Sedmilhářův

3. 12. 2024

: Ještě jedno kafe

1. Máš Emi 
sladkej dech a oči, kterým D 
patří svatozář,
a C 
vlasy máš jak hedvábí, když je H7 
vhodíš na polštář,
ale Emi 
já se o tvou lásku ani D 
vděčnost neprosím,
ty C 
děkuješ jen hvězdám a jseš H7 
věrná jenom jim.

R: C 
Ještě jedno kafe bych si H7 
dal,
C 
ještě jedno kafe, kruciH7 
nál, než pojedu Emi 
dál. D 
 C 
 H7 
 

2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,
a taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,
a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,
jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…
1

: Colorado

G 
Táta vždycky říkal hochu žádný C 
strachy
seš kovboj G 
v Coloradu můžeš krávy D 
pást
já radši G 
utratil jsem psa a všechny C 
prachy
do srdce G 
Evropy já D 
v klidu odjel G 
krást

Narvaný kapsy prsteny řetězy zlatý
tam kolem krku místní indiáni maj
a ti co nemakaj tak sou nejvíc bohatý
musím si pohnout dokavaď tam rozdávaj

Z Billa na G 
Nováka změním si svý C 
jméno
a až tu G 
malou zemi celou D 
rozkradem. Rozkradem
tak se G 
vrátím ve svý rodný ColoEmi 
raC 
do
a o tý G 
zlatý žíle D 
řeknu doma G 
všem

Tam kradou všichni co okolo bydlej
šerif se na ně jenom hezky usmívá
kdyby se nesmál tak ho okamžitě zmydlej
házej mu kosti za to že se nedívá

Místo krav tam nelžu vám prej pasou holky
a když jim nezaplatíš vyrazej ti dech
ale s IQ to tam nebude tak horký
místo na koních tam jezděj v medvědech

Z Billa na Nováka změním si svý jméno
a až tu malou zemi celou rozkradem, rozkradem
tak se vrátím ve svý rodný Colorado
a o tý zlatý žíle řeknu doma všem

Z Billa na Nováka změním si svý jméno
a až tu malou zemi celou rozkradem, rozkradem
tak se vrátím ve svý rodný Colorado
a o tý zlatý žíle řeknu doma všem 
2

: Letím hledat světy

1. Mám Dsus2 
doma mimozemB 
šťana schovDsus2 
anýho pod posB 
telí 
spad' k nám G 
z nebe do zahrady, rek' mi F 
Ahoj, tak jsem A 
tady 
Spolu Dsus2 
prohledáme sB 
věty, tiše Dsus2 
vklouznem do raB 
kety 
a jen G 
máváme, máváme F 
všem, který cestou A 
potkáme, jo Dmi 
hó… 

Ref: Dmi 
Letim, letim B 
hledat světy, G 
slunce, hvězdy F 
planety 
Dmi 
Najdu místo B 
na obloze, G 
kde parkujou A 
komety 
Dmi 
Letim, letim B 
hledat světy, G 
chci bejt zpátky F 
do pěti 
G 
Letim hledat světy, A 
můžeš se mnou jet i ty 

2. Tam na konci galaxie, tan to lítá, tam to žije 
tam je každej druhej týpek zelenej jak pistácie 
Co nás čeká za legraci ve vesmírný restauraci 
číšníky tu nemají, talíře samy lítají 
Už jsme v půlce nekonečna, je fakt hustá dráha Mléčná 
bacha, uber do zatáčky, narazíme do šlehačky. Jau…

Ref: Letim, letim hledat světy, slunce, hvězdy planety 
Najdu místo na obloze, kde parkujou komety 
Letim, letim hledat světy, chci bejt zpátky do pěti 
Letim hledat světy, můžeš se mnou jet i ty 

Ref: Letim, letim hledat světy, slunce, hvězdy planety 
Najdu místo na obloze, kde parkujou komety 
Letim, letim hledat světy, chci bejt zpátky do pěti 
G 
Lítat, to je psina, A 
teď už chápu GagarinaDmi 
 
3

: Víla vivi

1. Ebmi 
Vivi je víla, Db 
je víla panková,
Gb 
v bažině bydlí, Ab 
o ou, o ou.
Ebmi 
Divoká Vivi, Db 
je prostě taková,
Gb 
Basta a fidli, Ab 
o ou, o ou.

2. Ebmi 
V nose Db 
má háček, Gb 
v leknínuAb 
 zrcadlo,
Bb7 
močál dobře zná, Gb 
o ou, Ab 
o ou.
Ebmi 
Špinavá Db 
víla, Gb 
za pasem Ab 
flusadlo,
Bb7 
Velkou sílu má, Gb 
o ou, Ab 
o ou.

3. Ebmi 
Vivi je Ab7 
víla panková, je nespoutaná,
Gb6 
silná holka divoká Bbsus4 
– je Vivi.
Ebmi 
Před ní se Ab7 
jen tak neschová, všechno zlý,
co Gb6 
jí jednou padne do oka Bbsus4 
– ta Vivi

*: Ebmi Db Gb Ab Bb7 Gb Ab 

4. Ebmi 
Teď, nebo nikdy, Db 
do světa zamíří,
Gb 
Vivi panková, Ab 
o ou, o ou
Ebmi 
Až tam kde žijou, Db 
lidi a upíři,
Gb 
Na nose kérku má, Ab 
o ou, o ou

5. Ebmi 
Kam víly nesmí, Db 
flusadlo namíří,
Gb 
Světu odmlouvá, Ab 
o ou, o ou
Ebmi 
 Db 
 
Gb 
 Ab 
o ou, o ou

6. Ebmi 
Je to tam nečistý, vylhaný nemytý,
divoký bolavý, před sluncem ukrytý.
Zásadně odmlouvá, ve světě lidí,
Velkou sílu má, ve světě lidí

7. Ebmi 
Flusadlo namíří, Ebmi/Db 
na všechno neštěstí,
Ebmi/Gb 
Ruce má špinavý, Ebmi/Ab 
sevřený do pěstí.
Ebmi 
Je to tam nečistý, Ebmi/Db 
vylhaný nemytý,
Ebmi/Gb 
Divoký bolavý, Ebmi/Ab 
před sluncem ukrytý.

8. Ebmi 
Vivi je Ab7 
víla panková,
je nespoutaná, Gb6 
silná holka divoká Bbsus4 
– je Vivi.
Ebmi 
Před ní se Ab7 
jen tak neschová,
všechno zlý, co Gb6 
jí jednou padne do oka Bbsus4 
– ta Vivi

*: Ebmi Bbmi Ebmi/Bb Bbmi 

9. Ebmi 
Už slepý Ab7 
kohout kokrhá,
Vivi Gb6 
odchází, když přijde svítání Bbsus4 
- ta Vivi.
Ebmi 
Zásadně Ab7 
světu odmlouvá,
Všemu zlýmu Gb6 
hrůzu nahání Bbsus4 
– ta Vivi.

10. Ebmi 
Už slepý Ab7 
kohout kokrhá,
Vivi Gb6 
odchází, když přijde svítání Bbsus4 
- ta Vivi.
Ebmi 
Zásadně Ab7 
světu odmlouvá,
Všemu zlýmu Gb6 
hrůzu nahání Bbsus4 
– ta Vivi.
4

: Musíme si pomáhat

1. Sedím a Emi 
 kou Emi/D# 
 kám, jak oheň Emi/D 
 usíná Emi/C# 
 
Dým už jde Cmaj7 
 spát poslední Hmi 
 hlt vína 
Na rtu mě Ami 
 pálí jak pusa H7 
 od ženy, co měls Emi 
 rád H7 
 
2. Roky se valí, už je to spousta let 
Co nemám s kým se aspoň pomazlet 
Jsem sám jak kůl v plotě vražený, jsem pustý hrad, há ha há… 
3. Snad jednou příjde starší či mladičká 
Zkušená či ještě se sny na víčkách 
ať už plochá nebo s vemeny řek bych jí rád, há ha há… 
Ref: Holčičko Emi 
 honem chyť Emi/D 
 se támhle A/C# 
 břízy A 
 
Chci ti jen D 
 honem D/C# 
 rychle řízy Hmi 
 řízy udě Edim 
 lat 
Malinko Emi 
 předkloň se Emi/D 
 a roz A/C# 
 táhni A 
 nohy 
Svědkem D 
 budou D/C# 
 nám jen mlčen Hmi 
 livý hlohy 
Ber to Edim 
 tak, že lidi F# 
 měly by si Hmi 
 pomáhat 
4. Samota Gmi 
 rán, Gmi/F# 
 samota Gmi/F 
 soumraků, Gmi/E 
 
samota D#mi7 
 čtyř stěn mýho Dmi 
 spacáku 
Paří se z Cmi 
 lesů, páří se D 
 les, páří se Gmi 
 svět, há ha há… D7 
 
5. Jen já tu čekám, s rukou na moženou  
Kdy už se setkám s tou vytouže nou ženou 
Prostě mi schází a chci říct jí jenom pár vět 
Ref: Jsem rád že Gmi 
 jsi a Gmi/F 
 hlavně že jsi C7 
 tady 
Už nechci F 
 já spát F/E 
 jenom s kama Dmi 
 rády, jó je to Edim 
 tak 
Klučičí Gmi 
 láska Gmi/F 
 někdy strašně C7 
 bolí 
A tak už F 
 přijď, ať F/E 
 už jsi jaká Dmi 
 koli 
Přijď a ber to Edim 
 tak, že lidi A7 
 měli by si pomá Dmi 
 hat
5

: Cigára

1. E 
Tyhlety cigára D 
kouřil můj strýc 
E 
Dokud pak neumřel na D 
rakovinu plic 
H 
A ještě když G 
umíA 
ral 
H 
Tak z posledních sil G 
šlukoA 
val 

2. Tenhleten alkohol chlastal můj strýc 
Dokud pak nezemřel na cirhózu plic 
A ještě když umíral 
Do hospody mě posílal 

3. Tuhletu ženštinu fuckoval můj strýc 
Dokud pak neumřel na syfilis 
A ještě když umíral 
Ji z plna hrdla proklínal 
A ještě když umíral 
Ji z plna hrdla proklínal
6

: Traktor

Ref.: /: E 
Jede traktor G 
je to Zetor A 
jede do hor E 
orat brambor :/
1. E 
Zemědělci brambor G 
zasejí potom A 
pohnojí pak zas E 
vyrejí
E 
mládenec si kapsu G 
namastí prachama A 
zachrastí na děvu E 
povětrnou
/: E 
KriminaG 
lita E 
kriminaG 
lita E 
kriminaG 
lita A 
mláG 
deE 
že :/
2. E 
Mládenec a děva G 
spolu jdou před novou A 
hospodou hrozně se E 
radujou
E 
nejdřív se tu spolu G 
popije družstevní A 
prase zabije a pak si E 
užije
/: E 
KriminaG 
lita E 
kriminaG 
lita E 
kriminaG 
lita A 
mláG 
deE 
že :/
3. E 
Mládenec se hrozně G 
opije vepříka A 
zabije a pak se E 
vzpamatuje
E 
svýho činu ihned G 
lituje za mříže A 
putuje i s děvou E 
povětrnou
E 
/: KrimG 
inaliE 
ta krimG 
inaliE 
ta krimG 
inaliA 
ta G 
mlE 
ádeže :/
Ref.: /: E 
Jede traktor G 
je to Zetor A 
jede do hor E 
orat brambor :/
/: E 
Jede traktor G 
je to Zetor A 
jede do hor E 
orat brambor :/
7

: Známka punku

1. E 
Holinky D 
nosil A 
vždycky G 
naruF# 
by
Kohoutí hnát si zapích do huby
Teplej rum pil i když potom blil
Co hořelo to vyhulil
Myslel si že je to známka punku

R: H C H - H C H - H C H - C D C 
Ale holky říkaly
Že punk je jinde 
Ale holky říkaly
To snad není možný

2. Přeplněnej autobus nechával vždycky ujet
Kytky v jeho zahradě mohly volně bujet
Uznával jen kapely co neuměly hrát 
Kolem krku nosil umělohmotnej drát
Myslel že je to známka punku

R: Ale holky říkaly…

*: E 
No ale kdo G 
není F# 
Boží naděA 
lení
Nedělejme z punka tupce
No ale kdo není Boží nadělení 
Každé zboží má svého kupce

3. Křivák nosila vždycky naruby
Rtěnku si nanášela rovnou na zuby
Smála se jenom smutným věcem
Hrála v kapele s Jardou Švecem
Myslela že je to známka punku

R: Ale lidi říkali…
8

: Pražský démon

C#sus4 
Kam jde ten blázen 
A 
s tím černým futrálem? 
H 
Chodí tu kolem,
je lehce C#sus4 
 uhlazen.
Vždy každý úterý před plotem postojí,
pak na zahrádce keř ubohý
Není to Verdi, ne Stradivari, ne Paganini, jen nějakej bigbít
Přichází z Malešic, z tý čtvrti pochybný,
na moji zahrádku nedbá nic.

Ref.: 4× C#sus4 
 A je to on, je to on, Pražskej H 
 démon, ten C#sus4 
démon ..
Je to on, je to on, ten G# 
démon..
Sólo.. 
1. 
Ref.: 5×
9

: Stříhali dohola malého chlapečka

1. G 
Stříhali dohC 
ola malého chlapečka
Ami 
kadeře padaly k zemD 
i a zmíraly
G 
Kadeře padaly jC 
ak růže do hrobu
D 
železná židleAmi 
 se otáčEmi 
ela

2. G 
Šediví pánovéC 
 v zrcadlech kolem stěn
Ami 
jenom se dívali, jenoD 
m se dívali
G 
že už je chlapeC 
ček chycen a obelstěn
D 
v té bílé zástěře Ami 
kolem kEmi 
rku

3. G 
Jeden z nich, kulhC 
avý učitel na čelo
Ami 
zasmál se nahlas a všicD 
hni se pohnuli
G 
Zasmál se nahlasC 
 a ono to zaznělo
D 
jako kus masa kdAmi 
yž pleskne o Emi 
zem
Solo: C Ami7 D G 
 

#. G 
Učeň se dívá naC 
 malého chlapečka
Ami 
jak malé zvíře se díD 
vává na jiné
G 
ještě nechytiC 
t a rváti si z cizího a už přeci
Solo: C Ami7 D G 

4. G 
Učeň se dívá naC 
 malého chlapečka
Ami 
jak malé zvíře se díD 
vává na jiné
G 
ještě nechytiC 
t a rváti si z cizího a už přeci
5. G 
Ráno staví svC 
ou růžovou bandasku
Ami 
na malá kamínka, na VinD 
cka chcípáčka
G 
a proto učňoC 
vi všelijaké myšlenky
D 
jsou vždycky stranou a tAmi 
rochu vlEmi 
ažné

6. G 
Toužení svědící C 
jak uhry pod mýdlem
Ami 
toužení svědící po D 
malé Šafářce
G 
sedává v kavárC 
ně pod svými kabáty
D 
jako pod mladýmAmi 
i oběšenEmi 
ci

7. G 
Stříhali dohC 
ola malého chlapečka
Ami 
díval se na sebe, nemoD 
hl se pohnouti
G 
nesměl se pohnouC 
ti na židli z železa
D 
už mu toAmi 
 začloEmi 
 
10

: Špejchar blues

E 
Noc už končí a A7 
nad Špejcharem E 
svítá
A7 
a mě začíná bejt zase do zpěE 
vu
C9 
To je ta pravá chvíle
F#7/5- 
pro mojeHmi7 
ranní E 
bluesG 
 G# 
 A 
 
Vypil jsem víc než mý nohy snesou
ale hlavu pořád prázdnou mám
ruce se trochu třesou
jak tolik jinejch rán.
Jó, až se budu ranní mlhou vracet
na cestu si načnu další lahvový
uvidím bílý myši
a možná i klobouk ve křoví
Já vám věřím, že sem dávno měl bejt jinej
za ty prachy měl jsem si koupit vůz
já radši zpívám
svoje ranní Špejchar blues
11

: Variace na renesanční téma

1. Ami 
Láska je jako F 
večernice G 
plující noční Ami 
oblohou,
zavřete dveře F 
na petlice, G 
zhasněte v domě všechny Ami 
svíce
a opevněte svoje F 
těla, G 
vy, kterým srdce Ami 
zkameněla.C G/H Ami C/G D F E Ami 
 

2. Láska je jako krásná loď, která ztratila kapitána,
námořníkům se třesou ruce a bojí se, co bude zrána,
láska je jako bolest z probuzení a horké ruce hvězd,
[:které ti oknem do vězení květiny sypou ze svatebních cest:].

3. Láska je jako večernice plující noční oblohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou …
12

: Fram

1. ZAmi 
as mě to táhne o kus dAmi6 
ál, zAmi 
as nemám doma nikde stD 
ání,
desítky důvodů si shDmi 
áním, E7 
už abych na cestu se dAmi 
al.Ami6 
 
2. Pelikán křídly zamával, vítr je příhodný a stálý,
za námi slunce mosty pálí, tak proč bych ještě vyčkával.
R: KlAmi 
enotník měsíc zavřel krámAmi/G# 
, z vAmi/G 
ýkladu svAmi/F# 
oje šperky sklEmi 
ízí,
Dmi 
obrysy domů v dálce mEmi 
izí, tDmi 
ak naposled ti zamávE7 
ám
z paluby lodi jménem FrAmi 
am.
3. Dávno už vyvětral se dým mých věčných cigaret a dýmek,
ty žiješ jenom ze vzpomínek, a já se stále nevracím.
4. Námořní mapy pokryl prach, mé knihy nikdo neutírá,
nevíš, zda právě neumírám tam někde na ledových krách.
R: Klenotník měsíc zavřel krám, z výkladu svoje šperky sbírá,
chlap jen tak lehce neumírá, na modré lodi jménem Fram
tě za pár roků vyhledám.
13

: Hudsonský šífy

1. Ten, kdo Ami 
nezná hukot vody lopatC 
kama vířený
jako G 
já, jó, jako Ami 
já,
kdo hudsonský slapy nezná sírou G 
pekla sířený,
ať se Ami 
na hudsonský G 
šífy najmoutAmi 
 dá, G 
johG# 
ohoAmi 
.

2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel,
málo zná, málo zná,
ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: F 
Ahoj, páru tam Ami 
hoď,
ať G 
do pekla se dříve dohraAmi 
bem,
G 
joG# 
hoAmi 
ho, G 
joG# 
hoAmi 
ho.

3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků
jako já, jó, jako já,
ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil,
málo zná, málo zná,
kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: 

5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad
jako já, jó, jako já,
kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk,
kdo je sám, jó, jako já,
kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: + johoho …
14

: Mávej

R: E 
Mávej, mávej, mávej, mávej, mávej, mávej E7 
jen, 
nic A 
nepomůže, že tu stojíš sama skoro celej E 
den, 
tak jen si H7 
mávej, mávej, A 
mávej, mávej a E 
dávej A 
sboE 
hem. 
1. Jó, A 
nemáš, holka, páru, jakej pocit mám, 
když E 
prásknu do kočáru a rukou zamávám 
a H7 
cesta už mě zdraví a říká mi "těpic", 
tak E 
tohle je to pravý, jó, H7 
já už nechci E 
víc. 
R: 
2. Jó, prošlapaný boty, pingl, tulácká hůl 
a na jazyku noty a pod pažema sůl 
a cesta, která mluví a říká: jenom pluj, 
a žlutý pero žlůví, jó, to je život můj. 
R: + tak jen si H7 
mávej, mávej, A 
mávej, mávej a E 
dávej A 
sboE 
hem … 

15

: Na cestě - On the Road

1. KdG 
ysi u silnice stD 
ával, deku do půl zG 
ad,
ať si mával, jak si mD 
ával, nechtěli ho brG 
át,
nC 
ikdy KG/H 
erouaca nAmi 
ečet' a nE 
eznal třetí prAmi 
oud,
přC 
esto bG 
ýval spD 
olu s DG 
eanem kD 
aždej vG 
íkend D 
on the rG 
oad.

2. Nikdy neměl ani zdání, jak se hrával bop,
měl jen slinu na toulání a překážel mu strop,
životem na plný pecky a neubírat plyn,
tuhle víru na svý pouti vždycky vzýval Sal i Dean.

R: TC 
ak mi řG 
ekni, nC 
a co vlastně mG 
ám
mC 
oudrostG 
i vyčtený z knAmi 
ížek,
cC 
o je dG 
obrý, nC 
a to přijdu sG 
ám,
cC 
o je špG 
atný, za tím křF 
ížek udělD 
ám.

3. Tohle na cestě mi říkal, já ho jednou vzal,
potom zavolal jen "díky" a já frčel dál,
od těch dob jsem vždycky hlídal, ať kamkoliv jsem jel,
nestojí-li u patníku se svou vírou Dean a Sal.

4. Vždycky u silnice stával, vlasy do půl zad,
ať si mával, jak si mával, nechtěli ho brát,
nikdy tuhle knížku nečet' a neznal třetí proud,
přesto býval spolu s Deanem každej víkend on the road,
D 
on the rG 
oad …
16

: Nevadí

1. NA 
apůl jako hrou a nE 
apolovic vážně,
čerstvou mD 
aturitou zmužnělA 
ý,
chtěl jsi dobýt svět, a svE 
ět se tvářil vlažně
na tvý bD 
ubnování nesmělA 
ý,E 
 
hlA 
avu plnou věd a nE 
adějí svý mámy,
zkoušky přG 
ijímací, pD 
otom pA 
ádE 
,
znA 
alosti jsi měl, cos' nE 
eměl, byli známí,
takže lD 
itujeme, za rok snA 
ad,
Hmi 
a tehdy pF#+ 
oprvé jsi řHmi7 
ekl: nevE 
adí, zase bA 
ude líp.
2. Pomalu šel rok, a zase stejná škola,
čekáš předvolání každej den,
předvolání máš, a na něm: vlast tě volá,
takže za dva roky s úsměvem,
dva roky vzal čert, a za nějakej týden
stojíš na radnici s holkou svou,
bylo to s ní fajn, tys věřil, že to vyjde,
kde tvý nebetyčný plány jsou,
a tehdy podruhé jsi řekl: nevadí, zase bude líp.
3. Neměli jste byt a vlastně ani prachy,
prej, že ve dvou se to táhne líp,
jenže už jste tři, a máma s dvěma bráchy,
starej dvoupokoják - špatnej vtip,
tak jste žili rok v tý supertěsný kleci,
vzteky vysušení jako troud,
potom jeden den si žena vzala věci,
další připomínky řešil soud,
a tehdy potřetí jsi řekl: nevadí, zase bude líp.
4. Už jsi dlouho sám a věci, co se stanou,
se tě nedotýkaj', byl jsi bit,
všechno už jsi vzdal a postavil se stranou,
vzal sis dovolenou, chceš mít klid,
osamělý dům u rychlíkové trati,
oči za záclonou zapranou,
vlaky jedou dál a málokdy se vrátí,
život nemá brzdu záchrannou,
tak řekni, sakra, to svý "nevadí, zase bude líp" …
17

: Outsider waltz

1. Dnes rG 
áno, když bylo půl, při prHmi 
avidelný hygieně
pAmi 
oklesls' hodně v ceně, když jsi zC 
ahlíd' svůj zjD 
ev,
už Ami 
nejsi, co jsi bD 
ýval, tu tG 
vář nespraví ti Emi 
masáž,
mAmi 
arně se, hochu, kD 
asáš, už nejsi lG 
ev a velkej šD 
éf.

R: MG 
áš svůj svět a tEmi 
en se ti hroutí,
to dG 
ávno znám, já prE 
ožil to sám,
krAmi 
áčíš dD 
ál a cAmi 
esta se krD 
outí,
až pAmi 
otkáš nás nHmi 
a ní, tak přD 
idej se k náG 
m.

2. Jsi z vojny doma čtrnáct dnů, a na radnici velká sláva,
to se ti holka vdává, cos' jí dva roky psal,
ulicí tiše krouží ten blbej motiv z Lohengrina,
není ta - bude jiná, dopisy spal a jde se dál.

R: 

3. Za sebou máš třicet let a zejtra ráno třetí stání
a nemáš ani zdání, jak to potáhneš dál,
ten, komus' kdysi hrával, se znenadání někam ztratil,
už nemáš, čím bys platil, no tak se sbal a šlapej dál.

R: 
R: 
18

: Papírové řetězy

1. SlA 
epuje očko do očka, řHmi 
etězy z papíru,
nC#mi 
ení to jen tak z plezíru a v dE7 
omě voní vánočka,
cA 
o kdyby právě zrovna teď, pHmi 
ohyby prstů stále stejný,
C#mi 
už ví, že je to beznadějný, E7 
už to ví, že se nedočká.
R: ŘD 
etězy pE7 
apírový zmA 
ění se nF#mi 
a okovy,
nD 
ikdo jí nC#mi 
eodpoví, nE7 
ikdo se nezeptá,
zD 
a šperky sE7 
afírový nA 
ekoupí tF#mi 
o, co není,
jD 
e jako vC#mi 
e vězení, vDmi 
ánoční nA 
oc, vDmi 
ánoční nA 
oc.
2. Pomalu chystá večeři, prostírá po paměti,
venku jsou slyšet hlasy dětí a někdo zvoní u dveří,
běží jak voda v potoce, je to jen pošťák s telegramem,
zarámovaný dveřním rámem přeje veselé Vánoce.
R: 
3. Nemusí ani slova číst, je jí to dávno všechno jasné,
tak zavře dveře, světlo zhasne, ke stolu nese bílý list,
nůžkama proužek po proužku odstřihuje z něj mechanicky
a na řetězech jako vždycky přibývá kroužek po kroužku.
R: + vDmi 
ánoční nA 
oc …
19

: Píseň, co mě učil listopad

(originál od A dur)

1. C 
Málo jím a F 
málo spím a C 
málokdy tě F 
vídám, 
C 
málokdy si Emi 
nechám něco Dmi 
zdátG 
 
F 
Doma nemám C 
stání, už od Ami 
jarního F 
tání 
Bb 
cítím, že se blíži listoC 
pad, hm, hm, hm 

Ref: ListopadovýBb 
 písně F 
od léta už C 
slýchám 
vítr Dmi 
ledový F 
přinesl je k C 
nám 
Tak mě nečekej, dneska nikam nepospíchám 
listopadový písni naslouchám 

2. Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí, 
k zemi padá zlatý vodopád 
Pod nohama cinká to postrácané listí 
vím, že právě zpívá listopad. 

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…

3. Dál a dál tou záplavou co pod nohou se blýská 
co mě nutí do zpěvu se dát 
tak si chvíli zpívám a potom radši pískám 
píseň co mě učil listopad.

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…
20

: Ročník 47

1. Nás A 
bylo sedm romantiků Emi 
netušících, Emi7 
že se všechno A 
mění, 
a stačilo pár okamžiků, Emi 
patnáct let, to Emi7 
vlastně tolik A 
není, 
však F#mi 
sotva pátek odhoukaj', to C#mi 
pomyšlení každýho z nás Hmi D E7 
svádí: 
svý A 
tělo sádlem obalený Emi 
napasovat Emi7 
do maskáčů z A 
mládí. 

2. Léta kráse nepřidaj' a nevyléčí naše ztuhlý klouby, 
jen v uších pořád zvoní blues, co na mýtinách jazzman vítr troubí, 
zas jdeme známým údolím, tak jako v čase naší zašlý slávy, 
a slova městem neředěná snášejí se do vyrezlý trávy. 

3. Pak čaj s příchutí jehličí a cigaretu zapalovat třískou, 
a kytaru vzít do klína a zpívat si tu píseň, kdysi blízkou, 
text není žádnej Kainar, dávno víme, že je vlastně hloupá, 
tak proč nám slzí oči, není přece vítr a kouř vzhůru stoupá. 

4. A je tu konec víkendu a všechno jako v obráceným filmu, 
každej si schová do kapsy ten žhavej uhlík, kterej ještě zbyl mu, 
[: ten uhlík, to je jistota, že všední dny člověka neumoří, 
čas od času se podívá a řekne: je to dobrý, ještě hoří … :] 
21

: Rosa na Kolejích

1. C 
Tak jako jazyk F6 
stále naF#6 
ráG6 
ží na vylomenej C 
zub,
tak se vracím k F6 
svýmu náF#6 
draG6 
ží abych šel zas C 
dál
Přede mnou F6 
stíny se G6 
dlouží a Ami 
nad krajinou Cdim 
krouží
podivnej F6 
pták, F#6 
 G6 
 pták nebo C 
mrak.

R: C 
Tak do toho F6 
šlápni ať G6 
vidíš kouF6 
sek C 
světa,
vzít do dlaně F6 
dálku G6 
zase jedF6 
nou C 
zkus.
Telegrafní F6 
dráty G6 
hrajou ti F6 
už C 
léta,
nekonečne F6 
dlouF#6 
hý, moG6 
noF#6 
tónF6 
ní bluC 
es.

*: C 
Je ráno, je ráno.
Nohama F6 
stíF#6 
ráš roG6 
su na F6 
koF#6 
lejíchC 
.

2. Pajda dobře hlídá pocestný co se v noci toulaj,
co si raděi počkaj až se stmí a pak šlapou dál.
Po kojelích táhnou bosí a na špagátku nosí
celej svůj dům, deku a rum.

R: Tak do toho šlápni… 2X
22