 
C#mi 
VES, 

F# 
KRÁLÚV JE 
F#7 
MOČÁL, 
H 
LOUKA A 
H7 
LES, 

H7 
JAK 
E 
BLÁHO 
E7 
VOU TO 
A 
VLÁDU 
F# 
MÁME, 

F#7 
VÍNO V RYBNÍKU 
H 
MÁÁÁÁ, 

E 
AŽ PŘÍDE 
A 
VÁLKA, TAK 
E 
BUDEM SI 
C#mi 
HRÁT, 

F# 
NA HOLOU 
F#7 
ROTU, CO HCHCE SE JÍ 
H7 
SPÁT, 

E 
A V ČELE JÁ 
E7 
BUDU A 
A 
BUDU SE 
F# 
SMáááT- 

ánébó 
E 
AŽ PŘÍDE 
A 
ARABE 
E 
LA… 


1. Plešatí pánové koupací čepice 
smeknou a pozdraví 
slušní jsou velice 
Dámy a pánové můry i jepice 
heknou a vo sebe 
ťuknou si sklenice 
Zívají…já tě zná á á m..

Ref: 
57

: V blbým věku

1. Ujel mi C 
vlak i poslední 
G 
metro, ještě jsem 
Ami 
nebyl in a už jsem 
Dsus2/F# 
retro, 

než jsem se F 
z pulce vyloup 
G 
v samce, co má 
C 
všechno pod pal
Ami 
cem, 

F 
v den svý šance na poslední 
G 
jamce zaspal jsem. 


2. Ujel mi vlak, tak už to chodí, hlavu nevěším, pojedu lodí, 
než si to hodit, spíš se hodím do pohody u vody 
a počkám si až retro zase přijde do módy. 

*: Jó, F 
stále 
G 
mě to ba
Ami 
ví, sázet se s osudem, 
F 
byť čas utíká víc, než je 
G 
milo, 

F 
stále 
G 
věřím, že ze 
Ami 
mě ještě něco bude, no 
F 
jo, ale co když už 
E 
bylo? 


R: Včera mi Ami 
bylo málo, 
F 
dneska je mi 
C 
moc, jak se to 
G 
stalo, nevím, 

Ami 
každopádně 
F 
jsem zas v blbým 
G 
věku a jedu mimo 
Ami 
trať a 
F 
říkám si tak 
C 
ať, 

vždyť všechny G 
mosty vedou 
F 
beztak po stý 
G 
přes tu stejnou 
Ami 
řeku. 


Včera mi bylo málo, dneska je mi moc, jak se to stalo, nevím. 
každopádně jsem zas v blbým věku 
a pluju proti proudu vstříc poslednímu soudu 
a jsem radši vám všem pro smích, než abych byl sobě k breku. 

F 
Na - 
G 
na - 
Ami 
na… - včera mi 
F 
bylo málo, 
G 
dneska je mi 
Ami 
moc, 

F 
na - 
G 
na - 
Ami 
na… - včera mi 
F 
bylo málo, 
G 
dneska je mi 
Ami 
moc. 


3. Ujel mi vlak před rokem v dubnu, ještě jsem nezmoudřel a už zas blbnu, 
jak dopustil jsem to, že život protek mi mezi prsty, 
nevím, věřím, že až se prospím, pochopím, co s tím. 

*: Jó, stále mě to baví, sázet se s osudem, teď mám v kapse jen poslední kilo, 
stále věřím, že ze mě ještě něco bude, no jo, ale co když už bylo? 

R: [: Včera mi bylo málo, dneska je mi moc…
Na - na - na… :]
58

: Dobré časy

(capo 4)
1. Am 
Tak jako v době sucha 
G 
přichází 
F 
déšť

Am 
Po době špatné se 
G 
dobrá na
F 
vrátí

Am 
Tráva se zazelená na 
G 
písku 
F 
pouští

Am 
Roztáhne duha 
G 
nad údo
F 
lím

G 
A zase půjdou 
F 
karavany 
Am 
mraků

G 
Nesoucí náklad 
F 
vůní ori
G 
entu 


2. Klikaté cesty jsou potulných pěvců
Přichází odtamtud, odejdou tam
Slova navléknou na nitky plamenů
Zbyde jen neklid, oharků pár
Až Slunce půjde z východu na západ
A nebe zahalí v purpuru E 
šál 


R: Am 
V době nedobě, 
G 
za časů 
F 
nečasů

Am 
Za věci prosté, 
G 
kdo tiše 
F 
zpívá

Am 
V době nedobě, 
G 
za časů 
F 
nečasů

Am 
Za lásku, za krásu, 
G 
za štěstí


Solo: píšťala
3. Do noci v zemi mlhy a stínů
Slova zní o vášni tisíce tváří
Tak jako voda, co na kámen padá
Tak jako bzučení divokých včel
Když nohy vítězů historii píšou
Trubadúr navléká otrhaný háv

R: V době nedobě, za časů nečasů…

4. A ze snů rostou mohutné stromy
S korunou plnou podivných písní
O době dobré, která se vrátí
Do místa nikdy v království nikde
Pod rouchem červánků a sametu noci
Rodí se legendy budoucích časů

R: V době nedobě, za časů nečasů…

R: V době nedobě, za časů nečasů
Za věci prosté, potichu zpívám
V době nedobě, za časů nečasů
Za lásku, za krásu, za štěstí …pro všechny
59

: Převrat v banánové republice

1. G 
Generál 
D 
Sancho 
C 
Grácia se 
D 
zmocnil 
G 
vlá
D C D 
dy

v Banánový republice někde uprostřed pralesa. 
Hlásili to po ránu ve zprávách a psali v novinách.
Banánová republika, kde není nic jinýho než banány (a armáda!)

R: Emi 
A já vám 
C 
říkám, že 
D 
z toho zase nekouká 
G 
nic do
D 
brýho. 

Emi 
A já vám 
C 
říkám, že 
D 
banány teď budou [: 
G 
zas o něco 
D 
dražší :] (3×)


2. Generál Sancho Grácia stojí na balkóně 
a hází po lidech slibama, že bude líp. 
A lidi vyskakují a lidi jsou rádi, 
ale byli by radši, kdyby po nich házel koláče (a řízky!)

R: A já vám říkám… 

3. V Banánový republice je dneska hrozně veselo, 
generála Sancho Gráciu hodili lidi z balkónu 
a ním jeho poskoky a patolízaly 
a armáda složila zbraně, no to je veselo (veselo, veselo)

R: A já vám říkám… 

4. „Dámy a pánové, ta svržená vláda sedí momentálně v hostinci U exilu 
a nalejvá si hlavy banánovým vínem a přemýšlí,
přemýšlí jak se dostat zpátky k moci. No, když bude dost dlouho přemejšlet, 
tak určitě na něco přijde, co třeba takhle vojensko-politický převrat.” 

R: A já vám říkám…
60