novy_trh

25. 2. 2021

: Tereza (Osamělý město)


1. Ten C 
den, co vítr 
D 
listí z města 
G 
svál,  

můj C 
džíp se vracel, 
D 
jako by se 
Emi 
bál, 

že C 
asfaltový 
D 
moře odliv 
G 
má 

C 
stáj že svýho 
D 
koně nepo
E 
zná. 


R: Řekni, G 
kolik je na světě, kolik je takovejch 
D 
měst, 

řekni, Ami 
kdo by se vracel, všude je tisíce 
Emi 
cest, 

tenkrát, G 
když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě 
D 
máš, 

tenkrát Ami 
ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků 
Emi 
dáš 

napoD 
sled, napo
G 
sled. 


2. Já z dálky viděl město v slunci stát 
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát, 
proč vítr mlátí spoustou okenic, 
proč jsou v ulici auta, jinak nic? 

R: Řekni… 

3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut 
zaznívá odněkud něžný tón flaut 
a v závěji starýho papíru 
válej' se černý klapky z klavíru. 

R: Řekni… 

4. Tak loudám se tím hrozným městem sám 
a vím, že Terezu už nepotkám, 
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí 
a vosamělý město mlčící. 

R: Řekni… 
1

: Brouk

G 
bída co ji radost střídá

že se zdá že C 
moh bys bejt

G 
dál modrý oči svý krvavý máš

to znáš když C 
něco si Gdáš

G 
díra tam kde byla víra

C 
to nech bejt na 
C 
to se neu
G 
mírá

G 
křídla zas ti někdo stříhá

ale kdo věří svoje peří
Czas si narůst G 

C 
připomínáš 
G 
brouka

co z nebe se kouká pod sebe
kde louka je C 
že by přis
G 
tál

kolmo do kraje
C 
připomínáš 
G 
brouka

co z nebe se kouká pod sebe
kde louka je C 
že by přis
G 
tál

kolmo do kraje
2

: Lásko


Ami 
Lásko tvý tělo chut
C 
ná 
G 
jak červený víno kyse
Ami 

Vem k sobě spát vojáka a co když ho ráno vodstřelí
Ve hvězdách psáno
Byla bys smutná sama v posteli
Se pak těžko polyká …
3

: Aranka umí hula hop

1. Hmi 
Barevnej šátek do vla
G 
sů a 
F# 
jedem

Hmi 
na křídlech černejch Pega
G 
sů se 
F# 
svezem

Hmi 
tohle je vůbec dobrej 
G 
kraj

kde ti všechno Hmi 
daj a nejjemější z 
A 
vín tu 
Hmi 
znaj


2. Ulicí proběh žlutej pes a volá
rej čarodějnic ještě dnes hej hola
na hlavu černej klobouk dej
v tom stavu nejsi zlej a oči kryje stín

R: D 
Aranka umí „hula 
G 
hop” 
D 
ty dy ty ty

až pánbůh tiše úpí G 
stop 
D 
ty dy ty ty

občas se ve tmě blejskne C 
nůž

i ty ho pilně Hmi 
bruš a srdce otví
A 
rej co s 
Hmi 
tím


3. Potáhnem na španělskou zem - kde leží?
tam všechno víno vypijem - jsme svěží
prej je tam vůbec dobrej kraj
kde ti všechno daj a ženský divoký

R: Aranka umí „hula hop” ty dy ty ty
až pánbůh tiše úpí stop ty dy ty ty
Aranka zpívá svoje blues ty dy ty ty
a nutí cizí koně v klus ty dy ty ty
občas se ve tmě blejskne nůž
i ty ho pilně bruš a dobře vybírej kam s ním, A 
hej kam s 
D 
ním
4

: Osmý den

1. G 
Z kraje týdne málo jsem 
C 
ti 
G 
vhod
C 
 

G 
ve středu pak ztrácíš ke mně 
C 
kód

Ami 
sedmý den jsem s tebou i když 
D 
sám

osmý den G 
schází nám
C G C 
 


2. V pondělí máš důvod k mlčení
ve středu mě pláčem odměníš
v neděli už nevím že tě mám
osmý den schází nám

R: D 
Tužku nemít 
C 
nic mi nepov
G 
íš

D 
řekni prosím 
C 
aspoň přísl
G 
oví

D 
osmý den je 
C 
nutný já to 
Ami 
vím

C 
sedm nocí 
Ami 
spíš jen 
G 
spíš vždyť víš


3. Někdo to rád horké jiný ne
mlčky naše láska zahyne
pak si řeknem v duchu každý sám
osmý den scházel nám

R: Tužku nemít …
5

: Otázky

1. KC 
olik mám ještě dní, n
F 
ež přijde poslední,

jG 
ak dlouho budu ještě zpívat a hr
C 
át,

kolik je na zemi cest, ktF 
erou mám dát se vést,

nG 
ebo už myslet mám na návr
C 
at?

R: Posečkej, lásko mC7 
á, okamži
F 
k, vž
D 
dyť svět je veliký otaz
G 
ník,

pC 
ořád se jenom ptáš 
F 
a odpovědi, 
G 
tý se nedoč
C 
káš.

*: JE 
á jen vím: v zimě strom n
Ami 
ekvete,

v lAmi/G 
étě sníh n
F 
epadá, v n
E 
oci je tm
Ami 
a,

rád tě mAmi/G 
ám, jen nept
F 
ej se, pr
C 
oč - nevím s
G 
ám.

2. Kde je tvůj dětský smích a proč je láska hřích,
kolik jen váží bolest člověčí,
proč je zlato drahý kov a proč je tolik prázdných slov,
proč chce každý být největší?
R: 
*: Já jen vím: řeky proud musi dál,
v žilách krev pěnivá, kdo ji tam dal,
rád tě mám, jen neptej se, proč - nevím sám.
3. Kolik je slunci let: milion nebo pět,
myslíš, že zítra ráno vyjde zas,
kolik je ulic, měst, proč umí kytky kvést,
proč nikdo neslyší můj hlas?
6

: Za svou pravdou stát

1. MášHmi 
 všechny trumfy 
A 
mládí a 
Hmi 
ruce čistý máš,

jen Emi 
na tobě teď
Hmi 
 záleží, 
F#7 
na jakou hru
Hmi 
 se dáš.


R: /: MuHmi 
síš za svou 
F#7 
pravdou stát, musíš za 
Hmi 
svou pravdou stát. :/


2. Už víš, kolik co stojí, už víš, co bys' rád měl,
už ocenil jsi kompromis a párkrát zapomněl.

R: /: /: Že máš za svou pravdou stát. :/ :/

3. Už nejsi žádný elév, co prvně do hry vpad',
už víš, jak s králem ustoupit a jak s ním dávat mat.

R: /: /: Takhle za svou pravdou stát. :/ :/

4. Teď přichází tvá chvíle, teď nahrává ti čas,
tvůj sok poslušně neuhnul - a ty mu zlámeš vaz!

R: /: /: Neměl za svou pravdou stát. :/ :/

5. Tvůj potomek ctí tátu, ty vštěpuješ mu rád
to heslo, které dobře znáš z dob, kdy jsi býval mlád.

6.=1. 

R: /: /: Musís za svou pravdou stát. :/ :/ 
7

: Babička Mary

1. Ami 
Štěchovická laguna když dřímá v zadumaném stínu Kordylér,

Dmi 
pirát zkrva
Ami 
venou šerpu ždímá, 
H7 
kapitán pucuje revol
E 
ver.

Ami 
Pikovická rýžoviště zlata čeří se v příboji Sázavy,

Dmi 
ale za to 
Ami 
krčmářova chata k
Dmi 
řepčí rykem ch
E7 
lapské zába
Ami 
vy.

G7 
Když tu náhle, co se 
C 
děje, 
G7 
divný šelest houštím 
C 
spěje,

G7 
plch, skunk, 
C 
vše utíká 
F 
po stráni 
F#dim 
od Mední
E 
ka.

Ami 
Krčmář zhasne, kovbojové ztichnou, pirát zděšen tvář si zakryje,

D 
rudé squaw se ch
Ami 
vějí a pak vzdychnou: 
H7 
Blíží se k nám postrach prér
E 
ie.
G7 
 


R: C 
Mary, babička 
D7 
Mary, dva kolťá
G7 
ky za pasem, nad hlavou 
C 
točí lasem.

Stoletá Mary, babička D7 
Mary, ta zkrotí 
G7 
křepce hřebce, ať chce, či nech
C 
ce.
E7 
 


2. Žádné zuby, z jelenice sukně, ale za to tvrdé bicepsy,
Mary má vždy slivovici v putně, Toma Mixe strčí do kapsy.
Klika cvakla, v krčmě dveře letí a babička vchází do dveří:
Pintu ginu, lumpové prokletí! bezzubou dásní zaláteří.
Vypiju to jen ve stoje, jdu do volebního boje,
zřím zas město drahý, jedu volit do Prahy.
Dopila a aby se neřeklo, putykáře změní v mrtvolu,
za zády má štěchovické peklo s šlajsnou svatojánských atolů.

R: Mary, babička Mary, pádluje bez námahy po proudu až do Prahy.
Stoletá Mary, babička Mary, jde do volebního boje za kovboje.

3. Ledva v Praze kotvu vyhodila, pro babičku nastal hrozný čas,
neboť hned každá strana tvrdila, že jí náleží babiččin hlas.
Malá stejně jako velká strana psala, že bude mít o hlas víc,
že ta druhá strana je nahraná, oni že maj hlas ze Štechovic.
Stoletý věk prý nevadí, na předáka je to mládí,
ze všech nejvíce, volala ji polnice.
Tak babičku, pro kterou vždy byla válka s lidojedy legrace,
tu babičku za pár dni zabila, volební agitace.

R: Mary, bojovná Mary, už nesedává v sedle, ve volbách byla vedle.
Stoletou Mary, babičku Mary, volbama zabitou vzal k sobě Manitou.
8

: Klobouk ve křoví

GC#dimG7G+ 
G 
Vítr 
F9 
van
G#7 
e po
G 
uští
D+ 
 

G 
po písku 
F9 
žene klo
G 
bouk
G7 
 

Cmi 
zahnal 
D#7 
ho d
D7 
o h
G 
ouští
Emi 
 

Cmi 
starý a 
D#7 
čern
D7 
ý klob
G 
ouk
D7 
 

G 
Kdepak 
F9 
je 
G#7 
ta h
G 
lava,
D+ 
 

G 
která klo
F9 
bouk nosi
G 
la
G7 
 

C 
Byla čer
D7 
ná či 
G 
plavá?
Emi 
 

Cmi 
Komu a
D7 
si patři
G 
la?

Hmi 
Kdo to v poušti 
C 
zmizel?

Hmi 
Odkud šel a 
E7 
kam?

D 
Jakou to měl 
A7 
svízel,

D 
že byl v 
C7 
pouš
C#7 
ti s
D7 
ám?
D+ 
 

G 
Jen za
Eb 
váté 
G 
stopy
D+ 
 

G 
starý klo
F9 
bouk ve křo
E7 

Ami 
nikd
Cmi 
o nic
D#7 
 nep
D7 
och
G 
opí
Emi 
 

Cmi 
nikdo se 
Eb7 
nic n
D7 
edov
G 
í
jednodušší akordy:

GFmiCCFmiG 
G 
Vítr 
Cm 
vane 
G 
pouští

G 
po písku 
Cm 
žene 
G 
klobouk

Cmi 
zahnal 
Dmi 
ho do 
G 
houští

Cmi 
starý a
Dmi 
 černý klo
G 
bouk

Kde pak je ta hlava
která klobouk nosila
bila černá či plavá
komu asi patřila
Kdo to v poušti zmizel
odkud šel a kam
jaký to měl svízel
že byl v poušti sám
GFmiC 
GFmiG 
Jen zaváté stopy
starý klobouk ve křoví
nikdo nic nepochopí
nikdo se nic nedoví.
9

: Šaty dělaj člověka

C 
Je 
D7 
to 
G7 
tak, 
C 
třeba 
D7 
je to k neví
G7 
ře

C 
Že 
C7 
z biskupa 
F 
putna 
G 
dělá 
G7 
uhlí
C 
ře 
H7 
 

Je to Ami 
tak, 
H7 
třeba 
Emi 
je to 
A#dim 
k neví
Ami 
ře 
H7 
 

Že Emi 
z mnicha dělá 
D7 
kutna 
G 
krunýř rytí
G7 
ře '
C 
 


Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka
Kdo je nemá ať od lidí pranic nečeká
Dokavad jsme nahatý, od hlavy až po paty
Nikdo neví kdo je chudý a kdo je bohatý

F 
Podle kabá
C 
tu 
A7 
se 
Dmi 
svět 
G 
Gmi 
ří

Dmi 
Lháři ve fra
C 
ku 
A7 
kaž
D7 
dý vě
G7 
ří

Protože C 
je to 
Dmi7 
pravda odvě
G7 
ká, 
C7 
šaty 
F 
dělaj člově
Fmi 
ka

C 
Kdo v hadr
A7 
ech 
Dmi 
čeká na štěstí, 
C 
ten se 
G7 
nače
C 

Jó, ten se načeká
10

: Štěně

1. NC 
arodilo se štěně, lidí s
F 
e nebál
C 
o,

/: sF 
e svým stínem n
C 
a stěně t
F 
o štěně

cC 
elej d
G 
en si hrál
C 
o. :/

2. A když povyrostlo víc, protáhlo si nohy,
/: rozběhlo se do ulic, do vesnic
očuchávat rohy. :/
3. Čuchá tady, čuchá tam a ocáskem vrtí.
/: uviděl to jeho pán - grobián,
rozzlobil se k smrti. :/
4. Aby pes znal celou ves, to jsou ňáký mravy,
/: takový všetečný pes na řetěz,
to mu mravy spraví. :/
5. A tak na řetěze rost', až z něj vyrost' hafan,
/: jednou mu pán dával kost pro radost
a byl zle porafán. :/
6. Jak to, že ten pes kouše, sám sebe se tázal,
/: dřív neublížil mouše, proč kouše,
když jsem ho uvázal? :/
7. Seběhla se celá ves a pánovi praví:
/: celý svět to ví už dnes, že řetěz
mravy nenapraví. :/
11