Raduv

21. 11. 2024

: Hříšná těla křídla motýlí

Intro: H Hsus2 H Hsus2 

1. H 
Jednou už tě málem měla F# 
a už zase by tě chtěla 
G#mi 
Hříšná těla, křídla motýE 
lí 
Krev stéká H 
po růži cos na zeď věšel 
F# 
Průvan sfouk a život nešel 
G#mi 
Potrhaná křídla motýE 
lí 
Vyhni se F# 
botám, který vůní šlapou 
G#mi 
Drtí řádky psané zapouG# 
hou jen skývu málem zlatou 
C#mi 
Prodají tě do výkladních E 
skříH 
ní výstavF# 
ních síG#mi 
ní 
A každej E 
zvlášť do kapsy H 
svý Jeepem si F# 
pádí 

2. Jednou už tě málem měla za duši tě podržela 
Hříšná těla, křídla motýlí 
Navrať se skálou, kterou's z cesty sešel 
Otoč kamenem, kde's vešel 
Napni slunci křídla motýlí 
Vyhni se botám, který vůní šlapou 
Sladké písně psané Zappou-hou jen skývu tak tak zlatou 
Prodají tě do výkladních skříní výstavních síní 
A každej zvlášť do kapsy svý Jeepem si pádí 

C# 
Až vyroste strom C# D#mi E 
až udeří do něj blesk a hrom 
H 
Hmmm, noc se F# 
válí 
C# 
Až vyroste strom C# D#mi E 
a udeří do něj blesk a hrom 
F# 
Narovná, rozdělí, podělí 
Poskládáš úterý ke kusům nedělí a půjdeš H 
dáál…F# G#mi E 
 

Vzpomeň si H 
na svět kdy pro kousek těla 
F# 
Zázraky jsi neviděla G#mi 
neměla jsi křídla motýE 
lí 
H 
V roklině pod skálou zjevení 
F# 
údolí rozšklebené napětím, otevřené spojením 
G#mi 
jeleni obtěžkáni vábením 
E 
vrhají se bezhlavě do hloubi H 
země
1

: Od Tatier k Dunaju

I. Od Tatier k Dunaju siroty spievajú 
že na nás nemajú aj keď sa hnevajú 
,,,,,,, 

1. Poďme sa rýchlo zaľúbiť, očistiť dušu z hrdze 
obrátiť mesto naruby a spraviť niečo drzé 
Môžme si znova potykať 
a z praku strielať štulne 
dievčat sa správne dotýkať, 
zmenia sa na prítulné. 

2. Cez Michalovce k Popradu, 
až po Dunajskú Stredu, 
najkrajšie sú vždy zozadu a ešte krajšie spredu 
Až nám raz bude najhoršie, 
v dialke už vlci vyjú, 
dievčatá z Hýb a južných Čiech 
nás do komôrky skryjú. 

®. Od Tatier k Dunaju,siroty spievajú 
že na nás nemajú aj keď sa hnevajú 
Až nás raz dostanú, tak povieme si: " Nech ! " 
Na tvári ľahký žiaľ, hlboký v srdci smiech. 

3. Poďme sa rýchlo zaľúbiť, očistiť dušu z hrdze 
obrátiť mesto naruby a spraviť niečo drzé 
Až nám raz bude najhoršie, 
v dialke už vlci vyjú, 
dievčatá z Hýb a južných Čiech 
nás do komôrky skryjú.

®. Od Tatier k Dunaju,siroty spievajú 
že na nás nemajú aj keď sa hnevajú 
Až nás raz dostanú, tak povieme si: " Nech ! " 
Na tvári ľahký žiaľ, hlboký v srdci smiech.

®. Od Tatier k Dunaju,siroty spievajú 
že na nás nemajú aj keď sa hnevajú 
Až nás raz dostanú, tak povieme si: " Nech ! " 
Na tvári ľahký žiaľ, hlboký v srdci smiech.
2

: Dáša jedla cukroví

A7 
Dáša jedla cukroD 
ví, zkazila A7 
si chrupD 
 
F#7 
měla úsměv medový,Hmi 
 teď jí chyE7 
bí zubA7 
 
D7 
budoucnost má nejistou,G 
 nemůže se vdH7 
á--átEmiA7 
 
D 
radila se s dH7 
entistou, zda můstek moE7 
h by dátA7D 
 
D7 
Dentista byl elegáG 
n, sklonil D7 
k Dáše trupG 
 
E7 
můstek byl já skvěleAmi 
 dán, zas má krE7 
ásný chrupAmi 
 
D7 
Pak jí řekl: milG 
áčku, já k váH7 
m láskou vzplá-álE7A7 
 
D 
vypnu jenom vrtačku H7 
a pak bych siE7 
 vás vzalA7D 
 
Dáša jedla cukroví, zkazila si chrup…
Jezte slečny cukroví, nešetřete chrup
denně bonbón větrový na váš přední zub
mezírka se přemostí, čeho se tu bát
s dentistou a s radostí pak můžete se vdát
3

: Hlásná Třebáň

A 
Hlásná Třebáň je C#mi 
krásná
a proto Hmi 
ke svý Máně E7 
do Třebáně
A 
často jezdit E7 
hledím.
A 
Hlásná Třebáň je C#mi 
krásná,
u Máni Hmi 
v Třebáni si E7 
prostě lebeA 
dím.
D7 
Dole u Berounky rA 
oste kapradí,
Hmi 
komáři že E7 
koušou A 
to nám nevadA7 
í.
D7 
Máňu u řeky když A 
večer objímám
H7 
tak bodání hmyzu vůbec nevníE7 
mám.
A 
Hlásná Třebáň je C#mi 
krásná
a proto Hmi 
ke svý Máně E7 
do Třebáně
A 
často jezdit E7 
hledím.
A 
Hlásná Třebáň je C#mi 
krásná,
u Máni Hmi 
v Třebáni si E7 
prostě lebeA 
dím.
4

: Když je v Praze hic

KdG 
yž je v Praze abnormální hic,
jeG 
zdím k vodě až do MěchenE7 
ic,
mAmi 
ěchěnická plD7 
ovárna má krG 
ásné okolE7 
í,
jA7 
eště krásnější než bazén v PrD7 
aze čtyři Podolí.
MG 
á milá tam se mnou chodívá,
chlG 
eba s máslem s sebou nosívE7 
á,
C 
a když se jí šCmi 
ipka zdaří, G 
úsměv na rtech mE7 
á,
chlAmi 
eba s máslem D7 
ukousnout mi dG 
á.
Když je v Praze abnormální mráz
do Měchenic táhne mě to zas,
do prázdného bazénu tam s milou chodíme
na betonu někde na dně do očí si hledíme.
Neplavou tam žádné rybičky,
dáváme si sladké hubičky,
má milá je v dobré míře, úsměv na rtech má,
chleba s máslem ukousnout mi dá.
5

: Blues o hotelích

1. NA 
a dvanáctém patře na hotelu Gomel,
nD7 
a dvanáctém patře na hotelu GomelA 
 
mlE 
ela celou noc, tak jsD7 
em jí řekl: holka, dA 
omelE 
.
2. A tam v šestém patře na hotelu Svět,
a tam v šestém patře na hotelu Svět
šlo to tam, a nešlo to zpět.
R: HA 
otely, hotely, hotely,
někdo umře v nemocnici, někdo v posteli,
hD7 
otely, hotely, hotely,
vA 
e mně se perou čerti s anděli,
hotelE 
y,D7 
 hotelA 
y.E 
 
3. A ve čtvrtém patře na hotelu Palace,
a ve čtvrtém patře na hotelu Palace
myslel jsem si, že mi nedáš, a tys' mě za ruku vzalas'.
4. A ve čtvrtém patře na hotelu Černý kůň
a ve čtvrtém patře na hotelu Černý kůň
řekla mi: chlapče, ty jsi ale pěkný kůň,
*: HA 
otely, hotely, hotely.
5. Ve třicátém patře na hotelu Voroněž,
ve dvacátém patře na hotelu Voroněž,
tam nespí žádné holky ani kluci, tam spí jenom moloděž.
R: .6.
A ve třetím patře na hotelu Slavia,
a ve třetím patře na hotelu Slavia
ona byla, ale taky já.
7. A tam ve výtahu na hotelu U Beneše,
a tam ve výtahu na hotelu U Beneše
když jsi plešatý, tak nikdo tě neučeše.
8. A tam u recepce na hotelu Jelen,
a tam u recepce na hotelu Jelen
ona byla modrá, a já byl zelen.
9. A tam v grandhotelu na hotelu Bory,
a tam v suterénu v grandhotelu Bory
popíjel jsem v čaji brom, vzpomínal na svoje love-story.
*: HA 
otely …
6

: Blues o velkých prdelích

1. Ami 
Jak se tak zmenšujou byty a pokoje,
no vážně, jak se tak zmenšujou byty a pokoje,
Dmi 
je stále těžší, je stále těžší
Ami 
dostat se do koupelny jen tak bez boje.
Vždycky ti E 
pochybí místa kus,
vždycky ti pDmi 
řekáží nějaké panely
a proto zAmi 
pívám blues
o malých E 
bytech a velkých prdelích.

2. Jak se tak zkracujou úřední hodiny,
no vážně, jak se tak zkracujou úřední hodiny,
je stále těžší, je stále těžší
dostat se do socdemo či jiné ciziny.
Vždycky ti pochybí nějaké plus,
vždycky jsou nějaké malé zádrhely
a proto zpívám blues
o malých kanclích a velkých prdelích.

3. Jak je tak stále více nomenklaturních míst,
no vážně, jak je tak stále více nomenklaturních míst,
je stále těžší, je stále těžší
mít diplom v kapse a být si jist, že budeš jíst.
Vždycky jsi na hlavu mírně šus,
vždycky ti řeknou:"Takových jsme viděli"
a proto zpívám blues
o malých mozcích a velkých prdelích.

4. Jak nám tak řídnou řady folkových zpěváků,
no vážně, jak nám tak řídnou řady folkových zpěváků,
je stále těžší, je stále těžší
nemít to na háku a nebýt v lapáku.
Ať žije folkový realizmus,
ať žijou ti, co se se mnou přátelí,
já vám zpívám blues
o malých bytech, o malých židlích, o malých mozcích
a velkých, hrozně velkých prdelích.
7

: Dialog u televizoru

1. Ami 
Jé, Váňo, koukni na ty Dmi 
bambuly,
E 
to budou asi komiAmi 
ci.
Jak mají zmalovaný Dmi 
papulyE 
 
a vypadaj' jak v opiAmi 
ci.
A hele, A7 
tenhle nosatec, není to Dmi 
švára nakonec,
že ten je E 
taky opilec, je známá Ami 
věc.
2. Ty, Zino, na šváru mi nešahej,
ať si je, jakej chce, je náš.
A to s tím nosem, to sem netahej,
koukni, jak sama vypadáš.
A vůbec, místo řečí spíš mi snad pro vodku doskočíš,
no, dobrá, já jdu sám, to víš, je to kříž.
3. Jé, Váňo, koukni, tenhle tanečník,
jaký má sako, a ten střih.
To u nás ve fabrice konfekční
by sotva někdo takhle spích'.
Ti tvoji známí, propána, no to je banda odraná
a nalejvaj' se svinstvama hned od rána.
4. No, nemám známý zrovna fešáky,
holt šetřej, víš ty, co to je?
A proto taky pijou dryáky,
hlavně, že, holka, za svoje.
To ty a tvejch pět přítelkyň jste napletly už na pět zim
a blbnete tím pletením a žvaněním.
5. Koukni, ta holka má ty triky v malíčku,
no číhni na tu legraci.
A hlavně koukej na tu blůzičku,
takovou, Váňo, taky chci.
Až teď budeš brát prémie, tak na tu blůzku dáš mi je,
tak co, snad tě to zabije, tak co ti je?
6. Kde vůbec bereš tolik drzosti
o prémiích mi vyprávět?
Kdopak mi psal do práce stížnosti,
já je čet'.
A pak, ta holka, to je kus, ty na sebe se kouknout zkus,
ty si kup radši hubertus, když nemáš vkus.
7. Koukni, ten chlápek v černým vohozu,
jak hádá osud z papírku.
To dělal u nás jeden z provozu
na podnikovým večírku.
To ty, když se tak podívám, přijdeš a lehneš na divan
a zase myslíš na ten krám, co z tebe mám?
8. Věčně se hádat, to jseš na koni,
anebo hrát si na city.
Člověk se za den tolik nahoní,
pak přijde domů, a tady ty.
Co potom, Zino, dělat mám, když za rohem je s vodkou krám,
tam kamarády potkávám, nepiju sám.
8

: Haleluja - Velká zpověď

HA 
alHmi 
e- lA 
ujD 
a, hA 
alHmi 
e- lE 
ujA 
a
R: AndA 
ělé nE 
a kůrF#mi 
u, hE 
alelujA 
a, v bělostném mE 
undůrF#mi 
u, hE 
alelujA 
a,
hrají nE 
a šF#mi 
almaje, hE 
alelujA 
a, že bránE 
ou dF#mi 
o ráje nE 
eprojdu jA 
á.
NebeskE 
á hF#mi 
onorace, hE 
alelujA 
a, má totiž svE 
oje F#mi 
informace, hE 
alelujA 
a.
Co chtějí, vE 
ědí F#mi 
o člověku, hE 
alelujA 
a, mají nE 
a to kF#mi 
artotéku E 
a v ní su jA 
á, hE 
aleluja
1. SvA 
atý Petr tE 
o tam vede nD 
a osobním E 
oddělenA 
í,ECD 
 
nA 
enechá se E 
opít medem D 
a nesnáší pE 
odplácenA 
í.ECD 
 
KA 
ouká shora E 
a co spatří, zD 
apíše hned dE 
o šanonA 
u,ECD 
 
kA 
aždému, co prE 
ávem patří, bD 
ez pardonu, bE 
ez pardonA 
u,E 
 
jD 
ó, E 
oni všechno vA 
ědíE 
, tD 
i, cE 
o nahoře sA 
edíE 
,
tD 
am v mE 
odrém blA 
ankytE 
u, D 
andE 
ělé v hábitA 
u, hE 
alelujA 
a.
R: 
2. Že jsem tužkou kreslil na omítku čárečky a kosočtverce,
za copánky tahal Jitku a ukazoval to Věrce,
nechtěl chodit do holiče, věřil cizí propagandě,
na ebonitové tyče mazal sádlo kvůli srandě,
oni to na mě vědí, ti, co nahoře sedí,
tam v modrém blankytu, andělé v hábitu, haleluja.
R: 
3. Že jsem v dějepise opisoval a v občance hrál piškvorky,
za jízdy vyskakoval, okusoval KOH-I-NOOR-ky,
a pak pod lavicí čet' Rychlé šípy, učitelce říkal: účo,
kouřil astry, kouřil lípy a popíjel k tomu čůčo.
Čet' knížky, co jsou na indexu a nedočet' F.L.Věka,
v prvním járu propad' sexu, z čehož se už nevysekal.
Pochválen byl od Rottrový, jak prý láska voní deštěm,
ale v páté řadě na Mertovi vykřikoval: Ještě, ještě !
Neustýlal, když se stlalo, čural, kde se čurat nemá
a, aby toho snad nebylo málo, spřáhnul se s folkáčema.
Křičel, že satanáš, to je táta, táta náš,
nečetl noviny, prý jsou tam jen koniny,
bydlel v Těšíně a učil se polštině,
měl syna Jakuba, to bude jeho záhuba.
Pil gin fizz, gin fizz, gin fizz, gin fizz,
ale taky rum, rum, rum, rum, rum, rum, rum, rum,
nevěřil vínu, vínu, vínu, vínu, vínu, vínu, vínu, vínu,
tahle píseň, to je další mínus, další mínus, další mínus, další mínus.
Předvčírem mi přišlo psaní poslané nebeskou počtou, hohoho,
jen ať se prý moc neoháním, že už mi to v nebi spočtou,hohoho,
no jen si klidně spočtěte, já se vás nelekám,
víte, co mi můžete a hádejte kam, haleluja.
R: + hD 
alelu-, hE 
alelu-, hA 
alelE 
ujA 
a.
9

: Kdyby

1. KdG 
ybych měl peněz, jak má pan Rotschild,
kD 
oupil bych ženě mC 
ixér a prG 
ačku.
Dvoukolák vzal bych, do masny skočil
D 
a nekoukal bych nC 
a nějakou kG 
ačku.
R: KdD 
yby, kdyby, kdC 
yby, kdyby, kdG 
yby,
mD 
lži, plži, hlavonožcG 
i, ryby,
kdD 
yby, kdyby, kdC 
yby, kdyby, kdG 
yby,
mD 
lži, plži, hlavonožcG 
i, rD 
ybG 
y.
2. Kdybych měl prsa, jak má paní Soňa,
s chlapy bych trsal tělo na tělo.
Večer co večer chlastal bych koňak
a k ránu ječel, jak je veselo.
R: .3.
Kdybych měl svaly, jak má pan Fredy,
to by se báli někteří muži.
Vzal bych to zprava, dle abecedy
a porozdával, co komu dlužím.
R: .4.
Kdybych měl oči, jak má pan Laco,
hned bych si vočíh', kerý jsou kerý.
Pozor bych dával, komu a za co
a nenadával bych na poměry.
R: .5.
Kdybych měl plíce jak pan Zátopek,
nežil bych více s tou, s kerou žiju.
Prachy bych zašil do kaliopek
a skončil v Aši, v Praze nebo v Riu.
R: 
10

: Kývací plyšový pes

1. PC 
odvozku chytá se rez, a střechy taky,
řDmi 
idič za vF 
olantem hnC 
ízdí,
kývací plyšový pes v barvě khaki
dDmi 
ívá se pF 
o směru jC 
ízdy.
ČAmi 
ervená, G 
oranžová, zC 
elená,
nF 
ěco se povolujG 
e, něco je zakázánC 
o
a ten pes, F 
aniž ví, co bG 
arva znamená,
hlavou pF 
okyvujeG 
: C 
ano, ano Dmi 
…G 
 
2. Namísto páteře píst, nahoru, dolů,
dvojice železných ráfků,
poradce pro věci jízd nemá autoškolu,
má ale hlavičku, hlávku.
Rozhodnutí je věcí náhledu,
něco se povoluje, něco je zakázáno,
řidič se neptá, řidič hledí kupředu
a pes pokyvuje: ano, ano …
3. Je každá křižovatka dilematem,
vpravo i vlevo se blejská,
pohledem do zrcátka porovnáte
svůj názor s názorem pejska.
Dopředu, dozadu, či zůstat stát,
něco se povoluje, něco je zakázáno
a ten pes, to je síla, ten ví všechno snad,
jak hlavou pokyvuje: ano, ano …
4. Bylo to včera a je to dnes, a bude zítra taky,
že v kalných vodách se loví,
plyšový kývací pes v barvě khaki
za zády mnohých si hoví.
Razítka, nerazítka, fascikly,
něco se povoluje, něco je zakázáno
a řidiči, i díky těm psům, si přivykli,
že se jim přikyvuje: ano, ano …
11

: Mávátka

1. Ami 
Už třicet tři roků chodím po světě
Dmi 
a ten svět fG 
urt a fC 
urt se stejně tE 
očí.
JAmi 
á budu klidně smát se, budu veselý,
jG 
enom mi vE 
ydloubněte Ami 
oči.E 
 

2. Neviděl bych vypasené páprdy,
tisíce let a stále titíž.
Když něco prohnilého v státě zasmrdí,
říkají: Ty snad něco cítíš?

*: ŘDmi 
íkají mG 
i dC 
obráci v RE 
udém právu:
NDmi 
ení tak zlG 
e, jC 
en, chlapče, zvE 
edni hlavu!

R: DAmi 
ejte mi do rukou mDmi 
ávátko a řAmi 
ekněte, jE 
ak volat "SlAmi 
áva!"E 
,
jAmi 
á už si najdu ten sprDmi 
ávný směr a budu mAmi 
ávat, mE 
ávat, mAmi 
ávat.
3. Můj soused odvedle je farář v kostele,
moc príma kluk, jenže často hledí k nebi.
Já jaksi nemám v nebi žádné přátele
a bůh, ten pro mě nikdy nebyl.

4. Čtu jenom básně těch, kteří už zemřeli
a ten svět furt a furt se stejně točí.
Já budu klidně smát se, budu veselý,
jenom mi vydloubněte oči.

*: Říkají mi dobráci u koryta:
Není tak zle, to jenom doba je složitá!

R: Dejte mi do ruky mávátko …

5. Okresní inspektor Vlček má vilu, dům a byt,
takové nic, a jak si krásně žije.
Já musel sedm roků bez koupelny žít,
proto ať žije anarchie.

6. Když tátu vyhodili, máma brečela,
že nedokázal převléct vlastní kabát,
a to mám někde na dně duše docela,
třeste se, trůny knížat a hrabat.

*: Říkají mi dobráci za koryty:
Není tak zle, ovšem musíte pochopiti … , já zpívám:

R: Dejte mi do ruky mávátko … + mE 
ávat, mAmi 
ávat, mE 
ávat, mAmi 
ávatE 
!Ami 
 
12

: Pijte vodu

R: /: PC 
ijte vodu, pijte pitnou vodu, pijte vodu a nG 
epijte rC 
um ! :/
1. JC 
eden smutný ajznboňák
pil na pátém nástupišti G 
Air-koňC 
ak.
HC 
uba se mu slepila
a diesellokomotiva ho zG 
abilC 
a.
R: .2.
V rodině u Becherů
pijou becherovku přímo ze džberů.
Proto všichni Becheři
mají trable s játrama a páteří.
R: .3.
Pil som vodku značky Gorbačov
a potom povedal som všeličo a voľačo.
Vyfásol som za to tri roky,
teraz pijem chlórované patoky.
R: .4.
My stežny chlopci z Warszawy,
chodime podrugim za robotou do Ostravy.
Štery litry vodky i mnužstvo piv,
bardzo fajny kolektiv.
R: .5.
Jedna paní v Americe
ztrapnila se převelice.
Vypila na ex rum,
poblila jim Bílý dům.
R: 
13

: Přítel

1. Jestlipak vzpA 
omínáš si ještě na ten čE 
as,
táhlo nám nD 
a dvacet a slunko bylo v nE 
ás,
vrHmi 
abci nám jedli z ruky, žD 
ivot šel bez záruky,
A 
ale taky bez příkrE/G# 
as.
2. Možná, že hloupý, ale krásný byl náš svět,
zdál se nám opojný jak dvacka cigaret
a všechna tajná přání plnila se na počkání
anebo rovnou hned.
R: KHmi 
am jsme se poděli, kD 
am jsme se to poděli,
kdA 
e je ti kE 
onec, můj jF#mi 
ediný příteli,
zmHmi 
izels' mi, nevím kE 
am,
sF#mi7 
ám, sám, sD 
ám, jsem tady sA 
ám.E/G# 
 D/F# 
 A 
 E 
 
3. Jestlipak vzpomínáš si ještě na tu noc,
jich bylo pět a tys' mi přišel na pomoc,
jó, tehdy, nebýt tebe, tak z mých dvanácti žeber
nezůstalo příliš moc.
4. Dneska už nevím, jestli přiběh' by jsi zas,
jak tě tak slyším, máš už trochu vyšší hlas
a vlasy, vlasy kratší, jó, bývali jsme mladší,
no a co, vem to ďas.
R: Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli,
kde je ti konec, můj nejlepší příteli,
zmizels' mi, nevím kam,
sám, sám, sám, peru se teď sám.
5. Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten rok,
každá naše píseň měla nejmíň třicet slok
a my dva jako jeden ze starých reprobeden
přes moře jak přes potok.
6. Tvůj děda říkal: ono se to uklidní,
měl pravdu, přišla potom spousta malých dní
a byla velká voda, vzala nám, co jí kdo dal,
a tobě i to poslední.
R: Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli,
kde je ti konec, můj bývalý příteli,
zmizels' mi, nevím kam,
sám, sám, sám, zpívám tu teď sám.
7. Jestlipak vzpomínáš si na to, jakýs' byl,
jenom mi netvrď, že tě život naučil,
člověk, to není páčka, kterou si, kdo chce, mačká,
to už jsem dávno pochopil.
8. A taky vím, že srdce rukou nechytím,
jak jsem se změnil já, tak změnil ses i ty,
a přesto líto je mi, že už nám nad písněmi
společný slunko nesvítí.
R: Kam jsme se poděli, kam jsme se to poděli,
kde je ti konec, můj jediný příteli,
zmizels' mi, nevím kam,
sám, sám, sám, jsem tady sám.
14

: Šnečí blues

1. JG 
ednou jC7 
eden šnG 
ekD/F# 
 
G 
šílenC 
ě se lG 
ek',D7 
 
nG 
ikdo už dnes nG7 
eví,
z čC 
eho se tak zjCmi 
evil,
že se dG 
al hned nC7 
a D7 
útěG 
k.D7 
 

2. Přes les a mýtinu
rychlostí půl metru za hodinu,
z ulity pára,
ohnivá čára,
měl cihlu na plynu.

3. Ale v jedné zatáčce,
tam v mechu u svlačce,
udłlal šnek chybu,
nevyhnul se hřibu,
nevyhnul se bouračce.

4. Hned seběhl se celý les
a dali šneka pod pařez,
tam v tom lesním stínu,
jestli nezahynul,
tak leží ještě dnes.

5. A kdyby použil vůz
anebo autobus,
/: nebylo by nutné
zpívat tohle smutné,
smutné šneçí blues. :/
15

: V moři je místa dost

R: V mC 
oři je místa dost, v mDmi 
oři je místa dG7 
ost,
v mC 
oři je místa, mAmi7 
ísta, ach, místa, v mDmi7 
oři je mG7 
ísta dC 
ost.
1. PC 
odmořský koník kluše s nákladem mořské pěny,
cF 
esta je velmi mokrá, kG7 
oník je popletený,
zC 
a první vlnou vlevo okolo mořských patníků,
zF 
a rohem v Golfském proudu G7 
už vidí Afriku.
R: .2.
Medúzy průhledné jak výkladní skříň,
čím blíž jsou k hladině, tím vidět jsou míň,
na vlnách houpají se a když je nikdo nevidí,
šťouchají do lehátek, strkají do lidí.
R: .3.
V chaluhách pod hladinou perou se chobotnice,
na každém chapadle boxerská rukavice,
perou se, melou se, padají, vstávají
a všechny ryby kolem ploutvemi pleskají.
R: .4.
Rejnoci placatí jak kuchyňské utěrky
šestého každý měsíc dobijou baterky,
na mořských křižovatkách blikají světlama,
aby se nesrazily ryby s rybama.
R: 
16

: Být stále mlád

{65bpm
}

1. G 
Čas dál si běD 
ží svůj maraEmi 
tón
někdy se C 
cítím starší než-li D 
on
kolik Ami 
už let se jenom věčně C 
ptám
a stále vím tak Em 
málo D 
 

2. A jindy se cítím jako omládlý
jako ten kluk před školním zábradlím
co tehdy snil o prvním líbání
a o svých prvních džínách

3. Ten kluk toužil výš a měl velký cíl
zpíval i žil plně a ze všech sil
snad mi z něj kousek ještě ve mně zbyl
ten hezký čas se mi D 
vrátí
R: G 
Být stále D 
mlád to bych si Emi 
přál být stáleC 
 mlád
D 
vzepřít se jednou provždy Ami 
kalendáři, C 
jen mládí, D 
nikdy stáří
G 
být stále D 
mlád zkouším to Emi 
dál být stále C 
mlád
D 
i přes ty známky času Ami 
ve své tváři, C 
být D 
stále G 
mlád

4. Jak život šel prošel jsem spoustu cest
už umím zodpovědět kdejaký test
a vím že život není jen černá a bílá
žije v mnoha barvách

5. Co ale jen já jich ještě nevychutnal
co všechno si slíbil a nevykonal
co mám ještě snů a proto ženu se dál
za nesplněnou touhou

R: Být stále mlád to bych si přál být stále mlád… (2×)
17

: Anděl

1. Z C 
rozmláceAmi 
nýho kostela v C 
krabici s G7 
kusem mýdla
C 
přinesl Ami 
jsem si anděla, C 
polámaG7 
li mu křídC 
la,
díval se Ami 
na mě oddaně, C 
já měl jsem G7 
trochu trému,
C 
tak vtiskl Ami 
jsem mu do dlaně C 
lahvičku G7 
od parféC 
mu.

R: C 
A proto, pAmi 
rosím, věř mi, C 
chtěl jsem ho G7 
žádat,
C 
aby mi Ami 
mezi dveřmi C 
pomohl G7 
hádat,
C 
co mě čeká Ami G7 
 a nemiC 
ne, co mě čekáAmi G7 
 a nemiC 
ne.

2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
18

: Bratříčku zavírej vrátka

1. Ami 
Bratříčku,nevzlykej, to nejsou C 
bubáci,
G 
vždyť už jsi velikej, to jsou jen E7 
vojáci,
F 
přijeli v hranatých železných maringoE 
tkách.

2. Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.

R: Ami 
PršíEmi 
 a  Ami 
venku Emi 
se  Ami 
setměEmi 
lo,Ami Emi 
 
Ami 
tato Emi 
noc Ami 
nebuEmi 
de Ami 
krátká,Emi Ami Emi 
 
Ami 
beránEmi 
ka  F 
vlku se Ami 
zachtělo,
F 
bratříčAmi 
ku, zavřel jsi E 
vrátka?

3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.

4. Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.

R: Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
F 
bratříAmi 
čku, F 
zavírej Ami 
vrátka! F Ami 
   F 
Zavírej Ami 
vrátka!
19

: Důchodce

1. KAmi 
alhoty rC 
oztřepené nAmi 
a vnitřní strC 
aně,
zAmi 
ápěstí rC 
oztřesené Ami 
a seschlé dlC 
aně,
kterými žmE7 
oulá kůrku chlAmi 
eba sebranou z pE7 
ultu v závodcAmi 
e,
tak tedy řE7 
íkejme mu třAmi 
eba dE 
ůchodce.
2. Rukávy u zimníku odřením lesklé,
čekává u rychlíků na zbytky ve skle,
stydlivě sbírá nedopalky ztracené v místech pro chodce
a pak je střádá do obálky, důchodce.
*: V nF 
eděli vysedává nAmi 
a lavičce v sadech
a starou špG7 
acírkou si podepírá Ami 
ustaranou hlavu,
slF 
uníčko vyhledává, nG 
aříká si na dech
a vůbec nE 
ikdo už mu neupírá právo na únavu.
3. Na krku staré káro a úzkost v hlase,
když žebrá o cigáro, zlomí se v pase,
namísto díků sklopí zraky a není třeba žalobce,
když vG 
idím tF 
yhle lG 
idský vrAmi 
aky, třesu se strG 
achem přAmi 
ed přízraky,
že jednou zF 
e mne bude tE 
aky dAmi 
ůchodce …
20

: Jeřabiny


|---7-7-7-7-7-5-7-8--7-5-3-5---|--5-5-5-5-5-3-5-7-8--5-7-|
|---8-8-8-8-8-7-8-10-8-7-5-7---|--7-7-7-7-7-5-7-8-10-7-8-|
|------------------------------|-------------------------|
|------------------------------|-------------------------|
|------------------------------|-------------------------|
|-0----------------------------|-0-----------------------|

|-10-10-10-10-8---8--7-7-8--8--7--|-7-5-7-8--7--7-5-3-8--7-5--|
|-12-12-12-12-10--10-8-8-10-10-8--|-8-7-8-10-8--8-7-5-10-8-7--|
|---------------------------------|---------------------------|
|---------------------------------|---------------------------|
|---------------------------------|---------------------------|
|---------------------------------|---------------------------|

|--3-2-3-5-3-2-3-7-3-2-0---|
|--5-3-5-7-5-3-5-5-5-3-----|
|--------------------------|
|--------------------------|
|--------------------------|
|-0--------------------0---|

1. Pod tmavočervenými jeřabinami
zahynul motýl mezi karabinami,
zástupce pro týl šlápl na běláska,
zahynul motýl jako naše láska,
zahynul motýl jako naše láska.

2. Na břehu řeky roste tráva ostřice,
prý přišli včas, však vtrhli jako vichřice,
nad tichou zemí vrčí netopýři
a národ němý tlučou oficíři,
a národ němý tlučou oficíři.

3. Na nebi měsíc jako koláč s tvarohem,
koupím si láhev rumu v krčmě za rohem,
budeš se líbat v noci s cizím pánem,
já budu zpívat zpitý s kapitánem,
já budu zpívat zpitý s kapitánem.
21

: Král a klaun

Intro: G C G C G C 

1. KrD 
ál dC 
o boje G 
táhC 
', G 
do veC 
liké dáG 
lky,CG 
 
a s nC 
ím do té vG 
álky jD7 
el na mezku klG 
aun,
nD 
ež hlC 
edí si sG 
táhC 
', G 
tak z výC 
razu tváG 
řeCG 
 
bC 
ys nepoznal lhG 
áře, cD7 
o zakrývá strG 
ach.
TD7 
iše šeptal při té hrůze: "G 
Inter arma silent musae,"
mA 
ísto zvonku cinkal brněnD7 
ím,C#7D7 
 
král dC 
o boje G 
táhC 
', G 
do veC 
liké dáG 
lky,CG 
 
C 
a s ním do té vG 
álky jD7 
el na mezku klG 
aunH 
.CGA7 
 

2. Král do boje táh', a sotva se vzdálil,
tak vesnice pálil a dobýval měst,
klaun v očích měl hněv, když sledoval žháře,
jak smývali v páře prach z rukou a krev.
Tiše šeptal při té hrůze:"Inter arma silent musae,"
místo loutny držel v ruce meč,
král do boje táh', a sotva se vzdálil,
tak vesnice pálil a dobýval měst.

3. Král do boje táh', s tou vraždící lůzou
klaun třásl se hrůzou a odvetu kul,
když v noci byl klid, tak oklamal stráže
a, nemaje páže, sám burcoval lid.
Všude křičel do té hrůzy, ve válce že mlčí Múzy,
muži by však mlčet neměli,
král do boje táh', s tou vraždící lůzou
klaun třásl se hrůzou a odvetu kul.

4. Král do boje táh', a v červáncích vlídných
zřel, na čele bídných jak vstříc jde mu klaun,
když západ pak vzplál, tok potoků temněl,
klaun tušení neměl jak zahynul král:
kdekdo křičel při té hrůze: "Inter arma silent musae,"
krále z toho strachu trefil šlak,
klaun tiše se smál a zem žila dále
a neměla krále, klaun na loutnu hrál,
klD7 
aun na loutnu hrG 
ál, klD7 
aun na loutnu hrG 
ál …
22

: Morituri te salutant

Intro: 
E:|-7-5-7-5--5-3-5--5-3-3-3-2-3-2---0--|
B:|-------------------------------3----|
G:|------------------------------------|

1. Cesta je prEmi 
ach a štD 
ěrk a Ami 
udusaná hlEmi 
ína
a šedé šmAmi 
ouhy krD 
eslí do vlasG 
ů
[: a z hvězdných drAmi 
ah má špD 
erk, co kG 
amením se spH7 
íná,
Emi 
a pírka tD 
ouhy z křídel PegasEmi 
ů. :]D Emi D 
 

2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R: Seržante, pD 
ísek je bílý jak paže Daniely,
pEmi 
očkejte chvíli! Mé oči uviděly
tD 
u strašně dávnou vteřinu zapomnění,
sEmi 
eržante! Mávnou, D 
a budem zasvěceni!
MEmi 
orituri te salutant, morituri te salutD 
antEmi 
!D Emi H7 
 

3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]

R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely…

Outro: 
E:|-2-3-5-3-2-0--|
B:|-----------0--|
G:|-----------0--|
D:|-----------2--|
A:|-----------2--|
E:|--------------|        
23

: Nevidomá dívka

Intro: D Emi D Emi 

1. D 
V záhradě Emi 
za cihlovou D 
zídkouEmi 
 
D 
popsanou v Emi 
slavných D 
výročíchEmi 
 
D 
Sedáva na Emi 
podzim F# 
na trávě před Hmi 
besídkou
G 
Děvčátko s A 
páskou na F# 
očích

2. Pohádku o mluvícím ptáku
Nechá si přečíst z notesu
Pak pošle polibek po chmýří na bodláku
Na vymyšlenou adresu

R: Prosím Vás Hmi 
nechte ji, ach Emi 
nechte ji,
Hmi 
tu nevidomou A7 
dívku
Emi 
prosím Vás A 
nechte ji si F# 
hrát,
Emi 
vždyť možná hraje si, Hmi 
na slunce s nebesy,
G 
jež nikdy neuvidí A 
ač ji bude F# 
hřát.D Emi F# F# 
 

3. Pohádku o mluvícím ptáku,
o třech zlatých jabloních,
a taky o lásce již v černých květech máku,
přivezou jezdci na koních.
4. Pohádku o kouzelném slůvku
jež vzbudí všechny zakleté,
pohádku o duze jež spává na ostrůvku,
na kterém poklad najdete.

R: 

5. V záhradě za cihlovou zídkou
popsanou v slavných výročích
Sedáva na podzim na trávě před besídkou
Děvčátko s páskou na očích

6. Rukama dotýká se květů,
a neruší ji motýli,
jen trochu hraje si s řetízkem amuletu,
jen na chvíli, jen na chvíli.

R: 
24

: Pieta

Intro: Emi Edim Emi H7 

1. Emi 
V rohu Edim 
náměstí, Emi 
kousek D7 
od nádraží,
Emi 
pod černým D7 
baldachýnem G 
koA 
mínem H 
vytvořeným,
Emi 
němá Edim 
bolestí Emi 
stála D7 
nad drenáží
Emi 
Madona s D7 
mrtvým synem Emi 
umučeným.

2. Stála zmatená nenadálým hlukem,
na ruce déšť jí padal jak slzy velekněze,
trochu zděšená podnapilým plukem,
Emi 
co vůbec D7 
nevyG 
paA 
dal H7 
na vítěze.

R: Emi 
Stojíce D7 
u Piety Emi 
kouřili D7 
cigarety
Emi 
a šnapsem D7 
žízeň hnali G 
kiloA 
metr H 
klusem,
Emi 
kuplety z D7 
kabaretu Emi 
zpívali D7 
pro Pietu,
Emi 
a když je D7 
dozpívali, G 
otřásA 
li se H 
hnusem.
3. Měli monstrance cestou nakradené
a snímky pro rodiny, jež léta neviděli,
místní sebrance, válkou nakažené,
tu trochu zeleniny záviděli.

4. Holky z ulice trochu pomuchlali
a pak jim zaplatili držadlem bajonetu,
sklady munice pečlivě zavírali,
a pak se posadili pod Pietu.

R: Sedíce pod Pietou cpali se omeletou,
hlasitě nadávali na pitomou nudu,
čmárali po Pietě pozdravy Mariettě,
kterou si půjčovali, neznajíce studu.

5. Jednu neděli polní zabalili,
poslední pohlednici příbuzným odeslali,
potom odjeli, aniž zaplatili,
na cestě železnicí usínali.

6. Nikdo neplakal, nikdo nelitoval,
nikoho nebolelo, že jeli bez loučení,
někdo přitakal, jiný poděkoval,
nikomu nescházelo poroučení.

R: A jenom pod Pietou holčičku pětiletou
písmena zaujala načmáraná křídou,
Emi 
číst se však D7 
neučila, Emi 
tak nápis D7 
pohladila,
Emi 
písmena rozmazala, zbytek umyl déšť,
zbytek umyl déšť, zbytek umyl déšť Enu6 Emi9/6 
 
25

: Píseň Neznámého vojína

Rec: Zpráva z tisku:
"Obě delegace položily pak věnce na hrob Neznámého vojína."
A co na to Neznámý vojín?

1. V Ami 
čele klaka, pak ctnostné rodiny a náruč chryzanE7 
tém,
černá saka a žena hrdiny pod paží s amanAmi 
tem,E7 
 
Ami 
kytky v dlaních a pásky smuteční civí tu před braE7 
nou,
ulpěl na nich pach síně taneční s bolestí sehraAmi 
nou.
Co tady F 
čumíte? Vlezte mi G 
někam!
Copak si Ami 
myslíte, že na to G 
čekám?
Co tady Ami 
civíte? Táhněte G7 
domů!
Ami 
Pomníky stavíte, F 
prosím vás, E7 
komu?Ami E 
 

2. Jednou za čas se páni ustrnou a přijdou poklečet,
je to trapas, když s pózou mistrnou zkoušejí zabrečet,
pak se zvednou a hraje muzika písničku mizernou,
ještě jednou se trapně polyká nad hrobem s lucernou.
Co tady civíte? Zkoušíte vzdechnout,
copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?
Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?
Kašlu vám na fangle! Já jsem chtěl kněze!

3. Nejlíp je mi, když kočky na hrobě v noci se mrouskají,
ježto s těmi, co střílej' po sobě vůbec nic nemají,
mňoukaj' tence a nikdy neprosí, neslouží hrdinům,
žádné věnce pak na hrob nenosí Neznámým vojínům.
Kolik vám platějí za tenhle nápad?
Táhněte raději s děvkama chrápat!
Co mi to řAmi 
íkáte? Že šel bych zG 
as? RG7 
ád?
Ami 
Odpověď čekáte? NF 
asrat, jo, nE 
asrat!Ami Ami6 
 
26

: Salome

1. Ami 
Něžná i proradná, C 
krutá i bezradná,
G 
plamen i červánek, ďábel i beránek,
E 
cukr i sůl,
Ami 
u vůně hřebíčku, C 
u rytmu střevíčků
G 
císař dnes myslí byl, za tanec přislíbil E 
království půl.

R: Ami 
SaloE 
me, Ami 
noc už je na sklonku,
C 
Salome, podobnas' úponku,
G 
podobna kytaře pro svého vladaře,
E 
Salome, tančíš.

R: Salome, sťali už Křtitele,
Salome, usměj se vesele,
točíš se ve víru, ústa jak upíru
krví ti planou, Salome, la la laAmi C F E Ami C E 
…

2. Noci už ubývá, císař se usmívá,
pokojně mohu žít, všeho lze použít
pro dobrý stát,
možná ho napadlo prastaré říkadlo:
dějiny když tvoří se, pro hlavy na míse
nemá se štkát.
R: Salome, netanči, nechceš-li,
Salome, hosté už odešli,
jenom roj komárů dopíjí z pohárů
krůpěje vína.

R: Salome, trochu jsi pobledla,
Salome, v koutku jsi usedla,
víčka máš šedivá, nikdo se nedívá,
Salome! Pláčeš …? Ami 
La la E 
laAmi C G E Ami 
…
27

: Veličenstvo Kat

1. V Dmi 
ponurém osvětlení C 
gotického Dmi 
sálu
F 
kupčíci vyděšení Gmi 
hledí do miA 
sálůDmi 
 
a houfec Bb 
mordýřů si C 
žádá požehDmi 
náC 
ní,
Gmi 
vždyť první z Dmi 
rytířů je A7 
Veličenstvo Dmi 
Kat.
Gmi 
vždyť první z Dmi 
rytířů je A7 
Veličenstvo Dmi 
Kat.

2. Kněz-ďábel, co mši slouží, z oprátky má štolu,
pod fialovou komží láhev vitriolu,
pach síry z hmoždířů se valí k rudé kápi
[: prvního z rytířů, hle: Veličenstvo Kat. :]

R: NF 
a korouhvi stC 
átu jBb 
e emblém s gC 
ilotinou,
z F 
ostnatýho drC 
átu pBb 
áchne to shnC7 
ilotinou,
v krGmi 
aji hnízdí hejno krkavDmi 
čí, Gmi 
lidu vládne mistr popravčA7 
í.

3. Král klečí před Satanem na žezlo se těší
a lůza pod platanem radu moudrých věší
a zástup kacířů se raduje a jásá,
[: vždyť prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

4. Na rohu ulice vrah o morálce káže,
před vraty věznice se procházejí stráže,
z vojenských pancířů vstříc černý nápis hlásá,
[: že prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

R: Nad palácem vlády ční prapor s gilotinou,
děti mají rády kornouty se zmrzlinou,
soudcové se na ně zlobili, zmrzlináře dětem zabili.

5. Byl hrozný tento stát, když musel jsi se dívat,
jak zakázali psát a zakázali zpívat,
a bylo jim to málo, poručili dětem
[: modlit se jak si přálo Veličenstvo Kat. :]

6. S úšklebkem Ďábel viděl pro každého podíl,
syn otce nenáviděl, bratr bratru škodil,
jen motýl smrtihlav se nad tou zemí vznáší,
[: kde v kruhu tupých hlav dlí Veličenstvo Kat. :]
28

: Znamení doby

1. D 
Před okny A 
sloup - D 
znameníA 
 moru,
F#mi 
předpověď A 
provazů a divných E 
mravů,
klesáme A 
hloA7 
ub se strachem D 
tvorů
F#mi(E) 
před ranou do vazu, C#mi 
před zlobou dF#mi 
avu.E(C#mi) D(F#mi) 
 

2. Na stěně mříž - znamení doby,
děsím se obrázků, děsím se šachu,
zbyl jenom kříž, zůstaly skoby
a myšlenka na lásku v zajetí strachu.

*: ZáE 
stupy lidí jdou pozpátku vpřed tF#mi 
ak, jako raci,
zbE 
abělost - hostii každý si pozvedá, pF#mi 
álí ho dlaň,
mnE 
ozí se stydí, že stavěli svět, nF#mi 
ěkterý zvrací,
dE 
ávaje bestii zF#mi 
e svého oběda pC# 
ovinnou daňF#mi A D A E D A E D 
.

3. K výkazu ztrát připište sebe,
že jste jen couvali mlčky a kvapně,
zato když brát chtěli vám nebe,
že jste jim kývali, Bože, tak trapně!

4. Přes čelo stín - znamení studu,
znamení malého lidského strachu,
na pití blín, k zábavě nudu,
k důvěře podlého a nasypat hrachu!
29

: Akordy

1. NE 
ejkrásnější akord bude Amaj7 
A-maj,
E 
prstíky se při něm nepolC 
ámaj.
A 
Pomohl mi H7 
k pěkné holce  G#mi 
s absolutním slC#mi 
uchem,
A 
každý večer C 
naplníme bE 
alón horkým vzdAmaj7 
uchem.
2. V stratosféře hrajeme si A-maj,
i když se nám naši známí chlámaj.
Potom, když jsme samým štěstím opilí až namol,
stačí místo A-maj jenom zahrát třeba A-moll.
3. A-moll všechny city rázem schladí,
dopadneme na zem na pozadí.
Sedneme si do trávy a budem koukat vzhůru,
dokud nás čas nenaladí aspoň do A-duru.
R: A 
Od A-dur je jenom kousek Amaj7 
k A-maj,
F#mi 
proto všem těm, co se v lásce sklamaj:
A 
vyždímejte H7 
kapesníky G#mi 
a nebuďte smC#mi 
utní,
A 
každá holka C 
pro někoho mE 
á sluch absolAmaj7 
utní.
4. V každém akord zní, aniž to tuší,
zkusme tedy nebýt k sobě hluší.
Celej svět je jeden velkej koncert lidských duší,
jenže jako A-maj nic tak srdce nerozbuší.

.
E 
Pro ty, co to A-maj v lásce nAmaj 
emaj,
E 
moh bych zkusit zahrát třeba Cmaj 
C-maj.
30

: Na konečné tramvaje

1. TF 
oulám se na konečný trFdim 
amvaje,
kdCmi6 
e jsi mě před půlrokem nBbmaj7 
echala.
ŘC#7 
íká se: kdC7 
o uteče, vDmi 
yhraje,
G7 
a ty jsi navíc ještě nC#7(A7) 
ěkam nutně spC7(A7) 
ěchala.
2. Nicméně doufám, že tu vystoupíš,
věřím, že tento zázrak stane se,
jen co se nalíčíš a nakoupíš,
jedna z těch tramvají tě ještě dneska donese.
R: MDmi 
ůra světlem zmBb 
ámená
blA7 
oudí slepým jDmi 
ízdním řD#dim 
ádem,
nEdim 
oční nebe vDmi 
olným pGmi 
ádem
rF 
ozmačkalo dA7 
en.
BDmi 
ezbranná a bBb 
ezcenná
a zmA7 
oklá myš je tDmi 
ato chvD#dim 
íle,
cEdim 
o mi vlezla dDmi 
o košGmi 
ile
F 
a nemůže vA7 
en.
3. A tak tu s automatem na lístky
hledíme mlčky na ty koleje.
Možná má také svoje bolístky,
anebo kdoví, jestli se mi v duchu nesměje.
4. A vítr honí lístky po zemi,
tisíce procvakanejch mrzáčků,
a tlustej tramvaják si dlaněmi
zahřívá mlíko, který hltá přímo ze sáčku.
R: 
31

: Sedí topič u piána

1. Sedí tC 
opič u piána,
preludEmi 
uje potají
a pod pG 
rsty toho pána
bílé klC 
apky čD9/F# 
ernajíG 
.
2. Za ta lC 
éta u divadla,
která strEmi 
ávil v kotelně,
hraje svG 
oje "Pec nám spadla"
stále vC 
íce fF7 
ortelnC 
ě.
R: ZC9 
atímco se hudebníci
vF 
ybavují u kávy,
tD7 
opič si nad klávesnicí
vG 
yhrnuje rG# 
ukávG 
y.
3. =1.
4. Slaví, celý rozesmátý,
konec topné sezóny
a kysličník uhelnatý
rozložil se na tóny.
32

: Vlasy

Fadd9 Gmi9 Ami7 G#mi9 Gmi9 
V prFmaj7 
alese tvých vlG#7 
asů zGmi7 
abloudila rC9 
ukaCmi75- 
 
nAmi7 
esmělýho klD9 
ukaC#9 
, neGmi7 
ví, kudy kC9 
am,C+ 
 
teda: vFmaj7 
ybrala si trG#7 
asu, ta cGmi7 
esta nemá kC9 
onceCmi75- 
,
s pláčem svAmi7 
ěřuje se spD9 
oncC#9 
e, tAmi9 
i da taG#mi9 
 …Gmi9 
 C94sus 
 
/: VBbmaj7 
ycházku máš dHmi75- 
o deseti, rFmaj7 
uka nikde D9 
a čas lC#9 
etí,
mGmi7 
ěsíc kouká nC9 
a to drama zcFmaj7 
ela bezostyšněF9 
,
nBbmaj7 
ahodilí kHmi75- 
olemjdoucí mFmaj7 
ají úsměv všD9 
evědC#9 
oucí,
hvGmi7 
ězdy spadly do rybníka, mC#7 
y dva zase z vC7 
išněC+ 
. :/
V prFmaj7 
alese tvých vlG#7 
asů zGmi7 
abloudila rC9 
ukaCmi75- 
 
nAmi7 
esmělýho klD9 
ukaC#9 
, neGmi7 
ví, kudy kam,
nF#mi7 
eví, kudy kam, nGmi7 
eví, kudy kam …
33

: Zavřu se do sebe

Zavřu se dBb7 
o sebe na osm knD#9 
oflíků,
vezmu si s sBb7 
ebou jen kapesník čBb7 
istej.
Jak hlemýžď v D#9 
ulitě, jak párek v rEdim 
ohlíku
budu si kF7 
onečně sF#7 
ám sebou jF7 
istej.

Nájem jsem zaplatil půl roku dopředu,
ledničku rozmrazil, zavolal milé,
že vylezu v únoru, pátýho ve středu,
ať koupí noviny, pivo a filé.

Budu si lD#9 
ebedit před světem Edim 
ukrytý,
ať si mně nBb7 
adávFmi6 
aj', ať do mě bG7 
uší,
trošku si prC7 
omáznu mozkový závity,
provětrám svF7 
ědomí, dF#7 
ofouknu dF7 
uši.

Zavřu se do sebe na osm knoflíků,
zpřetrhám se světem veškerý nitky,
jen bych chtěl pD#9 
oprosEdim 
it někoho v pBb 
ublikG7 
u,
zda by mi nC7 
emohl chodit zF7 
alívat kBb 
ytky.
5 D#9 Edim   Fm6
34

: Dobrodružství s Bohem Panem

1. Ami 
Je půlnoc nádherná, G 
spí i lucerna,
F 
tys' mě opustil E 
ospalou,
tu v Ami 
hloubi zahrady G 
cítím úklady,
s F 
píšťalou E 
někdo sem kráAmi 
čí,
hráC 
 náramně G 
krásně a na mě
F 
tíha podivná E 
doléhá,
C 
hrá náramně, G 
zná mě, nezná mě,
F 
něha a E 
hudba až k pláAmi 
či.

2. Pak náhle pomalu skládá píšťalu,
krok, a slušně se uklání,
jsem rázem ztracená, co to znamená,
odháním strach, a on praví:
Pan jméno mé, mám už renomé,
Pan se jmenuju a jsem bůh,
Pan, bůh všech stád, vás má, slečno, rád,
jen Pan je pro vás ten pravý.

3. Ráno, raníčko, ach, má písničko,
Pan mi zmizel i s píšťalou,
od Pana, propána, o vše obrána,
ospalou najde mě máti,
hrál a ve tmě krásně podved' mě,
kam jsem to dala oči, kam,
Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh
počítám "dal" a "má dáti".
35

: Nechte zvony znít

C 
Bez tebe mám G 
jenom chvíli C 
dlouhou, 
naplněnou G 
spoustou divnejch C 
snů, 
v nich F 
starý C 
kostel G 
modlí Ami 
se mou G 
touhou 
C 
a já prosím: F 
nechte zvony G 
znít. 

Chtěla bych znát píseň hrozně dlouhou, 
vyzpívat v ní samotu svých snů, 
tys naučil mě polovinu pouhou 
a já prosím: nechte zvony znít. 
®: Emi 
Jen zvony ví, co jsi mi Ami 
vzal, 
D 
jen zvony ví, co bude G 
dál. 

Přijde jednou skladatel a básník, 
kterej umí sto divnejch snů žít, 
má píseň bude růst jak křehkej krápník 
a já prosím: nechte zvony znít, 
C 
a já prosím: F 
nechte zvony G 
znít, 
C 
a já prosím: F 
nechte zvony G 
znít. 

®:
®: Emi 
Jen zvony ví, co jsi mi Ami 
vzal, 
D 
jen zvony ví, co bude G 
dál. 

Přijde jednou skladatel a básník, 
kterej umí sto divnejch snů žít, 
má píseň bude růst jak křehkej krápník 
a já prosím: nechte zvony znít, 
C 
a já prosím: F 
nechte zvony G 
znít, 
C 
a já prosím: F 
nechte zvony G 
znít. 

®: 
36

: Zvonkoví Lidé (Ring-o-ding)

1. C 
Za mořem G 
nejhlubším, za F 
horou vysoG 
kou,
C 
za lesem G 
smutnějším, než F 
oči dětí G 
jsou,
křídla F 
vran, tisíc G 
bran,
devět F 
řek vede G 
tam. PosC 
louchej …

2. Za bránou tisící, tam zvonková je zem
a lidé zvonkoví v ní zvoní celý den,
pro váš pláč, pro váš smích,
ring-o-ding, i pro váš hřích. Poslouchej …

3. V ulicích z perleti a lístků okvětních,
domečky skleněné a z křídel motýlích
barevný vodopád,
má barev víc, než můžeš znát. Poslouchej …

4. A lidé zvonkoví ve zvoncích zrození,
když se stane neštěstí, svým zvonkem zazvoní
ring-o-ding, ring-o-ding,
ring-o-ding, ring-o-ding. Poslouchej …
5. Nemocní se uzdraví a slunce začne hřát,
auta se vyhnou a kdo nemoh, může vstát,
ring-o-ding, ring-o-ding,
ring-o-ding, ring-o-ding. Poslouchej …

6. Přichází i mezi nás, i mezi námi jsou,
na první pohled je nepoznáš, když po ulici jdou,
zazvoní, když přijde čas,
kde by mlčky stál každý z nás. Poslouchej …

7. Já zpívám pohádku pro děti zvonečků,
pro vlásky holčiček, pro ouška chlapečků,
ring-o-ding, ring-o-ding,
ring-o-ding, ring-o-ding. Poslouchej …

8. Až jednou vyrostou, pak jistě zazvoní,
mí lidé zvonkoví ve zvoncích zrození
pro váš pláč, pro váš smích,
ring-o-ding, i pro váš hřích. Poslouchej …

*: Ring-o-ding-o-ring-o-ding-o-ring-o-ding-o-ding.
37

: Pověste ho Vejš

Na dnešek jsem měl divnej sen. Slunce pálilo a před salonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed šibenice z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy odsouzenci kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením, ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek: 

R1: Pověste ho Ami 
vejš, ať se houpá, pověste ho C 
vejš, ať má G 
dost.
Pověste ho Dmi 
vejš, ať se Ami 
houpá, že tu G 
byl nezvanej Ami 
host.

1. Pověste ho, že byl jinej, že tu s námi dejchal stejnej vzduch.
Pověste ho, ze byl línej a tak trochu dobrodruh.

2. Pověste ho za El Passo, za snídani v trávě a lodní zvon.
Za to že neoplýval krásou, že měl F 
country rád, že se E 
uměl smát i Ami 
vám.

R2: Nad hlaC 
vou mi slunce G 
pálí konec Dmi 
můj nic neodC 
dáG 
lí,
do svých C 
snů se dívám z G 
dáli.
A do Dmi 
uší mi stále zní tahle E 
moje píseň poslední

3. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad.
Za to že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

R2: Nad hlavou mi slunce …

R1: Pověste ho vejš …

4. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib.
že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb.

5. Pověste ho, ze se koukal, ze hodně jed a hodně pil.
ze dal přednost jarním loukám a pak se usadil a pak se oženil a žil.

R1: Pověste ho vejš …

38

: Ptáčata


1. G 
Na kolejích stála, za uchem květ,
G 
vlasy trávou zavázaný.
C 
S kytarou na zádech, G 
strun už jen pět,
D7 
hezký oči uplakaG 
ný.

2. Opuštěnejch ptáčat plnej je svět,
hnízda hledaj neví co dál.
Vyšlápli jsme ránem a v neděli zpět,
za tejden jsem u trati stál.

Ref.: C 
Víš, holky těžší to G 
maj,
Am 
víš, C 
holky těžší to G 
maj.

3. Říkal jsem jí štístko zatoulaný,
vždycky smála se a začala hrát.
O potocích, trávě a o znameních,
co lidi uměj ze zloby dát.

Ref.: Víš, holky…

Na kolejích stála…
39

: Růže z papíru

1. Do tvých Dmi 
očí jsem se zbláznil a teď E7 
nemám, nemám Gmi 
klid,
Ami 
hlava třeští, asi tě mám Dmi 
rád,
stále někdo říká: vzbuď se, E7 
věčně trhá Gmi 
nit,
Ami 
studenou sprchu měl bych si Dmi 
dát.

R: D7 
Na pouti jsem vystřelil Gmi 
růži z papíru,
C7 
dala sis ji do vlasů, kde F 
hladívám tě A7 
rád,
v Dmi 
tomhle smutným světě jsi má Gmi 
naděj na víru,
že Ami 
nebe modrý ještě smysl Dmi 
má.

2. Přines' jsem ti kytku, no co koukáš, to se má,
tak jsem asi jinej, teď to víš,
možná trochu zvláštní v dnešní době, no tak ať,
třeba z ní mou lásku vytušíš.

R: Na pouti jsem vystřelil…
R: Na pouti jsem vystřelil…
40

: Zatracená ještěřice

REF.: C 
Zatracená ještěřice ta nás mohla G7 
kousnout, ta nás mohla kousnout , ta nás mohla C 
kousnout
kdyby jsme se jí nebáli mohli jsme si G7 
zazpívat / nebo taky zazpívat a nebo taky C 
šoustnout

1. C 
Když se rů-, když se rů-, když se růže G7 
rozvíjí, když se rů-, když se rů-, tak se růže C 
rozvíjí - 2× 

REF. 

2. Když se Remek narodil
3. Čurá kuřák u vlaku
4. Město jí a vesnice hladoví 
5. Tee-Pee čouhá ze stepi
6. Anča držka plechová
7. Kozy venku se pasou 
8. Vimr dal na Spartě gól
9. Jsou ložiska v soustruhu
10. Dopij Cinzano a pojď
11. Já bych mrkvičku si dal
12. Supi často létají
13. Kur vajíčka snášívá
14. Já bych soudeček vypil
15. Láďo blejskej očima
16. Vyndej pionýrský kroj 
17. Pij čaje jen s citrónem
18. Máňo kuřata zdrhaj
19. Dala mu, mokrým hadrem přes hlavu 
41

: Dívám se, dívám

1. D 
Dívám se dívám a ty A 
spíš 
matně se leskne malý G 
kříž 
stoupá a klesá tvoje hruď 
a já si říkám Bůh jen D 
suď 
Bůh jen A 
suď 

2. Zdali až jednou blýskne se 
a vítr liják přinese 
vezmeš mě k teplu pod tvůj plášť 
jestli to pro mě uděláš 

REF: D 
Když budu sedět nehnuA 
tě 
a zase Dmaj7 
znovu zklamu E 
tě 
svým dojmem, že jsem na poušD 
ti 
a že mě štěstí opouštA 
íE 
 (ach!) 

3. Zeptáš se kam jsi oči dal 
tvá šťastná hvězda svítí dál 
jdi za ní já tu držím stráž 

D 
Tak se pG 
tám jestli to A 
uděláš 
D 
Tak se Gmaj7 
ptám jestli to uděA 
láš 
G 
Pro mě uděD 
láš A G A D G D 
 

modulace do E dur 

4. E 
Co když se těžce zadluB 
žím 
i ten kříž prodáš – co já A 
vím 
když mě mé masky unaví 
stáhneš mě k sobě do tráE 
vy, do tráB 
vy 

a klidně řekneš hroznou lež: 
na svoje léta hezkej jseš 
před sebou ještě všechno máš 
jestli to pro mě uděláš

REF: E 
Co když mě zapřou přáteB 
lé 
a budu s E 
cejchem na F# 
čele 
podroben strašné žaloE 
bě 
vzkážeš mi: stojím při toB 
bě, jen při toF# 
bě (ach!)

5. Jediná vždycky budu stát 
i když ti celý svět dá mat 
věřím ti všecko - braň se, snaž 

E 
Jen se pA 
tám zda to B 
uděláš 
E 
jen se pA 
tám jestli to B 
uděláš 
A 
pro mě udělE 
áš E A B 
 

Zpět do D dur

6. Stoupá a klesá tvoje hrud' 
tak spolehlivě jako rtut' 
na teploměru našich dní 
ráno svět zuby vycení, vycení 
7. A mně se mnohé nezdaří 
ale tvé prsty po tváři 
mi zvolna přejdou každý zvlášt' 

Vím že to pro mě uděláš 
já vím že to pro mě uděláš 
všechno uděláš
42

: Cysta

1. Tou C 
hvězdou jako je Ruda přece by G 
každý chtěl být
HvězAm 
dy v tomhle kraji však prdlačku mají
F 
Slíbí jim prachy a G 
potom jim dají

C 
kulový, mám hlad, a inspektor z G 
Novy (jdu chcát)
Am 
řekne nám jak žijem a proto tak pijem
F 
Mám toho tak akoG 
rát

R: Proto teď C 
lítám v chlastu pár G 
škopků v plastu
nesu si Am 
dom su notorprodukt.F 
comG 
 
Co C 
na to říci jsme G 
no-to-ri-ci
co buší a Am 
řvou dokud jim knajpu neotevF 
řouG 
 

2. Asi je super když Koťák vás prosí o podpis na hruď
nebo když Kobzanka s Óčkem hází po vás očkem
zatímco Krajčo i s Klusem jezdí do práce busem

3. Ale slivku si dát po dobrým pivku jít spát
Po téhle legraci si vy šoubyznysáci
můžete nechat jen zdát

R: Proto teď lítám v chlastu 
pár škopků v plastu nesu si dom,
su notorprodukt.com
[: Co na to říci jsme notorici
co buší a řvou dokud jim knajpu kurde neotevřou :]
43

: Válka růží

Intro: Dmi Gmi A7 Dmi Bb A7 

1. Už Dmi 
rozplynul se G 
hustý dým, dDmi 
erry down, hej dA 
own-a-down,
nad Dmi 
ztichlým polem G 
válečným, derry Dmi 
down,A 
 
jen F 
ticho stojí C 
kolkoA 
lem a Dmi 
vítěz Dmi7 
plení Bb 
vlastní zA 
em,
je válka Dmi 
růží, Gmi 
derry derry A 
derry down, hej Dmi 
down.

2. Nečekej soucit od rváče, derry down, hej down-a-down,
kdo zabíjí ten nepláče, derry down.
Na těle mrtví krajiny se mečem píšou dějiny,
je válka růží, derry derry derry down, down.

3. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
dva rody žijí, jeden hněv, derry down.
Kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lankastrům?
je válka růží, derry derry derry down, down.

4. Dva rody, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
však hlína pije jednu krev, derry down.
Ať ten či onen přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie,
je válka růží, derry derry derry down, down.
44

: Za svou pravdou stát

1. MášHmi 
 všechny trumfy A 
mládí a Hmi 
ruce čistý máš,
jen Emi 
na tobě teďHmi 
 záleží, F#7 
na jakou hruHmi 
 se dáš.

R: /: MuHmi 
síš za svou F#7 
pravdou stát, musíš za Hmi 
svou pravdou stát. :/

2. Už víš, kolik co stojí, už víš, co bys' rád měl,
už ocenil jsi kompromis a párkrát zapomněl.

R: /: /: Že máš za svou pravdou stát. :/ :/

3. Už nejsi žádný elév, co prvně do hry vpad',
už víš, jak s králem ustoupit a jak s ním dávat mat.

R: /: /: Takhle za svou pravdou stát. :/ :/

4. Teď přichází tvá chvíle, teď nahrává ti čas,
tvůj sok poslušně neuhnul - a ty mu zlámeš vaz!

R: /: /: Neměl za svou pravdou stát. :/ :/

5. Tvůj potomek ctí tátu, ty vštěpuješ mu rád
to heslo, které dobře znáš z dob, kdy jsi býval mlád.

6.=1. 

R: /: /: Musís za svou pravdou stát. :/ :/ 
45

: Sovy v mazutu

Rec: G 
Tak jsme byli včeraD 
 na PortěC 
,D 
 
a když jsme se vraceli cestou domů,
tak jsme viděli dřevorubce,
jak porážej strom a ten strom plakal…

1. Proč medvěd pláče v dutině stromu,
veverky v depresi v hloží sedí,
květiny vadnou i tremp ztratil žracák,
trenýrky, sekyru, prezervativy, spacák.

Ref: Protože hů a hů a hů,
sovy v mazutu houkaj,
hů a hů a hů, úplně blbě koukaj.
2. Hajný jde sklesle lesní tišinou
a cestou sbírá umrlé zmije,
včera byl na Bábě a neví čí jsou,
jestli jsou to zmije nebo schizofrénie.

Ref: Protože hů a hů a hů, sovy v mazutu houkaj,
hů a hů a hů, úplně blbě koukaj.
46

: Vídeň

e|------02-----------02--------------02320---------------------|
h|-33------3-----33-----3-------33------------32--------023-3--|
g|------------2--------------2---------------------2-----------|

1. D 
My máme se tu bídně, jedeme do Vídně
D 
Skrz dráty se G 
proštípáme, A 
snad nás příjmou D 
vlídně.
D 
Pracovat nebudeme, leda jednou týdně,
D 
tak si žije G 
každý dělník A 
na pokraji D 
Vídně.

R: /: D 
Tady je jenom les,G 
 
D 
tam choděj holky bez, A 
 
D 
tak si žije G 
každý dělník A 
na pokraji D 
Vídně. :/
47

: Ztráta imunity

1) E 
Jednou večer H 
na stanici, C# 
bylo to A 
pozdě v noH 
ci
E 
Potkal jsem H 
divnou ženskou A 
asi prodejnouH 
 
Jela tak na Václavák turisty votravovat
Se zlatou kabelkou městem proplouvá
(r): E 
Podlejch holek armáda co A 
s negrem lehH 
nou na záda
E 
Podlejch holek armáda co A 
s negrem lehH 
nou na záda
2) Je v červenejch punčochách, mazlej se jí po nohách
Kdo po ní bude šmátrat rukou barevnou
Já nemám peníze a proto holky nelákám
Toulám se remízem nocí sám a sám
(r): 
48

: Traktor (správný text)

*: [: E 
Jede traktor je G 
to zetor
A 
Jede do hor voE 
rat brambor :]

1. E 
JZďáci brambor G 
zasejí 
A 
Potom pohnojí 
E 
pak zas vyrejí

2. JZďák si kapsu namastí 
Prachama zachrastí 
Na děvu povětrnou 

R: [: D 
KriminaE 
lita D 
kriminaE 
lita
D 
KriminaE 
lita G 
mláD 
deE 
žé :]

3. JZďák a děvka spolu jdou 
Před novou hospodou 
Hrozně se radujou 

4. Napřed se tu hrozně vožere
Svou ženu zabije
a děti ubije

R: 

5. JZďák se hrozně vožere
Svou ženu zabije
a pak se poblije

6. za radu moc děvce děkuje
a pak ji prokleje
vidlema vod hnoje

R: 

*: [: Jede traktor je to zetor
Jede do hor vorat brambor :]

edit: akordy jsou špatně, jsou tam samozřejmě G5-A#5-C5, F5-G5..A#5-F5-G5, text je taky špatně, buď tam dej verzi z desky a nebo když už tam chceš dát verzi z nějakýho koncertu - viz video - tak to alespoň napiš správně …
49

: Špejchar blues

E 
Noc už končí a A7 
nad Špejcharem E 
svítá
A7 
a mě začíná bejt zase do zpěE 
vu
C9 
To je ta pravá chvíle
F#7/5- 
pro mojeHmi7 
ranní E 
bluesG 
 G# 
 A 
 
Vypil jsem víc než mý nohy snesou
ale hlavu pořád prázdnou mám
ruce se trochu třesou
jak tolik jinejch rán.
Jó, až se budu ranní mlhou vracet
na cestu si načnu další lahvový
uvidím bílý myši
a možná i klobouk ve křoví
Já vám věřím, že sem dávno měl bejt jinej
za ty prachy měl jsem si koupit vůz
já radši zpívám
svoje ranní Špejchar blues
50

: Variace na renesanční téma

1. Ami 
Láska je jako F 
večernice G 
plující noční Ami 
oblohou,
zavřete dveře F 
na petlice, G 
zhasněte v domě všechny Ami 
svíce
a opevněte svoje F 
těla, G 
vy, kterým srdce Ami 
zkameněla.C G/H Ami C/G D F E Ami 
 

2. Láska je jako krásná loď, která ztratila kapitána,
námořníkům se třesou ruce a bojí se, co bude zrána,
láska je jako bolest z probuzení a horké ruce hvězd,
[:které ti oknem do vězení květiny sypou ze svatebních cest:].

3. Láska je jako večernice plující noční oblohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou …
51

: Rybitví

1. /: C 
Nejlepší holky Dm 
jsou z G 
Nedvězího C 
Mejta
nejlepší holky jsou z okolí Holosztřev :/
R. Rybitví Rybitví Rybitví ani tam to není špatný
Rybitví Rybitví Rybitví tam je to celkem fajn :/
2. /: Nejlepší holky jsou od Vlachova Březí
nejlepší holky jsou z okolí Kozolup :/
3. /: Počín Kozomín Řitka skvěle složená kytka
Počín Kozomín Řitka tam to musí bejt :/
4. /: Nejlepší holky jsou od Černýho Vola
nejlepší holky jsou z okolí Solopysk :/
5. /: Znám taky jednu z Dejvic ta tam toho má nejvíc
znám taky jednu z Dejvic ta je teda má :/
R. 
6. = 3.(ale neopakovat)
7. =5.(ale neopakovat)
R. 
52