Sedmilhářův

24. 11. 2020

: Ještě jedno kafe

1. Máš Emi 
sladkej dech a oči, kterým 
D 
patří svatozář,

C 
vlasy máš jak hedvábí, když je 
H7 
vhodíš na polštář,

ale Emi 
já se o tvou lásku ani 
D 
vděčnost neprosím,

ty C 
děkuješ jen hvězdám a jseš 
H7 
věrná jenom jim.


R: C 
Ještě jedno kafe bych si 
H7 
dal,

C 
ještě jedno kafe, kruci
H7 
nál, než pojedu 
Emi 
dál. 
D 
 
C 
 
H7 
 


2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,
a taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,
a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,
jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…
1

: Colorado

G 
Táta vždycky říkal hochu žádný 
C 
strachy

seš kovboj G 
v Coloradu můžeš krávy 
D 
pást

já radši G 
utratil jsem psa a všechny 
C 
prachy

do srdce G 
Evropy já 
D 
v klidu odjel 
G 
krást


Narvaný kapsy prsteny řetězy zlatý
tam kolem krku místní indiáni maj
a ti co nemakaj tak sou nejvíc bohatý
musím si pohnout dokavaď tam rozdávaj

Z Billa na G 
Nováka změním si svý 
C 
jméno

a až tu G 
malou zemi celou 
D 
rozkradem. Rozkradem

tak se G 
vrátím ve svý rodný Colo
Emi 
ra
C 
do

a o tý G 
zlatý žíle 
D 
řeknu doma 
G 
všem


Tam kradou všichni co okolo bydlej
šerif se na ně jenom hezky usmívá
kdyby se nesmál tak ho okamžitě zmydlej
házej mu kosti za to že se nedívá

Místo krav tam nelžu vám prej pasou holky
a když jim nezaplatíš vyrazej ti dech
ale s IQ to tam nebude tak horký
místo na koních tam jezděj v medvědech

Z Billa na Nováka změním si svý jméno
a až tu malou zemi celou rozkradem, rozkradem
tak se vrátím ve svý rodný Colorado
a o tý zlatý žíle řeknu doma všem

Z Billa na Nováka změním si svý jméno
a až tu malou zemi celou rozkradem, rozkradem
tak se vrátím ve svý rodný Colorado
a o tý zlatý žíle řeknu doma všem 
2

: Letím hledat světy

1. Mám Dsus2 
doma mimozem
B 
šťana schov
Dsus2 
anýho pod pos
B 
telí 

spad' k nám G 
z nebe do zahrady, rek' mi 
F 
Ahoj, tak jsem 
A 
tady 

Spolu Dsus2 
prohledáme s
B 
věty, tiše 
Dsus2 
vklouznem do ra
B 
kety 

a jen G 
máváme, máváme 
F 
všem, který cestou 
A 
potkáme, jo 
Dmi 
hó… 


Ref: Dmi 
Letim, letim 
B 
hledat světy, 
G 
slunce, hvězdy 
F 
planety 

Dmi 
Najdu místo 
B 
na obloze, 
G 
kde parkujou 
A 
komety 

Dmi 
Letim, letim 
B 
hledat světy, 
G 
chci bejt zpátky 
F 
do pěti 

G 
Letim hledat světy, 
A 
můžeš se mnou jet i ty 


2. Tam na konci galaxie, tan to lítá, tam to žije 
tam je každej druhej týpek zelenej jak pistácie 
Co nás čeká za legraci ve vesmírný restauraci 
číšníky tu nemají, talíře samy lítají 
Už jsme v půlce nekonečna, je fakt hustá dráha Mléčná 
bacha, uber do zatáčky, narazíme do šlehačky. Jau…

Ref: Letim, letim hledat světy, slunce, hvězdy planety 
Najdu místo na obloze, kde parkujou komety 
Letim, letim hledat světy, chci bejt zpátky do pěti 
Letim hledat světy, můžeš se mnou jet i ty 

Ref: Letim, letim hledat světy, slunce, hvězdy planety 
Najdu místo na obloze, kde parkujou komety 
Letim, letim hledat světy, chci bejt zpátky do pěti 
G 
Lítat, to je psina, 
A 
teď už chápu Gagarina
Dmi 
 
3

: Víla vivi

1. Ebmi 
Vivi je víla, 
Db 
je víla panková,

Gb 
v bažině bydlí, 
Ab 
o ou, o ou.

Ebmi 
Divoká Vivi, 
Db 
je prostě taková,

Gb 
Basta a fidli, 
Ab 
o ou, o ou.


2. Ebmi 
V nose 
Db 
má háček, 
Gb 
v leknínu
Ab 
 zrcadlo,

Bb7 
močál dobře zná, 
Gb 
o ou, 
Ab 
o ou.

Ebmi 
Špinavá 
Db 
víla, 
Gb 
za pasem 
Ab 
flusadlo,

Bb7 
Velkou sílu má, 
Gb 
o ou, 
Ab 
o ou.


3. Ebmi 
Vivi je 
Ab7 
víla panková, je nespoutaná,

Gb6 
silná holka divoká 
Bbsus4 
– je Vivi.

Ebmi 
Před ní se 
Ab7 
jen tak neschová, všechno zlý,

co Gb6 
jí jednou padne do oka 
Bbsus4 
– ta Vivi


*: Ebmi Db Gb Ab Bb7 Gb Ab 

4. Ebmi 
Teď, nebo nikdy, 
Db 
do světa zamíří,

Gb 
Vivi panková, 
Ab 
o ou, o ou

Ebmi 
Až tam kde žijou, 
Db 
lidi a upíři,

Gb 
Na nose kérku má, 
Ab 
o ou, o ou


5. Ebmi 
Kam víly nesmí, 
Db 
flusadlo namíří,

Gb 
Světu odmlouvá, 
Ab 
o ou, o ou

Ebmi 
 
Db 
 

Gb 
 
Ab 
o ou, o ou


6. Ebmi 
Je to tam nečistý, vylhaný nemytý,

divoký bolavý, před sluncem ukrytý.
Zásadně odmlouvá, ve světě lidí,
Velkou sílu má, ve světě lidí

7. Ebmi 
Flusadlo namíří, 
Ebmi/Db 
na všechno neštěstí,

Ebmi/Gb 
Ruce má špinavý, 
Ebmi/Ab 
sevřený do pěstí.

Ebmi 
Je to tam nečistý, 
Ebmi/Db 
vylhaný nemytý,

Ebmi/Gb 
Divoký bolavý, 
Ebmi/Ab 
před sluncem ukrytý.


8. Ebmi 
Vivi je 
Ab7 
víla panková,

je nespoutaná, Gb6 
silná holka divoká 
Bbsus4 
– je Vivi.

Ebmi 
Před ní se 
Ab7 
jen tak neschová,

všechno zlý, co Gb6 
jí jednou padne do oka 
Bbsus4 
– ta Vivi


*: Ebmi Bbmi Ebmi/Bb Bbmi 

9. Ebmi 
Už slepý 
Ab7 
kohout kokrhá,

Vivi Gb6 
odchází, když přijde svítání 
Bbsus4 
- ta Vivi.

Ebmi 
Zásadně 
Ab7 
světu odmlouvá,

Všemu zlýmu Gb6 
hrůzu nahání 
Bbsus4 
– ta Vivi.


10. Ebmi 
Už slepý 
Ab7 
kohout kokrhá,

Vivi Gb6 
odchází, když přijde svítání 
Bbsus4 
- ta Vivi.

Ebmi 
Zásadně 
Ab7 
světu odmlouvá,

Všemu zlýmu Gb6 
hrůzu nahání 
Bbsus4 
– ta Vivi.
4

: Musíme si pomáhat

1. Sedím a Emi 
 kou 
Emi/D# 
 kám, jak oheň 
Emi/D 
 usíná 
Emi/C# 
 

Dým už jde Cmaj7 
 spát poslední 
Hmi 
 hlt vína 

Na rtu mě Ami 
 pálí jak pusa 
H7 
 od ženy, co měls 
Emi 
 rád 
H7 
 

2. Roky se valí, už je to spousta let 
Co nemám s kým se aspoň pomazlet 
Jsem sám jak kůl v plotě vražený, jsem pustý hrad, há ha há… 
3. Snad jednou příjde starší či mladičká 
Zkušená či ještě se sny na víčkách 
ať už plochá nebo s vemeny řek bych jí rád, há ha há… 
Ref: Holčičko Emi 
 honem chyť 
Emi/D 
 se támhle 
A/C# 
 břízy 
A 
 

Chci ti jen D 
 honem 
D/C# 
 rychle řízy 
Hmi 
 řízy udě 
Edim 
 lat 

Malinko Emi 
 předkloň se 
Emi/D 
 a roz 
A/C# 
 táhni 
A 
 nohy 

Svědkem D 
 budou 
D/C# 
 nám jen mlčen 
Hmi 
 livý hlohy 

Ber to Edim 
 tak, že lidi 
F# 
 měly by si 
Hmi 
 pomáhat 
4. Samota Gmi 
 rán, 
Gmi/F# 
 samota 
Gmi/F 
 soumraků, 
Gmi/E 
 

samota D#mi7 
 čtyř stěn mýho 
Dmi 
 spacáku 

Paří se z Cmi 
 lesů, páří se 
D 
 les, páří se 
Gmi 
 svět, há ha há… 
D7 
 

5. Jen já tu čekám, s rukou na moženou  
Kdy už se setkám s tou vytouže nou ženou 
Prostě mi schází a chci říct jí jenom pár vět 
Ref: Jsem rád že Gmi 
 jsi a 
Gmi/F 
 hlavně že jsi 
C7 
 tady 

Už nechci F 
 já spát 
F/E 
 jenom s kama 
Dmi 
 rády, jó je to 
Edim 
 tak 

Klučičí Gmi 
 láska 
Gmi/F 
 někdy strašně 
C7 
 bolí 

A tak už F 
 přijď, ať 
F/E 
 už jsi jaká 
Dmi 
 koli 

Přijď a ber to Edim 
 tak, že lidi 
A7 
 měli by si pomá 
Dmi 
 hat
5

: Cigára

1. E 
Tyhlety cigára 
D 
kouřil můj strýc 

E 
Dokud pak neumřel na 
D 
rakovinu plic 

H 
A ještě když 
G 
umí
A 
ral 

H 
Tak z posledních sil 
G 
šluko
A 
val 


2. Tenhleten alkohol chlastal můj strýc 
Dokud pak nezemřel na cirhózu plic 
A ještě když umíral 
Do hospody mě posílal 

3. Tuhletu ženštinu fuckoval můj strýc 
Dokud pak neumřel na syfilis 
A ještě když umíral 
Ji z plna hrdla proklínal 
A ještě když umíral 
Ji z plna hrdla proklínal
6

: Traktor

Ref.: /: E 
Jede traktor 
G 
je to Zetor 
A 
jede do hor 
E 
orat brambor :/

1. E 
Zemědělci brambor 
G 
zasejí potom 
A 
pohnojí pak zas 
E 
vyrejí

E 
mládenec si kapsu 
G 
namastí prachama 
A 
zachrastí na děvu 
E 
povětrnou

/: E 
Krimina
G 
lita 
E 
krimina
G 
lita 
E 
krimina
G 
lita 
A 
mlá
G 
de
E 
že :/

2. E 
Mládenec a děva 
G 
spolu jdou před novou 
A 
hospodou hrozně se 
E 
radujou

E 
nejdřív se tu spolu 
G 
popije družstevní 
A 
prase zabije a pak si 
E 
užije

/: E 
Krimina
G 
lita 
E 
krimina
G 
lita 
E 
krimina
G 
lita 
A 
mlá
G 
de
E 
že :/

3. E 
Mládenec se hrozně 
G 
opije vepříka 
A 
zabije a pak se 
E 
vzpamatuje

E 
svýho činu ihned 
G 
lituje za mříže 
A 
putuje i s děvou 
E 
povětrnou

E 
/: Krim
G 
inali
E 
ta krim
G 
inali
E 
ta krim
G 
inali
A 
ta 
G 
ml
E 
ádeže :/

Ref.: /: E 
Jede traktor 
G 
je to Zetor 
A 
jede do hor 
E 
orat brambor :/

/: E 
Jede traktor 
G 
je to Zetor 
A 
jede do hor 
E 
orat brambor :/
7

: Známka punku

1. E 
Holinky 
D 
nosil 
A 
vždycky 
G 
naru
F# 
by

Kohoutí hnát si zapích do huby
Teplej rum pil i když potom blil
Co hořelo to vyhulil
Myslel si že je to známka punku

R: H C H - H C H - H C H - C D C 
Ale holky říkaly

Že punk je jinde 
Ale holky říkaly
To snad není možný

2. Přeplněnej autobus nechával vždycky ujet
Kytky v jeho zahradě mohly volně bujet
Uznával jen kapely co neuměly hrát 
Kolem krku nosil umělohmotnej drát
Myslel že je to známka punku

R: Ale holky říkaly…

*: E 
No ale kdo 
G 
není 
F# 
Boží nadě
A 
lení

Nedělejme z punka tupce
No ale kdo není Boží nadělení 
Každé zboží má svého kupce

3. Křivák nosila vždycky naruby
Rtěnku si nanášela rovnou na zuby
Smála se jenom smutným věcem
Hrála v kapele s Jardou Švecem
Myslela že je to známka punku

R: Ale lidi říkali…
8

: Pražský démon

C#sus4 
Kam jde ten blázen 

A 
s tím černým futrálem? 

H 
Chodí tu kolem,

je lehce C#sus4 
 uhlazen.

Vždy každý úterý před plotem postojí,
pak na zahrádce keř ubohý
Není to Verdi, ne Stradivari, ne Paganini, jen nějakej bigbít
Přichází z Malešic, z tý čtvrti pochybný,
na moji zahrádku nedbá nic.

Ref.: 4× C#sus4 
 A je to on, je to on, Pražskej 
H 
 démon, ten 
C#sus4 
démon ..

Je to on, je to on, ten G# 
démon..

Sólo.. 
1. 
Ref.: 
9

: Stříhali dohola malého chlapečka

1. G 
Stříhali doh
C 
ola malého chlapečka

Ami 
kadeře padaly k zem
D 
i a zmíraly

G 
Kadeře padaly j
C 
ak růže do hrobu

D 
železná židle
Ami 
 se otáč
Emi 
ela


2. G 
Šediví pánové
C 
 v zrcadlech kolem stěn

Ami 
jenom se dívali, jeno
D 
m se dívali

G 
že už je chlape
C 
ček chycen a obelstěn

D 
v té bílé zástěře 
Ami 
kolem k
Emi 
rku


3. G 
Jeden z nich, kulh
C 
avý učitel na čelo

Ami 
zasmál se nahlas a všic
D 
hni se pohnuli

G 
Zasmál se nahlas
C 
 a ono to zaznělo

D 
jako kus masa kd
Ami 
yž pleskne o 
Emi 
zem
Solo: C Ami7 D G 
 


#. G 
Učeň se dívá na
C 
 malého chlapečka

Ami 
jak malé zvíře se dí
D 
vává na jiné

G 
ještě nechyti
C 
t a rváti si z cizího a už přeci
Solo: C Ami7 D G 

4. G 
Učeň se dívá na
C 
 malého chlapečka

Ami 
jak malé zvíře se dí
D 
vává na jiné

G 
ještě nechyti
C 
t a rváti si z cizího a už přeci
5. G 
Ráno staví sv
C 
ou růžovou bandasku

Ami 
na malá kamínka, na Vin
D 
cka chcípáčka

G 
a proto učňo
C 
vi všelijaké myšlenky

D 
jsou vždycky stranou a t
Ami 
rochu vl
Emi 
ažné


6. G 
Toužení svědící 
C 
jak uhry pod mýdlem

Ami 
toužení svědící po 
D 
malé Šafářce

G 
sedává v kavár
C 
ně pod svými kabáty

D 
jako pod mladým
Ami 
i oběšen
Emi 
ci


7. G 
Stříhali doh
C 
ola malého chlapečka

Ami 
díval se na sebe, nemo
D 
hl se pohnouti

G 
nesměl se pohnou
C 
ti na židli z železa

D 
už mu to
Ami 
 začlo
Emi 
 
10

: Špejchar blues

E 
Noc už končí a 
A7 
nad Špejcharem 
E 
svítá

A7 
a mě začíná bejt zase do zpě
E 
vu

C9 
To je ta pravá chvíle

F#7/5- 
pro moje
Hmi7 
ranní 
E 
blues
G 
 
G# 
 
A 
 

Vypil jsem víc než mý nohy snesou
ale hlavu pořád prázdnou mám
ruce se trochu třesou
jak tolik jinejch rán.
Jó, až se budu ranní mlhou vracet
na cestu si načnu další lahvový
uvidím bílý myši
a možná i klobouk ve křoví
Já vám věřím, že sem dávno měl bejt jinej
za ty prachy měl jsem si koupit vůz
já radši zpívám
svoje ranní Špejchar blues
11

: Variace na renesanční téma

1. Ami 
Láska je jako 
F 
večernice 
G 
plující noční 
Ami 
oblohou,

zavřete dveře F 
na petlice, 
G 
zhasněte v domě všechny 
Ami 
svíce

a opevněte svoje F 
těla, 
G 
vy, kterým srdce 
Ami 
zkameněla.
C G/H Ami C/G D F E Ami 
 


2. Láska je jako krásná loď, která ztratila kapitána,
námořníkům se třesou ruce a bojí se, co bude zrána,
láska je jako bolest z probuzení a horké ruce hvězd,
které ti oknem do vězení květiny sypou ze svatebních cest.

3. Láska je jako večernice plující noční oblohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou …
12

: Fram

1. ZAmi 
as mě to táhne o kus d
Ami6 
ál, z
Ami 
as nemám doma nikde st
D 
ání,

desítky důvodů si shDmi 
áním, 
E7 
už abych na cestu se d
Ami 
al.
Ami6 
 

2. Pelikán křídly zamával, vítr je příhodný a stálý,
za námi slunce mosty pálí, tak proč bych ještě vyčkával.
R: KlAmi 
enotník měsíc zavřel krám
Ami/G# 
, z v
Ami/G 
ýkladu sv
Ami/F# 
oje šperky skl
Emi 
ízí,

Dmi 
obrysy domů v dálce m
Emi 
izí, t
Dmi 
ak naposled ti zamáv
E7 
ám

z paluby lodi jménem FrAmi 
am.

3. Dávno už vyvětral se dým mých věčných cigaret a dýmek,
ty žiješ jenom ze vzpomínek, a já se stále nevracím.
4. Námořní mapy pokryl prach, mé knihy nikdo neutírá,
nevíš, zda právě neumírám tam někde na ledových krách.
R: Klenotník měsíc zavřel krám, z výkladu svoje šperky sbírá,
chlap jen tak lehce neumírá, na modré lodi jménem Fram
tě za pár roků vyhledám.
13

: Hudsonský šífy

1. Ten, kdo Ami 
nezná hukot vody lopat
C 
kama vířený

jako G 
já, jó, jako 
Ami 
já,

kdo hudsonský slapy nezná sírou G 
pekla sířený,

ať se Ami 
na hudsonský 
G 
šífy najmout
Ami 
 dá, 
G 
joh
G# 
oho
Ami 
.


2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel,
málo zná, málo zná,
ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: F 
Ahoj, páru tam 
Ami 
hoď,

ať G 
do pekla se dříve dohra
Ami 
bem,

G 
jo
G# 
ho
Ami 
ho, 
G 
jo
G# 
ho
Ami 
ho.


3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků
jako já, jó, jako já,
ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil,
málo zná, málo zná,
kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: 

5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad
jako já, jó, jako já,
kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk,
kdo je sám, jó, jako já,
kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: + johoho …
14

: Mávej

R: E 
Mávej, mávej, mávej, mávej, mávej, mávej 
E7 
jen, 

nic A 
nepomůže, že tu stojíš sama skoro celej 
E 
den, 

tak jen si H7 
mávej, mávej, 
A 
mávej, mávej a 
E 
dávej 
A 
sbo
E 
hem. 

1. Jó, A 
nemáš, holka, páru, jakej pocit mám, 

když E 
prásknu do kočáru a rukou zamávám 

H7 
cesta už mě zdraví a říká mi „těpic”, 

tak E 
tohle je to pravý, jó, 
H7 
já už nechci 
E 
víc. 

R: 
2. Jó, prošlapaný boty, pingl, tulácká hůl 
a na jazyku noty a pod pažema sůl 
a cesta, která mluví a říká: jenom pluj, 
a žlutý pero žlůví, jó, to je život můj. 
R: + tak jen si H7 
mávej, mávej, 
A 
mávej, mávej a 
E 
dávej 
A 
sbo
E 
hem … 


15

: Na cestě - On the Road

1. KdG 
ysi u silnice st
D 
ával, deku do půl z
G 
ad,

ať si mával, jak si mD 
ával, nechtěli ho br
G 
át,

nC 
ikdy K
G/H 
erouaca n
Ami 
ečet' a n
E 
eznal třetí pr
Ami 
oud,

C 
esto b
G 
ýval sp
D 
olu s D
G 
eanem k
D 
aždej v
G 
íkend 
D 
on the r
G 
oad.


2. Nikdy neměl ani zdání, jak se hrával bop,
měl jen slinu na toulání a překážel mu strop,
životem na plný pecky a neubírat plyn,
tuhle víru na svý pouti vždycky vzýval Sal i Dean.

R: TC 
ak mi ř
G 
ekni, n
C 
a co vlastně m
G 
ám

mC 
oudrost
G 
i vyčtený z kn
Ami 
ížek,

cC 
o je d
G 
obrý, n
C 
a to přijdu s
G 
ám,

cC 
o je šp
G 
atný, za tím kř
F 
ížek uděl
D 
ám.


3. Tohle na cestě mi říkal, já ho jednou vzal,
potom zavolal jen „díky” a já frčel dál,
od těch dob jsem vždycky hlídal, ať kamkoliv jsem jel,
nestojí-li u patníku se svou vírou Dean a Sal.

4. Vždycky u silnice stával, vlasy do půl zad,
ať si mával, jak si mával, nechtěli ho brát,
nikdy tuhle knížku nečet' a neznal třetí proud,
přesto býval spolu s Deanem každej víkend on the road,
D 
on the r
G 
oad …
16

: Nevadí

1. NA 
apůl jako hrou a n
E 
apolovic vážně,

čerstvou mD 
aturitou zmužněl
A 
ý,

chtěl jsi dobýt svět, a svE 
ět se tvářil vlažně

na tvý bD 
ubnování nesměl
A 
ý,
E 
 

hlA 
avu plnou věd a n
E 
adějí svý mámy,

zkoušky přG 
ijímací, p
D 
otom p
A 
ád
E 
,

znA 
alosti jsi měl, cos' n
E 
eměl, byli známí,

takže lD 
itujeme, za rok sn
A 
ad,

Hmi 
a tehdy p
F#+ 
oprvé jsi ř
Hmi7 
ekl: nev
E 
adí, zase b
A 
ude líp.

2. Pomalu šel rok, a zase stejná škola,
čekáš předvolání každej den,
předvolání máš, a na něm: vlast tě volá,
takže za dva roky s úsměvem,
dva roky vzal čert, a za nějakej týden
stojíš na radnici s holkou svou,
bylo to s ní fajn, tys věřil, že to vyjde,
kde tvý nebetyčný plány jsou,
a tehdy podruhé jsi řekl: nevadí, zase bude líp.
3. Neměli jste byt a vlastně ani prachy,
prej, že ve dvou se to táhne líp,
jenže už jste tři, a máma s dvěma bráchy,
starej dvoupokoják - špatnej vtip,
tak jste žili rok v tý supertěsný kleci,
vzteky vysušení jako troud,
potom jeden den si žena vzala věci,
další připomínky řešil soud,
a tehdy potřetí jsi řekl: nevadí, zase bude líp.
4. Už jsi dlouho sám a věci, co se stanou,
se tě nedotýkaj', byl jsi bit,
všechno už jsi vzdal a postavil se stranou,
vzal sis dovolenou, chceš mít klid,
osamělý dům u rychlíkové trati,
oči za záclonou zapranou,
vlaky jedou dál a málokdy se vrátí,
život nemá brzdu záchrannou,
tak řekni, sakra, to svý „nevadí, zase bude líp” …
17

: Outsider waltz

1. Dnes rG 
áno, když bylo půl, při pr
Hmi 
avidelný hygieně

pAmi 
oklesls' hodně v ceně, když jsi z
C 
ahlíd' svůj zj
D 
ev,

už Ami 
nejsi, co jsi b
D 
ýval, tu t
G 
vář nespraví ti 
Emi 
masáž,

mAmi 
arně se, hochu, k
D 
asáš, už nejsi l
G 
ev a velkej š
D 
éf.

R: MG 
áš svůj svět a t
Emi 
en se ti hroutí,

to dG 
ávno znám, já pr
E 
ožil to sám,

krAmi 
áčíš d
D 
ál a c
Ami 
esta se kr
D 
outí,

až pAmi 
otkáš nás n
Hmi 
a ní, tak př
D 
idej se k ná
G 
m.

2. Jsi z vojny doma čtrnáct dnů, a na radnici velká sláva,
to se ti holka vdává, cos' jí dva roky psal,
ulicí tiše krouží ten blbej motiv z Lohengrina,
není ta - bude jiná, dopisy spal a jde se dál.
R: 
3. Za sebou máš třicet let a zejtra ráno třetí stání
a nemáš ani zdání, jak to potáhneš dál,
ten, komus' kdysi hrával, se znenadání někam ztratil,
už nemáš, čím bys platil, no tak se sbal a šlapej dál.
R: 
R: 
18

: Papírové řetězy

1. SlA 
epuje očko do očka, ř
Hmi 
etězy z papíru,

nC#mi 
ení to jen tak z plezíru a v d
E7 
omě voní vánočka,

cA 
o kdyby právě zrovna teď, p
Hmi 
ohyby prstů stále stejný,

C#mi 
už ví, že je to beznadějný, 
E7 
už to ví, že se nedočká.

R: ŘD 
etězy p
E7 
apírový zm
A 
ění se n
F#mi 
a okovy,

nD 
ikdo jí n
C#mi 
eodpoví, n
E7 
ikdo se nezeptá,

zD 
a šperky s
E7 
afírový n
A 
ekoupí t
F#mi 
o, co není,

jD 
e jako v
C#mi 
e vězení, v
Dmi 
ánoční n
A 
oc, v
Dmi 
ánoční n
A 
oc.

2. Pomalu chystá večeři, prostírá po paměti,
venku jsou slyšet hlasy dětí a někdo zvoní u dveří,
běží jak voda v potoce, je to jen pošťák s telegramem,
zarámovaný dveřním rámem přeje veselé Vánoce.
R: 
3. Nemusí ani slova číst, je jí to dávno všechno jasné,
tak zavře dveře, světlo zhasne, ke stolu nese bílý list,
nůžkama proužek po proužku odstřihuje z něj mechanicky
a na řetězech jako vždycky přibývá kroužek po kroužku.
R: + vDmi 
ánoční n
A 
oc …
19

: Píseň, co mě učil listopad

1. C 
Málo jím a 
F 
málo spím a 
C 
málokdy tě 
F 
vídám, 

C 
málokdy si 
Emi 
nechám něco 
Dmi 
zdát
G 
 

F 
Doma nemám 
C 
stání, už od 
Ami 
jarního 
F 
tání 

Bb 
cítím, že se blíži listo
C 
pad, hm, hm, hm 


Ref: ListopadovýBb 
 písně 
F 
od léta už 
C 
slýchám 

vítr Dmi 
ledový 
F 
přinesl je k 
C 
nám 

Tak mě nečekej , dneska nikam nepospíchám 
listopadový písni naslouchám 

2. Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí, 
k zemi padá zlatý vodopád 
Pod nohama cinká to postrácané listí 
vím, že právě zpívá listopad. 

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…

3. Dál a dál tou záplavou co pod nohou se blýská 
co mě nutí do zpěvu se dát 
tak si chvíli zpívám a potom radši pískám 
píseň co mě učil listopad.

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…
20

: Ročník 47

1. Nás A 
bylo sedm romantiků 
Emi 
netušících, 
Emi7 
že se všechno 
A 
mění, 

a stačilo pár okamžiků, Emi 
patnáct let, to 
Emi7 
vlastně tolik 
A 
není, 

však F#mi 
sotva pátek odhoukaj', to 
C#mi 
pomyšlení každýho z nás 
Hmi D E7 
svádí: 

svý A 
tělo sádlem obalený 
Emi 
napasovat 
Emi7 
do maskáčů z 
A 
mládí. 


2. Léta kráse nepřidaj' a nevyléčí naše ztuhlý klouby, 
jen v uších pořád zvoní blues, co na mýtinách jazzman vítr troubí, 
zas jdeme známým údolím, tak jako v čase naší zašlý slávy, 
a slova městem neředěná snášejí se do vyrezlý trávy. 

3. Pak čaj s příchutí jehličí a cigaretu zapalovat třískou, 
a kytaru vzít do klína a zpívat si tu píseň, kdysi blízkou, 
text není žádnej Kainar, dávno víme, že je vlastně hloupá, 
tak proč nám slzí oči, není přece vítr a kouř vzhůru stoupá. 

4. A je tu konec víkendu a všechno jako v obráceným filmu, 
každej si schová do kapsy ten žhavej uhlík, kterej ještě zbyl mu, 
[: ten uhlík, to je jistota, že všední dny člověka neumoří, 
čas od času se podívá a řekne: je to dobrý, ještě hoří … :] 
21

: Rosa na Kolejích

1. C 
Tak jako jazyk 
F6 
stále na
F#6 
G6 
ží na vylomenej 
C 
zub,

tak se vracím k F6 
svýmu ná
F#6 
dra
G6 
ží abych šel zas 
C 
dál

Přede mnou F6 
stíny se 
G6 
dlouží a 
Ami 
nad krajinou 
Cdim 
krouží

podivnej F6 
pták, 
F#6 
 
G6 
 pták nebo 
C 
mrak.


R: C 
Tak do toho 
F6 
šlápni ať 
G6 
vidíš kou
F6 
sek 
C 
světa,

vzít do dlaně F6 
dálku 
G6 
zase jed
F6 
nou 
C 
zkus.

Telegrafní F6 
dráty 
G6 
hrajou ti 
F6 
už 
C 
léta,

nekonečne F6 
dlou
F#6 
hý, mo
G6 
no
F#6 
tón
F6 
ní blu
C 
es.


*: C 
Je ráno, je ráno.

Nohama F6 
stí
F#6 
ráš ro
G6 
su na 
F6 
ko
F#6 
lejích
C 
.


2. Pajda dobře hlídá pocestný co se v noci toulaj,
co si raděi počkaj až se stmí a pak šlapou dál.
Po kojelích táhnou bosí a na špagátku nosí
celej svůj dům, deku a rum.

R: Tak do toho šlápni… 2X
22