novy_trh

19. 4. 2024

: Tereza (Osamělý město)


1. Ten C 
den, co vítr D 
listí z města G 
svál,  
můj C 
džíp se vracel, D 
jako by se Emi 
bál, 
že C 
asfaltový D 
moře odliv G 
má 
a C 
stáj že svýho D 
koně nepoE 
zná. 

R: Řekni, G 
kolik je na světě, kolik je takovejch D 
měst, 
řekni, Ami 
kdo by se vracel, všude je tisíce Emi 
cest, 
tenkrát, G 
když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě D 
máš, 
tenkrát Ami 
ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků Emi 
dáš 
napoD 
sled, napoG 
sled. 

2. Já z dálky viděl město v slunci stát 
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát, 
proč vítr mlátí spoustou okenic, 
proč jsou v ulici auta, jinak nic? 

R: Řekni… 

3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut 
zaznívá odněkud něžný tón flaut 
a v závěji starýho papíru 
válej' se černý klapky z klavíru. 

R: Řekni… 

4. Tak loudám se tím hrozným městem sám 
a vím, že Terezu už nepotkám, 
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí 
a vosamělý město mlčící. 

R: Řekni… 
1

: Brouk

G 
bída co ji radost střídá
že se zdá že C 
moh bys bejt
G 
dál modrý oči svý krvavý máš
to znáš když C 
něco si Gdáš
G 
díra tam kde byla víra
C 
to nech bejt na C 
to se neuG 
mírá
G 
křídla zas ti někdo stříhá
ale kdo věří svoje peří
Czas si narůst G 
dá
C 
připomínáš G 
brouka
co z nebe se kouká pod sebe
kde louka je C 
že by přisG 
tál
kolmo do kraje
C 
připomínáš G 
brouka
co z nebe se kouká pod sebe
kde louka je C 
že by přisG 
tál
kolmo do kraje
2

: Lásko


Ami 
Lásko tvý tělo chutC 
ná G 
jak červený víno kyseAmi 
lý
Vem k sobě spát vojáka a co když ho ráno vodstřelí
Ve hvězdách psáno
Byla bys smutná sama v posteli
Se pak těžko polyká …
3

: Aranka umí hula hop

1. Hmi 
Barevnej šátek do vlaG 
sů a F# 
jedem
Hmi 
na křídlech černejch PegaG 
sů se F# 
svezem
Hmi 
tohle je vůbec dobrej G 
kraj
kde ti všechno Hmi 
daj a nejjemější z A 
vín tu Hmi 
znaj

2. Ulicí proběh žlutej pes a volá
rej čarodějnic ještě dnes hej hola
na hlavu černej klobouk dej
v tom stavu nejsi zlej a oči kryje stín

R: D 
Aranka umí "hula G 
hop" D 
ty dy ty ty
až pánbůh tiše úpí G 
stop D 
ty dy ty ty
občas se ve tmě blejskne C 
nůž
i ty ho pilně Hmi 
bruš a srdce otvíA 
rej co s Hmi 
tím

3. Potáhnem na španělskou zem - kde leží?
tam všechno víno vypijem - jsme svěží
prej je tam vůbec dobrej kraj
kde ti všechno daj a ženský divoký

R: Aranka umí "hula hop" ty dy ty ty
až pánbůh tiše úpí stop ty dy ty ty
Aranka zpívá svoje blues ty dy ty ty
a nutí cizí koně v klus ty dy ty ty
občas se ve tmě blejskne nůž
i ty ho pilně bruš a dobře vybírej kam s ním, A 
hej kam s D 
ním
4

: Osmý den

1. G 
Z kraje týdne málo jsem C 
ti G 
vhodC 
 
G 
ve středu pak ztrácíš ke mně C 
kód
Ami 
sedmý den jsem s tebou i když D 
sám
osmý den G 
schází námC G C 
 

2. V pondělí máš důvod k mlčení
ve středu mě pláčem odměníš
v neděli už nevím že tě mám
osmý den schází nám

R: D 
Tužku nemít C 
nic mi nepovG 
íš
D 
řekni prosím C 
aspoň příslG 
oví
D 
osmý den je C 
nutný já to Ami 
vím
C 
sedm nocí Ami 
spíš jen G 
spíš vždyť víš

3. Někdo to rád horké jiný ne
mlčky naše láska zahyne
pak si řeknem v duchu každý sám
osmý den scházel nám

R: Tužku nemít …
5

: Otázky

1. KC 
olik mám ještě dní, nF 
ež přijde poslední,
jG 
ak dlouho budu ještě zpívat a hrC 
át,
kolik je na zemi cest, ktF 
erou mám dát se vést,
nG 
ebo už myslet mám na návrC 
at?
R: Posečkej, lásko mC7 
á, okamžiF 
k, vžD 
dyť svět je veliký otazG 
ník,
pC 
ořád se jenom ptáš F 
a odpovědi, G 
tý se nedočC 
káš.
*: JE 
á jen vím: v zimě strom nAmi 
ekvete,
v lAmi/G 
étě sníh nF 
epadá, v nE 
oci je tmAmi 
a,
rád tě mAmi/G 
ám, jen neptF 
ej se, prC 
oč - nevím sG 
ám.
2. Kde je tvůj dětský smích a proč je láska hřích,
kolik jen váží bolest člověčí,
proč je zlato drahý kov a proč je tolik prázdných slov,
proč chce každý být největší?
R: 
*: Já jen vím: řeky proud musi dál,
v žilách krev pěnivá, kdo ji tam dal,
rád tě mám, jen neptej se, proč - nevím sám.
3. Kolik je slunci let: milion nebo pět,
myslíš, že zítra ráno vyjde zas,
kolik je ulic, měst, proč umí kytky kvést,
proč nikdo neslyší můj hlas?
6

: Za svou pravdou stát

1. MášHmi 
 všechny trumfy A 
mládí a Hmi 
ruce čistý máš,
jen Emi 
na tobě teďHmi 
 záleží, F#7 
na jakou hruHmi 
 se dáš.

R: /: MuHmi 
síš za svou F#7 
pravdou stát, musíš za Hmi 
svou pravdou stát. :/

2. Už víš, kolik co stojí, už víš, co bys' rád měl,
už ocenil jsi kompromis a párkrát zapomněl.

R: /: /: Že máš za svou pravdou stát. :/ :/

3. Už nejsi žádný elév, co prvně do hry vpad',
už víš, jak s králem ustoupit a jak s ním dávat mat.

R: /: /: Takhle za svou pravdou stát. :/ :/

4. Teď přichází tvá chvíle, teď nahrává ti čas,
tvůj sok poslušně neuhnul - a ty mu zlámeš vaz!

R: /: /: Neměl za svou pravdou stát. :/ :/

5. Tvůj potomek ctí tátu, ty vštěpuješ mu rád
to heslo, které dobře znáš z dob, kdy jsi býval mlád.

6.=1. 

R: /: /: Musís za svou pravdou stát. :/ :/ 
7

: Babička Mary

1. Ami 
Štěchovická laguna když dřímá v zadumaném stínu Kordylér,
Dmi 
pirát zkrvaAmi 
venou šerpu ždímá, H7 
kapitán pucuje revolE 
ver.
Ami 
Pikovická rýžoviště zlata čeří se v příboji Sázavy,
Dmi 
ale za to Ami 
krčmářova chata kDmi 
řepčí rykem chE7 
lapské zábaAmi 
vy.
G7 
Když tu náhle, co se C 
děje, G7 
divný šelest houštím C 
spěje,
G7 
plch, skunk, C 
vše utíká F 
po stráni F#dim 
od MedníE 
ka.
Ami 
Krčmář zhasne, kovbojové ztichnou, pirát zděšen tvář si zakryje,
Dmi 
rudé squaw se chAmi 
vějí a pak vzdychnou: H7 
Blíží se k nám postrach prérE 
ie.G7 
 

R: C 
Mary, babička D7 
Mary, dva kolťáG7 
ky za pasem, nad hlavou C 
točí lasem.
Stoletá Mary, babička D7 
Mary, ta zkrotí G7 
křepce hřebce, ať chce, či nechC 
ce.E7 
 

2. Žádné zuby, z jelenice sukně, ale za to tvrdé bicepsy,
Mary má vždy slivovici v putně, Toma Mixe strčí do kapsy.
Klika cvakla, v krčmě dveře letí a babička vchází do dveří:
Pintu ginu, lumpové prokletí! bezzubou dásní zaláteří.
Vypiju to jen ve stoje, jdu do volebního boje,
zřím zas město drahý, jedu volit do Prahy.
Dopila a aby se neřeklo, putykáře změní v mrtvolu,
za zády má štěchovické peklo s šlajsnou svatojánských atolů.

R: Mary, babička Mary, pádluje bez námahy po proudu až do Prahy.
Stoletá Mary, babička Mary, jde do volebního boje za kovboje.

3. Ledva v Praze kotvu vyhodila, pro babičku nastal hrozný čas,
neboť hned každá strana tvrdila, že jí náleží babiččin hlas.
Malá stejně jako velká strana psala, že bude mít o hlas víc,
že ta druhá strana je nahraná, oni že maj hlas ze Štechovic.
Stoletý věk prý nevadí, na předáka je to mládí,
ze všech nejvíce, volala ji polnice.
Tak babičku, pro kterou vždy byla válka s lidojedy legrace,
tu babičku za pár dni zabila, volební agitace.

R: Mary, bojovná Mary, už nesedává v sedle, ve volbách byla vedle.
Stoletou Mary, babičku Mary, volbama zabitou vzal k sobě Manitou.
8

: Klobouk ve křoví

GC#dimG7G+ 
G 
Vítr F9 
vanG#7 
e poG 
uštíD+ 
 
G 
po písku F9 
žene kloG 
boukG7 
 
Cmi 
zahnal D#7 
ho dD7 
o hG 
ouštíEmi 
 
Cmi 
starý a D#7 
černD7 
ý klobG 
oukD7 
 
G 
Kdepak F9 
je G#7 
ta hG 
lava,D+ 
 
G 
která kloF9 
bouk nosiG 
laG7 
 
C 
Byla čerD7 
ná či G 
plavá?Emi 
 
Cmi 
Komu aD7 
si patřiG 
la?
Hmi 
Kdo to v poušti C 
zmizel?
Hmi 
Odkud šel a E7 
kam?
D 
Jakou to měl A7 
svízel,
D 
že byl v C7 
poušC#7 
ti sD7 
ám?D+ 
 
G 
Jen zaEb 
váté G 
stopyD+ 
 
G 
starý kloF9 
bouk ve křoE7 
ví
Ami 
nikdCmi 
o nicD#7 
 nepD7 
ochG 
opíEmi 
 
Cmi 
nikdo se Eb7 
nic nD7 
edovG 
í
jednodušší akordy:

GFmiCCFmiG 
G 
Vítr Cm 
vane G 
pouští
G 
po písku Cm 
žene G 
klobouk
Cmi 
zahnal Dmi 
ho do G 
houští
Cmi 
starý aDmi 
 černý kloG 
bouk
Kde pak je ta hlava
která klobouk nosila
bila černá či plavá
komu asi patřila
Kdo to v poušti zmizel
odkud šel a kam
jaký to měl svízel
že byl v poušti sám
GFmiC 
GFmiG 
Jen zaváté stopy
starý klobouk ve křoví
nikdo nic nepochopí
nikdo se nic nedoví.
9

: Šaty dělaj člověka

C 
Je D7 
to G7 
tak, C 
třeba D7 
je to k nevíG7 
ře
C 
Že C7 
z biskupa F 
putna G 
dělá G7 
uhlíC 
ře H7 
 
Je to Ami 
tak, H7 
třeba Emi 
je to A#dim 
k nevíAmi 
ře H7 
 
Že Emi 
z mnicha dělá D7 
kutna G 
krunýř rytíG7 
ře 'C 
 

Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka
Kdo je nemá ať od lidí pranic nečeká
Dokavad jsme nahatý, od hlavy až po paty
Nikdo neví kdo je chudý a kdo je bohatý

F 
Podle kabáC 
tu A7 
se Dmi 
svět G 
měGmi 
ří
Dmi 
Lháři ve fraC 
ku A7 
kažD7 
dý věG7 
ří
Protože C 
je to Dmi7 
pravda odvěG7 
ká, C7 
šaty F 
dělaj člověFmi 
ka
C 
Kdo v hadrA7 
ech Dmi 
čeká na štěstí, C 
ten se G7 
načeC 
ká
Jó, ten se načeká
10

: Štěně

1. NC 
arodilo se štěně, lidí sF 
e nebálC 
o,
/: sF 
e svým stínem nC 
a stěně tF 
o štěně
cC 
elej dG 
en si hrálC 
o. :/
2. A když povyrostlo víc, protáhlo si nohy,
/: rozběhlo se do ulic, do vesnic
očuchávat rohy. :/
3. Čuchá tady, čuchá tam a ocáskem vrtí.
/: uviděl to jeho pán - grobián,
rozzlobil se k smrti. :/
4. Aby pes znal celou ves, to jsou ňáký mravy,
/: takový všetečný pes na řetěz,
to mu mravy spraví. :/
5. A tak na řetěze rost', až z něj vyrost' hafan,
/: jednou mu pán dával kost pro radost
a byl zle porafán. :/
6. Jak to, že ten pes kouše, sám sebe se tázal,
/: dřív neublížil mouše, proč kouše,
když jsem ho uvázal? :/
7. Seběhla se celá ves a pánovi praví:
/: celý svět to ví už dnes, že řetěz
mravy nenapraví. :/
11